Domů Blog

Správa železnic má podle rozpočtu SFDI zpomalit přípravy neprioritních projektů

Správa železnic (SŽ) bude muset zvolnit přípravy u některých připravovaných projektů, které měly začít v příštích letech. Důvodem jsou omezené finanční možnosti, kapacitní limity firem a potřeba soustředit investice na nejdůležitější projekty. Vyplývá to ze zveřejněného návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který se věnuje i výhledu na roky 2027 a 2028.

SŽ má letos hospodařit s částkou 72,2 miliardy korun, což je o 9,5 miliardy korun více proti rozpočtu na rok 2025. Letošní rozpočet v pondělí schválila vláda a nyní jej musí schválit Sněmovna.

Prioritou pro SŽ má být modernizace a zvýšení kapacity především na hlavních tratích, které patří do transevropské dopravní sítě TEN-T, elektrizace a zavádění zabezpečovače ETCS na tratích s vyšší rychlostí a intenzitou dopravy a odstraňování úseků s horší průjezdností.

Mezi stavby, jejichž příprava nebo zahájení se má odložit, patří tratě Kolín – Děčín, Přerov – Ostrava, Plzeň – Domažlice v části příhraničního úseku, Praha – Mladá Boleslav – Liberec, Ústí nad Labem – Cheb a České Budějovice – Plzeň.

Dále pak vybrané stavby pražského železničního uzlu nebo příprava spojení vysokorychlostní trati mezi Prahou a Vratislaví s výjimkou konvenčních úseků. Zpomalit by měly přípravy na zavádění ETCS na mimokoridorových tratích a vybrané projekty elektrizace tratí.

Rozpočet má dopad na dva projekty, na které už byla vyhlášena soutěž. Server Zdopravy v úterý uvedl, že SŽ v nejbližších týdnech zruší soutěž na modernizaci stanice Rakovník. Náklady na ni přesahují miliardu korun. A rozpočet nepočítá ani s projektem modernizace trati Nemanice – Ševětín. SŽ podle rozpočtu posoudí případné rozdělení projektu této trati s cílem snížit cenu stavby. Předpokládaný termín zahájení stavby je v roce 2028.

SŽ dnes v tiskové zprávě uvedla, že letos plánuje investovat 20 miliard korun do údržby tratí, do zvýšení bezpečnosti přejezdů zhruba 750 milionů korun a do rekonstrukcí nádražních budov stovky milionů. Rekonstrukce nádražní budovy má začít například v Hodoníně, Táboře, Jihlavě nebo Letohradu.

Mezi projekty, které v případě schválení navrženého rozpočtu Sněmovnou plánuje SŽ zahájit letos, je například stavba úseku z pražské Ruzyně do Kladna. Začít má modernizace úseku z Plzně přes Nýřany do Chotěšova. Dále plánuje SŽ zahájit přestavbu železničního uzlu v Ostravě a oprava čeká poslední trať, která byla na podzim 2024 zasažena povodněmi, a to z Opavy do Kravař.

Trať mezi Nýřany a Heřmanovou Hutí čeká revitalizace a elektrizace a trolejové vedení získá úsek mezi Rudolticemi v Čechách a Lanškrounem. Začne rekonstrukce úseku z Kolína do Kutné Hory, kde díky Hlízovské spojce zmizí křížení tras hlavního koridoru z Prahy na Moravu se směrem na Havlíčkův Brod.

V tomto roce SŽ zahájí také pět cyklických oprav, například trakčního vedení v úseku Řehlovice – Úpořiny nebo tratí mezi Nymburkem a Golčovým Jeníkovem a Pardubicemi a Kolínem.

Zdroj: ČTK

Novela má umožnit doručování SPZ do výdejních míst od července 2027

Registrační značky či technický průkaz by si lidé mohli nechat doručit do výdejních míst od 1. července 2027. Umožnit by to měla novela zákona o podmínkách provozu vozidel, kterou ministerstvo dopravy poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Dále navrhuje přenositelnost SPZ a automatické vyřazení z provozu vozidel, která jsou vedená jako odcizená nebo byla ekologicky zlikvidována. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Změny se týkají celkem čtyř zákonů. Vláda a Sněmovna by měly novelu projednat letos. Část opatření má nabýt účinnosti v listopadu 2026, změny v registraci vozidel pak od 1. července 2027.

„Ty nejvíce využívané služby již máme na straně občanů dostupné on-line a nyní pomocí změn v zákoně o podmínkách provozu svou pozornost soustředíme na další digitalizaci a zjednodušování agendy vozidel, ale i zefektivňování jejího vyřizování. Chceme dotáhnout očekávané zasílání registračních značek obdobně jako balíčků z e-shopů,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Návrh počítá s tím, že žádosti a oznámení v oblasti registrace vozidel bude možné podávat on-line přes Portál dopravy. Registrační značky a osvědčení o registraci vozidla si žadatelé budou moci vyzvednout nejen na úřadech, ale také ve výdejních boxech či výdejnách, jako to jde od loňského července u řidičských průkazů. Zaniknout má povinnost odevzdávat stávající tabulky s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla obecním úřadům s rozšířenou působností.

Další navrženou novinkou je přenositelnost registračních značek. Vlastníci si budou moci v případě prodeje, vyřazení z provozu nebo ekologické likvidace vozidla nechat dosavadní SPZ přidělit k jinému jejich vlastněnému nebo provozovanému vozidlu. Případně si budou moci značku rezervovat na šest měsíců.

Součástí změn je i automatizace vybraných úkonů, kvůli kterým by majitelé nově nemuseli na úřad. Jednoduché žádosti podané elektronicky, které nevyžadují přílohy, mají být vyřizovány automaticky bez úředníků. Automaticky se má do registru zapisovat také vyřazení vozidel, která jsou nahlášená jako pohřešovaná či odcizená nebo byla do informačního systému zapsaná informace o jejich ekologické likvidaci.

Dlouhodobě nepojízdná vozidla by měla být podle návrhu automaticky vyřazena z provozu bez správního řízení. Jednalo by se o taková, u kterých před více než pěti lety uplynula lhůta pro pravidelnou technickou prohlídku a déle jak pět let nemají pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy povinné ručení.

Návrh upravuje také poskytování údajů o vozidlech on-line, včetně plánovaného zpřístupnění fotografií z technických prohlídek, a řeší postup při náhradním vyznačení VIN kódu, který slouží k mezinárodní identifikaci automobilů, motocyklů a přívěsů.

Zdroj: ČTK

Výroba elektromobilů v Česku se meziročně zdvojnásobila

O více než 98 procent se v loňském roce zvýšila produkce bateriových elektromobilů v českých automobilkách. Znamená to, že z výrobních linek jich sjelo přes 224 000. Z celkového objemu produkce osobních vozů, které smontovali dělníci ve dvou závodech Škody Auto, v kolínské Toyotě a v nošovickém závodě Hyundai 1, 446 milionu, činil podíl čistých elektromobilů 15,5 procenta.

Pokud k nim připočítáme ještě plug-in hybridy, které také zvládnou ujet minimálně desítky kilometrů jen díky elektřině, tak už má elektrický pohon na celkovém objemu vyrobených aut u nás podíl téměř 20 procent.

Nejvíce elektrických vozidel vyrobila vloni Škoda (více než 219 tisíc) a u ní byl podíl elektromobilů 23 procenta. Nad plug-in hybridy jasně převážily elektromobily. V případě Hyundai Nošovice byl poměr elektromobilů a plug-in hybridů téměř vyrovnaný. O něco více přece jen bylo vozů, které jsou poháněny výhradně díky elektřině (35 tisíc versus 31 tisíc kusů). Společně měly na celkové výrobě podíl ještě o kousek vyšší než ve Škodě Auto – skoro 24 procent.

V kolínské Toyotě vloni žádný elektromobil nesmontovali, specializují se zde výhradně na modely s hybridním pohonem. To se má změnit pravděpodobně během příštího roku.

Zdroj: ČTK

Scania L-cab získala pět hvězdiček v programu Euro NCAP pro bezpečnější nákladní vozidla

Kabina Scania řady L získala pětihvězdičkové hodnocení bezpečnosti – nejvyšší možné – v programu evropské spotřebitelské organizace Euro NCAP Safer Trucks.

Testované vozidlo, elektrická verze kabiny L, patří do segmentu užitkových vozidel, který zahrnuje vozidla, jako jsou popelářské vozy a další důležité servisní vozy.

Kabina L je všestranná kabina s nízkým vstupem určená pro náročné městské a odborné provozy, která nabízí výjimečný přímý výhled – zejména pokud je vybavena dveřmi Scania City Door, které zlepšují přístupnost a minimalizují riziko nehod typu „dooring“ tím, že se otevírají v minimálním prostoru.

„Ve společnosti Scania klademe bezpečnost a naše zákazníky na první místo a to, že naše kabina L získala od organizace Euro NCAP pět hvězdiček, je důkazem, že naše závazky proměňujeme v činy,“ říká Lars Gustafsson, vedoucí oddělení nákladních vozidel Scania,

„Toto ocenění je milníkem v dlouhodobé ambici společnosti Scania směřovat k bezpečným silnicím bez nehod.“

Aby přispěla k bezpečnějšímu pracovnímu prostředí, kombinuje kabina L vynikající viditelnost se snadným nastupováním a vystupováním. Kabina nabízí aktivní bezpečnostní systémy, jako je pokročilé nouzové brzdění, varování před opuštěním jízdního pruhu s aktivním řízením a nouzová brzda pro boční odbočení, která rozpozná a reaguje na cyklisty odbočující napříč dráhou vozidla.

Stejně silná je i pasivní bezpečnost, kde dodatečnou ochranu zajišťují airbagy řidiče a boční záclonové airbagy. Robustní konstrukce kabiny splňuje nejvyšší standardy Scania pro bezpečnost cestujících.

Kabina L je také plně integrována do modulárního systému Scania. To znamená, že řidiči okamžitě rozpoznají uspořádání a ovládací prvky, což jim zajistí důvěrnou znalost, efektivitu a pohodlí. Díky své univerzálnosti je kabina L vhodná pro širokou škálu profesionálních aplikací, včetně sklápěčů, míchaček betonu a tlumičů na nákladních vozidlech (TMA).

„Naši zákazníci očekávají, že Scania bude důvěryhodným partnerem – poskytne jim skvělý komfort, uživatelsky příjemné prostředí a prvotřídní bezpečnost v jednom kompletním řešení,“ říká Gustafsson.

„Nyní máme nezávislý důkaz od Euro NCAP, že naše nákladní vozidla tento slib plní.“

Zdroj: ČTK

ČD – Telematika představuje nové logo. Symbolizuje příslušnost ke skupině Českých drah

Společnost ČD – Telematika představila své nové logo. To opouští původní modrou a červenou barvou a přibližuje se naplno k vizuálnímu stylu Českých drah, které jsou 100% vlastníkem firmy. ČD – Telematika zároveň přichází s novou vizí: „Posouváme železnici do digitální éry. Bezpečně, chytře a spolehlivě.“

„Nové logo pro nás není pouze změnou v grafice. Chceme ukázat, že jsme hrdým členem Skupiny Českých drah, a navázat i na loňské spojení naší firmy s ČD – Informační Systémy. V rámci Skupiny Českých drah se nám podařilo vybudovat silného a efektivního poskytovatele ICT služeb a nové logo jasně ukazuje novou etapu ČD – Telematiky,“ řekl Jan Hobza, předseda představenstva společnosti ČD – Telematika.

ČD – Telematika a.s. je významným poskytovatelem v oblasti drážních technologií pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje vlastní optickou síť napříč Českou republikou, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby v oblasti správy, údržby a výstavby optických infrastruktur. Portfolio svých činností doplňuje oblastí kybernetické bezpečnosti. Na trhu působí od roku 1994 a má přibližně 900 zaměstnanců.

Zdroj: EMC a.s.

Jednotné značení třídění v EU

Víte, že v EU míříme k tomu, aby obaly i sběrné nádoby nesly stejné třídicí značky – a spotřebitel tak nemusel „přepínat“ mezi národními systémy, když nakupuje nebo cestuje? Právě to je jeden z velmi praktických (a často podceňovaných) momentů, kdy se PPWR začne promítat do každodenní reality.

Cíl je jasný: vyšší jistota při třídění, lepší třídicí chování a odstranění roztříštěnosti systémů na vnitřním trhu.

Proč se EU pouští do harmonizace třídicích značek
Dnes platí jednoduchá zkušenost z praxe: i když má obal správné materiálové řešení, spotřebitel může udělat špatné rozhodnutí jen proto, že se v různých zemích používají odlišná označení, barvy nebo logika třídění.

PPWR proto směřuje k jednotnému systému, který má:

– sjednotit jazyk třídění napříč EU,
– posílit důvěru spotřebitelů v to, že třídí správně,
– snížit bariéry pro firmy, které uvádějí obaly na více trhů.

Klíčový princip: „matching approach“
Z hlediska legislativní praxe je nejdůležitější koncept tzv. matching approach:
stejné značení na obalu i na příslušné sběrné nádobě.

Tedy: když spotřebitel uvidí na obalu určitou značku, najde ji i na správné sběrné nádobě – bez nutnosti luštit texty nebo hledat lokální manuály.

Co zveřejnilo JRC a proč je to důležité
Společné výzkumné centrum Evropské komise (European Commission – Joint Research Centre, JRC) zveřejnilo technický návrh harmonizovaného systému třídicích štítků. Ten popisuje návrh vizuálního i systémového řešení „consumer-facing“ značení pro obaly i odpadové receptakly.

Důležité upřesnění: Jde o technický podklad, nikoli finální právní podobu. V praxi ale často platí, že právě takovéto podklady se následně promítají do prováděcích pravidel.

Časová osa podle PPWR: co je pevně dané
PPWR stanoví několik klíčových milníků:

PPWR se začne obecně používat od 12. srpna 2026.
Do 12. srpna 2026 má Komise přijmout prováděcí akty k harmonizovanému značení:

pro značení obalů (specifikace labelu, formátů, včetně digitálních možností),
a také pro značení sběrných nádob na obalové odpady.
Od 12. srpna 2028 (nebo později dle vazby na prováděcí akty) má být:

obal na trhu označen harmonizovaným štítkem s informací o materiálovém složení pro účely třídění,
a členské státy mají zajistit, aby harmonizované štítky byly i na sběrných nádobách (nejpozději dle pravidla v článku 13).

Co to znamená pro firmy už teď (prakticky a bez paniky)
Je lákavé čekat „až vyjde prováděcí akt“. Jenže u obalů platí, že lead time na redesigny, tiskové podklady a schvalování portfolia bývá dlouhý. Doporučujeme proto začít minimálně tímto:

Zmapovat portfolio obalů a komponent (primární/sekundární/terciární, oddělitelné části, kompozity).
Ověřit, kde už dnes narážíte na rozdílné národní požadavky (a kde harmonizace reálně sníží náklady).
Rezervovat prostor v artworku pro budoucí harmonizované značení (včetně variant pro více velikostí obalů).
Nastavit monitoring prováděcích aktů – protože v nich bude „to skutečné“, tj. finální grafika, technické parametry, výjimky, digitální formáty a přechodná období.

Osobní poznámka z praxe
Osobně si velmi vážím toho, že jsem mohla být součástí odborné práce na tomto tématu, zastupovat Česko a přinášet pohled obalové legislativy propojený s praxí trhu. Přesně tady je vidět, jak se PPWR neposouvá jen „na papíře“, ale krok za krokem míří do konkrétních požadavků, které pocítí firmy, obce i spotřebitelé.

Zdroj: SYBA

Budoucnost se sama nepostaví. Technologická olympiáda 2026 propojí technologie a stavební gramotnost

Technologická olympiáda vstupuje v roce 2026 do pátého ročníku a znovu nabídne středoškolským studentům z celé České republiky příležitost ukázat, jak dokážou přemýšlet o budoucnosti světa technologií. Školní kolo se uskuteční 27. března 2026 online, finále pak 10. dubna 2026 na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Očekává se účast přibližně 1500 studentů, z nichž 25 nejlepších týmů postoupí do jednodenního finále. Tři vítězné týmy se mohou dostat na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

Letošní téma olympiády „Budoucnost se sama nepostaví“ klade důraz na propojení technologické a stavební gramotnosti. „Chceme studentům ukázat, že technologie nejsou samoúčelné. Skutečnou hodnotu mají tehdy, když pomáhají řešit reálné problémy – a stavebnictví je jednou z oblastí, kde je prostor pro inovace obrovský,“ říká zakladatel projektu Tadeáš Salaba.

Online školní kolo, finále v Praze

Školní kolo proběhne kompletně online a umožní zapojení škol bez ohledu na jejich region. Finále pak nabídne postupujícím týmům možnost prezentovat své projekty před odbornou porotou složenou ze zástupců akademické sféry i průmyslu přímo na FEL ČVUT v Praze. Kromě samotného soutěžení čeká finalisty také možnost nahlédnout do prostředí jedné z nejvýznamnějších technických fakult v České republice.

Úspěšná historie a silní partneři

Technologická olympiáda navazuje na předchozí úspěšné ročníky, které ukázaly vysokou úroveň studentských projektů – od chytrých minizahrádek přes mobilní aplikace pro kutily až po inovace v oblasti materiálů a výroby. Loňský ročník ovládli Matyáš Flek, Matěj Špicl a Adam Černý z Gymnázia Ústavní v Praze 8, kteří přišli s návrhem, jak vhodně kombinovat digitalizaci a zemědělství právě pomocí zmíněné aplikace pro kutily. Důraz na praktickou využitelnost, business uvažování a schopnost propojit více oborů patří mezi hlavní hodnotící kritéria soutěže.

Technologická olympiáda probíhá ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Cílem projektu, který je určen studentům středních škol a gymnázií, je dlouhodobě rozvíjet technologickou gramotnost mladé generace a motivovat ji k dalšímu studiu technických oborů.

Generálním partnerem Technologické olympiády je společnost Škoda Auto a.s. Partnerem akce ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o. a odbornými garanty jsou Skupina ČEZ, GasNet a Next Generation Security Solutions s.r.o., ŘSD s.p., OHLA ŽS a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF a.s. a Wieneberger s.r.o. Mediálními partnery jsou Ámos vision a Wired.

Video pozvánka Technologická olympiáda 2026 – budoucnost se sama nepostaví – YouTube

Fotografie z loňského ročníku Archiv TEOL | Technologická gramotnost

Zdroj: ČTK

DTVS zahájila neprovozní testy první české vysokorychlostní výhybky

Prostějovská společnost DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) zahájila neprovozní zkoušky první české vysokorychlostní výhybky. Umožňuje průjezd vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu v přímém směru a 230 kilometrů za hodinu v odbočném směru. Výhybku určenou pro vysokorychlostní železniční koridory firma DTVS představila na podzim 2024 a poté testovala její konstrukci. ČTK to sdělil generální ředitel DTVS Marek Smolka.

Technici společnosti DTVS loni 180 metrů dlouhou výhybku upravili, aby zvýšili její spolehlivost, bezpečnost a zajistili plynulejší přestavování jazyků. Výhybka je osazena elektrickým ohřevem, připojena na virtuální stavědlo a diagnostický systém, který monitoruje její stav a zaznamenává případné poruchy. Aby byly neprovozní zkoušky co nejvíce vypovídající, je vybavení výhybky stejné, jako bude při její instalaci na železniční trati. „Nyní bude za dohledu Správy železnic (SŽ) a hodnotitelů bezpečnosti provedeno neprovozní testování přímo v našem areálu, které potrvá přibližně další rok. Teprve poté bude možné novou výhybku vložit do trati,“ uvedl Smolka.

Odborníci při testování ověří správnost konstrukčního návrhu vysokorychlostní výhybky i její funkční vlastnosti. Zaměří se také na správnou činnost rozhraní staničního zabezpečovacího zařízení. „Zahájení neprovozních zkoušek je pro nás zásadním milníkem. Naším cílem je úspěšně dokončit tuto fázi a otevřít cestu k instalaci do trati a k následným provozním zkouškám. V tuto chvíli se předpokládá umístění v železniční stanici Podivín, kde je navržena jednoduchá kolejová spojka s výhybkami tohoto tvaru,“ uvedl vedoucí oddělení techniky DTVS Lukáš Raif.

SŽ připravuje například stavbu dvoukolejné vysokorychlostní trati Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem, měřit bude 74 kilometrů a vyžádá si investici 60 až 80 miliard korun. Vysokorychlostní trať bude pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, nyní je to 160 kilometrů za hodinu. Stavba by mohla začít v roce 2028.

Společnost DTVS v Prostějově vyrábí a dodává výhybky a výhybkové konstrukce pro železniční i tramvajové tratě, průmyslové vlečky či příměstské tratě a metra. Předloni zvýšila tržby o 17 procent na 1,856 miliardy korun z 1,584 miliardy korun v roce 2023. Čistý zisk strojírenské firmy v roce 2024 meziročně vzrostl o devět milionů korun bezmála na 132 milionů korun. Hlavní část tržeb firma předloni získala v Česku, kde utržila 1,34 miliardy korun. Rozhodující podíl měly dodávky výhybkových konstrukcí tzv. koridorového typu pro investiční akce Správy železnic. Na Slovensku společnost DTVS utržila 279 milionů korun a hodnota ostatního exportu obnášela 238 milionů korun. Firma exportovala výhybky do Německa, Británie, Švýcarska, Švédska, Norska, Itálie, Austrálie či Kanady.

Společnost DTVS vlastní několik fyzických osob. V roce 2024 zaměstnávala v průměru 450 pracovníků.

Zdroj: ČTK

EU a Indie uzavřely obchodní dohodu, sníží si cla na řadu zboží včetně aut

Evropská unie a Indie uzavřely obchodní dohodu, oznámila na síti X předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Komise dohodu označila za historický průlom, který vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí. Dohoda podle EK posílí hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době rostoucího geopolitického napětí.

Očekává se, že ujednání zdvojnásobí vývoz z EU do Indie. Snížena nebo zrušena totiž budou cla na více než 90 procent exportu zboží z EU, z čehož by mohl těžit hlavně evropský automobilový průmysl. Kromě toho dohoda zlepší přístup na indický trh služeb, zejména ve finančních službách, námořních službách a dalších klíčových odvětvích, otevře nové obchodní příležitosti a podpoří tvorbu pracovních míst.

„Evropská unie a Indie dnes učinily historické rozhodnutí a prohloubily partnerství mezi největšími demokraciemi světa,“ uvedla von der Leyenová, která je s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Dillí. „Vytvořili jsme zónu volného obchodu pro dvě miliardy lidí, ze které budou mít ekonomický prospěch obě strany. Vyslali jsme světu signál, že spolupráce založená na pravidlech stále přináší skvělé výsledky,“ dodala s tím, že jde jen o začátek a že EU a Indie budou vzájemné vztahy dál rozvíjet.

Podle indického premiéra Naréndry Módího jde o největší a nejvýznamnější dohodu v historii Indie. „Ta dohoda podpoří investice, vytvoří nová inovační partnerství a posílí dodavatelské řetězce na globální úrovni,“ uvedl Módí na společné tiskové konferenci s von der Leyenovou a Costou. „Nejde ale jen o obchodní dohodu, jde o plán společné prosperity,“ dodal. V nynějším světě plném chaosu a zvratů podle něj rovněž partnerství mezi EU a Indií posílí globální řád.

Indie má čtvrtou největší ekonomiku světa podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu (HDP) a má největší populaci na světě. Navzdory tomu je vývoz z EU do Indie relativně nízký ve srovnání s vývozem do jiných států. Způsobeno je to podle komise mimo jiné vysokými cly. Dohoda sníží nejen cla, ale také administrativní zátěž, čímž se obchodování usnadní, zlevní a zrychlí. To podle unijní exekutivy pomůže společnostem a zemědělcům z EU vyvážet více.

Indie poskytne unii snížení cel, jaké dosud nezískal žádný z jejích ostatních obchodních partnerů. Například cla na automobily se postupně sníží ze 110 procent na deset, zatímco u automobilových dílů budou po pěti až deseti letech zcela zrušena. Cla až do 44 procent na stroje, 22 procent na chemikálie a 11 procent na léčiva budou podle dohody také z velké části zrušena.

EU a Indie už obchodují se zbožím a službami v hodnotě přes 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu Kč) ročně, což v EU podporuje téměř 800.000 pracovních míst. Celkově snížení cel dojednané v dohodě by mělo ušetřit asi čtyři miliardy eur ročně na clech na evropské produkty.

Dohoda rovněž odstraňuje nebo snižuje často prohibitivní cla (v průměru přes 36 procent) na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Tím otevírá obrovský trh pro evropské zemědělce. Cílem prohibitivních cel bývá znemožnit dovoz určitého zboží ze zahraničí. Citlivá evropská zemědělská odvětví, jako je hovězí maso, cukr nebo rýže, naopak nebudou vůbec liberalizována a domácí producenti budou chráněni před levným dovozem.

Dohodu ještě v posledních dnech přímo v Indii dojednával eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. „Po roce neúnavného úsilí a více než deseti letech příprav jsme dosáhli největší dohody o volném obchodu v historii – dohody, která se nepodobá žádné jiné,“ uvedl Šefčovič. Dokazuje to podle něj, že tvrdá práce se vyplácí a že je možné dosáhnout obchodu výhodného pro obě dvě strany. „Nyní je náš cíl jasný: zajistit, aby podniky co nejrychleji získaly z této dohody o volném obchodu hmatatelné výhody,“ dodal eurokomisař.

Na straně EU budou brzy zveřejněny vyjednané návrhy textů, které projdou právní revizí a překladem do všech úředních jazyků EU. Následně bude dohoda předložena ke schválení Radě EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU dohodu přijme, mohou Evropská unie a Indie ujednání podepsat. Po podpisu vyžaduje dohoda ještě souhlas Evropského parlamentu. Jakmile dohodu ratifikuje také Indie, může vstoupit v platnost. Očekává se, že by se tak mohlo stát do jednoho roku.

Ujednání přichází jen několik dní poté, co EU podepsala klíčovou dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur a po dohodách s Indonésií, Mexikem a Švýcarskem z minulého roku. Ve stejném období Dillí finalizovalo dohody s Británií, Novým Zélandem a Ománem.

Vlna dohod podle agentury Reuters ukazuje, jak se země po celém světě snaží omezit závislost na obchodu se Spojenými státy. Navíc ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a jeho hrozby zavedení cel vůči Evropě nadále zvýšily napětí mezi USA a jeho tradičními spojenci.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha podpoří biodiverzitu a protihluková opatření 23 miliony korun

Letiště Václava Havla letos rozdělí dohromady 23 milionů korun v grantových programech na podporu biodiverzity a na pořízení ventilačních systémů ke snížení hluku v budovách. Další peníze budou v programu Dobré sousedství, částku letiště oznámí s vyhlášením programu v květnu. ČTK o tom informovala mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Loni letiště ve třech programech rozdělilo 30,6 milionu korun mezi 158 žádostí.

Žádosti do programu Biodiverzita na podporu druhové rozmanitosti, ekologické stability a zadržování vody v okolí letiště mohou podávat od 5. ledna do konce března obce, městské části, školy, neziskové organizace nebo výzkumné instituce. Příspěvek je například na obnovu zelených ploch, podporu přirozených biotopů nebo environmentální vzdělávání.

V minulých letech letiště podpořilo přes 40 projektů, z toho v loňském roce 11. Stejně jako loni i tento rok jsou na podporu biodiverzity vyčleněny tři miliony, příspěvek může být až 300.000 korun. Tento program plánuje Letiště Praha vyhlašovat minimálně do roku 2050. Bližší informace jsou na webu letiště.

programu Ventilace letiště loni rozdělilo 12,6 milionu mezi 60 žádostí. Letos je vyčleněno 20 milionů korun, příjem žádostí začne 3. února a skončí s přijetím 80 žádostí. Cílem je pomocí instalace ventilačních systémů k výměně vzduchu snížit v budovách hluk z leteckého provozu.

Program Dobré sousedství je zaměřen na podporu komunitního života v okolí letiště a bude vyhlášen v květnu. O příspěvek mohou žádat obce, městské části a veřejně prospěšné organizace. Loni bylo rozděleno 15 milionů korun mezi 87 projektů. Částku pro letošní rok letiště oznámí po vyhlášení programu.

Společnost Letiště Praha v roce 2024 vykázala čistý zisk 2,47 miliardy korun. Oproti roku 2023 byl o miliardu vyšší. Proti předcovidovému roku 2019 byl nižší zhruba o půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun. Letiště za loňský rok odbavilo 17,75 milionu lidí, a přiblížilo se tak k roku 2019, kdy odbavilo nejvíce lidí ve své historii, 17,8 milionu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář