Hejtmani se s vládou domluvili na zvýšení plateb pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Povedou se o tom jednání mezi vládou, kraji a pojišťovnami, řekl po dnešním jednání s hejtmany novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rozhodnutí ocenil předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) s tím, že podíl krajů na financování záchranné služby v posledních letech se výrazně zvětšil v porovnání s výší úhrad zdravotních pojišťoven. Navýšit plánuje vláda i finance na opravy silnic nižších tříd.

V současnosti kraje platí provoz záchranné služby zhruba ze 65 procent, zdravotní pojišťovny hradí zbylých 35 procent. Kuba uvedl, že rozdíl v poměru financování se rok od roku zvyšuje. „Očekáváme, že přesné parametry navýšení plateb na zdravotnickou záchrannou službu ze strany zdravotních pojišťoven nyní budou předmětem dalšího jednání s ministerstvem zdravotnictví, a to v rámci dohodovacího řízení nad podobou nové úhradové vyhlášky pro rok 2023,“ uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

V dohodovacím řízení spolu jednají vždy v létě o úhradách zdravotní péče na následující rok zdravotní pojišťovny a zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Výsledky dohod pak ministerstvo legislativně upraví v takzvané úhradové vyhlášce. V roce 2020 šla podle dat pojišťoven na provoz všech ZZS částka asi 3,3 miliardy korun, což byl proti roku 2016 nárůst zhruba o 30 procent. Celkově tvořily náklady ZZS v roce 2020 asi jedno procento nákladů na zdravotní péči.

Jihočeský kraj, ve kterém je Kuba hejtmanem, podle něj v roce 2016 platil za provoz zdravotních záchranných služeb skoro 300 milionů korun a zdravotní pojišťovny hradily téměř 200 milionů korun. Pro letošní rok ale kraj předpokládá, že jeho příspěvek pro záchrannou službu bude asi 520 milionů korun a zdravotní pojišťovny uhradí 280 milionů korun.

„Situace je podobná ve všech krajích. Liší se jen konkrétní čísla, ale poměr zůstává podobný jako u nás,“ uvedl Kuba už dříve. Za ideální označil, kdyby platil kraj polovinu a druhou část stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven.

Hejtmani dnes s novou vládou jednali poprvé od jejího ustavení, domluvili se, že se budou scházet třikrát do roka nad konkrétními tématy. Dnes probrali mimo jiné problémy krajů s fungováním pohotovostní služby či úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Zabývali se i financováním oprav silnic nižších tříd či plány krajů s úpravou rozpočtového určení daní. Na silnice nižších tříd chce dát vláda příští rok o dvě miliardy korun víc, než činí nynější platba krajům ve výši čtyři miliardy, uvedl Kuba.

Změna ve financování oprav silnic bude podle něj záviset také na úpravách rozpočtového určení daní, tedy mechanismu, podle kterého se dělí vybrané daně mezi stát a regiony. Fiala ocenil, že kraje pracují na vlastním návrhu rozdělení, který podle něj reaguje na aktuální situaci v jednotlivých regionech.

Mezi takzvané sdílené daně patří například daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.

Zdroj : ČTK

Několik desítek řidičů zkontrolovali dnes celníci s policisty na Vysočině při první společné akci zaměřené na kontrolu uhrazení pokut za dopravní přestupky. Neuhrazené závazky zaplatili řidiči na místě, jinak jim hrozilo nasazení takvzané botičky, případně odebrání registrační značky. ČTK to sdělila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. Možnost požadovat zaplacení neuhrazené pokuty při silniční kontrole umožnila změna legislativy o policii, městské polici a celní správě.

„Jednalo se o první součinností dopravně bezpečnostní akci, které se zúčastnila jak Policie ČR, tak Celní správa ČR. Společně jsme dohlíželi na bezpečnost a plynulost silničního provozu, samozřejmě s tím, že jsme kontrolovali, zda mají řidiči uhrazené poplatky,“ řekla Rubášová.

Nejvyšší neuhrazená pokuta, kterou dnes řidiči při kontrole zaplatili, byla pětitisícová, několik řidičů platilo svůj dřívější závazek ve výši 500 korun, řekla ČTK Rubášová po 14:00. Kontrola na odpočívadle na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu podle ní bude ještě několik hodin pokračovat. „A podobné kontroly budou určitě pokračovat i v blízkých dnech,“ dodala Rubášová.

Zákonem 418/2021, který novelizoval zákon o Policii České republiky, zákon o Celní správě České republiky, zákon o obecní policii a zákony související, získali celníci, policisté a strážníci s účinností od 1. ledna oprávnění vyžadovat při kontrole vozidla zaplacení dosud neuhrazené pravomocné pokuty za dopravní delikty.

Zdroj : ČTK

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes vládě navrhne snížení výše slev v dopravě ze současných 75 procent na 50 procent z ceny jízdného. Státu to má letos přinést úspory až 1,8 miliardy korun. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně. Vláda ovšem bude vybírat i z dalších variant úpravy slev. Úprava slev by měla platit od dubna. Vyplývá to z dokumentu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Před covidovou krizí stát za slevy dopravcům vyplatil 5,79 miliardy korun v roce 2019, během krize účet klesl zhruba o dvě miliardy korun.

V současnosti mohou slevy ve výši 75 procent z jízdného využívat studenti do 26 let a senioři starší 65 let. Vládní koalice už před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny avizovala, že chce systém slev upravit. Současnou podobu koalice kritizovala jako nehospodárnou, zvýhodnění pro vybrané skupiny obyvatel však zůstane. Slevy ve výši 75 procent využívají ve veřejné dopravě i cestující s průkazem ZTP, u nich by se ovšem nic měnit nemělo.

Kupka dnes vládě představí tři varianty možných úprav slev v případě studentů a seniorů. Ministr přitom bude doporučovat variantu s plošným snížením slev na 50 procent z ceny jízdného pro děti, studenty i seniory. Podle výpočtů ministerstva by úspora měla oproti současnému systému letos činit při optimistickém scénáři počtu přepravených cestujících až 1,8 miliardy korun, při pesimistickém vývoji pak kolem 1,1 miliardy korun.

Další varianty počítají s rozdílnou výší slevy pro jednotlivé skupiny zvýhodněných cestujících. Při jedné verzi by 50procentní slevu z jízdného měli pouze děti a studenti do 26 let, senioři by pak měli nárok na slevu 25 procent. Při této variantě by stát ušetřil oproti současnému systému při optimistickém scénáři vývoji veřejné dopravy okolo 2,3 miliardy korun za rok. Další verze pak tento poměr slev otáčí ve prospěch seniorů, kde by roční úspora činila až 3,3 miliardy korun.

Kupka také plánuje vládě navrhnout rozšíření platnosti slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně. To však podle dokumentu bude vyžadovat ještě náročnější přípravu.

Slevy platí od září 2018, kdy o nich rozhodla tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových a regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

Zdroj : ČTK