[quote]Námořní dopravu surovin do Česka dál brzdí velké problémy. Ceny dodávek na moři prostřednictvím přepravních kontejnerů vzrostly za poslední rok téměř dvojnásobně, potíže jsou i s nedostatkem volných kapacit a prodlužováním dodávek. Vyplývá to z ankety ČTK mezi logistickými firmami, které zajišťují námořní dopravu do ČR.[/quote]

Ceny v námořní dopravě stoupají dlouhodobě. Podle Lukáše Ridoška s firmy Multitrans už nyní téměř atakují cenu, za jakou by se dal přepravovat kontejner velikosti 40 po silnici. V současnosti stojí takto velký přepravní kontejner při cestě z Číny do ČR kolem 20.000 dolarů (cca 428.000 korun), loni v tuto dobu to podle Ridoška bylo kolem 11 až 12.000 dolarů (238 až 260.000 korun). Ceny výrazně rostou také v posledních týdnech. Podle dat společnosti Geis CZ stoupl index cen přeprav do Evropy z Číny za poslední dva měsíce zhruba o čtvrtinu.

Příčin velkého růstu cen je několik. Ředitel DB Schenker Tomáš Holomoucký v této souvislosti upozornil především na dlouho trvající velký nedostatek přepravní kapacity na lodích i kontejnerů. Nejde přitom jen o nedostatek kontejnerů nebo přepravců. Podle Ridoška chybí i řidiči či vozidla, která svážejí zboží do přístavů. Situaci navíc komplikuje i pokračující pandemie koronaviru. Problémy přitom nejsou jen v Číně a dalších asijských zemích, kritická je i situace v USA.

Vedle toho se prodloužily i přepravní doby. „Lodě neplují na čas, doba přepravy se prodlužuje, dopravní řetězce jsou narušené lokálními problémy,“ řekl David Knobloch z Geis CZ. Připomněl například nedávné záplavy v Německu, které narušily překládku zboží na železnici. Potíže jsou však i přímo na místech naložení zboží. Nalodění kontejneru nyní podle Ridoška trvá i více než 30 dní.

To vše má vliv na kvalitu služeb. „Začíná se to již projevovat nedostatkem některých materiálů nebo výrobků z jihovýchodní Asie. Také proto mnoho firem začalo objednávat zboží na vánoční trh již v předstihu začátkem prázdnin, což je o několik měsíců dříve než obvykle,“ podotkl Holomoucký. Jeho firma i proto v minulých týdnech spustila z Číny novou kamionovou linku.

Výpadky v dodávkách však zaznamenává i silniční nákladní doprava. Problémem jsou právě chybějící suroviny ze zahraničí. To dopravcům komplikuje plánování dodávek, a tím zvyšuje jejich náklady.

Zdroj : ČTK

[quote]Česká železnice je průběžně vybavována moderním zabezpečením, postupně se zlepšuje zabezpečovací zařízení, modernizují se železniční přejezdy. Do oblasti jsou investovány miliardy korun ročně. Před schvalováním vládou je Plán moderního zabezpečení české železnice – implementace ETCS do roku 2040, který stanovuje harmonogram dalšího zavádění evropského automatického zabezpečovače ETCS různých úrovní na všechny tuzemské tratě. Každá úroveň ETCS zastaví vlak.[/quote]

Akční plán zabezpečení české železnice je výsledkem práce bezpečnostní komise, jejíž činnost obnovil ministr dopravy Karel Havlíček po loňských nehodách v Perninku a u Českého Brodu (nedávno jsme si připomněli rok od obou událostí). „Navázali jsme na práce probíhající od roku 2017 a po nehodě na lokální trati v Perninku jsme si uvědomili, že potřebujeme mít plán zabezpečení i pro méně vytížené tratě. Máme tedy Plán pro celou železniční síť u nás. Potřebnost těchto investic bohužel potvrzuje i střet dvou vlaků na Domažlicku,“ říká ministr Havlíček.

Plán zabezpečení počítá s modernizací do roku 2040 a předpokládá náklady ve výši 90 miliard Kč. Akční plán připravilo Ministerstvo dopravy a Správa železnic společně s dalšími odborníky, dopravci, odbory i kraji, v září plán projedná vláda. „V aktualizované verzi jsme práce i investice rovnoměrněji rozložili v čase a mimo samotné zabezpečování jsme v naší bezpečnostní komisi dosáhli shody u změny pracovně-právních předpisů strojvůdců, především jejich odpočinků a celkového fondu pracovní doby, kterou vykonávají u různých dopravců. Na druhé straně se v legislativním procesu zákona o dráhách zpřísňuje postih za projetí návěstidel,“ říká k výsledku ministr dopravy Karel Havlíček.

Aktuální informace k zabezpečení tratí:

• U našich nejvytíženějších tratí, tj. tratí v sítě TEN-T je horizontem rok 2030 (výhradní provoz vlaků pod dohledem ETCS na prvních koridorových tratích Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav, Břeclav – Přerov – Bohumín a Přerov – Česká Třebová má být zahájen v roce 2025.
• Dokončuje se zabezpečení ETCS na trati z Uničova do Olomouce, na které bude zahájen výhradní provoz vlaků pod dohledem ETCS v roce 2023, jakožto na pilotním úseku.

• Hotový je druhý železniční koridor
• Systémem ETCS je aktuálně pokryto celkem 569 kilometrů železničních tratí, 560 z nich je ve zkušebním provozu, a na dalších úsecích probíhá příprava. Realizace letos byla nebo bude zahájena na v úsecích Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, Votice – České Budějovice, Praha Uhříněves – Praha hl. n., Milovice – Praha hl. n. či Brno Horní Heršpice – zastávka u Brna.

Informace k financování zabezpečení:

• Ministerstvo dopravy spolu se Správou železnic se chystají do většího zabezpečení na železnici investovat v následujících dvaceti letech přes 100 miliard korun.

• U investic do vybavování tratí systémem ETCS a GSM-R celkově počítáme s potřebnou částkou ve výši 90 mld. Kč.
• Již jsou zasmluvněny práce přesahující 8 miliard Kč na traťovém zabezpečení.
• Pro vybavování vozidel palubní částí ETCS dopravci již několik let využívají dotační programy CEF, OPD 2 a SFDI. Rovněž pro nové programové období jsou dotační prostředky začleněny do všech titulů pod Ministerstvem dopravy – tedy CEF 2, OPD 3 i SFDI. Abychom situaci dopravcům (a objednatelům) ještě více ulehčili, došlo od loňského roku k navýšení podpory na prototypy a o další navýšení usilujeme do budoucna i pro sériové vybavování.
• Podpora palubních jednotek ETCS u stávajících i nových vozidel je zahrnuta i v připravovaném OPD 3. V OPD2 realizovali projekty za cca 1,7 mld. Kč. V OPD3 se počítá s výší podpory cca 2 mld. Kč. V rámci podpory z CEF byli dopravci schopni realizovat projekty za cca 1,5 mld. Kč.
• Zvýšení zabezpečení na lokálních tratích je celkově vyčísleno na 7,4 miliardy korun.

Informace k zabezpečení přejezdů:

o       V roce 2020 se zmodernizovalo 155 přejezdů za 1,5 miliardy Kč

o       Letos SŽ zmodernizuje na 200 přejezdů za 2 mld. Kč; dokončeno 65 přejezdů a realizace probíhá u dalších 67 přejezdů.

o       40 přejezdů dostane ke světelné signalizaci i závory

o       8 přejezdů bude vybaveno kamerovým systémem

o       11 křížení bude úplně zrušeno.

Součástí Plánu je mapa tratí (viz příloha) v ČR s uvedením termínů implementace ETCS a zavedení výhradního provozu vlaků pod dohledem tohoto systému.

Zdroj : MD

[quote]Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard USD (čtyři biliony Kč). Čistá ztráta leteckých společností pak činila 126,4 miliardy USD.[/quote]

Poptávka po letecké dopravě v celém odvětví měřená v tržbách za osobokilometry meziročně klesla o 65,9 procenta. To byl nejvyšší propad od roku 1950, kdy se tento údaj začal sledovat. Poptávka po mezinárodních letech klesla o 75,6 procenta a na domácích trasách o 48,8 procenta.

V odvětví loni zanikl jeden milion pracovních míst. Loni v dubnu kvůli uzavření mnoha hranic nelétalo 66 procent komerčních letadel, uvedla agentura DPA.

„Rok 2020 byl rokem, na který bychom všichni rádi zapomněli. Analýza statistik výkonnosti za tento rok však odhaluje úžasný příběh vytrvalosti,“ uvedl v prohlášení generální ředitel IATA Willie Walsh. „Mnoho vlád uznalo zásadní přínos letectví a poskytlo finanční prostředky na jeho záchranu a další formy podpory. Byla to však rychlá opatření leteckých společností a odhodlání našich lidí, díky nimž letecký průmysl překonal nejtěžší rok ve své historii,“ dodal.

V Evropě počet cestujících pravidelných letů klesl o 67,4 procenta na 389,9 milionu. V Asii a Tichomoří se snížil o 53,4 procenta a v Severní Americe o 60,8 procenta.

Světlým bodem leteckého průmysl se loni stala nákladní doprava, protože bylo potřeba udržet přepravu zboží, včetně ochranných prostředků, zdravotnických potřeb a vakcín. Celkově se nákladní doprava snížila o 21,4 procenta, na konci roku se však vrátila téměř na hodnotu před krizí. Obsazenost letadel vzrostla o sedm procentních bodů na 53,8 procenta, nejvýše od roku 1990.

IATA podle svých internetových stránek sdružuje zhruba 290 leteckých společností, které se na celosvětové letecké přepravě podílejí přibližně 82 procenty. Mezi členy sdružení patří také České aerolinie.

Zdroj : ČTK

[quote]V letošním roce plánuje do výzkumu a vývoje investovat 72 % firem. Pro čtvrtinu podniků jsou investice do výzkumu a vývoje dokonce nejvýznamnější položkou investičního rozpočtu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výzkum a vývoj firmám pomáhá vyvinout inovativní produkty a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, a to i na náročných trzích. Svaz průmyslu a dopravy proto po vládě požaduje, aby více podpořila firemní výzkum a vývoj ze státního rozpočtu.[/quote]

Pro průmyslové firmy je veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje důležitá. Dovoluje jim například častěji pracovat na zajímavých projektech či překlenout mnohaleté období od zahájení vývoje inovace po její masový komerční prodej. Díky nim pak firmy na trh přicházejí s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. „Firmy budou díky inovacím prodávat výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotu, zaměstnancům budou platit vyšší mzdy, a stát získá vyšší příjmy z daní. Prostředky vložené do podpory výzkumu a vývoje se tak státu vrátí,“ vysvětlil Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Před vypuknutím koronavirové krize směřovalo na výzkum a vývoj v Česku stále větší množství peněz. V roce 2019 to podle Českého statistického úřadu bylo rekordních 112 miliard korun, což byla necelá 2 procenta HDP. Samotné firmy se na této částce podílely 65 miliardami korun. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že na letošek má téměř 90 % firem na výzkum a vývoj připravený vyšší nebo alespoň stejný rozpočet jako v roce 2020.

„Podle našeho průzkumu se letos průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. Uvedlo to 42 procent firem. Do vývoje nových produktů a služeb se pustí 35 % podniků. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem,“ řekl Eduard Palíšek.

Na podpoře výzkumu a vývoje nesmí stát šetřit

Podniky v průzkumu Svazu průmyslu potvrdily, že státní podpora hraje v rozvoji firemního výzkumu a vývoje zásadní roli. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. „Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ řekl Eduard Palíšek.

Díky veřejné podpoře mohou firmy více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd nebo soukromých výzkumných organizací. Víc než polovina podniků, které investují do výzkumu a vývoje, v průzkumu uvedla, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje nebo by ho nerealizovaly vůbec. Více než polovina oslovených firem také hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít.

Podpora od státu dostala od firem trojku

Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora, například v podobě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj. Svazu průmyslu se už podařilo v tomto směru několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Když měly firmy ohodnotit fungování daňových odpočtů výdajů na VaVaI podobně jako ve škole od jedničky do pětky, oznámkovaly ho horší trojkou.

Hodnocení dotací na podporu výzkumu a vývoje dostalo od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Na zpracování žádostí o podporu si podniky často musejí najímat externí poradenské firmy, které si z celkové finanční podpory projektu ukrojí i několik procent. Pokud by ale administrativa byla jednodušší, mohly by firmy i tyto peníze využít na samotný výzkum,“ upozornil Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu.

Pro větší podporu výzkumu a vývoje musí vláda vyčlenit i dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Vláda sice dlouhodobě hovoří o tom, jak je nutné inovace podporovat a buduje image země pod značkou Country for the Future. Pro příští rok ale navrhlo ministerstvo financí snížit prostředky ze státního rozpočtu na tuto oblast na 36,1 miliardy korun z letošních 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2022 na 39,4 miliardy korun.

„Svaz průmyslu se snižováním státních investic do výzkumu a vývoje nesouhlasí. V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy. Státní rozpočet přesto nadále bude hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ zdůraznil Eduard Palíšek.

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy od 26. do 28. května. Ze 155 průmyslových firem, které se šetření zúčastnily, bylo 31 % malých firem do 50 zaměstnanců, 32 % středních firem s 50 až 250 pracovníky a 37 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Zdroj : SP

[quote]Německá pošta přispěje k ochraně klimatu nákupem 12 elektrických nákladních letadel. Dopisy a balíky budou doručovat na stokilometrové vzdálenosti. Dnes to uvedla divize Deutsche Post, společnost DHL Express, a dodala, že plánuje první síť elektrických nákladních letadel na světě.[/quote]

„Pevně věříme v budoucnost logistiky s nulovými emisemi,“ řekl podle agentury Reuters generální ředitel DHL Express John Pearson. „Na naší cestě k logistice šetrné k životnímu prostředí hraje rozhodující roli elektrifikace všech druhů dopravy,“ dodal.

Firma stroje s názvem Alice objednala u společnosti Eviation. Podnik patří Singapore’s Clermont Group. Jako jeden z několika vyvíjí malé letouny, které nebudou potřebovat mnoho energie, budou se dát levně provozovat, budou vypouštět méně škodlivých emisí a budou se také pohybovat tišeji než běžná letadla. Eviation odhaduje, že stroje může dodat v roce 2024.

Objednaná letadla bude moci řídit jen jeden pilot. Na vzdálenost až 815 kilometrů budou schopná přepravit náklad o váze více než 1200 kilogramů. Hodí se tak zatím jen pro méně vzdálené cíle. DHL Express zatím provozuje po celém světě letku o více než 260 běžných letadel.

Koncern investuje do roku 2030 do snižování emisí oxidu uhličitého sedm miliard eur (178 miliard Kč). Většinu prostředků použije pro elektromobily, které budou zásilky doručovat posledních pár kilometrů k adresátům, a na klimaticky neutrální budovy, uvedl web týdeníku Der Spiegel. K ceně objednaných letadel se nevyjádřil.

Zdroj : ČTK