Zdroj: Pixabay.com

[quote]Komise navrhla 30. května v příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě více posílit sociální rozměr Unie prostřednictvím zdokonaleného Evropského sociálního fondu, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), a rozsáhlejšího a efektivnějšího Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.[/quote]

Na období 2021–2027 se pro Evropský sociální fond plus plánuje 101,2 miliardy eur a pro Fond pro přizpůsobení se globalizaci 1,6 miliardy eur. Oba fondy jsou zaměřeny na investice, které lidem v návaznosti na evropský pilíř sociálních práv pomohou získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce. Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty získá na sedm let 947 milionů eur. Je určen na další podporu rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu, vzájemné důvěře a na zajištění toho, aby lidé mohli užívat svých práv.

Místopředseda pro euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis k tomu uvedl:

„Návrhy reagují na zásadní otázky, které si klademe od vypracování bílé knihy o budoucnosti Evropy a navazujících diskusních dokumentů: Jakou Evropskou unii si přejeme, jak ji budeme utvářet a jak to zaplatíme? Naše ambice dosáhnout sociálně spravedlivější Evropy jsou plně zohledněny: finance z EU musí směřovat tam, kde to politická situace vyžaduje, na aktivní podporu nejohroženějších osob ve společnosti i tam, kde znatelně pociťujeme důsledky globalizace a digitalizace.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen doplnila:

„Evropská unie chce zlepšit postavení všech lidí. A na to musíme vyčlenit peníze. Nové, pružné a zjednodušené sociální fondy jsou zaměřeny na investice do lidí, které jim umožní získat správné dovednosti i moderní sociální ochranu přizpůsobenou novým formám práce. Fondy také mají pomoci těm, kteří solidaritu potřebují nejvíce.“

Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis zdůraznil:

„Zdraví je základní hodnotou, a proto je logické, že se v plánovaném unijním rozpočtu počítá se začleněním programu Zdraví do ESF+, konkrétně do tematického celku věnovaného hodnotám. Tento krok přinese užší součinnost s dalšími základními prvky evropského pilíře sociálních práv a umožní lepší koordinaci investic v oblasti zdraví. Přispěje též k podpoře zdraví a prevenci nemocí a ke zlepšení účinnosti, dostupnosti a odolnosti zdravotnictví. Sníží se navíc nerovnosti v oblasti zdraví a zvýší kvalita a bezpečnost zdravotní péče ve prospěch pacientů i celé společnosti.“

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila:

„Dnes předložený návrh nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty zaručuje, že iniciativám prosazujícím práva a hodnoty Evropské unie a zásady právního státu se dostane nejlepší možné podpory.

V době, kdy společnosti v Evropě čelí extremismu, radikalizaci a rozdělení, je více než kdy jindy důležité propagovat, posilovat a hájit spravedlnost, práva a hodnoty Unie. Zásadní roli v prosazování evropských hodnot hrají nevládní organizace a občanská společnost. Zároveň musíme pomáhat členským státům a spolupracovat na zlepšení justiční spolupráce a zvýšení vzájemné důvěry ve společném prostoru práva.“

1.  Evropský sociální fond plus

Evropský sociální fond plus se zaměří na investice do lidí a podporu při realizaci evropského pilíře sociálních práv. Pomůže reagovat na celosvětové výzvy, udržet sociální spravedlnost i zvýšit konkurenceschopnost Evropy. Tento fond bude pružnější a jednodušší verzí stávajícího Evropského sociálního fondu, protože sloučí řadu stávajících fondů a programů. Sdružování zdrojů umožní EU a členským státům, aby poskytovaly integrovanější a cílenější podporu v reakci na sociální výzvy a

výzvy v oblasti trhu práce, kterým lidé v Evropě v současné době čelí. Jako příklad lze uvést začlenění podpory pro nejchudší osoby do ESF+, které způsobilým osobám umožní využívat lepší skladbu materiální pomoci a komplexní sociální podpory.

Evropský sociální fond plus konkrétně sloučí:

 

Nový fond má tyto hlavní prvky:

  • Starosti občanů a klíčové priority jsou ve středu zájmu: Po konzultaci s členskými státy budou finanční prostředky přidělovány na opatření, která řeší klíčové priority i starosti obyčejných Evropanů. Programy ESF+ se zaměří především na úkoly stanovené v rámci evropského semestru a evropského pilíře sociálních práv.
  • Důraz na nezaměstnanost mladých lidí a sociální začleňování: Členské státy s vysokým podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, budou muset vyčlenit alespoň 10 % prostředků z ESF+ na podporu zaměstnanosti těchto osob. Fond bude i nadále přispívat k plnění agendy dovedností pro Evropu a nejméně 25 % financí z ESF+ má směřovat na opatření podporující sociální začlenění a na nejpotřebnější osoby. ESF+ bude také pomáhat členským státům v jejich úsilí o začlenění státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících v EU na pracovní trh i do společnosti, se zaměřením na opatření, která podporují dlouhodobou integraci. Doplňuje tak Azylový a migrační fond, z něhož jsou financována krátkodobá integrační opatření.
  • Omezení byrokracie: Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU jednodušší pravidla, méně byrokracie a snazší přístup k financování z různých zdrojů pro úřady, občany a organizace čerpající podporu z
  • Cílená podpora zdravotní péče: Složka zaměřená na zdraví se soustředí na přednostní oblasti, kde má spolupráce na úrovni EU prokazatelný přínos: posílení připravenosti na krize přesahující hranice států, pomoc pro zdravotnické orgány členských států, digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče, podpora pro právní předpisy EU v oblasti zdraví a zlepšení přeshraniční spolupráce, například v oblasti vzácných a komplexních chorob prostřednictvím evropských referenčních sítí.

2.  Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci po roce 2020

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude pozměněn, aby mohl být účinněji využíván na podporu pracovníků, kteří přišli o práci. Za současného stavu mohou pracovníci získat podporu z fondu pouze v případě, že byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nová pravidla stanoví, že podporu lze získat i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Podle nových pravidel se také sníží prahový počet propuštěných pracovníků nutný k získání podpory, a to z 500 na 250, takže pomoc získá více osob. Mezi další navrhované změny patří zlepšení procesu mobilizace finančních prostředků za účelem zjednodušení a zrychlení postupů. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 %, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

3.  Fond EU pro spravedlnost, práva a hodnoty

Komise také navrhuje nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. Navrhovaný rozpočet tohoto fondu činí 947 milionů eur na sedm let, z toho 642 milionů eur na program Práva a hodnoty a 305 milionů eur na program Spravedlnost.

V době, kdy společnosti v Evropě čelí extremismu, radikalizaci a rozdělení, je více než kdy jindy důležité propagovat, posilovat a hájit spravedlnost, práva a hodnoty EU. Tento program například pomůže při odstraňování nerovností a diskriminace, zlepšení ochrany dětí a prohloubení justiční spolupráce v zájmu účinnějšího boje proti trestné činnosti a terorismu. Fond přispěje k rozvoji evropského prostoru práva, založeného na zásadách právního státu, vzájemného uznávání a vzájemné důvěry. Bude rovněž podporovat nevládní organizace a občanskou společnost a podtrhne jejich klíčovou úlohu při prosazování a ochraně společných hodnot EU, zvyšování povědomí o těchto hodnotách a zajištění toho, aby lidé mohli požívat svých práv.

Vytvořením nového fondu se zjednoduší stávající situace, kdy existují tři programy. Zejména se to týká oblasti občanství, která je v současnosti rozdělena mezi dva různé programy, ale nově bude spadat do navrhovaného programu Práva a hodnoty.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky.

Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas, že mnoho lidí, kteří potřebují podporu (např. rychlou materiální a potravinovou pomoc), by muselo zbytečně čekat, že by se zpozdila odborná příprava, lepší pracovní příležitosti nebo opatření ke zlepšení kvality hlavních služeb, nebo že by školy nedokázaly zavést nové, kvalitnější vzdělávací programy ještě před začátkem školního roku.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Souvislosti

Evropský sociální fond je nejstarším fondem Evropské unie a jejím hlavním nástrojem pro investování do lidí. Vznikl v roce 1957 společně s uzavřením Římské smlouvy. Tento fond je dnes důležitým motorem vytváření pracovních míst, podpory lepšího vzdělávání a modernizace veřejné správy i sociálního začleňování a jako takový představuje prostředek k zajištění spravedlivějších příležitostí pro všechny občany.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je výrazem solidarity EU s pracovníky v Unii, kteří přišli o zaměstnání v důsledku kombinace změn ve struktuře celosvětového obchodu a technologického vývoje. Jeho cílem je, aby si pracovníci udrželi zaměstnání nebo se znovu začlenili do pracovního trhu.

Dnešní návrhy nařízení o ESF+, EFG a Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty jsou součástí návrhů Komise týkajících se dlouhodobého rozpočtu EU, přijatých touto institucí 2. května 2018. Návrh Komise o ESF+ je úzce spojen s návrhem nařízení o společných ustanoveních přijatým 29. května 2018, který stanoví pravidla pro fungování několika fondů EU se sdíleným řízením.

Rozpočet EU: posílení evropských kulturních a kreativních odvětví

V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje, aby byly finanční prostředky pro program Kreativní Evropa, jenž podporuje evropská kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální díla, navýšeny na 1,85 miliardy EUR.

 Andrus Ansip, místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh, při této příležitosti uvedl:

„Digitální svět změnil naše kulturní prostředí a přináší nové výzvy a příležitosti pro evropská kulturní a kreativní odvětví. Chceme, aby autoři, tvůrci a producenti v EU mohli těchto nových digitálních příležitostí co nejvíce využívat.“

Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics prohlásil:

„Kultura vždy byla ústředním prvkem evropského projektu. Je tím, co lidi spojuje. Kulturní a kreativní odvětví mají rovněž klíčovou úlohu při podněcování hospodářského a sociálního rozvoje a umožňují nám budovat pevné mezinárodní vztahy. V oblasti kultury máme velké ambice a díky silnému programu Kreativní Evropa je budeme moci realizovat. Vyzývám členské státy a Evropský parlament, aby tento přístup podpořily.“

Marija Gabriel, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, zdůraznila:

„Naše podpora kulturního odvětví má zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Silný audiovizuální sektor, k němuž můžeme dospět prostřednictvím programu Kreativní Evropa – MEDIA, podpoří evropskou kulturu, identitu a rozmanitost a pomůže posílit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jež jsou našimi společnými hodnotami.“

Návrh Komise na posílení kulturních a kreativních odvětví v EU se zaměřuje na tři oblasti: program MEDIA spadající do programu Kreativní Evropa, který podporuje filmové a další audiovizuální odvětví EU; složku Kultura; a meziodvětvová opatření.

  1. PROGRAM MEDIA: částka 1,081 miliardy EUR bude určena na financování audiovizuálních projektů a podporu konkurenceschopnosti v evropském audiovizuálním odvětví. Program MEDIA bude i nadále podporovat produkci, distribuci a propagaci evropských filmů, televizních pořadů a videoher. V nadcházejících letech bude více investováno do propagace a distribuce evropských děl na mezinárodní úrovni a do inovativních vypravěčských postupů, včetně virtuální reality. Pro zvýšení přístupnosti a viditelnosti evropských děl bude vytvořen on-line adresář filmů z
  2. KULTURA: v rámci nového rozpočtu bude vyčleněno 609 milionů EUR na podporu evropských kulturních a kreativních odvětví. Za účelem spolupráce budou vznikat projekty, sítě a platformy, které talentovaným umělcům z celé Evropy umožní navazovat kontakty a usnadní jejich přeshraniční spolupráci.
  3. MEZIODVĚTVOVÁ OPATŘENÍ: malé a střední podniky a další organizace působící v kulturním a kreativním odvětví obdrží financování ve výši 160 milionů EUR. Tato částka bude rovněž využita k podpoře kulturní spolupráce v celé EU, svobodného, rozmanitého a pluralitního mediálního prostředí a kvalitní žurnalistiky a mediální

Kultura hraje pozitivní úlohu při zvyšování odolnosti evropské společnosti a ekonomiky. Vzhledem k digitalizaci a globální konkurenci potřebují evropská kulturní a kreativní odvětví silnější podporu. Je třeba učinit více pro stimulaci přeshraniční tvorby, širší distribuci evropských děl a co nejlepší využívání digitálních technologií při současném zachování evropské kulturní a jazykové rozmanitosti.

Prostřednictvím posílení kultury a kreativity v EU můžeme rovněž lépe podpořit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, jež mají zásadní význam pro zachování otevřených, inkluzivních a kreativních společností. Proto Komise navrhuje, aby byly finanční prostředky pro program Kreativní Evropa navýšeny.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly co nejdříve přinášet reálné výsledky.

Dojde-li ke zpoždění, nebudou tisíce kulturních a kreativních organizací, sítí či podniků schopny zahájit své projekty včas. Do finančních potíží by se mohly dostat rovněž festivaly evropských filmů či hudby a tisícům profesionálů z audiovizuálního odvětví by se zabránilo v účasti na projektech financovaných z programu Kreativní Evropa Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Souvislosti

Současný program Kreativní Evropa probíhá v letech 2014–2020. V rámci návrhu dlouhodobého rozpočtu EU spadá nový program Kreativní Evropa do kapitoly „ Investice do lidí“. Jeho hlavním cílem je podpora evropské kultury, která přispívá k evropské identitě. Nový program také posílí postavení občanů díky prosazování a ochraně základních práv a hodnot a vytváření příležitostí k angažovanosti a demokratické účasti v politické a občanské společnosti.

Kulturní a audiovizuální odvětví je v Evropě již řadu let podporováno prostřednictvím různých programů financování. Program Kreativní Evropa na období 2014–2020 představuje jedinečnou platformu pro koordinovanou a konstruktivní podporu kulturních a kreativních odvětví na celém kontinentu.

Navrhovaný nový program vychází z předchozích zkušeností a hodlá převzít a posílit prvky, jež se osvědčily. Navazuje také na Evropský rok kulturního dědictví 2018, jehož cílem je zvyšovat povědomí o evropském společném a rozmanitém kulturním dědictví a posilovat evropskou identitu.

 

Zbývá otázka: bude se věnovat větší péče, aby hlavní TV programy nevyužívaly hodnotná kulturní díla jako obal pro často demagogickou reklamu?