[quote]Na prvním zasedání v roce 2018 kolegium komisařů projednalo institucionální priority pro letošní rok, což je rok, kdy je možné uskutečnit reformu Hospodářské a měnové unie, zajistit hranice EU, přehodnotit azylový systém EU, vrátit se do schengenského prostoru, dokončit jednotný digitální trh a přiblížení západního Balkánu k Unii. 89 prioritních souborů opatření je v současné době již na stole, 29 bylo již doručeno a kolegium diskutovalo o tom, jak zajistit, aby byl zbytek dokončen před květnem 2019. [/quote]

Orientační debata také obsahovala přehled hlavních nových návrhů, které lze očekávat v roce 2018, které budou zahrnuty do harmonogramu pro jednotnější, silnější a demokratičtější Unii. Komise se zaměří na férovost a zajistí, aby Evropa mohla reagovat rychleji a rozhodněji, a to s využitím v plném rozsahu našich smluv a zajistila, že Evropa půjde cestou vedoucí k uchopení nových příležitostí a řešení nových výzev. Současně bude přístup Komise vyvážený, proto předseda Juncker vytvořil 14. listopadu 2017 novou pracovní skupinu pro subsidiaritu, proporcionalitu a „méně účinné konání“, jako následné opatření k Bílé knize o budoucnosti Evropa a zprávě o stavu Unie. Podklady k diskuzi  předložil první místopředseda Timmermans, který seznámil kolegium s aktuálním stavem prací. Pracovní skupina bude složena z poslanců Evropského parlamentu, Výboru regionů a zástupců národních parlamentů s cílem předložit doporučení ohledně toho, jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality, určením oblastí politiky, v nichž by práce mohla být znovu přenesena nebo rozhodně vrácena členským státům, jakož i způsoby, jak lépe zapojit regionální a místní orgány do tvorby a provádění politik EU.

Budoucnost financí EU: vyjádřete svůj názor k rozpočtu EU po roce 2020

Za méně, než pět měsíců navrhne Komise další dlouhodobý rozpočet EU po roce 2020 – víceletý finanční rámec (Multiannual Financial Framework; MFF). 10.ledna uspořádalo kolegium komisařů první orientační diskusi k příštímu MFF. Komise také zahájila 10. ledna řadu veřejných konzultací o prioritách EU, které by se měly odrazit v příštím MFF. Diskuze vychází ze zveřejněného dokumentu Komise o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 a bílé knihy Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017, která vyzvala všechny občany, aby se zapojili do diskuse o klíčových rozhodnutích, která mají dopad na naší společnou budoucnost. Prostředky se rozšiřují na doraz, ale rozpočet EU by měl pokračovat v investicích pro růst, zaměstnanost a inovace a současně řešit hlavní výzvy příštího desetiletí: digitální revoluci, globalizaci, změnu klimatu, migraci, obranu a bezpečnost.

Občané mají do 8. března říci, kde si myslí, že EU má největší přidanou hodnotu a kam by měla zaměřit svůj investiční potenciál, aby maximalizovala dopad každého investovaného eura. Jsou vyzváni, aby poskytli zpětnou vazbu o tom, jak současné politiky a programy EU v EU, jako jsou politiky soudržnosti a mládeže, podpora inovací a podniků a investice do strategických digitálních, dopravních a energetických infrastruktur, probíhají a mohly by být dále zlepšeny z hlediska výkonnosti, zjednodušení nebo možnosti synergií mezi fondy. Výsledky této konzultace budou sloužit k probíhajícím úvahám o příštím MFF spolu s možnostmi a myšlenkami, které již členské státy, místní orgány a soukromé subjekty předkládají. Komise pak předloží svůj návrh na další rozpočet EU v květnu roku 2018.

Günther H. Oettinger, komisař pro rozpočet a lidské zdroje, uvedl:

,,Nebudu nic předkládat bez intenzivních diskusí se všemi zúčastněnými stranami. V současnosti budou veřejné konzultace doplňovat jednání, která jsem zahájil s hlavními městy EU v roce 2017. Naším cílem je shromáždit názory co nejvíce lidí a získat pevný základ pro přípravu dalšího generace programů EU a zajistit, aby každé euro z rozpočtu EU poskytovalo Evropanům maximální přidanou hodnotu. „

Předseda Juncker a kolegium komisařů cestují do Sofie, aby se zúčastnili zahájení bulharského předsednictví Rady EU (11.-12. ledna 2018)

Kolegium komisařů pojede zítra do Sofie na svoji tradiční návštěvu před nadcházejícím předsednictvím Rady Evropské unie, která bude oficiálně zahájena zahajovacím koncertem v 19:00 hodin středoevropského (18:00 hodin místního) času. Při této příležitosti přednesou projev předseda Juncker, předseda vlády Bulharské republiky Bojko Borissov, prezident Rumen Radev, ministryně pro bulharské předsednictví Lilyana Pavlova, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani. Po slavnostním zahájení bude následovat oficiální večeře, kterou pořádá premiér Borissov. V pátek 12. ledna se kolegium komisařů účastní setkání s bulharskou vládou, aby projednaly hlavní priority předsednictví v následujících tématech: 1. Vnější vztahy, bezpečnost a obrana, migrace a spravedlnost; 2. Inklusivní a udržitelná Evropa bližší občanům; 3. Konkurenceschopná, inovativní a digitální Evropa. Na závěr bude následovat plenární zasedání, které shrne výsledky shromážděných klastrů. Předseda Juncker a předseda vlády Borissov uspořádají dvoustranné zasedání, po němž bude následovat společná tisková konference kolem 12:30 SEČ / 11:30 CET. Na programu jednání jsou také setkání s předsedou Národního shromáždění Tsveta Karayanchevovou a s předsedou Rady a předsedy parlamentních výborů Národního shromáždění Bulharské republiky.

Rychlejší a bezpečnější připojení v Polsku díky investicím EU

232 milionů EUR z fondů politiky soudržnosti je investováno do výstavby expresní silnice S6 mezi městy Kiełpino, Koszalin a Sianów,v polské oblasti Pomoransko. Tato silnice, která se nachází na transevropské dopravní síti (TEN-T), spojuje největší města severního Polska, jako je Szczecin a Gdańsk, a spojuje Polsko s Německem.

Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu uvedla:

,,Tato expresní silnice financovaná z prostředků EU výrazně podpoří hospodářský růst, cestovní ruch a obchod v regionu a současně hmatatelně zlepší kvalitu každodenního života polských občanů a turistů s bezpečnějšími a rychlejšími spojeními Nezáleží na tom, že tento projekt bude mít pozitivní přelévání celé země. „

Práce na první části silnice mezi Szczecinem a Koszalinem by měly být dokončeny do léta roku 2018. EU investuje již řadu let do klíčové infrastruktury v Polsku, aby přeměnila zemi na atraktivní místo pro investice a pro živobytí. Komise nedávno uzavřela program pro infrastrukturu a životní prostředí pro období 2007-2013 pro Polsko, největší program politiky soudržnosti, s rozpočtem 28,3 miliardy EUR. V rámci tohoto programu EU financovalo 365 dopravních projektů, které vedly mimo jiné k 1 417 km nových dálnic a rychlostních silnic, 1 200 km modernizovaných a nových železničních tratí a 963 městských dopravních prostředků (jako jsou tramvajové kolejové vozy nebo autobusy) . Kompletní seznam úspěchů v rámci tohoto programu, a to i v oblasti životního prostředí, zdraví, vzdělávání, kultury a energetiky, najdete na internetových stránkách GŘ REGIO.

 Komise schválila dvě nová zeměpisná označení pro vína ze Španělska a Francie

Evropská komise schválila žádost o zařazení dvou nových vín ze Španělska a Francie do rejstříku chráněných zeměpisných označení (CHZO) a chráněných označení původu (CHOP). Vyrábí se z hroznů vypěstovaných v provincii Pontevedra v Galicii, vína „Ribeiras dělat Morrazo“ (CHZO) mohou být bílé nebo červené. Bílá vína mají jasně zlatavě žluté odstíny a výrazná vůně květin a ovoce. Červená vína mají střední intenzitu barvy, třešňově červené tóny a stopy fialové. Bílá a červená vína označení „Montravel“ (AOP) jsou vyráběna v Dordogne, na jihozápadě Francie. Jsou vyrobeny mimo jiné z Cabernet Sauvignon, Merlot a Sauvignon. Nejslavnější vinař „Montravel“ je bezesporu filosof Michel de Montaigne, jehož vinice se rozprostírá na úpatí věže, kde s oblibou psal Tyto dva nové názvy se připojí k více než 1750 již chráněným vínům, jejichž seznam je dostupný v databázi e-bacchus. Další informace naleznete také na stránkách s pravidly kvality.

 Komise připomíná 35 let výročí zasedání Evropského parlamentu, které vyzývá k obnovení nezávislosti Estonska, Lotyšska a Litvy.

Dnes, 100 let po vyhlášení nezávislosti v roce 1918, si Estonsko, Lotyšsko a Litva zaujaly své místo v srdci Evropy jako klíčoví členové Evropské unie a eurozóny. Na slavnostním ceremoniálu se zúčastní za Evropskou komisi místopředseda Andrus Ansip, místopředseda Valdis Dombrovskis a komisař Vytenis Andriukaitis, také  ale dva signatáři výzvy k vyhlášení nezávislosti baltských států.