Jednání o nové globální dohodě proti plastovému znečištění v Ženevě skončila podle očekávání bez zásadního průlomu. Návrh na zavedení stropu pro výrobu plastů podpořilo jen 100 ze 185 států. Proti se postavily zejména země těžící ropu a zemní plyn – tedy klíčoví producenti primárních plastů. Českou republiku zastupoval vrchní ředitel Ministerstva životního prostředí David Surý.
Proč se státy neshodly
Jednací sál byl rozdělený na dva tábory.
První skupina – státy, průmysl a lobbyisté prosazující co nejvolnější podmínky pro výrobu plastů.
Druhá skupina – země, vědci a komunity volající po ambiciózních krocích, které by už u zdroje omezily množství plastů a chemických látek v oběhu.
Napětí zvyšovaly i další sporné body:
Zavedení omezení výroby vybraných plastů už na počátku životního cyklu.
Závazné cíle pro recyklaci a opakované použití.
Regulace chemických přísad v plastech, jejichž dopady na zdraví a životní prostředí jsou stále lépe zdokumentovány.
Finanční podpora pro rozvojové země, které dnes nesou největší ekologickou zátěž, aniž by byly hlavními producenty plastového odpadu.
Riziko bez zásahu
Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) hrozí bez razantních opatření téměř trojnásobný nárůst plastového odpadu do roku 2060. To by znamenalo ještě větší tlak na oceány, půdu i potravinový řetězec – od mikroplastů v pitné vodě po toxické látky v ovzduší.
Pro obalový průmysl to znamená…
Nedohoda v Ženevě neznamená, že se problematika odkládá na neurčito. Jednání pokračují a lze očekávat, že tlak na regulaci plastů poroste – a to i na úrovni jednotlivých států a regionů. Pro obalové firmy to může znamenat:
Striktnější požadavky na složení materiálů.
Vyšší podíl recyklátu a důraz na opakované použití obalů.
Transparentnost ohledně chemických látek a aditiv.
Naše doporučení
Firmy by měly sledovat nejen legislativní vývoj v EU (např. PPWR), ale i mezinárodní jednání – mohou být předzvěstí trendů, které se dříve či později promítnou do národních a evropských předpisů. Aktivní příprava na přísnější regulace může být konkurenční výhodou, nikoli hrozbou.
Zdroj: SYBA
|
