[quote]Ve zprávě Komise zdůrazňuje, čeho se podařilo prostřednictvím pěti fondů EU dosáhnout od počátku období financování, přičemž provádění programů na období 2014–2 020 nyní probíhá naplno. Do října 2017 byla téměř polovina prostředků uvolněných z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů na období 2014–2020 vyčleněna na konkrétní projekty. Do konce roku 2016 podporu z fondů obdrželo téměř 793 500 podniků a bylo vytvořeno přibližně 154 000 nových pracovních míst. Pomoci při hledání zaměstnání nebo při rozvíjení svých dovedností využilo již 7,8 milionu občanů a zlepšila se biologická rozmanitost 23,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Celkem byly do konce roku 2016 vybrány dva miliony projektů financovaných z EU, což je o 1 milion více než v roce předchozím.[/quote]
Místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, dodal:
„Evropské strukturální a investiční fondy hrají klíčovou úlohu při posilování jednotného trhu. Pomáhají našim ekonomikám v růstu a při stimulaci vytváření pracovních míst a inovací v Evropě. Spojením strukturálních fondů s Evropským fondem pro strategické investice se rovněž umožňuje financování rizikovějších, avšak slibných projektů. Rád bych vyzval předkladatele projektů, aby zvážili využití této možnosti.“ A komisařka pro regionální politiku Corina Crețu uvedla: „Počet projektů financovaných z EU se během jediného roku zdvojnásobil, což důkaz, že provádění nabralo plné tempo. Evropské strukturální a investiční fondy fungují naplno a budou jako vítr do plachet rozvoje Evropy v příštím desetiletí.“
Kromě projektů financovaných z EU v oblasti digitalizace, sociálního začleňování a životního prostředí, které nyní spatřily světlo světa, tato zpráva poukazuje na skutečnost, že novinky zavedené v období financování 2014–2020 se skutečně vyplatily.
Nové předpoklady přispěly ke zlepšení prostředí pro investice
Z prvního hodnocení nových předpokladů pro úspěšné investice (neboli z března 2017 vyplynulo, že se tyto předpoklady ukázaly být silnou motivací k reformám napříč širokou škálou odvětví – soulad s energetickou účinností nebo s právními předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, plánování investic v oblasti inovací, dopravy či digitálních technologií. V rámci období financování po roce 2020 se plánuje další posílení vazby mezi fondy EU a podporou strukturálních reforem v členských státech, jak je uvedeno v diskusním dokumentu Komise o budoucnosti financí EU a v návrzích na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie, jež Komise představila minulý týden.
Méně byrokracie pro příjemce finančních prostředků
Ve zprávě se uvádí, že členské státy stále více využívají možností zjednodušení rámce politiky soudržnosti na období 2014–2020, zejména online postupy při řízení finančních prostředků („e – soudržnost“), zjednodušené postupy pro podniky („jednotné kontaktní místo“) a jednodušší způsoby, jak mohou příjemci žádat o úhradu ze strany EU. Zjednodušení je též základem úvah o uspořádání budoucí politiky soudržnosti, společně s cenným přínosem skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení, kterou vytvořila Komise.
Inteligentnější využívání dostupných zdrojů vedlo k větší mobilizaci soukromých finančních prostředků
V souladu s cílem investičního plánu mobilizovat více investic byl zřízen rámec na období 2014–2020 na podporu širšího využívání finančních nástrojů. Do konce roku 2016 bylo na tyto nástroje v rámci programů ESI fondů přiděleno 13,3 miliardy EUR, zejména na podporu malých a středních podniků, výzkum a inovace a nízkouhlíkové hospodářství. V současné době je z ESI fondů prostřednictvím finančních nástrojů podporováno více než 76 000 podniků. Projekty na podporu malých a středních podniků dosud vybrané v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) představují 11,5 miliardy EUR uvolněných ze soukromých finančních prostředků, a to z cílové částky ve výši 42 miliard EUR.
Další informace:
Informativní přehled – fungování evropských strukturálních a investičních fondů Strategická zpráva o provádění evropských strukturálních a investičních fondů z roku 2017 Platforma otevřených dat politiky soudržnosti.
Při předávání resortů bude zřejmě možné vyčíslit zaostávání České republiky.
Pravidla zemědělské politiky EU je třeba dále zjednodušit
Řada změn, které vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018, pokračuje v úsilí o jednodušší a modernější společnou zemědělskou politiku (SZP). Velké zlepšení předpisů EU v oblasti zemědělství vstoupí v platnost dne 1. ledna 2018 poté, co Rada ministrů zemědělství a Evropský parlament přijme část tzv. Nařízení Omnibus, která se týká zemědělství a rozvoje venkova. Tímto nařízením se mění finanční nařízení upravující provádění rozpočtu EU, jakož i 15 odvětvových legislativních aktů, a to i v oblasti zemědělství. Omnibus zjednodušuje a posiluje stávající pravidla EU pro širokou škálu zemědělských otázek, od řízení rizik až po podporu pro mladé zemědělce, a je poslední z řady opatření pro zjednodušení a modernizaci zavedených Komisí.
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl:
,,Vítám vývoj v Evropském parlamentu a Radě, který připravuje cestu pro provádění řady významných zjednodušujících opatření k usnadnění života zemědělců a dalších příjemců SZP Které zahrnují důležité oblasti zjednodušení pravidel pro finanční nástroje, zdokonalení nástrojů řízení rizik a větší flexibilitu pro poskytování aktivních zemědělců. Uvědomuji si úlohu a tvrdou práci zpravodajů EP a estonského předsednictví během třístranných jednání že tato opatření pro zjednodušení budou k dispozici zemědělcům od 1. ledna 2018. Přijetí sdělení Komise minulý měsíc o SZP je dalším důkazem našeho odhodlání pokračovat v agendě, jak přinášet větší a velmi potřebné zjednodušení našim zemědělcům a všechny zúčastněné strany.“
Rozsáhlá ustanovení
Klíčovým zlepšením obsaženým v Omnibusu jsou:
– Posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci. Nová pravidla budou obsahovat doložky o sdílení hodnoty, které budou vyjednány každým výrobním odvětvím, a poskytnout zemědělcům právo požádat o uzavření písemné smlouvy poprvé (pokud neobchoduje s malými a středními podniky);
– Jednodušší nástroje pro řízení rizik, které mají zemědělcům pomoci, včetně nástroje pro stabilizaci příjmů specifického pro daný sektor a zlepšení systémů pojištění, které umožní zemědělcům, jejichž produkce nebo příjmy jsou sníženy o nejméně 20 %, až 70 %;
– jasnější pravidla pro intervenci na trzích, která Komisi umožní rychle reagovat na selhání trhu, aniž by museli používat opatření veřejné intervence nebo soukromého skladování;
– větší pružnost pro členské státy, aby podporovaly zvláštní oblasti hospodářského, sociálního nebo environmentálního významu prostřednictvím dobrovolné vázané podpory, a to i v případě, že tato odvětví nejsou v krizi;
– Jasnější pravidla podpory pro zemědělce, zejména prostřednictvím větší pružnosti při vymezení aktivních zemědělců a silnějších pobídek pro mladé zemědělce s nárůstem dodatečných plateb z 25 % na 50 % a zaručením všech mladých zemědělců po dobu pěti let bez ohledu na to, kdy o ně požádají během prvních pěti let od založení;
– Zlepšení opatření v oblasti životního prostředí, včetně jednodušších pravidel pro diverzifikaci plodin a přidání tří nových typů oblastí ekologického zaměření zaměřených na plodiny určující obsah dusíku, které zemědělcům a vnitrostátním orgánům umožňují více možností přizpůsobit se jejich zvláštním okolnostem.
S jasným důrazem na flexibilnější a méně byrokratické předpisy, jakož i na zaměření na zlepšení výsledků v klíčových oblastech, jako jsou akce na ochranu životního prostředí a podpora zemědělců, jsou změny navrhované prostřednictvím Omnibusu plně v souladu s novým přístupem ke SZP po 2020 nastíněné v nedávném sdělení o budoucnosti potravin a zemědělství.
Souvislosti
Komise přijala v září 2016 návrh Omnibus, který zahrnuje řadu změn finančního nařízení a změn řady dalších výdajových předpisů, včetněčtyři nařízení o společné zemědělské politice. Cílem těchto pozměňovacích návrhů bylo navrhnout značné zjednodušení provádění této politiky na základě zkušeností získaných od poslední reformy SZP přijaté v roce 2013.
Po intenzivních jednáních ve čtyřech třídách v létě a na podzim roku 2017 byla dne 12. října 2017 dosažena dohoda o zemědělských ustanoveních mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou. Vzhledem k tomu, že jednání o jiných částech návrhu Omnibusu mají být dokončena a v zájmu mnoha členských států, aby co nejdříve uskutečnily dohodnuté návrhy, se Evropský parlament a Rada dohodly na oddělení zemědělských ustanovení obsažených v Omnibusu a přijmou je jako samostatné nařízení, které vstoupí v platnost nejpozději dne 1. ledna 2018.
Větší transparentnost v rozhodování EU: nový rejstřík aktů v přenesené pravomoci
Díky novému on-line rejstříku, který byl spuštěn v úterý 12. prosince, bude snazší vyhledávat a sledovat rozhodnutí EU přijatá formou aktů v přenesené pravomoci. Aby mohli občané a zainteresované subjekty tuto část rozhodovacího procesu EU lépe sledovat, zahajují Evropský parlament, Rada a Evropská komise fungování nového společného on-line rejstříku, v němž může kdokoli snadno vyhledat akty v přenesené pravomoci vztahující se k určitému tématu nebo právnímu předpisu.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl:
„Dnes představujeme další konkrétní výsledek programu Komise pro zlepšování právní úpravy a našeho společného závazkuns Parlamentem a Radou zdokonalovat tvorbu právních předpisů pro evropské občany. Dnešní spuštění tohoto nového on-line rejstříku zvyšuje transparentnost EU a ukazuje postup přijímání technických pravidel sloužících k provádění našich politik.“
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani k tomu řekl:
„Rejstřík umožní občanům sledovat rozhodovací proces u aktů v přenesené pravomoci, které se často jeví jako technické, ale mohou být i politicky citlivé. Představuje odpověď na dlouhodobý požadavek Parlamentu, aby se rozhodování EU přiblížilo občanům, a aby se tak posílila transparentnost institucí EU a unijního práva.“
Matti Maasikas, náměstek ministra pro záležitosti EU, jménem estonského předsednictví Rady prohlásil:
„Je třeba, aby rozhodovací proces EU byl přístupnější občanům. Jsem rád, že s novým rejstříkem, který dnes začal fungovat, všichni snáze uvidí, jak se přijímají akty v přenesené pravomoci. To je v souladu s naším cílem vnést do práce evropských institucí více transparentnosti.“
Nový interinstitucionální rejstřík aktů v přenesené pravomoci poskytuje úplný přehled celého tohoto postupu. Umožňuje uživatelům vyhledávat akty v přenesené pravomoci a sledovat jejich vývoj od fáze plánování, kterou provádí Evropská komise, až do konečného zveřejnění v Úředním věstníku. Rejstřík rovněž ukazuje různé kroky Evropského parlamentu a Rady a také práci skupin odborníků Komise, které se na přípravě aktů v přenesené pravomoci podílejí. Díky rejstříku se zvýší transparentnost rozhodovacího procesu, neboť představuje jednotné kontaktní místo, kde lze k aktům v přenesené pravomoci snadno nalézt veškeré relevantní informace. Uživatelé se zde rovněž mohou zaregistrovat a dostávat oznámení o vytvoření konkrétních aktů v přenesené pravomoci, o které mají zájem.
Akty v přenesené pravomoci slouží k doplnění nebo pozměnění právních předpisů EU. Nejčastěji se využívají v oblasti hospodářství, zemědělství, životního prostředí a veřejného zdraví, jednotného trhu a obchodu. Jedná se o druh sekundárních právních předpisů, jímž se například aktualizují technické požadavky v legislativě. Parlament a Rada zmocňují k vypracování aktů v přenesené pravomoci Komisi. Navrhované akty se jim pak předkládají a Parlament a Rada mohou tyto návrhy zamítnout.
Souvislosti
Dne 15. března 2016 uzavřely všechny tři orgány EU interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která vychází z návrhu Evropské komise předloženého v květnu 2015 v rámci programu zlepšování právní úpravy. Tato interinstitucionální dohoda přinesla změny v celém legislativním cyklu, od konzultací a posouzení dopadů přes schvalování unijních předpisů až po jejich provádění a vyhodnocování. Evropské instituce se v dohodě zavázaly, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem poskytovat informace tak, aby se zvýšila transparentnost, usnadnilo plánování a zajistila sledovatelnost všech jednotlivých fází životního cyklu aktů v přenesené pravomoci. Dnešním spuštěním rejstříku byl tento závazek realizován.
Další informace
Rejstřík aktů v přenesené pravomoci Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů Leták o rejstříku aktů v přenesené pravomoci
