3 návrhy k bezpečnosti v rozpočtu EU

[quote]V příštím dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 navrhuje Komise podstatně navýšit současné finanční prostředky na bezpečnost – z 3,5 na 4,8 miliardy eur. Návrh uvedli první místopředseda Komise Frans Timmermans, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos komisař odpovědný za bezpečnostní unii Julian King.[/quote]

 Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)

Bezpečnost obyvatel je především v kompetenci členských států, Evropská unie jim však výrazně pomáhá. Komise dnes navrhla více než zdvojnásobit objem prostředků ve Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) z 1 miliardy na 2,5 mld. eur. Tento fond je hlavním finančním nástrojem na podporu členských států v oblasti bezpečnosti. Nový fond obsahuje tyto prvky:

• Nový soubor cílů: Posílený Fond pro vnitřní bezpečnost bude mít tři nové cíle zaměřené na posílení: 1) výměny informací mezi donucovacími orgány EU; 2) přeshraničních společných operací a 3) kapacit pro prevenci trestné činnosti a boj proti ní a potírání radikalizace. Členské státy tak budou mít pružnější a účinnější podporu při realizaci svých bezpečnostních priorit, jimiž je: boj proti terorismu a radikalizaci, závažná a organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a ochrana obětí trestných činů;
• Větší flexibilita a lepší reakce na mimořádné situace: pro členské státy je z fondu vyčleněno 1,5 miliardy eur, které jim umožní dlouhodobě upevnit svou bezpečnost. Zbývající 1 miliarda eur bude vyhrazena na nepředvídané bezpečnostní problémy a umožní rychlou reakci na mimořádné události a přidělení finančních prostředků členským státům, které je nejvíce potřebují;

• Větší koordinace politik Unie: bezpečnost představuje problém, který zasahuje řadu oblastí, neustále se vyvíjí a vyžaduje proto koordinovaný přístup ze strany EU. Aby byla odezva EU na veškeré bezpečnostní výzvy co nejúčinnější, bude posílený ISF uplatňován v součinnosti s dalšími fondy EU, včetně fondů politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, stejně tak s Fondem pro integrovanou správu hranic a Azylovým a migračním fondem;
• Silný vnější rozměr: bezpečnostní problematika je globální záležitost a naše bezpečnost závisí i na našem počínání za hranicemi EU. Fond pro vnitřní bezpečnost bude i nadále podporovat opatření v zemích, které nejsou členy EU, a zároveň zajistí, aby byla tato opatření plně v souladu s prioritami Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a celkovými cíli, které Unie sleduje v těchto zemích.Posílení agentur EU: V samostatném návrhu bude mimo rámec tohoto fondu vyčleněno téměř 1,1 miliardy eur na další posílení role agentur EU působících v oblasti bezpečnosti – Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Trvá důraz na bezpečnost při vyřazování jaderných zařízení

Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v EU (NDAP) mají členským státům pomoci při odstavování a vyřazování těchto jaderných zařízení v poslední fázi životního cyklu a zároveň zachovat nejvyšší možnou míru bezpečnosti. V období 2021–2027 bude Unie i nadále poskytovat přísně cílenou finanční podporu ve výši 118 milionů eur na vyřazování zařízení v Bulharsku a na Slovensku a 552 milionů eur na vyřazování jaderných zařízení v Litvě. Dalších 348 milionů eur bude přiděleno na vyřazování zařízení jaderného výzkumu Evropské komise a nakládání s radioaktivními odpady a 160 milionů eur bude určeno na podporu všeobecných činností v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.

Komise rovněž navrhuje posílit prostřednictvím systému rescEU mechanismus civilní ochrany EU částkou 1,4 miliardy eur, přičemž se jedná o příspěvek nad rámec zmíněných 4,8 miliardy eur na budoucí financování v oblasti bezpečnosti.

Další kroky

Včasnost přijetí odvrátí ztráty podpory pro 5 000 lidí z praxe, kterých se podpora přímo týká, včetně učitelů, pracovníků s mládeží, policistů a příslušníků vězeňské služby, kteří by se nemohliohlo podělit o své zkušenosti s prevencí radikalizace; jednotka EU pro oznamování internetového obsahu při Europolu by nemohla internetovým platformám nahlásit více než 40 000 příkladů násilného extremistického obsahu; členské státy by si nemohly vyměňovat důležité bezpečnostní informace, a to ani prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS), v němž bylo v roce 2017 provedeno 5 miliard vyhledávání.

Pokud by se v roce 2019 dosáhlo dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2 020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech. Tato výstraha a doporučení jsou I v dalších 2 návrzích, proto jsou vypuštěny.

Souvislosti

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a je tematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017. Nicméně rozsah a naléhavost uprchlické krize v letech 2015–2016 Unii zaskočily. Aby EU humanitární krizi odvrátila a umožnila společnou reakci na tento bezprecedentní problém i na nové bezpečnostní hrozby, využila k mobilizaci dodatečných finančních prostředků ze stávajícího rozpočtu veškerou flexibilitu. Z původních přídělů na období 2014–2 020 ve výši 6,9 miliardy eur pro fondy AMIF a ISF (hranice a policie) bylo uvolněno dalších 3,9 miliardy eur, aby se dosáhlo celkové sumy na migraci, správu hranic a vnitřní bezpečnost ve výši 10,8 miliardy eur – a tato částka přitom ani nezahrnuje značný objem finančních prostředků, který byl zmobilizován na řešení uprchlické krize mimo EU.

Na základě dosavadních zkušeností nyní Komise navrhuje celkové financování zdvojnásobit – celkem 10,4 miliardy eur na migraci, 9,3 miliardy na správu hranic, 2,5 miliardy na vnitřní bezpečnost a 1,2 miliardy eur na bezpečnost při útlumu jaderných činností v některých členských státech – celkově tedy více než 23 miliard eur.

Podpora pro agentury EU v oblasti bezpečnosti, správy hranic a řízení migrace bude navíc navýšena z 4,2 miliardy eur na 14 miliard eur.

EVROPA JAKO OCHRÁNCE: EU CHCE BÝT ODOLNĚJŠÍ A LÉPE BOJOVAT PROTI HYBRIDNÍM HROZBÁM

Po útoku v Salisbury a jako odpověď na výzvu Evropské rady navrhla 13. června Evropská komise a vysoká představitelka další kroky navazující na dosavadní výsledky v reakci na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN). Podává se i zpráva o provádění společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám. Komise rovněž hodnotí pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti zásadních bezpečnostních otázek, včetně akčního plánu pro oblast CBRN. Návrh uvedla vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogherini, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos a komisař zodpovědný za bezpečnostní unii Julian King.

Posílení reakce EU na hybridní hrozby

Hybridní činnosti vyvíjené státními i nestátními subjekty představují i nadále vážnou a bezprostřední hrozbu pro EU a její členské státy. Například se ukázalo, že období voleb je obzvláště strategickým a citlivým cílem. Budovat odolnost vůči těmto hrozbám a posilovat související schopnosti je sice převážně odpovědností členských států, ale EU pracuje na budování kapacit pro boj proti těmto hrozbám, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s mezinárodními partnery, jako je NATO. Aby se společná reakce na vznikající hrozby ještě více posílila, Komise a vysoká představitelka určily oblasti, kde by měly být učiněny další kroky:

• Informovanost o situaci: Středisko pro hybridní hrozby, které bylo zřízeno při Evropské službě pro vnější činnost a již nyní hraje významnou roli, přijímá a analyzuje informace, ale potřebuje více odborných znalostí, aby bylo schopné zabývat se všemi hybridními hrozbami. Středisko bude tedy rozšířeno o specializované analytické složky pro chemické, biologické, radiologické a jaderné záležitosti, kontrarozvědku a kybernetickou složku.
• Strategická komunikace: V návaznosti na předchozí zkušenosti bude vysoká představitelka a Komise dále rozvíjet kapacity EU pro strategickou komunikaci tím, že zajistí systematické vzájemné interakce a soudržnost mezi stávajícími strukturami. Ty budou rozšířeny na další orgány a instituce EU a členské státy a budou zahrnovat již dříve ohlášenou zabezpečenou platformu online zabývající se dezinformacemi.

• Budování odolnosti a odrazování v odvětví kybernetické bezpečnosti: Během uplynulého roku navrhla EU prostředky pro budování kapacit a boj proti kybernetickým hrozbám, jako je návrh rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti, mandát pro silnější a modernizovanou Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, návrh spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU v případě útoku a soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky. Parlament a Rada by měly urychlit svou práci, aby uzavřely jednání o aktu týkajícím se kybernetické bezpečnosti a dohodly se na nových předpisech o shromažďování elektronických důkazů. Zřizuje se specializovaná platforma pro odbornou přípravu a vzdělávání, která bude koordinovat odbornoupřípravu v oblasti kybernetické obrany. Důležitá je rovněž přičitatelnost kybernetických útoků a EU vyzývá členské státy, aby v činnostech v této oblasti pokračovaly.

• Budování odolnosti vůči nepřátelské zpravodajské činnosti: Zásadní význam má koordinace mezi členskými státy a jinými mezinárodními organizacemi, zejména s NATO. ESVČ a Komise zavedou lepší praktická opatření s cílem zachovat a rozvíjet interaktivní schopnosti EU, aby byla schopna bojovat s nepřátelskou zpravodajskou činností namířenou proti jejím institucím. Středisko pro hybridní hrozby bude mít k dispozici zpravodajské informace, aby bylo schopné poskytovat podrobné analýzy a brífinky.

Vysoká představitelka a Komise dnes také předkládají zprávu o provádění 22 opatření identifikovaných ve společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám, mezi něž patří mimo jiné zlepšení výměny informací, posílení ochrany kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost a budování odolnosti proti radikalizaci a extremismu v našich společnostech. Členské státy prostřednictvím tohoto rámce obdržely podporu a reakce EU na hybridní hrozby byla úspěšně testována během několika cvičení organizovaných společně s NATO.

Lepší připravenost na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby

V říjnu 2017 předložila Komise akční plán k posílení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika a odolnosti proti těmto rizikům na úrovni EU. Útok v Salisbury a zvýšené obavy ohledně zájmu teroristů a jejich schopnosti používat tyto látky ukazují, že bezpečnostní rizika, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, zejména chemické hrozby, jsou skutečné. EU prozkoumá opatření, jež by podpořila dodržování mezinárodních pravidel a norem, mimo jiné prostřednictvím případného režimu sankcí EU týkajícího se chemických zbraní. Komise spolu s členskými státy také do konce roku 2018 zintenzivní úsilí v oblasti chemických hrozeb, a to mimo jiné těmito prostředky:

• vypracování seznamu chemických látek, které představují zvláštní bezpečnostní hrozbu,
• navázání dialogu s dodavatelským řetězcem, aby bylo možné řešit hrozby vyplývající z chemických látek, které mohou být použity jako prekurzory,
• lepší odhalování chemických hrozeb prostřednictvím přezkumu scénářů hrozeb a analýzou stávajících metod detekce,
• zvyšování povědomí mezi zásahovými složkami, zejména pracovníky v oblasti vymáhání práva a civilní ochrany,
• vytvoření soupisů zásob základních lékařských protiopatření, laboratoří, kapacit pro péči a dalších kapacit a pravidelné mapování jejich dostupnosti v rámci

Pokrok při práci na prioritních bezpečnostních otázkách

Zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, kterou 13.6. předložila Komise, poskytuje aktuální informace o odstraňování teroristického obsahu na internetu a o dalším postupu v oblasti předcházení radikalizaci v návaznosti na závěrečnou zprávu expertní skupiny na vysoké úrovni pro radikalizaci, která byla předložena dne 18. května. Zpráva rovněž informuje o pokroku v dalších prioritních oblastech, včetně interoperability, výměny informací, kybernetické bezpečnosti a financování terorismu.

Komise také představuje akční plán EU pro zlepšení bezpečnosti cestujících v železniční dopravě a zaměstnanců železnic, a tím plní svůj závazek lépe chránit veřejné prostory. Tento akční plán si klade za cíl předcházet případným útokům na železnice a reagovat na ně, a to prostřednictvím nového rámce pro spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, mimo jiné pomocí nové platformy EU pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě.

Komise rovněž rovněž předložila zprávu o dopadu případných omezení plateb v hotovosti, z níž vyplývá, že taková omezení by výrazně nezabránila financování terorismu. V této fázi Komise nezvažuje žádnou legislativní iniciativu v této věci.

Další kroky

Sdělení týkající se hybridních hrozeb informuje Evropskou radu o již probíhající práci a o oblastech, v nichž je třeba vyvinout větší úsilí. Nyní je úkolem členských států EU, Komise a vysoké představitelky, aby zajistily urychlené následné kroky.

Komise bude pokračovat v práci na všech bezpečnostních prioritních otázkách, zejména s ohledem na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád v oblasti vnitřní bezpečnosti, které se bude konat v září.

Souvislosti

Bezpečnost je politickou prioritou již od začátku funkčního období Junckerovy Komise a jetematizována jak v politických směrech, které současný předseda předložil v červenci 2014, tak v jeho dosud posledním projevu o stavu Unie ze dne 13. září 2017.

Hybridní činnosti vyvíjené státy i nestátními skupinami představují i nadále vážnou a bezprostřední hrozbu pro EU a její členské státy. Hybridní kampaně jsou vícerozměrné, kombinují nátlaková a destruktivní opatření a používají tradiční i netradiční prostředky a taktiky. Jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit nebo přičíst nějaké osobě nebo skupině. Březnový útok nervově paralytickou látkou ve Spojeném království ukázal, jak široké je spektrum hybridní války a že je třeba být odolnější.

ROZPOČET EU: POSÍLIT ROLI EU PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A OBRANY

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise zvýšit strategickou autonomii EU, posílit její schopnost chránit své občany a učinit z ní silnějšího globálního hráče.

13 miliard eur na Evropský obranný fond poskytne finanční sílu přeshraničním investicím do nejmodernějších a plně interoperabilních technologií a vybavení v oblastech, jako jsou šifrovaný software nebo technologie dronů. Kromě toho vysoká představitelka s podporou Komise navrhla nový Evropský mírový nástroj s rozpočtem 10,5 miliardy eur. Jedná se o nástroj, jenž není součástí dlouhodobého rozpočtu EU a který pomůže zlepšit schopnost Unie předcházet konfliktům, budovat mír a zajistit mezinárodní bezpečnost.

Návrh uvedli místopředsedkyně Komise Federica Mogherini, místopředseda Komise Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, a komisařka, pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska.

Evropský obranný fond

Nový Evropský obranný fond s rozpočtem 13 miliard eur poskytne 4,1 miliardy eur na přímé financování konkurenceschopných a kolaborativních výzkumných projektů, zejména prostřednictvím grantů. Kromě výzkumné fáze bude fond disponovat částkou 8,9 miliardy eur, ze které bude doplňovat investice členských států prostřednictvím spolufinancování nákladů na vývoj prototypů a nákladů na certifikaci a testování. Díky tomuto fondu se EU zařadí mezi čtyři nejvýznamnější evropské investory do výzkumu a technologií v oblasti obrany a bude fungovat jako katalyzátor pro inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou a vědeckou základnu. Hlavními rysy Evropského obranného fondu jsou:

• financování projektů, jež pomohou zajistit větší bezpečnost v EU a jež jsou v souladu s prioritami, které členské státy schválily v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a jiných regionálních a mezinárodních organizací, jako je NATO,
• způsobilé jsou pouze kolaborativní projekty, jichž se účastní nejméně tři subjekty ze tří různých členských států,
• EU bude spolufinancovat vývoj společných prototypů pouze v případě, kdy se členské státy zaváží ke koupi konečného produktu,
• fond bude výrazně pobízet k přeshraničnímu zapojení malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací tím, že poskytne vyšší míru financování, bude upřednostňovat projekty konsorcií, jež zahrnují malé a střední podniky, a případně zveřejní zvláštní výzvy k předkládání návrhů,
• zaměří se na přelomové inovace, přičemž 5 % finančních prostředků bude určeno na průlomové technologie a inovativní vybavení umožňující EU udržet si dlouhodobě své vedoucí postavení v oblasti technologií,
• způsobilé projekty v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) mohou získat bonus ve výši dalších 10 % spolufinancování, avšak příspěvek z fondu není automatický.

Evropský mírový nástroj

Vysoká představitelka navrhuje s podporou Komise Evropský mírový nástroj, což je nový mimorozpočtový fond s rozpočtem 10,5 miliardy eur, který spojí stávající mimorozpočtové mechanismy určené na obranu a bezpečnost, čímž se odstraní stávající mezery a omezení. Nástroj zvýší účinnost financování vojenských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Zjednoduší příspěvky EU na mírové operace vedené partnery a rozšíří vojenskou a obrannou podporu, jež EU může nabídnout. Bude zahrnovat výdaje, jež nelze financovat z rozpočtu EU z důvodu jejich vojenských a obranných implikací.

Další kroky

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky z EU začaly co nejdříve přinášet konkrétní výsledky.

Poté, co vysoká představitelka získala podporu Komise, předloží návrh Evropského mírového nástroje Radě, která o něm bude muset rozhodnout jednomyslně.

Souvislosti

Ve svých politických směrech z června 2014 označil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker za jednu z priorit zvýšení bezpečnosti evropských občanů. Vznik Evropského obranného fondu oznámil během svého projevu o stavu Unie v roce 2016.

Komise představila první verzi Evropského obranného fondu v červnu 2017, což umožnilo vyzkoušet spolupráci na úrovni EU v oblasti obrany prostřednictvím přípravné akce v oblasti obranného výzkumu (PADR) na období 2017–2019 a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu na období 2019–2 020.

Návrh Evropského obranného fondu reaguje na závazek z června 2017 zvýšit původní financování v období do roku 2020 prostřednictvím konkrétního fondu.

Evropský obranný fond bude doplňovat jiné programy EU, konkrétně rozpočet ve výši 6,5 miliardy eur vyčleněný na Nástroj pro propojení Evropy, jehož účelem bude posílit strategické dopravní infrastruktury Unie tak, aby byly vhodné pro vojenskou mobilitu, a nový program pro výzkum a inovace Horizont Evropy s rozpočtem 100 miliard eur.