[quote]Ve středu 12. září 2018 přednese předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svou zprávu o stavu Unie v Evropském parlamentu. Letošní projev předchází evropským volbám v roce 2019 a uprostřed probíhající debaty o budoucnosti Evropské unie 27 členských států. Předseda Juncker se očekává, že předloží další konkrétní kroky směřující k budování „větší jednotné, silnější a demokratické unie „, což bylo téma jeho adresy z roku 2017.[/quote]

V minulém roce přednesl prezident Juncker svou vizi o tom, jak by se mohla Evropská unie vyvíjet do roku 2025. Tento projev byl doprovázen konkrétními iniciativami týkajícími se demokracie, obchodu, screeningu investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu a ochrany údajů a okamžitě uvedla slova do činnosti. V letošním roce přednese prezident návrhy, které budou mít pro občany pozitivní výsledky v době kongresu v Sibiu v květnu 2019.

Souvislosti
Předseda Evropské komise každoročně v září předává Evropskému parlamentu své stanovisko o stavu Unie a zhodnotí výsledky minulého roku a předkládá priority pro příští rok. Uvádí také, jak se bude Evropská komise zabývat nejnaléhavějšími výzvami, jimž Evropská unie čelí, a jeho myšlenkami na formování budoucnosti Evropské unie. Po tomto vystoupení následuje plenární rozprava s poslanci Evropského parlamentu. První zpráva o stavu Unie byla doručena v roce 2010 po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Tento projev je také začátkem dialogu s Evropským parlamentem a Radou o přípravě pracovního programu Komise na rok 2019. Zakotvená v Lisabonské smlouvě je řeč o stavu Unie stanovena v Rámcové dohodě o vztazích mezi Evropskou unií a Evropskou unií v roce 2010. Evropský parlament a Evropskou komisi, která od prezidenta žádá, aby předal předsedovi Evropského parlamentu a předsednictví Rady dopis s úmyslem vysvětlit podrobnosti o opatřeních, která Evropská komise hodlá přijmout prostřednictvím právních předpisů a dalších iniciativ.

Ve středu 12. září 20:00 v 9:00 přednese předseda Komise Jean-Claude Juncker svůj projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Událost bude vysílána živě na EbS a rozšířený živý projev bude rovněž k dispozici na stránce Facebooku Komise.

Evropská občanská iniciativa: Komise zaregistruje evropskou občanskou iniciativu „Skoncujme s érou klecí“

Kolegium komisařů rozhodlo 5. září registraci nové evropské občanské iniciativy s názvem „Skoncujme s érou klecí“ („End the Cage Age“). Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy usilují o ukončení „nelidského zacházení se zvířaty“ chovanými v klecích. Organizátoři žádají Komisi, aby předložila návrh právních předpisů zakazujících používání: klecí pro nosnice, králíky, kuřice, brojlery, plemennou drůbež, křepelky, kachny a husy, porodních kotců pro prasnice, stání pro prasnice a individuálních kotců pro telata, pokud již nejsou zakázány.

Skutečnost, že se Komise rozhodla iniciativu zaregistrovat, znamená pouze tolik, že je z právního hlediska v pořádku. Komise v této fázi ještě neprovedla analýzu podstaty návrhu.

K registraci této iniciativy dojde 11. září 2018 a začne tak roční proces, během kterého budou organizátoři sbírat podpisy na její podporu. Pokud tato iniciativa během jednoho roku získá jeden milion prohlášení o podpoře z alespoň sedmi členských států, bude na ni muset Komise během tří měsíců reagovat. Komise rozhodne, zda žádosti vyhoví, či nevyhoví, v obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie. Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů EU z alespoň jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní předpisy v určité oblasti, která je v její působnosti.

Podle podmínek přípustnosti, které jsou obsaženy v nařízení o evropské občanské iniciativě, nesmí navrhovaná iniciativa zjevně spadat mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu, nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Rozpočet EU: Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020

Dne 6. září komisařka pro regionální Corina Creţu cestuje do Prahy, kde se setká s českým předsedou vlády Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou.

Komisař se rovněž setká s členy Výboru EU a Výboru pro regionální rozvoj Poslanecké sněmovny a Výboru Senátu EU pro. Komisařka Creţu řekla: „Moje návštěva se zaměří na náš návrh politiky soudržnosti na období 2021-2027 a co to znamená pro Českou republiku.“ Fondy EU budou i nadále hnací silou inovací a technologické modernizace v České republice. globální ekonomiky bude politika soudržnosti nadále dává českým regionům správný impuls, aby mohli ještě více růst a utvářet pro své obyvatele lepší budoucnost.

Příloha IP/18/3885 z 29.května

Pro příští dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhuje modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU a jeden z jejích nejkonkrétnějších projevů solidarity.

Ekonomika EU nabírá znovu na síle, ale je zapotřebí další investiční úsilí k řešení přetrvávajících rozdílů mezi členskými státy i uvnitř členských států samotných. S rozpočtem ve výši 373 miliard eur[1] v závazcích na období 2021–2027 má budoucí politika soudržnosti investiční sílu pomoci tyto rozdíly překlenout. Zdroje budou nadále směřovat do regionů, které nejvíc potřebují dohnat zbytek EU. Současně zůstane významnou, přímou vazbou mezi EU a jejími regiony a městy.

Místopředseda Komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl:

„Během příštího desetiletí bude politika soudržnosti pomáhat všem regionům modernizovat jejich průmysl a investovat do inovací a přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku. Kromě toho náš návrh přispěje k dalšímu rozvoji příznivého podnikatelského prostředí v Evropě, protože nastavuje správné podmínky pro růst, vytváření pracovních míst a investice.“

Komisařka pro regionální politiku Corina Creţu řekla:

 „Dnes navrhujeme politiku soudržnosti pro všechny regiony, která nenechá nikoho pozadu. Koncipovali jsme ji pružnější, aby bylo možné přizpůsobit se novým prioritám a lépe chránit naše občany. Rovněž jsme zjednodušili pravidla, což bude ku prospěchu všech, od malých podniků a podnikatelů až po školy a nemocnice, které získají snadnější přístup k finančním prostředkům.“

Hlavní prvky návrhu Komise pro modernizovanou politiku soudržnosti jsou tyto:

  1. Zaměření na klíčové investiční priority, kde může EU nejvíce pomoci: Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti půjde na inovace, podporu malých podniků, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Rovněž bude směřovat do přechodu na nízkouhlíkovou, oběhovou ekonomiku a na boj proti změně klimatu, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody.
  2. Politika soudržnosti pro všechny regiony a individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji:
  • Investice do všech regionů: Regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – budou i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. Investice v rámci politiky soudržnosti budou stále směřovat do všech regionů, protože mnoho z nich v různých částech Evropy – i v bohatších členských státech – se potýká s dokončením průmyslové transformace, bojuje proti nezaměstnanosti a vyrovnává se s globalizovanou ekonomikou.
  • Individuální přístup:Politika soudržnosti zachovává 3 kategorie regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Aby se snížily rozdíly a aby mohly regiony s nízkými příjmy a nízkým růstem dohnat ostatní, zůstává rozhodujícím kritériem pro přidělování prostředků HDP na obyvatele. Kromě toho mají lépe odrážet realitu v praxi nová kritéria – nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.
  • Místní vedení:Politika soudržnosti na období 2021–2027 představuje Evropu, která posiluje, díky podpoře lokálně vedených strategií rozvoje. Do řízení finančních prostředků EU budou více zapojeny místní, městské a územní orgány a větší míra spolufinancování zvýší odpovědnost za projekty financované EU v regionech a městech. 
  1. Méně početná, jasnější a stručnější pravidla a pružnější rámec:
  • Zjednodušení přístupu k prostředkům:Komise navrhuje v příštím dlouhodobém rozpočtu EU méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.
  • Jeden soubor pravidel: Na 7 fondů EU realizovaných v partnerství s členskými státy (tzv. „sdílené řízení“) se bude vztahovat jen jeden soubor pravidel, což usnadní život programovým správcům fondů EU. Tím se rovněž umožní synergie, například mezi fondy politiky soudržnosti a Azylovým a migračním fondem při tvorbě místních strategií integrace migrantů. Tento rámec rovněž umožňuje účinnější propojení s jinými prostředky ze souboru nástrojů rozpočtu EU; členské státy se mohou například rozhodnout převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do programu InvestEU.
  • Přizpůsobení se potřebám:Nový rámec rovněž kombinuje stabilitu nezbytnou pro dlouhodobé plánování investic s náležitou úrovní flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou pro poslední 2 roky období financování v programech zapotřebí změny a mezi programy fondů EU budou možné omezené převody zdrojů. 
  1. Posílení vazby na evropský semestr pro zlepšení investičního prostředí v Evropě:Komise navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem, vytvořit v Evropě prostředí příznivé pro růst a podnikání, aby investice EU i vnitrostátní investice mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Tato větší podpora strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti zajistí plnou doplňkovost a koordinaci s novým, posíleným programem na podporu reforem.

Další kroky

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, když vůbec poprvé předložila dne 2. května svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise dnes rovněž zveřejňuje příděly na politiku soudržnosti pro členské státy jak v běžných, tak i ve stálých cenách roku 2018 (viz příloha).

Je zapotřebí rychle dosáhnout dohody o celkovém dlouhodobém rozpočtu EU a jeho odvětvových návrzích, aby prostředky EU začaly přinášet výsledky v praxi co nejdříve.

Zpoždění podobné prodlevám, k nimž došlo na začátku současného rozpočtového období 2014–2020, by znamenalo, že 100 000 projektů financovaných EU by nemohlo začít včas; mnoho škol, které potřebují renovaci, by na ni muselo čekat, lékařské vybavení by bylo do nemocnic dodáno pozdě nebo malé podniky by musely plánovat investice bez potřebné jistoty.

Pokud by byl příští dlouhodobý rozpočet schválen v roce 2019, byl by zajištěn hladký přechod mezi stávajícím (2014–2020) a novým dlouhodobým rozpočtem a zároveň předvídatelnost a kontinuita financování ku prospěchu všech.

Další informace

Regionální rozvoj a politika soudržnosti po roce 2020: Otázky a odpovědi

PŘÍLOHA

Příděly na politiku soudržnosti na období 2017–2020

Komise postupovala s bezprecedentní transparentností, neboť poprvé předložila svůj návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU dne 2. května v běžných cenách i stálých cenách roku 2018. Ve stejném duchu Komise rovněž zveřejňuje veškeré relevantní údaje pro různé výdajové programy v běžných cenách (s přihlédnutím k inflaci) a stálých cenách roku 2018.