Domů Blog

Francouzský zákaz „věčných chemikálií“ v kosmetice a oděvech vstupuje v platnost

Francouzský zákaz výroby a prodeje chemikálií PFAS – známých jako „věčné chemikálie“, protože jejich rozklad trvá tak dlouho – vstupuje v platnost ve čtvrtek. Zákaz se týká široké škály kosmetiky a oděvů a bude také vyžadovat, aby francouzské úřady pravidelně testovaly pitnou vodu na přítomnost všech druhů PFAS.

Francouzský zákaz výroby a prodeje kosmetiky a většiny oděvů obsahujících znečišťující a zdraví ohrožující „věčné chemikálie“ vstupuje v platnost ve čtvrtek.

Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) jsou chemikálie vyrobené člověkem, které se používají od konce 40. let 20. století k hromadné výrobě nepřilnavých, voděodolných a skvrnám odolných úprav, které pokrývají vše od pánví po deštníky, koberce a zubní nitě.

Protože se PFAS rozkládají extrémně dlouho – a vynesly si tak přezdívku „věčné“ – pronikly do půdy a podzemních vod a odtud do potravního řetězce a pitné vody.

Tyto chemikálie byly detekovány prakticky všude na Zemi, od vrcholu Mount Everestu až po lidskou krev a mozky.

Chronická expozice i nízkým hladinám těchto chemikálií je spojována s poškozením jater, vysokým cholesterolem, sníženou imunitní odpovědí, nízkou porodní hmotností dětí a několika druhy rakoviny.

Francouzský zákon, který zákonodárci schválili v únoru, zakazuje od ledna 2026 výrobu, dovoz nebo prodej jakéhokoli produktu, pro který již existuje alternativa k perzistentním organickým mastným kyselinám (PFAS).

Patří mezi ně kosmetika a vosk na lyže, stejně jako oděvy obsahující tyto chemikálie, s výjimkou některých „základních“ průmyslových textilií.

Zákaz nepřilnavých hrnců byl z návrhu zákona odstraněn po intenzivním lobbování ze strany majitelů francouzského výrobce Tefal.

Zákaz také donutí francouzské úřady pravidelně testovat pitnou vodu na všechny druhy PFAS.

Existují tisíce různých PFAS a některé z nich jsou od roku 2019 zakázány podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, ale Čína a Spojené státy nepatří mezi více než 150 signatářů.

Patří sem kyselina perfluoroktanová (PFOA), kterou od 50. let 20. století používá americká společnost DuPont k výrobě nepřilnavého teflonového povlaku na textil a další výrobky denní spotřeby.

Stockholmská úmluva rovněž zakazuje kyselinu perfluoroktansulfonovou (PFOS), známou pro své použití jako impregnační činidlo americkou skupinou 3M, které je od roku 2009 silně omezeno.

Několik států USA, včetně Kalifornie, zavedlo zákaz záměrného používání PFAS v kosmetice od roku 2025 a několik dalších států má tento zákaz následovat v roce 2026.

Dánsko zakáže používání PFAS v oděvech, obuvi a některých spotřebních výrobcích s impregnačními činidly od 1. července 2026.

Dánsko zakázalo používání PFAS v balení potravin od roku 2020.

Evropská unie studuje možný zákaz používání PFAS ve spotřebních výrobcích, ale dosud takové nařízení nepředložila ani neimplementovala.

Zdroj: SYBA

Sníh a mrazy paralyzovaly provoz severomořských přístavů Hamburg a Rotterdam

Severomořské přístavy Hamburg a Rotterdam čelí pro ně nezvykle extrémnímu zimnímu počasí. S problémy se potýkají přístavy Hamburg a Rotterdam. V Hamburku napadlo místy až 20 cm sněhu, což bránilo řádnému provozu terminálu a jeho dopravní obsluze.

Také v Nizozemsku ovlivnilo zimní počasí provoz železnic. V úterý ráno byly po celé zemi odřeknuty osobní vlaky, zatímco nákladní doprava zpočátku fungovala bez větších problémů. Docházelo k zamrznutí výhybek a v pondělí byla kvůli odklízení sněhu pozastavena činnost některých pozemních terminálů v rotterdamském přístavu. Ještě během dne byl provoz obnoven.

V úterý ráno část rotterdamského přístavu Waalhaven narazila na vážnější překážky. Celá část přístavu byla uzavřena pro železniční dopravu z důvodu poruchy trolejového vedení, výhybek a selhání IT systémů. Předpokládá se, že výpadek v Waalhavenu potrvá do pozdního dopoledne. „To by omezilo dopad situace, ale pokud potrvá celý den, pak dnes do Waalhavenu nedojede žádný vlak,“ komentuje provozní ředitel společnosti Hupac Mark Jansen.

Celodenní uzavírka by mohla mít větší dopad a vést k vážnějším zpožděním. Situaci však pomáhá skutečnost, že první lednový týden není z hlediska železniční nákladní dopravy rušným obdobím.

Proč zimní počasí vede k chaosu na železnici? Správce infrastruktury ProRail vysvětlil, proč zimní počasí vede k takovým problémům na nizozemské železniční síti, na rozdíl od zemí jako Švýcarsko nebo Norsko, které čelí mnohem intenzivnějšímu zimnímu počasí, ale dokážou udržet provoz vlaků. V Nizozemsku nesněží často natož hodně ani tam nejsou nízké zimní teploty, a proto se ProRail rozhodl neinvestovat do ohřevu výměn, které by čelilo chladu a zabraňovalo například zamrzání výhybek. Nizozemci se rozhodli, že těch pár dní v roce nestojí za miliardy eur, které by byly potřebné k udržení stability železniční sítě během tohoto období, řekl ProRail.

Podrobnosti zdezdezde a zde

Zdroj: ŽESNAD

Ministerstvo vnitra vyhlašuje výběrové řízení na generálního ředitele České pošty

Nový generální ředitel České pošty musí mimo jiné splnit podmínku několikaleté praxe ve vrcholném managementu. Výhodou jsou zkušenosti v oblasti poskytování poštovních či telekomunikačních služeb. Přihlášku je nutné na Ministerstvo vnitra doručit do 20. ledna 2026. 

Ministerstvo vnitra v roli zakladatele státního podniku vyhlašuje transparentní výběrové řízení na pozici generálního ředitele České pošty. Jedním z jeho hlavních úkolů bude řídit rozvoj podniku v návaznosti na probíhající transformaci.

Uzávěrka přihlášek je 20. ledna 2026, předpokládaný nástup nového generálního ředitele je březen 2026. Kandidát musí splňovat například minimálně tři roky praxe ve vrcholném managementu státního podniku či společnosti s majoritním podílem státu nebo minimálně pět let praxe ve statutárních orgánech či vrcholném managementu v jiné obchodní společnosti. Zkušenosti v oblasti poskytování poštovních či telekomunikačních služeb, případně služeb podobného charakteru jsou výhodou.

Zdroj: ČP

Lidé v Brně k cestování nejčastěji využívají MHD, roste podíl chodců

Lidé v Brně využívají k cestování stále nejčastěji hromadnou dopravu. Podle průzkumu, který si nechalo město zpracovat na přelomu loňského léta a podzimu, ji využívá 51 procent dotázaných. Auto či motorku využívá 33 procent z nich. Jedná se o údaje, které se už řadu let drží na podobné úrovni a prakticky se vrátily do stavu před covidem. Výrazně však přibylo lidí, kteří udávají jako dopravní prostředek chůzi, je jich šest procent. Město to uvedlo v tiskové zprávě na webu.

Dotazníkové šetření se loni uskutečnilo již pošesté, poprvé v roce 2010. Pokaždé se do něj zapojilo přes 1000 respondentů ve věku nad 15 let. Pouze poprvé byly výsledky výrazně odlišnější, veřejná doprava měla podíl 64 procent, zatímco individuální automobilová doprava 24 procent. Poté její využití kleslo, zatímco obliba aut vzrostla.

Z výzkumu plyne, že se zvyšuje využívání kombinace auta a veřejné dopravy. Podle výzkumníků je otázka, co o využívání automobilové dopravy ukáže další sčítání. Využívání aut sice stagnuje, ale v ulicích jich je čím dál více. Zhruba tři pětiny lidí, kteří auto využívají, uvádí, že v něm jezdí do školy a za prací sami.

Zvýšení podílu chůze si výzkumníci vysvětlují tím, že se lidé posouvají ke zdravém životnímu stylu. Například si měří, kolik kroků za den ujdou, a srovnávají se s ostatními.

Dlouhodobě v Brně stagnuje podíl cyklodopravy. Téměř čtyři pětiny dotázaných, kteří kolo využívají k cestám do práce a do školy, jezdí pouze sezonně. Přitom k dispozici má kolo 43 procent dotázaných. Za největší bariéru lidé stále považují nespojitou síť cyklotras a cyklostezek.

Zdroj: ČTK

Prodej aut v Německu loni vzrostl, Škoda zůstala nejsilnějším dovozcem

Prodej nových osobních automobilů v Německu se loni zvýšil o 1,4 procenta na 2,86 milionu vozů. Prodej elektromobilů pak vzrostl o 43,2 procenta na 545.142 vozů, vyplývá z údajů Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA). Česká automobilka Škoda Auto loni prodej v Německu zvýšila o 10,2 procenta na 226.472 vozů. Udržela si tak vedoucí pozici mezi dováženými značkami.

Podíl značky Škoda na německém automobilovém trhu se vloni podle údajů KBA zvýšil na 7,9 procenta ze 7,3 procenta v předchozím roce. Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen. Hlavní koncernová značka VW si loni na německém trhu udržela celkovou vedoucí pozici, prodej zvýšila o 4,5 procenta na 560.796 vozů. Tržní podíl značky VW se tak zvýšil na 19,6 procenta z 19,1 procenta o rok dříve.

Podíl elektromobilů na celkovém prodeji nových osobních aut v Německu v loňském roce vzrostl na 19,1 procenta z předloňských 13,5 procenta. Podle odborníků však poptávka po elektromobilech v Německu navzdory loňskému silnému růstu nadále zaostává za očekáváním.

„Čísla na první pohled signalizují boom elektromobilů. Ve skutečnosti však loňský silný růst jen kompenzuje propad z roku 2024,“ uvedl odborník na dopravu Constantin Gall z poradenské společnosti EY. Prodej elektromobilů v Německu se v roce 2024 propadl o 27,4 procenta na 380.609 vozů, protože vláda koncem roku 2023 náhle zrušila opatření na podporu poptávky.

Německo si stanovilo za cíl, aby do roku 2030 na tamních silnicích jezdilo 15 milionů elektromobilů. Tento cíl se ale teď jeví jako nereálný, píše agentura AFP. „Ukazuje se, že rozmach elektromobility v Německu, ve který se doufalo, je vleklejší a obtížnější, než se předpokládalo,“ uvedl Gall.

Loni na podzim nová německá vláda představila nový program subvencí na elektromobily. Ten však podle Galla podpoří poptávku pouze omezeně, protože se týká jen spotřebitelů s nízkými příjmy. Společnost EY předpokládá, že celkový prodej nových osobních aut v Německu se v letošním roce zvýší zhruba o procento, což bude o něco pomaleji než loni.

Prodej hybridních automobilů v Německu loni vzrostl o 19 procent na 1,13 milionu vozů. Jejich podíl na celkovém prodeji tak činil 39,5 procenta. Výrazně se naopak snížil prodej benzinových a naftových automobilů. U benzinových aut pokles činil téměř 22 procent a u naftových více než 18 procent. Podíl benzinových vozů na celkovém prodeji se tak snížil na 27,2 procenta z předloňských 35,2 procenta. Podíl naftových aut klesl na 13,8 procenta ze 17,2 procenta.

Zdroj: ČTK

ÚOHS potrestal dvě taxislužby z pražského letiště pokutami přes 11 milionů Kč

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dal nepravomocně pokuty taxislužbám Taxi Praha a Fix, které nabízejí dopravu na letišti Václava Havla v Praze. Za kartelovou dohodu uložil antimonopolní úřad firmě Fix pokutu 10,12 milionu korun a společnosti Taxi Praha pokutu 950.000 korun. Obě společnosti podaly proti rozhodnutí rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě.

„Úřad ve správním řízení prokázal, že uvedení soutěžitelé v letech 2019 až 2021 uzavřeli zakázanou dohodu, když koordinovali své obchodní aktivity související s poskytováním a zprostředkováním taxislužby z a na Letiště Václava Havla. Obě společnosti sjednotily nabídku svých služeb, koordinovaly ceny vůči cestujícím a řidičům a vyměňovaly si citlivé obchodní informace,“ uvedl ÚOHS.

Spolupráce mezi společnostmi šla tak daleko, že sjednotily vzhled webových stránek, označení vozů i mobilní aplikace. Cílem bylo odstranění vzájemné konkurence.

Obě společnosti provozovaly taxislužby na Letišti Václava Havla od roku 2017 na základě výběrového řízení. Smlouvu s nimi letiště uzavřelo nejprve do roku 2021, poté ji o dva roky prodloužilo. Cílem výběru bylo vytvořit konkurenční prostředí a dosáhnout lepších cen pro cestující. Obě taxislužby ale svým postupem tento záměr zhatily.

Antimonopolní úřad se případem zabýval podruhé. Jeho první rozhodnutí zrušil v prosinci 2024 předseda ÚOHS Mlsna a vrátil ho nižší instanci k lepšímu odůvodnění. Nyní bude Mlsna rozhodnutí posuzovat znovu. Pokud jej potvrdí, budou muset firmy pokuty zaplatit.

Zdroj: ČTK

Obrana zmodernizuje osm letadel L-159 za 1,7 mld. Kč, zakázku projednala vláda

Ministerstvo obrany nechá zmodernizovat osm letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, zakázku projednala vláda. Letouny budou v opravě od letoška do roku 2029. Smlouvu by mělo ministerstvo uzavřít v lednu. Už v prosinci zakázku schválilo kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a předtím ji spolu s modernizací letounů Airbus podpořil sněmovní branný výbor.

Opravu osmi dvoumístných letounů L-159 zajistí výrobce letadel Aero Vodochody. Nezbytná je podle dřívějšího vyjádření úřadu pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů, a tedy zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru. „Předmětem veřejné zakázky jsou předepsané práce, které musí být provedeny vždy po 2000 letových hodinách nebo po osmi letech provozu. Zároveň se zakázka týká dalších prací, které jsou nutné pro zachování letové způsobilosti,“ uvedlo ministerstvo.

Modernizací se podle úřadu zvýší bezpečnost pilotů při výcvikových letech i letech v bojových podmínkách. „Dojde také k potřebnému náletu letových hodin vojenských pilotů uvedeného typu letounu, a tím ke zvýšení jejich odborné zdatnosti pro přechod na nadzvukový letoun Gripen, popřípadě F-35,“ dodalo ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Trh s elektromobily v Česku loni rostl, největší nárůst prodaných aut měla Škoda

Trh s osobními elektromobily v Česku loni dál rostl. Za celý rok lidé a firmy registrovali přes 21.000 těchto aut, v roce 2024 to bylo 14.000 aut. Nových aut přibylo na silnicích přes 13.000, nejprodávanější značkou elektromobilů byla loni Škoda s 5127 vozy následovaná Teslou s 1942 vozy. Celkový počet elektromobilů na českých silnicích loni dosáhl téměř 58.000, z toho bylo 13.000 aut značky Tesla a 11.000 značky Škoda. V tiskové zprávě o tom informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV), které vývoj trhu s elektromobily sleduje. Data o počtu prodaných aut jsou dostupná na webu Čistá doprava.

Podíl osobních elektromobilů mezi všemi osobními vozy registrovanými v Česku je 0,85 procenta, před rokem to bylo 0,54 procenta. Vyšší bude podíl nových elektromobilů na všech nově registrovaných osobních autech za rok 2025, tento údaj zatím není dostupný. Za prvních 11 měsíců loňského roku ale činil tento podíl 5,5 procenta.

„Růst počtu provozovaných elektromobilů nebyl tažen pouze primárním trhem s novými vozidly. Významnou roli sehrál také sekundární trh s dovezenými ojetými elektromobily, který v roce 2025 rostl rychleji než trh primární. Tento trend přispívá ke zvyšování dostupnosti elektromobility pro širší skupiny uživatelů a podporuje její postupné pronikání mimo velká města a firemní flotily,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.

Největší podíl na trhu má zatím stále Tesla s téměř 13.000 registrovanými vozy a podílem 22,5 procenta trhu, v loňském roce ji ale začala silně dohánět značka Škoda, která svůj podíl zvýšila na celkových 19,1 procenta a 11.000 registrovaných elektromobilů. Loňské prodeje už vedla Škoda s 5127 prodanými auty, nových vozů značky Tesla lidé registrovali 1942.

„Zatímco v roce 2024 sehrála zásadní roli podpora Záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, v roce 2025 se do registrací výrazně promítlo uvedení nových a modernizovaných modelů, zejména Škoda Elroq, inovovaných verzí Škoda Enyaq a modelu Tesla Model Y Juniper,“ doplnil Frič.

Od roku 2024 se v Česku prodávají také automobily čínské značky BYD, která předstihla Teslu v celosvětových prodejích elektromobilů. Od ledna do listopadu se loni v Česku prodalo 88 elektromobilů BYD a 87 plug-in hybridů této značky. V celkových statistikách prodaných elektromobilů je značka zahrnutá do souhrnné skupiny neuvedených značek.

Elektrický pohon se postupně uplatňuje také v dalších kategoriích vozidel. Na konci roku 2025 bylo v Česku v provozu téměř 15.000 elektrických motocyklů, více než 3500 lehkých užitkových vozidel, kam spadají dodávky a nákladní automobily do 3,5 tuny, 188 nákladních aut a 250 elektrobusů.

Zdroj: ČTK

Řidiči v Česku loni za dálniční známky zaplatili 8,7 miliardy korun

Řidiči v Česku loni zaplatili za dálniční známky 8,7 miliardy korun, meziročně o 1,5 miliardy více. Prodalo se 10,3 milionu kusů, což je nejvíce od spuštění systému. V roce 2024 se prodalo 9,04 milionu dálničních známek. V loňském roce rostly prodeje krátkodobých dálničních známek, naopak prodej ročních mírně klesl. ČTK o tom informoval státní podnik Cendis, který systém elektronických dálničních známek provozuje.

Nejvíce se prodalo desetidenních známek, a to 4,13 milionu kusů. Prodej jednodenních známek vzrostl o polovinu na 2,41 milionu a třicetidenních o 30 procent na 1,03 milionu kusů. Naopak o osm procent klesl prodej ročních známek. Za rok 2025 se jich prodalo 2,73 milionu kusů, o rok dříve 2,98 milionu. „Tento pokles jsme očekávali. V únoru 2024 došlo k mimořádně vysokým prodejům ročních kuponů v souvislosti s jejich cenovou úpravou, ke které došlo po 12 letech,“ uvedl ředitel státního podniku Cendis Jan Paroubek.

Od začátku roku cena dálničních známek vzrostla podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě. Stát očekává po zvýšení cen zhruba o miliardu vyšší výnos za rok 2026. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) k financování dopravních staveb.

Celkem 12 let stála celoroční známka 1500 korun, v březnu 2024 se cena zvýšila na 2300 Kč a loni v lednu na 2440 korun. Od začátku tohoto roku řidiči za roční známku zaplatí 2570 korun. Měsíční známka je za 480 Kč, desetidenní za 300 Kč a jednodenní za 230 Kč.

Auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan mají poplatky za užívání dálnice zhruba poloviční. Majitelé plug-in hybridů, které kombinují elektrický a spalovací motor, mají cenu poplatků proti majitelům aut se spalovacím motorem zhruba čtvrtinovou. Bez poplatku zůstávají plně elektrická vozidla a auta na vodík.

Známky jsou k zakoupení na oficiálním webu, kde ji dnes podle podniku pořizuje 92 procent lidí, na pobočkách České pošty, na čerpacích stanicích EuroOil a Robin Oil nebo u samoobslužných kiosků.

Cendis a SFDI varují před podvodnými e-shopy. „Správná adresa v prohlížeči musí znít výhradně edalnice.cz. Jakákoli odlišná adresa znamená riziko podvodného webu. I nepatrná změna v názvu může vést k tomu, že řidiči zaplatí vyšší částku a svou e-známku vůbec neobdrží,“ upozorňuje ředitelka Sekce pro správu finančních zdrojů SFDI Lucie Bartáková.

Prodeje dálničních známek

Období Roční (ks) 30denní (ks) 10denní (ks) Denní (ks) Celkem ks Celková hodnota v mld. Kč
1. ledna 2017 – 31.prosince 2017 2,414.951 653.803 3,536.815 6,605.569 5,007
1. ledna 2018 – 31. prosince 2018 2,522.566 676.592 3,613.003 6,812.161 5,202
1. ledna 2019 – 31. prosince 2019 2,630.518 675.773 3,675.319 6,981.610 5,382
1. ledna 2020 – 30. listopadu 2020 2,603.534 518.186 2,194.409 5,316.129 4,814
1. prosince 2020 – 31. prosince 2021* 2,945.812 667.596 2,507.078 6,120.486 5,467
1. ledna 2022 – 31. prosince 2022 2,922.250 784.418 3,692.370 7,399.038 5,852
1. ledna 2023 – 31. prosince 2023 3,211.487 874.269 4,246.121 8,331.877 6,494
1. ledna 2024 – 31. prosince 2024 2,977.164 810.542 3,672.967 1,579.261** 9,039.934 7,212
1. ledna 2025 – 31. prosince 2025 2,729.548 1,031.665 4,133.924 2,410.325 10,305.462 8,725

* Jiné období z důvodu přechodu na elektronické dálniční známky. Dne 1.12.2020 začal prodej e-známek.

** Od 1. března 2024.

 

Zdroj: ČTK

Spolupráce na podporu intralogistiky

S cílem přilákat do odvětví intralogistiky mladé talenty a lidi, kteří mění profesní dráhu, zahájily společnosti Wirtschaftsmacher a EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH partnerství pro veletrh LogiMAT 2026. Cílem tohoto partnerství je propagovat a zveřejňovat rozmanitost a atraktivitu tohoto odvětví. Ústředním prvkem iniciativy je studie o světě práce v logistice a intralogistice, která je prováděna ve spolupráci s institutem pro výzkum trhu.

Iniciativa Wirtschaftsmacher, která působí od roku 2019 a sdružuje přibližně 100 členů, se zasazuje o podporu pozitivního obrazu logistického průmyslu na veřejnosti. Společnost EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH, která veletrh LogiMAT pořádá, tyto snahy podporuje. Kampaně organizátorů z řad podnikatelů jsou zaměřeny zejména na začínající kariéry, studenty a kvalifikované pracovníky z různých odvětví, kteří chtějí změnit povolání. Cílem je vzbudit zájem o kariéru v dopravě a logistice.

Zaměření na kariérní příležitosti a nedostatek kvalifikované pracovní síly
Mezinárodní veletrh LogiMAT ve Stuttgartu se věnuje také tématu „Práce v intralogistice“ a plánuje tuto oblast dále rozšiřovat. V rámci nadcházejícího „LogiMAT CareerDay“, který se uskuteční 26. března 2026, se zaměří na oslovení studentů a odborníků, kteří zvažují přechod do oboru. A to v širší oblasti Stuttgartu, která se vyznačuje velkým počtem menších firem, zejména v oblasti zásobování.

Spolupráce mezi hospodářskými subjekty a společností EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH má přispět ke zviditelnění odvětví intralogistiky a k zájmu mladých lidí o něj. Michael Ruchty, ředitel výstavy LogiMAT Stuttgart, komentoval spolupráci pozitivně: „Spolupráce s průmyslovými subjekty nás velmi těší – společně vysíláme silný signál pro budoucnost intralogistiky a její atraktivitu jako zaměstnavatelského odvětví.“

Ústředním prvkem spolupráce je studie „Práce v (intra)logistice“, která upozorňuje na problémy spojené s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a na rozmanité kariérní příležitosti v tomto odvětví. Výsledky této studie budou představeny na tiskové konferenci na veletrhu LogiMAT 24. března 2026. Prezentace výsledků studie bude pokračovat i v následujících letech, aby bylo možné vizualizovat vývojové trendy v oboru.

Zdroj: ITJ

Logistický kalendář