Domů Blog

Aerolinky easyJet odmítly nabídku na převzetí za 4,74 miliardy liber

Od
Karolína Vágnerová
-

Britská letecká společnost easyJet odmítla nabídku na převzetí za 4,74 miliardy liber (133 miliard Kč), kterou jí předložila americká investiční společnost Castlelake. Podle vedení aerolinek se firma snaží firmu koupit za příliš nízkou cenu a využívá dočasného poklesu hodnoty akcií. Informovala o tom agentura Reuters.

Společnost Castlelake uvedla, že tento měsíc předložila easyJetu tři nabídky na převzetí, aerolinky ale všechny odmítly. Investiční firma nyní zveřejnila podrobnosti své poslední nabídky, aby ji mohli posoudit akcionáři. Podle britských pravidel musí Castlelake do pátku předložit závaznou nabídku, nebo od záměru ustoupit.

Vedení easyJetu tvrdí, že Castlelake se snaží využít dočasně nízké ceny akcií a firmu koupit pod její skutečnou hodnotou. Cena akcií je podle aerolinek dočasně pod tlakem mimo jiné kvůli dopadům války mezi Spojenými státy a Íránem na cestovní ruch, a proto neodráží skutečnou hodnotu společnosti.

Podle poslední nabídky by akcionáři dostali 6,25 libry za akcii, což představuje prémii 24 procent ve srovnání s páteční závěrečnou cenou akcií na burze. Společnost Castlelake prostřednictvím svých fondů vlastní už 2,14 procenta akcií easyJetu. Americký podnik uvedl, že jeho nabídka představuje pro akcionáře atraktivní hodnotu. Vedení easyJetu se ale podle americké firmy odmítlo o nabídce smysluplně bavit, a proto Castlelake zveřejnil podrobnosti své nabídky, aby ji mohli posoudit akcionáři. Castlelake dodal, že chce podpořit rozvoj easyJetu jako silnější evropské letecké společnosti.

Protože pravidla Evropské unie vyžadují, aby většinu letecké společnosti vlastnili občané EU, navrhla společnost Castlelake vlastnickou strukturu, která splní tyto požadavky. Uzavře partnerství se dvěma občany EU, kterými jsou bývalý provozní ředitel easyJetu Peter Bellew a konzultant leteckého odvětví Mark Breen. Ti budou vlastnit společnost se sídlem v EU, která bude mít většinovou kontrolu nad leteckou společností. Aerolinky easyJet ale uvedly, že navržená struktura je neprůhledná a neposkytuje dostatečný základ pro posouzení, zda je plán převzetí uskutečnitelný.

Společnost EasyJet patří mezi největší letecké společnosti v Evropě. Loni firma přepravila více než 90 milionů cestujících a provozuje přes 1200 linek ve 38 zemích. Založil ji v roce 1995 britsko-kyperský podnikatel Stelios Haji-Ioannou. Ten je stále největším investorem, se svou rodinou vlastní v aerolinkách zhruba 15procentní podíl.

Castlelake sídlí v Minneapolisu a je významným investorem v leteckém odvětví. Spravuje aktiva zhruba za 38 miliard USD (přes 803 miliard Kč).

Akcie easyJetu dnes krátce po poledni vzrostly na 5,3 libry, což byla jejich nejvyšší úroveň za téměř rok. Od 29. května, kdy společnost Castlelake oznámila, že zvažuje nabídku na převzetí, vzrostly přibližně o 27 procent. Nejnovější nabídka představuje ve srovnání s cenou z 29. května prémii 57 procent.

Zdroj: ČTK

V květnu vybral stát na mýtném 1,68 miliardy Kč, meziročně o dvě procenta více

Od
Karolína Vágnerová
-

V květnu vybral stát na mýtném 1,68 miliardy korun, meziročně o dvě procenta více, přestože letos měl květen o jeden pracovní den méně. Od začátku roku je částka vybraná na mýtném 8,3 miliardy korun, což je proti loňsku téměř o pět procent více. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok zaplatili dopravci za užívání dálnic a vybraných úseků silnic první třídy vozidly s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

Podíl českých dopravců na vybraném mýtném byl v květnu 46 procent, zbývající část uhradili dopravci ze zahraničí. V květnu společnost CzechToll zpracovala podobně jako loni 101 milionů mýtných transakcí. Ke konci května bylo v systému zaregistrováno 834.000 vozidel, z toho zhruba 22 procent z Česka. CzechToll vozidlům vydal přibližně 543.000 palubních jednotek.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Od ledna se mýtné vybírá na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Ministerstvo dopravy plánuje letos v prosinci vyhlásit výběrové řízení na provozovatele elektronického mýtného systému pro období od prosince 2029 do roku 2032. Následně chce v listopadu 2028 vypsat tendr na provozovatele systému na deset let od roku 2032, od kdy by systém měl nově umožňovat vedle palubních jednotek také využívání mobilní aplikace. Současnému provozovateli mýtného systému končí desetiletá smlouva na konci listopadu 2029.

 

Vybrané mýtné v jednotlivých měsících:

Částka (v mld.)
květen 2026 1,68
duben 2026 1,69
březen 2026 1,81
únor 2026 1,59
leden 2026 1,52
prosinec 2025 1,349
listopad 2025 1,624
říjen 2025 1,768
září 2025 1,696
srpen 2025 1,47
červenec 2025 1,67
červen 2025 1,623
květen 2025 1,647
duben 2025 1,598
březen 2025 1,66
únor 2025 1,508
leden 2025 1,48

 

Zdroj: ČTK

NKÚ: ČR zaostává za evropskými zeměmi v počtu elektromobilů

Od
Karolína Vágnerová
-

Česko zaostává za většinou evropských zemí v počtu elektromobilů a neplní vnitrostátní cíle pro stavby dobíjecích a plnicích stanic. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které dnes úřad zveřejnil. Chybí podle něj například i předpisy pro parkování elektroaut. Ministerstvo dopravy ČTK sdělilo, že kontrola zachycuje jen přechodný stav a určené cíle v dobíjení elektroaut stát splní do konce roku.

NKÚ prověřoval peníze určené na rozvoj tzv. čisté mobility v letech 2019 až 2025 rozdělované ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem dopravy. V počtu vozů na elektřinu či s hybridním pohonem v přepočtu na obyvatele je Česko v Evropě až na 24. místě. Koncem září 2025 bylo v zemi registrovaných 54.864 osobních elektromobilů a dodávek do 3,5 tuny, což bylo 1,2 procenta českého vozového parku. V Německu, Rakousku a Británii tvořily elektromobily ve stejnou dobu přes šest procent vozového parku a v Norsku dokonce přes 33 procent.

Kontrola podle úřadu ukázala nesplnění tří závazných cílů, které stanovilo evropské nařízení schválené Českou republikou. Týkají se pokrytí dálniční sítě veřejnými dobíjecími stanicemi jak pro osobní, tak i nákladní elektrická vozidla. Například na 86 kilometrů dlouhém úseku D5 mezi státní hranicí a Plzní a na 110 kilometrů dlouhé dálnici D11 mezi Prahou a Jaroměří nejsou veřejně dostupné dobíjecí parky pro osobní auta či dodávky s celkovým výstupním výkonem alespoň 400 kilowattů (kW).

Z celkem 3258 veřejně přístupných dobíjecích stanic v Česku ke konci loňského září jich vznikly asi dvě pětiny s podporou z evropského operačního programu Doprava 2014–2020 a žádná z následného programu Doprava 2021–2027. Přitom tyto dotace měly do konce roku 2024 podpořit vybudování nejméně 500 stanic. Z programu je určeno šest miliard korun k instalaci 17.000 dobíjecích a plnicích stanic do konce roku 2029. Riziko, že tento cíl Česko nesplní, je ale podle úřadu malé, protože do ukončení kontroly ministerstvo dopravy zaregistrovalo 116 projektů za 5,5 miliardy.

„Trh s e-vozidly a jejich uživatelé již mají k dispozici dobíjecí síť, která by dokázala obsloužit více než trojnásobný počet osobních elektromobilů a plug-in hybridů, než kolik je jich u nás registrovaných. Svoji roli podporou budování nabíječek tedy plníme,“ uvedlo ministerstvo. „ČR je ve srovnáních úrovně veřejné dobíjecí infrastruktury přibližně ve středu žebříčků evropských států,“ doplnilo.

Nesplněné cíle se zatím týkají podle ministerstva hlavně veřejného dobíjení těžkých elektrických vozidel. „Vybudování velmi robustních dobíjecích parků pro nákladní vozidla je mimořádně náročné,“ sdělilo. „Vyhlásili jsme proto několik dotačních výzev na podporu těchto projektů a vytvořili podmínky pro jejich realizaci. Většinu těchto cílů se tedy podaří splnit,“ doplnilo. U rozmístění dobíjecích parků pro osobní auta podle ministerstva již platí, že Česko tento cíl neplní jen na D11 a při započítání projektů dokončovaných letos a příští rok by byly cíle splněné na celém území.

Česko sice podle NKÚ splnilo vnitrostátní cíl dosáhnout v roce 2025 počtu minimálně 50.000 osobních bateriových vozidel, ale nedosáhlo cílů v počtu bateriových užitkových vozidel a autobusů nebo vozů na vodíkový pohon. K 30. září 2025 nebyla v zemi podle prověrky žádná zaznamenaná registrace dodávky, nákladního auta či autobusu na vodíkový pohon, ačkoli cíl činil 50 dodávek, deset nákladních aut a deset autobusů.

Podle prověrky také stále není dokončená nová legislativa pro bezpečné dobíjení a parkování vozidel na alternativní paliva v hromadných garážích. Přitom pravidla pro parkování vozů na plynná paliva měla být přijata do konce roku 2021 a pravidla pro bezpečné dobíjení elektromobilů do konce roku 2025. Za nastavení pravidel jsou odpovědná ministerstva dopravy, vnitra, zdravotnictví a pro místní rozvoj. Do doby ukončení kontroly NKÚ u nich podle úřadu nebyla shoda na opatřeních.

Zdroj: ČTK

TÝM GREEN GLIDERS Z FAKULTY DOPRAVNÍ ČVUT V PRAZE MÍŘÍ PODRUHÉ NA SHELL ECO-MARATHON

Od
Karolína Vágnerová
-
Studentský tým Green Gliders z Fakulty dopravní ČVUT v Praze se podruhé představí na prestižní mezinárodní soutěži Shell Eco-marathon Poland 2026, závodech v úsporné jízdě, které se uskuteční od 24. do 28. června 2026 na polském okruhu Silesia Ring. V kategorii Prototypy letos studenti představí zcela nový elektromobil, který je lehčí, aerodynamičtější a technologicky vyspělejší než předchozí vůz. Na soutěž vyrážejí s cílem navázat na zkušenosti získané při své první účasti a přiblížit se dvojnásobné efektivitě oproti dosavadnímu výsledku.

První účast na Shell Eco-marathonu přinesla týmu Green Gliders cenné zkušenosti nejen se samotným závodem, ale také s vývojem a provozem vozu v náročných podmínkách mezinárodní soutěže. Právě ty se staly základem pro vývoj nové generace vozidla, se kterým nyní míří do Polska. Při své první účasti dosáhl tým výsledku 171 kilometrů na 1 kWh elektrické energie, což odpovídá přibližné vzdálenosti mezi Prahou a Českým Krumlovem. Letos si studenti stanovili ještě ambicióznější cíl. Díky novému vozu a řadě technických vylepšení chtějí dosavadní výkon výrazně posunout a přiblížit se dvojnásobné hodnotě dosažené při své premiéře.

„Loňská účast nám ukázala, co fungovalo a kde máme prostor ke zlepšení. Díky získaným zkušenostem jsme mohli navrhnout prakticky nové vozidlo, které je lehčí, efektivnější a technologicky vyspělejší. Naším cílem je posunout se výrazně dál než při první účasti a ukázat, že tým z ČVUT dokáže obstát v silné mezinárodní konkurenci,“ říká Illia Melnyk, vedoucí týmu Green Gliders.

Tým Green Gliders bude soutěžit v rámci Shell Eco-marathonu Poland 2026, jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží zaměřených na energetickou efektivitu. Úkolem týmů je ujet co nejdelší vzdálenost s co nejnižší spotřebou energie. Green Gliders startují v kategorii Prototype, která sdružuje extrémně lehká a aerodynamická vozidla navržená výhradně s cílem dosáhnout maximální energetické efektivity.

Pro letošní soutěž studenti vyvinuli nový vůz, který přináší řadu konstrukčních i technologických změn. Přešli ze samonosné konstrukce na rámovou, díky čemuž se podařilo snížit hmotnost přibližně na polovinu a zároveň zlepšit aerodynamiku. Vůz je vybaven novým akumulátorem, vlastním systémem řízení baterie a novým elektromotorem o výkonu 2 kW, který váží pouhých 400 gramů oproti zhruba šesti kilogramům u předchozího modelu. Výrazného vylepšení se dočkala také telemetrie, která umožňuje online sběr a sdílení dat s řidičkou a pomáhá optimalizovat strategii jízdy přímo během závodu. Ke snížení hmotnosti přispívají i karbonové prvky řízení a podvozku či lehké komponenty vyrobené pomocí 3D tisku. Samozřejmostí jsou bezpečnostní prvky splňující přísné závodní standardy, včetně šestibodových pásů, certifikované helmy a kombinézy.

„Shell Eco-marathon studentům nabízí mnohem víc než jen možnost závodit. Učí je pracovat v týmu, hledat inovativní řešení, překonávat technické překážky a získávat zkušenosti, které využijí ve své profesní kariéře. Právě proto nás těší, že tým Green Gliders z ČVUT v Praze pokračuje ve svém projektu, přichází s novou generací vozu a bude opět reprezentovat Českou republiku v silné mezinárodní konkurenci,“ říká Jana Voštinárová, ředitelka korporátní komunikace společnosti Shell Czech Republic.

Evropského finále Shell Eco-marathonu se letos zúčastní téměř 120 týmů z 25 zemí Evropy, Afriky a Blízkého východu. Soutěžit budou s vozidly na elektrický, vodíkový i spalovací pohon. Konkurence je tradičně mimořádně silná. Nejlepší tým v kategorii prototypů na bateriový pohon dosáhl v loňském roce výkonu 1 221 kilometrů na 1 kWh elektrické energie. Vítězný tým pocházel z Francie. Letošní ročník navíc přináší významnou novinku. Výsledky regionálních soutěží se poprvé započítávají do kvalifikace na nový Shell Eco-marathon Global Championship, který se uskuteční v roce 2027 v katarském Dauhá. Soutěž tak získává další rozměr a studentům otevírá cestu na globální scénu.

Partnerem týmu Green Gliders je Fakulta dopravní ČVUT v Praze. Projekt dále podporují Škoda Auto, Gebrüder Weiss, Katedra dopravních prostředků Fakulty dopravní ČVUT v Praze, Katedra mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, Valeo, Střední průmyslová škola dopravní v Motole, TÜV SÜD, Shameless, TechSoft, Cykloservis Bareš, Havel Composites, Rohde & Schwarz, Ansys a Zavodniauta.cz.

Zdroj: ČVUT

„Eco“ nebo zelený list už firmám nemusí projít. EU od září zpřísní pravidla pro ekologické sliby

Od
Karolína Vágnerová
-

Nová evropská směrnice ECGT změní pravidla, podle kterých mohou firmy mluvit o udržitelnosti. Dopadne na obaly, etikety, e-shopy, reklamu i vlastní zelená loga. Firmy budou muset lépe dokládat, co přesně zákazníkům tvrdí.

Nápis „eco“, zelený list, vlastní ekologické logo nebo tvrzení o uhlíkové neutralitě už firmám nemusí stačit. Od 27. září 2026 se v Evropské unii začnou uplatňovat nová pravidla podle směrnice ECGT, tedy Empowering Consumers for the Green Transition. Ta zpřísní způsob, jakým mohou firmy komunikovat ekologické vlastnosti výrobků, obalů i služeb.

   Cílem nové úpravy je, aby zákazníci při nákupu dostávali jasnější a důvěryhodnější informace. Směrnice se zaměřuje mimo jiné na obecná environmentální tvrzení, značky udržitelnosti, tvrzení o budoucích ekologických cílech nebo sdělení založená na kompenzacích emisí. Firmy, které nebudou schopné svá tvrzení vysvětlit a doložit, se mohou vystavit sankcím, sporům se spotřebiteli nebo budou muset upravit či stáhnout část své marketingové komunikace.

   „Éra zelených sloganů končí. Firmám už nebude stačit napsat na výrobek nebo obal slovo ‚eco‘ a očekávat, že tomu zákazník uvěří. Nová pravidla směřují k tomu, aby komunikace vůči spotřebiteli stála na důkazech, ne na dojmu,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

   Podle Obalového institutu SYBA se změna výrazně dotkne také obalů. Právě obal je často prvním místem, kde se zákazník s ekologickým tvrzením setká. Vidí na něm symboly, slogany, informace o recyklovatelnosti, obsahu recyklovaného materiálu, nižší uhlíkové stopě nebo šetrnosti k přírodě. Od září 2026 bude stále důležitější, aby podobná sdělení nebyla jen marketingovým dojmem, ale stála na ověřitelných datech.

Pět tvrzení, na která si firmy musí dát pozor

1. „Eco“, „green“ nebo „šetrný“ bez vysvětlení

   Výrazy jako „ekologický“, „zelený“, „šetrný k životnímu prostředí“, „přírodní“ nebo „udržitelný“ patří mezi nejčastější marketingové zkratky. Problém nastává ve chvíli, kdy nejsou jasně vysvětlené. Podle nových pravidel nebude možné používat obecná environmentální tvrzení bez toho, aby firma byla schopná prokázat odpovídající environmentální výkonnost. Spotřebitel by měl rozumět tomu, co přesně firma tvrdí. Znamená to nižší spotřebu materiálu? Lepší recyklovatelnost? Nižší uhlíkovou stopu? Delší životnost? Nebo pouze změnu jedné dílčí vlastnosti?

  1. Vlastní zelená loga a pečeti

   Řada firem používá vlastní zelená loga, pečeti nebo symboly, které na první pohled působí jako nezávislé potvrzení ekologických vlastností výrobku. Spotřebitel ale často nemá možnost poznat, zda jde o důvěryhodnou certifikaci, nebo pouze o grafický prvek vytvořený samotnou značkou. Právě značky udržitelnosti patří mezi oblasti, na které se nová pravidla výslovně zaměřují. Pokud má symbol nebo logo působit jako potvrzení environmentálních vlastností, bude stále důležitější, aby bylo zřejmé, kdo jej udělil, podle jakých pravidel vzniklo, a zda je založeno na certifikačním systému nebo veřejně zavedeném schématu.

3. Jedna zelená vlastnost vydávaná za celý výrobek

Častou chybou je zdůraznění jednoho pozitivního prvku tak, že spotřebitel získá dojem, že je ekologický celý výrobek. Typicky může jít o tvrzení, že produkt používá méně plastu, obsahuje recyklovaný materiál, má úspornější obal nebo nižší dopad v jedné části životního cyklu. Dílčí zlepšení samo o sobě není problém. Problém vzniká ve chvíli, kdy je prezentováno tak, že překryje ostatní vlastnosti výrobku. Firma by měla jasně uvést, zda se tvrzení týká výrobku, obalu, použitého materiálu, výroby, dopravy, recyklace nebo celého životního cyklu.

4. Sliby do budoucna bez jasného plánu

Firmy často komunikují, že budou „klimaticky neutrální“, „udržitelnější“ nebo že do určitého roku výrazně sníží svůj dopad na životní prostředí. Podobná tvrzení se mohou dobře vyjímat v reklamě nebo ve výroční zprávě, ale podle nových pravidel už nemají zůstat jen u ambice. Tvrzení o budoucí environmentální výkonnosti budou muset stát na jasném, realistickém a ověřitelném plánu. Firma by měla být schopná vysvětlit, jakého cíle chce dosáhnout, v jakém čase, jakými opatřeními a jak bude průběžně vyhodnocovat pokrok.

5. „Uhlíkově neutrální“ jen díky kompenzacím

Výrazy jako „klimaticky neutrální“, „uhlíkově neutrální“ nebo „carbon neutral“ patří mezi nejcitlivější environmentální tvrzení. Zvlášť pokud jsou založené převážně na kompenzacích emisí, například prostřednictvím nákupu offsetů. Spotřebitel může snadno získat dojem, že výrobek nemá žádný dopad na klima. Ve skutečnosti ale může jít pouze o kompenzaci části vzniklých emisí. Firmy proto budou muset podobná tvrzení komunikovat velmi přesně a transparentně vysvětlit, na čem jsou založena.

Dopad na firmy: zkontrolovat obaly, weby, e-shopy i reklamu

Nová pravidla neznamenají, že firmy nemohou mluvit o udržitelnosti. Znamenají ale, že budou muset být konkrétnější. Každé environmentální tvrzení by mělo odpovědět na tři základní otázky: co přesně tvrdíme, čeho se tvrzení týká a čím jej dokážeme doložit. „Dobrá environmentální komunikace nezačíná sloganem, ale daty. Firma by měla vědět, co přesně zlepšila, jak to změřila a zda je schopná své tvrzení obhájit před zákazníkem, obchodním partnerem i regulátorem,“doplňuje Iva Werbynská.

Podle Obalového institutu SYBA by si firmy měly už nyní projít environmentální tvrzení, která používají na obalech, etiketách, webových stránkách, v e-shopech, katalozích i reklamních materiálech. Nestačí řešit jen grafiku na obalu. Důležité bude sladit marketing, právní oddělení, technická data, nákup, dodavatele i ESG komunikaci.

Vedle směrnice ECGT navíc firmy čekají také změny v oblasti obalů a obalových odpadů podle evropského nařízení PPWR. Obě regulace společně ukazují, že obal už nebude možné vnímat jen jako prostor pro marketingové sdělení. Bude stále více propojený s legislativou, technickými daty, recyklovatelností a odpovědností vůči spotřebiteli.

Více informací najdete na www.syba.cz. 

O Obalovém institutu SYBA

Obalový institut SYBA sdružuje a prosazuje zájmy subjektů činných v sektoru balení, obalů, obalových prostředků, balicích materiálů, balicích strojů a také zájmy výrobců baleného zboží týkající se balení. Jedná se o sdružení firem a odborníků, kteří se podílejí na vývoji, výrobě
a využívání obalů a obalových materiálů. Tento institut funguje jako platforma pro sdílení informací, vzdělávání, podporu inovací a spolupráce mezi různými aktéry v obalovém průmyslu.

Zdroj: SYBA

Rychlejší dodávky z Brna, Ostravy a Hradce Králové: Gebrüder Weiss otevírá nové přímé sběrné linky do Rakouska, na Slovensko, do Maďarska a Polska

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost Gebrüder Weiss významně rozšířila svou síť přímých sběrných linek v České republice, což jí umožňuje lépe reagovat na přepravní potřeby zákazníků.

Společnost Gebrüder Weiss významně rozšířila svou síť přímých sběrných linek v České republice, což jí umožňuje lépe reagovat na přepravní potřeby zákazníků. Firmy v okolí Brna, Ostravy a Hradce Králové tak získají přímá spojení na klíčová hospodářská centra ve střední a jihovýchodní Evropě, přizpůsobená regionálním potřebám. Výsledkem jsou kratší přepravní časy, méně překládek a vyšší spolehlivost při plánování.

V logistice dnes často rozhodují hodiny. Právě rychlost, spolehlivost a maximální kontrola nad zásilkami patří mezi základní pilíře celoevropské sběrné služby GW pro.line. Rozšíření sítě přímých linek je proto dalším krokem, kterým Gebrüder Weiss reaguje na rostoucí požadavky zákazníků na rychlé a spolehlivé doručení zásilek napříč Evropou.

Nově společnost otevřela čtyři přímé linky z Brna do Bratislavy, Vídně, Budapešti a Katovic, dvě přímá spojení z Ostravy do Bratislavy a Vídně a novou linku z Hradce Králové na Slovensko a do Maďarska.

V hlavní roli rychlost a transparentnost

Díky těmto spojům doručují pobočky Gebrüder Weiss v Brně a Ostravě do Bratislavy, Vídně, Katovic a jejich okolí do 24 hodin. Ve většině případů se zároveň zkracují přepravní časy do dalších regionů Slovenska, Rakouska, Maďarska a Polska. Pozitivní dopad nových linek se projevuje také u přeprav do Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Slovinska a dalších zemí jihovýchodní Evropy, kam nyní zásilky dorazí zpravidla během 2 až 4 pracovních dnů.

„Investice do rozvoje naší sběrné sítě jsou přirozenou reakcí na potřeby zákazníků, kteří očekávají stále rychlejší a spolehlivější přepravu. Díky novým přímým linkám dokážeme zkrátit přepravní časy, minimalizovat počet překládek a zároveň nabídnout vyšší kvalitu služeb i lepší kontrolu nad pohybem zásilek,“ popisuje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gberüder Weiss ČR.

Méně překládek, vyšší spolehlivost

Přímé linky představují jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zvýšit kvalitu sběrné přepravy. Zajišťují vyšší rychlost, minimum překládek, kratší doručovací časy a celkově vyšší spolehlivost. Služba GW pro.line nabízí pravidelné denní odjezdy, přesně definované časy doručení v režimu door-to-door, možnost přepravy nebezpečného zboží (ADR) i široké portfolio doplňkových logistických služeb.

Digitalizace jako standard moderní logistiky

V prostředí, kde jsou rychlost a přesnost dodávek klíčové, roste význam digitálních nástrojů pro správu přeprav. Prostřednictvím portálu myGW mají zákazníci přehled o pohybu zásilek v reálném čase včetně předpokládaného času doručení (ETA). Na jednom místě zde najdou také objednávky, přepravní dokumentaci i historii zásilek, což zjednodušuje administrativu a usnadňuje každodenní řízení logistických procesů.

„Transparentnost a dostupnost dat se stávají stále důležitější součástí logistických služeb, protože firmám umožňují lépe plánovat výrobu, skladové zásoby i navazující distribuční procesy,“ doplňuje Jan Kodada.

Zdroj: Gebrüder Weiss

Český železniční průmysl představil své technologie zástupcům indických firem

Od
Karolína Vágnerová
-

ACRI připravila incomingovou misi ve spolupráci s českou ambasádou v Dillí, MPO a MZV

ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Dillí, ministerstvy průmyslu a obchodu a zahraničí realizovala v tomto týdnu incomingovou misi zástupců průmyslových podniků z Indie. Program návštěvy v České republice byl zaměřen na představení českého železničního průmyslu, jeho výrobních kapacit, technologického know-how a konkrétních řešení, která mohou být relevantní pro další rozvoj moderní železniční dopravy a mobility v Indii. Program návštěvy indických firem se uskutečnil také ve spolupráci s Velvyslanectvím Indie v Praze a za účasti indického velvyslance v České republice Raveeshe Kumara.

„Indie patří mezi nejvýznamnější a nejdynamičtější trhy světa. Pro český železniční průmysl představuje mimořádně zajímavou příležitost, protože české firmy mají v oblasti kolejových vozidel, komponentů, řídicích systémů, elektroniky, informačních technologií i specializovaných průmyslových řešení dlouhou tradici a vysokou úroveň know-how. Jsme rádi, že se incomingová mise mohla uskutečnit díky velmi dobré spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Dillí a že indickým partnerům můžeme představit konkrétní schopnosti českých podniků. Věříme, že podobná setkání mohou přispět k rozvoji dlouhodobé česko-indické spolupráce v oblasti drážní dopravy,“ uvedla Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Součástí programu bylo jednání na půdě ACRI, kde měly členské firmy možnost představit své výrobky, služby a technologie vhodné pro indický železniční sektor. Zástupci indické delegace zároveň českým firmám přiblížili aktuální potřeby, priority a příležitosti indického trhu. Diskuse potvrdila, že české podniky mají Indii co nabídnout – od kolejových vozidel a komponentů přes brzdové systémy, elektroniku, řídicí a komunikační technologie až po digitální řešení pro moderní kolejovou dopravu.

Do programu na půdě ACRI se zapojilo řada českých firem: Škoda Group, DAKO-CZ, MSV elektronika, Passengera, Wikov MGI, TTC CONTROLS, T-CZ a NDCon LOGIC. Delegace následně pokračovala také do Moravskoslezského kraje, kde navštívila výrobní závody společnosti BONATRANS v Bohumíně a Škoda Group v Ostravě.

Program incomingové mise dále zahrnoval také návštěvu závodu Škoda Group v Plzni, jednoho z nejvýznamnějších evropských dodavatelů řešení pro veřejnou mobilitu a firmy s dlouhou tradicí v českém železničním průmyslu. Indičtí hosté se zde seznámili se současnou výrobou, vývojem, technologickým zázemím i konkrétními projekty společnosti. Návštěva nabídla prostor pro sdílení zkušeností a diskusi o možnostech budoucí spolupráce v oblasti moderní a udržitelné mobility.

Význam česko-indické spolupráce v oblasti železnice dokládá také nedávné bilaterální setkání generálního ředitele Škoda Group Petra Novotného s indickým premiérem Narendrou Modim. Jednání bylo významným signálem rostoucího zájmu o české průmyslové a technologické kapacity v Indii a potvrdilo potenciál českých firem zapojit se do projektů zaměřených na rozvoj moderní železniční infrastruktury, udržitelné mobility a průmyslových partnerství.

Indie dlouhodobě investuje do modernizace železniční dopravy, městských dopravních systémů i udržitelných dopravních řešení. Pro české firmy se tak otevírá prostor pro spolupráci v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, včetně dodávek komponentů, technologií, systémové integrace, digitalizace, bezpečnostních prvků, servisních řešení a transferu technického know-how.

„Český železniční průmysl je exportně orientovaný, technologicky vyspělý a dlouhodobě úspěšný na nejnáročnějších zahraničních trzích. Indie je zemí s obrovským potenciálem a současně trhem, kde může česká odbornost velmi dobře navázat na místní potřeby. Cílem ACRI je pomáhat otevírat českým firmám nové příležitosti a podporovat jejich zapojení do mezinárodních projektů,“ doplnila Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Začala stavba dalšího úseku metra D od stanice Olbrachtova na Nové Dvory

Od
Karolína Vágnerová
-

U křižovatky Libušské a Kunratické ulice v Praze 4, na staveništi ND1 Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) slavnostně zahájil stavbu dalšího úseku metra D od stanice Olbrachtova na Nové Dvory. Tento týden zde skutečně začaly první stavební práce: hloubení portálu přístupového tunelu pro ražby budoucí stanice Nové Dvory. Také první ražby na tomto úseku začnou zde, a to ve druhé polovině letošního srpna.

V rámci této investiční akce stavaři vyrazí traťové tunely od Písnice až po stanici Olbrachtova, vybudují další tři stanice s pracovními názvy Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory, a kromě dopravního a řídicího systému nainstalují veškeré technologie do celého nejkratšího provozovatelného úseku metra D Pankrác – Nové Dvory. Stavba bude probíhat 72 měsíců na celkem 13 zařízeních s využitím razicích tunelovacích strojů (TBM) a nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Úsek metra D od stanice Olbrachtova na Nové Dvory postaví česko-německé sdružení společností Subterra, HOCHTIEF CZ, HOCHTIEF Infrastructure a BeMo Tunneling za 29,99 miliard korun bez DPH. Po dokončení stavby DPP předpokládá zprovoznění metra D v úseku Pankrác – Nové Dvory ve druhé polovině roku 2032. Detailní informace o metru D jsou na dpp.cz/metro-d.

Úsek metra I.D1b Olbrachtova (mimo) – Nové Dvory, který DPP aktuálně začal stavět, navazuje na úsek I.D1a Pankrác – Olbrachtova, jehož výstavba probíhá od dubna 2022. Oba úseky tvoří jeden dopravní celek s obratovými kolejemi ve stanicích Pankrác a Nové Dvory a současně nejkratší, samostatně provozovatelný úsek metra D o pěti stanicích. I když úsek I.D1b navazuje na stanici Olbrachtova, bude se razit z opačného konce, od jihu, z největšího zařízení staveniště, které vznikne v místě dosavadní retenční nádrže Rezerva v Písnici u Kunratické spojky. Součástí zařízení staveniště bude stavební jáma se dvěma portály, ve které technici postupně zkompletují oba razicí stroje TBM pro levý a pravý traťový tunel směrem k budoucí stanici Nové Dvory. Tato stavební jáma bude do budoucna sloužit také pro ražby traťového tunelu ke konečné stanici Depo Písnice.

Z portálů Rezerva stroje TBM vyrazí oba traťové tunely až ke stanici Nové Dvory, tj. také pod budoucími stanicemi Písnice a Libuš, jejichž výstavbu bude DPP realizovat samostatně v další etapě po získání povolení záměru stavby a vysoutěžení zhotovitele. Jednolodní stanice Nové Dvory bude největší, nejhlubší (s nástupištěm v hloubce 33 metrů) a jedinou raženou v úseku I.D1b. Její naprostá většina bude vyražena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM) ze staveniště ND1, ze zhruba 300 metrů dlouhého přístupového tunelu. Pouze malá část neveřejné části podél tunelu pro odstav bude vyražena TBM.

Přes stanici Nové Dvory budou razicí stroje protaženy po dočasných konstrukcích a za stanicí budou pokračovat v ražbách traťových tunelů ke stanici Nemocnice Krč, která bude hloubená. Přes samotnou stanici Nemocnice Krč budou razicí stroje opět protaženy. Za ní je bude čekat poslední úsek: vyrazit traťové tunely k budoucí stanici metra Nádraží Krč, kde budou zhruba v prostoru ulice Před Nádražím rozebrány a odvezeny.

Hloubené traťové tunely v nejmělčím místě trasy

Stanice Nádraží Krč bude jedinou povrchovou stanicí metra D, jejíž kolejiště a prosklené boční nástupiště budou umístěny na mostě nad údolím Kunratického potoka. Pouze její vestibuly budou hloubeny. Jižní bude součástí nové budovy samotného železničního nádraží, severní bude zapuštěn do terénu pod Jižní spojkou. V oblasti Nádraží Krč bude nutné celý prostor pod stávající železniční stanicí a kolejištěm stabilizovat injektážemi, protože samotné ražby metra zde budou probíhat pouze zhruba 5-6 metrů pod povrchem.

Po překonání Jižní spojky, pod kterou bude traťový tunel vyražen, bude stavba pokračovat zhruba 100 metrů dlouhým hloubeným úsekem. V tomto nejmělčím místě bude metro D podjíždět pod Sulickou a Branickou ulicí. Za Branickou ulicí vzniknou dva portály, ze kterých stavaři pomocí NRTM vyrazí oba jednokolejné traťové tunely do stanice Olbrachtova.

Třináct stavenišť, sedm dlouhodobých, šest krátkodobých

Stavbu úseku metra I.D1b budou stavaři realizovat z celkem 13 zařízení stavenišť. U budoucí stanice Nádraží Krč vznikne celkem pět zařízení stavenišť, z nichž tři budou dlouhodobá. Ze staveniště NZ4
u Branické ulice se budou realizovat hloubené dvoukolejné traťové tunely překonávající Sulickou
a Branickou ulici, a také ražby zbylého úseku ke stanici Olbrachtova. Ze zařízení staveniště NZ2 se bude realizovat jižní vestibul stanice, ze staveniště NZ3 severní vestibul a podchod pod Jižní spojkou.

U budoucí stanice Nemocnice Krč bude jedno velké zařízení staveniště NEK1 umístěné mezi ulicemi Pod Višňovkou, Zálesí a Vídeňská, přímo naproti parkovišti u Thomayerovy nemocnice. Z tohoto staveniště se bude realizovat celá hloubená stanice a její jižní vestibul. Severní vestibul stanice vznikne jako součást výstavby soukromého developerského projektu v oblasti.

Na Nových Dvorech bude celkem šest zařízení stavenišť, z toho čtyři dlouhodobá. Z hlavního zařízení staveniště ND1 na ploše téměř čtyř hektarů budou probíhat ražby všech objektů – samotné stanice metra, výhybny, obratového tunelu, tunelu větvení tras s případnou odbočkou do Modřan a všech technologických tunelů. V současnosti je toto zařízení staveniště v nejpokročilejší fázi přípravy. Tento týden zde proběhla skrývka ornice a odtěžení zeminy z vrchní části samotné stavební jámy. V následujících cca dvou měsících zde stavaři budou hloubit stavební jámu a ve druhé polovině letošního srpna na to navážou ražbami zhruba 300 metrů dlouhého přístupového tunelu směřujícího na severozápad. Ražby přístupového tunelu, jehož dvě třetiny budou v budoucnu sloužit jako větrací tunel, potrvají cca šest měsíců. V prvním čtvrtletí roku 2027 začnou ražby samotné stanice Nové Dvory.

Zařízení staveniště ND2 u supermarketu Lidl bude sloužit k výstavbě severního vestibulu
a eskalátorového tunelu. Ze zařízení staveniště ND3 vedle budovy České pošty na rohu Libušské
a Durychovy ulice budou zhotovitelé stavět jižní vestibul, eskalátorový tunel a výtah z úrovně nástupiště do uliční úrovně. Staveniště ND4 bude určeno pro budování větrací šachty stanice Nové Dvory.

Razící tunelovací stroje TBM jsou již ve výrobě

Razicí tunelovací stroje TBM se vyrábějí na klíč na základě specifikace projektu a geologických poměrů v dané lokalitě. Oba stroje pro úsek I.D1b zhotovitelé již objednali. Vyrobí je německá společnost Herrenknecht, která se na ně specializuje. Jejich stroje razily například úsek metra V.A Dejvická – Nemocnice Motol nebo nejdelší železniční tunel na světě – Gotthardský úpatní tunel. Samotné ražby TBM budou zahájeny příští rok po dodání a zkompletování obou strojů. Jenom samotná kompletace jednoho tunelovacího stroje ve stavební jámě zabere zhruba necelé tři měsíce.

Základní informace o stavbě úseku I.D1b od Olbrachtovy na Nové Dvory

  • Celková délka ražeb TBM: 9 600 metrů
  • Celková délka ražeb NRTM: 2 600 metrů (z toho 1 050 metrů ve stanici Nové Dvory)
  • Celková délka hloubených tunelů: 102 metrů

Stanice Nádraží Krč – povrchová

  • Délka: 224 metrů, šířka 19 až necelých 70 metrů, výška 8–30 metrů
  • Výška zásypu nad stropem stanice: cca 1 metr
  • Hloubka kolejiště: povrchová stanice

Stanice Nemocnice Krč – hloubená

  • Délka: 208 metrů, šířka 20–21 metrů, výška 19–28 metrů
  • Výška zásypu nad stropem stanice: cca 2,5 metru
  • Hloubka kolejiště: 17 metrů pod terénem

Stanice Nové Dvory – ražená, jednolodní

  • Délka: 208 metrů, šířka 23 metrů, výška 16 metrů
  • Výška nadloží nad stropem stanice: 20–21 metrů
  • Hloubka kolejiště: 33 metrů pod terénem

Citace k využití

„Velké město musí myslet dopředu. Metro D je důkazem, že Praha nezůstává stát na místě, ale připravuje se na budoucnost,“říká Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy.

„Nenechali jsme se zastavit obstrukcemi a další úsek ‚déčka‘ je konečně realitou. Pro město je to obrovský pozitivní impuls, který pražskou MHD posune zase o podstatný kus dopředu. Metro D totiž nepřinese jen rychlé a ekologické spojení z Pankráce na Nové Dvory do konce roku 2032 nebo nové autonomní vozy. Je to hlavně základní stavební kámen pro vznik moderních městských čtvrtí s novým bytovým fondem, občanskou vybaveností a zelení. Chceme, aby nová výstavba rostla tam, kde už je připravena kapacitní kolejová doprava nebo moderní dopravní terminál, a ne tam, kde by generovala další tisíce aut v kolonách. Vize moderního města krátkých vzdáleností a tzv. transit-oriented development je pro rozvoj Prahy zásadní. Výstavba dalšího úseku metra D dává Praze prostor pro její zdravý rozvoj, aby mladé rodiny nemusely odcházet za bydlením za hranice metropole, protože se z něj cítí být vytlačováni. Ať to tu žije!” dodává Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Přínos nové linky metra nespočívá jen ve zlepšení dopravní obslužnosti, ale také v proměně širokého okolí jednotlivých stanic. Na Pankráci dojde k revitalizaci veřejných prostranství podle návrhu IPR.
U stanic Nádraží Krč a Nemocnice Krč se nám podařilo dosáhnout dohody s vlastníky na podobě kultivovaného rozvoje území a definitivně tak odblokovat další postup projektu. Díky práci Pražské developerské společnosti zároveň vznikne na Nových Dvorech a v Libuši výstavba dostupného bydlení,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje
a územního plánu.

„Jsem rád, že se konečně začíná stavět a velké sídelní celky na jihu Prahy se napojí na páteřní síť metra. Cesta k zahájení nebyla přímočará – teprve po zamítnutí rozkladu u ÚOHS mohla Praha přistoupit k realizaci další etapy. Jde přitom o jednu z největších investic, pro niž hlavní město dlouhodobě udržovalo vysoké finanční rezervy. Nasměrování více než třiceti miliard korun do tohoto projektu znamená využití prostředků k původnímu účelu – namísto toho, aby přebývaly na účtech
a vytvářely tlak na příležitostné výdaje. Souběžně se stavbou trasy D je vypsaná veřejná zakázka na automatizaci a nové soupravy metra. Ty budou představovat další investici v hodnotě až osmdesáti miliard korun a přinesou autonomní způsob řízení provozu na této lince. Výsledkem by měl být spolehlivější a rychlejší provoz s kratšími intervaly a nižšími provozními náklady,“ říká Zdeněk Kovařík, radní hl. m. Prahy pro oblast finanční politiky, fondů a podpory podnikání a dodává: „Po těchto rozsáhlých investicích zůstává otázkou přístup města k cenové struktuře jízdného. Intenzita investic do pražské MHD je vysoká, zatímco roční cena jízdného zůstává velmi nízká. Aby byla tato úroveň investic dlouhodobě udržitelná, bude třeba nastavit jízdné tak, aby rozpočet města nenesl celou tíhu finančních závazků Dopravního podniku.“

„Trasa metra D povede z větší části Prahou 4 a je tak nejdůležitější infrastrukturní stavbou v naší městské části. Přestože je výstavba pro nás náročná, stavbu jednoznačně vítáme a podporujeme. Obyvatelé po dokončení trasy D nebudou muset zdlouhavě cestovat autobusy a přestupovat
a mimopražští řidiči nebudou muset zajíždět hluboko do města. To vše zlepší nejen dopravu
a cestování obyvatel, ale prospěje ovzduší a zlepší životní prostředí. Metro rovněž razantně promění podobu Prahy 4, kdy na řadě míst vzniknou doslova celé nové části města,“ dodává Ondřej Kubín, starosta Prahy 4.

„Zahájením navazujícího úseku metra D mezi Olbrachtovou a Novými Dvory vstupujeme do další, technicky velmi náročné části projektu. Oproti rozestavěné etapě Pankrác–Olbrachtova jde
o rozsáhlejší úsek, kde budou využity i razicí stroje TBM. Stanice Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory navíc budou mít odlišné konstrukce – povrchovou, hloubenou a raženou. Vážíme si možnosti uplatnit zkušenosti našich kolegů – špičkových odborníků – a realizovat projekt, který nejen zlepší cestování obyvatelům i návštěvníkům Prahy, ale také výrazně promění podobu jižní části města. Zdař Bůh!“ Tradičním hornickým pozdravem zakončuje svůj komentář Ondřej Fuchs, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Subterra, která je lídrem konsorcia zhotovitelů stavby úseku I.D1b od Olbrachtovy na Nové Dvory.

„Metro D je jednou z nejvýznamnějších veřejných investic současnosti a jsme hrdí, že se na jejím budování můžeme podílet. Zahájení výstavby úseku Olbrachtova – Nové Dvory otevírá další etapu projektu, který zásadně ovlivní budoucí podobu dopravy v hlavním městě. Díky spojení zkušeností společností v našem sdružení a využití špičkových technologií jsme připraveni všechny náročné práce, které nás čekají, úspěšně realizovat. Linka D se po svém dokončení stane technologicky nejvyspělejší trasou pražského metra a první linkou s automatickým bezobslužným provozem. Věřím, že výsledkem bude moderní, udržitelná dopravní infrastruktura, která bude Pražanům sloužit po mnoho desetiletí,“ říká Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF CZ.

Zdroj: DPP

Skončila MotoGP v Brně, doprava byla i vzhledem k nižšímu počtu diváků klidnější

Od
Karolína Vágnerová
-

Letošní MotoGP v Brně dnes skončila, doprava v okolí okruhu byla po tři dny jejího trvání i vzhledem k nižšímu počtu diváků oproti loňsku klidnější. Plynulejší byl i odjezd fanoušků dnes odpoledne. Strážníci hodnotí akci jako mimořádně klidnou, vyplývá to z jejich vyjádření. Velká cena se na Masarykův okruh vrátila po roce, trvala od pátku do včerejška. Navštívilo jí asi 171.000 diváků, což je o zhruba o 48.000 méně než loni.

Na odstavných plochách a parkovištích v okolí brněnského okruhu parkovalo dnes kolem poledne kvůli MotoGP podle policie 4650 aut a 1850 motocyklů. Silný provoz byl po rozjezdu na silnicích kolem okruhu, před 16:00 ale strážníci uváděli, že motorky i automobily přes Žebětín skoro všechny odjely a na parkovištích zbývají poslední vozy. Kolony se netvořily.

Hustý provoz byl kolem 16:30 i na D1 směrem na Brno, a to především u Ostrovačic a Kývalky, a také na souběžné silnici. Blíže k Brnu byl provoz podle kamer na dálnici už mírnější.

„Letošní Velkou cenu hodnotíme jako mimořádně klidnou, a to jak dopravně, tak i po stránce bezpečnosti. Strážníci se navzdory posílenému dohledu v centru města v Bystrci i Žebětíně nemuseli zabývat ani jediným případem vandalismu, krádeže nebo silné opilosti,“ uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem. Stejně tak se podle něj neobjevil žádný případ řízení pod vlivem alkoholu či drog a v okolí Masarykova okruhu se řidiči dopouštěli jen výjimečně přestupků, jako například parkování v lese.

„Nejvíce práce měly hlídky městské policie jako obvykle s usměrňováním dopravy i provoz byl ale mírnější než při dřívějších ročnících a příjezd i odjezd fanoušků měl nezvykle hladký průběh,“ dodal.

V pátek, v sobotu i dnes teploty na okruhu překročily třicítky. Práci tak i nejen kvůli vedru měli záchranáři. Za tři dny závodů ošetřili 160 lidí, šlo především právě o kolapsy z horka, různé bolesti, drobná zranění či ošetření po bodnutí hmyzem.

Velká cena se letos poprvé jela v netradičním červnovém termínu, dříve se na Masarykově okruhu závodilo o prázdninách.

Zdroj: ČTK

D1 na 22. km uzavřela nehoda motocyklu, řidiče přepravil vrtulník do nemocnice

Od
Karolína Vágnerová
-

Dálnici D1 u Mirošovic v Praze-východ uzavřela dnes v podvečer nehoda motocyklu. Zraněného motorkáře přepravil vrtulník do nemocnice, řekla ČTK policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Směr na Prahu byl zhruba půl hodiny neprůjezdný, poté se podařilo obnovit provoz jedním a později dvěma jízdními pruhy.

Nehoda byla hlášena kolem 17:45 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Na dálnici podle mluvčí zasahovaly všechny složky Integrovaného záchranného systému a přistával tam vrtulník. Po 18:00 začala auta jezdit úsekem jedním jízdním pruhem. „Zraněný motocyklista byl letecky transportován do nemocnice,“ dodala mluvčí. Před 18:45 byla dálnice průjezdná dvěma pruhy. Příčinu a okolnosti nehody policisté vyšetřují, dechová zkouška na alkohol u motorkáře byla negativní.

Ve Středočeském kraji dnes havaroval motorkář také v Chotilsku na Příbramsku. Jeho spolujezdkyně utrpěla zranění, přiletěl pro ni vrtulník záchranné služby. Motocyklistu srazilo osobní auto, které mu zřejmě nedalo přednost.

Zdroj: ČTK

123...1 245Strana 1 z 1 245

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář