Domů Blog

Paliva v uplynulém týdnu zdražila, podle analytiků bude růst cen pokračovat

Průměrná cena pohonných hmot v ČR se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více, přes čtyři koruny, zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice po zhruba třech měsících stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 Kč, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litru na průměrných 42,24 Kč, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Růst cen bude pokračovat i v příštích dnech. Výraznější zdražování lze přitom očekávat opět u nafty, které je na trhu nedostatek. Cena nafty tak může v příštím týdnu zdražit až o dvě koruny za litr, benzin zdraží zhruba o polovinu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Meziročně je benzin nyní o 7,79 koruny na litru dražší a nafta o 8,89 Kč na litru dražší.

K cenové regulaci vláda přistoupila v dubnu v reakci na prudký růst cen pohonných hmot kvůli zdražování ropy po zahájení bojů na Blízkém východě. Maximální ceny nafty a benzinu nastavovala na základě klouzavého průměru velkoobchodních cen denně, naposledy tak učinila v pátek s platností na víkend, během kterého se mohly prodávat nejvýše za 43,41, respektive 42,13 korun za litr.

Před blízkovýchodním konfliktem, který začal koncem února, mohli motoristé v Česku natankovat benzin v průměru za 33,60 haléřů, průměrná cena dieselu byla tehdy o padesát haléřů nižší.

Nejlevnější benzin v současné době natankují řidiči podle dat CCS v Ústeckém kraji, v průměru za 41,76 Kč za litr. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, kde litr stojí průměrně 41,72 Kč. Nejdražší paliva zůstávají u pražských pump, které benzin nabízí v průměru za 42,61 Kč a naftu za 43,25 Kč za litr.

Analytici: Růst cen pohonných hmot bude pokračovat, zdraží zejména nafta

Růst cen pohonných hmot v Česku bude pokračovat i v příštích dnech. Výraznější zdražování lze přitom očekávat opět u nafty, které je na trhu nedostatek. Cena nafty tak může v příštím týdnu zdražit až o dvě koruny za litr, benzin zdraží zhruba o polovinu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Dalšího zdražování se obávají tuzemští dopravci, v případě pokračování růstu cen budou podle nich opět zapotřebí vládní kroky.

Do cen pohonných hmot se podle analytika Purple Trading Petra Lajska promítá rychlý nárůst z ropného trhu i konec vládních opatření. Ukončení snížení sazby spotřební daně je hlavním důvodem vysokého rozdílu cen. Zároveň je však podle Lajska patrné, že čerpací stanice zatím nezvyšují své marže na maximální úroveň. „Díky levně nakoupeným zásobám v době, kdy se barel Brent držel kolem 70 dolarů, mohou nyní profitovat i při nižší úrovni marží, než byla před válkou,“ řekl Lajsek. Při maximálních maržích by jinak podle něj hrozilo skokové zdražení nafty i o více než pět korun za litr. „Tak výrazný cenový skok by patrně většinu řidičů odradil,“ podotkl Lajsek.

Zdražování paliv bude podle analytiků pokračovat. „Současné maloobchodní ceny ještě plně nezohledňují růst ropy ani nejnovější zdražení rafinovaných produktů,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Opětovné zavedení vládních regulací cen pohonných hmot ale zatím nepředpokládá. „Tento krok bych očekával až s blížící se padesátikorunovou úrovní,“ podotkl.

Další růst cen očekává vzhledem k současné situaci na Blízkém východě také Lajsek. „Do konce měsíce by mohl v průměru zdražit benzin o další korunu, u nafty hrozí nárůst možná až o dvě koruny,“ řekl. Nedostatek nafty v Rusku a hrozící blokace námořní trasy v Rudém moři podle Lajska může ceny pohonných hmot opět vyhnat vysoko nad 40 Kč za litr.

Zdražování paliv komplikuje provoz tuzemských dopravců. „Pro dopravce je to problém v cash flow a ne vždy jsou schopni vyšší ceny za palivo dostat plně do cen za dopravu. Pokud ne, utrpí opět ztrátu,“ uvedl generální tajemním sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.

Nedávno ukončené vládní regulace podle něj dopravcům pomohly, v případě dalšího růstu ceny nafty ale podle něj budou muset vládu opět požádat o pomoc. „Je to způsob, jak problém, který tady nikdo nezavinil, alespoň z části rozprostřít mezi spotřebitele, obchodníky, dopravce a stát,“ podotkl Hromíř. Dopravci mezitím podle něj musí zkusit vyjednat tzv. palivové doložky, jednat se zákazníky o cenách za služby a případně využít i situace, kdy je méně dopravních kapacit.

V evropském srovnání cen paliv si Česko v posledním týdnu výrazně pohoršilo. U nafty je podle dat Evropské komise desáté nejlevnější ze zemí EU, ještě před týdnem bylo druhé. „Nejnižší ceny nafty mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a na Kypru,“ popsal Tyleček. V případě cen benzinu je Česko 12. nejlevnější. Nejlevněji ho lze natankovat na Maltě, ve Švédsku a v Bulharsku, nejdražší je v Dánsku a Nizozemsku. Ze sousedních zemí jsou podle Tylečka o něco levnější paliva na Slovensku. V Polsku je sice benzin levnější, naopak za naftu si tam řidiči oproti Česku připlatí.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 22. červenci 2026 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 42,04 42,24
Praha 42,61 43,25
Středočeský 42,17 42,41
Jihočeský 41,77 42,2
Plzeňský 42,19 42,37
Karlovarský 42,04 42,69
Ústecký 41,76 42,14
Liberecký 41,9 41,94
Královéhradecký 41,97 41,89
Pardubický 41,84 41,8
Vysočina 42,1 42,1
Jihomoravský 42,29 42,48
Olomoucký 42,11 42,23
Zlínský 41,81 41,72
Moravskoslezský 41,99 42,14

Zdroj: ČTK

Bednárik Pavlovi vysvětloval dopady veta na dopravu, tématem byly i VRT a drony

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) prezidentu Petru Pavlovi na schůzce popsal, jak ministerstvu prezidentovo veto u novely rozpočtových zákonů zkomplikuje přípravu rozpočtu i financování infrastrukturních staveb. Jednání byla ale primárně o přípravě vysokorychlostních tratí (VRT) a protidronové ochraně. Bednárik to řekl novinářům po jednání s prezidentem.

Bednárik prezidentovi řekl, že investice, které má vláda v plánu, se beze změn v rozpočtování nedají provést a že velice těžko se mu teď bude stavět smysluplný rozpočet na infrastrukturní stavby.

Prezident novelu vetoval ve středu s odůvodněním, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje kontrolu Sněmovny nad státním rozpočtem. Vládní koalice chce veto v dolní komoře přehlasovat 25. srpna. Novela mimo jiné počítá s pružnějšími pravidly pro financování strategických infrastrukturních staveb a obranných výdajů.

Ministerstvo dopravy má podle Bednárika představu o rozpočtu na příští rok jasnou, ale vládní diskuse nad rozpočtem bude až v srpnu. Ředitelství silnic a dálnic podle něj bude usilovat o rozpočet kolem 90 miliard korun, letos hospodaří s částkou 81,1 miliardy korun. Prioritou ministerstva zůstává dokončení páteřní dálniční sítě do roku 2033. Peníze je podle něj nutné hledat především v úsporách.

S prezidentem ministr probíral přípravu vysokorychlostních tratí, seznámil ho se změnami kolem upřednostnění úseků a úpravami harmonogramu. Nebylo reálné, aby vysokorychlostní tratě byly postaveny hned a všude, připomenul po jednání.

Podle prezidentské kanceláře řešili také další klíčové infrastrukturní stavby v Česku, evropské financování těchto staveb a jejich napojení na mezinárodní sítě. Prezident s ministrem se podle kanceláře shodli na tom, že náklady těchto projektů musí odpovídat jejich přínosům.

Dalším tématem byla antidronová ochrana. Prezidenta podle Bednárika zajímaly zejména další kroky státu v této oblasti. Podle Hradu diskutovali o fungování výboru pro protidronovou ochranu, regulaci dronů a jejich dalším rozvoji. Bednárik prezidentovi také představil výsledky práce ministerstva za uplynulého půl roku.

Zdroj: ČTK

Odbory letiště zaskočil záměr premiéra uvést akcie na burzu, osloví Schillerovou

Odboráře na pražském letišti zaskočilo vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který ve středu uvedl, že by stát mohl uvést akcie letiště na burzu v roce 2028. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jim v úterý řekla, že se vláda k takovému kroku v současnosti nechystá. Odbory proto chystají dopis adresovaný ministryni kvůli obavám z dalšího směřování letiště. Na dotaz ČTK to dnes sdělila Vlasta Pallová z Odborů Letiště Praha. Pokračuje také stávková pohotovost, kterou odbory vyhlásily v úterý i kvůli výběru nového šéfa letiště.

„Vyjádření pana premiéra nás překvapilo, protože bylo jiné, než jak se vyjádřila paní ministryně i ve svém dopise, který nám zaslala jako odpověď na náš dopis z 8. července. Stejně se vyjádřila i na našem jednání s ní a novým šéfem. Připravujeme dopis paní ministryni, kde vyjádříme obavy o další směrování firmy Letiště Praha, protože stále neznáme plány nového vedení a vlastně i vlády. Stávková pohotovost stále trvá,“ uvedla Pallová.

Schillerová novinářům po úterní schůzce řekla, že se odbory nejvíc obávaly nějaké formy privatizace letiště. Upozornila, že by to vyžadovalo změnu zákona, kterou vláda v současnosti neplánuje. Uvedla, že se nechystá uvedení Letiště Praha na burzu. „Pokud by někdy mělo Letiště Praha vstoupit na burzu, muselo by to mít jasné ekonomické odůvodnění. Muselo by to znamenat, že potřebuje letiště impulz k dalšímu rozvoji. Toto určitě není na pořadu dne,“ řekla ministryně.

Ve středu ale premiér před odletem do Srbska řekl, že by stát mohl uvést akcie letiště na burzu za dva roky. „Ta úvaha je o tom, že bychom udělali IPO (Initial Public Offering, neboli primární veřejná nabídka akcií) přibližně na 40 procent a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ale pokud k tomu přistoupíme, a já si myslím, že ano, tak bychom to směřovali někam na rok 2028,“ uvedl.

Dříve oslovení ekonomové a analytici sdělili ČTK, že případný prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun, vzdal by se ale části budoucích dividend. Ekonomický smysl by podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud stát výnos využije na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by se jednalo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.

Koalice ANO, SPD a Motoristů podle programového prohlášení chce zestátnit ČEZ, tedy vykoupit zhruba 30procentní podíl od minoritních akcionářů. Zbývajících přibližně 70 procent firmy stát nyní již vlastní. Vláda to odůvodňuje potřebou uvolnit skupině ruce k investicím. ČEZ po odsouhlasení akcionářů na letošní valné hromadě založil dceřinou firmu ČEZ Energy, do níž chce vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Společnost si v nové firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům.

Rozdíl mezi vykoupením podílu ČEZ a uvedením podílu pražského letiště na burzu je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zásadní. Minoritní akcionáři energetické skupiny podle něj brzdí další rozvoj společnosti, jelikož jim záleží na výdělku z akcií namísto investic do energetické bezpečnosti. Uvedení části akcií letiště na burzu by ale naopak pomohlo k jeho dalšímu rozvoji, míní.

Stávkovou pohotovost vyhlásilo od 21. července pět odborových organizací působících na letišti z obav o další směřování letiště, které vedle prohlášení premiéra o prodeji akcií pramení také z výběru Radomíra Lašáka do vedení. Odbory ho spojují se zánikem tradičního leteckého dopravce. Lašák stál v letech 2006 až 2009 v čele Českých aerolinií (ČSA). Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize. V ČSA pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19.

Odbory plánují zůstat ve stávkové pohotovosti a počkat na kroky, které nastanou po 1. srpnu, kdy na pozici šéfa letiště a předsedy představenstva Lašák vystřídá Jiřího Pose, jehož funkční období končí na konci srpna. Ministerstvo se ale ve snaze zklidnit situaci na letišti rozhodlo jeho nástup urychlit.

Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku, oznámila v červnu Schillerová.

Zdroj: ČTK

Festivalová jízdenka táhla a vzrostl počet plateb ve vozech

Více než šest tisíc prodaných festivalových jízdenek v celkové hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Dopravní podnik Ostrava (DPO) i letos v době konání letních hudebních festivalů nabídl zákazníkům speciální zvýhodněné sedmidenní jízdné v ceně 250 korun. DPO zároveň eviduje ve festivalovém období meziroční nárůst transakcí realizovaných přímo na terminálech ve vozech o šest procent.

Pro pohodlnou přepravu všech návštěvníků obou velkých hudebních festivalů zajistil DPO posilové spoje. Díky datům z automatického počítání cestujících evidoval DPO během festivalů Beats for Love a Colours of Ostrava celkem 170 tisíc cestujících, kteří využili zastávku Dolní Vítkovice Hlubina. Běžně tuto zastávku využijí zhruba jen tři stovky lidí denně.

„Naším cílem bylo, aby si lidé z Ostravy odváželi pozitivní zážitek nejen z festivalů, ale i z ostravské městské hromadné dopravy. Úspěch festivalové jízdenky i rostoucí počet pípnutí přímo ve vozech ukazují, že jsme se vydali správným směrem. Naše MHD nabízí systém odbavení, který je pohodlný a intuitivní. Kromě snadného odbavení kartou je velmi pohodlná a výhodná i festivalová jízdenka, po jejím nahrání do mobilu už cestující nemusí při nástupu do vozidla nic přikládat. Máme radost, že i letos byl o jízdenku takový zájem,“ říká generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

Festivalová jízdenka byla k zakoupení v mobilní aplikaci MojeDPO. Návštěvníci Colours of Ostrava si jízdenku mohli nahrát také na svůj festivalový náramek prostřednictvím speciální webové stránky. Oba tyto typy jízdenek mohli cestující využít ve všech spojích DPO.

Festivalovou jízdenku připravil DPO pro návštěvníky velkých kulturních a sportovních akcí poprvé již v roce 2018. Speciální zvýhodněná jízdenka umožňuje účastníkům vybraných akcí cestovat MHD levněji, sedmidenní festivalová jízdenka je v ceně standardní třídenní jízdenky.

Zdroj: DPO

O řízení od 17 let je zájem, již téměř čtvrtina nových řidičů získala oprávnění skupiny B v režimu s mentorem

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami, v režimu L17, nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

Od ledna 2024 do konce června 2026 získalo řidičské oprávnění skupiny B v režimu L17 celkem 72 465 osob a řidičský průkaz si vyzvedlo 70 003 z nich. Ve stejném období získalo oprávnění skupiny B celkem 300 974 osob.

Dlouhodobý nárůst potvrzují i srovnání počtu absolventů na začátku roku: V lednu 2024 lidé získali 770 řidičských oprávnění, v lednu 2025 přibylo 1 850 sedmnáctiletých řidičů a na letošní leden připadá již 2 186 nových sedmnáctiletých řidičů. „Řízení od 17 let je cestou, jak mladým řidičům umožnit získávat zkušenosti postupně a bezpečněji. Rostoucí zájem o režim L17 ukazuje, že tento model dává smysl začínajícím řidičům i jejich mentorům.

Z původních 20 % účastníků programu ze všech nových řidičů v roce 2024 se nyní dostáváme na více než 32 % v posledních měsících, což také potvrzuje pokračující nárůst zájmu. Model L17 pomáhá i zvyšovat bezpečnost na silnicích, protože tito mladí řidiči páchají ve srovnání se svými osmnáctiletými kolegy méně dopravních přestupků a jsou v provozu odpovědnější,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Data zároveň ukazují zajímavé srovnání dopravních přestupků. Ze všech 300 974 držitelů řidičského oprávnění skupiny B, kteří oprávnění získali od začátku roku 2024, má ke konci června 2026 11 943 řidičů zaznamenáno nenulové bodové hodnocení. Mezi řidiči, kteří získali oprávnění prostřednictvím programu L17, se jedná o 2 028 osob. Nenulové bodové hodnocení má přibližně 2,8 % řidičů, kteří získali řidičské oprávnění v L17, zatímco mezi všemi novými držiteli řidičského oprávnění skupiny B činí tento podíl přibližně 4,0 %.

Zájem o pomoc začínajícím za volantem tu je

Významnou roli v programu hrají také mentoři. Za 30 měsíců fungování systému bylo zaregistrováno celkem 125 495 mentorů; ke konci června 2026 jich bylo aktivních 32 984, což je nejvyšší počet za celou dobu fungování L 17. Letos se zaregistrovalo do května letošního roku bylo zaregistrováno celkem 30 329 nových mentorů, z toho 638 online prostřednictvím Portálu dopravy a v červnu t. r. se takto zaregistrovalo dalších 142 zájemců. Začínající řidiči a řidičky si vyzkouší s oporou mentora náročné situace, na které v autoškole nebývá dost prostoru; typicky jde o jízdu mimo město, po dálnici, v noci či v zimních podmínkách.

Z genderového hlediska je zastoupení mentorů dlouhodobě vyrovnané. Mezi aktivními mentory tvoří 51,3 % muži (16 925 osob) a 48,7 % ženy (16 059 osob). Tento poměr zůstává stabilní po celou dobu fungování programu. Nejpočetnější skupinu aktivních mentorů představují lidé ve věku 41 až 50 let, kteří tvoří 55,2 % všech aktivních mentorů. Ve věkových kategoriích 31–40 let a 41–50 let převažují mezi mentory ženy.

Program L17 je součástí dlouhodobé snahy Ministerstva dopravy o zvyšování bezpečnosti na českých silnicích a podporu postupného získávání řidičských zkušeností se zkušenými kolegy a kolegyněmi.

Dny pro mentory

Jednou z forem podpory rozvíjení znalostí a dovedností pro průvodce začínajících řidičů jsou tzv. Dny pro mentory, které se konají zdarma napříč republikou. Součástí programu, kde se mentoři o projektu L17 dozví všechny potřebné informace, je i kondiční jízda na polygonu pod dohledem zkušeného lektora. Mohou se tak dobře připravit na svoji roli na sedadle spolujezdce.

Letošní ročník se rozběhl na jaře, a aktuální možnosti přihlásit se naleznete na Kurzy – Autoškola L17. Web také obsahuje např. informace o aplikaci či příručce pro mentory.

„Dny pro mentory pomáhají lidem lépe pochopit, co jejich role v systému L17 obnáší. Nejde jen o to sedět vedle začínajícího řidiče, ale umět ho správně vést, upozorňovat na rizika a pomoci mu získat jistotu v běžném provozu. Proto má smysl mentorům nabídnout praktickou podporu a možnost si některé situace sami vyzkoušet,“ říká ředitel Odboru řidičů a evidence vozidel Ministerstva Stanislav Dvořák. V roce 2024 se kurzů zúčastnilo 130 mentorů, v roce 2025 269 mentorů a v letošním roce do května zatím 98.

A jak vlastně celý systém L17 funguje?

Uchazeči o řidičské oprávnění se mohou přihlásit do autoškoly ještě před dovršením 17 let (nejdříve ale v 15,5 letech). Po absolvování plnohodnotné řidičské průpravy a dovršení 17 let mohou složit závěrečnou zkoušku, zažádat o řidičské oprávnění a pod dohledem mentora začít řídit.

Žádost oprávnění i zápis mentora lze jednoduše vyřídit i z pohodlí domova na Portálu dopravy.

Sedmnáctiletý řidič může mít celkem čtyři mentory, kteří mu budou předávat zkušenosti, jeden mentor může dohlížet na více řidičů. Mentoři musí mít řidičské oprávnění nejméně 10 let (posledních pět let nepřetržitě) a nesmí mít žádný trestný bod v bodovém hodnocení.

Zdroj: MDCR

2. čtvrtletí 2026: Průmyslový trh zůstává stabilní navzdory vyšší neobsazenosti

Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi ve druhém čtvrtletí 2026

  • Celková nabídka moderních průmyslových prostor dosáhla 13,78 milionu m2.
  • Hrubá realizovaná poptávka po průmyslových prostorách oproti minulému čtvrtletí mírně vzrostla a dosáhla 451 600 m2.
  • Na konci Q2 2026 bylo v České republice v aktivní výstavbě 1,11 milionu m2 průmyslových ploch, přičemž spekulativně se staví 26 % z nich.
  • Míra neobsazenosti meziročně vzrostla o 98 bazických bodů, mezikvartálně vzrostla o 110 bazických bodů a dosáhla úrovně 5,8 %.
  • Průměrné nejvyšší dosahované nájemné v Praze zůstalo stabilní a činilo přibližně 7,00 – 7,50 eur za m2měsíčně.

KOMENTÁŘ

Jiří Kristek, vedoucí služeb nájemcům v České republice, Cushman & Wakefield:

 

„Situace na trhu průmyslových prostor se stabilizovala. Poptávku po nových prostorech nadále pohánějí především výrobní společnosti, které často konsolidují více provozů do jedné lokality nebo zvažují přesun výroby do nových oblastí. Významným tématem mezi nájemci zůstává dostupnost pracovní síly, která v řadě zavedených lokalit chybí. Firmy proto stále častěji vyhledávají regiony s lepším potenciálem získat kvalifikované zaměstnance.

 

Současně roste objem neobsazených prostor, což vytváří příležitosti pro nájemce k přejednání nájemních podmínek nebo k relokaci do lokalit nabízejících výhodnější podmínky. Tento trend je zvláště patrný v některých regionech, například na Plzeňsku a Ostravsku, kde je tlak na podmínky velmi výrazný.“

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice dosáhla 13,78 milionu čtverečních metrů. Na trh bylo dodáno celkem 189 600 m2 skladových ploch v 10 průmyslových parcích. To představuje 37% pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně nová nabídka klesla o 21 %.

Mezi největší dokončené projekty ve druhém čtvrtletí 2026 patřily průmyslové haly v CTParku Brno Líšeň (45 000 m²) a EQT Exeter Parku Prague D8 Lužec (44 200 m²), přičemž oba projekty byly dokončeny spekulativně. Třetí největší dokončenou budovou byla hala v Aventin Business Park Dyje (24 500 m²), která byla v době dokončení plně obsazena.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci druhého čtvrtletí roku 2026 bylo ve výstavbě celkem 1 107 300 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje 4% pokles oproti předchozímu čtvrtletí a 11% pokles ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Přibližně 26 % z celkové plochy ve výstavbě se nachází v Praze a Středočeském kraji, následuje Ústecký kraj s 23% podílem.

Podíl spekulativní výstavby mezikvartálně klesl z 36 % na 26 %. V průběhu druhého čtvrtletí 2026 byla zahájena výstavba pouze 62 400 m2moderních průmyslových prostor, přičemž 46 % těchto prostor se začalo stavět spekulativně.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) dosáhla v druhém čtvrtletí 451 600 m2. To představuje nárůst o 9 % oproti předchozímu čtvrtletí a meziroční nárůst o 45 %. Podíl renegociací na celkové hrubé realizované poptávce se snížil na 45 % oproti předchozímu kvartálu (53 %).

Čistá poptávka činila v druhém čtvrtletí roku 2026 celkem 248 400 m2, což představovalo mezičtvrtletní nárůst o 32 % a meziroční nárůst o 40 %.

Největší transakcí tohoto kvartálu byla renegociace v Prologis Park Prague Airport o velikosti 41 800 m², kterou uzavřela distribuční společnost působící v segmentu módního maloobchodu. Druhou největší realizovanou transakcí tohoto kvartálu byl předpronájem v CTParku Žatec o velikosti 30 500 m2, který podepsala výrobní společnost z automobilového sektoru. Třetí největší transakcí byl rovněž předpronájem realizovaný distribuční společností ze sektoru e-commerce v Panattoni Business Parku Kladno I o velikosti 30 200 m².

NEOBSAZENOST

Na konci druhého čtvrtletí roku 2026 činila míra neobsazenosti v České republice 5,8 %, což představuje meziroční nárůst o 98 bazických bodů a mezikvartální nárůst o 110 bazických bodů. Celkově je na trhu v současné době 796 000 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v Praze a Středočeském kraji vzrostla a na konci druhého čtvrtletí 2026 dosáhla 4,4 %.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo v druhém čtvrtletí roku 2026 stabilní na úrovni 7,00–7,50 eur/m2/měsíc. Nejvyšší dosahované nájemné u projektů city logistiky v Praze dosahuje úrovně 8,25–10,00 eur/m2/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu se nájemné pohybuje na úrovni okolo 5,50–6,60 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50–12,50 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,75–1,00 eur/m2/měsíc.

Industrial Research Forum

Industrial Research Forum bylo založeno v roce 2010 s cílem poskytovat co možná nejúplnější, nejpřesnější a nejtransparentnější data o vývoji českého trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi. Členové Industrial Research Fora, společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield a iO Partners, sdílejí základní informace o vývoji trhu a věří, že založení Industrial Research Fora přispěje ke zlepšení transparentnosti trhu.

Pro další informace kontaktujte členy Industrial Research Forum:

 

CBRE

Ivana Procházková

+420 771 288 023

Colliers

Helena Tabakovová

+420 725 388 554

 

 

Cushman & Wakefield

Martina Pavlíková

+420 736 606 905

iO Partners

Lucia Bee

+420 602 852 045

 

  

 

Definice:

Celková výměra a nová nabídka:

Moderní skladové a výrobní prostory třídy A stavěné a vlastněné developerem nebo investorem za účelem pronájmu třetím stranám. Nezahrnuje nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem. Nová nabídka zahrnuje výše zmíněné prostory dokončené v daném období, včetně kancelářských vestavků.

 

Projekty ve výstavbě:

Moderní skladové a výrobní developerské projekty třídy A, které se během sledovaného období aktivně staví za účelem následného pronájmu třetím stranám. Nezahrnují se projekty ve stavu shell & core ani nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem.

Realizovaná poptávka:

Realizovaná poptávka je celková plocha před/pronajatá za určité období. K realizování poptávky dochází v momentě, kdy je podepsána smlouva
o pronájmu nebo smlouva o budoucím pronájmu. Započítávány jsou pouze dlouhodobější pronájmy (delší než jeden rok). Hrubá realizovaná poptávka zahrnuje i renegociace a podnájmy. Čistá realizovaná poptávka oproti tomu počítá nově uzavřené smlouvy a rozšíření stávajících prostor v rámci existujících smluv, či předpronájmy.

Nejvyšší dosahované nájemné:

Představuje nejvyšší nájemné, které lze ke konci sledovaného čtvrtletí dosáhnout za skladové prostory nejvyšší kvality a technické specifikace v nejatraktivnější lokalitě na trhu. Nájemné je uváděno pro jednotku s 5 000 m² hrubých vnitřních ploch, se stropní výškou přesahující 8 metrů, využívanou primárně pro distribuci a skladování a s délkou pronájmu pět let. Vybrané primární lokality mimo Prahu zahrnují 3 hlavní uzly (Plzeň, Brno a Ostrava)

Míra neobsazenosti:

Podíl fyzicky volných prostor v dokončených budovách z celkové výměry skladových a průmyslových prostor včetně kancelářských vestavků
a zázemí.

City logistika:

City logistika představuje závěrečnou fázi distribuce zboží spotřebitelům žijícím v městských oblastech, někdy též „logistika poslední míle“. Projekty city logistiky podporují rychlé vyřizování objednávek, doručení zboží koncovým zákazníkům a širší distribuční činnost. V Praze se projekty city logistiky nacházejí v centrální městské oblasti, ale nemusí být nutně součástí logistiky poslední míle.

Zdroj: Industrial Research Forum

Od 1. srpna začne oprava Rudné ulice v Ostravě, cena dosahuje 155 milionů korun

Od 1. 8. do 20. 8. 2026 proběhne plánovaná oprava povrchu Rudné ulice v Ostravě (silnice I/11). Práce jsou plánovány v dlouhém úseku od mimoúrovňového křížení (MÚK) Nad Porubkou po MÚK Plzeňská (km 277,660 – 283,450 provozního staničení). Doprava hlavní trasy zůstane zachována obousměrně v režimu 1+1 (1 jízdní pruh pro každý směr). Pro převedení provozu bude využit přejezd středního dělicího pásu v km 276,700 u MÚK 17. listopadu.

Na konci opravovaného úseku bude doprava převedena zpět za MÚK Plzeňská, kde komunikace pokračuje jako směrově nerozdělený čtyřpruh. Za uzavřené nájezdy a výjezdy ze silnice I/11 přilehlé k uzavřenému jízdnímu pásu, tedy na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská, budou jako objízdné trasy využity MÚK 17. listopadu a MÚK Hornbach, viz přiložená mapa. Například při opravě jízdního pásu ve směru na Havířov bude doprava od Opavy po silnici I/11 převedena za MÚK 17. listopadu v km 276,700 do jízdního pásu ve směru na Opavu. Odbočení z ulice Rudná na MÚK Nad Porubkou zůstane zachováno. V režimu 1+1 bude provoz pokračovat až za MÚK Plzeňská, kde končí střední dělicí pás a doprava bude převedena zpět do jízdního pásu ve směru na Havířov.

Objízdná trasa za uzavřené nájezdy na silnici I/11 na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská ve směru na Havířov povede po silnici I/11 směrem na Opavu, s otočením na MÚK 17. listopadu zpět na silnici I/11 a dále ve směru na Havířov.

Objízdná trasa za uzavřené výjezdy ze silnice I/11 na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská povede dále po silnici I/11 ve směru na Havířov, s otočením na MÚK Hornbach zpět na silnici I/11 a dále ve směru na Opavu podle místní úpravy provozu, viz přiložená mapa.

V rámci přípravy uzavírek jednotlivých jízdních pásů a převodu dopravy do protisměru se mohou lokálně a krátkodobě vyskytnout dílčí dopravní omezení i mimo hlavní termín prací 1. 8. – 20. 8. 2026.

Zvolené řešení organizace dopravy má oproti jiným variantám několik zásadních výhod:

– Zrychluje celou výstavbu a umožňuje provádění pokládky ve dvou– až třísměnném provozu včetně nočních hodin. Při práci po jednotlivých jízdních pruzích by z bezpečnostních důvodů nebylo možné pracovat za šera ani v noci.

– Zjednodušuje dopravně-inženýrské opatření pouze do dvou etap, což přispívá k lepší orientaci řidičů i obyvatel dotčených částí města.

– Pro veřejnost z přilehlých městských částí znamená omezení v daném směru vždy pouze po dobu 10 dní.

– Odděluje staveništní a veřejnou dopravu v uzavřeném úseku. Vzhledem k předpokládanému pohybu až 800 těžkých nákladních vozidel denně tím minimalizuje riziko střetu vozidel stavby s veřejným provozem, zejména při výjezdech ze stavby.

– S výjimkou dvou dvoudenních úseků určených pro pokládku obrusné vrstvy umožňuje průjezd autobusů, složek IZS a Policie ČR přes stavbu. To podporuje včasný zásah při případných dopravních nehodách a plynulejší průjezd veřejné dopravy i záchranných složek.

– S ohledem na délku opravovaného úseku, šířkové poměry a technologii pokládky asfaltových hutněných směsí omezuje riziko nebezpečných situací a přispívá k ochraně pracovníků pokládkových čet i účastníků veřejného provozu. Při provádění prací po jednotlivých jízdních pruzích, navíc současně na více místech, by nebylo možné zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti.

S ohledem na povinnost zhotovitele, objednatele i všech účastníků řízení a zástupců státní správy systematicky vyhledávat a vyhodnocovat rizika za účelem prevence škod a ochrany zdraví občanů i pracovníků je v tomto případě nezbytné zvolit opravu formou uzavření celého jízdního pásu. Ostatní posuzované varianty by vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vytvářely potenciálně nebezpečné situace, kterým je nutné předcházet.

O zakázku projevilo zájem šest subjektů, nejnižší nabídkovou cenu cca 155 milionů korun předložilo vítězné sdružení firem Strabag, Eurovia a Porr. Předmětem stavby je oprava dosluhujících asfaltových vrstev přibližně 5,8 kilometru dlouhého úseku na nejvíce vytížené komunikace I. třídy v Moravskoslezském kraji. Včasný zásah šetří čas i finanční náklady. Harmonogram počítá se dvěma hlavními etapami po 10 dnech svého trvání při maximálním nasazení techniky a její obsluhy během dvou– nebo třísměnného provozu. Celkem předpokládáme vyfrézování a pokládku asi 47 tisíc tun materiálu, což představuje přepravu přibližně 100 tisíc tun různé hmoty v krátkém časovém období. V první etapě bude uzavřena trasa od Opavy, ve druhé etapě přijde na řadu protisměr.

Zdroj: ŘSD

SVĚTOVÝ ŽEBŘÍČEK STUDENTSKÝCH FORMULÍ: TÝM EFORCE PRAGUE FORMULA Z ČVUT POSKOČIL O 5 PŘÍČEK NA 12. MÍSTO!

S historicky nejlepším umístěním ve světovém žebříčku vstupuje tým EFORCE Prague Formula do nové závodní sezony. Tu zahajuje již tento týden na domácí soutěži Formula Student Czech Republic v Mostu. V aktuálním hodnocení 484 vysokoškolských týmů z celého světa se studentská elektroformule ČVUT posunula ze 17. na 12. místo, což je nejlepší výsledek v historii týmu. EFORCE, který tvoří především studující Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, vyvíjí autonomní i pilotovanou elektrickou formuli v jednom voze. Aktuální monopost CTU.26 tým představil letos na jaře v pražském planetáriu.

„V (hlavní) pilotované kategorii jsme se v žebříčku dostali ze 17. místa  na 12. V autonomní kategorii pak náš tým postoupil z 8. na 7. místo,” sdělil Bc. Marko Matoničkin, vedoucí autonomní sekce EFORCE a mluvčí týmu. Světový žebříček v současnosti vede studentský tým z ETH Zürich, stříbro putovalo na UAS Graz a bronz týmu z Politecnico di Milano (PT Milano).

Jak hodnocení probíhá? „Tím, že je každá soutěž samostatná, je postup takový, že hodnotící ´vezmou´ všechny zúčastněné týmy a podívají se, jakých výsledků tyto týmy dosáhly v poslední sezoně i během několika předcházejících. Starší úspěchy mají menší váhu. Na základě všech získaných poznatků pak hodnotitelé vypočítají kompetitivnost jednotlivých závodů,” popsal Marko Matoničkin.  “Takže čím lepší týmy daný závod jedou, tím víc je kompetitivní a má větší váhu pro výsledné bodování. Například německé závody měly kompetitivnost 96 ze stovky, neboť se tam sešly všechny velmi dobré týmy. Pro srovnání – ty italské mají hodnotu 88, neboť tam dorazily tak dva, tři opravdu dobré týmy,” vysvětlil Matoničkin, který na FEL studuje program Kybernetika a robotika.

Mluvčí týmu uvedl, že EFORCE k letošnímu výraznému postupu pomohly jak loňské třetí místo v autonomní kategorii na Formula Student Germany, nejprestižnějších studentských závodech v Evropě, tak mimořádně úspěšná sezóna 2024. Tehdy tým s formulí CTU.24 vyhrál bezpilotní kategorii v soutěži Formula SAE Italy a stříbro ve statické disciplíně Engineering Design Event. Dalšími úspěchy tehdy byly například třetí místo v pilotované kategorii Formula Student Germany a vítězství v autonomní kategorii na domácí soutěži FS Czech v Mostu.

Vysoké umístění ve světovém žebříčku je skvělé pro propagaci týmu i navazování nových kontaktů a spoluprací. “Dostáváme se do povědomí německých společností. A i díky tomu jsme teď například mohli otestovat formuli v německém Helsingu,” upozornil Matoničkin. Helsing je technologická společnost zaměřená na vývoj softwaru a umělé inteligence. “Náš úspěch v žebříku je pro tyto firmy signalizace, že se vším, co víme a umíme, dokážeme konkurovat těm nejlepším týmům – byť máme menší budget,” konstatoval Marko Matoničkin.

Co se chystá?

Tým EFORCE Prague Formula se letos vydá celkem na čtyři závody po Evropě. Sezónu zahajuje na polygonu v Mostu od 19. do 24. července v soutěži Formula Student Czech Republic. Pak EFORCE čeká road trip po Evropě v podobě dvou závodů v různých zemích těsně za sebou. Prvním je Formula Student Spain na vyhlášeném okruhu Circuit de Barcelona – Catalunia od 1. do 7. srpna. Následuje legendární závod Formula Student Germany na okruhu Hockenheimring, který proběhne mezi 11. až 16. srpnem. Letošní sezónu uzavře mezi 2. až 6. zářím italský závod Formula Student ATA na okruhu Riccardo Palleti nedaleko městečka Varano de Melegari.

Zdroj: ČVUT

Logistické nemovitosti: Nejvyšší maximální nájemné je v Mnichově

Na trhu logistických nemovitostí společnost Realogis v prvním pololetí roku 2026 zaznamenala převážně stagnující nebo mírně rostoucí výši nájemného. Nadprůměrný růst minimálního nájemného byl zaznamenán v sedmi a maximálního nájemného v pěti ze sledovaných dílčích trhů.

Zatímco ve všech šesti hlavních trzích logistických nemovitostí zůstalo nájemné v prvním pololetí roku 2026 stabilní, v Hamburku a Mnichově došlo k výraznému růstu. V Hamburku se minimální nájemné u novostaveb i stávajících objektů zvýšilo přibližně o 13,5 %, zatímco maximální nájemné vzrostlo v obou segmentech o více než 5 %. Uvedla to skupina společností Realogis v tiskové zprávě zveřejněné 21. července. Maximální nájemné u nově postavených objektů zde dosáhlo 9,50 eura za metr čtvereční.

V Mnichově se růst cen projevil zejména u stávajících objektů. Minimální nájemné zde vzrostlo o 6,7 %, zatímco maximální nájemné se zvýšilo ještě výrazněji – o 14,3 %.

Augsburg potvrdil u novostaveb maximální nájemné ve výši 9,50 eura za metr čtvereční, tedy na stejné úrovni jako v předchozím roce.

Mnichov vykázal také největší cenové rozpětí v segmentu novostaveb. Maximální nájemné zde podle společnosti Realogis vzrostlo na 14 eur za metr čtvereční (+3,7 %), zatímco minimální nájemné zůstalo stabilní na úrovni 9,50 eura za metr čtvereční. Cenové rozpětí se tím zvýšilo ze čtyř na 4,50 eura za metr čtvereční.

Základem analýzy poradenské společnosti specializující se na průmyslové a logistické nemovitosti jsou logistické haly typu Big Box o rozloze nejméně 10 000 metrů čtverečních. Do analýzy byly zahrnuty jak skutečně uzavřené nájemní smlouvy, tak nabídkové ceny stanovené vlastníky nemovitostí. Veškeré údaje o nájemném představují čisté nájemné bez provozních a vedlejších nákladů.

Podle společnosti Realogis činilo průměrné maximální nájemné za novostavby na všech 33 sledovaných trzích 7,58 eura za metr čtvereční, což odpovídá úrovni předchozího roku. Na osmi nejvýznamnějších trzích vzrostlo z 9,00 na 9,19 eura za metr čtvereční (+2,1 %).

Vyšší maximální nájemné u novostaveb zaznamenalo osm trhů, na patnácti trzích zůstalo beze změny a na deseti trzích pokleslo. Nejvýraznější růst vykázaly Drážďany (+9,1 %), zatímco největší pokles zaznamenal Hannover (-10 %).

Minimální nájemné u novostaveb mírně vzrostlo

Nejnižší maximální nájemné u novostaveb připadlo podle údajů na Cvikov (Zwickau) s 5,40 eura za metr čtvereční, Hof s 5,50 eura za metr čtvereční a Halle s 5,75 eura za metr čtvereční. Ve všech třech případech zůstala výše nájemného oproti stejnému období předchozího roku beze změny.

Průměrné minimální nájemné za novostavby se zvýšilo jen nepatrně z 6,38 na 6,40 eura za metr čtvereční (+0,3 %). Na osmi nejvýznamnějších trzích vzrostlo ze 7,23 na 7,36 eura za metr čtvereční (+1,8 %).

Nejnižší minimální nájemné u novostaveb bylo zaznamenáno v Magdeburku – 4,75 eura za metr čtvereční (-5 %), ve Cvikově – 4,90 eura za metr čtvereční (-2 %) a dále v Lipsku (-9,1 %), Hofu (+4,2 %) a Erfurtu (-9,1 %), kde činilo vždy 5 eur za metr čtvereční.

Na opačném konci žebříčku stály Mnichov s 9,50 eura za metr čtvereční, Hamburk se 7,60 eura za metr čtvereční a Düsseldorf se 7,50 eura za metr čtvereční.

„Tato čísla potvrzují stabilní základní kondici trhu, ale zároveň i rostoucí rozdíly mezi kvalitními plochami v zavedených lokalitách a průměrnou nabídkou,“ uvedl Christian Beran, jednatel společnosti Realogis pro Německo. „Růst nájemného se v současnosti soustřeďuje především tam, kde se spojuje vysoká kvalita, atraktivní poloha a omezená dostupnost ploch.“

V segmentu stávajících objektů zaznamenalo podle poradenské společnosti vyšší maximální nájemné osm trhů, na devatenácti trzích zůstalo nájemné stabilní a na šesti pokleslo. Nejvýraznější růst vykázal Mnichov (+14,3 %), zatímco největší pokles zaznamenal Erfurt (-9,6 %).

Nejnižší maximální nájemné u stávajících objektů bylo zaznamenáno v Hofu – 4,70 eura za metr čtvereční (+4,4 %) a v Braunschweigu a Magdeburku, kde činilo shodně 5 eur za metr čtvereční.

Pokud jde o minimální nájemné u stávajících objektů, na osmi trzích vzrostlo, na jednadvaceti zůstalo beze změny a na čtyřech pokleslo. Nejvyšší růst zaznamenal Hamburk (+13,6 %), zatímco nejvýraznější pokles vykázal Magdeburk (-16,7 %).

Zdroj: LOGISTIK HEUTE

Provozovatel MHD ve Zlíně má deset vozidel, která najela přes milion kilometrů

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (DSZO), provozovatel městské hromadné dopravy (MHD) ve zlínské aglomeraci, má ve své flotile deset vozidel, která najela přes milion kilometrů. Dalších 15 vozů má na svých tachometrech 900.000 kilometrů, sdělil ČTK mluvčí dopravce Zdeněk Dvořák. Podnik v současnosti provozuje 104 vozidel, z toho 58 trolejbusů a 46 autobusů a elektrobusů.

Vozy s vysokým počtem najetých kilometrů je podle zástupců dopravce možné nasazovat na linky díky jejich pravidelné údržbě. „Jinde by tato vozidla už třeba odepsali a skončila by ve šrotu. U nás stále spolehlivě jezdí. Za to je potřeba poděkovat všem, kteří se na provozu a servisu vozidel podílejí a zajišťují tak spolehlivou městskou hromadnou dopravu pro veřejnost,“ uvedl ředitel dopravní společnosti Josef Kocháň.

Absolutním rekordmanem je u DSZO vůz Škoda 25 Tr Irisbus (Citelis) s evidenčním číslem 405, který ke konci letošního června dosáhl 1,256 milionu najetých kilometrů. „To je hodnota nadprůměrná nejen v rámci České republiky, ale často i ve srovnání se zahraničními dopravci,“ uvedl vedoucí úseku údržby vozidel DSZO Josef Polách.

Většina ze 104 vozidel, jež podnik provozuje, je na linkách velmi vytížená. U některých z nich přesahují roční tzv. nájezdy 75.000 kilometrů. Podle pracovníků podniku je to možné zásluhou pečlivé a pravidelné údržby, díky dodržování termínů periodických prohlídek a rychlému odstraňování technických závad. „Dokážeme realizovat ve vlastní režii i generální opravy, včetně oprav náprav, karoserií či lakování. Umožňuje nám to vlastní know-how a mnohaleté zkušenosti a šikovnost našich zaměstnanců,“ doplnil Polách.

Přesto DSZO vozový park postupně modernizuje. Letos by postupně měla na linky nasadit sedm nových elektrobusů a 25 bateriových trolejbusů. Jde o zakázku za stovky milionů korun, podstatnou část nákladů pokryje evropská dotace. Další nová vozidla MHD by ve Zlíně a Otrokovicích měla začít jezdit v příštím roce.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV