Sobota, 14 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Celosvětový prodej elektromobilů v únoru kvůli Číně a USA opět klesl

Od
Karolína Vágnerová
-

Počet registrací nových elektromobilů se po celém světě v únoru propadl o 11 procent a mírně přesahoval jeden milion. Hlavním důvodem je Čína, kde prodej klesl nejvíce od začátku pandemie nemoci covid-19, a pak Spojené státy. S odvoláním na údaje poradenské společnosti Benchmark Mineral Intelligence (BMI) o tom informovala agentura Reuters. Počet registrací se snížil druhý měsíc v řadě a byl nejnižší pro měsíc únor od roku 2024.

Vlády po celém světě omezují politiku zaměřenou na podporu nákupu elektromobilů. Čína zrušila finanční podporu na výměnu automobilů a na konci loňského roku ukončila daňové úlevy na nákup elektromobilů. Čína je největším trhem s elektromobily na světě.

Počet registrací elektrických a hybridních vozů v Číně podle BMI v únoru klesl o 32 procent na méně než 500.000 vozidel. To bylo v souladu s poklesem celkového prodeje automobilů v zemi. Ten se podle čínského svazu výrobců automobilů CAAM v únoru meziročně snížil o 34 procent.

„Spotřebitelé jsou nyní velmi citliví na ceny,“ uvedl manažer dat firmy BMI Charles Lester“

Prodej elektromobilů na severoamerickém trhu se propadl o 35 procent na méně než 90.000 vozů. Nižší byl pátý měsíc za sebou, přispělo k tomu ukončení programu daňových úlev pro elektromobily ve Spojených státech a návrhy vlády prezidenta Donalda Trumpa na snížení emisních norem CO2. Trumpova politika a snížení globální poptávky po elektromobilech donutily některé automobilky s největším napojením na americký trh zaúčtovat odpisy více než 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč).

Také Evropská unie ustoupila od přísných emisních cílů. Prodej elektromobilů v Evropě však v únoru vzrostl o 21 procent, i když tempo růstu ve srovnání s většinou loňského roku zpomalilo.

Registrace elektromobilů ve zbytku světa vzrostly o 78 procent na více než 180.000 vozů. Čínští výrobci pokračovali v rozšiřování své přítomnosti na asijských trzích a v Austrálii, aby se lépe vyrovnali s tvrdou konkurencí na domácím trhu.

V loňském roce se globální registrace elektromobilů zvýšily o 20 procent na 20,7 milionu. Na letošní rok BMI předpovídá, že tempo růstu zpomalí kvůli uvolnění cílů elektrifikace po celém světě, a prodej elektromobilů se zvýší o 15,7 procenta na 23,9 milionu.

Zdroj: ČTK

Cena paliv v Česku dál roste, nafta po 3,5 letech stojí přes 41 korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Průměrná cena nafty v ČR po zhruba 3,5 letech překročila hranici 41 korun. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, se diesel ve čtvrtek prodával u tuzemských čerpacích stanic v průměru za 41,28 Kč za litr, za den zdražil o 39 haléřů. Růst ceny, který začal po únorovém zahájení války na Blízkém východě, tak proti předchozím dnům zpomalil. Mírnějším tempem, o 15 haléřů, zdražil za den i nejprodávanější benzin Natural 95. Nyní stojí v průměru 37,33 Kč za litr. Obdobně drahý byl naposledy v srpnu 2024, plyne z dat CCS. V příštích dnech by se po uvolnění amerických sankcí na ruskou ropu mohl trh podle analytiků mírně uklidnit, obrat ale nečekají.

V porovnání s 28. únorem, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán a zdražila kvůli tomu ropa na světových trzích, je průměrná cena dieselu u českých pump o více než osm korun vyšší. U naturalu od té doby vzrostla o necelé čtyři koruny.

Spojené státy ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu už naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energiemi. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je uvolnění sankcí potřeba vnímat spíše jako uklidňující signál než zásadní obrat na trhu. „Smyslem je dostat na trh barely, které by jinak zůstaly mimo trh. Navíc se jedná pouze o ropu, která je už vytěžená a uskladněná v tankerech, tedy ne o budoucí těžbu. Efekt je tedy spíše v tom, že se omezí část paniky a zmírní se tlak na další růst cen,“ uvedl.

Pro Česko a EU to navíc podle Tylečka bude mít jen omezený přímý dopad, Evropská unie totiž své sankce vůči ruské ropě dál drží. „Určitý omezený pozitivní efekt lze tedy čekat pouze přes globální trh, protože vyšší nabídka z Ruska snižuje cenové tlaky a nervozitu na trhu. Může tak mírně a nepřímo pomoci i cenám pohonných hmot. Ale žádné citelné zlevnění není na pořadu dne,“ dodal Tyleček.

Rovněž podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška uvolnění ruské ropy sice krátkodobě zvýší dostupnost ropy na trhu a částečně zmírní tlak na ceny, bez stabilizace situace v klíčových přepravních uzlech ale bude jeho efekt pravděpodobně omezený. „Pro evropský a český trh s palivy tak lze spíše očekávat pokračující vysokou volatilitu cen než jejich výraznější a trvalejší pokles,“ řekl Míšek.

Prezident USA Donald Trump odůvodnil útok na Írán snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Írán v odvetě začal útočit drony a raketami na Izrael a arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Následně zintenzivnil i útoky na ropná a dopravní zařízení na Blízkém východě a nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí slíbil udržet uzavřený Hormuzský průliv, což je důležitá cesta pro přepravu ropy. Ceny ropy vlivem toho dnes stouply až na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.

Podle analytiků tak vše nasvědčuje tomu, že ceny pohonných hmot dál porostou. „Cenový růst může v dalším týdnu opět přesáhnout několik korun na litr, přičemž riziko vyššího růstu zůstává na naftě. I pokud by se situace naopak uklidnila, nelze čekat rychle zlevňování,“ řekl ve čtvrtek ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

V uplynulém týdnu se průměrná cena nafty u českých pump každý den zvýšila v rozmezí od šedesátníku do 1,25 koruny. Nárůst ceny benzinu byl v průměru kolem 40 haléřů.

Před rokem mohli motoristé natankovat benzin v ČR v průměru za 35,42 koruny za litr. Nafta byla proti němu levnější, stála průměrných 34,88 koruny na litru.

Zdroj: ČTK

ŘSD: Opravy silnic poničených předloňskými záplavami budou stát přes 800 mil.Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Opravy silnic 1. třídy poničených předloňskými záplavami si v Olomouckém a Moravskoslezském kraji vyžádají celkem přes 800 milionů korun. Na sociální síti X o tom informovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Záplavy v září 2024 v obou krajích poškodily řadu silničních úseků a mostů. Velké škody na dopravní infrastruktuře napáchaly například na Jesenicku a Šumpersku.

„Povodně v roce 2024 způsobily masivní škody mimo jiné na silnicích a mostech Olomouckého i Moravskoslezského kraje. Po okamžitých opravách jsme už otevřeli tři mosty a s obnovou infrastruktury pokračujeme. Celkem plánujeme opravy po povodních za zhruba 824 milionů korun,“ uvedlo ŘSD. Povodně poničily například dva mosty v Bělé pod Pradědem na Jesenicku. Statici rozhodli o jejich demolici, dělníci na jejich místě postavili nové mosty. Projekt stál 23,5 milionu korun. V Opavě záplavy poškodily most přes řeku Opavu v Ratibořské ulici a musel být zbourán. Stavba nového mostu si vyžádala 55 milionů korun.

ŘSD nyní zahájilo výběr stavební firmy, která na Jesenicku opraví záplavami poničenou silnici I/60 z Lipové do Žulové. Rekonstrukce má zvýšit odolnost této důležité silniční komunikace i bezpečnost automobilového provozu. Zakázka má předpokládanou hodnotu 162,3 milionu korun bez DPH.

Desítky milionů korun do oprav silnic 2. a 3. třídy v zaplavených oblastech investovala také Správa silnic Olomouckého kraje. Na seznamu loňských oprav byla rekonstrukce deseti mostních objektů, sedmi úseků silnic a 14 opěrných zdí.

Předloňské záplavy v horských okresech Jeseník a Šumperk poničily domy a byty, ale také infrastrukturu včetně silnic, mostů a železničních tratí. Rekonstrukce území si vyžádá několik miliard korun. Záplavy postihly i část Moravskoslezského kraje.

Zdroj: ČTK

Plzeň postaví novou tramvajovou trať na Vinice za 1,1 mld. Kč, žádá o dotaci EU

Od
Karolína Vágnerová
-

Plzeňští radní podpořili záměr vybudovat novou 1,5 kilometru dlouhou tramvajovou trať na Vinice, stát by to mělo asi 1,1 miliardy korun. Schválili podání žádosti o dotaci do evropského operačního programu Doprava, která by mohla přesáhnout 700 milionů Kč. Stavba má začít v roce 2027. Projekt i žádost o dotaci musí ještě schválit zastupitelé. Už v roce 2029 by měli mít Plzeňané novou tramvajovou linku číslo 3.

Projekt má zásadně zlepšit propojení sídliště Vinice a lokality Sylván, kde žije přes 7500 obyvatel, s centrem města, řekl ČTK po jednání městských radních primátor Roman Zarzycký (ANO).

„S propojením se počítalo už při vzniku sídliště Vinice v 80. letech, dosud ale zrealizováno nebylo,“ uvedl.

Začátek nové trati bude v odbočce z tramvajové trati za zastávkou současné linky číslo 4 „Zoologická zahrada“ a povede středním dělicím pásem ulice Na Chmelnicích až na konečnu za křižovatkou s ulicí Znojemská. Na Vinicích vzniknou čtyři zastávky. V ulici Na Chmelnicích přibudou parkovací místa, oboustranný chodník s cyklostezkou a zeleň. Součástí bude úprava vodovodu a kanalizace jako příprava budoucí bytové výstavby. Linka číslo 3 bude končit v zastávce U Synagogy v Sadech Pětatřicátníků. V budoucnu by měla jezdit až na Bory, čímž posílí spoje na lince číslo 4 ke kampusu Západočeské univerzity a do obchodní a průmyslové zóny Borská pole.

„Dále se zvýší přepravní kapacita, která bude potřebná i v návaznosti na plánovaný rozvoj Vinic, Sylvánu i zóny Rondel – Karlovarská,“ řekla mluvčí radnice Eva Barborková. Díky tomu, že je oblast poblíž západní části městského okruhu, mohou kapacitní tramvajové spojení využít řidiči mířící do města ze severozápadu. Parkování typu P+R („zaparkuj a jeď“) má omezit počty aut v centru.

S tramvajovou tratí na sídliště Vinice už se počítalo před rokem 1989. Až v květnu 2022 uvolnili zastupitelé deset milionů korun na projekt pro územní rozhodnutí. Výstavba panelového sídliště Vinice byla zastavena po roce 1990, dokdy se dokončila jen jeho část jižně od ulice Na Chmelnicích. Později tam ještě vznikly činžovní a rodinné domy Sylván. Plánuje se tam rozšíření bytové výstavby o projekt Vinice-sever, kde má bydlet dalších 5000 obyvatel. Území teď obsluhuje jen velmi vytížená autobusová linka číslo 41.

Zdroj: ČTK

Lidé budou mít zřejmě přístup k většímu množství dopravních dat

Od
Karolína Vágnerová
-

Veřejnost by mohla mít přístup k většímu množství dopravních dat. Získat by mohli přesnější informace o uzavírkách, parkovištích nebo o dostupnosti veřejné dopravy. Počítá s tím novela zákona o silničním provozu, kterou v prvním čtení podpořila Sněmovna. Data budou dostupná prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému, který spravuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Novela do českého práva přejímá pravidla z novelizované evropské směrnice pro inteligentní dopravní systémy (ITS). Jejich cílem je zvýšit bezpečnost a efektivitu dopravy a vytvořit podmínky pro rozvoj nových technologií, například propojených a automatizovaných vozidel. Zpravodajka k návrhu Zuzana Ožanová (ANO) ujistila, že jde o čistou transpozici směrnice, která neobsahuje nic navíc. Sněmovna na její návrh zkrátila dobu pro projednání ve výborech ze 60 na 30 dní.

Policie ČR i obecní policie, silniční správní úřady nebo například hasiči budou muset ŘSD poskytovat bezodkladně aktuální informace, které uvedený systém bude spravovat. Za porušení této povinnosti bude hrozit pokuta až 100.000 korun. Vlastníci nebo správci pozemních komunikací budou muset poskytovat informace o umístění autobusových zastávek. Obdobně se budou tyto povinnosti týkat třeba železničních zastávek nebo přístavišť.

Kromě informací o aktuální dopravní situaci má systém nově poskytovat také údaje o dopravním značení, přechodných úpravách provozu a vybraných parkovištích. Postupně přibudou i informace o přístupových uzlech veřejné dopravy, o železničních stanicích a nástupištích, autobusových zastávkách, přístavech nebo letištích, včetně údajů o bezbariérovosti a přístupových cestách.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že do 30. prosince 2028 se nová povinnost dotkne takzvaných městských uzlů Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem. Poté se vztáhne na území celé ČR.

Zdroj: ČTK

Koralmbahn: milion tun za 100 dní

Od
Karolína Vágnerová
-

Skupina ÖBB Rail Cargo Group (RCG) si po 100 dnech nákladní dopravy na Koralmbaně vezme pozitivní bilanci: přes 1.050 nákladních vlaků již jezdilo po nové trati.

Od začátku listopadu 2025 je Koralmbahn v provozu pro nákladní dopravu – a ukazuje účinek. Nové spojení zkracuje přepravní cesty, vytváří dodatečné kapacity a posiluje tak logistické místo Rakouska. V prvních 100 dnech RCG přepravila přibližně 1.050 nákladních vlaků s více než 21.000 vozů po nové trati a přitom přepravila více než milion tun zboží. „Díky dodatečným kapacitám můžeme našim zákazníkům nabídnout výrazně rychlejší spojení v rámci jižního Rakouska a směrem k přístavům Jaderského moře. Tímto způsobem posilujeme Rakousko jako logistické centrum v srdci Evropy,“ říká Christoph Grasl, člen představenstva RCG.

Jednotková doprava má zvláštní prospěch
Právě v jednotkové dopravě přináší Koralmbahn příměji přepravu, protože odpadají objížďky přes Knittelfeld, Leoben a Frohnleiten. Z toho mají prospěch také zákazníci RCG – například Alpacem Austria, která již léta spoléhá na ekologickou železniční dopravu RCG. V jednotkové dopravě RCG přepravuje mimo jiné vysokopecní strusku, klinker, sádru a popel po Rakousku až do Itálie. „Koralmbahn nám přináší ještě spolehlivější a efektivnější přepravu a utvrzuje nás v tom, abychom důsledně stavěli naši logistiku na železnici. Zároveň nám nová trať umožňuje provádět přepravu udržitelnějším způsobem a v duchu zelené transformace. Úzká spolupráce se skupinou ÖBB Rail Cargo Group ukazuje, jak výkonná a klimaticky příznivá může být železniční nákladní doprava dnes,“ říká Bernhard Auer, generální ředitel společnosti Alpacem Austria.

Efektivnostní impuls na jižní ose
Společně se stávající tratí přes Neumarkter Sattel má jižní osa nyní čtyři koleje. To zvyšuje kapacitu až o 30 procent – podstatný faktor pro přesun ještě více přeprav na udržitelnou železnici. Plný účinek Koralmbahn se bude dále rozvíjet s dokončením dalších velkých projektů – jako je Semmering-Basistunnel.

Zdroj: Rail Cargo Group

Dopravní data budou dostupnější. Usnadní cestování i rozvoj chytrých aplikací

Od
Karolína Vágnerová
-

Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednala novelu zákona o silničním provozu, která má do českého právního řádu zavést aktualizovaná evropská pravidla pro inteligentní dopravní systémy. Tato legislativa zajistí další rozšíření a zpřístupnění klíčových dopravních dat veřejnosti v digitální, strojově čitelné, podobě. Předlohou se nyní bude zabývat Hospodářský výbor.

„Díky této novele postupně zpřístupníme důležitá dopravní data všem – občanům, firmám i vývojářům. Otevřená data lidem usnadní cestování a zároveň podpoří vznik moderních digitálních služeb, například vyhledávačů spojení nebo pokročilejších aplikací pro plánování cest. Tímto krokem rozvíjíme chytrou mobilitu, která přispívá k bezpečnější a efektivnější dopravě,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému, jehož správcem je Ředitelství silnic a dálnic, budou veřejně dostupné nejen informace o aktuální dopravní situaci, ale nově také například data o dočasném dopravním značení, omezeních provozu nebo vybraných parkovištích a jejich dostupnosti. Rozšiřuje se tak okruh informací z různých zdrojů, která bude možné využít. Aktuálně je už řada dat každému dostupná, třeba na webu dopravniinfo.cz.

Mimo webu ŘSD budou moci informace využívat i tvůrci různých privátních digitálních nástrojů, jako jsou například mobilní navigace. Data budou k dispozici v jednotném celoevropském formátu, což je i jedním z cílů evropské směrnice.

Novela zároveň postupně zavádí povinnost zveřejňovat informace o přístupových uzlech veřejné dopravy, tedy o zastávkách linkové dopravy, stanicích, zastávkách a nástupištích na železnici, přístavech a přístavištích využívaných pro přepravu cestujících a letištích, na nichž je provozována pravidelná letecká doprava, včetně jejich bezbariérovosti a přístupových cest. Pomůže tedy i těm, kteří chodí pěšky či využívají veřejnou dopravu.

Změna zákona reaguje na povinnost České republiky převést do národního práva směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2661, která revidovala směrnici přijatou v roce 2010, a jejímž cílem je prostřednictvím zavádění inteligentních dopravních systémů zvýšit bezpečnost a efektivitu dopravy a také podpořit rozvoj nových technologií jako jsou datově propojená a automatizovaná vozidla. Návrh zákona prošel mezirezortním připomínkovým řízením, byl projednán v legislativních orgánech vlády a prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně.

Zdroj: MDCR

Zelená legislativa EU aneb rok 2026 bude o přípravě

Od
Karolína Vágnerová
-

Pokud si někdo myslel, že po sérii evropských klimatických a environmentálních předpisů přijde klidnější období, rok 2026 ho rychle vyvede z omylu. Firmy napříč Evropou čeká souběh nových povinností i takzvaných „zjednodušovacích“ balíčků, které mohou během roku ještě upravit parametry některých pravidel. Pro výrobce, obaláře i exportéry to znamená jediné, a to, že první pololetí nesmí polevit v přípravách.

   Podle Obalového institutu SYBA je nutné začít u toho, co mají firmy plně ve své moci, tj. u interní kontroly procesů a portfolia obalů a dat, která dnes často leží rozptýlená napříč odděleními.   „Rok 2026 nebude o tom, jestli regulace přijdou. Ony už jsou totiž schválené. Letošní rok bude o tom, kdo je dokáže včas a chytře implementovat,“ vysvětluje Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu Syba. „Firmy, které si během jara udělají realistickou mapu svých rizik a slabých míst, získají obrovskou výhodu.“

Nařízení PPWR se začne uplatňovat 12. srpna 2026

Nejviditelnější změnu přinese od srpna 2026 evropské Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). To nahradí dosavadní směrnici (94/62/ES) a sjednotí pravidla napříč celou Evropskou unií. V praxi to znamená větší tlak na recyklovatelnost, obsah recyklátu i omezení nadbytečných obalů. Mnohé firmy budou muset přehodnotit konstrukci svých obalů, způsob značení i interní odpovědnosti za data směrem k systémům rozšířené odpovědnosti výrobce. „PPWR není pouhou technickou normou, je to zásah do strategie produktového portfolia,“ upozorňuje Werbynská. „Firmy by si měly položit otázku, které jejich obaly obstojí i v roce 2030 a které bude nutné přepracovat. Zde doporučuji zaměřit se na portfolio, konstrukce, recyklovatelnost, označování, EPR data a interní odpovědnosti.“

EUDR je zatím odložené

   Současně se bude řešit i Nařízení proti odlesňování (EUDR). I když došlo k odkladu účinnosti (pro velké a střední podniky do konce roku 2026, pro malé ještě o půl roku déle), tak nebude příprava jednoduchá. Mapování dodavatelských řetězců a sběr důkazních dokumentů vyžaduje čas i koordinaci se zahraničními partnery. Čekání na „poslední verzi metodiky“ se podle Werbynské nemusí vyplatit, firmy by tak již nyní měly řešit například komodity, dodavatele, dokumentace a systém sběru důkazů.

Mechanismus CBAM

Od 1. ledna 2026 přešel do ostrého režimu mechanismus CBAM, tedy uhlíkové vyrovnání na hranicích. Firmy dovážející vybrané materiály budou muset pracovat s kvalitními emisními daty. Spoléhání na defaultní hodnoty tak může znamenat vyšší náklady i konkurenční nevýhodu. Zde je tedy dobré začít s nastavením procesu získávání ověřených emisních dat.

Anti-greenwashing bude mít nová pravidla

Na podzim 2026 se začnou uplatňovat nová pravidla proti greenwashingu vyplývající ze směrnice Empowering Consumers for the Green Transition. Vágní označení typu „eko“, „zelený“ nebo „klimaticky neutrální“ bez jasného podkladu se mohou stát právním rizikem. Audit environmentálních tvrzení (obaly, web, POS materiály) by proto měl být nyní pro firmy samozřejmostí.

Omnibus balíčky možná přinesou jen přechodná období

Rok 2026 bude zároveň rokem tzv. omnibus balíčků, které mají některé environmentální povinnosti zjednodušit. Tyto změny však mohou přinést přechodná období a nové interpretační otázky. „Zjednodušení neznamená zrušení pravidel. Spíš to znamená, že firmy musí velmi pozorně sledovat, co se v Bruselu právě vyjednává,“ dodává Werbynská.

Prioritou by měla být stabilita podnikání

 Je proto důležité začít s přípravou již během prvního pololetí. Evropská legislativa se totiž stále více promítá do cenotvorby, logistiky, designu výrobků i vztahů s obchodními partnery. Jejím cílem by přitom neměla být pouze formální shoda s předpisy, ale především zachování stability podnikatelského prostředí. Firmy se dnes často pohybují mezi rostoucími regulatorními ambicemi a každodenní ekonomickou realitou, kterou nelze přehlížet. Pokud má být transformace udržitelná i v praxi, musí být stabilita firem jednou z jejích hlavních priorit. „Zelená regulace se stává běžnou součástí byznysového rozhodování. Kdo ji bude vnímat jen jako administrativu, ten ztratí tempo. Současně ale platí, že dobře nastavená pravidla musí podporovat nejen environmentální cíle, ale i stabilitu a konkurenceschopnost firem,“ uzavírá Iva Werbynská.

Zdroj: SYBA

Rada ATA Women In Motion vyzývá Kongres, aby upřednostnil rozšíření přístupu k parkovištím pro nákladní automobily

Od
Karolína Vágnerová
-

Nedostatek parkovišť pro nákladní automobily vážně omezuje příležitosti pro ženy, aby se věnovaly kariéře řidiče nákladního automobilu.

Rada Women In Motion (WIM) American Trucking Associations vyzývá dva výbory Kongresu, aby upřednostnili rozšíření přístupu k parkovištím pro nákladní automobily v nadcházející reautorizaci pozemní dopravy.

Předsedkyně WIM Emily Williams poslala dopisy vedoucím Výboru pro dopravu a infrastrukturu Sněmovny reprezentantů USA a Výboru pro životní prostředí a veřejné práce Senátu USA v reakci na zpětnou vazbu od členů WIM, že nedostatek parkovišť pro nákladní automobily vážně omezuje příležitosti pro ženy, aby se věnovaly kariéře řidiče nákladního automobilu.

„Vybavení jako osvětlená parkoviště, přístup k toaletám a bezpečnost na místě nejsou pouze otázkou pohodlí – jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti a pohody žen,“ říká Williams. „Existují také vážné bezpečnostní důsledky pro širší veřejnost. Když jsou nákladní automobily nuceny parkovat na neoznačených a neoprávněných místech, například podél sjezdů dálnic, vytváří to nebezpečí pro řidiče nákladních automobilů i motoristy, což přispívá k tisícům nehod ročně.“

„[Investice do parkovišť pro nákladní automobily] by řešily základní bezpečnostní a pracovní potřebu pro 3,6 milionu řidičů nákladních automobilů naší země, včetně stovek tisíc žen řidičů nákladních automobilů, které si zaslouží bezpečné a chráněné místo k odpočinku na konci své směny,“ dodává Williams. „Je to nejmenší, co můžeme udělat pro americkou základní pracovní sílu.“

Klíčové poznatky:

· Oba výbory mají za úkol aktualizovat a rozšířit národní silniční programy před jejich vypršením 30. září.

· Analýza American Transportation Research Institute zjistila, že průměrný řidič obětuje 56 minut jízdy za den. To vede ke ztrátě 6 813 dolarů na mzdách řidičů nákladních automobilů každý rok.

· Poslední reautorizace pozemní dopravy v roce 2021 podporovala výstavbu přibližně 2 000 parkovacích míst pro nákladní automobily. Kromě toho zákon o financování dopravy na fiskální rok 2026, který byl podepsán v platnost dříve letos, přidělil značné nové financování speciálně na rozšíření parkovišť pro nákladní automobily.

Zdroj: Food Logistics

Údržba silnic Zlínského kraje stála v únoru 48,7 milionu Kč, víc než před rokem

Od
Karolína Vágnerová
-

Zimní údržba silnic druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji stála letos v únoru téměř 48,7 milionu korun. Ve druhém měsíci minulého roku to bylo zhruba 21,1 milionu korun, sdělil ČTK mediální zástupce Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK) Vojtěch Cekota. Mezi lety 2021 až 2025 přišla únorová údržba krajských silnic v průměru téměř na 28,6 milionu korun. Do cen zimní údržby se však zejména v posledních letech promítá inflace.

Povětrnostní situace a s ní spojený stav vozovek si vyžádal v uplynulém měsíci mnohem více zásahů silničářů než ve stejném období loňského roku. „Nicméně ve srovnání s průměrem předchozích pěti let byly výkony silničářů letos v únoru srovnatelné,“ uvedl Cekota.

V únoru silničáři při zimní údržbě 22.999 kilometrů silnic druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji využili pluhy. Posypem ošetřili 54.517 kilometrů. Spotřebovali při tom 1830 tun soli a 3833 tun inertních posypových materiálů, tedy kamenné drti a podobně. Loni v únoru silničáři pluhy udržovali 3887 kilometrů krajských silnic, posypem ošetřili 17.912 kilometrů. Spotřebovali při tom 857 tun soli a 1453 tun kamenné drti.

Zimní údržbu silnic druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji zajišťují v jednotlivých okresech Správy a údržby silnic. Peníze za ni dostávají prostřednictvím ŘSZK, které je krajskou příspěvkovou organizací a o silnice nižších tříd v regionu se stará.

Údaje o únorové zimní údržbě silnic druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji:

Období Náklady v milionech Kč Pluhování v kilometrech Posyp v kilometrech Spotřeba soli v tunách Spotřeba inertního materiálu v tunách
Únor 2026 48,671 22.999 54.517 1830 3833
Únor 2025 21,065 3887 17.912 857 1453
Únorový průměr 2021 – 2025 28,550 25.433 42.846 1856 3788

 

Zdroj: ČTK

123...1 199Strana 1 z 1 199

Logistický kalendář

Doporučené

LogiMAT

SITL

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253