Středa, 25 února, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Letiště Praha bude od března opravovat okolí hlavní dráhy, omezení bude do srpna

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Václava Havla zahájí 30. března druhou etapu oprav okolí hlavní dráhy, která bude kvůli tomu stejně jako loni 4,5 měsíce uzavřena. V době uzavírky bude letecký provoz převeden na vedlejší dráhu, která svými příletovými a odletovými směry vede letadla nad hustě osídlenými částmi Prahy a Středočeského kraje. Informovalo o tom Letiště Praha v tiskové zprávě.

„Vedlejší dráha není vybavena pro vzlety a přistání za snížené viditelnosti. Právě z toho důvodu provádíme opravy v měsících, kdy je na základě dlouhodobých statistik výskyt mlh nejnižší,“ uvedla za letiště Eva Krejčí. Loni byla uzavírka hlavní dráhy kvůli první etapě modernizace jejího okolí naplánována na stejné období.

V době uzavírky hlavní dráhy bude letiště plánovat přílety převážně směrem na Prahu a vzlety směrem na Kladno. Vedení letiště poskytne finanční dar obcím, kterých se využívání vedlejší dráhy dotkne.

Součástí letošní uzavírky bude 14 projektů v hodnotě jedné miliardy korun. Největší stavební akcí bude rekonstrukce a rozšíření křížení pojezdových drah, výstavba nového kabelovodu, výměna oplocení či výměna návěstidel. Dále budou provedeny standardní údržbové práce. Samotné hlavní dráhy, která byla zrekonstruována v letech 2012 až 2013, se opravy netýkají.

Současně provede Pražská plynárenská výměnu vysokotlakého plynovodu, Řízení letového provozu obmění technologie radionavigačního zařízení a Ředitelství silnic a dálnic bude pracovat na zvýšení kapacity mimoúrovňové křižovatky ulic Aviatická a Lipská.

Krejčí připomněla, že do výstavby paralelní ranveje k hlavní dráze nemá letiště při takovéto uzavírce jinou možnost, než provoz převést na vedlejší dráhu. Loni v prosinci získalo letiště nepravomocné územní rozhodnutí pro výstavbu paralelní dráhy. Podle dřívějších informací letiště plánuje zahájit stavbu po roce 2030.

Společnost Letiště Praha v roce 2024 vykázala čistý zisk 2,47 miliardy korun. Oproti roku 2023 byl o miliardu vyšší. Proti předcovidovému roku 2019 byl nižší zhruba o půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun. Letiště za loňský rok odbavilo 17,75 milionu lidí, a přiblížilo se tak k roku 2019, kdy odbavilo nejvíce lidí ve své historii, 17,8 milionu.

Zdroj: ČTK

Hradecký kraj plánuje 45 dopravních staveb,investuje téměř dvě miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Královéhradecký kraj vyčlenil na letošní silniční stavby rekordních 1,936 miliardy korun včetně DPH. Je to o sto milionů více než v roce 2025. Kraj plánuje 45 dopravních staveb, z nichž 13 pokračuje z loňska, a další opravy silnic. Podle plánů by se měly dopravní stavby týkat 48 kilometrů silnic a 18 mostů, informovali novináře zástupci krajských silničářů a hejtmanství. Kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Současně s tím pokračují státní investice do výstavby dálnic.

„Podařilo se nám znovu navýšit množství peněz na rekonstrukce krajských silnic a mostů. Snažíme se také využívat veškeré možnosti dotačních titulů a státních prostředků na dopravní stavby v našem kraji,“ uvedl hejtman Petr Koleta (ANO).

Kraj podle něj dosud neobdržel ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) příspěvek na silniční stavby. Kraj z fondu očekává minimálně 130 milionů, jako loni. „V tuto chvíli sice panuje určitá nejistota ohledně výše příspěvku ze SFDI, věřím však, že kraj potřebné prostředky od státu obdrží. Díky tomu budeme moci pokračovat v plánovaných investicích do silnic a mostů v kraji,“ dodal Koleta.

Kraj bude i letos financování dopravních staveb zajišťovat z více zdrojů. Z Fondu rozvoje a reprodukce Královéhradeckého kraje je připraveno 830,2 milionu korun a z IROP 643,9 milionu korun. Na dopravní investice v průmyslové zóně Solnice–Kvasiny, kde má závod automobilka Škoda Auto, má jít od státu 453 milionů korun a 8,8 milionu ze SFDI na přestavby míst častých dopravních nehod.

Nejvýznamnějšími letošními dopravními stavbami kraje je pokračování výstavby obchvatu Častolovic na Rychnovsku za 839 milionů korun, kde je letos v plánu investování 195 milionů korun. Téměř 189 milionů korun je připraveno na budování obchvatu Solnice na Rychnovsku, které dohromady vyjde na 631 milionů korun. Obě tyto akce jsou v průmyslové zóně Solnice–Kvasiny a financuje je stát.

Letos bude také pokračovat budování přeložky silnice II/303 Běloves–Velké Poříčí na Náchodsku za 575 milionů korun, letos se na ni počítá s investicí 200 milionů korun. Pokračovat bude také rekonstrukce komunikace a mostů na silnici II/305 mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi na Orlicí, kde plánuje kraj do roku 2027 investovat celkem 230 milionů korun, z toho necelých 90 milionů letos.

Celkem 100 milionů korun je letos připraveno na rekonstrukci silnice II/327 mezi Skřivany a Smidary na Královéhradecku. Práce, které jsou naplánovány na roky 2026 a 2027, by měly stát celkem téměř 215 milionů korun.

Významná investice čeká i úsek silnice II/284 mezi Starou a Novou Pakou za 80,3 milionu korun. Rekonstrukce je v plánu také na silnici III/2997 mezi náchodským a hradeckým okresem za 80,4 milionu korun.

V roce 2025 Královéhradecký kraj uskutečnil přes 40 dopravních akcí a další tři desítky souvislých oprav. Šlo o 91 kilometrů silnic a 22 mostů. Investice do krajských silnic loni činily 1,82 miliardy korun.

 

Vývoj investic do silnic 2. a 3. tříd v Královéhradeckém kraji v letech 2014 až 2026:

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

plán
Hodnota investic v mil. Kč 519 650 467 900 1105 1051 1114 714 1205 1448 1492 1820 1936

 

Zdroj: ČTK

FlixBus nabídne od března přímý spoj mezi Ostravou a Berlínem

Od
Karolína Vágnerová
-

Autobusový dopravce FlixBus v březnu spustí autobusové spojení Ostravy s Berlínem. V Česku bude zastavovat v Olomouci, Brně, Praze, Karlových Varech a Ostrově. Dopravce zařadil i zastávky na letišti v Praze a Berlíně. Celou trasu autobus ujede za více než 13 hodin. FlixBus o tom informoval v tiskové zprávě.

V Německu budou autobusy zastavovat v lázeňském městě Oberwiesenthal, historickém hornickém městě Annaberg-Buchholz, Saské Kamenici (Chemnitz), Drážďanech, na letišti Berlín-Braniborsko (BER). Ve směru z Ostravy budou autobusy vynechávat zastávku na berlínském nádraží Südkreuz.

Z Ostravy budou autobusy odjíždět v 9:45 a na autobusové nádraží v Berlíně přijedou ve 23:05. V opačném směru vyjedou v 10:00 a do cílové stanice dorazí ve 23:15. Spoj pojede od 1. března do 12. dubna a od 2. do 29. listopadu šestkrát týdně, ve směru z Ostravy vynechá úterý, z Berlína vynechá středy. Mezitím a od 30. listopadu do 10. ledna pojede každý den.

Cena jízdenky na celou trasu z Ostravy do Berlína začíná podle webu FlixBusu na 819 korunách, z Ostravy do Drážďan cestující pojedou od 609 korun, za cestu z Prahy do Oberwiesenthal zaplatí od 399 korun.

Německá společnost FlixBus byla založena v roce 2013 a je součástí skupiny Flix.

Zdroj:

Méně byrokracie, otevřenější tendry a úspory. Správa železnic startuje změny

Od
Karolína Vágnerová
-

Nový šéf Správy železnic Tomáš Tóth oznámil první fázi proměny organizace. Od začátku dubna upravuje strukturu vedení, centralizuje vybrané agendy, omezuje výdaje a chystá změny ve výběrových řízeních. Cílem změn, které jsou úzce koordinované s Ministerstvem dopravy, je otevřít železniční trh širšímu okruhu dodavatelů, zvýšit konkurenci a dosáhnout úspor při zachování kvality projektů.    

Změny přispějí k efektivnějšímu fungování železniční infrastruktury i odpovědnějšímu využití veřejných prostředků. „Železnice je důležitou páteří dopravy a má zásadní vliv na ekonomiku i kvalitu života v Česku. Peníze státu musí být využity co nejlépe. Držím palce novému generálnímu řediteli, aby se mu podařilo osekat zbytečnou byrokracii a nastavit celé fungování Správy železnic tak, aby se železniční infrastrukturu dařilo stavět kvalitně, rychle a levněji,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Správa železnic díky avizovaným krokům ušetří 335,6 milionu ročně, aniž by se změny dotkly zaměstnanců v provozu. „Dlouhodobě tu byla velmi robustní struktura vedení, a proto jsem očekával, že narazím na mnohem větší míru rezistence vůči změnám. Už v prvním kole se ale podařilo najít konsenzus na úrovni celého managmentu, což považuji za úspěch a kolegům za přístup děkuji,“ uvádí Tomáš Tóth.

Na posledním zasedání návrh kroků nového vedení odsouhlasila správní rada Správy železnic a v čele s jejím předsedou Martinem Kolovratníkem odstartovala proces změn. „Správa železnic je jedna z nejvýznamnějších firem v Česku. Budu proto podporovat, aby se chovala jako moderní investor, který dokáže dobře hospodařit s veřejnými prostředky a zároveň se vyznačuje vysokou kvalitou projektů,“ říká Martin Kolovratník.

Veřejné zakázky: odstranění bariér a soutěžení „po profesích“

Výběrová řízení se díky změnám otevřou širšímu okruhu dodavatelů. Správa železnic upraví kvalifikační požadavky, začne víc využívat předběžné tržní konzultace a sníží administrativní bariéry, které teď můžou bránit účasti menších nebo zahraničních firem. Vstup takových zájemců na náš železniční trh by měla usnadnit také revize technických požadavků a postupné uznávání vybraných zahraničních certifikací.

U větších investičních akcí chce Správa železnic častěji využívat rozdělení zakázek na jednotlivé části nebo profese, oddělí se tak například stavební práce od technologických celků. Tento přístup by měl umožnit zapojení většího množství specializovaných firem, snížit závislost na omezeném počtu velkých dodavatelů a díky tomu zakázky zlevnit. Současně se počítá s prohloubením principu transparentnosti, včetně detailnějšího zveřejňování cen a položek nabídek, a s širším využíváním principu Design & Build tam, kde to povaha projektu umožní.

Nový styl řízení přináší lepší koordinaci napříč Správou železnic

Struktura managementu se od dubna zjednoduší, přinese to výrazné provozní úspory. Správa železnic sníží také marketingové náklady a výdaje na IT a právní služby o 20 procent. Současně dojde ke zrušení celkem 121 pracovních míst, přičemž propouštění se nedotkne zaměstnanců zajišťujících provoz. Ušetřené peníze využije Správa železnic především na přípravu investičních projektů a zajištění dlouhodobě udržitelného fungování organizace.

Konkrétně se změny dotknou například oblasti řízení provozu. Dosavadních 21 provozních obvodů v rámci oblastních ředitelství se nově integruje pod centrální dispečerská pracoviště v Praze a Přerově. Vyšší efektivitu přinese také centralizace přípravy veřejných zakázek a obchodních činností, které se přesunou z několik různých jednotek pod jeden útvar.

Zdroj: Správa železnic

V Praze loni ubylo srážek chodců s tramvajemi i nehod s autobusy

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) loni zaznamenal celkem 72 případů srážek chodců s tramvajemi, o 14,3 % méně než v roce 2024. Naprostá většina z nich, v součtu 82 %, skončila buď lehkým zraněním nebo bez něj, 16 případů těžkými zraněními a dva smrtí chodce, stejně jako o rok dříve. U autobusů a trolejbusů DPP loni zaznamenal celkem 22 případů nehod s chodci, o 8,3 % méně než v roce 2024. Ani jedna z nich neskončila smrtí chodce.

V loňském roce ubylo také nehod autobusů (včetně trolejbusů) i tramvají DPP s jinými motorovými vozidly. U autobusů a trolejbusů jich bylo meziročně o 10,5 % méně, u tramvají
o 5,6 % méně. Ve většině sledovaných parametrů srážek došlo loni k meziročnímu zlepšení i přes vyšší mobilitu obyvatel a meziroční nárůst počtu přepravených cestujících o 2,2 %.

Loňský počet srážek chodců s tramvajemi v Praze je nejnižší za uplynulých 10 let, pokud odhlédneme od dvou covidových let 2020 a 2021 s výrazně omezenou mobilitou obyvatel. Ve srovnání s nejhoršími předcovidovými roky se jedná o třetinový pokles případů. Ve srovnání s rokem 2024 se loni snížil o 17 % počet srážek na přechodech, o cca 15 % mimo přechod a o téměř 29 % v zastávkách. Zatímco loni bylo o polovinu méně případů bez zranění a o necelou čtvrtinu narostl počet lehce zraněných, výrazný pokles ale nastal v kategorii těžce zraněných chodců, meziročně
o 43 %. Počet usmrcených chodců se nezměnil, dva případy skončily tragicky loni i v roce 2024.

Až o třetinu méně bylo loni srážek, ve kterých figurovali cizinci, a to i přes nárůst počtu zahraničních turistů v Praze. Meziročně nastal pokles počtu případů také u žen (o 29 %), dokonce i u mužů
(o necelých 9 %). Počet srážek tramvají s dětmi zůstal beze změny. Nejstarší chodec byl ročník narození 1936, nejmladší 2017.

V roce 2025 se nejvíce případů stalo v prvním pololetí

Většina srážek chodců s tramvajemi se obvykle stane ve druhé polovině daného kalendářního roku, přičemž nejhoršími měsíci jsou září, kdy začíná školní rok, a závěr roku, tj. listopad a prosinec s vyšší mobilitou obyvatel související s tradičními svátky na konci roku. V roce 2023 se téměř polovina všech případů stala v září, listopadu a v prosinci, v roce 2024 se tyto tři měsíce podílely 43 % na celkovém počtu srážek chodců s tramvajemi. V loňském roce se naopak většina mimořádných událostí stala v prvním pololetí, přičemž mezi nejhorší měsíce kromě září s osmi případy patřily červen (s osmi případy), leden, únor, květen a říjen (shodně po sedmi srážkách).

Nejčastěji v úseku I. P. Pavlova – Štěpánská

Nejvíce srážek chodců s tramvajemi, celkem 6, se loni stalo v úseku I. P. Pavlova – Štěpánská. Druhou příčku obsadily společně úseky Invalidovna – Florenc a Drinopol Pohořelec, obě se
čtyřmi srážkami. Ani jedna z nich nebyla smrtelná. Ty se staly v úsecích Sídliště Zahradní Město – Obchodní centrum Hostivař a Vítězné náměstí – Hradčanská. V roce 2024 se nejvíce srážek chodců s tramvajemi stalo v úseku Kavalírka – Anděl, celkem sedm případů, z nichž jeden skončil smrtí. Na druhém místě skončil úsek I. P. Pavlova – Štěpánská s pěti případy, na třetím pak Invalidovna – Florenc se čtyřmi mimořádnými událostmi. Tři úseky s nejčastějšími srážkami chodců s tramvajemi se na celkové statistice podílí cca 20 %.

„Ke zlepšení výsledků bezesporu přispívá dlouhodobá kampaň „Neskákej mi pod kola!“, spolupráce s BESIPem, Policií ČR a společné vzdělávaní dětí i důraz na tuto problematiku na pravidelných školeních řidičů. V těchto aktivitách budeme i nadále pokračovat ve zvýšené intenzitě, nemohou ale zcela nahradit výchovu dětí v rodinách a vzdělávání na školách v oblasti bezpečnosti provozu na komunikacích,“ říká Jan Barchánek, člen představenstva a dopravní ředitel DPP a dodává: „Loni jsme bohužel zaznamenali první smrtelný úraz dítěte za uplynulých 10 let, nejmladší ročníky narozených po roce 2000 se podílí zhruba čtvrtinou na celkovém počtu srážek chodců s tramvajemi. Smrt nebo těžká zranění chodců s doživotními následky jsou zcela zbytečná, o to víc pokud jsou to mladí lidé. Hlavní příčiny srážek se pořád opakují: nerespektování elementárních dopravních pravidel (přebíhání na červenou; vstup na trať bez rozhlédnuti se), ignorování okolí a pocit naprostého bezpečí (pozornost upřena pouze na displej telefonu často v kombinaci se sluchátky v uších).“

Celková statistika srážek chodců s tramvajemi:

Rok 2025 2024 2023 2022 2021 2020 2019 2018 2017 2016
Celkový počet případů 72 84 74 83 40 47 87 105 111 75
Zranění                    
Exitus 2 2 4 4 0 0 3 8 3 2
Těžká zranění 16 28 24 19 5 3 4 10 7 11
Lehká zranění 46 37 42 41 24 38 64 64 80 43
Bez zranění 10 20 10 15 11 6 16 12 7 7
Nezjištěno 3 3 2 7 4 2 9 – – –
Místo srážky                    
Na přechodu 39 47 35 33 19 24 23 19 24 12
Mimo přechod 33 39 40 43 17 23 44 37 64 34
V zastávce 20 28 27 21 4 10 20 48 22 28
Ostatní                    
Občané ČR 43 41 45 48 23 33 55 65 65 43
Cizinci 22 33 24 25 10 11 19 30 26 18
Nezjištěno 10 14 9 11 7 3 13 10 20 14
Ženy 22 31 30 21 16 15 36 39 36 27
Muži 43 47 37 51 21 29 46 54 66 44
Dětí 10 10 11 12 3 3 5 9 9 4

Statistika nehod chodců s autobusy a trolejbusy

Rok 2025 2024 2023 2022 2021 2020
Celkový počet případů 22 24 21 18 18 18
Exitus 0 0 0 0 1 0

Denně v průměru celkem téměř šest nehod s motorovými vozidly

Srážky s chodci tvoří nejmenší podíl na celkovém počtu nehod autobusů (včetně trolejbusů)
a tramvají DPP. Loni to u autobusů a trolejbusů byly necelé 3 %, u tramvají necelých 5 %. Absolutní většinu nehod tvoří střety autobusů a trolejbusů nebo tramvají s osobními a nákladními motorovými vozidly. V loňském roce jich DPP v provozu autobusů a trolejbusů zaznamenal celkem 824, tj. v průměru 2,3 nehody každý kalendářní den, resp. 3,3 nehody každý pracovní den. Meziročně se jedná o pokles o 10,5 %. V tramvajovém provozu v Praze se loni stalo 1229 nehod s osobními nebo nákladními automobily, tj. v průměru 3,4 nehody každý kalendářní den, resp. 4,9 nehody každý kalendářní den. Také u tramvají loni nastal pokles nehod s motorovými vozidly, meziročně o 5,6 %, a to i přes nárůst provozu v pražských ulicích. Shodně u autobusů i tramvají se jedná o nejnižší počet nehod za uplynulých 10 let, vyjma covidového období 2020-2021.

Statistika nehod autobusů a tramvají s osobními a nákladními motorovými vozidly

Rok / Celkový počet nehod 2025 2024 2023 2022 2021 2020
Autobusy + trolejbusy 824 921 865 824 727 684
Tramvaje 1229 1302 1259 1241 985 949

 

Citace k vybraným případům srážek chodců s tramvajemi

Poskytnuté anonymizované záběry pochází z nehodových kamer, kterými jsou vybaveny všechny tramvaje DPP nasazované do pravidelného provozu. Jedná se o vybrané srážky s chodci, jejichž šetření bylo ze strany Policie ČR již uzavřeno. Citovaná osoba: Martin Doubek, vedoucí odboru Technická kontrola DPP:

  • Chmelnice 31. 12. 2025 – Vběhnutí chodce před tramvaj na červenou s telefonem v ruce
    a kapucí na hlavě. Nepochopitelná lhostejnost a bezohlednost k sobě samému měla za důsledek těžké devastující zranění dolních končetin.
  • Nádraží Holešovice 29. 10. 2025 – Lze předpokládat, že v určitém věku si člověk již dokonale zapamatuje a osvojí známá bezpečnostní pravidla. Ne tak docela u každého…
  • Hradčanská 4. 9. 2025 – Zcela bezprecedentní selhání mladé maminky se dvěma malými dětmi. Na červenou nekompromisně vběhla s kočárkem přímo pod tramvaj jen proto, že chtěla doběhnout tramvaj odbavující cestující v protisměru. Díky velkému štěstí a včasné profesionální reakci řidiče tramvaje měli všichni tři jen lehká zranění.
  • Invalidovna 18. 7. 2025 – Sluchátka na uších, telefon v ruce, úkrok chodce do jízdní dráhy tramvaje, a poté velké překvapení. Ano, po kolejích jede tramvaj! Přitom stačilo tak málo – podívat se doleva.
  • P. Pavlova 18. 7. 2025 – Přecházení chodce na červenou, s telefonem v ruce a rozhlédnutí se na opačnou stranu, než přijíždí tramvaj. Vražedná kombinace v zemi s pravostranným provozem…
  • Palmovka 30. 9. 2024 – Na frekventovaných komunikacích je nutností malé děti řádně hlídat a držet. Děti jsou spontánní, nemají odhad ani sebemenší ponětí o možných nebezpečí.
    V tomto případě starší dítě náhle vběhlo před přijíždějící tramvaj v protisměru a jeho matka
    s mladším sourozencem v náručí instinktivně běžela za ním jej ochránit. Bohužel matka skončila pod tramvají. Bilance? Starší dítě bez fyzické újmy, mladší s odřeninami a matka středně těžká zranění. Bohudík neohrožující na životě…

 

Sestřih uvedených videí ke stažení zde: https://youtu.be/2o31VoPjnd0

Zdroj: DPP

Více kilometrů, vyšší efektivita, moderní řízení dopravy. Doprava v nové hospodářské strategii hraje klíčovou roli

Od
Karolína Vágnerová
-

Moderní, bezpečná a efektivní dopravní infrastruktura představuje jeden z klíčových pilířů prosperity České republiky v nadcházejících desetiletích. Počítá s tím nová hospodářská strategie České republiky Česko: Země pro budoucnost 2.0. V rámci jejího naplňování se resort dopravy zaměří především na dobudování páteřní dálniční sítě, posílení kapacity železnic a moderní řízení nákladní dopravy.

„Doprava je krevním oběhem ekonomiky. Pokud chceme, aby Česká republika byla skutečně zemí pro budoucnost, musíme nezbytně dokončit páteřní dálniční síť, modernizovat a zkapacitnit železnici a zajistit dobrou dopravní obslužnost všech tuzemských regionů. Stejně důležité je ale stavět rychleji, efektivněji a s maximálním respektem k penězům daňových poplatníků Chceme stavět rychle, efektivně a chytře,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Nechceme být levnou subdodavatelskou ekonomikou. Chceme podporovat investice do inovací a vytvořit stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Česká ekonomika musí znovu růst rychleji a motorem růstu se musí stát podniky a výzkum,“ říká k nové hospodářské strategii 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Vláda jim k tomu musí vytvořit předvídatelné investiční podmínky a trh práce. Zjednodušeně řečeno, potřebujeme mít rozumně ceny energií, chytrou daňovou a odpisovou politiku a dostatek pracovníků v poptávaných profesích.“

Hospodářská strategie stanovuje za úkol dokončit nejpozději do roku 2035 základní dálniční síť. V nejbližších letech se počítá s dokončením klíčových tahů, jako jsou D3 směrem k Rakousku, propojení D1 a D11 v rámci Pražského okruhu, D35 mezi Hradcem Králové a Svitavami, D11 k hranici s Polskem či rozšíření D1 v oblasti Brna. Strategie také počítá s postupnou výstavbou základní sítě systému rychlých železničních spojení v ose Drážďany–Praha–Brno–Ostrava, se zvyšováním rychlosti na vybraných úsecích železničních koridorů, zkapacitňováním přetížených úseků, pokračující elektrizací a instalací nejmodernějšího evropského vlakového zabezpečovače ETCS.

Dokument zároveň reaguje na potřebu zvýšit efektivitu vynaložených prostředků na dopravní výstavbu. Ministerstvo dopravy proto připraví detailní komparaci cen dopravních staveb a přijme opatření vedoucí ke snížení investičních nákladů, včetně standardizace technických řešení, širšího využití metod BIM a smluvních standardů FIDIC a důslednější kontroly rozpočtů investičních organizací. Stále důležitější roli také budou hrát PPP projekty.

Strategie se věnuje také digitalizaci a řízení dopravy. Počítá se například se zavedením centrálního registru dopravních omezení, zefektivněním výběru mýtného či posílením kontrol přetížených vozidel.

„Investice do dopravy nejsou jen výdajem státního rozpočtu, ale strategickou investicí do budoucnosti celé země. Každý dokončený kilometr dálnice nebo modernizovaná železniční trať znamená více ekonomických příležitostí pro občany i firmy. Naším cílem je, aby doprava nebyla překážkou rozvoje, ale jeho hlavním impulzem,“ uzavírá ministr Bednárik.

Zdroj: MDCR

Železnice nabízí Evropě významnou příležitost ke snížení emisí z dopravy, zatímco silniční doprava stále dominuje

Od
Karolína Vágnerová
-

Doprava zůstává pro Evropu nejtrvalejší klimatickou výzvou. Zatímco železnice nabízí nízkoemisní alternativu pro přepravu osob a zboží, podle zprávy zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) udržuje pokračující závislost Evropy na silniční dopravě vysoké emise skleníkových plynů a znečišťujících látek.

Doprava je pro moderní společnost a evropské hospodářství nezbytná, podporuje více než 10 milionů pracovních míst a přispívá přibližně 5 % k hrubému domácímu produktu EU. Zároveň je to jediný významný sektor, ve kterém emise skleníkových plynů od roku 1990 vzrostly. Podle zveřejněné zprávy „Udržitelnost evropských systémů mobility do roku 2025“ představovala doprava v roce 2023 přibližně třetinu celkových emisí skleníkových plynů v EU, přičemž drtivou většinu z nich způsobila silniční doprava.

Dosažení cílů EU – včetně klimatické neutrality do roku 2050 a nulového znečištění do roku 2030 – vyžaduje trvalé úsilí. Navzdory pokroku v oblasti snižování emisí výfukových plynů v posledních desetiletích však doprava i nadále vyvíjí značný tlak na životní prostředí a lidské zdraví. Emise některých znečišťujících látek, včetně amoniaku (NH3) a oxidu dusného (N2O), se stále obtížně snižují, zatímco hluková zátěž z dopravy nadále negativně ovlivňuje miliony lidí v celé Evropě.

Silniční doprava zůstává dominantní jak v osobní, tak v nákladní přepravě. V osobních automobilech se uskutečňuje přibližně 72 % přepravních výkonů v EU, zatímco podíl veřejné dopravy se výrazně nezvýšil. V roce 2023 byla silniční doprava zodpovědná za téměř tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou, což odráží pokračující závislost tohoto odvětví na fosilních palivech, která pokrývala více než 90 % jeho spotřeby energie. Silniční doprava je také hlavním zdrojem hluku souvisejícího s dopravou, přičemž přibližně 90 milionů lidí v EU je vystaveno škodlivým hladinám hluku nad stanovenými prahovými hodnotami.

Železniční doprava naproti tomu nabízí vysokou energetickou účinnost a nízké emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší. Představuje jednu z nejúčinnějších možností, jak snížit environmentální stopu dopravy, zejména u středně dlouhých a dlouhých přepravních vzdáleností. Evropský přeregulovaný železniční systém však zůstává roztříštěný a omezená přeshraniční integrace nadále omezuje jeho schopnost konkurovat automobilové a letecké dopravě. V nákladní dopravě došlo v letech 1995 až 2023 k poklesu železniční činnosti, i když se v příštím desetiletí očekává nárůst poptávky.

Do budoucna se předpokládá, že letecká a námořní doprava budou mít rostoucí podíl na emisích z dopravy v Evropě. Jejich společný podíl by měl vzrůst z dnešní přibližně čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou na téměř polovinu do roku 2050, což zdůrazňuje potřebu trvalých opatření ve všech druzích dopravy.

Zpráva EEA dospívá k závěru, že dosažení udržitelného dopravního systému v Evropě bude vyžadovat důsledné veřejné a soukromé investice, pokračující inovace a účinné a důkladné provádění stávajících právních předpisů, včetně revidovaného systému obchodování s emisemi (ETS) a nového ETS2, s přísnými normami pro silniční dopravu, leteckou a námořní dopravu.

Zpřístupnění a zatraktivnění ekologičtějších druhů dopravy pro cestující i přepravce je nezbytné pro snížení emisí, zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukového znečištění v celé EU.

GRAF: Podíl jednotlivých druhů nákladní dopravy na přepravním trhu EU27 dle scénáře Fit for 55 MIX scenario 2030. Zdroj: EEA

Přepravní výkon železniční nákladní dopravy v EU v letech 1995–2023 kolísal, přičemž v roce 2018 dosáhl vrcholu přibližně 432 mld. tkm (těsně nad úrovní z roku 2007) a v roce 2023 dosáhl přibližně 378 mld. tkm. To představuje nárůst o 5,6 % od roku 1995. Železnice je třetím nejdůležitějším druhem dopravy v odvětví nákladní dopravy a v roce 2023 představovala 11,5 % všech tunokilometrů. Navzdory tomu se její podíl na přepravě od roku 1995 snížil o 4,1 %. Evidence výkonů železniční nákladní dopravy je složitá, zejména v případě dopravců se sídlem v zahraničí (tj. když mají společnosti sídlo v jedné zemi a působí v jiné). Část těchto činností nemusí být (není) v národních statistikách plně zachycena.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) je agentura Evropské unie, jejímž úkolem je poskytovat nezávislé a kvalitní informace o životním prostředí. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) pracuje na podpoře udržitelného rozvoje a přispívá k dosažení významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě tím, že tvůrcům politik a veřejnosti poskytuje včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace.

Zdroj: ŽESNAD

Veřejná konzultace k pravidlům pro výpočet a ověřování průměrné míry ztrát tříděného odpadu

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k připravovanému rozhodnutí v přenesené pravomoci, které má konečně nastavit jednotná, jednoduchá a přiměřená pravidla pro:

  • výpočet průměrné míry ztrát tříděného odpadu (tzv. average loss rate),
  • ověřování těchto ztrát,
  • a vykazování hmotnosti materiálů nebo látek, které se po třídění „ztratí“ – tedy nejsou následně recyklovány.

    Konzultace je otevřená do 17. 3. 2026 a příspěvek lze zaslat přímo v rozsahu max. 4000 znaků (případně delší text vložením přílohy).

Proč to Komise řeší právě teď
EU dlouhodobě směřuje k tomu, aby se recyklační míry napříč členskými státy počítaly srovnatelně – tedy aby „recyklováno“ znamenalo totéž v Praze, Miláně i Stockholmu. Jedním z nejslabších míst systému jsou právě ztráty mezi tříděním a skutečnou recyklací: část materiálu se při dotřiďování, čištění a dalších krocích oddělí jako nečistoty nebo netargetní složky a do recyklace už nevstoupí. Komise proto sbírá zpětnou vazbu k tomu, jak nastavit průměrné míry ztrát tak, aby byly použitelné v praxi – ale zároveň nezpůsobily „statistickou“ penalizaci systémů, které měří poctivě.

 

Co znamená „průměrná míra ztrát“ v praxi
Zjednodušeně: jde o pravidla, která mají říct kolik z vytříděného odpadu se má odečíst jako ztráta, protože se už reálně nerecykluje. Metodika typicky pracuje s tím, že ztráta se vyjadřuje jako podíl ztrát vůči množství tříděného odpadu a že se počítá pro konkrétní typy tříděného odpadu a běžné postupy předúpravy.

 

Proč by nás mělo zajímat obalový průmysl
Tahle „technická“ metodika má velmi konkrétní dopady:

  • EPR a vykazování recyklace: změna pravidel pro odečty ztrát může ovlivnit vykazované výsledky systému (a tím i tlak na cíle, náklady, reporting).
  • Důkazní břemeno a auditovatelnost dat: Komise míří na to, aby byla data ověřitelná a konzistentní – což se následně promítá do požadavků na evidenci v celém řetězci.
  • Srovnatelnost napříč EU: jednotná pravidla mohou omezit „národní výjimky“ a rozdílné interpretace – a to je pro firmy působící ve více zemích zásadní.

    Jinými slovy: nejde jen o statistiku. Jde o to, co bude v EU považováno za recyklované – a jak náročné bude to prokazovat.

Jak se lze zapojit
Konzultace je dostupná na stránkách Komise (Have Your Say) a je otevřená do 17. 3. 2026. Připomínku lze vložit přímo do formuláře do 4000 znaků, případně připojit delší stanovisko jako přílohu. (Odkaz je uveden výše ve vašem podkladu.)

Zdroj: SYBA

Praha přivítá mezinárodní experty na vodík. Hydrogen Days 2026 otevřou debatu o budoucnosti odvětví

Od
Karolína Vágnerová
-

V době, kdy se vodíkové projekty v Evropě posouvají z fáze ambiciózních plánů do fáze realizace a zároveň čelí nejistotě investic, regulace i geopolitickému vývoji, se Praha stane místem klíčové odborné debaty o další budoucnosti vodíku. Ve dnech 11.–13. března 2026 se v prostorách OREA Hotel Pyramida Praha uskuteční 16. ročník mezinárodní odborné konference Hydrogen Days 2026, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP).

Konference se bude věnovat celé šíři témat souvisejících s vodíkovou ekonomikou, od vývoje a využití vodíku v energetice a dopravě, přes legislativní a regulační rámce, až po financování a praktické příklady realizace projektů. Hydrogen Days dlouhodobě představují platformu pro setkávání klíčových hráčů vodíkového ekosystému a přinášejí prostor pro sdílení zkušeností, prezentaci inovací i diskusi o strategickém směřování sektoru.

Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat

Letošní ročník nese motto „Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat“, které reflektuje aktuální situaci vodíkového sektoru nacházejícího se v klíčové fázi svého rozvoje. V době, kdy se řada projektů posouvá z plánování do realizace a zároveň čelí ekonomickým
i regulatorním výzvám, se konference stává důležitým místem pro otevřenou a věcnou debatu o dalším směřování vodíkové ekonomiky.

Vodík je považován za jeden z klíčových nástrojů dekarbonizace průmyslu, dopravy
i energetiky. Současně však sektor čelí otázkám, které rozhodnou o jeho budoucím postavení.

„Vodík dnes stojí na zásadním rozcestí. Pokud má sehrát významnou roli v dekarbonizaci průmyslu a energetiky, je potřeba otevřeně mluvit nejen o příležitostech, ale i o bariérách, které jeho rozvoj brzdí. Technologie jsou připravené, ale jejich širší nasazení závisí na správném nastavení regulace, investic a spolupráce mezi státem, průmyslem i výzkumem,“ říká Martin Křemenák, výkonný ředitel České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Program konference

Konference nabídne třídenní program zaměřený na nejnovější trendy ve výzkumu, inovacích, regulaci i praktické implementaci vodíkových technologií. Návštěvníci se mohou těšit na odborné přednášky, panelové diskuse, posterovou sekci, networking
i doprovodné akce, které propojí průmysl, akademickou sféru, veřejnou správu i investory. Program zahájí vystoupení předních osobností vodíkového sektoru, Karla Bouzka (VŠCHT Praha), Aleše Doucka (HYTEP) Petra Mervarta (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
a Christophera von dem Bussche (Gascade).

Program konference je rozdělen do tematických bloků reflektujících různé perspektivy vodíkového ekosystému. První den nabídne celodenní program strategických diskusí zaměřených na klíčové otázky současného vodíkového sektoru. Analytický pohled na vývoj evropského trhu přinese prezentace Martina Tenglera (BloombergNEF) a diskuse
o regulaci, infrastruktuře a investicích doplní zástupci evropské politiky a průmyslu, například Jakub Iwanowski (ORLEN Unipetrol), Mark Freymüller (Hyundai Commercial Vehicle & Hydrogen Business Europe) či Mario Ragwitz (Fraunhofer IEG).

Odpoledne prvního dne bude patřit vyhlášení ceny HYTEP za excelentní diplomovou práci v oblasti vodíku a vodíkových technologií, která ocení tři nejlepší studenty a poskytne jim možnost prezentovat výsledky svých prací účastníkům konference. Jedná se o jednu
z forem, jimiž HYTEP dlouhodobě podporuje vzdělávání a rozvoj mladých odborníků
v oblasti vodíku.

Další dva dny konference nabídnou rozšířený odborný program, tematické bloky zaměřené na konkrétní technologie a sektory. Účastníci se tak mohou těšit na diskusi expertů z průmyslu i akademické sféry, například Andrého Klingera (Siemens Energy Global GmbH), Vitalyho Ivanova (Bosch) či Jiřího Štefanici (ÚJV Řež), kteří představí praktické zkušenosti s nasazováním vodíkových technologií.

Moderátorka prvního dne: Claudia Patricolo

Diskuse prvního dne bude moderovat Claudia Patricolo, zkušená mezinárodní novinářka a moderátorka specializující se na energetiku a klimatickou politiku ve střední a východní Evropě. Dříve působila jako šéfredaktorka CEENERGYNEWS, dnes se zaměřuje na inovace v čistých technologiích, udržitelnost a transformaci energetických trhů do životaschopných obchodních modelů. Její zkušenosti a mezinárodní perspektiva ji činí ideální moderátorkou pro den věnovaný propojení vodíkové politiky s byznysem.

Témata s přesahem do praxe

Témata konference Hydrogen Days 2026 mají přesah i do každodenního života. Dotýkají se například budoucnosti dopravy, bezpečnosti energetických dodávek, konkurenceschopnosti evropského průmyslu či vzniku nových pracovních míst. Diskuse
o vodíku tak nejsou pouze technickou záležitostí, ale otázkou dlouhodobého ekonomického a společenského rozvoje. Účastníci se dozvědí, jaké technologie a strategie jsou klíčové pro širší rozšíření vodíkových řešení v praxi, jak se mění legislativa v Evropě i v České republice a jak se z vyspělých konceptů stávají fungující projekty.

Konference Hydrogen Days 2026 se koná pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a hlavního města Prahy.

Program konference Hydrogen Days naleznete ZDE.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 procenta více. Systém zpracoval přes 88 milionů mýtných transakcí, proti loňsku zhruba o tři procenta méně. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok zaplatili dopravci na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

Z většiny se na vybraném mýtném za leden podíleli zahraniční dopravci, jejichž podíl je 54 procent. Celkem 89 procent zaplatili dopravci za jízdu po dálnicích, zbylou část za jízdu po silnicích první třídy.

Ke konci ledna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 872.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Společnost CzechToll vydala registrovaným vozidlům 590.000 palubních jednotek.

Od ledna je mýtné vybíráno také na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Po nejdelším novém úseku, který je na D35 mezi Janovem a Opatovcem, projelo v lednu ve směru na Litomyšl přes 43.000 nákladních aut, v opačném směru přes 49.000.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

123...1 192Strana 1 z 1 192

Logistický kalendář

Doporučené

LogiMAT

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253