Domů Blog

Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové

Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Sněmovna ji projednala a odeslala do třetího čtení. Opozice to kritizuje jako populismus a rozpravu kvůli tomu provázely spory. Poslancům druhé čtení předlohy kvůli sporům o dopady na rozpočet zabralo převážnou část polední přestávky.

Pro změnu ohledně časové platnosti dálniční známky se vyslovil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Snažíme se tak vyjít vstříc řidičům, kteří dálniční síť nevyužívají tak často a pravidelně,“ řekl před poslanci. Totožný návrh již dříve předložil poslancům Senát, Sněmovna se jím ale dosud nezabývala. Dnešní novelu by mohla schvalovat již za dva týdny.

Projednávaná novela zákona o pozemních komunikacích ruší každoroční valorizaci ceny dálniční známky podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Tuto změnu zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Předseda ODS a někdejší ministr dopravy Martin Kupka již dříve uvedl, že valorizace vychází z principu, že na rozšiřování dálniční sítě se mají podílet zejména ti, kteří ji využívají.

Kupka dnes vládní návrh opět kritizoval jako zátěž, kterou bude muset stát nést. Vláda se podle něj střílí do nohy při plnění svých populistických slibů. „Odmítám střílet do nohy občany České republiky,“ prohlásil Bednárik a dodal, že víc peněz chce vybrat od kamionů.

Jan Sviták (STAN) hovořil o líbivém populistickém gestu. „Plníme slib, který jsme lidem dali,“ reagoval místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Poznamenal, že s výpadkem příjmů se bude muset vláda vypořádat. „Jen za dva roky kvůli tomuto populistickému kroku bude chybět v rozpočtu přibližně 1,5 miliardy korun, za což by se postavilo asi šest kilometrů dálnic,“ varoval Michal Zuna (TOP 09).

Vláda Andreje Babiše (ANO) se ke zmrazení cen zavázala v programovém prohlášení. Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 a letos na 2570 korun.

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle předlohy i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Poslanci STAN Lucie Sedmihradská a Jan Papajanovský chtějí, aby kraje dostávaly v rámci rozpočtového určení daní šest procent ze spotřební daně z nafty. Kraje by si tyto peníze měly mezi sebe dělit podle poměru počtu kilometrů silnic II. a III. třídy. Kraje by tak podle Papajanovského získaly předvídatelný způsob financování a měly by víc peněz na opravy silnic. Stát loni na této dani vybral téměř 94 miliard korun, takže pro letošní rok by šlo krajům asi 5,6 miliardy.

Kraje v minulosti dostávaly od státu na své silnice dvě až čtyři miliardy korun. Podle dřívějších informací se však pro příští rok s těmito penězi nepočítá. Babiš již dříve uvedl, že kraje mají dost peněz z rozpočtového určení daní.

Další z poslanců STAN Sviták chce zachovat mechanismus zdražování dálničních známek. Navrhuje však zavést dálniční známku jen na jednu dálnici, která by stála polovinu částky celostátní dálniční známky.

Zdroj: ČTK

ŘSD začne opravovat D5 za Plzní od Nýřan do Líní, omezení tam budou od pátku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne koncem týdne opravovat dálnici D5 mezi 88. a 94. kilometrem, tedy hned za Plzní od Nýřan do Líní, a řidiči tam proto musí od pátku počítat s omezeními. První část rekonstrukce potrvá do konce listopadu, druhá na ni naváže po zimní přestávce na jaře. Práce v úseku vyjdou na 668 milionů korun bez DPH, sdělil ČTK mluvčí ŘSD Adam Koloušek. V současné době podnik už rekonstruuje jednu stranu D5 mezi kilometry 110,3 až 100,7.

Dálnice D5 z Plzně do Rozvadova, dokončená v obou směrech v roce 1997, patří k nejstarším v ČR. Podle ŘSD se na jejím stavu poměrně výrazně projevilo i vysoké zatížení zejména kamionovou dopravou a některé úseky jsou na kraji životnosti.

„I s ohledem na to, že většinu závad na těchto nejstarších úsecích nelze odstraňovat pouze dočasnými lokálními zásahy, prochází v posledních letech celá trasa mezi Plzní a Rozvadovem postupnou rekonstrukcí,“ uvedli zástupci ŘSD.

V úseku mezi 88. a 94. kilometrem dostane dálnice na obou stranách nový povrch, dělníci vymění svodidla a součástí je i přestavba vybraných odpočívek na kontrolní policejní místa.

Od pátku bude podle ŘSD provoz na dálnici za Plzní omezen ve směru na Rozvadov. V následujících dnech budou už omezení na obou stranách, přičemž v každém směru bude provoz jen jedním jízdním pruhem. Od pondělí dělníci uzavřou celou levou polovinu dálnice ve směru na Plzeň a provoz svedou na pravou polovinu, kde bude jeden jízdní pruh vyčleněn pro řidiče směřující na Plzeň a dva na Rozvadov.

Zdroj: ČTK

Navigační aplikace mohou zhoršit průjezdnost, uvádějí italští vědci

Navigační aplikace mohou zhoršit průjezdnost městy, pokud je ve stejné době používá velký počet řidičů. Uvádí to výzkum italských vědců, o kterém informovala italská Národní rada pro výzkum (CNR, italská obdoba akademie věd). Potenciálně tak rozsáhlé využívání navigačních aplikací může vést také ke zvýšení emisí z automobilové dopravy. Výzkum vydala vědecká revue Nature Communications.

Vědci simulovali využívání navigačních aplikací ve třech velkých městech – Římě, Miláně a Florencii. „Výsledky ukazují, že rozsáhlé využití navigačních služeb může vést k snížení různorodosti cest a ne koncentraci dopravy na omezený výčet ulic,“ uvádí CNR. Kdyby všichni řidiči využívali při řízení navigaci, pak by vědců jezdili jen na 14 procentech cest, které jsou k dispozici. Navigace mají také tendenci nasměrovat uživatele na velké dopravní tepny. To vše může vést nakonec k zhoršení průjezdnosti.

Při nízké hustotě dopravy či relativně malém využívání navigace tyto aplikace mají pozitivní dopad na životní prostředí a vedou k snižování emisí z automobilové dopravy. Pozitivní dopad navigace na pokles emisí se ale snižuje s rostoucí hustotou dopravy a větším využíváním aplikací. V některých případech se ukázalo, že používání navigace při plánování cest může vést až k nárůstu emisí, pokud je velmi hustá doprava a aplikaci používá vysoký podíl řidičů.

Italští vědci se zaměřili navigace, protože to považují za příklad, kdy technologie a algoritmy přímo ovlivňují rozhodování lidí v každodenním životě. „Tyto nástroje mohou mít přínos pro jednotlivého řidiče, ale když vysoký počet uživatelů dostává stejné instrukce, tak se mohou projevit nechtěné kolektivní dopady na městskou dopravu,“ uvedl jeden z autorů Giuliano Cornacchia. Podle vědců by tak bylo vhodné zdokonalit tyto technologie tak, aby braly v potaz důsledky toho, že se podle nich orientuje velký počet lidí.

Zdroj: ČTK

Provozní náklady elektromobilu jsou o třetinu nižší než u spalovacího auta

I když jsou elektromobily stále obvykle o desítky procent dražší než srovnatelné vozy se spalovacím motorem, rozdíl v pořizovací ceně se může poměrně brzy smazat díky levnějším provozním nákladům.

Vyplývá to z propočtů výzkumné organizace pro snížení emisí v dopravě (ICCT), která se zabývala náklady elektromobilů nabíjených částečně v domácím prostředí a částečně u veřejných nabíječek. Zásadní rozdíl činí právě náklady na energii pro pohon.

Navíc, zatímco v průběhu dosavadních měsíců letošního roku ceny ropných paliv dále rostly, elektřina zůstává zhruba stejně drahá.
Snižuje se také cenový odstup obou kategorií vozů. Podle studie ICCT se ceny elektromobilů mezi lety 2020 až 2020 snížily v průměru o osmnáct procent. Ceny spalovacích aut naopak ve stejném období vzrostly o dvě procenta.

Elektromobily navíc ještě budou zlevňovat. „Pozorujeme, že ceny automobilů neklesaly tak rychle jako náklady na baterie, což naznačuje, že v nadcházejících letech existuje ještě značný prostor pro další zlevňování elektromobilů,“ uvedl Peter Mock, ředitel evropské pobočky ICCT.

Náklady na baterie se totiž v posledních letech snížily o 35 procent.

Zdroj: ČTK

Geis Group převezímá Krage & Gerloff v Německu

Od poloviny 90. let existuje úzká spolupráce mezi společností IDS Logistik GmbH a společností Krage & Gerloff Logistik GmbH. Toto partnerství se v průběhu let nejen upevnilo na obchodní úrovni, ale také vytvořilo přátelské vazby mezi majiteli přesahující generace. Od ledna 2027 bude Krage & Gerloff se svými pobočkami ve Schwanebecku a Magdeburgu součástí skupiny Geis Group.

Rozšíření německé silniční sítě

Integrace společnosti Krage & Gerloff do skupiny Geis Group představuje významný krok v rozvoji německé silniční sítě. V posledních letech si Geis Group již posílila svou pozici v IDS prostřednictvím spolupráce se skupinou Gras, společnostmi Krüger a agotrans Logistik. Převzetím společnosti Krage & Gerloff bude do sítě zapojena další důležitý partner.

Geis Group si klade za cíl nabídnout svým zákazníkům v Německu silnou a stabilní síť kusových zásilek. Aby toho dosáhla, jsou zapotřebí výkonné vlastní pobočky a robustní systém IDS. Na trhu, který se stále více konsoliduje, vidí Geis Group potřebu aktivně přispívat ke stabilitě sítě.

Zaměření na lidi a kontinuitu

Rozhodnutí o převzetí se však týká nejen strukturálních aspektů, ale také lidí pracujících v těchto společnostech. Integrací společnosti Krage & Gerloff se stane součástí skupiny Geis Group 430 nových zaměstnanců a zaměstnankyň. Sebastian Gerloff zůstane na palubě jako generální ředitel a bude vést pobočku. To má zajistit kontinuitu pro zaměstnance a zákazníky a poskytnout možnost společného rozvoje obou poboček.

Zdroj: International Transport Journal

Spotřeba paliv v Česku dál roste. Fosilní energie zůstává nepostradatelná i přes rostoucí elektromobilitu

Spotřeba automobilových benzinů a motorové nafty v Česku v prvním pololetí 2026 opět vzrostla. Podle dat České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) dosáhl trh celkového objemu 4,453 miliardy litrů, což představuje meziroční růst o 3%. Trend zvyšující se poptávky tak pokračuje už od předcovidového roku 2019.

Benzin +4 %, nafta +2 %

Za prvních šest měsíců letošního roku se spotřeba automobilových benzinů zvýšila na 1,217 miliardy litrů, tedy o 4 % oproti prvnímu pololetí 2025. Motorová nafta, která je dlouhodobě dominantním palivem české ekonomiky, dosáhla objemu 3,236 miliardy litrů, cožznamená růst o 2 %.

Nárůst spotřeby pohonných hmot navázal na vývoj od předcovidového roku 2019. V období let 2019–2025 vzrostla podle ČAPPO spotřeba benzinů o 12 % a nafty o 10 %.

Česko má jedny z nejlevnějších paliv v EU

V první polovině roku byla v ČR druhá nejlevnější nafta a osmý nejlevnější benzin z celé EU. „Nízké ceny se projevily i na vyšších prodejích u čerpacích stanic v příhraničí. Češi tankovali více, ale zároveň rostly nákupy i ze strany řidičů z Německa, Rakouska či Slovenska,“ říká Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Ekonomika táhne spotřebu nafty

Růst spotřeby pohonných hmot je úzce spojen s vývojem ekonomiky. Hrubý domácí produkt letos roste o 2 %, což se podle ČAPPO promítá především do vyšší spotřeby motorové nafty – tento ukazatel ji ovlivňuje zhruba z 80 %.

Silná poptávka přichází zejména z mezinárodní kamionové dopravy, průmyslové výroby, stavebnictví, zemědělství. Spotřebu benzinů naopak podporuje tuzemská poptávka a individuální turistika domácí i příhraniční.

Benzin posiluje

Růst spotřeby benzinů se odvíjí rovněž od strukturální změny na automobilovém trhu, kde se postupně snižuje zastoupení dieselových motorů. Podíl naftových motorizací v rámci registrací nových osobních vozidel se za poslední dekádu propadl z více než 42 % v roce 2016 na necelou pětinu v roce 2025. Vyplývá to ze statistik Svazu dovozců automobilů.

Benzinové motorizace získávají stále silnější pozici i ve firemních flotilách. „S průběžnou obnovou vozových parků si firmy stále více pořizují vozy na benzín. Za posledních deset let se podíl benzínu na celkových odběrech paliv prostřednictvím našich tankovacích karet zdvojnásobil,“ popisuje Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která je resellerem tankovacích karet Shell a EuroOil. „Nejnižší podíl benzinu vůči naftě jsme zaznamenali v roce 2017 na úrovni 14,2 %. Za prvních 6 měsíců letošního roku to bylo poprvé už více než 30 %,“ upřesňuje Damir Duraković.

Fosilní paliva zůstávají klíčovou energií

Spotřeba benzinů i nafty potvrzuje dlouhodobý trend: fosilní paliva zůstávají hlavním zdrojem energie pro dopravu a průmysl. A to i přes postupující elektrifikaci, protože množství energie odebrané na dobíjecích stanicích roste výrazným tempem. Například spotřeba v síti PRE POINT dosáhla za šest měsíců letošního roku necelých 6,98 GWh a meziročně tak vzrostla o 42,1 %.

Podobně jsou na tom firmy a živnostníci. „V prvním pololetí evidujeme prostřednictvím Energokarty téměř 1GWh odebranéelektřiny. Je to dvojnásobek oproti celému roku 2024 a ve srovnání s loňským prvním pololetím jde o zhruba třetinový nárůst,doplňuje Damir Duraković.

I přes rychlý rozvoj elektromobility ale nelze v krátkém horizontu nahradit tradiční paliva. „Česká ekonomika je strukturálně závislá na motorové naftě, která tvoří zhruba 73% spotřeby, a přibližně 40% musíme dovážet. Klíčová odvětví jako průmysl, mezinárodníkamionová doprava, veřejná doprava, zemědělství či stavebnictví jsou na naftě stále plně závislá, uzavírá Václav Loula z ČAPPO.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Dostavba pražského městského okruhu by mohla začít už v roce 2029

První část dostavby městského okruhu v Praze mezi Rybníčky a Českobrodskou by mohla začít už v roce 2029 a být zprovozněná v roce 2036. Stavba dalších tří úseků by pak měla začít v roce 2034 a trvat osm let. Stavbu na etapy a postupné zprovoznění umožnily změny v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z prezentace pro jednání dopravního výboru zastupitelstva.

Z vnitřního okruhu metropole zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8. Na základě upraveného posouzení EIA již podle prezentace město nemusí celou stavbu zprovoznit až poté, co bude fungovat celý vnější okruh. Zmizely také podmínky zprovoznit celou zbývající část okruhu najednou a společně se zavedením mýta pro vjezd do centrální části města.

Z toho podle magistrátu vyplývá možnost výstavby na etapy a postupného zprovoznění. Stavba má být rozdělena na úseky Rybníčky – Českobrodská, Českobrodská – Balabenka, Pelc/Tyrolka – U Kříže a Libeňská spojka mezi Vychovatelnou a Balabenkou.

Dřívější zahájení stavby nicméně bude možné jen u úseku mezi napojením na Jižní spojku v Rybníčkách a Českobrodskou, protože u zbylých je nutné nejprve postavit a zprovoznit Hloubětínský tunel, který má převést pod zem auta z části Kbelské ulice. Jeho výstavba by měla začít v roce 2029 a hotov má být podle dokumentu v roce 2033, což o rok později umožní zahájit výstavbu zbylých úseků městského okruhu. Kompletní zprovoznění finální části okruhu pak magistrát očekává v roce 2042.

Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby, proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu prodlouženy tunely z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Loni zveřejněný odhad nákladů dostavby je 113 miliard korun bez DPH.

Současní radní loni zadali původním projektantům z firem Satra, Mott MacDonald CZ, Pudis a Metroprojekt úpravy dokumentace na základě schválených změn a dopracování projektu pro vydání stavebního povolení. O to chce magistrát podle prezentace požádat ještě letos.

Město zároveň letos plánuje vypsat tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun na geotechnický průzkum nutný pro stavbu. Ten bude spočívat zejména v proražení tří průzkumných štol, které v budoucnu poslouží i jako součást tunelových staveb. Průzkum by měl začít příští rok, kdy také magistrát očekává vydání nepravomocného stavebního povolení dostavby.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Zdroj: ČTK

V Praze v srpnu chyběly plastové Lítačky k výměně, už je jich dostatek

V Praze v srpnu scházely plastové karty pro MHD Lítačka nutné pro výměnu těch, kterým skončila platnost. Důvodem byl zvýšení zájem o výměnu. Nyní již jsou dodávky obnoveny a karet je dostatek. Na dotaz ČTK to uvedl Vladimír Antonin Bláha, mluvčí městské firmy Operátor ICT (OICT), která má provoz Lítačky na starosti.

„Důvodem byl především zvýšený zájem o výměnu nejstarších karet vydaných v roce 2016, kterým v průběhu letošního roku postupně končí platnost. Výpadek dodávek karet Lítačka trval přibližně deset dní. Dodávky jsou nyní zcela obnoveny a karet Lítačka máme v tuto chvíli dostatek,“ uvedl mluvčí. Firma podle něj stav zásob na výdejních místech sleduje a podle potřeby karty doplňuje.

Mluvčí dodal, že výměnu karty je standardně možné vyřídit na výdejních místech nebo prostřednictvím e-shopu PID Lítačka. „Cestující zároveň nemusí jako identifikátor využívat pouze plastovou kartu: dlouhodobý kupón lze přiřadit například také k mobilní aplikaci PID Lítačka,“ doplnil. Další možností je využití platební karty.

V letošním roce podle dřívějších informací OICT končí platnost asi 370.000 nejstarších karet, což se reálně týká asi 130.000 lidí, kteří na ní měli na začátku roku nahraný platný kupon. Firma již dříve platnost karet dvakrát prodloužila o tři roky. Stejně postupovala u později vydaných dokladů, jejichž platnost tak bude končit v následujících letech. Lítačka začala fungovat v roce 2016, kdy nahradila opencard.

Zdroj: ČTK

Příměstské vlaky u Prahy jezdí kratší než obvykle, i kvůli instalaci ETCS

České dráhy (ČD) se omluvily za to, že na příměstských linkách v okolí Prahy nyní jezdí kratší vlakové soupravy než obvykle. S omezením se cestující podle dopravce mohou setkat i v následujících dnech. Dráhy to uvedly na síti X. Důvodem jsou podle firmy technické závady souprav nebo instalace zabezpečovacího systému ETCS do vlaků.

„Kvůli vysokému počtu odstavených jednotek CityElefant je část vlaků vedena v kratším řazení a omezení mohou přetrvávat i v dalších dnech. Příčinou nedostatku vozidel nejsou jen technické závady, ale také poškození při mimořádných událostech nebo probíhající instalace zabezpečovacího systému ETCS,“ uvedly České dráhy. Zdůraznily, že pro co nejrychlejší návrat vozidel do provozu dělají maximum. „Děkujeme za pochopení a omlouváme se za snížený komfort cestování,“ dodal dopravce.

O tom, že vybaví své regionální vlaky CityElefant zabezpečovacím systémem ETCS, České dráhy informovaly před čtyřmi lety. Zakázku na vybavení 66 souprav za 1,5 miliardy korun získala dceřiná společnost drah ČD-Telematika s dalšími partnerskými firmami. Systémem, který mimo jiné kontroluje dodržování maximální povolené rychlosti nebo zastaví vlak při případném nedovoleném přejetí návěstidla, vybavují dráhy CityElefanty postupně.

Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou České dráhy provozovat i od roku 2030. Kontrakt na dalších 30 let v pondělí schválilo vedení Prahy a s uzavřením smlouvy souhlasilo také středočeské zastupitelstvo. Cena zakázky je 165,17 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Železniční most na Výtoni provizorně zpevní uhlíkové lamely

Správa železnic začne od příštího týdne zpevňovat některé části Výtoňského mostu. Konkrétně dojde k očistění a vyztužení vybraných míst uhlíkovými lamelami lepenými přímo na ocelové konstrukce. Stabilizace částí mostu je nejefektivnějším způsobem, jak na něm udržet provoz ve stávajícím omezeném rozsahu.

Montáž uhlíkových lamel se bude provádět z lešení zavěšeného na most, které se v tomto týdnu začíná instalovat. Práce pak potrvají šest týdnů a nebudou mít vliv na železniční provoz nad rámec současných opatření. Dojde pouze k dílčím omezením pohybu pěších na lávkách.

Práce se budou provádět pod dozorem expertů z katedry ocelových konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Správa železnic je předem projednala se všemi příslušnými subjekty včetně památkářů.

Most přes Vltavu na pražské Výtoni slouží železniční dopravě od začátku minulého století. Leží na vytížené trase, kterou využívají nejen příměstské vlaky z metropole do Berouna, ale také dálkové spoje do Plzně a Bavorska. V současné době na něj může vjet jenom jeden vlak, a to maximální rychlostí 20 km/h. Aktuální práce by měly zajistit udržení provozu ve stávajícím režimu minimálně do roku 2028. Rozhodnutí o finálním řešení přemostění chce Správa železnic učinit ještě letos.

Zdroj: Správa železnic

Logistický kalendář

MSV