Domů Blog

Ve stanici lanovky v Peci p.S. otevřeli multimediální expozici o Sněžce

V dolní stanici kabinové lanové dráhy v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše přes 170 metrů čtverečních propojuje příběhy, přírodu i historii Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry. Novinářům expozici představili zástupci radnice a společnosti Lanová dráha Sněžka (LDS).

Expozice vznikla v prostorách bývalého bistra. Náklady ve výši osmi milionů korun hradila LDS z vlastních zdrojů. Na tvorbě obsahu expozice se podílela také Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).

„Sněžka není jen cílový bod, ke kterému návštěvníky vyvezeme. Je to mimořádné místo s vlastním příběhem, přírodou a historií a chtěli jsme, aby to lidé mohli poznat ještě před cestou na vrchol. Zároveň jsme hledali způsob, jak turistům zpříjemnit čas, který zejména v hlavní sezoně tráví čekáním na lanovku,“ sdělil ředitel LDS Jiří Špetla.

Dominantou hlavního sálu je přibližně 4,3 metru dlouhý plastický model Sněžky a jejího okolí, na který se promítá videomapping. Turisté za několik minut uvidí, jak se krajina mění během ročních období, poznají turistické trasy, horské stavby a další významná místa. Projekci doprovází hlasový komentář. Dalším výrazným prvkem je půlkruhová panoramatická projekce nazvaná Přírodní živly a Sněžka. Odborníci upozorňují, že klima na Sněžce je navzdory nevelké nadmořské výšce 1603 metrů arktické a velehorské, často neodráží ráz počasí v celých Krkonoších.

Expozici doplňují projekce na podlahu, dotykové obrazovky, hry a kvízy nebo kukátka. Další část expozice pracuje s postavou Krakonoše a jeho proměnami. Obsah je připraven v českém, německém a polském jazyce.

„Chtěli jsme vytvořit expozici, která nebude klasickým muzeem s vitrínami a dlouhými texty. Sněžka je dynamické místo a stejná má být i její prezentace,“ uvedla Kateřina Soukupová ze společnosti M Plus, která expozici vybudovala.

Jedna z interaktivních částí seznamuje také s KRNAP a pravidly, jak se na Sněžce a v jejím okolí chovat. Sněžka patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v ČR a v letní sezoně míří na její vrchol podle správců KRNAP až 9000 pěších turistů denně. V tomto počtu nejsou zahrnuti cestující přepravení lanovkou z Pece, jejíž přepravní kapacita dosahuje maximálně 250 osob za hodinu. Významná část turistů přichází také z polské strany. Na vrch Kopa vede z Karpacze lanovka s přepravní kapacitou až 900 lidí za hodinu.

Kabinová lanovka je po kompletní výměně v provozu na prvním úseku od prosince 2013, na druhém od února 2014. Současné zařízení nabízí turistům čtyřmístné kabiny místo dřívějších otevřených dvousedaček. S výměnou lanovky vznikla také nová dolní stanice. Nástupní objekt se posunul blíže k Peci a lanovka na rozdíl od té z roku 1949 překonává řeku Úpu.

Zdroj: ČTK

Správa železnic rozšíří počet míst s cedulemi s kontaktem na krizovou pomoc

Správa železnic (SŽ) do konce roku navýší počet cedulí, které se nacházejí u tratí a nabízejí lidem v těžké životní situaci kontakt na krizovou pomoc. Zároveň bude pokračovat v kampani na podporu duševního zdraví, ve které chce oslovit více mladých lidí. Cílem je připomenout, že říct si o pomoc není projevem slabosti. ČTK to sdělil mluvčí SŽ David Kabele. Na jaře SŽ nainstalovala cedule na 12 místech.

Podle aktuálních dat Drážní inspekce za prvních devět měsíců tohoto roku zemřelo na české železnici 130 lidí, loni to bylo za stejné období o 33 více. Většina z nich zemřela při srážce s vlakem, konkrétně 114 lidí, loni za stejné období 141. Za celý rok 2025 zemřelo v Česku na železnici 227 lidí. Podle SŽ každoročně tvoří více než tři čtvrtiny úmrtí na železnici sebevraždy.

„Je přitom potřeba jasně říct, že pokus o sebevraždu na železnici nemusí skončit smrtí. Člověk může přežít s těžkými zraněními a trvalými zdravotními následky. Chceme těmto tragédiím předcházet, a proto rozšiřujeme spolupráci s organizacemi, které pomáhají lidem v náročných životních situacích,“ uvedl v tiskové zprávě SŽ ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Podle Magdaleny Lukasové z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je podstatné lidem ukázat možnosti, jak pečovat o psychiku a kam se obrátit, když už na obtíže nestačí. „Pro mladé lidi je přitom důležité mít k dispozici i snadno dostupné nástroje. Vedle nového webu Opatruj.se proto v kampani představujeme také aplikaci Nepanikař, kterou mohou využít sami a kdykoliv,“ uvedla.

SŽ proto s cílem oslovit mladé navázala spolupráci se spolkem Nepanikař. Iniciativa se inspirovala podobnými projekty ve Velké Británii, Kanadě a na Slovensku. Od začátku na ní spolupracuje organizace Cesta z krize, která provozuje linku první psychické pomoci 116 123 uvedenou na cedulích. Ta funguje nonstop, je zdarma a mohou ji využít i lidé, kteří mají starosti o své blízké.

Zářivě žluté cedule s telefonním číslem mají člověka v kritickém okamžiku vytrhnout z jeho rozhodnutí a nabídnout mu okamžitou pomoc. Sebevražedná krize bývá podle odborníků velmi intenzivní, ale zároveň krátká, a právě vytržení z těchto myšlenek může člověku pomoci situaci přehodnotit.

Doprovodná informační kampaň pracuje s motivem nádechu a výdechu a má vést k zastavení, uklidnění a připomenutí, že pomoc je dostupná. Kampaň je umístěná na desítkách nádraží a sociálních sítích.

Sebevraždy na železnici mají kromě lidského rozměru také výrazný dopad na provoz. Obnovení dopravy po takové události trvá v průměru hodinu a půl a následky si nesou také strojvedoucí.

Zdroj: ČTK

V Praze začaly sloužit nové tramvajové zastávky Hodkovičky

Pražská tramvaj v ulici
Foto: Florian / Unsplash

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) uvedl 7. října 2026 do zkušebního provozu pár nových tramvajových zastávek Hodkovičky na trati KOMOKO podél Modřanské ulice. Výstavba včetně přípravných prací trvala devět měsíců a stála téměř 30 milionů korun bez DPH. Zhotovitelem byla společnost EUROVIA CZ.

Plně bezbariérové zastávky leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi stávajícími zastávkami Černý kůň a Belárie, mezi ulicemi Mezi Vodami a Šífařská. Výrazně tak zkracují pěší docházku k tramvajovým spojům. Zastávky jsou na znamení a zastavují na nich denní linky 3, 17 a 20 (nyní dočasně nahrazená linkou 40) a noční linka 92.

Přípravné práce začaly v lednu, kdy bylo nutné sondami ověřit skutečné umístění inženýrských sítí a podle výsledků upravit realizační dokumentaci. Samotná stavba začala na přelomu května a června za plného provozu tramvají. Zhotovitel nejprve zbořil stávající opěrné zdi v místě budoucích nástupišť, odtěžil část svahu a stabilizoval trať proti sesunutí. Poté následovaly přeložky inženýrských sítí, stavba nových opěrných zdí a rozšíření tělesa tratě.

V poslední etapě vznikla nástupiště, přechody přes tramvajovou trať, nájezdové rampy a schodiště ze Šífařské i Modřanské ulice. Součástí akce byly také parkové úpravy svahu u Modřanské ulice, kde DPP nechal vysadit 440 keřů. V navazující akci vybuduje Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v Modřanské ulici stejnojmenné autobusové zastávky a přechody pro chodce se světelnou signalizací.

„Modřany se dynamicky rozvíjejí a přibývá zde nová rezidenční výstavba. Vyslyšeli jsme proto požadavky nových obyvatel a přidali zastávku, která cestujícím zkrátí cestu a usnadní jejich každodenní dojíždění,“ uvedl Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Na této investiční akci se ukázalo, že i stavebně zdánlivě jednoduchá záležitost je z pohledu přípravy mimořádně náročná a trvala mnoho let. Trať byla budována extrémně dlouho a mimořádně trpěla neduhy socialismu. Zatímco zdi u Černého koně byly budovány už v roce 1985, tak stavba byla dokončena až v roce 1995. Majetkoprávní vypořádání se táhlo skoro 30 let a DPP trať získal do svého majetku teprve před nedávnem,“ doplnil Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Zdroj: DPP

Vysoké náklady na palivo mohou zůstat až do roku 2028, říká šéf Ryanairu

Evropské letecké společnosti by se kvůli válce s Íránem mohly potýkat s extrémně vysokými náklady na letecké palivo a s vyššími cenami letenek až do roku 2028, míní šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O’Leary. Podle agentury Reuters jde o první varování ze strany představitele leteckého odvětví, že dopady nynější situace by se mohly protáhnout až do roku 2028.

Válka s Íránem letos prudce zdražila ceny leteckého paliva, což snižuje marže leteckých společností. A to navzdory tomu, že se proti výkyvům cen paliva běžně zajišťují.

Letecké palivo je aktuálně o 50 procent dražší než před únorovým vypuknutím války. A podle šéfa Ryanairu je pravděpodobné, že na takových úrovních zůstane další rok až rok a půl.

„Všichni budeme v příštím roce čelit obrovskému problému s náklady,“ řekl O’Leary na tiskové konferenci sdružení Airlines for Europe (A4E). Uvedl ale, že neočekává nedostatek zásob. „O dostupnosti leteckého paliva v Evropě tuto zimu – nebo upřímně řečeno ani v průběhu příštího léta – nepanují žádné pochybnosti,“ dodal.

Zvyšování cen bude v nadcházejících měsících podle šéfa Ryanairu pokračovat. Už dříve řekl, že ceny letenek by mohly být příští léto až o 20 procent vyšší v důsledku rostoucích nákladů.

„Letecké společnosti nemohou přežít, pokud tyto šílené vyšší náklady na palivo nepromítnou do vyšších nabídek a zákazníci to budou muset zaplatit,“ uzavřel O’Leary.

Zdroj: ČTK

Kulatý stůl ČLA v Budvaru připomněl 20 let vývoje logistiky pivovaru

Kovové sudy na pivo naskládané na sobě
Foto: Belinda Fewings / Unsplash

Česká logistická asociace uspořádala 7. října 2026 další Kulatý stůl, tentokrát v Budějovickém Budvaru v Českých Budějovicích. Hlavním tématem setkání členů asociace bylo 20 let v logistice Budvaru. Na programu byla také prezentace projektu SmartLog Leader Program a prohlídka pivovaru včetně distribuce a expedice.

Vývoj Budějovického Budvaru a jeho logistiky v posledních dvou desetiletích přiblížil účastníkům Pavel Pánek. Hovořil o cestě od modernizace výroby přes automatizaci skladování až po současnou digitalizaci a řízení distribuce.

Součástí programu byla také prezentace Pavla Moravce z GS1 Czech Republic a Petra Jirsáka z Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří představili projekt SmartLog Leader Program.

Následovala prohlídka pivovaru. Účastníci navštívili varnu s měděnými varnými nádobami, ležácké sklepy s ochutnávkou piva a také logistickou část provozu – distribuci a expedici. Prohlídkou provázeli Pavel Pánek, Stanislav Tomša, Petr Košin a sládek Adam Brož.

Kulaté stoly pořádá ČLA pro své členy v různých firmách; předchozí se uskutečnil v červnu ve společnosti ARDON.

Zdroj: ČLA

Umělá inteligence v logistice: zadavatelé a 3PL ji využívají jinak

Distribuční sklad s regály a žlutými přepravkami se zbožím

Nový ročník rozsáhlé studie o vztazích mezi firmami a jejich poskytovateli logistických služeb ukazuje, že umělá inteligence se v logistice přesouvá z pilotních projektů do běžného provozu. Zadavatelé i poskytovatelé ji však nasazují na odlišné úlohy a největší brzdou nejsou samotné technologie, ale kvalita dat a zastaralé systémy.

Studie Third-Party Logistics Study vychází už 31. rokem a její výsledky byly představeny na začátku října na konferenci CSCMP EDGE v americkém Nashvillu. Připravily ji poradenská společnost NTT DATA, firma Penske Logistics, Global Supply Chain Institute při University of Tennessee a profesní sdružení CSCMP. Opírá se o několik set odpovědí od výrobních a obchodních firem, které logistiku zadávají externím partnerům, i od samotných poskytovatelů logistických služeb (3PL). Hlavní zjištění zní: umělá inteligence už v logistice není experiment, ale pracovní nástroj.

Každý sází na něco jiného

Zadavatelé logistiky využívají umělou inteligenci hlavně tam, kde potřebují předvídat. Prediktivní analytiku a včasné rozpoznávání rizik uvádí 66 procent z nich. Poskytovatelé logistických služeb naopak nejčastěji sahají po generativní umělé inteligenci, kterou používá 74 procent dotázaných 3PL firem. Obě skupiny se ale shodují v tom, kde se investice vracejí nejvíce: v plánování přeprav a optimalizaci tras. Poskytovatelé tuto oblast hodnotí 3,15 bodu ze čtyř, zadavatelé 2,71 bodu.

Brzdou jsou data, ne algoritmy

Na otázku, co brání širšímu nasazení umělé inteligence, odpovídalo 61 procent respondentů, že nedostatečná kvalita a dostupnost dat. Zastaralé systémy a složitou integraci zmínilo 54 procent a omezený rozpočet 46 procent. Podle Jonathana Whitakera, ředitele poradenství pro dodavatelské řetězce ve společnosti NTT DATA, je technologie připravená, zaostávají však základy, na kterých má stát. Konkurenční výhodu z pilotních projektů podle něj získají firmy, které budou data a informační systémy považovat za strategickou infrastrukturu.

Partnerství a ochrana zásilek

Studie se věnuje i povaze spolupráce. Dlouhodobá strategická partnerství mají větší váhu pro poskytovatele než pro zadavatele, u nichž se na ně váže menší část spolupráce. Zadavatelé na takových vztazích nejvíce oceňují důvěru a otevřenou komunikaci, teprve poté provozní výkon a pružnost. Výrazný rozdíl v pohledu obou stran se ukázal u krádeží a podvodů v nákladní dopravě: s technologickou ochranou je velmi spokojeno 69 procent poskytovatelů, ale jen 36 procent zadavatelů. Autoři studie upozorňují, že samotná technika nestačí a rozhodující zůstává disciplína v procesech, kterou ovšem narušuje tlak na stále rychlejší doručení.

Kapacity zůstávají hlavní starostí

Největším zdrojem narušení zůstávají přepravní kapacity a délka přepravy, které se dotýkají 73 procent zadavatelů a 67 procent poskytovatelů. Firmy na to reagují pružnějšími sítěmi – spoluprací s více dopravci, kombinací druhů dopravy, hledáním alternativních dodavatelů a vyššími pojistnými zásobami.

Závěry jsou dobře přenositelné i na evropský a český trh, kde velká část skladového provozu a distribuce běží přes poskytovatele logistických služeb. Na význam kvalitních a propojených dat bude navíc tlačit i evropská regulace: nařízení EU o elektronických informacích o nákladní dopravě (eFTI) počítá s tím, že úřady budou od roku 2027 povinně přijímat informace o nákladní přepravě v elektronické podobě.

Zdroj: eLogistika.info

Správa železnic hledá projektanta nového hlavního nádraží v Brně

Železniční koleje vedoucí do stanice s nástupišti a nákladními vozy
Foto: Unsplash / Dmitry Rodionov

Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na projektovou přípravu další fáze modernizace brněnského železničního uzlu. Vybraný projektant připraví dokumentaci pro stavební povolení nového hlavního nádraží u řeky Svratky i přestavby stanice Brno-Horní Heršpice, a to v režimu BIM.

Součástí zakázky je vypracování dokumentace pro stavební povolení, majetkoprávní příprava a zpracování projektu v režimu BIM. Vedle samotného hlavního nádraží zahrnuje etapa také přestavbu stanice v Horních Heršpicích.

Podrobný inženýrsko-geologický průzkum začne hned po podpisu smlouvy, stejně jako majetkoprávní vypořádávání všech dotčených pozemků. Tím se podle Správy železnic urychlí další fáze přípravy projektu.

Vybraný projektant připraví veškeré podklady potřebné k získání stavebního povolení a žádost o jeho vydání také sám podá. Zakázka dále zahrnuje:

  • zpracování projektu v režimu BIM, tedy ve sdíleném digitálním modelu, který umožní efektivnější spolupráci projektantů, investora i dalších zapojených stran a usnadní i následnou údržbu hotové stavby,
  • tvorbu a průběžnou aktualizaci dat pro veřejný GIS portál,
  • výkon dozoru projektanta při zpracování navazující dokumentace pro provádění stavby.

Klíčovou součástí této fáze přestavby železničního uzlu v Brně je vybudování nového hlavního nádraží u řeky Svratky. Lokalita umožní zvýšit kapacitu a spolehlivost železnice pro osobní i nákladní dopravu a zároveň do nádraží přivést vysokorychlostní vlaky.

Přestavbou projde celá železniční infrastruktura v prostoru dnešního dolního nádraží, stanice Brno-Horní Heršpice a přilehlé lokality. Výstavba bude probíhat po etapách a začne na přelomu 20. a 30. let.

Přestavba zároveň vytvoří podmínky pro vznik budoucí městské čtvrti v okolí nádraží. Celá příprava je proto úzce koordinovaná s městem Brnem a je v souladu s jeho záměry.

Zdroj: Správa železnic

Vozové zásilky v Německu dostávají digitální burzu volných kapacit

Seřaďovací nádraží s řadami nákladních vozů a cisteren

Německé železniční nákladní dopravě v režimu jednotlivých vozových zásilek má pomoci nová digitální platforma Rail Capacity Broker. Spojuje volné kapacity různých dopravců do jedné virtuální sítě a zákazníkům nabízí kombinované trasy napříč jejich nabídkami. Projekt vyvinuly firmy Rail-Flow a Captrain Deutschland s ústavem Fraunhofer IML za podpory spolkového ministerstva dopravy.

Přeprava jednotlivých vozů a menších skupin vozů patří v Evropě k nejtěžším disciplínám železnice. Zásilky se musejí sestavovat a přeřazovat na seřaďovacích nádražích, což s sebou nese vysoké náklady na infrastrukturu i manipulaci. Proti kamionové dopravě proto tento segment často prohrává, přestože poptávka po pružné a cenově dostupné železniční přepravě menších objemů roste. Dalším problémem je roztříštěnost trhu: jen v Německu požádalo v roce 2024 o státní podporu jednotlivých vozových zásilek zhruba 70 železničních dopravců a každý z nich pokrývá jen část sítě. Zákazník tak snadno ztratí přehled o tom, jaké kapacity a kombinace spojů jsou vůbec k dispozici.

Jedna poptávka, jedna nabídka

Platforma funguje jako neutrální digitální burza. Dopravci do ní zadávají jízdní řády, trasy s mezilehlými zastávkami, volnou délku a hmotnost na vlacích, které už jezdí, ceny, typy vozů a nákladu i potřebná osvědčení, například pro přepravu chemikálií nebo odpadů. Zákazník naopak zadá výchozí a cílové místo, údaje o vozech a nákladu, hmotnost, délku a časové požadavky. Algoritmus poté hledá vhodné spojení napříč sítěmi jednotlivých dopravců a zohledňuje jízdní doby, doby pobytu ve stanicích, posun i technická omezení.

Poptávku převezme vedoucí dopravce, který k zakázce přizve partnerské firmy. Ty posoudí proveditelnost a připraví nabídky, zákazník ale dostane jednu souhrnnou nabídku. Platforma obchod pouze zprostředkovává, smlouvy se uzavírají přímo mezi zákazníkem a dopravci. Stávající obchodní vztahy tak zůstávají zachovány. Podle provozovatele je služba zdarma, bez smlouvy a bez poplatku za poptávku. Nejvíce se vyplatí u pravidelných přeprav alespoň jednou za dva týdny, se skupinami nejméně tří vozů na jeden odjezd a u spolupráce plánované na několik měsíců.

Rezerva ve vlacích, které už jezdí

Velký potenciál vidí autoři projektu ve smíšených vlacích. Analýzy ukázaly, že 89 procent vlaků je kratších než 700 metrů a 64 procent kratších než 600 metrů, takže v nich zbývá místo pro další vozy. Prázdné vozy navíc mohou posloužit pro zpětné náklady. Pokud by se vytížení zvýšilo o 5 až 10 procent, mohlo by podle odhadu projektu jezdit 2 000 až 4 000 vozů měsíčně navíc. Podle Dominika Fürsteho, jednoho ze dvou výkonných ředitelů společnosti Rail-Flow, nestačí převést dosavadní papírové postupy do digitální podoby – železniční nákladní doprava musí své procesy promyslet znovu.

Projekt financuje spolkové ministerstvo dopravy z programu na podporu budoucnosti železniční nákladní dopravy a potrvá do června 2027. Téma je aktuální i pro Českou republiku, kde jednotlivé vozové zásilky využívají hlavně menší průmyslové podniky bez vlastních ucelených vlaků. Evropská pravidla pro transevropskou dopravní síť TEN-T přitom počítají s tím, že na hlavních tratích budou moci jezdit nákladní vlaky dlouhé 740 metrů, takže lepší využití délky vlaků bude stále důležitější.

Zdroj: eLogistika.info

Silničáři opravují dálnici D5 od Líní u Plzně do Nýřan za 670 milionů korun

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravuje dálnici D5 mezi 88. a 94. kilometrem od Líní u Plzně do Nýřan. Od poloviny září je tam uzavřená levá polovina sedmikilometrového úseku ve směru na Plzeň. Provoz je sveden na pravou polovinu, kde je jeden pruh vyčleněn pro řidiče směřující na Plzeň a dva na Rozvadov. První polovina oprav potrvá do konce listopadu, druhá od jara do léta. Práce vyjdou na 668 milionů korun bez DPH, sdělil ČTK mluvčí ŘSD Adam Koloušek.

Úsek dálnice D5 z Plzně do Rozvadova byl dokončený v roce 1997. Vinou stáří a vysokého zatížení jsou některé jeho části na hranici životnosti, vykazují rozsáhlá poškození a postupně výrazně rostly náklady na jejich údržbu, řekl Koloušek. Na stav dálnice si řidiči stěžují kvůli velkému počtu výtluků a děr, které už se podle ŘSD nedaly lokálně opravovat.

Celou 62 kilometrů dlouhou trasu dálnice z Plzně na Rozvadov silničáři postupně přestavují. „V obou směrech máme za sedm let opraveno přes 60 procent úseků, zbývá jich pět zhruba do roku 2028,“ řekl Eduard Binko z ŘSD. Nejstarší úsek pak bude z roku 2018. Životnost cementobetonového krytu se po opravě prodlouží nejméně o 30 let, což je asi trojnásobek proti asfaltovým povrchům. Záruka na něj je deset let.

Mezi 88. a 94. kilometrem dostane dálnice na obou stranách nový povrch, dělníci vymění svodidla a přestaví vybrané odpočívky na kontrolní policejní místa. U Nýřan vyrostla mobilní betonárna pro potřeby opravy. „Není to úplně obvyklé. Tady ji můžeme mít přímo v místě stavby, která sousedí se začátkem úseku. Významně ušetříme logistické náklady i zátěž životního prostředí,“ uvedl mluvčí stavební firmy Skanska Ondřej Šuch. Betonárna vyrobí 130 metrů krychlových betonu za hodinu.

Stavbaři pokládají cementobetonový kryt vysoký 28 centimetrů každý pracovní den od 06:00 do 20:00. Nejdříve museli odstranit starý kryt i podkladní vrstvy. „Celkově se šlo do hloubky místy až 50 centimetrů. Je to de facto úplně nová dálnice,“ řekl Šuch. Část vytěženého materiálu se recykluje a používá znovu do podkladních vrstev dálnice. Proti sobě jedou na opravovaném úseku dva stroje na pokládku betonu. „Beton pokládáme rychlostí asi 50 metrů za hodinu v šířce až 12 metrů. Zraje 28 dní, ale pojíždět po něm mohou stavbaři už po týdnu,“ uvedl stavbyvedoucí Michal Ohnutek. Po zatvrdnutí se provede speciální úprava broušením, která povrch zdrsní.

Podle hlavního stavbyvedoucího Martina Musila se po dohodě s ŘSD začalo s opravou pásu na Plzeň, který byl v horším stavu. „Pracuje tu od 50 do 100 lidí. Jezdí tady desítky nákladních vozů místních dopravců,“ uvedl.

ŘSD ještě opravuje jednu stranu dálnice D5 od Ostrova u Stříbra po Přehýšov ve směru na Plzeň. Práce za 580 milionů korun budou hotové do konce října, ale ještě v listopadu tam budou silničáři měnit středová svodidla.

Tento týden v úterý to bylo 20 let od dokončení posledního úseku dálnice D5. Byl jím obchvat Plzně s tunelem pod vrchem Valík.

Zdroj: ČTK

Karlovarský kraj a stát dolaďují smlouvy o převodu letiště

Karlovarský kraj a ministerstvo obrany dolaďují smlouvy o převodu Letiště Karlovy Vary z kraje na stát. Stát získá bezplatně jak letiště samotné, tak většinu movitých věcí, které používala krajská společnost s ručením omezeným Letiště Karlovy Vary. Stát pak přislíbil zachování provozu mezinárodního letiště a rozšíření a prodloužení přistávací dráhy. Krajští zastupitelé by měli smlouvy schvalovat 19. října, řekl dnes novinářům hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).

„Je to ve fázi, že jednáme skoro obden a že se blížíme do finále. Bylo jednání jak na ministerstvu obrany, tak včera i tady na krajském úřadu on-line. Řešíme to samozřejmě ve dvou parametrech. Jedno je převedení nemovitých věcí, kde se finalizuje smlouva, a dnes jsme v radě schválili nákup i movitých věcí od našeho s. r. o. (Letiště Karlovy Vary). My budeme kupovat zejména věci bezpečnostního charakteru, například bezpečnostní rámy, rentgeny a tak dál, plus třeba i hasičská vozidla, která následně budeme převádět státu v rámci celého toho procesu převodu letiště,“ popsal současné kroky hejtman Kubis.

Po získání souhlasu krajských zastupitelů bude smlouvy schvalovat i ministerstvo obrany, které by je mělo podle současných dohod do konce října předložit vládě. Letiště v Karlových Varech by mělo začít fungovat pod správou státu, konkrétně státní firmy LOM (Letecké opravny Malešice) od 1. ledna. Samotná krajská s. r. o. Letiště Karlovy Vary následně zanikne.

Podle hejtmana zbývá například ještě dokončit znalecký posudek, který ohodnotí cenu nemovitých věcí letiště a dokončit smlouvy, které by například měly zavázat stát, do kdy by ranvej měl začít modernizovat.

Karlovarský kraj zároveň předá ministerstvu celý projekt rozšíření a prodloužení dráhy. Ten se musí už jen dopracovat do podoby realizačního projektu. Odhadované náklady na rozšíření dráhy jsou zhruba 1,3 miliardy korun.

Zdroj: ČTK