Domů Blog

Veřejná doprava online na Czechbusu probere data, C-ITS i AI

Od
Michaela Drábková
-
Konference – Logistický kalendář eLogistika.info

Konference Veřejná doprava „on-line“ se uskuteční 24. listopadu 2026 od 9.30 do 15.15 v pražském PVA EXPO v Letňanech jako součást doprovodného programu veletrhu Czechbus. Pořádá ji Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) a letošní podtitul zní Současné trendy a výzvy městské inteligentní mobility.

Akce je určena dopravcům, objednatelům veřejné dopravy, zástupcům měst a krajů i dodavatelům technologií. Program tvoří čtyři hodinové panelové diskuse, každou otevře krátký úvodní příspěvek. Celý den moderuje Jiří Matějec ze SDT.

Od jízdenky v mobilu po sdílená data

První blok (10.00–11.00) se ptá, jak budou za pět až deset let vypadat odbavovací a informační systémy veřejné dopravy. Řeč bude o cestě od čipových karet přes mobilní aplikace k integrovaným vozidlovým systémům, o ticketingu, palubních počítačích, dispečincích a fleet managementu. Úvodní příspěvek přednese Milan Sliacky z Fakulty dopravní ČVUT.

Druhý panel (11.15–12.15) se věnuje ekosystému dopravních dat a informací – tedy tomu, jak z nových datových povinností udělat systém užitečný pro města, dopravce i stát. Diskutovat se bude o standardech, interoperabilitě a rolích jednotlivých aktérů s využitím zkušeností měst, která datové prostředí už budují.

C-ITS ve městech a automatizovaná vozidla

Odpoledne (13.00–14.00) přijdou na řadu městské aplikace kooperativních inteligentních dopravních systémů C-ITS – preference veřejné dopravy a vozidel IZS, bezpečnější křižovatky a komunikace vozidel s infrastrukturou. Součástí bloku bude představení příručky „C-ITS ve městě: Praktický průvodce pro ty, kdo rozhodují“. Závěrečný panel (14.15–15.15) zmapuje, kde už dnes v dopravě pomáhá umělá inteligence a jak blízko jsou automatizovaná vozidla úrovně SAE 3–4 běžnému provozu. Úvodní příspěvky ke druhému až čtvrtému bloku má Roman Srp ze SDT.

Konference navazuje na evropský projekt C-Roads spolufinancovaný Evropskou unií. Návštěvníci mohou spojit účast s prohlídkou veletrhu Czechbus, který v PVA EXPO probíhá od 24. do 26. listopadu.

Kdy / Kde / Registrace

Kdy: úterý 24. 11. 2026, 9.30–15.15
Kde: PVA EXPO Praha, Beranových 667, Praha 9 – Letňany
Registrace: závazná přihláška na webu SDT do 17. 11. 2026 nebo do naplnění kapacity sálu.

Akce v Logistickém kalendáři: Veřejná doprava „on-line“. Oficiální web: sdt.cz.

Zdroj: eLogistika.info

Sklady v USA zdražují, přestože přibývá volných ploch

Od
Michaela Drábková
-
Palety se zbožím ve vysokých regálech skladu
Foto: Arum Visuals / Unsplash

Americký trh skladů zažívá to, čemu provozovatel platformy Flexe říká skladová stagflace: volných ploch mírně přibývá, ale nájmy i ceny krátkodobého skladování dál rostou. Poptávka se zároveň přesouvá od přístavů do vnitrozemských logistických uzlů.

Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o spotovém skladování za třetí čtvrtletí, kterou vydala seattleská společnost Flexe. Ta provozuje největší tržiště flexibilních skladových kapacit na vyžádání v Severní Americe. Zpráva vychází z indexu Flexe Spot Warehousing Index, který firma spustila v červenci jako první měřítko krátkodobého skladování v USA založené na skutečných transakcích. Plánovači dodavatelských řetězců s ním mohou pracovat podobně jako s indexy spotových sazeb v kamionové nebo námořní přepravě.

Růst běžných skladových nájmů se podle dat společnosti CoStar zpomalil na 1,3 % ročně, tedy pod zářijovou inflaci 3,7 %. Celkové náklady na skladování ale zůstávají vysoko, protože dražší je provoz skladů, držení zásob i doprava. Flexe proto ve čtvrtém čtvrtletí očekává další růst spotových i nájemních sazeb. Podle generálního ředitele a spoluzakladatele Flexe Karla Siebrechta trvá tento vývoj už zhruba dva roky: neobsazenost skladů roste, i když pomaleji, a požadované nájmy se přesto zvyšují.

Dlouhodobé nájmy reagují na změny trhu jen pomalu. Developer počítá s výnosy na desítky let a průměrná délka nájemní smlouvy v USA přesahuje podle CoStar pět let, takže pronajímatelé ceny nesnižují ani při slabší poptávce. Spotový trh je pružnější. Kapacit je v něm stále dost, ceny však podle Siebrechta táhne nahoru hlavně inflace provozních vstupů, například vyšší úroky z leasingu vysokozdvižných vozíků. Krátkodobé skladování přesto zůstává výhodné: ze 21 regionů, které index sleduje, je spotová sazba v 17 z nich stále nižší než požadovaný nájem.

Výrazně se mění geografie poptávky. Intenzita poptávky klesla v pěti ze šesti přístavních bran – v Seattlu z 34 na 24 bodů, v pobřežní části Los Angeles z 29 na 20 a v Savannah ze 48 na 38. Naopak ve čtyřech z pěti vnitrozemských uzlů se trh zpřísnil, nejvíce v Chicagu, kde spotová cena vzrostla o 5 % na zhruba 11,50 dolaru za paletu. Firma to přičítá návratu výroby do USA a dovozům, které z přístavů míří rovnou po železnici do vnitrozemí.

Na ceny působí i cla. Zvyšují nákladový tlak především v odvětvích závislých na dovozu, jako je hliník, a soustřeďují poptávku po skladech k hranici s Kanadou. Ve třetím čtvrtletí rostly spotové ceny zejména na severovýchodě a středozápadě USA. Flexe proto firmám doporučuje budovat v dodavatelských řetězcích větší pružnost a zajišťovat si skladové kapacity ve vnitrozemí.

Kombinace dlouhodobých nájmů s flexibilní kapacitou na sezonní špičky nebo nečekané výpadky je téma i pro evropské logistiky. Také v Česku řada firem doplňuje vlastní nebo dlouhodobě pronajaté sklady krátkodobými službami poskytovatelů logistických služeb.

Zdroj: eLogistika.info

V Kroměříži vzniká přístaviště, první stavba prodloužení Baťova kanálu

Od
Michaela Drábková
-
Malé lodě zakotvené u kamenného nábřeží klidné řeky
Foto: Denis Gorbuleac / Unsplash

Ředitelství vodních cest ČR zahájilo 5. listopadu stavbu veřejného přístaviště pro rekreační plavidla na Erbenově nábřeží v Kroměříži. Molo na pravém břehu Moravy pojme až devět malých lodí, přistávat u něj budou moci i lodě osobní lodní dopravy. Dokončení je plánováno na červen 2027.

Stavbu symbolicky zahájili ředitel Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Lubomír Fojtů a místostarosta Kroměříže Pavel Motyčka. Přístaviště vznikne v bezprostřední blízkosti centra města a přístup na molo bude bezbariérový.

„Přístaviště v Kroměříži je první stavbou zastřešujícího projektu prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže. Po loňském prodloužení splavnosti Baťova kanálu na jižním konci vodní cesty až do Hodonína pracujeme na jejím druhém konci na napojení také této části Moravy na souvisle splavnou vodní cestu. Klíčovým krokem pro splavnění bude vybudování plavební komory Bělov,“ uvedl Lubomír Fojtů. Koncové přístaviště podle něj ŘVC buduje v předstihu, aby se už příští sezonu zlepšily podmínky pro plavbu na dosud izolovaném úseku řeky.

Přístaviště bude tvořit pevná přístavní hrana o délce 60 metrů a šířce 2,5 metru, u které se vyváže tři až devět plavidel o rozměrech až 20 × 5 metrů. Čtyři výškové úrovně usnadní přístup k lodím různých velikostí při nízkých i vyšších vodních stavech. Část mola bude vyhrazena pro osobní lodní dopravu.

Bezbariérový přístup z cyklostezky zajistí 72 metrů dlouhá rampa zakončená ocelovou lávkou a schodiště. Součástí stavby budou také pacholata a vyvazovací tyče, žebříky, plavební značení, záchranný kruh a informační systém. Dno podél přístavní hrany bude upraveno na minimální plavební hloubku 1,5 metru. Mobilní hrazení vstupů zachová ochranu území za hrází před velkou vodou.

Stání u přístaviště bude bezplatné, nejdéle na 24 hodin. Za poplatek bude k dispozici připojení plavidel k elektrické energii přes odběrný sloupek ovládaný Přístavní kartou ŘVC.

Cyklostezka bude v místě stavby zhruba za měsíc z bezpečnostních důvodů zcela uzavřena a objízdná trasa povede přilehlými ulicemi. Po přípravných pracích začne v lednu instalace štětové stěny, následovat bude betonáž mola a dalších objektů, přístupová lávka se bude instalovat v dubnu a květnu.

Stavbu provádí sdružení „Skupina pro Přístaviště Kroměříž“ společností STANTER a LABSKÁ, strojní a stavební společnost. Náklady ve výši 45,9 milionu korun bez DPH financuje Státní fond dopravní infrastruktury.

„Nové přístaviště přispěje k vyššímu komfortu rekreační plavby v Kroměříži. Umožní posádkám hladké a bezpečné přistání a krátkodobé stání lodí. A pro Kroměříž je to důležitý krok pro rozvoj cestovního ruchu ve městě, na který bude, jak pevně doufáme, v dalších letech navazovat stavba přístavu,“ dodal místostarosta Pavel Motyčka.

Zdroj: MD ČR

V Olomouckém kraji bude letos chemicky udržována sjízdnost více silnic

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa silnic Olomouckého kraje bude v nadcházející zimní sezoně ošetřovat chemickým posypem 2248 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, meziročně o zhruba 20 kilometrů více. Celkem se krajští cestáři starají o 3127 kilometrů vozovek. Štěrk budou sypat na 610 kilometrů silnic a pouze pluhováním zajistí sjízdnost 77 kilometrů cest. Ve skladech krajské správy silnic je před zimou několik tisíc tun posypového materiálu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Bohuslav Hudec (ANO).

Délka silnic udržovaných v zimě pomocí chemického posypu se v Olomouckém kraji postupně zvyšuje. Například v zimní sezoně 2017/2018 byl chemický posyp použit na 1926 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, o rok později délka takto ošetřovaných cest vzrostla na 1967 kilometrů. V sezoně 2024/2025 silničáři používali sůl na 2093 kilometrech silnic a loni na 2228 kilometrech.

„Posypovou sůl má správa silnic zajištěnou v dostatečném množství. Pokud jde o zimní údržbu silnic v chráněných územích, tam samozřejmě postupujeme s mimořádným ohledem na okolní přírodu,“ uvedl Hudec.

Bez zimní údržby v Olomouckém kraji letos zůstane zhruba 190 kilometrů vozovek. Jde hlavně o silnice třetí třídy, které jsou velmi málo využívané nebo vedou do míst, kam se lze dostat po jiných komunikacích. Jejich údržba posypem či pluhováním by proto byla neefektivní.

V kraji je zhruba dalších 400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. O většinu dálnic v kraji se stará Ředitelství silnic a dálnic, sjízdnost silnic první třídy mají na starost dodavatelské firmy. „Naše střediska údržby Přerov, Ivanovice a Kocourovec jsou plně připravena od kalibrovaných strojů po kolegy ve dvousměnných provozech. Pro 34 moderních sypačů máme ve skladech cca 7400 tun soli a stovky litrů účinných roztoků,“ uvedl Miroslav Mazal z olomouckého pracoviště ŘSD.

Zdroj: ČTK

Renault Twingo je vítězem soutěže v energetické účinnosti

Od
Karolína Vágnerová
-

Osm kilometrů a tři sta třicet metrů zvládne v reálném provozu na jednu kilowatthodinu ujet nový malý francouzský elektromobil Renault Twingo. Zjistilo se to při testu patnácti plně elektrických vozidel, který pořádala společnost AutoBest.

Mezi sebou soupeřily vozy Audi Q4 e-tron, BMW iX3, BYD Atto 2, Citroën ë-C5 Aircross, Kia EV2, Leapmotor B10, Mazda6e, Mercedes-Benz CLA/508 Electric, Peugeot 2508 Electric, Opelaux-508, BYD Atto 2 Renault Twingo, Tesla Model Y, Volvo EX60, Xpeng P7+, Zeekr 7GT.
Nakonec se jediný Renault Twingo dokázal dostat přes hranici osmi kilometrů na jednu spotřebovanou kilowathodinu elektrické energie.

Na druhé pozici skončila Tesla Model Y, která dokáže na stejné množství elektřiny ujet 7,77 kilometru. Třetí příčku obsadil Mercedes-Benz CLA se 7,21 kilometry.

Všechna ostatní auta již byla pod hranicí sedmi kilometrů a na kilowatthodinu.

Až na úplně poslední pozici se po skončení testu zařadil čínský Zeekr 7 GT, který nedokázal ujet ani celých pět kilometrů. Jen o trošku lepší bylo Volvo EX60.

Zdroj: ČTK

Výrobce robotů Digit vstoupil na burzu a získal 465 milionů dolarů

Od
Michaela Drábková
-
Humanoidní robot s odkrytými klouby a mechanikou ve výstavním prostoru
Ilustrační foto: Dilip Poddar / Unsplash

Americká společnost Agility Robotics, výrobce humanoidního robota Digit, se začala obchodovat na burze Nasdaq. Spojením s akvizičním fondem a doprovodným financováním získala zhruba 465 milionů dolarů, které chce využít na výrobu dalších robotů a na jejich nasazení u zákazníků v logistice i průmyslu.

Akcie firmy se sídlem v Salemu v americkém Oregonu se na technologické burze Nasdaq obchodují od 5. listopadu pod symbolem AGLT. Den předtím se Agility Robotics sloučila se společností Churchill Capital Corp XI, tedy fondem založeným za účelem převzetí (SPAC). Celkem firma před odečtením transakčních nákladů získala přibližně 465 milionů dolarů. Zhruba 164 milionů dolarů pochází ze svěřeneckého účtu fondu, 201 milionů dolarů ze soukromého úpisu, v jehož čele stál tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn, a 100 milionů dolarů vlastního kapitálu firma obdržela ještě před dokončením fúze.

Podle vedení je Agility první americkou veřejně obchodovanou firmou zaměřenou výhradně na humanoidní roboty, jejichž stroje už pracují v běžném komerčním provozu. Výkonná ředitelka Peggy Johnson zdůrazňuje, že Digit u zákazníků přebírá opakující se a fyzicky náročné úkony. Roboti této značky mají za sebou za necelé tři roky provozu u zákazníků více než 65 000 odpracovaných hodin.

Mezi odběratele patří logistická společnost GXO, německý dodavatel pro automobilový průmysl Schaeffler a kanadský závod Toyoty. Ve skladu GXO ve Flowery Branch v Georgii přemístil Digit od podpisu komerční smlouvy v roce 2024 přes 100 000 přepravek a na začátku roku 2027 se rozšíří do dalších dvou skladů tohoto poskytovatele. Pilotní projekt od roku 2027 chystá výrobce zemědělské techniky AGCO. Placené testy na konkrétních úlohách probíhají u tří dalších výrobců – velké světové automobilky, dodavatele autodílů a výrobce spotřebního zboží. Firma navíc jedná s více než třiceti dalšími zájemci.

Na nový model Digit 5, představený v září, eviduje Agility víceleté závazné objednávky za více než 300 milionů dolarů. Jejich skutečná hodnota však závisí na tom, zda firma splní smluvní milníky a slíbené parametry. První zákazníci mají nového robota dostat v první polovině roku 2027, do konce téhož roku má být běžně dostupný. Digit 5 opakovaně zvedne až 50 liber (asi 23 kg), na koncích paží může používat různé nástroje podle úlohy a je navržen pro práci v těsnější blízkosti lidí. Baterie od společnosti Nyobolt se nabije za devět minut, což by mělo robotovi umožnit pracovat více než 20 hodin denně. Řídicí jednotkou bude počítač NVIDIA IGX Thor, firma také rozšíří využití bezpečnostní technologie NVIDIA Halos.

Výrobu chce Agility navyšovat ve vlastní továrně RoboFab v Salemu o ploše zhruba 6 500 m², která je podle firmy navržena na produkci až 10 000 robotů ročně. V Pittsburghu navíc vzniká pracoviště o rozloze asi 4 600 m² pro vývoj softwaru, umělé inteligence a zákaznickou podporu.

Humanoidní roboti se v posledních měsících testují i v evropských provozech, například v automobilce Audi v Ingolstadtu. Mezi zákazníky Agility je i Schaeffler, který má výrobní závody také v Česku. Pro tuzemské sklady a výrobní podniky, které se potýkají s nedostatkem pracovníků na fyzicky náročné pozice, je vývoj tohoto segmentu zajímavým signálem, kam se automatizace intralogistiky v příštích letech může posunout.

Zdroj: eLogistika.info

Vláda projedná návrh na obranu kritické infrastruktury proti dronům

Od
Karolína Vágnerová
-

Provozovatelé kritické infrastruktury by mohli získat možnost za stanovených podmínek zamezit letu cizích bezpilotních letadel nad jejich chráněným areálem, v krajním případě je i zničit. Počítá s tím návrh ministerstev vnitra a dopravy, který v pondělí projedná vláda. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé mohli požádat, proti dronům by pak měli možnost zasahovat jejich proškolení zaměstnanci.

Zkušenosti ze zahraničí podle předkladatelů návrhu ukazují, že rychlost zásahu je při ochraně kritické infrastruktury klíčovým faktorem. V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy by se návrh mohl týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.

Kromě zaměstnanců provozovatelů kritické infrastruktury by měli oprávnění k zásahu získat podle návrhu také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pravomoc zasáhnout získají i hasiči, a to při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů či letecké techniky. U policistů a vojenských policistů pak úprava podmínky pro zásah zjednodušuje.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý na jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že úprava má jednoznačně vymezit oprávnění policie zasahovat proti dronům a rozšířit možnosti ochrany strategických objektů. Ministr také uvedl, že před týdnem podepsal zakázku na nákup protidronové techniky. Obdobné nákupy očekává i v následujících letech.

Návrh je podle předkládací zprávy založen na předpokladu, že s ohledem na zákaz je už přítomnost bezpilotního letadla ve vymezeném prostoru ohrožením kritické infrastruktury. „Pro subjekty kritické infrastruktury platí, že návrhem se pouze konstituuje oprávnění zamezovat letu bezpilotního letadla, nikoliv taková povinnost. Subjektům kritické infrastruktury tak nevzniká žádná povinnost nakupovat nákladnou detekční a eliminační techniku,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu.

Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury bude podle návrhu vyhlašovat po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví. Zaměstnanci společností, které budou chtít mít možnost potenciálně nebezpečný dron nad některým z objektů zlikvidovat, budou muset být proškoleni a mít potřebné vybavení. Pokud to situace dovolí, budou muset provozovatele dronu nejprve varovat a vyzvat ho, aby s ním odletěl. Pokud nezareaguje nebo bude hrozit přímé nebezpečí, budou moci zasáhnout.

Ministerstva vládě návrh předkládají s několika rozpory. Ministerstvo zemědělství a další subjekty nesouhlasí s podmínkou, aby zásah prováděli výhradně vlastní zaměstnanci objektu. Ostrahu objektů podle nich v praxi běžně zajišťují soukromé bezpečnostní služby.

Další subjekty rozporují to, že je zásah možný pouze nad perimetrem kritické infrastruktury nebo že neumožňuje rušení příslušné části rádiového spektra, což by bezpečně zamezilo letu dronu ještě před doletem do perimetru. Nesouhlasí také s tím, že v návrhu není zakotvena odpovědnost pilota dronu za případnou škodu.

Jedním z letošních incidentů souvisejících s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné incidenty zaznamenala v posledních měsících také řada dalších evropských zemí.

Zdroj: ČTK

V dopravním podniku v Brně otestovali vytápění vozů, připravili mazací tramvaj

Od
Karolína Vágnerová
-

Pracovníci brněnského dopravního podniku v minulých dnech otestovali funkčnost vytápění ve všech vozidlech, zvýšili zásoby písku do tramvají a také připravili do služby mazací tramvaj a dva trolejbusy. Ty ošetřují trolejové vedení v noci, kdy hrozí námraza, napsala v tiskové zprávě mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

„Do konce října musely mít všechny vozy zkontrolovaná veškerá zařízení související s vytápěním a podsedáková topení. Kvůli námrazám instalují pracovníci vozoven na vybrané tramvaje také speciální uhlíkové lišty, tzv. IceBreakery. Jsou určeny k mechanickému srážení námrazy z trolejového vedení. Zabraňují tak poškození pantografů i výpadkům odběru proudu v mrazivých dnech, zejména při ranních výjezdech,“ řekla Tomaštíková. Tramvaje vybavené těmito lištami vyjíždějí z vozoven ráno jako první, aby zlepšily průjezdnost pro další spoje.

Pro speciální ošetření nemrznoucí glycerinovou směsí má podnik připravenou jednu mazací tramvaj (z provozu s cestujícími vyřazenou T3) a dva trolejbusy (též vyřazené 14Tr). „Mazací tramvaj najezdí za noc 70 až 100 kilometrů a spotřebuje deset až 15 litrů směsi,“ řekla Tomaštíková. Riziko se týká především tratí v blízkosti řek, tramvaj tyto úseky projíždí i víckrát. Každý ze dvou trolejbusů projede za noc 160 až 180 kilometrů.

Písku spotřebují brněnské tramvaje za rok zhruba 400 tun, nejvíce právě přes zimu, od října do března. Řidiči si pískem podsypávají koleje, aby kola při brzdění na mokrém či namrzlém povrchu neprokluzovala. Dopravní podnik už také v minulosti nainstaloval do výhybek vyhřívání, které rozpouští sníh, a pokud teplota výjimečně klesne pod minus 12 stupňů, spouští se vyhřívání také.

Zdroj: ČTK

V Libereckém kraji přibylo dalších 30 km silnic, kde se bude v zimě solit

Od
Karolína Vágnerová
-

V Libereckém kraji přibylo dalších 30 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, kde se bude v zimě solit. Chemicky tak bude krajská společnost Silnice LK udržovat 1080 kilometrů, což je přes 52 procent krajských komunikací. Ne všude je v Libereckém kraji možné solit. Kraj leží na území Krkonošského národního parku, chráněných oblastí Jizerských a Lužických hor a Kokořínska, kde jsou daná nějaká omezení zejména z důvodu ochrany životního prostředí, zvláště chráněných druhů a vodních zdrojů, řekl ČTK Petr Správka, předseda představenstva společnosti Silnice LK.

Liberecký kraj je z velké části horskou a podhorskou oblastí, která je na zimní údržbu náročná. „Největší novinkou v letošním roce je jeden nový okruh, který budeme ošetřovat chemicky. Je to okolí Šimonovic, Rádla a Milířů, asi největší efekt to bude mít na úseku Šimonovice – Domaslavice, kde se jezdí okolo Rašovky a ta silnice nahoru v těch točkách se bude ošetřovat chemicky,“ doplnil náměstek hejtmana Daniel David (Starostové pro Liberecký kraj). Minulou zimu kraj za údržbu svých komunikací zaplatil téměř 154,3 milionu korun – nejvíc za posledních deset let.

Krajská společnost Silnice LK zajišťuje údržbu téměř 2065 kilometrů krajských silnic druhých a třetích tříd. Zhruba 880 kilometrů silnic bude v zimě sypat pískem nebo kamennou drtí, kolem 25 kilometrů se bude jen protahovat pluhy bez posypu. Bez údržby zůstane v zimě necelých 56 kilometrů silnic, většinou jde o málo vytížené komunikace třetích tříd, po nichž nejezdí veřejná doprava. Výjimkou je silnice druhé třídy kolem přehrady Souš v Jizerských horách, která se vždy s prvním sněhem pro dopravu zavírá kvůli ochraně zdroje pitné vody. Zhruba 6,5 kilometru dlouhá silnice slouží v zimě běžkařům.

Silničáři mají připraveno 15.000 tun soli a tuny písku a kameniva, mělo by to stačit, minulou zimu spotřebovali 10.856 tun soli a 13.365 tun písku a kamenné drti. Část tzv inertního posypu je recyklovaná. „Podařilo se nám po zimě sebrat něco málo přes 7000 tun inertního materiálu a v rámci výzkumného projektu se z toho podařilo dostat zpátky víc než 60 procent kameniva, které budeme využívat. Zbytek je certifikovaná zemina, kde teď ještě probíhá nějaké dotestování,“ řekl Správka. Díky opětovnému použití kamenné drti šetří podle něj firma miliony korun za nákup kameniva i skládkování tzv. smetků po zimě.

Zdroj: ČTK

Pět linek v Ústeckém kraji obslouží od roku 2031 České dráhy s bateriovými vlaky

Od
Karolína Vágnerová
-

Pět železničních linek v Ústeckém kraji obslouží s bateriovými vlaky od prosince 2031 do prosince 2046 České dráhy. Předpokládaná hodnota zakázky je 19,44 miliardy korun bez DPH při maximálním rozsahu dopravy. O výběru dopravce rozhodla rada kraje. ČTK o tom informovala mluvčí samosprávy Magdalena Fraňková. Nová patnáctiletá smlouva počítá s nasazením 23 moderních bateriových elektrických jednotek, které cestujícím nabídnou klimatizaci, wi-fi, pohodlná sedadla, první třídu nebo velkorysý prostor pro jízdní kola. Podobnou zakázku získaly České dráhy i v Kraji Vysočina.

O zakázku na zajištění regionální železniční dopravy se původně ucházelo šest dopravců. Po posouzení předběžných nabídek a následném jednání s účastníky předložili čtyři dopravci konečné nabídky. Hodnoticí komise vybrala jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku Českých drah. Volbu schválili radní. České dráhy uspěly s cenou 240,67 koruny bez DPH za vlakový kilometr.

Smlouva počítá se zahájením provozu ve dvou etapách. Od prosince 2031 mají bateriové jednotky vyjet na třech linkách, a to z Ústí nad Labem přes Děčín a Českou Lípu do Liberce, z Oseku přes Most a Louny do Rakovníka a z Ústí přes Lovosice a Louny do Žatce. Pro první etapu se počítá s 12 soupravami včetně dvou záložních. O rok později, při změně jízdních řádů v prosinci 2032, se provoz rozšíří na linky z Lovosic do Teplic a z Jirkova přes Chomutov, Žatec, Louny, Litoměřice do České Lípy. Celkový počet jednotek vzroste na 23, z toho 19 bude určeno pro pravidelný provoz a čtyři budou záložní. Po plném zahájení provozu se předpokládá roční dopravní výkon přibližně 3,53 milionu vlakokilometrů.

Předpokládaná hodnota zakázky byla při vyhlášení stanovena na 19,44 miliardy korun bez DPH při započtení maximálního možného rozsahu dopravy. Pro základní rozsah činila předpokládaná hodnota přibližně 14,95 miliardy korun. Základní rozsah znamená odjetí všech naplánovaných spojů v jízdním řádu, maximální rozsah počítá s možností přidat až 25 procent spojů (například častější intervaly, víkendové spoje navíc), uvedla Fraňková. Dopravce musí mít dostatek osob i vozů na pokrytí nejvyššího rozsahu dopravy.

Ústecký kraj stanovil pro nové jednotky podrobné požadavky na vybavení. Každý vlak musí nabídnout nejméně 121 míst k sezení, klimatizaci, bezdrátové připojení k internetu a zásuvky i USB pro dobíjení elektroniky. Součástí interiéru bude první třída s minimálně osmi sedadly a také tichý oddíl pro cestující, kteří během jízdy upřednostňují klid. Chybět nebudou stolky, odkládací prostory na zavazadla ani elektronický informační systém, uvedla mluvčí kraje. Každá vlaková souprava musí umožnit přepravu nejméně 12 kol, dvou dětských kočárků a dvou cestujících na invalidním vozíku. Samozřejmostí bude bezbariérové WC a vybavení usnadňující nástup cestujících s omezenou schopností pohybu.

Vlaky budou kombinovat napájení z trolejového vedení s energií uloženou v bateriích. Díky tomu mohou pokračovat v jízdě i na neelektrizovaných tratích. Požadovaný dojezd v bateriovém režimu činí nejméně 80 kilometrů na konci životnosti baterie. Vlaky musí být schopny dosáhnout rychlosti alespoň 160 kilometrů za hodinu při napájení z trolejí a 120 kilometrů za hodinu při jízdě na baterie.

Ústecký kraj usiluje o využití dotační podpory z programu TRANSGov, který je zaměřen na modernizaci vozidel veřejné dopravy. Projekt první etapy uspěl v prvním kole dotační výzvy a postoupil do další fáze přípravy žádosti o podporu. Druhá etapa skončila v prvním kole jako první pod čarou, možnost získání části dotačních prostředků však zůstává otevřená, uvedla Fraňková. Potenciální dotační podpora pro obě etapy může podle podmínek projektu dosáhnout přibližně 2,85 miliardy korun.

České dráhy letos získaly zakázku v Kraji Vysočina na dopravu bateriovými vlaky od roku 2031 na 15 let za 13,5 miliardy korun. Naopak v Plzeňském kraji zvítězila v obdobné soutěži společnost Arriva vlaky, v Královéhradeckém kraji pak RegioJet.

Zdroj: ČTK
123...1 313Strana 1 z 1 313

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář