Domů Blog

ZÁVODNÍ DEN ČVUT SE BLÍŽÍ! STUDENTSKÉ TÝMY PŘEDSTAVÍ ELEKTROFORMULE A MOTORKY V AKCI I CHYTRÉ A ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE

Závodní den ČVUT vypukne už dnes v úterý 29. září 2026 a také letos přinese program plný rychlosti a technických vychytávek. V akci svou autonomní elektroformuli představí tým EFORCE Prague Formula. Okruhem prosviští také elektrická motorka z dílny CTU Lions a tým Green Gliders ukáže svou energeticky velmi úspornou elektroformuli. Akce se uskuteční v dejvickém kampusu mezi 9:00 až 12:00.

Lidé se během Závodního dne mohou těšit jak na dynamické ukázky práce týmů z ČVUT, tak i statické prezentace, kdy si se studenty a studentkami popovídají o všem, co je ohledně vývoje závodních vozů a motocyklů zajímá. Týmy budou pro rozhovory s médii k dispozici od 10.00 hodin.

EFORCE Prague Formula, který tvoří především studující Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Fakulty strojní ČVUT (FS), na okruhu předvede svůj letošní model autonomní elektrofomule CTU.26. S tou v září vyhrál autonomní i kombinovanou kategorii v závodech Formula Student Italy a zlato v bezpilotní kategorii si přivezl také ze srpnové soutěže Formula Student Spain. „V pilotované kategorii jsme měli největší úspěchy v Autocrossu, který jsme vyhráli v Itálii a v Německu,” podotkl za tým Vít Eichler, který na FEL studuje program Elektrotechnika, energetika a management.

Tým, který má v současnosti kolem sta lidí, během Závodního dne uspořádá také nábor nových členů a členek a přiblíží, co práce v týmu obnáší. „Na příští rok plánujeme zcela nový koncept auta, který započal svou designovou fázi už minulý rok spolu s CTU.26,” upozornil Vít Eichler. „To znamená, že jsme poprvé v historii jednoho týmu pracovali na dvou autech zároveň. Další sezónu tak budeme mít nový tvar monokoku, nový akumulátor, nový aero balíček, chlazení všech motorů vzduchem a mnoho dalšího,” popsal student plány.

EFORCE Prague Formula je dlouhodobě nejúspěšnějším studentským týmem formule v Česku. V hodnocení 484 vysokoškolských týmů z celého světa se EFORCE letos posunul ze 17. na 12. místo, což je nejlepší výsledek v jeho historii.

Zásadní závod pro Green Gliders

„Závodní den ČVUT 2026 je příležitostí představit talent a nasazení našich fakultních studentských týmů, jako jsou CTU Lions a Green Gliders. Tyto projekty nejen rozvíjejí technické a organizační schopnosti studentů, ale přinášejí i inovativní řešení, která posilují prestiž celého ČVUT a podporují spolupráci s průmyslem,“ uvedl k akci doc. Stanislav Novotný, děkan Fakulty dopravní ČVUT.

Studentský tým Green Gliders, který vyvíjí velmi úsporná vozidla, se Závodního dne zúčastní podruhé. „Chystáme představení našeho závodního speciálu Glider model 2, který byl pro sezónu 2026 postaven úplně od nuly. Určitě bude statická ukázka a když počasí dovolí, zařadíme i dynamické ukázky loňského závodního speciálu,” uvedl za tým Ing. Michal Cenkner, doktorand na katedře dopravních prostředků Fakulty dopravní ČVUT.

Letošní závodní sezónu Ing. Cenkner označil jako přelomovou. „Povedlo se nám odjet hlavní závod roku, a to konkrétně Shell Eco-marathon 2026 na polském Silesia ringu. Zároveň výsledek spotřeby s finálním dojezdem 528 km/kWh pro nás znamenal ohromné zlepšení a zařazení mezi nejlepší týmy z celé Evropy,” popsal Ing. Cenkner.

Oproti loňské premiéře tým svůj výkon více než ztrojnásobil a umístil se tak na 12. příčce ze 120. Michal Cenkner podotkl, že plán pro příští rok je jasný – ujet 1000 km na 1 kWh, případně se k této metě alespoň přiblížit. „Zároveň plánujeme zásadní úpravy na vozidle, zlepšení závodní strategie, dotažení našeho simulátoru jízdy na spotřebu a růst týmu. Budeme rádi za zapálené elektrotechniky, případně šikovné strojaře, kteří by si chtěli své zkušenosti rozšířit v rámci závodního týmu. Obecně ale oceníme kohokoli se zájmem o náš projekt,” zdůraznil Ing. Cenkner.

Nejrychlejší motorka na scéně

Na své si v dejvickém kampusu opět přijdou i fanoušci a fanynky motorek. „Těšíme se, že můžeme konečně představit náš nejnovější závodní motocykl CTU Lions EVO 4.0 Electric! Je to zatím ta nejrychlejší motorka, kterou jsme postavili a můžeme se pyšnit skvělými výsledky,” uvedl Ing. Vojtěch Thums, Team Leader týmu CTU Lions, doktorand na katedře dopravních prostředků Fakulty dopravní ČVUT.

Pro tým CTU Lions skončila závodní sezóna loni v říjnu. „Tehdy jsme si ze španělského okruhu Motorland Aragon pod soutěží MotoStudent odnesli krásné 7. místo z celé závodní části! Toto je zatím nejlepší výsledek, kterého jsme s našimi motorkami v soutěži MotoStudent dosáhli i přes zvyšující se úroveň konkurence. Před námi byly závodní týmy pouze ze Španělska a Itálie, ale i ty jsou již na dosah. Doufáme, že příští rok se nám povede opět navázat na tento úspěch a posunout se ještě o pár stupňů výš,” sdělil Ing. Thums. Doplnil, že vedle nejnovějšího přírůstku tým během Závodního dne ukáže i dva starší motocykly z „benzínových časů”. Tým CTU Lions má členy jak z Fakulty dopravní, tak z FEL, FS, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT i Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Zdroj: ČVUT

Rekonstrukce křižovatky opět mění dopravní omezení u letiště v Praze

U pražského letiště začala o víkendu třetí etapa rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky Aviatické a Lipské ulice, což znamená nová dopravní omezení. Dotknou se nejvíce obyvatel Tuchoměřic a okolí. Stavební práce potrvají do konce listopadu. Informovala o tom pražská policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Příjezd k letišti ve směru z centra je v této fázi stavby umožněn obnovenou nájezdovou rampou s možností odbočení na Tuchoměřice. Od Tuchoměřic se řidiči na letiště dostanou objízdnou trasou přes Kněževes po dálnici D7. Od Slaného je možné přijet standardně po stávajícím nájezdu.

Odjezd z letiště do centra zůstává zachován ve stejném režimu jako v předchozí etapě. Ve směru na Tuchoměřice je nutné využít buď objízdnou trasu vedenou přes Kněževes po D7, nebo sjet z letiště na centrum, otočit se u Obchodního centra Šestka a využít objízdnou trasu přes Lipskou ulici. Na Slaný bude odjezd umožněn po obnovené rampě v Lipské ulici.

Policie prosí o zvýšenou pozornost a respektování dopravního značení. „Taktéž upozorňujeme řidiče na nutnou časovou rezervu při příjezdu na letiště, a to především v okamžiku využití soukromých parkovišť v okolí,“ dodala mluvčí.

Křižovatka zajistí lepší napojení pražského Letiště Václava Havla na dálnici D7. Před rekonstrukcí byla přetížená, při najíždění aut na dálnici vznikaly často nebezpečné situace. Denně úsekem projelo až 50.000 aut.

Zdroj: ČTK

Do výdejních boxů směřuje více než polovina zásilek některých e-shopů

Obliba výdejních boxů v Česku roste, z některých internetových obchodů do nich směřuje více než polovina zásilek. ČTK to sdělili zástupci e-shopů. Zákazníci se podle nich sami rádi rozhodují nejen o místě vyzvednutí, ale také o čase. K oblíbenosti doručovacích boxů navíc přispívá hustá síť těchto schránek. První boxy byly instalovány v říjnu 2001, tedy před 25 lety, v Dortmundu a Mohuči. Doručování zásilek do boxů preferuje 56 procent Čechů, dvojnásobek průměru EU.

Výdejní boxy představují nejčastější způsob doručování třeba pro e-shop Alza. „Boxy se na našem celkovém počtu doručených zásilek podílejí více než polovinou,“ sdělila ČTK mluvčí obchodu Eliška Čeřovská. Alza podle ní provozuje přes 4000 výdejních boxů, které využívají i dopravci jako PPL, Balíkovna, DPD a další. E-shop si podle Čeřovské pro instalaci boxů vybírá frekventovaná místa s dobrou dostupností a pohodlným přístupem pro zákazníky 24 hodin denně.

Výdejní boxy využívá také on-line tržiště Allegro. „V Česku aktuálně provozujeme přibližně 800 vlastních One Boxů. Díky spolupráci s partnerskými sítěmi, jako jsou AlzaBoxy a OX Point, mají zákazníci Allegra k dispozici zhruba 4600 boxů po celé republice,“ uvedla mluvčí on-line tržiště Monika Brichtová, podle které chce Allegro do sítě výdejních schránek dál investovat. Meziroční nárůst využívání boxů Allegro sleduje od roku 2020, a to jak u zásilek přicházejících z Polska, tak u objednávek od českých prodejců. Kolik procent zásilek se tímto způsobem doručuje, ale firma neupřesnila.

Za jeden z nejvyužívanějších způsobů doručení označil výdejní schránky generální ředitel on-line obchodu Pilulka Petr Toupal. „Do výdejních boxů dnes směřuje více než 40 procent našich zásilek, takže jde o jeden z našich nejvyužívanějších způsobů doručení,“ řekl. Ještě před rokem mířilo do boxů přibližně 15 procent zásilek.

Nárůst využívání výdejních boxů pozoruje i prodejce kosmetiky Notino, v současnosti do nich směřuje téměř dvě třetiny zásilek. „Jejich podíl roste od začátku roku poměrně konzistentně – mezi lednem a srpnem 2026 se zvýšil přibližně o sedm procentních bodů,“ řekla PR manažerka Notina Alexandra Išuninová.

U on-line prodejce triček Bastard.cz si mezi letošním lednem a srpnem vyzvedla zboží na výdejním místě nebo v boxech také většina zákazníků. „V roce 2019 nešla do boxu ani jedna objednávka, v roce 2022 to bylo osm procent, loni 42 procent a letos 61 procent. Logické je, že růst přichází částečně ve skocích, vždy když do košíku přidáme další síť boxů,“ poznamenal zakladatel e-shopu Martin Matez Jindra. Boxy firma zkoušela už mezi lety 2014 a 2016, tehdy od nich ale pro malý zájem upustila.

Doručování zásilek do boxů preferuje 56 procent Čechů

Samoobslužné výdejní boxy preferuje při doručování zásilek 56 procent Čechů, což je třikrát víc než před třemi lety. Zároveň je to dvojnásobek proti evropskému průměru. Vyplývá to z průzkumu E-Commerce Trends Report pro společnosti DHL a PPL. V Česku je v současnosti přes 18.000 výdejních boxů, jejich počet tak letos vzrostl o zhruba 2000.

Boxy Češi volí nejčastěji pro flexibilitu vyzvednutí, dostupnost a spolehlivost. Novými trendy jsou sdílení boxů mezi dopravci, sobotní doručování nebo možnost prodloužení doby uložení zásilky v boxu. Rozšiřuje se také způsob jejich využití, slouží k vyzvedávání řidičských průkazů, registračních značek a chystá se jejich využití pro výdej některých léků.

Největším tuzemským provozovatelem boxů je Zásilkovna, která má aktuálně 6700 Z-Boxů. „Jejich počet už poroste jen mírně. Do vybraných boxů přidáváme další schránky, kterých je nyní celkem přes 600.000. Naším cílem je, aby 95 procent lidí v Česku mělo box nebo výdejní místo do pěti minut chůze ve městech a do pěti minut jízdy autem ve venkovských oblastech. Tohoto cíle jsme už téměř dosáhli,“ řekl ČTK mluvčí Zásilkovny Ondřej Luštinec.

Druhým největším provozovatelem vlastních boxů je Alza se zhruba 4000 alzaboxy. Využívají je i další dopravci. Do alzaboxů míří zhruba polovina zboží, které zákazníci v největším tuzemském e-shopu nakoupí.

GLS, která provozuje zhruba 2000 boxů, jako první dopravce spustila sobotní doručení do celé sítě výdejních boxů v ČR. Reaguje tak na rostoucí zájem o víkendové doručování. „Do jara příštího roku chceme zprovoznit tisíc dalších vlastních boxů. Naše loňská představa, že 2000 vlastních boxů bude pro letošek odpovídat potřebám klientů, se ukázala jako málo ambiciózní. Poptávka po nových boxech nepolevuje,“ uvedl generální ředitel GLS Petr Pěcha.

PPL má 2600 vlastních boxů a celkově doručuje do 6100 boxů. „Do konce roku plánujeme mít přes 3000 vlastních PPL boxů a zároveň dál rozšiřovat a rozvíjet spolupráci s partnerskými kamennými obchody, které fungují zároveň jako PPL shopy,“ uvedla mluvčí Michaela Tůmová. PPL ve své aplikaci mojePPL zavedla možnost prodloužení standardní úložní doby o dva, čtyři nebo šest dní, a to i opakovaně až na celkových 30 kalendářních dní.

S prodloužením úložní doby přišla i další přepravní firma DPS, která provozuje 750 vlastních boxů, ale celkové dodává do 17.700 míst, z toho téměř 12.000 boxů. Úložní dobu půjde prodloužit nejen v DPD Pickup Boxech, ale i ve většině dalších boxů, které jsou součástí její doručovací sítě – konkrétně v alzaboxech, Z-Boxech Zásilkovny a OX Point boxech.

Zájem o samoobslužné vyzvedávání zásilek podle průzkumu Kantaru v příštích letech dále poroste, 48 procent českých spotřebitelů by uvítalo, kdyby během následujících pěti let přibylo ještě více výdejních míst.

Zdroj: ČTK

Skončily obě uzavírky na Pražském okruhu u Slivence, provoz byl obnoven

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) ukončilo druhou uzavírku Pražského okruhu u Slivence. Dvě krátkodobá uzavření, na 16,5 kilometru okruhu mezi sjezdy na Ořech a do ulice K Barrandovu, v noci z neděle na dnešek způsobilo usazení mostního nosníku. První přerušení provozu začalo ve 23:12 a skončilo ve 23:46, druhé omezení pak platilo od 0:21 do 1:34. Vyplývá to z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).

V úseku mezi sjezdy na Slivenec a na Ořech stavbaři strhli dva mosty kvůli plánovanému rozšíření Pražského okruhu na tři pruhy pro každý směr. Stávající přemostění podle regionálního mluvčího ŘSD Luďka Hubáčka však rozšíření neumožňovalo.

Stavbaři podle mluvčího původně plánovali instalovat nosník v noci ze soboty na neděli. Kvůli technickým komplikacím to ale nebylo možné.

Policie původně na síti X oznámila, že omezení začne ve 13:00 a potrvá dvě hodiny. Později uvedla, že se začátek uzavírky posouvá na nedělní večer.

Zdroj: ČTK

Budování škálovatelné logistiky chladového řetězce prostřednictvím strategické integrace

Očekávání spotřebitelů, přísnější dohled regulátorů a požadavky na udržitelnost se v potravinovém dodavatelském řetězci sbíhají. Nejlépe na tom budou firmy, které přestanou problémy jen záplatovat a začnou své provozy propojovat. Logistika chladového řetězce nebyla nikdy náročnější. Nejde o dočasný tlak, ale o novou normalitu.

Síly, které mění provoz chladového řetězce

Čísla jsou jasná. Služby chladového řetězce vedou mezi všemi typy potravinové logistiky s podílem 61,2 % trhu a dál rostou. Podle Mordor Intelligence dosáhl širší trh potravinové logistiky v roce 2025 hodnoty 130 miliard dolarů. Do roku 2034 má vzrůst na 227 miliard dolarů. Tento růst odráží skutečnou poptávku: spotřebitelé chtějí více čerstvých, chlazených a mražených výrobků a obchodníci chtějí, aby byly doručovány spolehlivě.

Roste i regulační tlak. Oddíl 204 zákona o modernizaci bezpečnosti potravin (FSMA) amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ukládá firmám, které pracují s rizikovými potravinami, vést elektronické záznamy o sledovatelnosti. Klíčová data musí zaznamenávat v každém kritickém bodě sledování. Plnění předpisů je dnes základním požadavkem na dodavatelský řetězec.

Další rovinu přidává udržitelnost. Podle Národních institutů zdraví (NIH) připadá na přepravu v chladovém řetězci více než 40 % celkové spotřeby energie v logistice. Hlavní příčinou jsou chladírenská nákladní auta s dieselovým pohonem. Tato spotřeba zvyšuje provozní náklady a podkopává cíle snižování uhlíkových emisí. Ve hře je tak finanční i environmentální výkonnost.

Žádný z těchto problémů nelze vyřešit samostatně. Řešení musí být strategické: vše musí fungovat společně a být propojeno v jednom systému řízeném daty.

Hlavní výzvy, kterým dnes čelí výrobci v chladovém řetězci

Zachování integrity výrobků. Řízení teploty a monitorování v reálném čase nejsou příjemným bonusem. Jsou základem bezpečnosti potravin.

Studie z roku 2025 v časopise IOSR Journal of Business and Management (roč. 27, č. 5) zjistila, že největší výzvou pro poskytovatele chladového řetězce jsou nedostatečné kapacity zařízení. Podle 71 % respondentů je infrastruktura zásadní a slabé sledování zásilek vyčnívá jako hlavní nedostatek. Díky monitorování v reálném čase se ze změn teploty, otevírání dveří a zpoždění při přepravě stávají proměnné, které řídíte. Přestávají to být problémy, na které přijdete příliš pozdě. Právě v tom je rozdíl mezi běžnou dodávkou a nákladným stažením výrobků z trhu.

Provozní efektivita. Každá neefektivita stojí v logistice chladového řetězce víc než u běžné přepravy. Podle IMARC Group spotřebují chladírenská nákladní auta o 20–30 % více paliva než standardní vozidla.

Výzkum NIH dělí náklady na chlazení do tří částí: chlazení během přepravy, chlazení v době, kdy vozidlo čeká, a náklady na otevírání dveří nákladového prostoru při zastávkách. Každá z nich představuje jasnou příležitost k úsporám. Provozovatelé, kteří vědí, kam jejich peníze jdou, s tím mohou něco udělat.

Rozhodování na základě dat. Datová výhoda je skutečná. Společnost Gartner označila „důvěru a správu“ za základní téma svých hlavních technologických trendů v dodavatelských řetězcích pro rok 2026. Upozornila, že pokroky v agentní a fyzické AI posouvají výrobní sítě k inteligentním, samostatně řízeným ekosystémům. Provozovatelé, kteří posílí datovou infrastrukturu už teď, budou mít lepší výchozí pozici pro autonomní plánování výroby a kvalitnější rozhodování. Ti, kdo budou čekat, budou dělat nákladná rozhodnutí na základě neúplných informací.

Škálování pro růst

Rostoucí potravinářské značky narážejí na stejnou zeď: systémy, které zvládají dnešní objemy, se s růstem firmy často rozpadají. Výzkum MHI a Deloitte z roku 2025 ukazuje, že 55 % lídrů v dodavatelských řetězcích zvyšuje investice do technologií a 60 % plánuje utratit více než 1 milion dolarů. Otázkou je, zda tyto peníze financují systémy, které porostou, nebo systémy, které se zaseknou. Odpověď závisí na tom, jak pečlivě je integrace naplánována od začátku.

Inovace, které určují budoucnost logistiky chladového řetězce

Integrovaná distribuce. Integrovaná distribuce řídí celou cestu výrobku, nejen samotný pohyb zboží. Data o zásobách v reálném čase umožňují přesné plánování nakládky, předvídatelné odjezdy a chytřejší volbu druhu dopravy.

To je důležité, protože podle IMARC Group připadá na silniční dopravu 52,8 % tržeb z přepravy v potravinové logistice. Spolehlivost pozemní přepravy je proto kriticky důležitá. Provozovatelé, kteří přepravu a skladování řeší jako oddělené funkce, se potýkají se selháním plánování nakládky a se zpožděnými odjezdy. Ti, kdo propojí data o zásobách s realizací přepravy, tyto neefektivity zastaví dřív, než vůbec vzniknou.

Systémy řízení skladu. Systémy řízení skladu (WMS) nejen snižují ruční práci. Zlepšují také přehled o celém skladu a posilují navazující realizaci přepravy. Když týmy vědí, jaké zásoby mají, kde jsou a kdy se pohybují, mohou přesněji plánovat nakládku, udržet plynulý tok přepravy a omezit nákladné výpadky způsobené ručním předáváním a nedostatkem informací.

Poradenství v oblasti inovací. Poradenství v oblasti inovací pomáhá týmům v potravinové logistice zvládat složitost a zavádět smysluplné změny ve větším měřítku. Jeho hodnota závisí na zdroji. Rady od provozovatelů se skutečnou zkušeností z potravinářství bývají důvěryhodnější a praktičtější než rady postavené jen na vnějších modelech.

Přesná strojní technika a automatizace. Přesná strojní technika a automatizace mohou patřit k nejcennějším investicím v potravinové logistice. Automatizované chladírenské sklady mohou přinést silnou dlouhodobou návratnost. Standardizované systémy zase pomáhají rostoucím potravinářským značkám omezit nekonzistence a uvádět výrobky na trh rychleji a s větší jistotou. Cílem automatizace je snížit proměnlivost, kvůli které je růst nákladný a nespolehlivý.

Spojování souvislostí: budování integrovaného dodavatelského řetězce

Roztříštěné provozy mají svůj vzorec. Slepá místa ve skladu kazí plánování nakládky. Nepropojená data o zásobách rozhazují plánování tras. Chybějící údaje o přípravě zásilek oddalují odjezdy. Příznaky jsou různé, ale problém je jeden: týmy pracují izolovaně, přestože by měly spolupracovat. Integrace tento příběh obrací. Když logistika, technologie a výrobní know-how táhnou za jeden provaz, plnění předpisů se zjednoduší.

Vezměme si příklad začínajícího potravinářského startupu, který se svou řadou alternativ mléčných výrobků pronikl do celostátní obchodní sítě díky partnerství s poskytovatelem logistických řešení pro chladový řetězec. Tým bral vývoj chuti, pilotní výrobu, senzorické testování a návrh obalu jako jeden propojený proces, a ne jako čtyři samostatná předávání. Výběr surovin od prvního dne zohledňoval teplotní požadavky a limity trvanlivosti. Pilotní šarže ověřily manipulační kroky i body sběru dat, které byly potřeba ke sledování každé šarže. Výsledky senzorických testů byly přiřazeny ke konkrétním šaržím a podmínkám skladování. Obal byl navržen s ohledem na tepelné vlastnosti, efektivní přípravu zásilek a etikety pro sledovatelnost. Každá fáze vytvořila použitelná data pro další fázi, a přesně tuto disciplínu logistika chladového řetězce vyžaduje.

Výsledkem bylo sebevědomé celostátní uvedení na trh, založené na skutečných provozních datech, a ne na odhadech. Z toho plyne ponaučení pro profesionály v chladovém řetězci: sledovatelnost, soulad s FSMA 204 a škálovatelný růst nejsou samostatné projekty. Jsou výsledkem propojeného provozu. Když váš sklad, přeprava a výroba mluví stejným jazykem a sdílejí stejná data, plnění předpisů se stává vedlejším produktem vašeho způsobu práce. Škálování se stává plánem místo paniky a integrita výrobku vydrží od první šarže až po poslední dodávku. Propojte souvislosti už teď. Vybudujete tak dodavatelský řetězec, který poroste s vámi, a ne takový, který budete neustále záplatovat článek po článku.

Praktická doporučení pro výrobce v potravinové logistice

Nemusíte všechno zbourat a postavit znovu. Musíte si disciplinovaně stanovit priority. Tady začínají chytří provozovatelé:

  • Získejte lepší přehled díky datům v reálném čase a sledování přes IoT. Nemůžete optimalizovat to, co nevidíte, proto nejdřív odstraňte slepá místa.
  • Propojte sklad s realizací přepravy. Plánovači nakládky potřebují aktuální stav zásob, ne ranní odhady. Toto propojení odstraní zpoždění, která nenápadně zvyšují vaše náklady na jeden karton.
  • Vybírejte partnery, kteří to skutečně dělali, nejen studovali. Rady získané přímo v potravinářském provozu vždy překonají rady převzaté z teoretického modelu.
  • Řešte náklady na chlazení ve třech částech. Přeprava, prostoje a otevírání dveří se dají každé zvlášť zlepšit. Řešte je jednu po druhé a ochráníte tak marži a zároveň splníte cíle udržitelnosti.
  • Budujte pro škálování od prvního dne. Trh míří ke 227 miliardám dolarů. Škálovatelná infrastruktura vám umožní tento růst využít.

Prvním krokem je upřímný audit: Kde se vaše datové toky přerušují? Kde selhává předávání mezi skladem a přepravou? Kde je integrace už možná, ale zatím chybí?

Odpovědi na tyto otázky vymezují vaši příležitost. V tomto měnícím se prostředí se dopředu posunou firmy, které podle zjištění skutečně jednají a nejen o nich mluví.

Zdroj: Food Logistics

Český železniční průmysl jednal na InnoTransu o nových zakázkách a projektech za miliardy korun

České firmy uzavírají letošní veletrh InnoTrans 2026 v Berlíně s řadou rozjednaných obchodních případů a s potenciálem nových kontraktů pro následující roky. Jednání, která během veletrhu vedli čeští výrobci se světovými producenty kolejových vozidel, dopravci a správci infrastruktury, představují obchodní potenciál v řádu miliard korun. Vedle již konkrétně rozpracovaných zakázek se otevřely další možnosti spolupráce na evropských i mimoevropských trzích – od dodávek komponentů pro nová kolejová vozidla přes interiéry a zabezpečovací technologie až po ETCS a projekty spojené s modernizací železniční infrastruktury.

InnoTrans potvrdil význam českého železničního průmyslu jako jednoho z nejvýrazněji exportně orientovaných odvětví v České republice. Desítky společností v Berlíně nejen prezentovaly nové výrobky a technologie, ale během čtyř veletržních dnů absolvovaly stovky obchodních jednání se současnými i potenciálními zákazníky.

„InnoTrans není pro české firmy pouze výkladní skříní jejich technologií. Je to především místo, kde se připravují konkrétní zakázky na další roky. Už nyní můžeme říci, že české společnosti odjíždějí z Berlína s novými kontrakty a velmi konkrétními obchodními příležitostmi, jejichž celkový potenciál se pohybuje v řádu miliard korun. Je to potvrzení toho, že český železniční průmysl je ve světě vnímán jako technologicky vyspělý a spolehlivý partner a že naše firmy dokážou uspět vedle největších globálních hráčů,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu.

Význam silné exportní pozice českého železničního průmyslu zdůraznil při oficiálním otevření české expozice také ministr dopravy Ivan Bednárik.

„Za třicet let od prvního ročníku InnoTransu se Česká republika posunula mezi lídry evropského železničního průmyslu. Velkou roli v tom hraje také ekonomická diplomacie, díky níž dokážeme českým firmám a jejich technologiím úspěšně otevírat zahraniční trhy. Právě inovace jsou tím, co bude rozhodovat o dalším rozvoji železnice a konkurenceschopnosti celého odvětví,“ uvedl Ivan Bednárik, ministr dopravy ČR.

Veletrh InnoTrans 2026 se v Berlíně konal od úterý 22. září a dnes v odpoledních hodinách uzavře své brány. České společnosti se na veletrhu prezentovaly jak samostatně, tak v rámci společné expozice českého železničního průmyslu, kterou pořádaly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu.

České firmy si z Berlína odvážejí konkrétní byznys

Společnost AŽD Praha vedla na InnoTransu řadu obchodních rozhovorů zaměřených na zahraniční projekty v oblasti zabezpečení a ETCS. Za mimořádně významné firma považuje jednání s japonskou společností NIPPON SIGNAL, které může otevřít prostor pro strategickou spolupráci zejména v oblasti ETCS na asijských trzích. AŽD staví na dlouholetých zkušenostech s implementací evropského vlakového zabezpečovacího systému v době, kdy se jeho principy stále více prosazují také mimo Evropu. Firma během veletrhu jednala rovněž o spolupráci při vybavování kolejových vozidel palubními částmi zabezpečovacích systémů. Celkový obchodní potenciál kontaktů a projektů rozjednaných na InnoTransu AŽD odhaduje ve stovkách milionů korun.

BONATRANS GROUP využil InnoTrans především k intenzivním jednáním s nejvýznamnějšími výrobci kolejových vozidel a k přípravě projektů pro další období. Firma se během veletrhu setkala mimo jiné se zástupci Siemensu, Alstomu a Škody a pozitivně hodnotí zejména výhled segmentu osobní železniční dopravy. Významným obchodním výsledkem je kontrakt navázaný na projekt S-Bahn Curych, který získal Siemens. Na jeho realizaci se BONATRANS bude podílet. Se Škodou současně řeší další připravované kontrakty, včetně projektu nových elektrických jednotek pro Středočeský kraj. Přestože se konkrétní smlouvy většinou neuzavírají přímo na veletrhu, BONATRANS odhaduje potenciál kontaktů a rozjednaných projektů v řádu miliard korun.

BORCAD považuje InnoTrans za jeden z klíčových momentů pro tvorbu obchodního plánu na následující dva roky. Během veletrhu firma absolvovala jednání s významnými výrobci kolejových vozidel a dopravci z Česka i zahraničí, včetně partnerů z Německa, Irska a Chorvatska. Obchodní potenciál rozjednaných projektů BORCAD odhaduje přibližně na 300 až 500 milionů korun. Stále větší význam má pro společnost segment dálkové dopravy, který nabízí širší prostor pro individualizaci interiérů a nové komfortní prvky pro cestující. Veletrh zároveň potvrdil zájem trhu o koncept FLATwhite, který BORCAD v Berlíně představil. Firma již jedná o dvou konkrétních projektech, které z tohoto konceptu vycházejí.

DT – Výhybkárna a strojírna hodnotí účast na InnoTransu velmi pozitivně. Její zástupci jednali o řadě možných zakázek se stávajícími partnery i se zájemci z trhů, kam zatím společnost své výrobky nedodává, například z Estonska, Kazachstánu, Alžírska, Iráku, Japonska, Ukrajiny nebo Litvy. Pozornost vzbudil také snímač z vlastního vývoje DTVS, který měří dynamickou odezvu projíždějících vozidel. Dokáže rozpoznat jejich průjezd a určit rychlost i směr jízdy. Další vývoj směřuje k měření projeté zátěže, odhalování vad kol a především k doplnění konceptu chytré diagnostiky a prediktivní údržby výhybek. Firma ho poprvé oficiálně představila právě na InnoTransu a zájem o něj projevili i zástupci francouzského správce železniční infrastruktury.

Starmon představil na InnoTransu vlastní technologie pro diagnostiku železniční infrastruktury a zabezpečovací systémy a zároveň vedl jednání s potenciálními zákazníky z Evropy i dalších světových regionů. Výraznou pozornost vzbudilo zařízení pro automatickou kontrolu sběračů projíždějících vozidel, které již firma instaluje na několika místech v České republice. Starmon prezentoval také distribuovaný zabezpečovací systém Sirius zahrnující technologii pro elektronické přejezdy, počítače náprav nebo LED návěstidla. Zahraniční zájem firma zaznamenala mimo jiné ze strany potenciálních zákazníků z Indie. Vzhledem k charakteru zabezpečovacích technologií firma očekává, že konkrétní obchodní výsledky řady kontaktů z InnoTransu se budou postupně promítat do zakázek v následujících letech.

Škoda Group využila letošní InnoTrans k prezentaci nejnovějších vozidel a technologií i k jednáním se zákazníky z Evropy a dalších světových trhů. Velký zájem vyvolala nová generace bateriového RegioPanteru BEMU i tramvaj Škoda ForCity Plus 52T pro Prahu, která přitahuje pozornost potenciálních zákazníků zejména ze západoevropských trhů. Firma v Berlíně představila také své trolejbusy a vlastní technologie v oblasti digitalizace, zabezpečení a ETCS. Pozici Škoda Group ve střední Evropě současně posiluje nový kontrakt se ZSSK na dodávku vlakových jednotek pro dálkovou dopravu, které budou schopné provozu také v Rakousku či Maďarsku. Podle společnosti je o prezentovaná řešení výrazný zájem jak ze strany veřejných, tak soukromých dopravců.

ZKL Group hodnotí letošní InnoTrans jako důležitou platformu pro prezentaci nových výrobků a setkávání se stávajícími i novými obchodními partnery. Koncentrace klíčových světových hráčů na jednom místě podle firmy výrazně usnadňuje a urychluje obchodní jednání. ZKL Group má dnes zákazníky téměř na všech kontinentech a vedle evropského trhu vidí další potenciál například v Jižní Americe. Významnou příležitost představuje také Ukrajina, kde společnost rozvíjí dlouhodobou spolupráci s místními výrobci a počítá s možnostmi spojenými s budoucí obnovou země. Podle firmy letošní veletrh splnil očekávání jak z hlediska udržování současných zákaznických vztahů, tak získávání nových projektů.

InnoTrans jako brána na světové trhy

Pro české společnosti je InnoTrans jednou z nejvýznamnějších globálních obchodních platforem. České firmy letos v Berlíně představily kompletní kolejová vozidla, komponenty, řešení pro vysokorychlostní železnici, zabezpečovací systémy, digitální technologie, diagnostiku infrastruktury i nové produkty zaměřené na snižování provozních nákladů a ekologické stopy železnice.

Letošní obchodní jednání podle ACRI potvrzují, že české společnosti se stále častěji zapojují nejen jako dodavatelé jednotlivých komponentů, ale také jako technologičtí partneři velkých mezinárodních projektů. Vedle tradičních evropských trhů se další příležitosti otevírají také v Asii, na Ukrajině, v Jižní Americe a dalších regionech.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Letos poslední větší oprava ŘSD v Olomouckém kraji začne v Hranicích

Poslední letošní větší oprava z dílny Správy Olomouc coby pracoviště ŘSD v Olomouckém kraji se týká silnice I/47. Od pondělí 5. 10. 2026 začne výměna asfaltových vrstev na Olomoucké ulici v Hranicích. Dotčený úsek měří asi kilometr jedním směrem a vede od okružní křižovatky dále do centra města. Práce potrvají zhruba 14 dní za obousměrného provozu jedním pruhem pro každý směr po neopravované části silnice bez potřeby objízdných tras.

Během oprav dojde k frézování starého povrchu do hloubky přibližně 12 cm. Následně nastane kontrola podkladních částí a jejich případné sanace před ošetřením podloží a pokládkou nových asfaltových vrstev. Rozsah činností vychází z nezávislého diagnostického posouzení stavu silnice I/47, odborný posudek složený z pochůzek, vrtů i laboratorních měření potvrdil přítomnost vad jako jsou trhliny, koroze, koleje a příliš zvýšené nezpevněné krajnice. To vše bude minulostí po zásahu vysoutěženého zhotovitele. Ze sedmi zájemců podala nejvýhodnější nabídku vybraná firma Strabag, smluvní cena opravy dosahuje cca 14,9 milionu Kč.

Zdroj: ŘSD

Součástí jemnického nádraží je od včerejška malé muzeum železnice

Součástí vlakového nádraží v Jemnici na Třebíčsku je malé muzeum železnice. Otevřené bylo včera při oslavách 130 let existence trati Jemnice – Moravské Budějovice. Vystavuje historickou techniku, která sloužila ve stanici Jedlová, i originální vybavení ze stanic na trati, řekl Martin Kouřil, předseda Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě, který na trať vypravuje výletní vlaky.

„Přihlásili se nám občané, kteří zachránili některé historické exponáty z Moravských Budějovic a Jemnice. Jednak stůl pana Josefa Tichého, který byl posledním přednostou stanice Jemnice, než zde byla přednostenská služba zrušena. A tvoří takový intimní koutek k připomínce všech zaměstnanců, kteří tady kdy pracovali,“ řekl Kouřil.

Jemnická stanice měla přednostu do roku 1974. Do roku 2006 už byla na nádraží jen pokladna. Pravidelná osobní doprava se na trati Jemnice – Moravské Budějovice zastavila 31. prosince 2010, podle úřadů kvůli ztrátovosti.

Nové muzeum bude přístupné vždy, když na nádraží přijede víkendový výletní vlak vypravovaný při mimořádných příležitostech nebo po dohodě s jemnických infocentrem.

Propojení měst na jihu Moravy a Čech se v 19. století připravovalo 25 let, řekl Kouřil. Plán byl vést železnici z Moravského Krumlova přes Jemnici a Dačice do Jindřichova Hradce a Třeboně. Vybudovaný byl ale jen úsek Moravské Budějovice – Jemnice. Trať byla otevřena 9. listopadu 1896. Oslavy chtěli organizátoři uspíšit kvůli obavě ze špatného počasí.

Velkou atrakcí oslav se staly jízdy parním vlakem. První spoj dorazil do Jemnice okolo 10:30, vítaly ho stovky lidí.

Občasné jízdy osobních vlaků se na trať díky Spolku pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě vrátily v roce 2014. O čtyři roky později začal Kraj Vysočina objednávat jízdy pravidelně. „Na rok 2026 objednáváme 9484,8 vlakokilometrů, které ujede 228 párů vlaků. Vlaky provozujeme 66 dnů v roce, v měsících od dubna do prosince mimo říjen, o víkendech nebo státních svátcích nebo jiných zvláštních příležitostech. Výše kompenzace činí 1,1 milionu korun,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Výročí vybudování železnice slaví dnes na Vysočině i ve Velkém Meziříčím na Žďársku. Na trati do Studence jezdí vlaky už 140 let. A mimořádnost pro milovníky železnice připravil i Den železnice na jindřichohradecké Úzkokolejce. Naposledy na ní jezdí mezi jihočeským Jindřichovým Hradcem a Černovicemi na Pelhřimovsku motorový vůz M27, který dostal přezdívku Ponorka kvůli futuristickému vzhledu s kulatými okny. Vedení Úzkokolejky připravuje prodej vlaků do zahraničí.

Zdroj: ČTK

Na části linky C nejezdí o prodlouženém víkendu metro

Od včerejška do zítra nejezdí v Praze metro na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. Důvodem je výměna dalších 460 původních dřevěných pražců za betonové v úseku mezi Budějovickou a Kačerovem. V uzavřeném úseku budou o celém prodlouženém víkendu jezdit autobusy XC. Do běžného provozu se metro vrátí v úterý 29. září.

Mezi Letňany a Pražského povstání a stanicemi Chodov a Háje metro pojede, ve druhém úseku budou ale vlaky jezdit kyvadlově.

Dopravní podnik uvedl, že jde o poslední plánovanou rekonstrukci v metru v tomto roce. „Společně s jarní výměnou pražců DPP letos na trati C nahradí v součtu 1119 pražců. Na nejstarším úseku metra tak zbývá vyměnit 3644 z celkem 20.097 kusů, tj. 18 procent,“ konstatoval podnik.

V příštím roce dopravce plánuje vyměnit dalších 1979 pražců ve čtyřech termínech: o Velikonocích, na začátku letních prázdnin a v průběhu dvou prodloužených víkendů na podzim. Výměna všech dřevěných pražců na trati by podle DPP měla být dokončena před zahájením automatizace provozu na lince C.

Náhradní autobusová doprava pojede po trase Pražského povstání – Pankrác – Budějovická – Kačerov – Roztyly – Dědinova – Chodov.

Jančura: RegioJetu se v soutěžích daří, profitují z nich rozpočty i cestující

S liberalizací české železnice je majitel soukromého dopravce RegioJet Radim Jančura z velké části spokojen. Firmě se podle něj daří v soutěžích o železniční linky, díky konkurenci a soutěžím se daří zvyšovat komfort pro cestující a veřejné rozpočty zároveň ušetří. Atraktivita železnice se podle něj zvyšuje, další skokový růst přinese až zvýšení cestovní rychlosti, pokud se podaří postavit vysokorychlostní tratě, řekl v rozhovoru s ČTK. V sobotu uplyne 15 let od první jízdy vlaku v typické žluté barvě.

Jančura vyjel na české železnice v září 2011, když spojil Prahu s Ostravou. Od té doby expandoval jak v Česku, tak v dalších zemích střední Evropy. Po vlacích provozovaných na komerční riziko bez kompenzace od ministerstva dopravy či krajů se začal účastnit soutěží a v části z nich uspěl. „Výsledky ukazují, že soutěže mohou státu i krajům ušetřit miliardy korun. Například na naposledy soutěžené lince R10 jsme nabídli provoz za 70,40 koruny za vlakový kilometr, zatímco dnes stát platí 246,80 koruny. To je obrovský rozdíl a konkrétní ukázka toho, co mohou soutěže přinést,“ zmínil spojení Prahy s Hradcem Králové a Trutnovem.

Velmi dobře si podle něj počínají i některé kraje, jmenoval Ústecký, Jihomoravský či Plzeňský. Jako špatné příklady naopak vypíchnul Moravskoslezský či Karlovarský kraj. „Podle mě zbytečně prodlužují smlouvy Českým drahám za velmi nevýhodných podmínek. Když se někde platí skoro 500 korun za kilometr, je na místě se ptát, jestli je to skutečně nejlepší nabídka pro kraj a pro daňové poplatníky,“ řekl Jančura.

Díky soutěžím na tratě také obvykle přicházejí lepší vozidla. „To hlavní ale teprve začíná. V následujících letech se bude soutěžit provoz na velké části české železnice – v krajích i na rychlíkových a expresních linkách. Ukáže se, jak barevná česká železnice bude a kteří dopravci budou úspěšní,“ řekl Jančura.

Díky soutěžím podle něj získávají i cestující. „Na lince z Brna do Bohumína jsme místo starých vozů bez klimatizace nasadili klimatizované, nabídli jsme palubní catering. To samé jsme udělali na lince z Kolína do Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji nyní nasazujeme moderní nízkopodlažní jednotky,“ řekl Jančura. Připomněl, že za poslední roky se výrazně zlepšily i České dráhy, což je podle něj velkou zásluhou konkurence. „Také investují do nových vlaků a těží z toho cestující, vlakem chce cestovat více lidí,“ uvedl Jančura.

Nákupy nových vlaků či modernizace starších mají v RegioJetu pokračovat. „Nyní jsou pro nás ve výrobě vlaky za zhruba 20 miliard korun. Chceme také modernizovat vagóny tempem 100 kusů za rok. Zaměříme se na interiéry, sedačky, klimatizaci, zásuvky, toalety a další vybavení,“ naznačil plány Jančura. Plánuje otevřít i další čekárny, jako jsou v Praze a v Brně.

I když dopravci ve velkém kupují především nové elektrické jednotky, které jsou pro pravidelnou rychlíkovou dopravu vhodnější, ani soupravy složené z klasických vagónů z kolejí nezmizí, míní Jančura. „Jednotky mají lepší dynamiku, jsou energeticky efektivnější, jsou nízkopodlažní a bezbariérové. Soupravy zase mají v dálkové a mezinárodní dopravě velkou výhodu v pružnosti. Lze přidávat a ubírat vozy, kombinovat cestovní třídy či zařazovat lůžkové vozy,“ vysvětlil Jančura.

Jančura je také jedním z nejhlasitějších obhájců vysokorychlostní železnice, která může dostat podstatnou část lidí z aut do vlaků. „Pokud dokážeme cestu mezi Prahou a Brnem zkrátit na hodinu, nezmění se jen železnice. Změní se pracovní trh, bydlení i fungování regionů. Pokud lidem rychlá železnice ušetří desítky minut nebo hodinu denně, jsou to v součtu miliony hodin, které lidé mohou věnovat rodině, práci nebo sami sobě,“ řekl Jančura.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV

OBALKO