Čtvrtek, 5 února, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Železniční konference Smart Rail Via Vindobona 2026

Od
Karolína Vágnerová
-

ČVUT v Praze Fakulta dopravní spolu se Správou železnic, s.o., Vás srdečně zvou na Železniční konferenci Smart Rail Via Vindobona 2026. Konference navazuje na velmi úspěšný první ročník, který se konal ve Vídni v lednu 2025. Akce je pořádána v rámci projektu RailInnoHUB SN–CZ.

Česká republika, ač v srdci Evropy, se dnes nachází na okraji evropské sítě vysokorychlostních železnic. Jeden z projektů, který nám napomůže se lépe po kolejích napojit na Evropu, je Krušnohorský železniční tunel mezi Ústím nad Labem a Drážďany (https://vrtky.cz/krusnohorsky-tunel ). Moderní sdělovací a zabezpečovací technologie, které dobře fungují v rámci jednoho státu, ovšem mohou představovat určité výzvy na hranicích mezi národními železničními sítěmi.

Právě této tématice – rozhraní mezi moderními železničními systémy v Krušnohorském tunelu, a možnosti přeshraničního testování moderních technologií na trati Chomutov – Vejprty – Annaberg-Buchholz – se bude věnovat 2. ročník mezinárodní konference Smart Rail Via Vindobona, ve dnech 10.-11. února 2026 na ČVUT v Praze v prostorách Respirium CIIRC (https://www.ciirc.cvut.cz/cs/about/ciirc-ctu-building/) na adrese Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6, Dejvice, GPS 50.1037711N, 14.3945119E.

Webové stránky konference s přihlašovacím formulářem najdete na tomto odkazu

Zdroj: ŽESNAD

Delegace z jihokorejské Halla University na DFJP

Od
Karolína Vágnerová
-

Ve čtvrtek 29. ledna 2026 se na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice uskutečnilo setkání vedení fakulty s delegací z jihokorejské Halla University.

Návštěva proběhla v rámci plánované mise zaměřené na potenciální spolupráci obou univerzit. Korejští zástupci představili aktivity zaměřené zejména na oblast autonomního řízení a rozvoje mezinárodní železniční dopravy, v oblasti železniční dopravy projevili zájem o české zkušenosti v této oblasti. Součástí jednání byla také diskuse o možnostech širší spolupráce zahrnující studentské výměny a společné výzkumné projekty.

Zdroj: DFJP

Geopolitická odolnost: Standard 2026 pro dodavatelské řetězce

Od
Karolína Vágnerová
-

Podívejte se, proč odolnost nyní znamená inteligenci – od hraničních krizí až po digitální kontrolní věže. Stáhněte si nejnovější zprávu Market Insights ON od společnosti CargoON Éra relativního geopolitického klidu v Evropě definitivně skončila. S příchodem roku 2026 čelí globální sektor dopravy a logistiky (TSL) zásadní redefinici toho, co znamená být odolný.

Geopolitická nestabilita je nyní považována za největší hrozbu pro globální dodavatelské řetězce. Podle průzkumu agentury Reuters Events z roku 2025, kterého se zúčastnilo 450 logistických manažerů, se 74 % z nich domnívá, že geopolitické faktory vytvářejí nejzávažnější rizika – obrovský skok oproti pouhým 33 % v roce 2024.

V této nové realitě již odvětví TSL není jen komerčním motorem; bylo oficiálně uznáno za klíčový pilíř evropské bezpečnosti. Tento posun je charakterizován koncepcí „dvojího použití“, kdy jsou logistické kapacity a zdroje využívány jak pro civilní, tak pro vojenské účely.

Varování v Małaszewicze: případová studie křehkosti
Zpráva upozorňuje na hraniční krizi ze září 2025 v Małaszewicze, obci ve východním Polsku, která je známá především jako významný železniční hraniční přechod a jedno z nejdůležitějších překladišť v Evropě, zejména pro nákladní železniční dopravu cestující mezi západní Evropou a SNS/Asií (konkrétně Čínou).

Když byla hranice s Běloruskem uzavřena na pouhé dva týdny v reakci na vojenské cvičení, mělo to vážné následky. Výsledkem blokády byla pro EU ekonomická ztráta ve výši nejméně 450 milionů eur (522,6 milionu USD). V důsledku toho Čína nyní urychluje rozvoj středního koridoru a arktických mořských tras, protože současné koridory vnímá jako nestabilní.

Digitální hranice: inteligence před nadbytečností
Zatímco pouze 5 % manažerů se cítí být na tato narušení plně připraveno, jako hlavní lék se ukazuje digitální transformace. Odolnost v roce 2026 již není jen o fyzické redundanci, ale o inteligenci, viditelnosti a spolupráci ve velkém měřítku.

Otevřené, interoperabilní logistické platformy, jako je CargoON, součást skupiny Trans.eu, se vyvinuly v důvěryhodné „kontrolní věže“.

Sjoerd Eekelaar, ředitel pro zákazníky ve společnosti CargoON, zdůrazňuje tento strategický posun: „CargoON podporuje tento posun tím, že nabízí bezpečný ekosystém, který bezproblémově komunikuje s TMS, WMS a ERP a zajišťuje plnou transparentnost a bezpečnější a rychlejší realizaci. Budoucnost logistiky je postavena na otevřených datech, sdílených standardech a platformách, které mění složitost ve strategickou výhodu.“

Tato konektivita umožňuje odesílatelům předvídat narušení a okamžitě rekonfigurovat trasy. Přetrvává však značná „mezera v důvěře“: zatímco 52 % vedoucích pracovníků využívá umělou inteligenci pro podporu rozhodování, pouze 19,5 % evropských společností důvěřuje umělé inteligenci, že bude činit autonomní rozhodnutí.

Výhled do budoucna: trendy v letech 2026-2027
Při pohledu do roku 2027 se musí odvětví TSL připravit na dvojí výzvu: rostoucí geopolitické napětí a náklady na klimatickou politiku EU. Očekává se, že zavedení systému ETS2 zvýší náklady na nákladní dopravu až o 20-30 %.

V reakci na to pozorujeme rychlou regionalizaci dodavatelských řetězců. Společnosti se přesouvají k vnitroregionálním sítím a místním skladům, aby znovu získaly kontrolu a dosáhly „anti-fragility“ – schopnosti nejen přežít narušení, ale také díky nim růst.

Zpráva Market Insights z ledna 2026 poskytuje komplexní plán, jak se v tomto proměnlivém prostředí orientovat. Obsahuje podrobné audity úzkých míst v infrastruktuře, hluboké ponory do dominantního postavení čínských přístavů a strategické rámce pro budování digitální odolnosti.

Zdroj: SupplyChain

ČEZ letos postaví 100 ultrarychlých nabíjecích stanic, jejich podíl v síti roste

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost ČEZ letos postaví 100 ultrarychlých nabíjecích stanic. Jejich podíl ve firemní síti tak stoupne ze současné pětiny na 30 procent. Nové stanice budou převážně poblíž dálnic, rychlostních silnic a obchodních parků, řekl ČTK ředitel elektromobility ČEZ Rostislav Díža. Dnes ČEZ spustil devět nových stanic v obchodním areálu společnosti Portin v Tuchoměřicích u Prahy, čímž se síť provozovaná ČEZ rozrostla na 1000 stanic.

Minulý rok se síť stanic ČEZ rozrostla o 206 nových, třetina z nich byla ultrarychlých o výkonech od 150 do 360 kilowatt (kW). „Lidé jednoznačně preferují, když mohou dobít rychle a nečekat, než se uvolní stojan. Také letos proto chceme stavět hlavně velké dobíjecí huby, na kterých jsou minimálně tři ultrarychlé stojany. Aktuálně máme takových lokalit v síti okolo 40 a do konce roku bychom toto číslo zvýšili o další třetinu,“ řekl Díža. Některé dříve postavené stanice také podle něj čeká postupná úprava na rychlonabíjecí.

„Na konci letošního roku chceme provozovat více než 1250 stojanů,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ. Pavel Cyrani. Celkový výkon sítě by se měl podle něj posunout ke 130 megawattům (MW). Největší počet stojanů ČEZ nabízí řidičům ve Středočeském kraji, v Praze, v Ústeckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.

ČEZ je největším provozovatelem dobíjecích stanic v Česku. Podle údajů nahlášených ministerstvu průmyslu a obchodu mu patří zhruba 30 procent dobíjecích bodů, uvedlo loni v srpnu Centrum dopravního výzkumu (CDV). Pražská energetika podle něj provozozovala zhruba čtvrtinu dobíjecích bodů a společnost E.ON Drive necelých 12 procent. Počet dobíjecích bodů je vyšší než počet dobíjecích stanic, protože jedna stanice může mít víc dobíjecích bodů o různém výkonu, obvykle bývají dva.

ČEZ bude také dál spolupracovat s developerskou společností Portin, v příštích letech společně plánují výstavbu desítek nových ultrarychlých stojanů. „Díky spolupráci s ČEZ chceme postupně osazovat parkoviště a garáže našich významných areálů po celé republice. Vedle Tuchoměřic by v první fázi měly přijít na řadu například lokality Neratovice, Pečky, Příbram, Terezín, Vimperk nebo Žatec,“ doplnil jednatel Portinu Jindřich Kukačka.

Zdroj: ČTK

Účetní dvůr: EU investuje do udržitelné dopravy, výsledky nejsou dostatečné

Od
Karolína Vágnerová
-

Snaha přimět obyvatele měst dojíždějící do práce, aby místo aut využívali udržitelnou dopravu, zatím není dostatečná. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD). Evropská unie sice investuje miliardy eur do ekologičtější dopravy, jako jsou vlaky, tramvaje či budování cyklostezek, nicméně výsledky brzdí nedostatky v plánování. Plány městské mobility totiž ne vždy přiměřeně odrážejí toky dojíždějících osob, zjistil audit.

Většina obyvatel EU žije v městských oblastech, které přitahují pracovní příležitosti a ekonomickou činnost, což s sebou ale zároveň přináší intenzivní dopravu dojíždějících osob a související znečištění.

Odpovědnost za dopravní politiku nesou primárně členské státy. V období let 2014 až 2027 Evropská unie na tuto oblast přidělila přibližně 60 miliard eur a vyvíjela podle Evropského účetního dvora systematické úsilí na podporu udržitelné mobility dojíždějících jako alternativy k osobním automobilům. V praxi to obnáší investice do kvalitnějšího regionálního vlakového spojení, rozšíření tramvajových sítí či cyklostezek mezi předměstími a centry měst.

Zásadní roli v tom přitom hrají takzvané plány udržitelné městské mobility (SUMP). Vypracování těchto plánů se stalo v roce 2024 povinným pro celkem 431 měst v celé EU. V Česku jde o například o Prahu, Brno či Ostravu.

„Mnoho občanů EU používá v městských oblastech automobil každodenně, přičemž často je důvodem to, že pro mobilitu neexistuje žádná přitažlivá alternativa,“ uvedl Carlo Alberto Manfredi Selvaggi, člen EÚD odpovědný za tento audit. „Ačkoli EU svou politiku pro oblast udržitelné mobility posílila, pro budoucí zlepšení bude mít klíčový význam úsilí na místní úrovni. Jenom tehdy můžeme doufat, že bude méně dopravních zácp, kvalita vzduchu bude lepší a dojde tak ke zvýšení i celkové kvality života,“ dodal.

Podle Selvaggiho auditoři objevili různé nedostatky a zjistili, že plány nejsou tak účinné, jak by mohly být. Některé aktivity se překrývají, problémy způsobuje i nedostatečná koordinace mezi jednotlivými místními úřady. „Je třeba změnit dopravní návyky obyvatel, to je ale na místních úřadech. Každé město je jiné, k tomu musí úřady přihlížet,“ dodal Selvaggi během dnešní tiskové konference.

Analýzou plánů mobility šesti městských oblastí (Budapešť, Katovice, Lisabon, Praha, Sevilla a Lille) auditoři zjistili, že většina z nich vychází při stanovování svého zeměpisného pokrytí ze správních hranic, a nikoli z toků dojíždějících osob, čímž se někdy pomíjí i významná část těchto toků.

U většiny kontrolovaných projektů – od linek metra a tramvají až po takzvané multimodální uzly (dopravní terminály propojující různé druhy dopravy) – bylo podle účetního dvora „dosaženo plánovaných výstupů“. To však automaticky neznamená, že všechny z nich měly z hlediska potřeb dojíždějících osob zásadnější dopad. Příčinou byla v některých případech nedostatečná analýza potřeb nebo chybějící koordinace mezi orgány sousedících správních celků.

Auditoři zjistili několik příkladů takovýchto nedostatků, které brání řádnému využití finančních prostředků EU. Odhalili například nedostatečně využívané parkoviště P+R, které slouží jen pro nákladní auta, nebo cyklistickou stezku, která náhle končí na hranici města.

Zdroj: ČTK

Prodeje plug-in hybridů se už srovnávají s bateriovými elektromobily

Od
Karolína Vágnerová
-

Podíl vozů s plug-in hybridním pohonem, které se prodávají jako nové na českém trhu s novými vozy, stále stoupá. Krůček po krůčku se tak přibližují plně elektrickým vozům.

Potvrzují to čerstvé údaje ve statistice Svazu dovozců automobilů za leden. Vyplývá z nich, že zatímco bateriových elektromobilů se v prvním měsíci letošního roku zaregistrovalo do provozu 940, plug-in hybridů bylo 850. Elektromobily zaznamenaly podíl 5,21 procenta, plug-in hybridy 4,71 procenta. V součtu mají obě kategorie podíl 9,92 procenta.

Zatímco prodeje elektromobilů se letos snížily (vloni jich dealeři předali zákazníkům 981 a letos o 41 méně), plug-in hybridních aut přibylo na silnicích více. Oproti loňským 641 letos 850 kusů.

Nejvíce elektromobilů, které se nově zaregistrovaly do provozu, mělo na karosérii loga značky Škoda. Tato automobilka jich prodala 332. Na druhém místě byla Tesla se 102 exempláři, třetí pak Mercedes-Benz (65).

Jedničkou v segmentu plug-in hybridů se v lednu stalo Volvo s 99 registracemi. Druhou pozici obsadil Ford a třetí Škoda.

Zdroj: ČTK

Freiburg zavádí daň na jednorázové obaly: další signál zpřísňování regulace v Evropě

Od
Karolína Vágnerová
-

Od 1. ledna 2026 zavedlo německé město Freiburg místní daň na jednorázové obaly používané při prodeji jídel a nápojů s sebou. Cílem tohoto opatření je snížit množství volně pohozených obalů ve veřejném prostoru a podpořit přechod na opakovaně použitelné obalové systémy.

 

Daň se vztahuje na jednorázové kelímky, talíře, obalové misky, boxy i příbory používané v režimu „takeaway“ a „on-the-go“. Podle odhadů města by mělo toto opatření v prvním roce přinést přibližně 2,2 milionu eur do městského rozpočtu.

 

Jak daň na jednorázové obaly ve Freiburgu funguje
Nová regulace byla schválena městskou radou Freiburgu v květnu 2025. Povinnost odvádět daň se vztahuje na podniky prodávající potraviny a nápoje v jednorázových obalech.

Konkrétně:

  • 0,50 € je účtováno za každý jednorázový nápojový kelímek nebo obal na jídlo (např. talíře, tácky, boxy),
  • 0,20 € za jednorázové příbory a brčka delší než 10 cm.

Důležité je, že poplatek se počítá za každý jednotlivý kus, nikoliv za jednu objednávku. Pokud tedy zákazník obdrží více jednorázových položek, daň se násobí.

 

Model Freiburgu navazuje na zkušenosti z jiných německých měst, zejména z Tübingenu, kde obdobná daň na jednorázové obaly funguje již od roku 2022 a byla potvrzena jako ústavně přípustná i Spolkovým ústavním soudem Německa.

 

Cíle opatření a dopady na nakládání s obalovými odpady
Hlavním cílem zavedení daně je omezit množství jednorázových obalů ve veřejném prostoru a ekonomicky motivovat provozovatele i spotřebitele k využívání opakovaně použitelných obalů.

 

Město Freiburg zdůrazňuje, že výnosy z daně budou využity na:

  • financování veřejného systému odpadového hospodářství,
  • úklid veřejných prostranství,
  • podporu opatření ke snižování vzniku odpadu, zejména při městských akcích, trzích a festivalech.

Součástí strategie je také tzv. „Mehrweg-Offensive“, tedy systematická podpora opakovaně použitelných obalových řešení, především při větších veřejných událostech.

 

Širší kontext: daně na obaly v Německu a Evropské unii
Zavedení místní daně ve Freiburgu zapadá do širšího trendu zpřísňování environmentální politiky v oblasti obalů v Německu i v celé Evropské unii.

 

Další města v jižním Německu, například Konstanz, již podobná opatření zavedla nebo jejich zavedení zvažují. Klíčovým momentem bylo právě potvrzení, že tyto místní daně jsou v souladu s německým právem.

 

Na národní a evropské úrovni zároveň pokračuje tlak na omezení jednorázových plastů:

Německo připravuje implementaci poplatku za jednorázové plastové výrobky, vycházejícího z evropské legislativy, kdy výrobci přispívají do fondu na úhradu nákladů spojených s úklidem a recyklací.
Současně probíhají úpravy národní obalové legislativy v návaznosti na nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které se začne přímo uplatňovat od 12. srpna 2026.

PPWR přinese další požadavky zejména v oblasti:

  • rozšířené odpovědnosti výrobce,
  • recyklovatelnosti obalů,
  • značení obalů,
  • omezování jednorázových obalových formátů.

Co to znamená pro obalový průmysl a provozovatele gastro provozů
Příklad Freiburgu ukazuje, že kromě celoevropské regulace PPWR budou stále častěji využívány také ekonomické nástroje na lokální úrovni, jako jsou daně a poplatky, které mohou mít přímý dopad na provozní náklady firem.

 

Pro výrobce obalů, provozovatele gastronomických služeb i obchodníky je proto klíčové:

  • sledovat vývoj místních i evropských regulací,
  • připravovat se na přechod k opakovaně použitelným obalům,
  • vyhodnocovat ekonomické dopady nových poplatků v jednotlivých regionech.

Zdroj: SYBA

V Brně roste obliba předplatních a bezkontaktních jízdenek

Od
Karolína Vágnerová
-

V loňském roce Dopravní podnik města Brna  zaznamenal historicky nejvyšší počet přepravených cestujících i rekordní tržby z jízdného. Součástí tohoto úspěchu je i stabilní zájem cestujících o různé typy jízdenek a moderní způsoby jejich nákupu.

Předplatní jízdenky vedou

Největší oblibě se dlouhodobě těší předplatní jízdenky, tzv. šalinkarty, které využívá přibližně 58 % cestujících. Nejčastěji si lidé pořizují roční předplatní jízdenky, následují měsíční a čtvrtletní. Přibližně 75 % zákazníků nakupuje šalinkarty online prostřednictvím e‑shopu BrnoID, což zjednodušuje a urychluje proces a zároveň přispívá k pohodlné každodenní dopravě.

Roste zájem o bezkontaktní jednorázové jízdenky

U jednorázových jízdenek (42 % všech prodejů) se meziročně zvyšuje podíl těch zakoupených přímo ve vozech prostřednictvím služby Pípni a jeď!, kterým cestující pořizují téměř 55 % jednorázových jízdenek. Následují papírové jízdenky (20 %), jízdenky prodané v regionálních spojích (15 %) a SMS jízdenky či mobilní aplikace (10 %).

Digitální cesta k MHD

Trend ukazuje, že stále více cestujících preferuje rychlý, jednoduchý a bezkontaktní nákup, ať už jde o předplatní jízdenky nebo jednorázové cesty. Tento posun potvrzuje, že investice DPMB do moderních technologií a digitálních služeb odpovídají potřebám cestujících a přispívají k vysoké spokojenosti uživatelů městské hromadné dopravy v Brně.

Zdroj: DPMB

ŘSD může díky rozpočtu SFDI zahájit všechny stavby, které na letošek připravilo

Od
Karolína Vágnerová
-
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má aktuálně připravené k podpisu smlouvy se zhotoviteli staveb za 17,5 miliardy Kč bez DPH. Jde o deset velkých investičních akcí.

Například východočeské stavby D11 z Jaroměře do Trutnova, D35 z Úlibic do Hořic, přestavbu mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Aviatická na D7 v Praze nebo obchvat města Plasy v Plzeňském kraji na I/27. Vláda schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2026, v němž se pro ŘSD počítá s částkou 81,1 miliardy Kč. Až rozpočet schválí poslanci, bude možné s realizací staveb začít. ŘSD má zároveň vypsaná výběrová řízení na zhotovitele 17 velkých investičních akcí. Jejich předpokládaná hodnota je celkem 24,4 miliardy Kč bez DPH. Z původních plánů na letošní rok nemuselo ŘSD vyškrtnout žádné klíčové stavby. V ČR by se mělo letos začít stavět až 105 kilometrů dálnic.

„Vládou schválený rozpočet SFDI nám umožní zahájit prakticky všechny stavby, které máme aktuálně připravené na tento rok do realizace. Také bude možné pokračovat s výstavbou všech rozestavěných staveb, v přípravě strategických akcí a zahájit realizaci přes 30 nových velkých investičních akcí na dálnicích a silnicích I. třídy. Je to velmi pozitivní zpráva pro všechny řidiče a řidičky. Budou se dál stavět nové dálnice a silnice I. třídy, které pomohou k dalšímu rozvoji České republiky,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Mezi stavbami, kde se čeká jen na podpis, jsou vedle výše zmíněných také osm kilometrů dlouhá Martinovická spojka na I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, přestavba MÚK Okrouhlá v Libereckém kraji nebo napřímení silnice I/57 za Krnovem v Moravskoslezském kraji.

ŘSD počítá s tím, že včetně dvou úseků D35 plánovaných jako PPP projekt se začne letos stavět 105 kilometrů dálnic. K nejdůležitějším počítá šéf ŘSD vedle zmíněné D11 také poslední dva úseky na dálnici D6 dlouhé dohromady 15 kilometrů a PPP projekt na D35, což jsou části od Opatovce po Mohelnici. Tam bude i nejdelší dálniční tunel v ČR, Dětřichov, dlouhý čtyři kilometry. „To znamená, že nejdéle do roku 2029 budou jak dálnice D11, tak dálnice D6 kompletně hotové,“ zdůraznil Radek Mátl. V plánu je také zahájit stavbu dvou úseků dálnice D55, a to Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

V plánu je i řada nových staveb silnic I. třídy, což jsou často obchvaty. Peníze by měly být na to, aby se letos začaly budovat I. etapa obchvatu jihomoravského Znojma, obchvat Břeclavi a Bučovic na jižní Moravě, obchvat Pelhřimova na Vysočině, jihovýchodní obchvat Pardubic a také dálniční obchvat východočeských Úlibic. „Jsou to stavby, které si zaslouží velkou pozornost, a jsem moc rád, že také na ně se finanční prostředky najdou,“ řekl Radek Mátl.

Z letošního na příští rok odložilo ŘSD pouze velmi málo staveb a oprav. Řadí se k nim obchvat Šternberka v Olomouckém kraji, rekonstrukce MÚK Držovice na D46 u Prostějova, stavba telematických systémů na dálnici D6 nebo stavba Střediska správy a údržby dálnic Střítež na D11. „Většinou jde o investiční akce, jejichž posun nebude mít žádný negativní dopad na provoz. Posun je způsobený aktuálním stavem jejich přípravy,“ řekl Radek Mátl.

Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř 40 kilometrů nových dálnic a 21 kilometrů nových úseků silnic I. třídy. Jedná se také o tom, aby se oproti plánu dřív, již tento rok, otevřel úsek D35 Džbánov – Litomyšl. Nyní ŘSD staví 135 kilometrů nových dálnic a téměř 67 kilometrů silnic I. třídy.

 

Zdroj: ŘSD

ŘSD čeká na vydání povolení ke stavbě obchvatu Babylonu u hranic za 1,25 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) čeká na vydání povolení na stavbu obchvatu obce Babylon na Domažlicku u hranic s Německem asi za jednu a čtvrt miliardy korun. Letos zahájí výkupy pozemků, příští rok vyhlásí soutěž na dodavatele a se stavbou začne o rok později. ČTK to řekl ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

„Na stavbě obchvatu Babylonu na silnici I/26 dále intenzivně pracujeme a teď čekáme na vydání společného povolení (územního rozhodnutí a stavebního povolení podle nového stavebního zákona), tedy rozhodnutí,“ uvedl Blabol. Stavba byla zastavena kvůli námitkám ekologického spolku Děti Země. „Všechny soudy ale ŘSD vyhrálo,“ řekl.

Mezinárodní silnice I/26 z Plzně na hraniční přechod Folmava je místem vážných nehod. Vede obcí a doprava, zejména mezinárodní nákladní, je tam stále intenzivnější. „Občané i řidiči na obchvat čekají přes 50 let. Doprava je čím dál hustší a problematičtější,“ uvedl starosta Babylonu Pavel Bambásek (Pro Babylon). V obci chybí přechody pro chodce. Lidé musí přebíhat přes silnici, ve špičkách ráno a odpoledne je to tam hodně nebezpečné, řekl. Stavba nové silnice o délce 5,6 kilometru by měla trvat dva roky.

Podle Blabola napadaly Děti Země posudek vlivů stavby na životní prostředí, tzv. EIA, a dále zpochybňovaly veřejný zájem na této stavbě. Podle ministerstva životního prostředí byla EIA zpracována správně a potvrdilo verdikt krajského úřadu.

Náklady jsou zhruba jedna a čtvrt miliardy korun, přesná suma vyjde ze zadávací dokumentace. „Jsou tam lesní masivy, bude tam hodně práce. Půjde tedy o dražší stavbu,“ uvedl Blabol. Na trase jsou lesy vlastněné městem Domažlice a obcí Újezd.

Nová, místy třípruhová silnice začne za autobusovou zastávkou u odbočky na Domažlice a skončí u obchvatu České Kubice. Rekreační obec Babylon s více než 330 obyvateli, kde jsou v létě tisíce chalupářů a turistů, chce po dokončení stavby požádat o status vzdušných lázní.

Zdroj: ČTK

123...1 182Strana 1 z 1 182

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253