Úterý, 27 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Sdílená kola se v Novém Jičíně osvědčila, pravidelně je využívá téměř 2000 lidí

Od
Karolína Vágnerová
-

Sdílená kola se v Novém Jičíně osvědčila, loni na nich jezdilo téměř 2000 pravidelných uživatelů. Od února do konce roku uskutečnili celkem 38.989 jízd. ČTK to sdělila mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. Systém sdílených kol provozuje v Novém Jičíně společnost Rekola, město od loňského února do konce roku za službu zaplatilo 634.087 korun.

Nejčastěji lidé využívali stanoviště v parku u České spořitelny, v Loučce v ulici Na Lani, na Masarykově náměstí a v Bezručově ulici. „Nejvíce se jezdilo v měsíci srpnu, nejméně pak v prosinci,“ uvedla mluvčí. V srpnu bylo jízd 4844, v prosinci 2200.

Systém sdílených kol zavedl Nový Jičín společně s Kopřivnicí, lidé tak mohou přejíždět mezi oběma městy. „Mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí bylo zaregistrováno 55 přejezdů,“ uvedla Machková.

V Novém Jičíně mají lidé k dispozici 90 sdílených kol na více než 30 stanovištích. Uživatelé mají prvních 30 minut jízdy zdarma, pokud jedou až do Kopřivnice, tak 60 minut. Je jen zapotřebí stáhnout si zdarma mobilní aplikaci Rekola a zaregistrovat se.

Systém sdílených kol v Novém Jičíně provozuje společnost Rekola, která loni v únoru nahradila provozovatele Nextbike. „S novým provozovatelem se nám podařilo snížit cenu jízdného za první půlhodinu jízdy, kterou hradí město, z 21,54 na 16,27 Kč. Nad 30 minut pak platí cyklista 20 Kč za každou další půlhodinu. V Novém Jičíně i Kopřivnici mají uživatelé služby nárok až na čtyři jízdy zdarma denně. Zvýšili jsme počet kol v ulicích ze 75 na 90 a narostlo i množství stanovišť,“ uvedla Lucie Kuběnová z novojičínského odboru rozvoje a investic.

Novojičínský místostarosta Ondřej Syrovátka (Zelení) uvedl, že cílem bylo podpořit ekologickou a dostupnou dopravu za příznivých finančních podmínek pro obyvatele i městský rozpočet. „Radnice provozovateli platí pouze skutečně realizované výpůjčky, což znamená, že pokud se kola nevyužívají, město nehradí žádné poplatky,“ uvedl Syrovátka.

Zdroj: ČTK

Vláda změnila složení správní rady Správy železnic, předsedou bude Kolovratník

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda odvolala ze správní rady Správy železnic (SŽ) čtyři členy, jednoho jmenovala. Na pozici předsedy správní rady nahradí Martina Červíčka (ODS) Martin Kolovratník (ANO), Červíček zůstane řadovým členem rady. Vyplývá to z usnesení, které má ČTK k dispozici. V tuto chvíli zbývá jmenovat další tři členy, protože správní rada SŽ je podle zákona sedmičlenná. Úkolem správní rady SŽ je dohlížet na fungování organizace a jmenování a odvolávání generálního ředitele.

Z funkce členů správní rady vláda k dnešnímu dni odvolala Davida Čermáka, Pavla Čížka, Zdeňka Zajíčka a Tomáše Martince. Jmenovala advokáta Tomáše Tylla, který se specializuje mimo jiné na železniční právo. Ve funkci místopředsedy správní rady zůstává Ladislav Němec, který je vrchním ředitelem dopravní sekce ministerstva dopravy.

SŽ je od začátku prosince bez generálního ředitele, správní rada tehdy odvolala z funkce Jiřího Svobodu. Policie prověřuje některé zakázky SŽ, podle médií našla v domě šéfa správy přes 80 milionů korun. Podle Svobody peníze pocházely z celoživotních úspor jeho rodiny. Do jmenování nového šéfa firmu vede náměstek Mojmír Nejezchleb.

Správa železnic je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí.

Zdroj: ČTK

Karlovarský kraj podpoří provoz a rozvoj Letiště Karlovy Vary 27 miliony Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Karlovarský kraj letos přispěje společnosti Letiště Karlovy Vary, jejímž je vlastníkem, přes 27 milionů korun na provoz a investice. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Hurajčík (ANO). Vyhodnocení loňské sezony zatím kraj ani letiště k dispozici nemají, příspěvek bude ale použit i na pokrytí provozní ztráty, která v roce 2025 vznikla.

„Pro rok 2026 jsme se rozhodli letišti poskytnout částku 22,5 milionu korun do příplatku mimo základní kapitál na provoz letiště tak, abychom ho udělali provozuschopné a zůstalo v nejvyšších intencích safety security, tedy bezpečnosti,“ řekl náměstek. Částka je podle něj adekvátní. Zhodnocení hospodaření v loňském roce bude mít kraj pravděpodobně v únoru.

Hurajčík také uvedl, že kraj bude letišti ještě přispívat dalšími zhruba pěti miliony, které půjdou na investice. „Budeme obnovovat zastaralou část oplocení areálu letiště. Také budeme předělávat světelnou soustavu na přistávací dráze a rovněž je potřeba investovat do vozového parku,“ řekl.

Zánikem respektive prodejem jedné z leteckých společností, která si do loňského roku na karlovarském letišti pronajímala prostory pro opravy a údržbu letadel, přišlo podle Hurajčíka letiště o jednoho z nájemců. „Nicméně hledáme náhradu a myslím, že se další nájemci řeší velmi aktivně,“ uvedl. Pokračují i jednání o počtu a rozsahu charterových linek pro letošní letní sezonu. Podle náměstka zůstanou zachovány komerční lety ve stejném rozsahu jako se do dovolenkových destinací létalo v loňském roce, tedy bulharský Burgas, turecká Antalya a uzbecký Taškent. Přibudou lety do bulharské Varny, o dalších kraj jedná.

Na jaře by na letišti měla začít téměř rok odkládaná stavba parkoviště se 137 místy. Po odkladech kvůli řešení odvodu dešťové vody a vyjasňování vlastnictví pozemků vyhlásil loni v prosinci kraj výběrové řízení na zhotovitele stavby, která je rozpočtována zhruba na 16 milionů korun. Dokončeno by mělo být ještě letos. Současná kapacita parkoviště u letiště je nedostačující především v letních měsících, kdy odlétají charterové lety. Lidé kvůli tomu někdy parkují i na příjezdové cestě a na zelených plochách, čemuž by mělo nové parkoviště zamezit.

Na letišti by do tří let měla začít fungovat nová základna letecké záchranné služby za více než 200 milionů korun. Kraj také dlouhodobě pracuje na výkupu pozemků a projektové přípravě k rozšíření a prodloužení přistávací dráhy tak, aby mohla v Karlových Varech přistávat i větší letadla. Letiště by díky tomu mohlo být využíváno i pro delší lety než dosud. Dostavba dráhy je v plánu na rok 2027.

Předloni odbavilo karlovarské letiště podle jednatelky Alice Justiny Undus 32.049 cestujících na 132 letech do 11 destinací. V roce 2023 to bylo 40 letů do tři destinací s 10.924 cestujícími.

Zdroj: ČTK

Mikrocertifikáty: Elektrotechnické systémy pro environmentálně příznivou dopravu

Od
Karolína Vágnerová
-

Anotace
Kurz celoživotního vzdělávání zaměřený na aktuální trendy v oblasti trvale udržitelné elektrické dopravy obsahující 5 předmětů a zakončený mikrocertifikátem. Podmínkou pro přihlášení je ukončené středoškolské vzdělání všeobecného nebo technického zaměření.

Termín konání
26. – 30. ledna 2026, 18. – 22. května 2026

Základní popis
Kurz poskytuje ve dvou týdenních blocích stručný, avšak ucelený přehled o aktuálních trendech v oblasti trvale udržitelné elektrické dopravy.

Modul obsahuje následující předměty: Elektronické systémy pro dopravu v environmentálních a energetických souvislostech, Pohonné a napájecí systémy pro elektromobilitu, Pokročilé systémy digitálního řízení a komunikace v dopravní technice, Trakční soustavy elektrických vozidel a infrastruktury, jejich zkoušení a schvalování, Udržitelné energetické systémy pro dopravu. Každý předmět je rozdělen na 2 vyučovací dny: teoretické přednášky (6 vyučovacích hodin), teoretická a laboratorní cvičení (6 vyučovacích hodin). Další prohloubení znalostí formou samostudia z poskytnutých materiálů a následných konzultací.

Každý předmět kurzu je ukončen zápočtem. Kurz je ukončen po splnění všech zápočtů a účastník obdrží mikrocertifikát. Kurz je poskytován zdarma.

Více na: Mikrocertifikáty | Univerzita Pardubice

Zdroj: DFJP

Nové dálniční úseky, důležité obchvaty, modernizace železnice. Vláda schválila návrh rekordního proinvestičního rozpočtu pro dopravní výstavbu

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda na svém zasedání schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který by měl v letošním roce pracovat s částkou 169,3 miliardy korun, což je o 9 miliard více, než byl schválený rozpočet fondu pro rok 2025. Finanční prostředky půjdou na výstavbu nových dálnic a silnic I. tříd, pokračování klíčových železničních staveb a zajištění oprav a údržby dopravní infrastruktury. Rovněž je zajištěno financování úprav dopravní infrastruktury v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje v elektrárně Dukovany a příspěvků zaměřených na zvyšování bezpečnosti pro města a obce.

Oproti původně navrhovanému rozpočtu SFDI minulou vládou dochází k posílení národních zdrojů o částku 26 miliard korun.

„Podařilo se nám sestavit proinvestiční, a především udržitelný rozpočet na dopravu. Cílem totiž nemá být namalovat si rekordní výdaje a pak přemýšlet, jestli na ně máme peníze, ale připravit vyvážený a rozumný plán investic, který má pozitivní dopad pro občany, bezpečnost a ekonomiku. Meziročně zvedáme rozpočet Ředitelství silnic a dálnic i Správy železnic a investujeme do prioritních staveb,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Rozpočet SFDI je navrhovaný jako silně proinvestiční, kdy investiční výdaje dosahují 119,5 miliard korun (+ 9 miliard korun oproti schválenému rozpočtu SFDI pro rok 2025) a neinvestiční jsou 49,8 miliard korun (opravy, údržba a provozování dopravní infrastruktury včetně provozní činnosti investorských organizací).

„Jedná se o rekordní rozpočet na dopravní infrastrukturu, kterým navazujeme na rostoucí trend minulých let. Národní zdroje činí 144 mld. Kč a počítá se zapojením evropských zdrojů v celkové výši 25,3 mld. Kč, a to zejména z Operačního programu Doprava a Nástroje pro propojení Evropy, tzv. CEF,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

Z celkové částky rozpočtu je pro Ředitelství silnic a dálnic vyčleněno 81,1 miliard korun a pro Správu železnic 72,2 miliard korun na pokrytí investičních a neinvestičních akcí.

„Po definitivním schválení rozpočtu budeme moci zahájit realizaci staveb, které dnes čekají na podpis smlouvy ze strany ŘSD. Návrh rozpočtu finančně pokrývá veškeré důležité stavby, jakými jsou třeba poslední nerozestavěný úsek dálnice D11 od Jaroměře do Trutnova, nový úsek D35 Úlibice – Hořice vč. obchvatu Úlibic a další významné dálniční úseky na D6, D48 či D55 nebo dlouho očekávané silniční obchvaty, mezi nimi např. i obchvaty Znojma a Břeclavi,“ představuje některé důležité zahajované stavby v letošním roce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Aktuálně je ve výstavbě dohromady 203,9 kilometrů dálnic a silnic I, třídy, konkrétně to je 137 kilometrů dálnic a 66,9 kilometrů silnic I. třídy, z velké části se jedná o obchvaty měst a obcí.

„Na železnici chceme zahájit velké investiční projekty, jako je přestavba železničního uzlu v Hradci Králové, modernizaci trati Kladno – Praha-Ruzyně, pokračovat budou i rozsáhlé modernizace Smíchovského a Masarykova nádraží a uzlu Česká Třebová. Výrazně se zaměříme také na zvyšování efektivity drážních zakázek, abychom maximalizovali přínosy každé realizované stavby,“ zdůrazňuje náměstek pro modernizaci dráhy Správy železnic Mojmír Nejezchleb.

Prostředky budou také využity například k zahájení modernizace tratě Plzeň – Chotěšov, modernizaci železničního uzlu Ostrava nebo elektrizace trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun.

Po schválení návrhu rozpočtu SFDI vládou poputuje nyní dokument k projednání do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: MDCR

Na rozvoj tramvají, trolejbusů a elektrobusů v Praze jde z dotací EU z programů Národní plán obnovy a TRANSGov téměř 7 miliard korun. DPP si objednal dalších 31 tramvají Škoda 52T

Od
Karolína Vágnerová
-

Prvních dvacet tramvají Škoda 52T, které si Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) převzal loni, ujelo v pravidelném provozu více než 300 tisíc kilometrů a přepravilo více než 3 miliony cestujících. Dvacítka velkokapacitních tříčlánkových trolejbusů Škoda–Solaris 24M v loňském roce najezdila na lince 59 na Letiště Václava Havla Praha téměř 1,5 milionů kilometrů a přepravila více než 5,5 milionů cestujících. Na nákup těchto vozidel přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy celkovou částkou 1,7 miliard korun bez DPH.

Další dotace ve výši 1,2 miliard korun z Národního plánu obnovy směřují na výstavbu infrastruktury pěti trolejbusových tratí. DPP na konci roku 2025 získal schválení dalších dotací EU v celkové výši 3,743 miliard korun bez DPH z Modernizačního fondu z programu TRANSGov, které využije na spolufinancování již objednaných vozů i nákup nových tramvají, bateriových trolejbusů či elektrobusů. To DPP umožnilo objednat dalších 31 tramvají Škoda 52T, které do Prahy dorazí v roce 2027.

„Praha dlouhodobě sází na silnou a moderní veřejnou dopravu a evropské prostředky z Národního plánu obnovy i programu TRANSGov nám v tom výrazně pomáhají. Díky dotacím, které v součtu míří na rozvoj tramvají, trolejbusů a elektrobusů téměř v objemu 7 miliard korun, můžeme rychleji obnovovat vozový park, pořizovat další nové tramvaje Škoda 52T a zároveň investovat do infrastruktury pro nové trolejbusové tratě. Výsledkem je pohodlnější a spolehlivější doprava pro cestující, která zároveň šetří emise i provozní náklady měst,“ říká Bohuslav Svoboda, primátor hl. m. Prahy.

„Prvních dvacet nových tramvají, které má Praha k dispozici, už v pravidelném provozu najelo více než 300 tisíc kilometrů a přepravilo 3 miliony cestujících. Plně klimatizované, nízkopodlažní
a bezbariérové tramvaje s tichých provozem, širokými průchody mezi články, antikolizním systémem a navýšeným počtem sedadel mají u cestujících pozitivní ohlas. Ještě během letošního roku dorazí dalších dvacet kusů a objednáváme i jednatřicet vozů s dodáním do října 2027. Celkově tak budeme mít 71 tramvají s možností využití opce na dalších 129 tramvají v rámci vysoutěžené smlouvy z roku 2023. Tyto nákupy můžeme realizovat díky financím z Národního plánu obnovy v řádech miliard korun. Podobně je to v případě nákupů desítek nových bateriových trolejbusů a elektrobusů, kde zase čerpáme miliardové částky z Modernizačního fondu programu TRANSGov. Prvních 18 elektrobusů již cestujícím slouží, 30 objednaných bateriových trolejbusů bude postupně nasazováno do provozu během první poloviny letošního roku. Díky tomu Praha v každodenním provozu MHD šetří emise CO2 a třičtvrtě milionů litrů nafty za jeden rok oproti původnímu autobusovému provozu,“ říká Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Při uzavření rámcové smlouvy až na 200 tramvají Škoda 52T na začátku roku 2024 si DPP objednal 20 vozidel s dodáním v roce 2025, a dalších 20 s dodáním v průběhu roku 2026. Prvních 20 vozidel výrobce Škoda Group dodal v loňském roce v souladu s uzavřenou smlouvou a DPP je postupně nasazoval do pravidelného provozu. Poslední dvacátý vůz ev. č. 9520 z této dodávky DPP vypravil do provozu s cestujícími 14. prosince 2025 na lince 8. Na nákup prvních 20 tramvají přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy v celkové výši 1,19 miliard korun bez DPH.

„Vývoj této nejmodernější tramvaje na trhu je práce český inženýrů a z téměř 80 % se na ní podíleli čeští dodavatelé. Chci tedy poděkovat všem, kteří se na jejím vývoji a výrobě podíleli. Domácí reference jsou pro nás klíčové a velmi si jich vážíme, protože i díky nim můžeme být úspěšní na zahraničních trzích,“ říká Petr Novotný, CEO Škoda Group.

3,7 miliardy korun z programu TRANSGov na nové tramvaje, trolejbusy a elektrobusy DPP

Z Modernizačního fondu TRANSGov Státního fondu životního prostředí ČR má DPP schválené dotace v souhrnné výši 3,743 miliard korun bez DPH pokrývající 50 % uznatelných nákladů, které jsou určené na nákup celkem 101 bateriových trolejbusů (89 typu Standard a 12 typu Kloubový), 100 elektrobusů typu Standard a 9 typu Midi, a na 51 nízkopodlažních tramvají. DPP část této dotace využije na nákup 20 tramvají, které si objednal v roce 2024, a které do Prahy dorazí v průběhu letošního roku. Zbylé dotace určené na nákup tramvají DPP využije na dodávku dalších 31 vozidel Škoda 52T, které si v uplynulých týdnech u výrobce objednal na základě platné rámcové smlouvy až na 200 tramvají. Těchto 31 vozidel bude výrobce dodávat do Prahy postupně do října 2027.

Obdobně v oblasti elektrobusů DPP přidělené dotace využije na objednávky vozidel ze stávající rámcové smlouvy až na 100 elektrobusů SOR ENS 12. Prvních 18 vozidel si DPP převzal a postupně nasadil do pravidelného provozu na přelomu loňského a letošního roku.

„Získání 3,7 miliardy korun z evropských dotací představuje pro rozpočet DPP zásadní finanční úspěch a signalizuje, že DPP umí hledat prostředky i mimo městský rozpočet. Pražský dopravní podnik totiž denně obsluhuje stovky tisíc mimopražských cestujících, kteří zvyšují nárok na četnost
a kvalitu spojů ve městě. Modernizace vozového parku je nekonečným a nevyhnutelným procesem. Jsem rád, že prostředky z programu TRANSGov pokrývají polovinu nákladů na modernizaci tramvajového i trolejbusového vozového parku, což snižuje tak tlak na městské finance. Jde o příklad dobrého využití dostupných evropských fondů pro rozsáhlé investice do městské dopravy, které by jinak muselo město financovat z vlastních zdrojů,“ dodává Zdeněk Kovářík, radní hl. m. Prahy pro oblast financí, rozpočtu, fondů a podpory podnikání.

„Evropské fondy pomáhají k ještě čistější, modernější a pohodlnější dopravě v hlavním městě Praze. Zároveň podporují český průmysl a jeho unikátní know-how. Díky těmto investicím mohou české tramvaje a trolejbusy ukazovat, co umí, nejen doma, ale i v zahraničí. Jde o pozitivní příklad evropské politiky, kdy jsou finance pragmaticky investovány do projektů s viditelným přínosem pro občany
i ekonomiku,” říká Václav Lebeda ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

V roce 2025 ušetřených bezmála tři čtvrtě milionu litrů nafty a dva tisíce tun emisí CO2

Provoz velkokapacitních tříčlánkových bateriových trolejbusů Škoda–Solaris 24M na lince 59 (původní autobusová linka 119) mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla Praha DPP zahájil na začátku března 2024. Od té doby dvacítka trolejbusů na této lince najezdila téměř 2,7 milionů kilometrů a přepravila necelých 10 milionů cestujících.

V loňském roce trolejbusy ujely celkem téměř 1,5 milionů kilometrů, přepravily 5,5 milionů cestujících, což představuje úsporu 742 tisíc litrů nafty a 1 990 tun CO2. Každý tříčlánkový trolejbus v loňském roce na lince 59 v průměru ujel téměř 72 tisíc kilometrů, měsíčně pak téměř 6 tisíc kilometrů. Premianty za rok 2025 s největším proběhem jsou vozy ev. čísla 415 s celkovým ročním nájezdem 80 435 kilometrů a ev. č. 407, který v loňském prosinci najezdil 10 015 kilometrů.

Na nákup 20 velkokapacitních tříčlánkových trolejbusů přispěly dotace EU z Národního plánu obnovy v celkové výši 510 milionů korun bez DPH. Kromě toho 352 milionů korun bez DPH směřovalo z Národního plánu obnovy na výstavbu infrastruktury trolejbusové tratě na Letiště Václava Havla Praha a 288 milionů korun na elektrifikaci autobusové linky 140, nyní trolejbusové 58. Dalších 572 milionů korun bez DPH je z Národního plánu obnovy připraveno pro DPP na pokrytí nákladů na výstavbu infrastruktury trolejbusových tratí v rámci elektrifikace autobusových linek 131, 137 a 176. Dokončení a zprovoznění trolejbusové tratě pro linku 52 Na Knížecí – U Waltrovky – Jinonice (stávající autobusová linka 137) DPP předpokládá do konce letošního dubna. V případě projektů elektrifikace autobusových linek 131 (budoucí trolejbusová 51) a 176 (trolejbusová 53) DPP předpokládá dokončení výstavby infrastruktury do konce letošního června.

Zdroj: DPP

Vláda projednávala poslanecký návrh novely obalového zákona (sněmovní tisk 73)

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda ČR měla na programu projednání poslaneckého návrhu novely zákona o obalech (sněmovní tisk č. 73). Návrh byl Poslanecké sněmovně předložen 22. 12. 2025 skupinou poslanců Petrem Hladíkem, Václavem Pláteníkem a Gabrielou Svárovskou.

Předložená novela se týká nastavení systému nakládání s obaly a obalovými odpady. Ve veřejné debatě je v této souvislosti nejčastěji zmiňováno zejména povinné zálohování PET nápojových lahví a nápojových plechovek a související organizační a ekonomické dopady na fungování sběrné a třídicí infrastruktury v České republice.

Co to znamená pro praxi
Pro výrobce, dovozce, plniče, obchod i obce mohou mít změny v zákoně dopad především do oblastí:

  • nastavení povinností a odpovědností jednotlivých aktérů,
  • organizace sběru a toku materiálu (včetně kvality a dostupnosti druhotných surovin),
  • financování systému a případných investičních požadavků,
  • požadavků na značení, evidenci a reporting, pokud by byly novelou upraveny.

    V tuto chvíli jde o legislativní proces na úrovni návrhu – klíčové bude, jaké stanovisko vláda zaujme a jak bude návrh dále upravován v průběhu projednávání v Parlamentu.

Odkaz na návrh novely: chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=266491

Postoj SYBA: situaci sledujeme a budeme informovat
Obalový institut SYBA situaci průběžně sleduje a bude informovat o dalším vývoji. Naší rolí je poskytovat odbornou a metodickou podporu v oblasti obalové legislativy, výkladu požadavků a správnosti obalových řešení – SYBA nevyrábí obaly, zaměřuje se na expertní podporu trhu.

Pro členy a partnery budeme v návaznosti na další kroky:

  • připravovat stručné shrnutí hlavních bodů návrhu a případných změn,
  • upozorňovat na praktické dopady pro dotčené subjekty,
  • a podle potřeby doplňovat metodické výklady k povinnostem, jakmile bude zřejmé finální znění.

Zdroj: SYBA

Při včerejší odpolední nehodě zemřel na Prachaticku řidič osobního auta

Od
Karolína Vágnerová
-

Při včerejší odpolední nehodě na Prachaticku zemřel třiašedesátiletý řidič, narazil s autem do stromu. Cestoval sám, informovala mluvčí policie Štěpánka Schwarzová. Nehoda se stala na silnici I/4 před 15:00 u Sudslavic.

„Muž narazil vozem značky Škoda z nezjištěných příčin do stromu. Na místě zemřel. V autě jel sám. Příčiny nehody jsou v šetření dopravní policie,“ dodala Schwarzová.

Záchranáři, kteří k nehodě vyrazili z Vimperku, už muži nedokázali pomoct. „V důsledku mnohočetných zranění neslučitelných se životem zemřel před příjezdem záchranářů,“ uvedla mluvčí jihočeské záchranné služby Kristýna Vrkočová.

Zdroj: ČTK

Zájem o letenky do Itálie před olympiádou vzrostl o desítky procent

Od
Karolína Vágnerová
-

Zimní olympijské hry, které za dva týdny začnou v severní Itálii, zvyšují zájem o letenky do této oblasti. Poptávka podle prodejců letenek meziročně roste o desítky procent, což se promítá i do cen, které jsou v některých termínech výrazně vyšší než v běžné zimní sezoně. Vyplývá to z ankety ČTK.

„Zájem o letenky do severní Itálie v období zimních olympijských her 2026 je výrazně vyšší než v předchozích letech. Evidujeme nárůst poptávky napříč několika klíčovými letišti, která slouží jako hlavní vstupní brány pro fanoušky i účastníky her,“ uvedl tiskový mluvčí Student Agency Lukáš Kubát.

Student Agency zaznamenala nárůst poptávky po letenkách do Milána o 40 procent. Jako alternativní příletová místa pro cestu do Dolomit a Cortiny d’Ampezzo slouží Benátky a Bologna, kde zájem vzrostl přibližně o 25 procent proti běžným zimním sezonám.

Meziroční nárůst o téměř 80 procent sleduje u Milána portál Kiwi, u Benátek o více než 54 procent. Větší zájem je na něm ale o celou Itálii, například o sicilskou Catanii téměř o 72 procent a o Řím o necelých 45 procent. Na období her eviduje portál Kiwi nárůst rezervací do celé Itálie o téměř 60 procent.

Do zvýšené poptávky se promítají vedle olympiády i jarní prázdniny. „To přirozeně zvyšuje poptávku nejen ze strany sportovních fanoušků, ale i rodin s dětmi, které Itálii volí jako svou dovolenkovou destinaci,“ uvedla mluvčí portálu Daniela Chovancová.

„Sportovních akcí typu olympijských her se čeští fanoušci rádi osobně účastní. V porovnání s minulým zimním obdobím pozorujeme mírné zvýšení prodejů letenek do Milána,“ uvedl ředitel portálu Letuška Josef Trejbal. S blížícím se zahájením her očekává Trejbal další růst poptávky. Letadla létají mezi Prahou a Milánem několikrát denně.

Kvůli zvýšené poptávce se podle Kubáta zvedly ceny letenek zhruba na dvojnásobek proti běžným dnům. Zatímco zpáteční letenka do Milána běžně stojí od 1400 korun, v období olympijských her se cena pohybuje od 2700 korun.

Na portálu Kiwi cestující v době her zaplatí kolem 2500 korun, meziročně o více než 14 procent víc. „K mírnějšímu růstu cen mohlo přispět i to, že zákazníci letos nakupují s větším předstihem – v průměru 60 dní před odletem, což je o osm dní dříve než loni,“ dodala Chovancová.

Vyšší ceny potvrzuje také Katarína Šuchterová ze serveru Pelikán, podle níž jsou letenky na únor zhruba o 30 procent dražší než loni. „Letenky je však stále možné sehnat od přibližně 1500 korun zpáteční i v termínech v době olympiády,“ uvedla.

„Zvýšené ceny letenek evidujeme v konkrétních vybraných termínech, nikoliv plošně po celý únor. Paušálně lze říci, že se ceny letenek v druhém a zkraje třetího únorového týdne zvedly o 200 procent i více,“ uvedl Jiří Spolek z portálu Zaleťsi. Vzhledem k blízkosti dějiště her a dobré mobilitě na místě podle něj řada fanoušků volí cestu vlastním autem.

Zdroj: ČTK

Reuters: Indie hodlá snížit cla na dovoz automobilů z EU na 40 procent

Od
Karolína Vágnerová
-

Indie hodlá snížit cla na dovoz automobilů z Evropské unie na 40 procent ze současných až 110 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. EU a Indie jsou podle dřívějších informací Reuters blízko dohodě o volném obchodu a rozhovory by mohly být završeny v úterý. Na indickém trhu působí rovněž automobilka Škoda Auto, která je v Indii zodpovědná za aktivity celého koncernu Volkswagen.

Podle zdrojů agentury Reuters indická vláda souhlasila, že okamžitě sníží cla na 40 procent u omezeného počtu automobilů z EU, jejichž cena dosahuje nejméně 15.000 eur (zhruba 360.000 Kč). Časem by se pak měla cla snížit až na deset procent. To by výrazně usnadnilo přístup na indický trh evropským automobilkám, jako jsou Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW, píše Reuters.

Indie je třetím největším automobilovým trhem na světě za Spojenými státy a Čínou. Tamní automobilový průmysl však patří mezi nejvíce chráněné. Dovoz automobilů do Indie v současnosti podléhá clům v rozsahu od 70 do 110 procent.

Podíl evropských automobilek na indickém trhu v současnosti činí necelá čtyři procenta. Indickému trhu dominují japonská automobilka Suzuki Motor a domácí výrobci Mahindra a Tata. Předpokládá se, že roční prodej automobilů v Indii se do roku 2030 zvýší na šest milionů ze současných 4,4 milionu, píše Reuters.

Volkswagen už dříve zahájil v Indii rozsáhlou restrukturalizaci svých aktivit. Skupina v Indii prodává auta značek Volkswagen, Škoda, Audi, Porsche, Lamborghini a Bentley, ale i po více než dvou desetiletích má na indickém trhu pouze malý podíl. O tom, že firma potřebuje v Indii růst, často mluví především generální ředitel Škody Klaus Zellmer. Česká součást německého koncernu totiž opustila Rusko a už nemá ani větší zastoupení v Číně.

Škoda Auto tento týden oznámila, že v loňském roce dodala zákazníkům v Indie zhruba 70.600 vozů. Její odbyt na indickém trhu se tak oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil.

Zdroj: ČTK

123...1 178Strana 1 z 1 178

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253