V Libereckém kraji přibylo dalších 30 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, kde se bude v zimě solit. Chemicky tak bude krajská společnost Silnice LK udržovat 1080 kilometrů, což je přes 52 procent krajských komunikací. Ne všude je v Libereckém kraji možné solit. Kraj leží na území Krkonošského národního parku, chráněných oblastí Jizerských a Lužických hor a Kokořínska, kde jsou daná nějaká omezení zejména z důvodu ochrany životního prostředí, zvláště chráněných druhů a vodních zdrojů, řekl ČTK Petr Správka, předseda představenstva společnosti Silnice LK.

Liberecký kraj je z velké části horskou a podhorskou oblastí, která je na zimní údržbu náročná. „Největší novinkou v letošním roce je jeden nový okruh, který budeme ošetřovat chemicky. Je to okolí Šimonovic, Rádla a Milířů, asi největší efekt to bude mít na úseku Šimonovice – Domaslavice, kde se jezdí okolo Rašovky a ta silnice nahoru v těch točkách se bude ošetřovat chemicky,“ doplnil náměstek hejtmana Daniel David (Starostové pro Liberecký kraj). Minulou zimu kraj za údržbu svých komunikací zaplatil téměř 154,3 milionu korun – nejvíc za posledních deset let.

Krajská společnost Silnice LK zajišťuje údržbu téměř 2065 kilometrů krajských silnic druhých a třetích tříd. Zhruba 880 kilometrů silnic bude v zimě sypat pískem nebo kamennou drtí, kolem 25 kilometrů se bude jen protahovat pluhy bez posypu. Bez údržby zůstane v zimě necelých 56 kilometrů silnic, většinou jde o málo vytížené komunikace třetích tříd, po nichž nejezdí veřejná doprava. Výjimkou je silnice druhé třídy kolem přehrady Souš v Jizerských horách, která se vždy s prvním sněhem pro dopravu zavírá kvůli ochraně zdroje pitné vody. Zhruba 6,5 kilometru dlouhá silnice slouží v zimě běžkařům.

Silničáři mají připraveno 15.000 tun soli a tuny písku a kameniva, mělo by to stačit, minulou zimu spotřebovali 10.856 tun soli a 13.365 tun písku a kamenné drti. Část tzv inertního posypu je recyklovaná. „Podařilo se nám po zimě sebrat něco málo přes 7000 tun inertního materiálu a v rámci výzkumného projektu se z toho podařilo dostat zpátky víc než 60 procent kameniva, které budeme využívat. Zbytek je certifikovaná zemina, kde teď ještě probíhá nějaké dotestování,“ řekl Správka. Díky opětovnému použití kamenné drti šetří podle něj firma miliony korun za nákup kameniva i skládkování tzv. smetků po zimě.

Zdroj: ČTK

Na silnicích v Česku se od začátku listopadu do konce března stane v průměru 154 nehod, u nichž policie zmiňuje letní pneumatiky. Při nich vzniklá škoda je průměrně 15,2 milionu korun za sezonu. ČTK to na dotaz sdělil tiskový mluvčí České kanceláře pojistitelů Tomáš Pavlík. Data vycházejí ze statistik nehod šetřených policií. Pojišťovny mohou kvůli nevhodným pneumatikám na vozidle krátit plnění z havarijního pojištění nebo po viníkovi nehody vymáhat peníze vyplacené z povinného ručení.

Od sezony 2013/2014 do konce loňské zimy se počet nehod na letních pneumatikách pohyboval mezi 124 a 192 za sezonu. Odhadovaná výše škod dosahovala od 10,3 milionu do 26,1 milionu korun. Jde o nehody, které se staly od listopadu do konce března, kdy musí mít vozidla zimní nebo celoroční pneu za zhoršených povětrnostních podmínek, a u kterých policie v záznamu uvedla zmínku o letních pneumatikách.

„Samotná skutečnost, že vozidlo mělo nevhodné nebo nadměrně opotřebené pneumatiky, zpravidla neznamená automatické krácení pojistného plnění ani regres. Pojišťovna vždy posuzuje konkrétní okolnosti nehody, technický stav vozidla, pojistné podmínky a zejména to, zda stav pneumatik měl prokazatelný vliv na vznik nehody nebo na rozsah škody,“ uvedl Pavlík.

Pokud například řidič na letních pneumatikách dostane smyk na zasněžené vozovce, může být typ a stav pneumatik jedním z faktorů při posuzování odpovědnosti. Jiná situace nastane, pokud do něj narazí jiný řidič a pneumatiky na vznik nehody neměly žádný vliv, popisuje Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.

V případě vážných zranění nebo úmrtí mohou být finanční následky pro viníka výrazně vyšší než u běžných nehod. „U těžkých zranění se částky mohou vyšplhat až do milionů korun. Řidič tak může splácet následky jediné nehody řadu let,“ uvedl.

Kooperativa podle mluvčího Milana Káni řeší každý rok několik případů s nevhodným obutím vozidla, loni byly tři. U povinného ručení nejprve pojišťovna odškodní poškozeného, ale následně může požadovat vyplacené peníze po viníkovi. V případě havarijního pojištění pojišťovna podle Káni obvykle krátí plnění o dvojnásobek sjednané spoluúčasti.

Jedním případem, který v minulosti Kooperativa podle Káni řešila, byla například nehoda na rozbředlém sněhu, kdy řidič narazil do zpomalujícího vozidla před sebou. Znalecký posudek podle pojišťovny prokázal, že pokud by měl na autě zimní pneumatiky, nehoda by se nestala. Pojišťovna poškozenému vyplatila škodu v řádu desítek tisíc korun a následně celou částku vymáhala po viníkovi.

UNIQA se podle své mluvčí Veroniky Hešíkové každý měsíc setkává s jednotkami případů, kdy stav pneumatik přispěl ke vzniku dopravní nehody a ovlivnil výši pojistného plnění. Podle mluvčího skupiny ČSOB Petra Milaty může v případě technicky nezpůsobilého vozidla plnění z havarijního pojištění nejen krátit, ale také zamítnout.

Glézl připomenul nutnost dobrého stavu pneumatik. U letních pneumatik je povolena minimální hloubka dezénu 1,6 milimetru, u zimních čtyři milimetry.

Zdroj: ČTK

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korn. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.

Výpadek chce ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) nahradit zvýšením mýtného, což podle kritiků zaplatí spotřebitelé ve vyšší ceně přepravovaného zboží. Ministr s tím nesouhlasil, podle něj by zvýšení cen mýtného představovalo v dopadu na jednotlivé zboží setiny koruny.

Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.

Pro vozy s alternativním pohonem dál zůstanou nynější úlevy, novela na nich nic nemění. Vláda jejich zrušení po debatě s Evropskou komisí nenavrhla kvůli hrozbě vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.

Zdroj: ČTK