Praha a Středočeský kraj se ohradily proti nedávno avizovanému omezení plánů na elektrizaci železničních tratí a zavádění zabezpečovacího systému ETCS. Stát by se podle nich měl držet koncepce schválené v roce 2023, protože nenadálými změnami znehodnocuje investice krajů a poškozuje cestující. Vyplývá to ze společného tiskového prohlášení obou samospráv, které poskytly ČTK.

Správa železnic (SŽ) nedávno představila aktualizaci střednědobé koncepce elektrizace tratí a rozvoje evropského zabezpečovače ETCS, který dříve plánovaný rozvoj výrazně zredukoval. V případě elektrifikace počítala koncepce v roce 2023 s asi 1800 kilometry nových tratí, nyní jich má do roku 2033 přibýt jen 690 kilometrů. Podobně stát podle samospráv omezil plány na další modernizaci tratí systémem ETCS.

Stát tím podle prohlášení zcela popřel původní strategický dokument. „Nejen pro Středočeský kraj a hlavní město Praha se tak stát bohužel stává nespolehlivým a nedůvěryhodným partnerem, což může v budoucnu vyvolávat zásadní negativní (nejen finanční) dopady pro jednotlivé kraje a města, ale i pro stát samotný,“ uvedly samosprávy.

Původní koncepce podle prohlášení přímo apelovala na nutnost úzké koordinace mezi státem a kraji při pořizování nízkoemisních vozidel, což je proces na několik let. Kraj a Praha nyní pořádají velký tendr na pořízení a provoz příměstských vlaků od roku 2030 po konci stávající smlouvy s Českými drahami. Tento týden byly zveřejněny nabídky v tendru, které podaly České dráhy s cenou 165,17 miliardy a RegioJet s nabídkou 183,65 miliardy korun za třicetiletý kontrakt.

Při plánování tendru je pro samosprávy podstatné vědět, jak se bude železnice ve střednědobém horizontu vyvíjet. „Neustálá nejistota, oddalování, úpravy či úplné rušení projektů tak znehodnocují investice nejen krajů, ale paradoxně i samotného Ministerstva dopravy ČR, jež je taktéž objednatelem vybraných (dálkových) železničních linek,“ uvedly samosprávy. Kraje podle nich z obavy o své investice mnohdy zvolí vozový park neobnovovat vůbec nebo nedostatečně, což poškozuje cestující a životní prostředí.

V případě Prahy a Středočeského kraje se nejistota ohledně dalšího výboje podle prohlášení týká mnoha staveb včetně plánovaného zkapacitnění pražského železničního uzlu zahrnujícího stavbu tunelů a dvoupatrové stanice pod hlavním nádražím, Berounského tunelu nebo trati na Kladno s odbočkou na letiště.

Mezi další nejisté projekty, které prohlášení zmínilo, patří modernizace a elektrizace tratě do Všetat, takzvaný Libeňský přesmyk na trati z Libně do Malešic, rekonstrukce a elektrizace trati Kralupy nad Vltavou – Neratovice, obnova železničních mostů pod Vyšehradem nebo elektrizace tratí Praha – Rudná u Prahy – Beroun a Zdice – Písek.

Zdroj: ČTK

Na plánované vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem nedává zastávka moc smysl, řekl na jihlavské radnici prezident Petr Pavel. Podotkl, že to asi Jihlava nebude slyšet ráda, stejně jako Kraj Vysočina. Při větším počtu zastávek by podle něj ale nebylo možné plně využít vysokou rychlost, na kterou budou tyto velmi drahé železnice projektované. Správa železnic uvádí, že na VRT, po níž by měly jezdit i expresy s rychlostí 320 kilometrů v hodině, počítá s terminálem u Jihlavy.

Prezident dnes zahájil dvoudenní návštěvu Vysočiny. O podporu výstavby VRT ho v Jihlavě požádal poslanec Vítězslav Schrek (ODS), bývalý hejtman Vysočiny. „Já tu trať považuji za strategický projekt České republiky a pochopitelně má význam pro region Vysočina, nejen pro Jihlavsko,“ uvedl.

„Mne přijde, že jsme si z vysokorychlostních tratí udělali tak trochu téma, které by mělo ovlivnit všechny kraje, všechna místa,“ řekl prezident. Poukázal na provoz VRT v Evropě, které sám používal při cestách z Bruselu například do Londýna a Paříže. „Nedává moc smyslu mít na každých 30 – 50 kilometrech zastávky na vysokorychlostní trati, ten vlak se sotva rozjede,“ uvedl Pavel a dodal, že VRT je na stavbu, protihluková a jiná opatření dvakrát dražší než tratě s vyšší rychlostí, okolo 200 kilometrů v hodině.

„Takže bychom se na to měli podívat tak, abychom neinvestovali ohromné peníze do vysokorychlostních tratí, které budou křižovat republiku sem tam, budou tady mít spoustu terminálů, které samy o sobě budou extrémně drahé, ale vlastně potom budeme dosahovat rychlostí, které budou poloviční,“ řekl prezident.

Dodal, že by tak trochu přibrzdil nadšení z VRT a ze zastávek v každém kraji, případně v každém velkém městě. Odborníci podle něj určitě dokážou lépe spočítat, do jaké míry se vyplatí stavět vysokorychlostní tratě napříč celou republikou, anebo je postavit ve dvou třech základních směrech a s několika málo zastávkami. Na tyto zastávky by potom měla navazovat kvalitní síť tratí s vyšší rychlostí.

Jihlavský primátor Petr Ryška (ODS) řekl, že je rád, že je zastávka na VRT v Jihlavě plánovaná. „Věřím, že to tak zůstane,“ uvedl. Podotkl, že by tam ale neměl zastavovat každý vlak.

Minulý měsíc Správa železnic v Jihlavě představila výsledky architektonických soutěží na mosty VRT u Světlé nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí. Martin Švehlík, náměstek ředitele stavební správy vysokorychlostních tratí, tehdy uvedl, že mosty jsou v úseku VRT přes Vysočinu, kde už jsou prováděné geologické průzkumy. Stavba tohoto úseku by měla začít v polovině 30. let. „Ale samozřejmě důležité jsou ekonomické možnosti,“ poznamenal.

Zdroj: ČTK

SBB Cargo v květnu schválilo plán na reorganizaci přepravy jednotlivých vozových zásilek (JVZ), což v zemi vyvolalo řadu spekulací a obav v odvětví i v průmyslu. „V posledních týdnech se šířily nepravdivé nebo neúplné informace, které vyvolávaly mezi zaměstnanci pochybnosti a nejistotu,“ uvedla společnost a vysvětlila, že nedojde k žádnému propouštění ani ke snížení objemu přepravy.

Nový model pro JVZ, oznámený 19. května, je podle SBB Cargo „nezbytný ke stabilizaci ztrátového systému“. Negativní reakce na tuto iniciativu přišly zejména z kantonu Ticino, který hraničí s Itálií. Na začátku roku 2027 bude například uzavřeno pracoviště v Chiassu, což se dotkne 40 zaměstnanců.

Uzavřeno bude jen pracoviště, kde se strojvedoucí hlásí a nastupují na směny, protože SBB Cargo tuto činnost již nepovažuje za nezbytnou, neboť strojvedoucí se hlásí do směny online. Posun a dílny však zůstanou v provozu, i když někteří posunovači budou přeřazeni jinam. Dotčení strojvedoucí by měli být přeřazeni do Bellinzony, 50 kilometrů severně od Chiassa, nebo do společnosti Tilo, která provozuje přeshraniční osobní dopravu mezi Švýcarskem a Itálií.

SBB Cargo i koncern SBB uvádí, že pro dotčené zaměstnance nabízí konkrétní alternativní řešení. Může se jednat o jiné pracovní místo v rámci SBB Cargo, přeřazení do jiné dceřiné společnosti koncernu SBB nebo do společnosti TILO, případně o školení pro blíže nespecifikované interní pozice. Společnost upřesnila, že SBB Cargo International mezi tyto alternativy nepatří. „V Ticinu se žádná propouštění neplánují,“ zdůraznil koncern SBB.

Plán SBB Cargo na reorganizaci přepravy JVZ, na kterou má koncesi do roku 2029, se dotkne celkem 200 zaměstnanců. Hlavní částí plánu je snížení počtu terminálů JVZ z 280 na přibližně 230 při zachování 98 % objemu přepravy. Tímto způsobem by se měly snížit náklady, ale příjmy by měly zůstat stabilní, což usnadní dosažení ziskovosti. Jednou z podmínek reformy segmentu JVZ je, že dosažený zisk bude reinvestován do dalšího zvýšení objemů přepravy JVZ. Mezi švýcarskými průmyslníky nicméně přetrvávají obavy ohledně těchto tvrzení.

Podrobnosti zde a zde

Zdroj: ŽESNAD