Domů Blog

Silničáři opravují dálnici D5 od Líní u Plzně do Nýřan za 670 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravuje dálnici D5 mezi 88. a 94. kilometrem od Líní u Plzně do Nýřan. Od poloviny září je tam uzavřená levá polovina sedmikilometrového úseku ve směru na Plzeň. Provoz je sveden na pravou polovinu, kde je jeden pruh vyčleněn pro řidiče směřující na Plzeň a dva na Rozvadov. První polovina oprav potrvá do konce listopadu, druhá od jara do léta. Práce vyjdou na 668 milionů korun bez DPH, sdělil ČTK mluvčí ŘSD Adam Koloušek.

Úsek dálnice D5 z Plzně do Rozvadova byl dokončený v roce 1997. Vinou stáří a vysokého zatížení jsou některé jeho části na hranici životnosti, vykazují rozsáhlá poškození a postupně výrazně rostly náklady na jejich údržbu, řekl Koloušek. Na stav dálnice si řidiči stěžují kvůli velkému počtu výtluků a děr, které už se podle ŘSD nedaly lokálně opravovat.

Celou 62 kilometrů dlouhou trasu dálnice z Plzně na Rozvadov silničáři postupně přestavují. „V obou směrech máme za sedm let opraveno přes 60 procent úseků, zbývá jich pět zhruba do roku 2028,“ řekl Eduard Binko z ŘSD. Nejstarší úsek pak bude z roku 2018. Životnost cementobetonového krytu se po opravě prodlouží nejméně o 30 let, což je asi trojnásobek proti asfaltovým povrchům. Záruka na něj je deset let.

Mezi 88. a 94. kilometrem dostane dálnice na obou stranách nový povrch, dělníci vymění svodidla a přestaví vybrané odpočívky na kontrolní policejní místa. U Nýřan vyrostla mobilní betonárna pro potřeby opravy. „Není to úplně obvyklé. Tady ji můžeme mít přímo v místě stavby, která sousedí se začátkem úseku. Významně ušetříme logistické náklady i zátěž životního prostředí,“ uvedl mluvčí stavební firmy Skanska Ondřej Šuch. Betonárna vyrobí 130 metrů krychlových betonu za hodinu.

Stavbaři pokládají cementobetonový kryt vysoký 28 centimetrů každý pracovní den od 06:00 do 20:00. Nejdříve museli odstranit starý kryt i podkladní vrstvy. „Celkově se šlo do hloubky místy až 50 centimetrů. Je to de facto úplně nová dálnice,“ řekl Šuch. Část vytěženého materiálu se recykluje a používá znovu do podkladních vrstev dálnice. Proti sobě jedou na opravovaném úseku dva stroje na pokládku betonu. „Beton pokládáme rychlostí asi 50 metrů za hodinu v šířce až 12 metrů. Zraje 28 dní, ale pojíždět po něm mohou stavbaři už po týdnu,“ uvedl stavbyvedoucí Michal Ohnutek. Po zatvrdnutí se provede speciální úprava broušením, která povrch zdrsní.

Podle hlavního stavbyvedoucího Martina Musila se po dohodě s ŘSD začalo s opravou pásu na Plzeň, který byl v horším stavu. „Pracuje tu od 50 do 100 lidí. Jezdí tady desítky nákladních vozů místních dopravců,“ uvedl.

ŘSD ještě opravuje jednu stranu dálnice D5 od Ostrova u Stříbra po Přehýšov ve směru na Plzeň. Práce za 580 milionů korun budou hotové do konce října, ale ještě v listopadu tam budou silničáři měnit středová svodidla.

Tento týden v úterý to bylo 20 let od dokončení posledního úseku dálnice D5. Byl jím obchvat Plzně s tunelem pod vrchem Valík.

Zdroj: ČTK

Karlovarský kraj a stát dolaďují smlouvy o převodu letiště

Od
Karolína Vágnerová
-

Karlovarský kraj a ministerstvo obrany dolaďují smlouvy o převodu Letiště Karlovy Vary z kraje na stát. Stát získá bezplatně jak letiště samotné, tak většinu movitých věcí, které používala krajská společnost s ručením omezeným Letiště Karlovy Vary. Stát pak přislíbil zachování provozu mezinárodního letiště a rozšíření a prodloužení přistávací dráhy. Krajští zastupitelé by měli smlouvy schvalovat 19. října, řekl dnes novinářům hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO).

„Je to ve fázi, že jednáme skoro obden a že se blížíme do finále. Bylo jednání jak na ministerstvu obrany, tak včera i tady na krajském úřadu on-line. Řešíme to samozřejmě ve dvou parametrech. Jedno je převedení nemovitých věcí, kde se finalizuje smlouva, a dnes jsme v radě schválili nákup i movitých věcí od našeho s. r. o. (Letiště Karlovy Vary). My budeme kupovat zejména věci bezpečnostního charakteru, například bezpečnostní rámy, rentgeny a tak dál, plus třeba i hasičská vozidla, která následně budeme převádět státu v rámci celého toho procesu převodu letiště,“ popsal současné kroky hejtman Kubis.

Po získání souhlasu krajských zastupitelů bude smlouvy schvalovat i ministerstvo obrany, které by je mělo podle současných dohod do konce října předložit vládě. Letiště v Karlových Varech by mělo začít fungovat pod správou státu, konkrétně státní firmy LOM (Letecké opravny Malešice) od 1. ledna. Samotná krajská s. r. o. Letiště Karlovy Vary následně zanikne.

Podle hejtmana zbývá například ještě dokončit znalecký posudek, který ohodnotí cenu nemovitých věcí letiště a dokončit smlouvy, které by například měly zavázat stát, do kdy by ranvej měl začít modernizovat.

Karlovarský kraj zároveň předá ministerstvu celý projekt rozšíření a prodloužení dráhy. Ten se musí už jen dopracovat do podoby realizačního projektu. Odhadované náklady na rozšíření dráhy jsou zhruba 1,3 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Praha zahájila stavbu tramvaje z Libuše na Nové Dvory za 1,26 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil stavbu prodloužení tramvajové trati z Libuše na Nové Dvory. Slavnostního poklepání základního kamene se dnes zúčastnili zástupci magistrátu, DPP a dotčených městských částí. Stavbu na základě tendru zajistí firma OHLA ŽS za 1,26 miliardy korun bez DPH a její součástí budou přeložky vodovodních přivaděčů z úpravny vody Želivka. Tramvaje mají na Nové Dvory začít jezdit na konci roku 2028.

Nová trať naváže na úsek z Modřan na Libuš, který DPP zprovoznil na konci května 2023. Trať bude dlouhá asi 1,8 kilometru, z Libuše povede Novodvorskou ulicí a za její křižovatkou s Chýnovskou bude ukončena blokovou smyčkou. Na trati budou zastávky Libuš a Přírodní a ve smyčce další dvě – Chýnovská a Nové Dvory. V Novodvorské ulici budou koleje zatravněny.

Trať má sloužit k dopravní obsluze plánované nové městské čtvrti na Nových Dvorech u stejnojmenné stanice metra D a další zástavby v okolí. Podle DPP nabídne přímé spojení ve směrech, kam nepovede metro, například do Modřan, Braníka, Podolí a na Palackého nebo Karlovo náměstí. Lidé z Modřan se naopak tramvají budou moci dostat na metro. „Podle aktuálního předpokladu by na Nové Dvory měla nejprve pokračovat část spojů linky 17, později, po dokončení další etapy metra D, pak linky 3 a 20,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).

Na Libuši vzniknou při výstavbě kolejí základy podchodu, který v budoucnu propojí tramvajové zastávky s jižním vestibulem stejnojmenné stanice metra D. DPP ho dokončí při stavbě stanice, na kterou minulý týden vyhlásil tendr s odhadovanou hodnotou 3,76 miliardy korun. Hotovou ji chce mít v roce 2032.

Součástí stavby tramvajové trati bude přeložka dvou paralelních vodovodních řadů z Želivky v dvoukilometrové délce od stávající zastávky Libuš po křižovatku s Chýnovskou ulicí. Ta je nutná kvůli tomu, že potrubí částečně vedou skrz budoucí staveniště stanice metra D Libuš. Stavba kvůli tomu potrvá dva roky. „V zásadě celou první stavební sezonu budou probíhat pouze zemní práce a přeložky vodovodních řadů. Tuto etapu bychom chtěli mít hotovou do konce roku 2027,“ uvedl technický ředitel DPP pro povrchovou dopravu Jan Šurovský.

Podnik dnes zároveň zahájil provoz nově vybudovaných tramvajových zastávek Hodkovičky na trati mezi Modřany a Podolím. Zastávky jsou bezbariérové a na znamení. Umístěny jsou zhruba v poloviční vzdálenosti mezi stávajícími zastávkami Černý kůň a Belárie. Výstavba trvala devět měsíců a náklady činily téměř 30 milionů korun bez DPH. Zastavovat tam budou denní linky 3, 17 a 20 a noční linka 92.

DPP tento týden zahájil také stavbu tramvajových kolejí z Malovanky na Strahov za 824 milionů korun bez DPH. Trať má začít fungovat v polovině roku 2028. Nedávno začala také stavba trati přes areál bývalého nákladového nádraží, která propojí Žižkov s Jarovem a obslouží vznikající čtvrť. Výstavba vyjde na 599,2 milionu korun bez DPH a hotova má být příští rok v létě.

V polovině příštího roku by se měly otevřít koleje v horní části Václavského náměstí, které DPP za 1,24 miliardy korun spolu s úpravami náměstí staví od poloviny roku 2024. Ve výstavbě je také trať, která povede od Vinohradské Počernickou ulicí na sídliště Malešice. Ta má být hotova začátkem roku 2028, součástí stavby jsou rovněž práce na páteřních vodovodech.

Zdroj: ČTK

V Ostravě vznikne vodíkový polygon CEETe H₂, partnerem bude DPO

Od
Michaela Drábková
-

VŠB – Technická univerzita Ostrava připravuje výzkumný polygon CEETe H₂, který v podmínkách blízkých skutečnému provozu propojí celý vodíkový řetězec od výroby přes skladování a distribuci až po využití. Projekt podpoří Operační program Spravedlivá transformace částkou 268,2 milionu korun, aplikačním partnerem bude Dopravní podnik Ostrava.

CEETe H₂ vzniká jako pilotní vodíkový výzkumný uzel Moravskoslezského kraje. Podporu z Operačního programu Spravedlivá transformace, který řídí Ministerstvo životního prostředí, poskytuje Státní fond životního prostředí ČR; evropské prostředky se na ní podílejí částkou 268,2 milionu korun.

Oproti běžnému laboratornímu výzkumu umožní polygon experimentálně ověřovat jednotlivé technologie i jejich vzájemné vazby v podmínkách blízkých skutečnému provozu a získávat reálná data pro další výzkum, vývoj a validaci nových technologických řešení ve spolupráci s průmyslem. Cílem je zjistit, kde je využití vodíku efektivní, ekonomicky smysluplné a skutečně přispívá ke snižování emisí.

„Vodíkové technologie nevnímáme jako univerzální řešení pro dopravu, průmysl nebo energetiku. Je jednou z technologií, která může mít velmi důležitou roli tam, kde dává technický, ekonomický a environmentální smysl. Chceme získat reálná data o účinnosti, provozních nárocích, bezpečnosti, kvalitě vodíku i dlouhodobém chování jednotlivých technologií,“ říká Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO a hlavní řešitel projektu.

Data z provozu městské dopravy

Dopravní podnik Ostrava se má stát aplikačním a validačním partnerem projektu, který propojí laboratorní a simulační výzkum s reálným provozem městské dopravy. Výzkumníkům poskytne provozní zkušenosti a data potřebná pro ověřování bezpečnostních metodik, digitálních modelů a prediktivních nástrojů.

„Dopravní podnik může projektu nabídnout něco, co se v laboratoři vytváří jen obtížně – reálná provozní data, zkušenosti řidičů, pracovníků údržby, dispečinku nebo bezpečnosti a možnost sledovat technologii v každodenním provozu městské dopravy,“ říká Martin Chovanec, člen představenstva Dopravního podniku Ostrava.

Zkušenosti s provozem vodíkových autobusů přinesly evropské projekty JIVE a JIVE 2 podpořené Clean Hydrogen Partnership do přibližně 50 měst v 15 evropských zemích. Výzkumný tým CEETe H₂ bude moci ověřovat vyvíjená řešení v podmínkách, které laboratoř nemůže plně simulovat – od různých jízdních režimů přes plnění a spotřebu vodíku až po servisní zásahy, poruchové stavy nebo vliv klimatických podmínek.

K projektu se kromě dopravního podniku připojily technologické firmy, Moravskoslezský kraj i město Ostrava. Polygon nemá být zaměřen pouze na dopravu, ale má sloužit jako otevřené prostředí pro výzkum, vzdělávání a spolupráci s firmami. Poznatky z provozu městské dopravy a z otevřené datové platformy mají posloužit i dalším zájemcům o investice do vodíkových technologií.

Zdroj: VŠB-TUO

Dostavbu D35 formou PPP má zajistit konsorcium ViAlliance35

Od
Michaela Drábková
-
Jízda dálničním tunelem
Ilustrační foto: Pexels

Ministerstvo dopravy vybralo dodavatele pro dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Stalo se jím konsorcium ViAlliance35 společností Cintra Global, STRABAG Motorway, Budimex a Invesis. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost činí 71,3 miliardy korun.

Ministerstvo dopravy vydalo oznámení o výběru dodavatele 6. října 2026. Konsorcium ViAlliance35, které tvoří společnosti Cintra Global SE, STRABAG Motorway GmbH, Budimex s.a. a Invesis B.V., splnilo kvalifikační a zadávací podmínky a předložilo ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Čistá současná hodnota navrhovaných plateb za dostupnost činí 71 323 843 913 Kč.

Ministerstvo vybíralo ze tří finálních nabídek předložených v červenci 2026. Vedle nabídkové ceny hodnotilo také kvalitativní parametry vztahující se ke stavu dálnice při jejím předání zpět státu po skončení koncese. Minimální technické požadavky na výstavbu, provoz a dlouhodobou údržbu jsou stanoveny smluvně, včetně mechanismu srážek při nedodržení požadované kvality služeb.

„Nevybírali jsme jen podle ceny, ale i podle kvality nabízených řešení. Vybrané konsorcium v sobě spojuje mezinárodní firmy, které úspěšně realizovaly obdobné PPP projekty nejen v Evropě, ale i mimo ni. Nyní potřebujeme dokončit zákonné a schvalovací kroky, abychom mohli podepsat smlouvu a zahájit práce. Naším cílem je stavbu rozjet nejpozději na přelomu roku,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Projekt zahrnuje výstavbu, financování, provoz a údržbu dvou nových úseků D35 Opatovec–Staré Město a Staré Město–Mohelnice v celkové délce 35,4 kilometru. Jejich součástí budou dva tunely: téměř čtyřkilometrový Dětřichov a přibližně 1,3 kilometru dlouhý Maletín. Koncesionář po zprovoznění nových úseků převezme také provoz a běžnou údržbu navazujících 17 kilometrů dálnice mezi Litomyšlí a Opatovcem, které staví Ředitelství silnic a dálnic.

Smlouvu musí schválit vláda i Poslanecká sněmovna

Od doručení oznámení o výběru běží zákonná lhůta pro podání námitek. Ministerstvo zároveň posílá návrh koncesionářské smlouvy do meziresortního připomínkového řízení, po jeho vypořádání ji předloží vládě a Poslanecké sněmovně. Uzavření smluv o financování ze strany koncesionáře se očekává v prvním čtvrtletí roku 2027, poté se koncesionářská smlouva stane účinnou.

„Oznámením výběru vstupujeme do závěrečné fáze zadávacího řízení. Zároveň máme již předpřipraveny všechny potřebné dokumenty pro projednání ve vládě i následně v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Jan Ornst, vedoucí samostatného oddělení PPP projektů Ministerstva dopravy.

Ředitelství silnic a dálnic pro projekt zajistilo potřebná povolení a majetkoprávní přípravu a v předstihu provedlo vybrané přípravné práce, včetně archeologických průzkumů a přeložek inženýrských sítí. Na rozdíl od projektu PPP D4 tak bude možné přípravné stavební práce zahájit hned po podpisu koncesionářské smlouvy.

Platby až po zprovoznění

Koncesionář zajistí výstavbu i financování dálnice a ponese odpovědnost za její provoz a údržbu ve smluvně stanoveném rozsahu. Stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury začne hradit platby za dostupnost až po dokončení a zprovoznění všech nově budovaných úseků. Jejich výše bude záviset na dostupnosti dálnice a kvalitě služeb. Zpoplatnění pro řidiče bude stejné jako na ostatních českých dálnicích a výnosy z dálničních známek a mýtného zůstanou Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Dokončení D35 zlepší spojení východních Čech se střední Moravou, odlehčí obcím podél stávající silnice I/35 a nabídne další dálniční trasu mezi Čechami a Moravou. Ředitelství silnic a dálnic na D35 aktuálně staví 41,3 kilometru v pěti úsecích, ještě letos by se měl otevřít úsek mezi Sadovou a Plotištěm.

Zdroj: MD ČR

CDV pořádá webináře o využití kombinované dopravy v praxi

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vlak s řadou přepravních kontejnerů na železniční trati
Foto: Robert So / Pexels

Centrum dopravního výzkumu připravilo na podzim dva bezplatné online webináře o kombinované dopravě. První se uskuteční 13. října, druhý 24. listopadu. Zaměří se na to, za jakých podmínek se kombinovaná doprava vyplatí v běžné logistické praxi.

Webináře s názvem „Za jakých podmínek je kombinovaná doprava dobře využitelná v praxi?“ jsou určeny odborníkům z logistiky a přepravy zboží. Vedle základních principů kombinované dopravy nabídnou praktické zkušenosti z provozu i přehled aktuální nabídky linek.

Program pokryje tato témata:

  • evropské trendy v nákladní dopravě,
  • kontinentální kombinovaná doprava,
  • přepravní jednotky a terminály,
  • portál kombinovanapreprava.cz a kalkulačka energetické a emisní intenzity přepravy,
  • role operátora a spolupráce s dopravci,
  • finanční aspekty a praktické příklady,
  • aktuální nabídka linek a jízdní řády,
  • budoucí vývoj oboru.

Prostor bude i pro dotazy účastníků. Webináři provedou Libor Krejčí z Centra dopravního výzkumu a David Vrtiška ze společnosti BOHEMIAKOMBI. Partnery akce jsou Ministerstvo dopravy a Hospodářská komora ČR.

Kdy: 13. října 2026 od 13:00 do 14:30, opakování 24. listopadu 2026 od 9:00 do 10:30
Kde: online (Microsoft Teams)
Registrace: zdarma – termín 13. října, termín 24. listopadu

Zdroj: CDV

C.H. Robinson kupuje RXO a posiluje ve zprostředkování přeprav

Od
Michaela Drábková
-
Kamiony s návěsy na dálnici v kopcovité krajině

Americká logistická skupina C.H. Robinson převezme konkurenční firmu RXO v transakci za zhruba 5,8 miliardy dolarů. Jeden z největších zprostředkovatelů kamionové přepravy v Severní Americe tím dál posílí. Díky svému provoznímu modelu založenému na umělé inteligenci chce do dvou let po dokončení obchodu ušetřit kolem 300 milionů dolarů ročně.

Společnost C.H. Robinson se sídlem v Minnesotě oznámila 5. října dohodu o koupi firmy RXO ze Severní Karolíny. Hodnota obchodu dosahuje přibližně 5,8 miliardy amerických dolarů. Akcionáři RXO získají za každou akcii 17,25 dolaru v hotovosti a 0,0856 akcie C.H. Robinson, celkem tedy 30,25 dolaru. To představuje prémii 29 procent oproti závěrečné ceně akcií RXO z 2. října. Po dokončení budou dosavadním akcionářům RXO patřit zhruba 11 procent spojené firmy, jejíž podnikovou hodnotu obě strany odhadují na více než 25 miliard dolarů.

Představenstva obou společností transakci jednomyslně schválila. Dokončení se očekává v první polovině roku 2027, podmínkou je souhlas regulačních úřadů a akcionářů RXO. Kupující financuje obchod mimo jiné plně upsaným překlenovacím úvěrem od banky Morgan Stanley. Pokud by RXO od dohody za stanovených podmínek odstoupila, zaplatí společnosti C.H. Robinson odstupné 175 milionů dolarů.

Dva velcí hráči na jednom trhu

RXO se zaměřuje především na zprostředkování kamionové přepravy, doplňuje ho však spěšnou přepravou, řízením dopravy pro zákazníky a doručováním na poslední míli. Firma vznikla v roce 2022 vyčleněním ze skupiny XPO a v roce 2024 převzala od UPS zprostředkovatele Coyote Logistics. C.H. Robinson podle svých údajů spolupracuje se zhruba 75 000 odesílateli a 450 000 dopravci, RXO s přibližně 18 000 odesílateli a 150 000 dopravci. Část těchto vztahů se ovšem překrývá, takže je nelze jednoduše sečíst.

RXO se po dokončení stane součástí divize North American Surface Transportation, která u C.H. Robinson zajišťuje pozemní dopravu v Severní Americe. Úspory ve výši kolem 300 milionů dolarů ročně chce vedení dosáhnout do dvou let, a to zefektivněním obsluhy zákazníků, sdílenými službami a nižšími výdaji za externí dodavatele. Opírat se přitom má o model, který firma označuje jako Lean AI a v jehož rámci nasadila více než sto agentů umělé inteligence a přes 450 inženýrů a datových specialistů. Zisk na akcii má obchod zvýšit do devíti měsíců od dokončení.

Akcionáři reagovali rozdílně

Generální ředitel C.H. Robinson Dave Bozeman označil akvizici za přirozený další krok v transformaci firmy, která má vytvořit větší a odolnějšího poskytovatele logistických služeb. Předseda představenstva a generální ředitel RXO Drew Wilkerson hovoří o nové kapitole, v níž se spojí vzájemně se doplňující schopnosti obou týmů. Burza přijala zprávu rozporuplně: akcie RXO v den oznámení na začátku obchodování posílily zhruba o 23 procent, zatímco akcie kupujícího oslabily přibližně o 10 procent. Odborníci zároveň upozorňují, že odesílatelé by měli sledovat, jak konsolidace ovlivní nabídku nezávislých zprostředkovatelů a odolnost jejich přepravních řetězců.

Obchod se týká hlavně severoamerického trhu, ukazuje však trend, který sledují i evropští dopravci a zasilatelé: velcí zprostředkovatelé rostou akvizicemi a stále víc spoléhají na automatizaci plánování a prodeje přeprav pomocí umělé inteligence. Evropský trh silniční nákladní dopravy je přitom výrazně roztříštěnější a převládají na něm malé a střední dopravní firmy. C.H. Robinson má pobočky i v Evropě.

Zdroj: eLogistika.info

Maximální cena nafty ve středu klesne o 41 haléřů, benzin zdraží

Od
Karolína Vágnerová
-

Maximální prodejní cena nafty klesne oproti včerejšku o 41 haléřů na 47,97 koruny za litr. Cenový strop pro benzin se naopak zvýší o deset haléřů na 46,07 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo současně vyzvalo provozovatele čerpacích stanic, aby se snažili udržovat ceny pod nařízenými stropy. Stanovené maximální ceny se nevztahují na prémiová paliva.

Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila v reakci na jejich rychlé zdražování v uplynulých týdnech. Cenové stropy stanovuje ministerstvo vždy na následující den, opatření má platit do konce října. Na dodržování maximálních cen dohlíží Specializovaný finanční úřad.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

K regulaci cen paliv vláda přistoupila i letos na jaře, využívala při tom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Kvůli složité situaci v průlivu zdražila ropa na světových trzích, což se promítlo i do cen paliv.

Zdroj: ČTK

Prodej nových aut za tři čtvrtletí vzrostl o 2,4 procenta na 186.770 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Prodej nových osobních automobilů v Česku za tři čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,4 procenta na 186.770 vozů. V září bylo registrováno 19.095 vozidel, což je pokles o 10,6 procenta proti loňskému září, které bylo ve srovnání s těmi předchozími rekordní. Zhruba 75 procent osobních vozů nakoupily firmy, zbytek soukromí zákazníci. Prodeje motocyklů meziročně vzrostly o 27,1 procenta. Na tiskové konferenci o tom informoval Svaz dovozců automobilů. Za celý loňský rok bylo registrováno celkem 248.719 nových osobních vozidel.

Prodejům osobních automobilů dominuje Škoda s 67.843 registrovanými vozidly. Následují značky Volkswagen s 13.712, Hyundai s 11.879 a Toyota s 11.390 vozy, dále pak Dacia, Kia nebo Ford. Nejprodávanějšími byly modely značky Škoda, konkrétně Octavia, Kodiaq nebo Karoq. Od začátku roku bylo prodáno nejvíce vozidel typu SUV, celkem zhruba 56 procent, dále 12,4 procenta vozů nižší střední třídy a 9,6 procenta vozidel střední třídy. Od příštího roku počítá svaz s rozčleněním vozidel SUV do více kategorií.

Nejvíce nových registrovaných osobních vozidel bylo na benzin, a to 64,9 procenta, vozidel na naftu bylo 20,4 procenta. Bez hybridního elektrického pohonu pouze na benzin bylo 43,5 procenta a na naftu 17,9 procenta vozidel. Na celkovém počtu se hybridní vozy podílejí z 29,6 procenta. Čistě na elektrický pohon bylo zaregistrováno 7,4 procenta a na LPG 1,6 procenta vozů.

Prodej registrovaných ojetých osobních automobilů letos meziročně vzrostl o 8,7 procenta na 120.957 vozů. Jejich průměrné stáří bylo 10,4 roku. Podíl vozidel starších deseti let byl 48,1 procenta, starších 15 let pak 23,4 procenta. Téměř polovina prodaných ojetých vozidel byla na benzin, 37,9 procenta na naftu a 8,4 procenta čistě na elektřinu.

Meziročně rostly prodeje také v dalších kategoriích vozidel. V každém měsíci se letos meziročně prodalo více nových motocyklů. Celkem jich bylo letos za devět měsíců registrováno 30.714, za celý loňský rok to bylo 27.250. Za září svaz eviduje meziroční nárůst 16,4 procenta. Prodejům vévodí značka Honda s 6151 letos registrovanými motocykly. Následují CF Moto, Yamaha, BMW a Aprilia.

Lehkých užitkových vozů bylo meziročně prodáno téměř o 11 procent více, a to 16.059. V září jejich prodeje meziročně klesly o 6,2 procenta. Přes 84 procent letos prodaných vozidel bylo na naftu, zhruba desetina na elektřinu. První mezi značkami je Ford s 2607 vozy, dále Toyota, Volkswagen, Peugeot a Renault.

Registrace nových nákladních automobilů meziročně stouply o 10,2 procenta na 7242 vozidel. V září zaznamenaly meziroční nárůst o 3,3 procenta. Nejvíce bylo vozidel značky Mercedes-Benz, kterých bylo prodáno 1580. Následovaly značky MAN, Volvo, Scania a DAF.

U autobusů eviduje svaz meziroční nárůst o 24,4 procenta na 740 kusů. V září bylo registrováno 71 nových autobusů, což je meziročně o 77,5 procenta více. Víc než polovina letos prodaných autobusů byla značky Iveco Bus. V žebříčku následuje Setra, MAN, Mercedes-Benz či SOR.

Zdroj: ČTK

Centrum dopravního výzkumu představilo videopodcast o dopravních nehodách

Od
Karolína Vágnerová
-

Centrum dopravního výzkumu (CDV) vytvořilo videopodcast, který se věnuje dopravním nehodám. Představuje skutečné příběhy lidí, které doplňují komentáře odborníků z nejrůznějších oblastí od lékařství přes právo či fyziku po bezpečnost. Má fungovat jako prevence dopravních nehod, využívat ho mohou i autoškoly či firmy pro vzdělávání řidičů. Podcast dnes novinářům představila Veronika Vošická Buráňová z CDV. Podrobnosti jsou na webu ponehodovapece.cz.

Podcast má 20 dílů, v nichž zazní 21 lidských příběhů. Každá epizoda je zaměřena na jedno téma, tvůrci se věnují například dětem v silničním provozu, nehodám cyklistů a motocyklistů, agresivní jízdě, únavě a mikrospánku či právním následkům nehod.

První díl má podtitul Limity lidského těla. Autoři v něm představují příběh muže, který v 18 letech po nehodě na motocyklu přišel o pravou ruku. Lékař Miroslav Durila v dílu popisuje, jak organismus reaguje na závažné poranění a kde jsou hranice toho, co je člověk schopen přežít. Michal Belák z Vysokého učení technického v Brně vysvětluje, jak fyzikální síly působí při střetu na člověka.

V jednom z dalších dílů lidé vyslechnou příběh ženy, která jako spolujezdkyně ochrnula po nárazu vozu do stromu. „Součástí série jsou ale také příběhy lidí, jejichž zranění na první pohled vidět není. Lidí, kteří při dopravní nehodě přišli o partnera nebo partnerku. A také rodičů, kteří přišli o své dítě,“ uvedla Vošická Buráňová. Mezi hosty jsou lékaři, záchranáři, psychologové, advokáti, adiktologové, odborníci na bezpečnost silničního provozu, pojišťovnictví či zástupci Správy železnic. Celkem se do natáčení zapojilo 40 odborníků.

Tvůrci podcast doplní odbornými prezentacemi a dalšími materiály, aby ho bylo možné využívat při preventivním vzdělávání například v autoškolách, při školení řidičů nebo preventivních aktivitách BESIPu. „Projekt umožnil to, co si přeje mnoho lidí zasažených dopravními nehodami – dát smysl tomu, co je v životě zasáhlo a přetavit tyto zkušenosti v prevenci,“ vysvětlila Vošická Buráňová.

Podcast je součástí projektu Ponehodová péče, který vytvořilo CDV. Jde o soubor podpory pro účastníky nehody či jejich blízké. Projekt nabízí pomoc psychologickou, sociální, zdravotní i praktickou. Může jít o krátkodobé zklidnění na místě nehody, krizovou intervenci, doprovod při jednání s policií, právní poradenství či dlouhodobou pomoc.

CDV je odborným pracovištěm, které přináší data, analýzy a výzkumné výstupy v oblasti dopravy, bezpečnosti silničního provozu a udržitelné mobility. Věnuje se projektům v oblasti dopravy, psychologie, stavebnictví, životního prostředí a speciálních technických oborů.

Zdroj: ČTK

123...1 297Strana 1 z 1 297

Logistický kalendář

MSV

Zobrazit kalendář