Domů Blog

Logistický projekt roku 2026 získala ICZ.LOGISTIKA za sklad ARDON

Regálový sklad s paletami a vysokozdvižným vozíkem
Foto: AFINIS Group / Unsplash

Vítězem národního kola soutěže Logistický projekt roku 2026, kterou pořádá Česká logistická asociace (ČLA), se stala společnost ICZ.LOGISTIKA s projektem transformace skladu firmy ARDON. Produktivita vychystávání díky automatizaci vzrostla o 78 procent.

Oceněný projekt nese název „Transformace skladu ARDON: nový sklad a WMS, Miniload, AutoStore a WES“ a představuje rozsáhlou modernizaci a automatizaci skladu společnosti ARDON. Jeho cílem bylo zvýšit kapacitu a efektivitu skladových procesů, zrychlit expedici a umožnit další růst společnosti bez výrazného navyšování personálních nároků.

Součástí řešení bylo zavedení systému řízení skladu WMS, automatizovaných technologií Miniload a AutoStore a systému WES, který koordinuje jejich vzájemnou spolupráci.

Realizace projektu přinesla podle ČLA významné výsledky:

  • produktivita vychystávání vzrostla o 78 %,
  • objem vychystávání se zvýšil o 55 %,
  • výrazně se snížila chybovost skladových operací.

Projekt podle asociace vyniká komplexním přístupem k automatizaci skladového provozu, propojením různých technologií a měřitelnými přínosy. Vítězný projekt byl zároveň vybrán k nominaci do evropského kola soutěže ELA Awards, kterou pořádá Evropská logistická asociace.

Soutěž s evropským pokračováním

ČLA, která je členem Evropské logistické asociace, vyhlašuje národní kolo soutěže každoročně v souladu s podmínkami celoevropské soutěže o evropský logistický projekt roku. Přihlásit lze projekty, které jsou implementovány minimálně z 80 procent, představují inovativní řešení se zřejmými přínosy pro jednu či více zúčastněných stran a nabízejí možnost přenosu získaného know-how na další subjekty. Projekty do národního kola se podávají do 31. května.

V předchozích letech soutěž vyhrály společnosti HP TRONIC Zlín (2025), Raben Logistics Czech (2024), Škoda Auto (2023) a HOPI holding (2022).

Zdroj: ČLA

VŠLG propojila výuku dopravního práva s praxí nákladní dopravy

Studenti Vysoké školy logistiky v Přerově (VŠLG) se 22. října 2026 zúčastnili přednášek o neomezené odpovědnosti dopravce podle Úmluvy CMR a o tom, jak dopravce připravuje a vyhodnocuje dopravní zakázku. Přednášeli advokát Štěpán Liška a Petr Jirotka ze společnosti LOGISTEED Czechia.

Obě přednášky měly studentům propojit teoretické znalosti s praktickými zkušenostmi z oboru dopravního práva a silniční nákladní dopravy.

Neomezená odpovědnost dopravce podle článku 29 CMR

Advokát JUDr. Štěpán Liška přiblížil aplikaci neomezené odpovědnosti dopravce podle článku 29 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Vysvětlil související pojmy, mezi které patří zvláštní práva čerpání (SDR), takzvaný velký a malý judikát, limitační ochrana a hrubá nedbalost.

Výklad doplnil řadou příkladů ze skutečné praxe, na nichž ukázal, jak se právní pravidla uplatňují při posuzování odpovědnosti dopravce a náhrady škody. Téma má zásadní význam pro právní jistotu dopravců i jejich obchodních partnerů a může mít pro všechny zúčastněné strany významné ekonomické důsledky.

Jak probíhá výběrové řízení dopravní zakázky

Petr Jirotka ze společnosti LOGISTEED Czechia, jejíž vozový park čítá více než 250 vlastních nákladních vozidel, provedl studenty výběrovým řízením dopravní zakázky z pohledu dopravce. Popsal jednotlivé fáze přípravy a realizace zakázky – od její prvotní kategorizace přes posouzení souladu s nabídkou společnosti až po vyhodnocení kapacity vozového parku, personálního zajištění a administrativního zázemí.

Věnoval se také ekonomickému a strategickému přínosu zakázky, rozsahu základních a doplňkových služeb, cenovým jednáním a validaci vstupních údajů. Závěrem představil proces uzavření smlouvy a zahájení realizace zakázky. Úspěšné získání dopravní zakázky podle něj není pouze otázkou nabídnuté ceny – vyžaduje komplexní posouzení provozních, personálních, administrativních i ekonomických aspektů a schopnost sladit požadavky zákazníka s reálnými možnostmi dopravce.

Diskuse o inflační doložce i mzdách řidičů

Závěr setkání patřil diskusi o aktuálních otázkách silniční nákladní dopravy. Účastníci probírali aplikaci inflační doložky, vývoj mezd řidičů, kalkulaci dopravních nákladů a proměny trhu silniční nákladní dopravy.

Zdroj: VŠLG

CDV zve na seminář o výsledcích Národního centra vodíkové mobility

Ilustrace molekulární struktury se zářícími modrými body
Foto: Logan Voss / Unsplash

Centrum dopravního výzkumu (CDV) pořádá 5. listopadu 2026 v Brně odborný seminář, na kterém představí výsledky projektu Národní centrum vodíkové mobility (NAHYC-m). Účast je zdarma, registrace je však možná jen do 31. října 2026.

Seminář nabídne prezentaci výsledků projektu, aktuálních trendů ve vodíkové mobilitě i konkrétních projektů a jejich výstupů. Součástí programu bude také prostor pro odbornou diskusi a setkání se členy Národního centra vodíkové mobility, členy Rady Centra a dalšími odborníky z oblasti vodíkových technologií a mobility.

Po úvodním představení projektu NAHYC-m a Strategické výzkumné agendy (HYTEP) vystoupí řešitelé dílčích projektů z CDV, Západočeské univerzity, VUT v Brně a ČVUT. Na programu jsou tato témata:

  • metodika rozvoje ostrovních řešení pro akceleraci vodíkové mobility (CDV – Bronislav Vahalík),
  • nástroje a znalostní systém pro inkubaci vodíkových technologií (ZČU – Jan Přikryl),
  • provozní aspekty vodíkových plnicích stanic (VUT v Brně – Pavel Charvát),
  • odběrové zařízení vysokotlakého vodíku (CDV – Michal Neuschl),
  • ekosystém plnění vodíku rychlostí přesahující 60 g H2/s (CDV – Bronislav Vahalík),
  • alternativní formy skladování a transportu vodíku (ČVUT – Michal Malý, Petr Bouchner),
  • rozšíření datové základny vodíkového ekosystému v ČR propojené s Vodíkovou mapou ČR (CDV – Adéla Svejkovská).

Program zakončí vystoupení hostů a závěrečná diskuse, seminář skončí v 16.30.

Kdy: 5. listopadu 2026, 10.00–17.00
Kde: Centrum dopravního výzkumu, Líšeňská 33a, Brno
Registrace: zdarma, do 31. října 2026 na stránce semináře

Zdroj: CDV

GXO nasadí humanoidní roboty Digit do dalších dvou e-shopových skladů

Humanoidní robot s odkrytými mechanickými klouby ve světlém výstavním prostoru

Smluvní logistik GXO rozšiřuje spolupráci se společností Agility Robotics. Humanoidní roboti Digit začnou od začátku roku 2027 pracovat ve dvou dalších amerických centrech pro e-commerce. Nejdřív půjde o současnou řadu Digit 4, později firma přejde na novou generaci Digit 5, která má zvládnout celý tok zboží od vykládky palet po kontrolu kvality.

Společnost GXO Logistics, jeden z největších světových poskytovatelů smluvní logistiky s ročními tržbami 13,64 miliardy dolarů a zhruba 105 000 zaměstnanci, rozšíří nasazení humanoidních robotů Digit od amerického výrobce Agility Robotics. Na začátku roku 2027 se roboti objeví ve dvou fulfilmentových centrech pro elektronické obchodování – ve Statesville v Severní Karolíně a v Lebanonu ve státě Tennessee. Zpočátku tam budou pracovat stroje současné řady Digit 4, po uvedení nové generace Digit 5 na trh je GXO plánuje vystřídat.

Rozhodnutí navazuje na víceletou dohodu z roku 2024, na jejímž základě roboti Digit pracují v provozu GXO ve Flowery Branch ve státě Georgia. Tam už přemístili více než 100 000 přepravek. Podle generálního ředitele GXO Patricka Kellehera je to doklad, že humanoidi dokážou v ostrém provozu přinášet zákazníkům měřitelný užitek a zároveň zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců. Generální ředitelka Agility Robotics Peggy Johnson považuje rozšíření na další pracoviště za nejsilnější důkaz, že si robot své místo ve skladu zaslouží. Zákazníci se podle ní už neptají, zda humanoidi zvládnou skutečnou práci, ale kam je nasadit příště.

Digit 4 dnes převážně manipuluje s přepravkami – nakládá je, vykládá a vrací prázdné zpět do oběhu. Nová řada Digit 5, kterou Agility představila 15. září 2026, má díky trénování dovedností pomocí fyzické umělé inteligence pokrýt celý tok zboží skladem: od vykládky palet při příjmu přes obsluhu strojů, kompletaci a sekvenování až po kontrolu kvality a paletizaci před expedicí. Výrobce proto počítá s uplatněním také v elektronice, distribuci, zpětné logistice, strojírenství a v chladovém řetězci včetně potravin. Současná generace se zatím používá hlavně v automobilovém průmyslu a v e-commerce.

Digit 5 unese náklad až 22,7 kg, na jedno nabití pracuje přibližně 90 minut a dobije se zhruba za devět minut, poměr provozu a nabíjení tak činí 10 : 1. Robot váží 129 kg, měří 1,81 m a dosáhne do výšky až 2,2 m. Koncové nástroje lze vyměňovat díky přírubám podle normy ISO. První zákazníci mají získat přístup k Digit 5 v první polovině roku 2027, širší dostupnost pro výrobu, sklady a distribuci se očekává v průběhu následujících šesti až devíti měsíců.

Každý robot se skládá přibližně z 5 000 dílů a vyrábí se v závodě RoboFab v Oregonu, jehož kapacita při plném vytížení dosahuje 10 000 kusů ročně. Napříč komerčními provozy mají roboti Digit za sebou přes 65 000 hodin práce v reálných podmínkách. Díky lidské postavě se pohybují v prostorech navržených pro lidi, mezi běžnými regály i v úzkých uličkách, aniž by bylo nutné budovy výrazně upravovat. Pro bezpečnou práci v blízkosti lidí spolupracuje Agility se společností NVIDIA: jako první partner platformy Halos for Robotics začleňuje výpočetní jednotku IGX Thor a bezpečnostní modely Halos do svého systému rozpoznávání osob.

Humanoidní roboti jsou v logistice zatím ve fázi pilotních projektů a postupného rozšiřování. V Evropě je testují například automobilky, Audi je v Ingolstadtu zkouší na řazení dílů k montáži. Pro české sklady, které dlouhodobě řeší nedostatek pracovníků, je zajímavé hlavně to, že humanoidi nevyžadují přestavbu stávajících prostor. O jejich širším nasazení ale rozhodne cena, spolehlivost v různých provozech a certifikace pro společnou práci s lidmi.

Zdroj: eLogistika.info

DPP plánuje nákup až 140 nových bateriových trolejbusů

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vyhlašuje veřejnou zakázku na dodavatele celkem až 140 nových bateriových trolejbusů, z toho až 80 kloubových a až 60 typu Standard a dalšího příslušenství. S vítězným uchazečem DPP uzavře rámcovou smlouvu na pět let. Předpokládaná celková hodnota této veřejné zakázky činí 2,64 miliard korun bez DPH. DPP se podařilo zajistit spolufinancování nákupu vozidel z dotačních prostředků Evropské unie z programů IROP a TRANSGov modernizačního fondu. Vozidla budou sloužit na pokrytí dopravní obslužnosti na připravovaných trolejbusových tratích v Praze, které vzniknou v rámci projektů elektrifikace vybraných autobusových linek.

Předmětem této veřejné zakázky je kromě nákupu až 140 bateriových trolejbusů, tj. až 80 typu Kloubový délky 18 metrů a až 60 typu Standard délky 12 metrů, také pořízení až 140 náhradních nových trakčních baterií (80 kusů pro kloubové a 60 kusů pro standardní trolejbusy), 35 hardware a software sad pro diagnostiku závad vozů, 6 přenosných nabíječek, zajištění mimozáručního
a pozáručního servisu a v neposlední řadě poskytování služeb podpory a rozvoje funkcí systému energetického managementu vozů a odbavovacího a informačního systému.

Minimální dojezd na baterie 20 kilometrů

Konstrukční rychlost obou typů nabízených trolejbusů by měla být minimálně 70 km/h, přičemž by ji měly dosahovat v obou režimech jízdy, tj. při napájení z trolejové sítě i z trakčních akumulátorů. Všechna vozidla musí umět rekuperovat energii vzniklou bržděním při jízdě. Garantovaný dojezd obou typů trolejbusů při jízdě na energii uloženou v trakčních bateriích musí být minimálně 20 kilometrů s použitím topení nebo klimatizace, větrání a předepsaného osvětlení, bez ohledu na roční období, klimatické či provozní podmínky, při plné obsazenosti a zastavování vozidla ve všech zastávkách včetně odbavení cestujících a s dosahováním maximální povolené rychlosti, a to po celou dobu životnosti trakčních akumulátorů. Požadavkem DPP je délka záruční doby u trakčních akumulátorů minimálně 84 měsíců (sedm let) nebo 420 tisíc kilometrů podle toho, co nastane dříve.
U vozidel (vyjma trakčních akumulátorů) DPP požaduje délku záruční doby minimálně 60 měsíců (pět let) a deklarovanou životnost 180 měsíců (15 let).

Nabízené trolejbusy musí být vybaveny celovozovou klimatizací, odbavovacím a informačním systém podle Standardů kvality PID, zařízením pro počítání cestujících a kamerovým systémem s možností záznamu. Pro každý třetí zakoupený trolejbus DPP požaduje vybavení vozidla zařízením na postřik trolejí proti námraze. V rámci jedné závazné objednávky z budoucí rámcové smlouvy si DPP může dle svých potřeb objednat jeden až 20 trolejbusů. Požadovaný termín jejich dodání je pak do 12 měsíců od uzavření prováděcí smlouvy u standardních a do 14 měsíců u kloubových vozidel.

Pět hodnotících kritérií

DPP bude předložené nabídky vyhodnocovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podle ekonomické výhodnosti, a to na základě pěti hodnotících kritérií. Hlavním kritériem s váhou 50 % bude celková nabídková cena za celý předmět plnění, tj. vozidla včetně příslušenství. Dalšími dílčími kritérii jsou délka záruční doby za vozidla (vyjma trakčního akumulátoru) s váhou 20 % a délka záruční doby za trakční akumulátory s váhou 10 %. Posledními dvěma hodnotícími kritérii je předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla pro standardní i kloubový trolejbus ve smyslu zákona o drahách ČR nebo obdobného dokladu vydaného příslušným národním úřadem členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska, v obou případech s váhou po 10 %.

„Budoucí rámcová smlouva s vítězným uchazečem nám dle provozních potřeb umožní objednávat vozidla na pokrytí dopravní obslužnosti na postupně se rozšiřující trolejbusové síti v závislosti na realizaci dalších projektů elektrifikace řady autobusových linek schválených Radou hl. m Prahy. V současnosti máme uzavřenou rámcovou smlouvu pouze na standardní trolejbusy. Z maximálního objemu 70 kusů jsme vyčerpali 30 vozidel, zbývajících 40 využijeme pro linky 191 a 201. Na další elektrifikační projekty potřebujeme nové vozy, kloubové trolejbusy například na linky 150, 158 nebo 184. Vycházíme z našich dosavadních zkušeností, proto rámcovou smlouvu potřebujeme mít uzavřenou s dostatečným předstihem, abychom provoz na nových trolejbusových linkách mohli zahájit současně s dokončením výstavby napájecí a nabíjecí infrastruktury,“ říká Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel – Povrch.

Zdroj: DPP

Letiště Praha za tři čtvrtletí zvýšilo počet odbavených pasažérů na 13,9 milionu

Letiště Václava Havla odbavilo za tři čtvrtletí letošního roku téměř 13,9 milionu cestujících. Meziročně jde o nárůst o 4,6 procenta. Vzrostl i počet letů na letišti, celkově o 3,4 procenta na více než 109.000 vzletů a přistání. Nejvíce lidí letělo z Prahy na linkách do Londýna. Vyplývá to ze statistik na webu Letiště Praha.

Ruzyňské letiště tak zatím letos směřuje k překonání dosavadního rekordu počtu odbavených cestujících z předcovidového roku 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažérů. Na začátku letošního roku si letiště vytyčilo cíl odbavit 18,9 milionu cestujících. Loni přes letiště cestovalo 17,75 milionu lidí.

Nejvytíženější jsou letos tradičně letecké linky do Londýna. Za prvních devět měsíců je využilo takřka 913.000 lidí. Více než půl milionu pasažérů letiště odbavilo ještě na linkách z a do Paříže a Istanbulu. Z dalších destinací následoval Amsterdam a Frankfurt. Ze zemí je nejvyhledávanějším státem Velká Británie, kam mířilo skoro 1,55 milionu cestujících. Následovala Itálie a Španělsko.

Oproti loňsku roste na pražském letišti i nákladní doprava. Hmotnost přepraveného nákladu za prvních devět měsíců proti loňsku vzrostla o 17,4 procenta na 80.326 tun.

Letiště Praha letos prochází velkými personálními otřesy. V létě po skoro pěti letech skončil ve funkci předseda představenstva letiště Jiří Pos, kterého od srpna nahradil Radomír Lašák. Proti výběru Lašáka ve výběrovém řízení uspořádaném ministerstvem financí protestovaly letištní odbory, které kvůli tomu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lašáka spojovaly se zánikem Českých aerolinií (ČSA), které dříve vedl. Výhrady k personální změně měla také opozice. V minulém týdnu ovšem Lašák po zhruba třech měsících na funkci z osobních důvodů rezignoval. Řízení letiště dočasně převzal místopředseda představenstva Jiří Kraus.

Ministerstvo vybere Lašákova nástupce ve výběrovém řízení. Kromě toho už dříve úřad vypsal výběrová řízení také na dva členy představenstva letiště. Plánuje vystřídat Martina Kučeru a Marka Mastníka, kteří jsou odpovědní za bezpečnost a letecký provoz a za finance a korporátní služby. V srpnu ministerstvo vypsalo i výběrová řízení na tři ředitele.

Zdroj: ČTK

Sněmovní hospodářský výbor doporučil schválit návrh rozpočtu dopravního fondu

Sněmovní hospodářský výbor doporučil Sněmovně schválit návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro rok 2027, který pro dopravní infrastrukturu počítá se 183,1 miliardy korun. Je to o 14 miliard korun více než letos. Peníze mají zajistit výstavbu nových dálnic a silnic I. třídy, pokračování klíčových železničních staveb i opravy a údržbu stávající infrastruktury. ČTK o tom informovalo ministerstvo dopravy.

„Dopravní infrastruktura je páteří naší ekonomiky. Potřebujeme udržet tempo dostavby dálniční sítě, modernizovat železnici a odstraňovat její úzká hrdla. Rekordní rozpočet na příští rok nám umožní v těchto prioritách pokračovat. Meziročně zvyšujeme prostředky na investice pro Ředitelství silnic a dálnic, Správu železnic i Ředitelství vodních cest,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Z rozpočtu je pro ŘSD vyčleněno 87 miliard korun a pro Správu železnic 77,6 miliardy korun. Na rozvoj a modernizaci vodních cest prostřednictvím Ředitelství vodních cest bude směřovat 1,5 miliardy korun. „Rozpočet SFDI na rok 2027 je výrazně proinvestiční. Investiční výdaje mají dosáhnout 127 miliard korun, což je o 7,5 miliardy více proti schválenému rozpočtu na letošní rok,“ doplnil ministr.

Dalších 56,1 miliardy korun je určeno na neinvestiční výdaje, především na opravy, údržbu a provoz dopravní infrastruktury i provozní činnost investorských organizací. Národní zdroje tvoří 161,3 miliardy korun. Zbývajících 21,8 miliardy korun představují evropské prostředky, zejména z programu Doprava, Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a Modernizačního fondu.

Návrh zároveň zajišťuje financování úprav dopravní infrastruktury souvisejících s výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech. Počítá také s příspěvky krajům na klíčové silniční stavby a s podporou vybraných projektů měst a obcí, které zvyšují bezpečnost silničního provozu.

Ředitelství silnic a dálnic má aktuálně ve výstavbě 259,1 kilometrů dálnic a silnic první třídy. V příštím roce plánuje zahájit stavbu například dvou nových úseků dálnice D52, další části D55 i obchvatů Krnova a Opavy. Správa železnic využije navýšené prostředky mimo jiné na modernizaci tratí z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí a z Otrokovic do Zlína. Počítá také se zahájením předstihových prací na napojení Letiště Václava Havla na železniční trať mezi Prahou a Kladnem.

SFDI slouží pro rozvoj, výstavbu, údržbu a modernizaci silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest.

Zdroj: ČTK

Zdražení mýtného zaplatí koncoví zákazníci, míní dopravci

Zástupci českých dopravních firem oslovených ČTK míní, že zdražení mýtného zaplatí především koncoví zákazníci, klienti dopravců zdražení zahrnou do cen zboží. I kdyby se mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla přiblížily úrovni okolních států, podle firem bude pro dopravce stále nejvýhodnější cesta přes Česko. Ministerstvo dopravy chce od půlky příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3,5 tuny. Autobusů se to nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy.

Dopravce Moss logistics z Hustopečí na Břeclavsku přijímá záměr ministerstva dopravy s pochopením. „Pokud chceme mít kvalitní a moderní silnice, stát na to musí někde vzít peníze a investice do infrastruktury potřebujeme všichni. Je pravda, že mýtné v Česku je aktuálně nižší než v okolních státech,“ řekl ČTK generální ředitel Petr Šťastný.

I v případě hustopečské firmy bude podle něj nutné zdražení mýta přenést do cen pro zákazníky, v tomto případě jde nejčastěji o výrobní společnosti. „Předpokládáme, že naši zákazníci toto zdražení zahrnou do cen svého zboží. Ve výsledku tak tento rozdíl zaplatí koncoví zákazníci v obchodech,“ předpokládá Šťastný. Oceňuje, že dopravci o změně vědí s dostatečným předstihem.

Zároveň se Šťastný domnívá, že změna nebude mít výraznější dopad na intenzitu dopravy. „Tranzitním dopravcům ze zemí na východ od nás se nevyplatí Česko objíždět. Z hlediska času, najetých kilometrů i spotřeby paliva bude trasa přes Česko stále tou nejvýhodnější variantou,“ řekl Šťastný.

Ani podle jednatele tachovského CM Transport Milana Čmika nebude mít zvýšení mýtného pro intenzitu dopravy význam. Dálnicím a silnicím dražší mýto od kamionů přijíždějících z ciziny moc neuleví, míní.

CM Transportu, jednomu z největších dopravců v Plzeňském kraji s 220 kamiony, způsobí připravované zdražení mýta problémy v tom, že bude muset jednat se zákazníky o zvýšení cen za přepravu. „My na to žádný prostor nemáme. V mýtě fungujeme jen jako výběrčí daní pro stát, přes nás to jenom proteče, a zaplatí to lidé v obchodech,“ sdělil ČTK jednatel Čmiko.

Klienti se podle něj brání. Firma jezdí pro větší firmy, s nimiž se sice vyjednává hůře, ale vědí, že přepravu potřebují, a nakonec souhlasí. „Je to trochu delší, bolestivé, my na tom proděláme pár měsíců, než se to domluví. Ale nakonec to musí zaplatit, protože my bychom to museli přestat dělat,“ uvedl Čmiko. Podle něj má dopravce tak malou marži, že z ní nemůže rozdávat, navíc se stále snižuje. „Náš zisk se pohybuje zhruba od dvou procent do pěti, když se zadaří,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35

Vláda schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Více než 35 kilometrů dálnice tak formou PPP projektu postaví a poté bude udržovat za 71,32 miliardy korun konsorcium ViAlliance35, které uspělo v tendru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Smlouvou se nyní bude zabývat Sněmovna. V případě rychlého schválení by stavba měla začít ještě letos. Potrvá téměř šest let.

„Projekt dostavby poslední části severní spojnice Čech s Moravou a částí Slezska zahrnuje výstavbu, financování, provoz a údržbu dvou nových úseků D35 Opatovec–Staré Město a Staré Město–Mohelnice v celkové délce 35,4 kilometru. Koncesionář následně převezme také provoz a běžnou údržbu navazujících 17 kilometrů dálnice mezi Litomyšlí a Opatovcem, jejichž výstavbu zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic. Tyto úseky se do jeho správy zapojí současně se zprovozněním nových úseků mezi Opatovcem a Mohelnicí,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Konsorcium ViAlliance35, které založily společnosti Cintra Global SE, Strabag Motorway GmbH, Budimex S.A. a Invesis B.V., podle ministerstva financí předložilo nejvýhodnější cenovou nabídku. Stát začne dálnici splácet po zprovoznění úseků.

„Když půjde vše dobře, zahájení prvních přípravných stavebních prací bychom chtěli stihnout ještě letos. Dalším krokem bude tzv. finanční uzavření, které by mělo proběhnout v prvním čtvrtletí roku 2027. V rámci tohoto kroku koncesionář uzavře smlouvy o financování a provede úrokové a měnové zajištění. Finančním uzavřením se koncesionářská smlouva stává účinnou,“ popsal další postup vedoucí oddělení PPP projektů ministerstva dopravy Jan Ornst.

PPP je způsob výstavby a provozu veřejné infrastruktury, při kterém se na projektu podílí soukromý investor, který stavbu financuje, vybuduje a po určitou dobu provozuje. Stát mu za to platí.

V Pardubickém kraji je hotový úsek D35 Časy až Ostrov, obchvat Vysokého Mýta a úsek mezi Janovem a Opatovcem. Ve výstavbě jsou části z Džbánova do Litomyšle a z Litomyšle do Janova. V provozu je v kraji přes 38 kilometrů dálnice D35. V Olomouckém kraji je D35 v provozu mezi Mohelnicí na Šumpersku a Lipníkem nad Bečvou na Přerovsku, kde se napojuje na dálnici D1.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Zdroj: ČTK

Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily dál roste. Pomohla tomu i statistika

Nové srovnání Ministerstva průmyslu a obchodu potvrzuje růst nákladů na provoz benzinových a naftových automobilů. Elektromobily naproti tomu podle aktuálních údajů provozně zlevnily přibližně o 16 procent. Část tohoto zlevnění je však pouze na papíře, protože MPO změnilo metodiku výpočtu. Rozdíl v nákladech na ujetých 100 kilometrů se ale i tak prohloubil. V praxi ovšem rozhoduje, kde a za kolik elektromobil dobíjíte.

Letošní prudké zdražení benzinu a nafty se promítlo do oficiálního srovnání nákladů na provoz automobilů, které dvakrát ročně zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle aktuálních údajů za první pololetí 2026 vzrostly náklady na ujetých 100 kilometrů u benzinových vozidel přibližně o desetinu, u naftových ještě výrazněji. Provoz elektromobilů naproti tomu podle ministerské statistiky zlevnil zhruba o 16 %.

U malých osobních vozů segmentu B se náklady na provoz benzinových vozidel zvýšily přibližně ze 172 až 189 korun na 190 až 209 korun na 100 kilometrů. Elektromobily stejné kategorie naproti tomu podle aktuálního srovnání vycházejí na 93 až 96 korun, zatímco v předchozím pololetí to bylo zhruba 112 až 115 korun. Rozdíl mezi nejnižšími vypočtenými náklady obou pohonů se tak zvětšil z přibližně 60 na 97 korun na 100 kilometrů, tedy o 60 procent.

Zdražení pohonných hmot se přitom do statistik promítá se zpožděním. Ještě dubnové srovnání MPO vycházelo z cen za druhé pololetí loňského roku, kdy průměrná cena benzinu nepřekročila 35 Kč/l. Aktuální údaje už zachycují letošní cenový růst, stále však jde o průměr za první pololetí. Další výrazné zdražování benzinu a nafty ve druhé polovině roku se proto projeví až v příštím srovnání.

„Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily se letos výrazně zvětšil, ale současná čísla ještě nemusí představovat konečný obrázek. Pokud se vyšší ceny pohonných hmot udrží, provoz spalovacích aut může v dalším srovnání vycházet ještě dráž,“upozorňuje Damir Duraković ze společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet a karet pro dobíjení bateriových vozidel.

Výrazný pokles vypočtených nákladů elektromobilů však ovlivnila i změna metodiky. MPO totiž nově vychází z průměrných cen elektřiny sledovaných Českým statistickým úřadem, zatímco dříve používalo cenu stanovenou vyhláškou o cestovních náhradách. Podle původního postupu by letos počítalo s cenou 7,20 Kč/kWh, nově ale používá cenu 6,43 Kč/kWh, tedy téměř o 11 procent nižší. Jde o průměrnou ceníkovou cenu elektřiny pro běžnou domácí distribuční sazbu D02d, která od začátku roku klesla zejména díky převzetí poplatku za podporované zdroje energie státem.

Skutečné náklady na provoz elektromobilu se však mohou od ministerského výpočtu výrazně lišit oběma směry. Při domácím dobíjení je mohou majitelé snížit využitím elektřiny z vlastní fotovoltaiky nebo výhodnější distribuční sazby určené pro elektromobily. Naopak veřejné dobíjení může být podstatně dražší než elektřina pro domácnosti.

„Cena veřejného dobíjení může zásadně ovlivnit výsledné provozní náklady elektromobilu. Například Energokarta zajišťující dobíjení napříč stanicemi různých provozovatelů v tuzemsku i v zahraničí umožňuje v síti PRE dobíjet za 8 Kč/kWh u běžných AC stanic. V případě ultrarychlého dobíjení ale cena šplhá na 13 Kč/kWh, přičemž v roamingu u partnerských sítí může být i dvojnásobná,” říká Damir Duraković. „Při modelové spotřebě 15 kWh na 100 kilometrů tedy vycházejí náklady na energii potřebnou k ujetí 100 kilometrů na 120 až 390 korun. Při dražším veřejném dobíjení tak mohou být provozní náklady elektromobilu téměř dvojnásobné oproti benzinovým autům,“ dodává.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Logistický kalendář