Domů Blog

Czechbus v Letňanech ukáže elektrobusy i budoucnost veřejné dopravy

Od
Michaela Drábková
-

Od 24. do 26. listopadu 2026 se v pražském PVA EXPO v Letňanech uskuteční 14. ročník veletrhu Czechbus. Středoevropská přehlídka autobusové a veřejné silniční dopravy nabídne vozidla, servisní techniku i telematiku. Ve středu 25. listopadu ji doplní konference Czechbus Forum o bateriových a bezemisních autobusech.

Czechbus je specializovaný B2B veletrh, který propojuje výrobce vozidel, dodavatele, dopravce a zástupce měst, krajů i státní správy. Na výstavní ploše se představí autobusy, trolejbusy a přípojná vozidla, náhradní díly a příslušenství, diagnostika a dílenská technika, ale také alternativní pohony od CNG po elektromobilitu, provozní kapaliny nebo služby v oblasti financování, pojištění a řízení dopravy. Pořadatel ohlásil mimo jiné výstavní premiéru elektrobusu King Long PEV8.

Minulý ročník v roce 2024 navštívilo podle pořadatele 6 398 lidí a vystavovalo na něm 72 firem. Odbornými partnery veletrhu jsou mimo jiné Sdružení dopravních podniků ČR, záštitu převzala městská část Praha 18.

Czechbus Forum: bezemisní autobusy z regionu

Konference Czechbus Forum proběhne 25. listopadu od 9 do 16 hodin pod názvem Inovace a budoucí technologie ve veřejné dopravě. Hlavním tématem bude vývoj bateriových vozidel s nulovými emisemi od výrobců ze střední a východní Evropy. V panelových diskusích se setkají výrobci vozidel, provozovatelé veřejné dopravy, zástupci měst a regionů a poskytovatelé služeb mobility. Obsahovým partnerem je EIT Urban Mobility, záštitu převzaly mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů. Registrace na konferenci zahrnuje i vstup na veletrh.

Doprovodný program veletrhu počítá také s prezentací mladých talentů v oboru pod názvem Young Mobility Talent.

Kdy / Kde / Registrace

Kdy: veletrh 24.–26. 11. 2026, konference Czechbus Forum 25. 11. 2026 (9.00–16.00)
Kde: PVA EXPO PRAHA, Beranových 667, Praha 9 – Letňany
Registrace: vstupenky na veletrh i konferenci online přes web pořadatele; pořadatelem je ABF, a.s.

Akce v Logistickém kalendáři: Czechbus a Czechbus Forum. Oficiální web: czechbus.eu a czechbus-forum.eu.

Zdroj: eLogistika.info

ŽESNAD.CZ oslavil deset let, hosty do Kladna přivezl zvláštní vlak

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vlak s kontejnery projíždí krajinou podél silnice
Foto: Hannah Reding / Unsplash

Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ si ve čtvrtek 22. října připomnělo deset let činnosti slavnostním setkáním v kladenské Strojovně. Hosté přijeli zvláštním vlakem, mezi gratulanty byl i ministr dopravy Ivan Bednárik, který v roce 2016 stál u zrodu sdružení.

Setkání se zúčastnili zástupci dopravců, správců infrastruktury, státní správy i partnerských firem. Oslava začala už cestou: hosté vyrazili ve 14:00 z pražského hlavního nádraží zvláštním vlakem Kladenské dopravní a strojní. Soupravu vedly lokomotivy společností EP Cargo/Lokotrain a PKP Cargo International, tedy přímo členů sdružení. Výběr dopravy měl připomenout, že nákladní železnice je obor, který má v Česku silné zázemí i tradici.

Slavnostní program v 16:00 zahájil výkonný ředitel ŽESNAD.CZ Oldřich Sládek, slavnostní projev přednesl prezident sdružení Martin Hořínek.

„Před deseti lety jsme začínali jako skupina dopravců, kteří chtěli, aby nákladní železnice měla jednotný a srozumitelný hlas. Dnes je ŽESNAD.CZ partnerem, se kterým se při rozhodování o budoucnosti železnice počítá,“ uvedl Martin Hořínek.

Ministr dopravy Ivan Bednárik ocenil, jakou cestu sdružení od svého založení urazilo. „Když jsme ŽESNAD zakládali, věřili jsme, že nákladní dopravci potřebují silnou a odbornou platformu. Jsem rád, že se to potvrdilo. Přeji sdružení, aby i v dalších letech pomáhalo převádět víc nákladu na koleje a bylo pro stát spolehlivým partnerem,“ řekl ministr.

Večer pokračoval hudebním vystoupením a společenským setkáním, které nabídlo prostor pro neformální rozhovory napříč oborem. Zpět do Prahy se hosté vrátili zvláštním vlakem s odjezdem ve 20:30.

Zdroj: ŽESNAD

Plavební sezona přinesla méně nehod, kontroly odhalily 331 přestupků

Od
Michaela Drábková
-
Malý motorový člun pluje po klidné řece
Foto: Mạnh Ngô / Unsplash

Státní plavební správa evidovala do konce září 14 plavebních nehod, méně než loni. Od dubna do září zkontrolovala 1 346 plavidel a vlastní kontrolní činností zjistila 331 přestupků. V 11 případech řídil plavidlo vůdce pod vlivem alkoholu, informovalo ministerstvo dopravy.

Celkem Státní plavební správa (SPS) v letošní sezoně řešila 364 přestupkových jednání. Mezi nejčastější prohřešky patřilo nerespektování plavebního značení nebo nevyhovující technický stav plavidla.

„Na vodě platí stejně jako na silnici, že bezpečnost stojí především na odpovědnosti každého z nás. Letošní nižší počet nehod je dobrou zprávou, zároveň ale 11 případů řízení plavidla pod vlivem alkoholu ukazuje, že kontroly mají svůj význam,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Nehody

Ze 14 plavebních nehod připadlo 13 na hlavní plavební sezonu od dubna do září. Celkový počet nehod proti loňsku poklesl a stále se pohybuje v dlouhodobě obvyklém rozmezí 10 až 20 nehod za rok. Jedna letošní nehoda byla klasifikována jako velká plavební nehoda s následkem těžkého zranění, zbývajících 13 byly malé nehody s materiální škodou. Nejvíce nehod, celkem osm, evidovala pražská pobočka SPS, pět připadlo na pobočku Přerov a u děčínské pobočky nebyla v tomto období zaznamenána žádná.

Plavební nehody evidované od roku 2000 zavinily téměř v 93 % případů fyzické osoby svým jednáním. Zhruba 7 % nehod způsobila překážka v plavební dráze a přibližně 1 % technická závada na plavidle.

Nejčastější přestupky

  • porušení významu plavebního značení – 106 případů,
  • nesplnění podmínek technické způsobilosti plavidla – 63 případů,
  • porušení povinností účastníka plavebního provozu – 22 případů,
  • nedostatky v lodních listinách či poznávacích znacích – 18 případů,
  • akrobacie nebo vodní lyžování mimo vyhrazené plochy – 13 případů,
  • alkohol u vůdce plavidla – 11 případů, z toho deset u vůdců malých plavidel s vlastním pohonem.

Nejvíce případů alkoholu, celkem osm, zachytila přerovská pobočka, nejčastěji na Baťově kanále. Kromě 331 přestupků z vlastních kontrol řešila SPS dalších 33 na základě oznámení třetích stran, nejčastěji Policie ČR. Z řešených přestupků skončilo 96 domluvou, ve 124 případech byla uložena pokuta na místě a ve 137 případech bylo zahájeno přestupkové řízení. Dalších sedm pokut při společných kontrolách uložila policie. Nejvíce kontrol proběhlo v červnu, červenci a srpnu.

„Kontroly soustředíme především tam, kde je plavební provoz nejintenzivnější. Nejde nám primárně jen o postihování přestupků. Důležitá je prevence a to, aby lidé věděli, jaká pravidla na vodě platí a proč je mají dodržovat,“ říká ředitelka Státní plavební správy Klára Kroupa Němcová.

Zájem o průkazy vůdce malého plavidla

Do konce září bylo letos nově vydáno 2 665 průkazů způsobilosti vůdce malého plavidla, jen v červenci a srpnu 686, meziročně o 16,1 % více. Žadatelé stále častěji využívají Portál dopravy, kde mohou podat žádost, vybrat termín zkoušky a zaplatit správní poplatek, který je při elektronickém podání o 20 % nižší. Počet elektronických žádostí souvisejících s technickou způsobilostí malých plavidel vzrostl od dubna do září meziročně o 60 % a ve srovnání s rokem 2024 byl více než čtyřnásobný.

Zdroj: MD ČR

Mezi Běchovicemi a Libní přibude čtvrtá kolej pro rychlovlaky

Od
Michaela Drábková
-

Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na projektovou dokumentaci pro severní větev VRT Praha mezi Běchovicemi a Libní. Stávající koridor se rozšíří o čtvrtou kolej, která oddělí příměstskou a dálkovou dopravu a vytvoří kapacitu pro budoucí vysokorychlostní vlaky. Předpokládaná hodnota zakázky je 323 milionů korun.

Přesná předpokládaná hodnota zakázky činí 323 008 677 korun. Zakázka navazuje na letos dokončenou dokumentaci pro územní rozhodnutí a posouvá přípravu stavby do další fáze. Vybraný projektant zpracuje dokumentaci pro povolení stavby i pro její provedení. Zajistí také podrobný inženýrskogeologický průzkum a činnosti související s podáním žádosti o povolení záměru.

„Praha potřebuje železnici, která zvládne rostoucí počet příměstských spojů i budoucí vysokorychlostní dopravu. Právě úsek mezi Běchovicemi a Libní je pro další rozvoj klíčový. Čtvrtá kolej nám umožní lépe oddělit jednotlivé druhy vlaků, zvýšit kapacitu trati a zajistit spolehlivější spojení nejen pro cestující v Praze, ale i pro ty, kteří přijíždějí z dalších částí republiky,“ říká generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.

Stávající tříkolejný koridor se v celém úseku rozšíří o jednu kolej na jižní straně. Trať budou v budoucnu využívat také vysokorychlostní soupravy, s ohledem na okolní zástavbu zde ale pojedou nižší rychlostí.

Změny na nádražích

  • Praha-Libeň: vznikne čtvrté nástupiště, prodloužený podchod nově umožní přístup z obou stran kolejiště.
  • Praha-Kyje a Praha-Dolní Počernice: zastávky získají nové uspořádání a bezbariérový přístup.
  • Běchovice: modernizovaný koridor se zde napojí na připravovanou vysokorychlostní trať směrem do Brna. Úpravy se dotknou stanice Praha-Běchovice i zastávky Praha-Běchovice střed a do budoucna vytvoří prostor pro rozšíření nabídky vlakových spojů do centra Prahy.

Příprava stavby je koordinována s dalšími navazujícími projekty, zejména s připravovanou vysokorychlostní tratí z Běchovic do Poříčan, jižní větví VRT Praha z Vršovic do Běchovic a Libeňským přesmykem. První jednání s vlastníky dotčených pozemků se předpokládají v příštím roce. Pokud příprava a povolovací procesy proběhnou podle plánu, stavba by mohla začít ve druhé polovině roku 2029.

Zdroj: Správa železnic

Firma NVB Line dodávající dopravní značení loni navýšila tržby i zisk

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnosti NVB Line z Kvasic na Kroměřížsku, která dodává dopravní značení a věnuje se i opravám a údržbě silnic, loni vzrostly tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží na 279,9 milionu korun. V meziročním srovnání to bylo o 61,8 milionu korun víc. Firmě stoupl také čistý zisk. Zatímco předloni byl přibližně 14,5 milionu korun, loni přesáhl 19,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.

„Rok 2025 byl pro naši společnost obdobím významného růstu, strategických investic a posílení vnitřní stability. Podařilo se nám splnit všechny klíčové cíle, které jsme si na začátku roku stanovili, a zároveň vytvořit pevné základy pro další rozvoj,“ uvedl ve výroční zprávě jednatel a majitel firmy Ivo Balusek.

Firma loni koupila společnost DZ Svoboda Olomouc, která rozšířila její portfolio a podle jednatele posílila pozici NVB Line na trhu. Zároveň podnik koupil v Olomouci areál včetně vybavení, což umožní jeho další expanzi. „Tyto investice představují dlouhodobý přínos a umožní nám efektivně reagovat na rostoucí poptávku i budoucí výzvy,“ uvedl Balusek.

Podnik loni zaměstnával v průměru 101 lidí, ve srovnání s předchozím rokem jich bylo o 13 více. Na mzdy v roce 2025 vynaložil přes 47,9 milionu korun, meziročně o osm milionů korun více. Čistá aktiva společnosti dosahovala na konci loňského roku 237,5 milionu korun. Vlastní kapitál činil přibližně 110,2 milionu korun a cizí zdroje téměř 124,6 milionu korun.

Firma NVB Line vznikla v roce 2005. Zákazníkům dodává výrobky a materiál pro svislé a vodorovné dopravní značení. Podnik dopravní značení nejen prodává, ale také instaluje. Zabývá se i opravou a údržbou silnic. Objem prováděných prací společnosti v posledních letech stoupá.

Zdroj: ČTK

Kvůli kouři ve vlaku byl na Českobudějovicku zastavený provoz železnice

Od
Karolína Vágnerová
-

Kvůli kouři v osobním vlaku byl včera ráno zastavený provoz vlaků ve Zbudově, části obce Dívčice, na Českobudějovicku. Strojvedoucí se nadýchal kouře a skončil v péči zdravotníků. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Ve vlaku bylo 14 cestujících, všichni opustili vlak ještě před příjezdem hasičů. Provoz po jedné koleji byl obnovený před 8:00.

Požár, který podle Kavky způsobila závada na brzdách, by ohlášen po 5:45. Vyjelo tam pět hasičských jednotek a byl vyhlášen druhý ze čtyř stupňů požárního poplachu, později byla událost přehodnocena na technickou pomoc. Hasiči brzdy ochladili a kouř z vlaku odvětrali. Jejich evakuační autobus odvezl cestující z vlaku na nádraží do Českých Budějovic. Závadu způsobilo žhnutí elektroinstalace.

Zdroj: ČTK

Dálniční známky vynesly státu za devět měsíců 7,17 miliardy Kč, meziročně více

Od
Karolína Vágnerová
-

Od ledna do konce září stát prodal 8,26 milionu dálničních známek v hodnotě 7,17 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se jich prodalo o 271.052 kusů více a tržby stouply o 359 milionů. Řidiči nakoupili 2,1 milionu ročních známek, meziročně o 34.010 kusů méně. Naopak známky s kratší platností zaznamenaly vyšší prodeje. ČTK to sdělila Radka Nastoupilová, mluvčí státního podniku Cendis, který má systém elektronických známek na starosti. Loni řidiči za celý rok koupili 10,3 milionu dálničních známek za 8,7 miliardy.

Nejvíce peněz za známky letos inkasoval podnik v lednu, zhruba 1,15 miliardy korun. Naopak nejslabším měsícem bylo září, kdy řidiči za známky zaplatili 575,4 milionu. Podobné to bylo i loni, kdy byly v lednu prodány známky za 1,19 miliardy korun, zatímco v září za 508,5 milionu.

Řidiči měli letos největší zájem o desetidenní známky, kterých se prodalo 3,26 milionu kusů. Za nimi následuje 2,1 milionu prodaných ročních známek, 1,96 milionu známek na jeden den a 941.225 prodaných 30denních známek.

U ročních známek evidoval Cendis nejvyšší prodeje na začátku roku, kdy se jich v lednu prodalo 401.422 kusů, od dalších měsíců je pozvolný pokles až ke 147.717 kusům prodaným v září. Od ledna do léta naopak postupně stoupal počet prodaných známek s kratší platností.

Třicetidenních se nejvíce prodalo v červenci, a to 221.779, desetidenních v červenci a srpnu, kdy se průměrně jejich prodej pohyboval kolem 528.700 kusů za měsíc. Nejvíce jednodenních známek řidiči koupili v srpnu, kdy se prodalo 321.638 kusů. V září všechny typy zaznamenaly pokles. Podobně se prodeje vyvíjely také loni.

Koncem příštího týdne dostane prezident k podpisu novelu z dílny ministerstva dopravy, která ruší pravidelné zdražování cen dálničních známek a jejich cenu zachovává na stávající úrovni. Cena roční známky by tak měla i v dalších letech činit 2570 korun, cena měsíční 480 korun, cena desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Součástí novely je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky, která by měla od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu.

Pravidelné zdražování zavedla vláda Petra Fialy (ODS) a funguje od loňského ledna. Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 se cena zvýšila na 2300 korun. Loni v lednu již na základě mechanismu cena stoupla na 2440 korun za roční známku a letos na 2570 Kč.

V Česku byly dálniční poplatky zavedeny od ledna 1995, v roce 2021 nalepovací kupony nahradily elektronické dálniční známky. Auta nad 3,5 tuny platí na dálnicích a vybraných silnicích první třídy mýtné. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Prodeje dálničních známek:

Leden-září 2026 Leden-září 2025
Roční známky (ks) 2,101.669 2,135.679
30denní známky (ks) 941.225 824.259
10denní známky (ks) 3,259.366 3,174.161
1denní (ks) 1,956.921 1,854.030
Celkem ks 8,259.181 7,988.129
V hodnotě 7,1696 mld. Kč 6,8106 mld. Kč

 

Zdroj: ČTK

V Česku má oprávnění řídit dron přes 92 tisíc lidí. Stát chystá pravidla, kdo smí drony nad elektrárnami zneškodnit

Od
Karolína Vágnerová
-

Dronů nad Českem přibývá. Úřad pro civilní letectví eviduje ke konci září 105 395 registrovaných provozovatelů dronů a 92 283 lidí s platnou pilotní způsobilostí. Za prvních devět měsíců letošního roku úřad přijal 524 oznámení přestupků, podnětů a dotazů souvisejících s drony, o 8,5 procenta více než loni ve stejném období. Stát mezitím chystá zákon, podle kterého by se provozovatelé elektráren, letišť a dalších objektů kritické infrastruktury mohli proti neoprávněným dronům bránit sami.

Platných oprávnění k provozu v kategorii SPECIFIC, která je určena pro náročnější lety, eviduje úřad ke konci září 737. „Mohu potvrdit meziroční nárůsty u všech sledovaných údajů. Účel letů neevidujeme, legislativa nerozlišuje například mezi hobby a profesionálním provozem. Pestrost využití je ale obrovská, od prostého snímkování po vysoce sofistikované měřicí přístroje na palubě,“ říká Tomáš Michalík, vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví.

Zasahovat by mohli i provozovatelé objektů

Návrh zákona připravila ministerstva vnitra a dopravy a v červenci jej poslala do meziresortního připomínkového řízení. Dnes mohou drony zneškodnit jen policisté a vojáci. Nově by Úřad pro civilní letectví mohl na podnět provozovatele zřídit nad objektem kritické infrastruktury, kde už platí trvalý zákaz létání dronů, prostor, v němž by proti neoprávněnému dronu směli zasáhnout proškolení pracovníci provozovatele. Ten by musel mít předem zpracovanou dokumentaci s analýzou rizik, postupy pro detekci a zamezení letu a systémem pravidelného školení. Rušičky ani podvržení signálu mu návrh nepovoluje. Zda o takový prostor požádá, má být na rozhodnutí provozovatele. Účinnost se předpokládá od 1. července 2027.

Kdo bude smět zasáhnout

Debata se stáčí k otázce, kdo konkrétně bude smět zasáhnout. Podle ministra vnitra se v připomínkovém řízení teprve rozhodne, kdo všechno bude nová oprávnění mít. Návrh v současné podobě počítá jen s lidmi v pracovním nebo služebním poměru k provozovateli. Ochranu velkých areálů přitom podle bezpečnostních firem často zajišťují smluvní bezpečnostní služby. „Posílení ochrany kritické infrastruktury před drony považujeme za správný krok. Specializované bezpečnostní společnosti ale už dnes mají dohledová centra, vyškolený personál i nastavené postupy. Za vhodné bychom považovali zvážit i zapojení odborně způsobilých a výslovně pověřených pracovníků smluvních služeb, samozřejmě při splnění přísných požadavků,“ říká Lukáš Převrátil, ředitel M2C Space, dohledového a bezpečnostního centra společnosti M2C, která zajišťuje ostrahu a správu objektů.

Firma zároveň rozlišuje mezi detekcí dronu a jeho zneškodněním. Detekce, vyhodnocení situace a předání informací mohou být podle ní běžnou součástí práce bezpečnostní služby. Samotný zásah ale musí mít jasná zákonná pravidla a jasnou odpovědnost.

Drony už dnes pomáhají ostraze

Drony přitom bezpečnostní firmy využívají už dnes, především při pravidelných kontrolách rozsáhlých areálů. Pracovník ostrahy ujde při pochůzce kilometr přibližně za 12 až 15 minut, dron stejnou vzdálenost zvládne za 2 až 3 minuty a z výšky navíc kontroluje větší prostor, s optickým přiblížením i termovizí. M2C letos v srpnu vyzkoušela řízení dronu na objektu v Brně z dohledového centra v pražských Roztylech. „Nejde o úplné nahrazení fyzické ostrahy, ale o efektivnější využití lidí. Dron převezme rutinní kontroly a pracovníci se mohou soustředit na situace, které skutečně vyžadují lidský zásah,“ dodává Převrátil.

Zdroj: ShrtCut Studio s.r.o.

Pozdní a neúplné dodávky stojí výrobce zboží 100 miliard dolarů ročně

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vůz s kontejnerovou nástavbou čeká před vjezdem do velkého skladu
Foto: Han Chenxu / Unsplash

Dodávky, které do obchodu nedorazí včas a v plném rozsahu, přicházejí severoamerické výrobce potravin, nápojů a spotřebního zboží zhruba na 100 miliard dolarů ročně. Podle nové analýzy softwarové firmy Cleo přitom přímé pokuty tvoří jen malou část – devět desetin ztrát připadá na nepřímé dopady, jako jsou ušlé tržby nebo ztráta místa v regálu.

Dodávka splňující ukazatel OTIF (on-time, in-full) musí k odběrateli dorazit v dohodnutém čase a v objednaném množství. Když se to nepovede, obchodní řetězce výrobcům strhávají z faktur smluvní srážky a pokuty. Tyto přímé náklady jsou podle analýzy nejviditelnější, tvoří však jen menší část celkové ztráty. Cleo je odhaduje na 10 až 11 miliard dolarů ročně, zatímco nepřímé škody dosahují 85 až 90 miliard dolarů. Výpočet se týká výrobců v USA a Kanadě.

Mezi nepřímé dopady patří ušlé prodeje ve chvíli, kdy zboží chybí v regálu, slabší zastoupení výrobku na prodejně, přebytečné zásoby držené jako pojistka i neefektivita ve výrobě. Podle generálního ředitele společnosti Cleo Maheshe Rajasekharana může jediná nesplněná dodávka výrobce připravit o další objednávku, o místo v regálu i o dobré postavení u obchodního partnera. Srážky z faktur podle něj zachycují jen zlomek skutečné škody.

Příčiny selhání často vznikají dlouho předtím, než kamion vyjede ze skladu. Analýza jmenuje nepřesné prognózy poptávky, pozdě předávané objednávky a výkyvy vyvolané akčními nabídkami, které mohou přetížit výrobní i přepravní kapacity. Výrobci se navíc často soustředí hlavně na vymáhání neoprávněných srážek. Takové spory sice část peněz vrátí, spolehlivost dodávek ale nezlepší – a právě ta rozhoduje o budoucích pokutách i obchodních výsledcích.

Hlavní problém vidí vedení firmy v roztříštěné odpovědnosti. Logistika, finance a obchod sledují každý jen svůj díl ukazatele, ale souvislostmi mezi nimi se nikdo soustavně nezabývá. Rajasekharan proto doporučuje, aby se OTIF stal společnou prioritou celé firmy a měl jasně určeného vlastníka, který odpovídá za celý finanční dopad. Cestu vidí v takzvané orchestraci dodavatelského řetězce, tedy v propojení dat a procesů tak, aby se problémy daly zachytit dřív, než se promění v obchodní ztráty.

Zlepšení se podle analýzy vyplatí. Pokud by výrobci zvýšili podíl dodávek splňujících OTIF o 5 až 10 procentních bodů, mohli by na severoamerickém trhu získat zpět hodnotu 11 až 23 miliard dolarů.

Ukazatel OTIF přitom není jen americkou specialitou. Přesnost a úplnost dodávek sledují a ve smlouvách vyžadují také obchodní řetězce v Evropě a v Česku, zejména u potravin a čerstvého zboží s pevnými časovými okny pro příjem do distribučních center. Otázka, kdo ve firmě za spolehlivost dodávek skutečně odpovídá, je proto stejně aktuální i pro české dodavatele potravin a spotřebního zboží.

Zdroj: eLogistika.info

Výrobce pasivních radarů ERA postaví u pardubického nádraží nový areál

Od
Karolína Vágnerová
-

Pardubická technologická společnost ERA, která vyvíjí a vyrábí systémy pro sledování letového provozu a detekci vzdušných, pozemních i námořních cílů, plánuje postavit u hlavního nádraží nový areál pro vývoj a výrobu. Firma chce první etapu dokončit v roce 2029. ČTK to řekl ředitel provozního úseku a člen představenstva ERA Jakub Řehounek.

„ERA má nyní zhruba 600 zaměstnanců. Za poslední tři roky jsme vyrostli přibližně o 200 lidí, což má za následek, že jsme v současném areálu na limitu výrobních i kancelářských kapacit,“ řekl Řehounek.

ERA si v pardubické průmyslové zóně v Pardubičkách vybudovala nové sídlo a vývojové centrum, které otevřela v roce 2017. Areál později rozšířila o výrobní prostory. Nyní plánuje další rozvoj v lokalitě Na Vápence u hlavního nádraží. Investice by měla podle dřívějšího vyjádření majitele firmy dosáhnout až 1,5 miliardy korun.

„Po pandemii covidu se letecký trh oživil a ERA nyní pracuje na více než 50 projektech současně, z toho zhruba 40 v civilní oblasti. Vedle toho se věnuje také vojenským systémům,“ řekl Řehounek.

Nový areál by mělo tvořit několik budov. Hlavní částí první etapy výstavby bude šestipodlažní administrativní budova propojená s montážní halou. V přízemí se počítá s výrobou a montáží, ve vyšších patrech budou pracovat vývojáři a další zaměstnanci. Součástí nové haly bude také útlumová komora o rozměrech deset krát deset krát deset metrů, která poskytne prostor pro specializovaná měření a testování technologií. Investor zároveň počítá s pronájmem části svých prostor pro start-upy a menší firmy z podobné oblasti podnikání.

Firma chce zároveň v první etapě rekonstruovat bývalou tovární budovu textilního podniku Pragoděv, v níž plánuje restauraci pro zaměstnance, kavárnu a venkovní posezení. V zadní části objektu má vzniknout další výrobní a montážní hala. Do budoucna projekt počítá s druhou etapou, tedy s novostavbou domu se služebními byty, v budově by měla fungovat i dětská skupina pro děti zaměstnanců.

„Chceme přilákat nové pracovníky jak z regionu, tak i z větších vzdáleností. Tím, že je areál přímo u vlakového nádraží a dá se suchou nohou dostat z nástupiště až do areálu, chceme přilákat nové talenty, kteří přijedou vlakem a v rámci jednoho areálu se mohou ihned ubytovat a pracovat,“ řekl ředitel.

Firma už má zpracovanou studii a nyní připravuje dokumentaci pro provedení stavby. Pro přípravu území má pravomocné povolení a zahájila práce, které zahrnují skrývku zeminy do hloubky jednoho metru. Následovat budou pyrotechnické průzkumy a průzkumné vrty. Stavební povolení pro hlavní část projektu očekává v prvním čtvrtletí příštího roku. Do roku 2029 chce firma dokončit první etapu.

ERA vyvíjí a vyrábí pasivní sledovací systémy a radary pro civilní letectví i vojenské účely. Známá je mimo jiné pasivním sledovacím systémem VERA-NG, který dokáže odhalovat a sledovat cíle ve vzduchu, na zemi i na moři, aniž by sám vysílal radarové signály a tím prozrazoval svou polohu. Podnik od roku 2011 patří do zbrojařské skupiny Omnipol. Loni utržil 2,8 miliardy korun a vykázal zisk 902 milionů korun.

Zdroj: ČTK

123...1 307Strana 1 z 1 307

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář