Krajský soud v Ústí nad Labem se dnes začal zabývat návrhem obcí na Litoměřicku na zrušení opatření obecné povahy vydané Ústeckým krajem, které se týká vysokorychlostní železnice. Obcím vadí, že se podle nich neposoudily dopady rychlodráhy ani navrženého železničního terminálu v Roudnici nad Labem na občany. Navrhly uzavřít smír s Ústeckým krajem, pokud vypracuje dopadovou studii. Na uzavření smíru mají týden. Soud rozhodne 22. října.

Ústecký kraj schválil trasu vysokorychlostní trati z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan v červnu 2024. Součástí rychlodráhy je terminál v Roudnici s parkovištěm pro 3000 automobilů. „Nebyl vyhodnocen vliv terminálu na území, které je obrovské, zahrnuje Litoměřicko, Lovosicko a Roudnicko. Obce se obávají toho, že díky zkrácení dojezdového času do Prahy z Roudnice na 19 minut vyvstanou v území nové fenomény, které dosud neznají. Týkají se bytové výstavby, infrastruktury, vody, kanalizace, silniční sítě, která na to není připravena,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu po jednání Martin Klečka, předseda sdružení měst a obcí Koridor D8.

Žaloba nerozporuje schválenou trasu. „Říkáme, že jsme smíření s tím, kudy koridor vede, ale vidíme rizika, která umístění koridoru a terminál způsobí, a upozorňujeme, že dopady stavby nebyly doposud posouzeny,“ řekl Klečka. Paradoxem podle něj je, že kraj dopadovou studii připravuje. Podle Klečky by bylo nešťastné, pokud by soud zrušil opatření obecné povahy kvůli tomu, že Ústecký kraj není ochotný přistoupit na smír.

Zástupkyně Ústeckého kraje Naděžda Studenovská u soudu řekla, že Ústecký kraj chápe obavy obcí a obyvatel a je připraven s obcemi spolupracovat, ale nemůže přijmout tezi, že jakkoliv pochybil. Navrhla soudu, aby žalobu zamítnul.

Na krajský soud se s žalobou obrátil už dříve Chlumec na Ústecku a některé obce na Litoměřicku. Obce chtěly docílit zrušení rozhodnutí krajských zastupitelů o aktualizaci zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, tedy krajské obdoby územního plánu. Argumentovaly zasahováním do vlastnických práv, nerealizovatelností vybrané trasy nebo tím, že podle nich nejde o rychlodráhu, ale pouze o další trať, protože v některých místech nebude dosahovat požadované rychlosti. Krajský soud žaloby zamítl, proti rozhodnutí obce podaly kasační stížnosti.

Zdroj: ČTK

České dráhy (ČD) plánují v letech 2026 až 2031 obnovit více než 2600 vozidel, každý rok přistaví k plánované obnově zhruba 400. Očekávané náklady by měly být 19,7 miliardy korun. ČD o tom informovaly ČTK v tiskové zprávě. České dráhy jsou akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je stát.

Místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro servis Michal Kraus uvedl, že se podařilo zrychlit obnovu osobních vlaků. Průměrná doba se zkrátila z 60 na 39 dní. K tomu podle něj pomohl systém výměnných dílů, díky němuž jsou například soupravy InterJet odstaveny z provozu jen na 15 dní. „Kde jsou stále rezervy, to je plnění lhůt při obnovách lokomotiv, a s čím nejsme spokojeni, to je kvalita práce a množství garančních závad,“ dodal Kraus.

Dráhy v posledních letech investovaly také do servisního zázemí. Od roku 2021 to bylo 2,7 miliardy korun. Strojní investice činily v tomto období 600 milionů korun. Některá pracoviště Skupiny ČD rozšiřují své činnosti. Například DPOV v Nymburce spolu se společností Knorr-Bremse GmbH připravuje dílnu pro opravy brzdových systémů Knorr. Opravy nechávají ČD dělat ve vlastních certifikovaných provozech nebo u certifikovaných dodavatelů.

Dráhy pět let každoročně pořádají setkání dodavatelů, kteří se podílejí na výrobě a údržbě drážních vozidel, případně zajišťují dodávky dílů a součástek potřebných pro jejich údržbu. Tato setkání jsou podle Krause prezentací vývoje v opravárenství a prostorem pro výměnu zkušeností.

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo. Do skupiny patří i Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává kolem 23.500 lidí.

Za loňský rok Skupina ČD vykázala zisk 1,3 miliardy korun, zatímco za rok 2023 to bylo 3,8 miliardy korun. Na zisku se podílely všechny společnosti skupiny s výjimkou nákladní dopravy ČD Cargo, která skončila ve ztrátě 945 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Ve noci ve stanici Kolín vykolejily dva vozy nákladního vlaku . Vykolejení komplikuje provoz ve stanici Kolín směrem na Pravobřežku a opačně na Kutnou Horu.

Správa železnic uvádí termín zprovoznění nejdříve dnes. Ze snímků je patrné značné poškození železniční infrastruktury. Aktualizované podrobnosti jsou k dispozici například zde.

Zdroj: ŽESNAD