Domů Blog

Výkony nákladní dopravy na síti Správy železnic za 7/2026

Výkony na české železnici za červenci 2026 jsou prakticky stejné, jako v červnu. Avizovaný slovenský nárůst se na našich tratích zatím neprojevuje.

Děkuji samozřejmě – jako vždy a rád – pánům Jaroslavu Fleglovi, Přemyslu Plachému, Martinovi Havránkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i panu Tomášovi Najmanovi a panu Zdeňku Hroníkovi  (oba ČD Cargo) a samozřejmě dalším kolegům za skvělou spolupráci.

Výsledky v datové podobě jsou uloženy ve složce roku 2026 na Sharepointovém webu ŽESNAD.CZ Výkony.

K tomu tam máte navíc měsíční výsledky v podobě obrázku na domovské stránce tohoto webu před aktuálním článkem + graf výkonů za poslední roka za aktuálním článkem i tabulku nárůstu výkonů od začátku roku.

Zdroj: ŽESNAD

Od 12. srpna 2026 se mění určení producenta prázdných obalů

Společnost EKO-KOM zveřejnila nový přehled určený výrobcům, dovozcům a distributorům obalů. Upozorňuje v něm na změnu pravidel rozšířené odpovědnosti producenta, která se od 12. srpna 2026 týká zejména prázdných servisních, přepravních a primárních výrobních obalů.

Zásadní změnou je, že producentem, který musí obaly evidovat a financovat nakládání s obalovým odpadem, již nemusí být až společnost, která obal naplní výrobkem. U vybraných typů obalů může tato odpovědnost vzniknout už výrobci, dovozci nebo distributorovi prázdného obalu.

Producent není totéž co výrobce
PPWR rozlišuje dvě odlišné role:

  • výrobce odpovídá zejména za shodu obalu s požadavky PPWR, technickou dokumentaci a prohlášení o shodě;
  • producent plní povinnosti rozšířené odpovědnosti producenta v konkrétním členském státě, tedy zejména registraci, evidenci, vykazování a financování nakládání s obalovými odpady.
    Jedna společnost může zastávat obě role, ale nemusí tomu tak být. Producent se určuje pro každý členský stát podle toho, kdo v něm obal nebo balený výrobek poprvé dodává a kde se předpokládá vznik obalového odpadu.

Servisní obaly
Servisním obalem je obal navržený a určený k naplnění v místě prodeje nebo k odnesení s sebou za účelem předání výrobku zákazníkovi.

Typickými servisními obaly jsou například:

  • krabice na pizzu;
  • kelímky na nápoje;
  • boxy na odnos jídel;
  • sáčky na pečivo;
  • přířezy na uzeniny;
  • krabičky na dezerty;
  • odnosné tašky.

Pokud je servisní obal dodáván ve finální podobě, producentem je zpravidla výrobce, dovozce nebo distributor prázdného obalu, který jej poprvé dodá na území daného členského státu.

Za finální podobu lze považovat obal, který je konstrukčně dokončený, funkční a připravený k okamžitému naplnění výrobkem. Pokud musí odběratel obal nejprve dokončit, může se producentem stát až osoba, která provede finální výrobní operaci.

Materiál obalu přitom není rozhodující. Servisními obaly mohou být plastové, papírové, lepenkové i kombinované obaly.

Přepravní obaly
Také u přepravních obalů je nově nutné určit producenta již prázdného obalu. Do této skupiny mohou patřit například:

  • palety;
  • strečové a smršťovací fólie;
  • vázací pásky;
  • kartonové krabice;
  • proložky a ochranné rohy;
  • výplňové materiály;
  • bublinkové obálky;
  • obaly používané při elektronickém obchodování.

U neoznačeného přepravního obalu dodávaného v rámci jednoho členského státu bude producentem zpravidla jeho fyzický výrobce nebo subjekt, který jej jako první uvede na trh v daném státě.

Praktickým příkladem je výrobce strečové fólie, který dodává neoznačenou fólii českým zákazníkům pro balení palet. Producentem této fólie pro český trh bude zpravidla její dodavatel. Nově tedy nebude vykazovat pouze dutinku a obal, ve kterém byla fólie zákazníkovi dodána, ale také samotnou strečovou fólii používanou jako přepravní obal.

Stejné pravidlo se může uplatnit také u výrobců neoznačených kartonových krabic nebo bublinkových obálek dodávaných e-shopům. Jedna výsledná přepravní jednotka přitom může mít více producentů – například jiného producenta palety, fólie, pásky a proložek.

Rozhodovat může značka na obalu
Jestliže je servisní, přepravní nebo primární výrobní obal vyroben pod názvem nebo ochrannou známkou zákazníka, producentem se zpravidla stává vlastník této značky.

Příkladem může být:

  • sáček na pečivo s logem obchodního řetězce;
  • krabice označená názvem e-shopu;
  • přepravní obal vyrobený pod ochrannou známkou plniče.
    Samotné pozdější nalepení přepravního nebo adresního štítku na standardní neoznačený obal však podle metodiky EKO-KOM neznamená, že byl obal vyroben pod jménem nebo ochrannou známkou plniče.

Zvláštní pravidlo platí pro mikropodniky. Pokud si mikropodnik nechá vyrobit obal pod svým jménem nebo ochrannou známkou a dodavatel obalu se nachází ve stejném členském státě, může zůstat výrobcem a potenciálním producentem dodavatel obalu. Mikropodnikem je podnik s méně než deseti zaměstnanci, jehož roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 miliony eur.

Primární výrobní obaly
Primární výrobní obaly jsou určeny pro nezpracované produkty zemědělské prvovýroby. Může jít například o pytle na brambory nebo bedny používané pro jablka při přepravě ze sadu do balírny.

Také u těchto obalů bude producentem zpravidla již dodavatel prázdného obalu. Pravidla týkající se značky zákazníka a mikropodniků se uplatní obdobně jako u servisních a přepravních obalů.

U některých plastových obalů vznikají také náklady na littering
Pokud příslušný obal spadá mezi vybrané jednorázové plastové výrobky podle zákona o obalech, nese jeho producent také náklady spojené s úklidem volně pohozeného odpadu.

Tato povinnost se může týkat například nápojových kelímků, nádob na potraviny, plastových odnosných tašek nebo některých sáčků a obalů z pružného materiálu. Nevztahuje se automaticky na každý obal obsahující plast; vždy je nutné ověřit, zda konkrétní obal spadá do zákonem vymezené skupiny výrobků.

Co by měly firmy udělat
Výrobci, dovozci, distributoři a uživatelé prázdných obalů by měli zejména:

  • rozdělit obaly na prodejní, skupinové, přepravní, servisní a primární výrobní;
  • určit, kdo obal fyzicky vyrábí, kdo jej dováží a kdo jej poprvé dodává v jednotlivých státech;
  • ověřit, zda je obal dodáván ve finální podobě;
  • zkontrolovat, čí jméno nebo ochrannou známku obal nese;
  • prověřit případné postavení zákazníka jako mikropodniku;
  • nastavit předávání údajů o množstvích dodaných na český trh a o exportech;
  • aktualizovat smlouvy, evidenci obalových toků a vykazování do systému EKO-KOM;
  • vyžadovat od dodavatelů potvrzení o zpoplatnění obalů.

EKO-KOM připouští mezi klienty zapojenými do systému také písemnou dohodu o přenesení zpoplatnění obalů. Tato možnost může být praktická zejména tehdy, když odběratel používá přepravní obaly pro zboží určené na vývoz a má přesnější údaje o tom, ve kterých státech obaly skutečně skončí.

Pozor také na „obaly od obalů“
Změna producenta prázdného obalu neřeší obaly, ve kterých jsou tyto obaly dodávány zákazníkům. Výrobce krabic tak může vedle samotných prázdných krabic nadále evidovat také fólii, paletu nebo další obaly použité při jejich dodání odběrateli.

Určení producenta proto nelze provést pouze podle jednoho výrobku nebo faktury. Je nutné projít celý obalový tok a každou obalovou komponentu posoudit samostatně.

 

Od 12. srpna 2026 se mění určení producenta prázdných obalů

Zdroj: SYBA

Mladík ze Slovenska se v Rakousku těžce zranil při pádu z elektrokoloběžky

Sedmnáctiletý mladík ze Slovenska se v noci na v rakouské obci nedaleko Bratislavy těžce zranil při pádu z elektrokoloběžky. Podle policie je v ohrožení života, informovala dnes agentura APA.

Nehoda se stala v obci Engelhartstetten ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Slovenský státní příslušník jel elektrokoloběžkou rychlostí asi 50 kilometrů v hodině, když z neznámých příčin upadl. Další dva mladiství utrpěli lehká zranění.

Sedmnáctiletý mladík byl vrtulníkem transportován do vídeňské nemocnice. Další z mladíků byl hospitalizován v Hainburgu.

Zdroj: ČTK

Nehoda čtyř aut na silnici I/55 u Otrokovic si vyžádala zranění čtyř lidí

Nehoda čtyř aut na silnici I/55 mezi Otrokovicemi a Tlumačovem na Zlínsku si dnes odpoledne vyžádala zranění čtyř lidí. ČTK to řekl policejní mluvčí Radomír Šiška. Mluvčí krajských hasičů David Martinec původně na sociální síti uvedl, že zraněných je šest. Kvůli zjišťování příčin nehody a odstraňování jejích následků zůstala silnice několik hodin uzavřena, provoz byl obnoven večer.

Oznámení o nehodě v blízkosti otrokovické části Baťov přijali policisté podle Šišky okolo 15:30. Vyjížděly k ní všechny složky integrovaného záchranného systému. „Dvaačtyřicetiletá řidička vozidla Volkswagen Golf jedoucí na Otrokovice vyjela z dosud neznámých příčin v levotočivém stoupání do protisměru, kde se postupně čelně střetla se třemi protijedoucími vozidly. Z těchto vozidel utrpěli zranění dva spolujezdci a jeden řidič, kteří byli převezeni do nemocnic. Zranění utrpěl i spolujezdec golfu,“ uvedl na webu policejní mluvčí.

Dva lidé zůstali po nehodě ve vozidlech zaklíněni. „Jednu osobu museli hasiči vyprostit pomocí hydraulického vyprošťovacího zařízení, druhou osobu se podařilo hasičům vyprostit vlastními silami,“ uvedl Martinec. Hasiči následně pomáhali posádkám zdravotnické záchranné služby při ošetřování a transportu zraněných. Uniklé provozní kapaliny zasypali sorbentem.

V době havárie projíždělo úsekem ještě páté vozidlo, které poškodily úlomky z havarovaných aut. „Alkohol byl u všech řidičů dechovou zkouškou vyloučen,“ doplnil Šiška. Okolnostmi nehody se nadále zabývají dopravní policisté. Uzavřenou silnici mohli motoristé objíždět po souběžné dálnici D55, případně přes Kvasice na Kroměřížsku.

Zdroj: ČTK

Babiš potrdil, že na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic nižších tříd. V příspěvku na síti uvedl, že regiony mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale podle ministerstva nenárokové.

„Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ uvedl dnes Babiš. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, jak o nich informovalo ve čtvrtek ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta.

Kraje hospodařily v prvním pololetí 2026 s přebytkem 32,1 miliardy Kč, což je meziroční pokles o 8,2 procenta. Přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činil výsledek hospodaření 2,4 miliardy Kč a meziročně se tak snížil o 42,5 procenta. Konsolidované příjmy krajů stouply o dvě procenta na 220,5 miliardy Kč. Konsolidované výdaje krajů se zvýšily o čtyři procenta na 188,4 miliardy korun. Dluh krajů se nepatrně snížil na 26,7 miliardy Kč.

Hejtmani s rozhodnutím nesouhlasí, kritizují ho zejména ti z opozičních stran. Asociace krajů ČR bude podle jejího předsedy Radima Holiše (ANO) téma financování oprav silnic druhé a třetí třídy uzavírat na svém jednání v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimální by byly čtyři miliardy.

Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Od roku 2015 poskytl prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Letos je podle ministerstva v rozpočtu fondu zajištěno přes čtyři miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zlepšit dopravní obslužnost regionů, bezpečnost a podpořit jejich rozvoj. Podle ministerstva je však potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou podle ministerstva především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle ministerstva nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem.

Kraje loni podle dřívějších dat ministerstva financí hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Jejich dluh se zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. Zároveň ale měly na bankovních účtech uloženo 104,4 miliardy korun, i když jejich úspory meziročně mírně klesly o jedno procento.

Zdroj: ČTK

Na silnici I/57 u Hradce nad Moravicí začneme další opravu

Plánujeme zahájit další letní opravu svěřené komunikace. Do bohatého výčtu letošních rekonstrukcí od příštího týdne zařadíme výměnu asfaltových vrstev silnice I/57 mezi Skřípovem a Kajlovcem, což je místní část Hradce nad Moravicí. Od pondělí 17. 8. 2026 do října bude tento úsek průjezdný kyvadlově kolem semaforů v souladu s rozhodnutím silničního správního úřadu, který pozitivně reagoval na žádost o omezení dopravy od zhotovitele. Střídavý průjezd vozidel se stává standardem, protože zvyšuje bezpečí přítomných pracovníků a nevyžaduje objízdné trasy.

Předmětem veřejné zakázky je oprava provozních škod silnice I/57 (hloubková koroze, mozaikové trhliny, ztráta asfaltového tmelu, vysprávky apod.). Vady diagnostikované nezávislým posudkem vznikly v průběhu užívání komunikace a byly vyhodnoceny jako prvky ohrožující bezpečnost i plynulost silničního provozu.

Plánovaná oprava měří přibližně 1,8 km, vybraná firma provede odfrézování starého asfaltu do hloubky 150 mm před čištěním podloží, případnými sanacemi a položením nového koberce. Počítáme také s recyklací materiálu přímo na místě stavby. Celková výměra dosahuje cca 22 850 m2. Z hlediska úprav okolí vozovky dojde k dosypání krajnic, kontrole odvodnění, doplnění svodidel a obnově značení. O zhotovení usilovalo 10 subjektů, nejnižší nabídku za cca 37,3 milionu Kč předložila vítězná firma Eurovia CZ.

Zdroj: ŘSD

Autobusy mohou do Blanky díky dostatku řidičů a preferenčním opatřením

Více než dekádu zvažované zavedení autobusové linky MHD do pražského tunelového komplexu Blanka umožnil dostatek řidičů dopravního podniku (DPP) a zavedení opatření, která zajistí průjezdnost autobusů i při zvýšeném provozu a bez většího narušení automobilové dopravy. Novinářům to při dnešním slavnostním spuštění linky řekli zástupci vedení města a organizace Ropid, která organizuje pražskou veřejnou dopravu. Linka 145 jezdí od dnešního rána a propojuje Dejvice s Čimicemi.

O zavedení přímého autobusového spojení Prahy 6 s Prahou 8 se v metropoli mluví minimálně od spuštění Blanky v roce 2015, záměr však vždy narazil na praktické a technické problémy. Podle náměstka primátora Jaromíra Beránka (Piráti) se nyní situace změnila nejen větším počtem řidičů, kterých byl dříve nedostatek, ale i vývojem systémů pro řízení dopravy.

„To nám umožnilo udělat soubor preferenčních opatření, která zajistí to, aby linka projela i při běžící regulaci na vjezdu do tunelu,“ řekl náměstek. „To, jak byla preferenční opatření připravena, současně přesvědčilo i spoustu subjektů, které tomu do té doby tolik nevěřily, protože vznikala ne na úkor automobilové dopravy,“ dodal náměstek ředitele Ropid Martin Šubrt.

Linka začíná v zastávce Sídliště Čimice, kde v úseku po Kobyliské náměstí nahradila autobusy 152. Dále vozy pokračují ulicemi Nad Šutkou, po tramvajovém pásu v Zenklově ulici do zastávky Okrouhlická a odtud sjedou do ulice V Holešovičkách a zamíří Novou Povltavskou do tunelu Blanka. Z něj vyjedou na Letné, odkud jezdí přes Hradčanskou na Vítězné náměstí.

Autobusy do tunelu vyjely poprvé dnes ráno a podle Šubrta jezdí zatím načas, což souvisí i se slabším víkendovým a prázdninovým provozem. V pracovní dny se podle něj dají očekávat zpoždění, ale Ropid doufá, že díky opatřením nebudou zásadní. „Lince byla věnováno tolik péče, jako žádné jiné v Praze. Má tolik preferenčních opatření, že pokud zpoždění okolních linek bude třeba 30 minut, tak si myslím, že my se můžeme pohybovat kolem deseti,“ míní Jiří Štěpán z Ropid, který měl zhruba rok a tři čtvrtě trvající přípravu linky na starosti.

Opatření pro zajištění průjezdnosti jsou rozsáhlá a zahrnují vyhrazené pruhy, využití tramvajových kolejí či úpravy značení a signalizace na křižovatkách. Například v nájezdu z Dejvic autobusy přejedou na tramvajové těleso a rovnou vjedou do tunelu, aby nemusely čekat na křižovatce. V opačném směru mohou díky vyhrazenému pruhu najet přímo k semaforu, na kterém bylo značení upraveno tak, že budou stát blíže u něj a tím budou moci předjet čekající auta. Vybrané semafory také autobusy zachytí čidly a například jim podrží zelenou.

Linka bude jezdit zhruba od 5:00 do 23:00, což je podle Štěpána dáno tím, že v Blance bývá v noci poměrně velké množství menších uzavírek a omezení, které by znemožnily zajistit plynulost provozu. Po 23:00 bude linka jezdit jen mezi Kobylisy a Čimicemi. V Čimicích končí proto, že ze zvažovaných variant je pouze tam obratiště s dostatečnou kapacitou. Štěpán dodal, že linka bude rok jezdit zkušebně a opatření je možné podle potřeby ještě upravit.

V budoucnu by autobusy MHD mohly projíždět i Strahovským tunelem, kterým by propojily Dejvice se Smíchovem. To však podle Beránka nebude před plánovanou modernizací tunelu, která nastane zřejmě až po dokončení severozápadní části dálničního okruhu kolem Prahy. „Odhaduji, že ji Praha spustí někdy v roce 2032 nebo 2033,“ řekl náměstek.

Zdroj: ČTK

Dálnici D1 u Ostravy blokovala nehoda tří aut, zranilo se pět lidí

Dálnici D1 zhruba na 350. kilometru u Ostravy zablokovala včera kolem poledne na více než tři hodiny ve směru na Brno srážka tří aut. Zranilo se při ní lehce pět lidí. ČTK to řekli mluvčí policie a zdravotnické záchranné služby. Dvě z havarovaných aut začala po srážce hořet, uvedli hasiči na síti X. Okolo 15:30 se podařilo provoz obnovit v jednom pruhu, o hodinu později byl provoz bez omezení.

Nehoda se stala nedaleko sjezdu na Klimkovice. Mluvčí policistů Nikol Bočková řekla ČTK, že se srazila tři osobní auta. V tiskové zprávě následně policie oznámila, že podle předběžných informací se havárie stala při předjíždění. K nehodě letěl i vrtulník, protože hlášení uváděla více zraněných. Na místě však zdravotníci podle mluvčího krajských záchranářů Lukáše Humpla zjistili, že jde pouze o lehčí zranění.

Zdroj: ČTK

ŘSD opravuje betonový povrch na D0, zlepší vlastnosti a vydrží dalších 15 let

Betonový povrch části Pražského okruhu mezi sjezdem u Vestce a napojením na D1 u Modletic je zhruba v polovině své technické třicetileté životnosti. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ho nyní nechává opravit technologií, která mu podle mluvčího Jana Rýdla vrátí kvalitní vlastnosti na zbývajících 15 let. Rýdl to řekl novinářům. Úsek patří k nejzatíženějším dálničním úsekům v Česku, za 24 hodin po něm projede 80.000 až 100.000 vozidel, z toho až 15.000 nákladních.

Práce na 15 kilometrech okruhu vyjdou na téměř 144 milionů korun bez DPH a mají být hotové do 18. října. Úpravy se týkají zhruba 20.000 metrů čtverečních povrchu mezi nultým a třetím kilometrem a mezi 82,5. a 76,6. kilometrem okruhu včetně mimoúrovňových křižovatek. Práce jsou rozdělené do šesti etap. Po dobu oprav, které začaly v úterý, je v obou směrech veden provoz dvěma zúženými jízdními pruhy.

Při úpravě takzvaným grindigem se betonový povrch zbrousí diamantovými kotouči až do hloubky jednoho centimetru. Tloušťka betonové vrstvy, která je zhruba 27 centimetrů, se tak zásadně nezmění. Vzniklé podélné drážky zarovnají nerovnosti, zlepší protismykové vlastnosti a zároveň snižují hluk, který vzniká při odvalování pneumatik.

Podle Bohdana Pernici, jednatele společnosti Sára Viktor, která je dodavatelem prací, bude mít broušení dvě fáze. V lokálně nejhorších místech nejprve provedou přebroušení, následovat bude celoplošné grindování.

Pak dělníci zalepí vznikající trhlinky a poté ošetří povrch speciální pryskyřicí. Zvolenou technologii ŘSD využívá poslední dva roky pro opravy zatížených betonových povrchů. Inspirovalo se v Německu, Švýcarsku nebo Rakousku, kde tuto technologii silničáři využívají.

Podle Rýdla má úprava umožnit, aby betonová vozovka zůstala v dobrém technickém stavu až do konce své předpokládané, zhruba třicetileté životnosti. ŘSD zároveň očekává, že díky zásahu nebude v následujících letech nutná tak častá údržba.

Zdroj: ČTK

Letový provoz pražského letiště se v pátek odpoledne vrátí na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se dnes odpoledne vrátí na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala 14 stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů. ČTK to sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.

Převedení provozu se děje v koordinaci s Řízením letového provozu a závisí i na povětrnostních podmínkách nebo výskytu bouřek. „Nenastane-li z tohoto pohledu nic neočekávaného, předpokládáme, že hlavní dráha by mohla být opět uvedena do provozu v pátek v 15:00 hod.,“ sdělil ČTK Hannich.

Při uzavírce bylo rozšířeno a zrekonstruováno křížení pojezdových drah, vyměněno oplocení letiště a výměny se dočkala také LED návěstidla sloužící k navigaci letadel při vzletu, přistání i pojíždění. Práce zkomplikovalo to, že při stavbě nového kabelovodu stavbaři narazili při protlačování pod dráhou na tvrdé podloží. Práce také museli přizpůsobit horkému počasí, například finální povrchovou protismykovou úpravu povrchu museli provádět v noci.

Tak rozsáhlou modernizaci by nebylo možné provést bez uzavírky ani v jiném období, protože vedlejší dráha není vybavena pro vzlety a přistání za snížené viditelnosti. „Obdobně rozsáhlou a několikaměsíční uzavírku v následujících letech již neplánujeme,“ uvedl místopředseda představenstva Letiště Praha Jiří Kraus.

Převedení provozu na vedlejší dráhu znamenalo vyšší hlukovou zátěž pro obyvatele okolních obcí a městských částí, vede totiž letadla nad hustě osídlenými částmi Prahy a Středočeského kraje. Přestože Letiště Praha podle Hannicha neporušuje žádné zákonem stanovené hygienické limity hluku, v rámci dobrých sousedských vztahů rozdělilo mezi dotčené municipality 13,3 milionu korun jako finanční dar.

Praha 17 jej dostala na rekonstrukci hřiště, Praha 6 na vybudování komunitní zahrady a umění v ulicích, Praha 4 na výsadbu stromů. Příspěvek dostalo také Kladno, mikroregion údolí Lidického potoka, Lidice a Mokrotřasy.

Do výstavby paralelní ranveje k hlavní dráze nemá letiště při takovéto uzavírce jinou možnost než převést provoz na vedlejší dráhu. Loni v prosinci získalo Letiště Praha nepravomocné územní rozhodnutí pro výstavbu paralelní dráhy.

„V současné době čekáme na nabytí právní moci daného rozhodnutí. Dalším krokem z naší strany je příprava dokumentace a žádosti pro vydání stavebního povolení,“ sdělil ČTK Hannich. Podle dřívějších informací by měla stavba začít po roce 2030. Letos v březnu se letiště zavázalo, že po jejím zprovoznění uzavře vedlejší dráhu.

Mezi další letošní investice na pražském letišti patří vybudování nabíjecí infrastruktury pro elektromobily, výstavba security pointu u příjezdu k terminálům nebo rozšíření pasové kontroly v Terminálu 1.

Za celý loňský rok odbavilo ruzyňské letiště přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019. Letos za první pololetí odbavilo 8,2 milionu cestujících, meziročně o 5,89 procenta více.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV