Domů Blog

Železnice nabízí Evropě významnou příležitost ke snížení emisí z dopravy, zatímco silniční doprava stále dominuje

Doprava zůstává pro Evropu nejtrvalejší klimatickou výzvou. Zatímco železnice nabízí nízkoemisní alternativu pro přepravu osob a zboží, podle zprávy zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) udržuje pokračující závislost Evropy na silniční dopravě vysoké emise skleníkových plynů a znečišťujících látek.

Doprava je pro moderní společnost a evropské hospodářství nezbytná, podporuje více než 10 milionů pracovních míst a přispívá přibližně 5 % k hrubému domácímu produktu EU. Zároveň je to jediný významný sektor, ve kterém emise skleníkových plynů od roku 1990 vzrostly. Podle zveřejněné zprávy „Udržitelnost evropských systémů mobility do roku 2025“ představovala doprava v roce 2023 přibližně třetinu celkových emisí skleníkových plynů v EU, přičemž drtivou většinu z nich způsobila silniční doprava.

Dosažení cílů EU – včetně klimatické neutrality do roku 2050 a nulového znečištění do roku 2030 – vyžaduje trvalé úsilí. Navzdory pokroku v oblasti snižování emisí výfukových plynů v posledních desetiletích však doprava i nadále vyvíjí značný tlak na životní prostředí a lidské zdraví. Emise některých znečišťujících látek, včetně amoniaku (NH3) a oxidu dusného (N2O), se stále obtížně snižují, zatímco hluková zátěž z dopravy nadále negativně ovlivňuje miliony lidí v celé Evropě.

Silniční doprava zůstává dominantní jak v osobní, tak v nákladní přepravě. V osobních automobilech se uskutečňuje přibližně 72 % přepravních výkonů v EU, zatímco podíl veřejné dopravy se výrazně nezvýšil. V roce 2023 byla silniční doprava zodpovědná za téměř tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou, což odráží pokračující závislost tohoto odvětví na fosilních palivech, která pokrývala více než 90 % jeho spotřeby energie. Silniční doprava je také hlavním zdrojem hluku souvisejícího s dopravou, přičemž přibližně 90 milionů lidí v EU je vystaveno škodlivým hladinám hluku nad stanovenými prahovými hodnotami.

Železniční doprava naproti tomu nabízí vysokou energetickou účinnost a nízké emise skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší. Představuje jednu z nejúčinnějších možností, jak snížit environmentální stopu dopravy, zejména u středně dlouhých a dlouhých přepravních vzdáleností. Evropský přeregulovaný železniční systém však zůstává roztříštěný a omezená přeshraniční integrace nadále omezuje jeho schopnost konkurovat automobilové a letecké dopravě. V nákladní dopravě došlo v letech 1995 až 2023 k poklesu železniční činnosti, i když se v příštím desetiletí očekává nárůst poptávky.

Do budoucna se předpokládá, že letecká a námořní doprava budou mít rostoucí podíl na emisích z dopravy v Evropě. Jejich společný podíl by měl vzrůst z dnešní přibližně čtvrtiny emisí skleníkových plynů souvisejících s dopravou na téměř polovinu do roku 2050, což zdůrazňuje potřebu trvalých opatření ve všech druzích dopravy.

Zpráva EEA dospívá k závěru, že dosažení udržitelného dopravního systému v Evropě bude vyžadovat důsledné veřejné a soukromé investice, pokračující inovace a účinné a důkladné provádění stávajících právních předpisů, včetně revidovaného systému obchodování s emisemi (ETS) a nového ETS2, s přísnými normami pro silniční dopravu, leteckou a námořní dopravu.

Zpřístupnění a zatraktivnění ekologičtějších druhů dopravy pro cestující i přepravce je nezbytné pro snížení emisí, zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukového znečištění v celé EU.

GRAF: Podíl jednotlivých druhů nákladní dopravy na přepravním trhu EU27 dle scénáře Fit for 55 MIX scenario 2030. Zdroj: EEA

Přepravní výkon železniční nákladní dopravy v EU v letech 1995–2023 kolísal, přičemž v roce 2018 dosáhl vrcholu přibližně 432 mld. tkm (těsně nad úrovní z roku 2007) a v roce 2023 dosáhl přibližně 378 mld. tkm. To představuje nárůst o 5,6 % od roku 1995. Železnice je třetím nejdůležitějším druhem dopravy v odvětví nákladní dopravy a v roce 2023 představovala 11,5 % všech tunokilometrů. Navzdory tomu se její podíl na přepravě od roku 1995 snížil o 4,1 %. Evidence výkonů železniční nákladní dopravy je složitá, zejména v případě dopravců se sídlem v zahraničí (tj. když mají společnosti sídlo v jedné zemi a působí v jiné). Část těchto činností nemusí být (není) v národních statistikách plně zachycena.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) je agentura Evropské unie, jejímž úkolem je poskytovat nezávislé a kvalitní informace o životním prostředíEvropská agentura pro životní prostředí (EEA) pracuje na podpoře udržitelného rozvoje a přispívá k dosažení významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě tím, že tvůrcům politik a veřejnosti poskytuje včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace.

Zdroj: ŽESNAD

Veřejná konzultace k pravidlům pro výpočet a ověřování průměrné míry ztrát tříděného odpadu

Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k připravovanému rozhodnutí v přenesené pravomoci, které má konečně nastavit jednotná, jednoduchá a přiměřená pravidla pro:

  • výpočet průměrné míry ztrát tříděného odpadu (tzv. average loss rate),
  • ověřování těchto ztrát,
  • a vykazování hmotnosti materiálů nebo látek, které se po třídění „ztratí“ – tedy nejsou následně recyklovány.

    Konzultace je otevřená do 17. 3. 2026 a příspěvek lze zaslat přímo v rozsahu max. 4000 znaků (případně delší text vložením přílohy).

Proč to Komise řeší právě teď
EU dlouhodobě směřuje k tomu, aby se recyklační míry napříč členskými státy počítaly srovnatelně – tedy aby „recyklováno“ znamenalo totéž v Praze, Miláně i Stockholmu. Jedním z nejslabších míst systému jsou právě ztráty mezi tříděním a skutečnou recyklací: část materiálu se při dotřiďování, čištění a dalších krocích oddělí jako nečistoty nebo netargetní složky a do recyklace už nevstoupí. Komise proto sbírá zpětnou vazbu k tomu, jak nastavit průměrné míry ztrát tak, aby byly použitelné v praxi – ale zároveň nezpůsobily „statistickou“ penalizaci systémů, které měří poctivě.

 

Co znamená „průměrná míra ztrát“ v praxi
Zjednodušeně: jde o pravidla, která mají říct kolik z vytříděného odpadu se má odečíst jako ztráta, protože se už reálně nerecykluje. Metodika typicky pracuje s tím, že ztráta se vyjadřuje jako podíl ztrát vůči množství tříděného odpadu a že se počítá pro konkrétní typy tříděného odpadu a běžné postupy předúpravy.

 

Proč by nás mělo zajímat obalový průmysl
Tahle „technická“ metodika má velmi konkrétní dopady:

  • EPR a vykazování recyklace: změna pravidel pro odečty ztrát může ovlivnit vykazované výsledky systému (a tím i tlak na cíle, náklady, reporting).
  • Důkazní břemeno a auditovatelnost dat: Komise míří na to, aby byla data ověřitelná a konzistentní – což se následně promítá do požadavků na evidenci v celém řetězci.
  • Srovnatelnost napříč EU: jednotná pravidla mohou omezit „národní výjimky“ a rozdílné interpretace – a to je pro firmy působící ve více zemích zásadní.

    Jinými slovy: nejde jen o statistiku. Jde o to, co bude v EU považováno za recyklované – a jak náročné bude to prokazovat.

Jak se lze zapojit
Konzultace je dostupná na stránkách Komise (Have Your Say) a je otevřená do 17. 3. 2026. Připomínku lze vložit přímo do formuláře do 4000 znaků, případně připojit delší stanovisko jako přílohu. (Odkaz je uveden výše ve vašem podkladu.)

Zdroj: SYBA

Praha přivítá mezinárodní experty na vodík. Hydrogen Days 2026 otevřou debatu o budoucnosti odvětví

V době, kdy se vodíkové projekty v Evropě posouvají z fáze ambiciózních plánů do fáze realizace a zároveň čelí nejistotě investic, regulace i geopolitickému vývoji, se Praha stane místem klíčové odborné debaty o další budoucnosti vodíku. Ve dnech 11.–13. března 2026 se v prostorách OREA Hotel Pyramida Praha uskuteční 16. ročník mezinárodní odborné konference Hydrogen Days 2026, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP).

Konference se bude věnovat celé šíři témat souvisejících s vodíkovou ekonomikou, od vývoje a využití vodíku v energetice a dopravě, přes legislativní a regulační rámce, až po financování a praktické příklady realizace projektů. Hydrogen Days dlouhodobě představují platformu pro setkávání klíčových hráčů vodíkového ekosystému a přinášejí prostor pro sdílení zkušeností, prezentaci inovací i diskusi o strategickém směřování sektoru.

Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat

Letošní ročník nese motto „Vodík na rozcestí: odvaha pokračovat“, které reflektuje aktuální situaci vodíkového sektoru nacházejícího se v klíčové fázi svého rozvoje. V době, kdy se řada projektů posouvá z plánování do realizace a zároveň čelí ekonomickým
i regulatorním výzvám, se konference stává důležitým místem pro otevřenou a věcnou debatu o dalším směřování vodíkové ekonomiky.

Vodík je považován za jeden z klíčových nástrojů dekarbonizace průmyslu, dopravy
i energetiky. Současně však sektor čelí otázkám, které rozhodnou o jeho budoucím postavení.

„Vodík dnes stojí na zásadním rozcestí. Pokud má sehrát významnou roli v dekarbonizaci průmyslu a energetiky, je potřeba otevřeně mluvit nejen o příležitostech, ale i o bariérách, které jeho rozvoj brzdí. Technologie jsou připravené, ale jejich širší nasazení závisí na správném nastavení regulace, investic a spolupráce mezi státem, průmyslem i výzkumem,“ říká Martin Křemenák, výkonný ředitel České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Program konference

Konference nabídne třídenní program zaměřený na nejnovější trendy ve výzkumu, inovacích, regulaci i praktické implementaci vodíkových technologií. Návštěvníci se mohou těšit na odborné přednášky, panelové diskuse, posterovou sekci, networking
i doprovodné akce, které propojí průmysl, akademickou sféru, veřejnou správu i investory. Program zahájí vystoupení předních osobností vodíkového sektoru, Karla Bouzka (VŠCHT Praha), Aleše Doucka (HYTEP) Petra Mervarta (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
a Christophera von dem Bussche (Gascade).

Program konference je rozdělen do tematických bloků reflektujících různé perspektivy vodíkového ekosystému. První den nabídne celodenní program strategických diskusí zaměřených na klíčové otázky současného vodíkového sektoru. Analytický pohled na vývoj evropského trhu přinese prezentace Martina Tenglera (BloombergNEF) a diskuse
o regulaci, infrastruktuře a investicích doplní zástupci evropské politiky a průmyslu, například Jakub Iwanowski (ORLEN Unipetrol), Mark Freymüller (Hyundai Commercial Vehicle & Hydrogen Business Europe) či Mario Ragwitz (Fraunhofer IEG).

Odpoledne prvního dne bude patřit vyhlášení ceny HYTEP za excelentní diplomovou práci v oblasti vodíku a vodíkových technologií, která ocení tři nejlepší studenty a poskytne jim možnost prezentovat výsledky svých prací účastníkům konference. Jedná se o jednu
z forem, jimiž HYTEP dlouhodobě podporuje vzdělávání a rozvoj mladých odborníků
v oblasti vodíku.

Další dva dny konference nabídnou rozšířený odborný program, tematické bloky zaměřené na konkrétní technologie a sektory. Účastníci se tak mohou těšit na diskusi expertů z průmyslu i akademické sféry, například Andrého Klingera (Siemens Energy Global GmbH), Vitalyho Ivanova (Bosch) či Jiřího Štefanici (ÚJV Řež), kteří představí praktické zkušenosti s nasazováním vodíkových technologií.

Moderátorka prvního dne: Claudia Patricolo

Diskuse prvního dne bude moderovat Claudia Patricolo, zkušená mezinárodní novinářka a moderátorka specializující se na energetiku a klimatickou politiku ve střední a východní Evropě. Dříve působila jako šéfredaktorka CEENERGYNEWS, dnes se zaměřuje na inovace v čistých technologiích, udržitelnost a transformaci energetických trhů do životaschopných obchodních modelů. Její zkušenosti a mezinárodní perspektiva ji činí ideální moderátorkou pro den věnovaný propojení vodíkové politiky s byznysem.

Témata s přesahem do praxe

Témata konference Hydrogen Days 2026 mají přesah i do každodenního života. Dotýkají se například budoucnosti dopravy, bezpečnosti energetických dodávek, konkurenceschopnosti evropského průmyslu či vzniku nových pracovních míst. Diskuse
o vodíku tak nejsou pouze technickou záležitostí, ale otázkou dlouhodobého ekonomického a společenského rozvoje. Účastníci se dozvědí, jaké technologie a strategie jsou klíčové pro širší rozšíření vodíkových řešení v praxi, jak se mění legislativa v Evropě i v České republice a jak se z vyspělých konceptů stávají fungující projekty.

Konference Hydrogen Days 2026 se koná pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a hlavního města Prahy.

Program konference Hydrogen Days naleznete ZDE.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 pct více

V lednu vybral stát na mýtném 1,52 miliardy korun, meziročně o 2,5 procenta více. Systém zpracoval přes 88 milionů mýtných transakcí, proti loňsku zhruba o tři procenta méně. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok zaplatili dopravci na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

Z většiny se na vybraném mýtném za leden podíleli zahraniční dopravci, jejichž podíl je 54 procent. Celkem 89 procent zaplatili dopravci za jízdu po dálnicích, zbylou část za jízdu po silnicích první třídy.

Ke konci ledna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 872.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Společnost CzechToll vydala registrovaným vozidlům 590.000 palubních jednotek.

Od ledna je mýtné vybíráno také na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Po nejdelším novém úseku, který je na D35 mezi Janovem a Opatovcem, projelo v lednu ve směru na Litomyšl přes 43.000 nákladních aut, v opačném směru přes 49.000.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Silná koruna vývozcům loni vzala přes 100 miliard Kč, uvedli exportéři

Loňské posílení kurzu koruny vůči euru připravilo české exportéry na výnosech a zisku o více než 100 miliard korun. Celkový vývoz zboží z České republiky do zahraničí loni meziročně vzrostl o 1,5 procenta na rekordních 6,2 bilionu korun. Přebytek zahraničního obchodu meziročně klesl o 32 miliard korun na 663 miliard korun, tedy o 4,6 procenta. Jde o hodnoty počítané v takzvaném přeshraničním pojetí. V tiskové zprávě to uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Dovoz rostl rychleji než vývoz, což spolu s kurzovým vývojem ukrojilo část zisků českých exportérů. Při porovnání průměrného kurzu eura mezi roky 2024 a 2025 přišli exportéři, pokud nebyli zajištěni, o 108,7 miliardy korun,“ uvedl Daněk.

Koruna loni vůči hlavním světovým měnám výrazně posílila. K euru to bylo skoro o čtyři procenta. Rok začala na kurzu 25,16 Kč/EUR a skončila na 24,17 Kč/EUR.

Rok 2025 podle Daňka ukázal, že český export je i v nynějším geopoliticky nestabilním prostředí a nejistotě na světových trzích schopen růstu a dosažení historických rekordů. „Současně ale vidíme, jak silně do výsledků promlouvá kurz koruny a geopolitické napětí. Bez aktivního řízení měnového rizika by byla ztráta exportérů ještě citelnější,“ uvedl Daněk.

Letošní rok bude podle Asociace exportérů ve znamení vysokého kolísání, a to v důsledku obchodní politiky USA, tlaku na mzdy či vývoje kurzu koruny. Kladně by mělo působit očekávané snížení cen energií.

„Český export stojí na silném průmyslovém základu, ale prostor pro další růst bude stále více záviset na schopnosti firem diverzifikovat trhy, investovat do vyšší přidané hodnoty a efektivně řídit rizika,“ uvedl Daněk.

Pilířem českého exportu podle něj byl i loni vývoz strojů a dopravních prostředků, který vytvořil přebytek přes jeden bilion korun a představoval 59 procent exportu. „Samotné osobní automobily dosáhly exportní hodnoty 838 miliard Kč a zůstávají nejsilnější jednotlivou položkou českého vývozu,“ uvedl Daněk. Naopak největší zápornou bilanci vykázala minerální paliva a chemické výrobky, v součtu minus 395 miliard korun.

Největším exportním trhem loni zůstalo při poklesu o 0,3 procenta Německo s vývozem téměř za dva biliony korun. Podíl zemí Evropské unie na českém exportu činil téměř 79 procent, u zemí OECD to bylo 88,5 procenta. Podle Daňka tato čísla potvrzují silnou orientaci českých exportérů na vyspělé trhy.

Současně Daněk upozornil na nárůsty exportu do Turecka a Indie, kam vývozy mezi lety 2021 až 2025 stouply o 118 procent a o 64 procent. Naopak export do Ruské federace od roku 2021 propadl o 87 procent na necelých 12 miliard korun.

Zdroj: ČTK

V lednu ruzyňské letiště odbavilo 1,1 milionu cestujících, meziročně více

Pražské letiště v lednu odbavilo 1,098.636 cestujících, meziročně o 13,21 procenta více. Loni v lednu to bylo 970.479 cestujících, předloni 850.335. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště. Za loňský rok Letiště Václava Havla odbavilo celkem přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019.

Žebříčku států, kam lidé v lednu mířili nejčastěji, dominovala stejně jako v loňském roce Británie, kam odletělo 149.021 cestujících. Nejvíce z nich letělo do Londýna, a to 84.948. Do Manchesteru, který také figuruje v patnáctce nejoblíbenějších destinací, zamířilo 26.926 lidí.

Do Itálie v lednu odletělo 122.825 cestujících, do Španělska 108.160. Následovaly Francie, Spojené arabské emiráty, Turecko a Německo. Mezi nejoblíbenějšími městy následuje za Londýnem Istanbul s 57.131 cestujícími a Paříž s 54.788. V žebříčku destinací dále figurují Dubaj, Řím, Tel Aviv, Frankfurt nad Mohanem, Amsterodam či Milán.

V porovnání s loňským lednem vzrostla i hmotnost přepraveného nákladu. Zatímco loni v lednu ruzyňské letiště přepravilo téměř 5550 tun, letos to bylo 9799 tun. Za celý loňský rok byla váha přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun. Za leden na letišti evidují 9400 vzletů a přistání, meziročně téměř o 10 procent více.

Zdroj: ČTK

SŽ opravuje v Pardubickém kraji dvě výpravní budovy, na další se chystá

Správa železnic (SŽ) opravuje v Pardubickém kraji některé výpravní budovy a rekonstrukci další chystá. Stavbaři pracují například na celkové obnově nádražního objektu v Hlinsku na Chrudimsku. Celkové náklady jsou vyčísleny na 55 milionů korun, uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.

V přízemí nádražní budovy se zrekonstruují prostory pro cestující, veřejná WC, prostory pro dopravce a zázemí. Ve vyšších podlažích vzniknou prostory pro zaměstnance Správy železnic, nocležny pro dopravce a byt. Díky investici vzniknou také parkovací místa pro automobily a jízdní kola s návazností na železnici. Práce by měly skončit o letošních letních prázdninách.

Správa železnic už dokončila modernizaci železničního uzlu Pardubice, jejíž součástí byla i výšková a střední část budovy. Dál pokračuje rekonstrukce výpravní budovy. Za plného provozu dělníci obnovují odbavovací halu a renovují střechu, fasády i celý interiér, který bude plně bezbariérový. Zlepší se i služby pro cestující, vznikne více obchodů a do haly pardubického nádraží se vrátí historické fotografie s motivy československých měst. Vše by mělo být hotové v zimě příštího roku. Aktuální etapa rekonstrukce nádražní budovy v Pardubicích vyjde podle Eberl Friebové přibližně na miliardu korun.

Letos na jaře by měla začít rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici Letohrad na Orlickoústecku. Historická budova nádraží podstoupí celkovou obnovu, v modernizovaném zázemí pro cestující budou nové komerční prostory, díky nimž budou moci využívat vybrané služby přímo na nádraží. Náklady dosáhnou 83 milionů korun, opravy jsou naplánované do konce příštího roku.

Zdroj: ČTK

Bruntál letos investuje 56 mil. Kč do oprav místních komunikací

Bruntálská radnice v letošním roce investuje 56 milionů korun na plošné opravy a rekonstrukce místních komunikací. Většinu plánovaných zakázek však ještě čeká soutěž, takže konečná částka, kterou město vynaloží ze svého rozpočtu, bude pravděpodobně nižší. ČTK to řekl mluvčí města Jiří Ondrášek.

„Celoplošnými opravami letos projdou povrchy v ulicích T. Kronesové a Sadové a v plánu je také malý úsek u bytovek v Nezvalově ulici. Dále se oprav dočkají ulice Brothánkova a Na Svahu. Po přípravách z minulých let se letos uskuteční celková rekonstrukce Dobrovského ulice, jejíž součástí bude i oprava části ulice V Táboře,“ vyjmenoval Ondrášek.

Velkou změnou projde podle něj i místní komunikace v ulici Chelčického. „Projekt zahrnuje nejen dosud neopravenou část od Selika směrem k městskému parku, ale také nové řešení křižovatky s ulicí Jesenickou a nevyhovujícího výjezdu z ulice Jaselské. Stávající autobusová zastávka u Selika ve směru na Rýmařov a Vrbno pod Pradědem bude přemístěna naproti zastávce pro opačný směr,“ uvedl.

Dodal, že priority při plánování oprav a rekonstrukcí jsou stanoveny s ohledem na frekvenci využití a skutečný stav jednotlivých komunikací. „Každoročně se snažíme opravovat co největší počet chodníků a místních komunikací v našem městě. Je to nikdy nekončící snaha o maximálně schůdné a sjízdné komunikace, jejichž opravy jsou však omezeny dostupnými finančními zdroji,“ uvedl místostarosta Petr Rys (Bruntál 2022).

Zdroj: ČTK

Plzeň 17. března spouští službu sdílených elektrokol, bude jich 300

V Plzni vrcholí přípravy před spuštěním provozu sdílených elektrokol. Pro město budou službu provozovat Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP), se startem se počítá od 17. března s flotilou 300 elektrokol, řekl ČTK primátorův náměstek pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

„Ten systém bude stát na principu stanic pro jednotlivá kola. Nebudou to volně odložená kola v terénu, ale jenom na předdefinovaných místech. Těch je více než 150. Teď aktuálně probíhá jejich vyznačování v terénu, tak aby všechno 17. března mohlo odstartovat,“ uvedl Tolar. Stanice pro elektrokola budou po celém městě, včetně menších obvodů. Nebudou to dobíjecí stanice, o to, aby měla kola nabité baterie, se budou starat dopravní podniky.

Předplatitelé plzeňské MHD a integrované dopravy Plzeňského kraje budou mít elektrokola dvakrát denně po dobu 15 minut zdarma, poté za každou další minutu zaplatí jednu korunu. Lidé bez předplatného budou platit korunu za minutu půjčení od začátku.

Plzeň hledala provozovatele od roku 2023, dvakrát vypsala výběrové řízení. První ale bylo zrušeno kvůli překročení maximální ceny a ve druhém nikdo nepodal nabídku. Vedení města proto loni schválilo záměr zadat provozování systému městské firmě PMDP. Celkové náklady na tříleté období jsou 25 milionů korun, z toho pěti miliony přispívá Plzeňský kraj. Cena zahrnuje celou službu, tedy nákupy kol, provoz a servis. Kraj tak chce podporovat jízdu na kole u lidí, kteří do Plzně denně dojíždějí za studiem nebo za prací. Jsou jich až desítky tisíc.

Plzeň si nechala podle Tolara zpracovat studii takzvané mikromobility, podle níž by se měla cyklistická doprava ve městě podílet šesti procenty na celkové dopravě. „Toho my zdaleka nedosahujeme, máme tu úroveň někde kolem tří procent. Jedno z opatření, jak toho docílit, je právě i kvalitní služba sdílených kol. Z té analýzy přišlo doporučení, že bychom měli mít provozovatele na zhruba 700 kol,“ řekl Tolar. Kromě městských elektrokol v Plzni funguje už několik let služba sdílených klasických kol Kolem Plzně s 80 koly. Město se tuto službu podle Tolara nebrání dál podporovat. Provoz sdílených elektrokol si chce město po čase vyhodnotit a posoudit například, jak se projevilo větší množství kol na zatížení městských cyklostezek.

Zdroj: ČTK

EIA požaduje víc detailů pro obchvat Havířova, po doplnění bude region o krok blíž zklidnění dopravy

Krajský úřad Moravskoslezského kraje v rámci procesu EIA vrátil dokumentaci vlivů stavby na životní prostředí coby součást přípravy obchvatu Havířova. Spolu se zpracovatelem dokumentace doplníme podklady v požadovaném rozsahu a předložíme je zpět k posouzení.

Jde o běžný krok, jehož smyslem je zpřesnit a doplnit informace tak, aby připravovaná stavba byla v maximální možné míře v souladu s životním prostředím. Nový harmonogram přípravy a realizace dostavby obchvatu bude možné upřesnit až po veřejném projednání doplněné dokumentace EIA a vydání stanoviska. Předběžně očekáváme posun přípravy a realizace chybějící části kapacitní silnice mezi Havířovem a Českým Těšínem přibližně o rok.

Vrácení dokumentace k dopracování není v EIA nic mimořádného. Naopak potvrzuje, že posuzování funguje jako pojistka kvality. Dává prostor odborným připomínkám i podnětům veřejnosti a umožňuje je promítnout do konkrétních úprav projektu a návrhu zmírňujících opatření. Cílem doplnění je poskytnout co nejúplnější a ověřitelné podklady pro objektivní vyhodnocení vlivů stavby na krajinu, ovzduší, hlukovou situaci, vodní režim i kvalitu života v dotčeném území. „EIA je právě od toho, aby se projekt posuzoval do hloubky a aby se do něj promítly relevantní připomínky. Doplnění dokumentace vnímáme jako konstruktivní krok k tomu, aby budoucí obchvat splnil vysoké požadavky na ochranu životního prostředí a byl pro území přínosem,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic pro Moravskoslezský kraj Miroslav Mazal.

Ve spolupráci se zpracovatelem dokumentace připravíme doplnění v rozsahu stanoveném úřadem a zároveň transparentně popíšeme, jak byly jednotlivé připomínky zohledněny. Po předložení doplněné dokumentace bude proces pokračovat posouzením, veřejným projednáním a následným vydáním stanoviska. „Naším cílem je dodat všechny požadované informace srozumitelně a v potřebné míře detailu. Čím přesnější podklady, tím lépe lze navrhnout a obhájit účinná opatření, která minimalizují dopady stavby na okolí,“ doplnil Kamil Škrobánek, zástupce zpracovatele dokumentace EIA ze společnosti Dopravoprojekt Ostrava.

V současné době pokračujeme v komunikaci s městem Havířov a dotčenými obcemi. Projekt je z pohledu rozvoje regionu strategický, protože odkloní tranzitní dopravu a zároveň bude připraven tak, aby respektoval charakter území. V praxi to znamená důraz na návrh opatření, která se u dopravních staveb běžně používají ke zmírnění dopadů – například protihluková ochrana, vegetační úpravy, řešení odvodnění a ochrany vod, opatření pro migraci živočichů či organizace výstavby tak, aby byla zátěž pro okolí co nejnižší.

Aktuální informace, klíčové dokumenty i možnost zasílat podněty k posouzení jsou dostupné na webu www.obchvathavirova.cz.

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář