Domů Blog

Tři vysokorychlostní trati plánuje Správa železnic dokončit do roku 2042

Páteřní síť vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku má Správa železnic ambici dokončit do roku 2042. Tvořit ji mají tři hlavní trasy, které v budoucnu propojí republiku s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. ČTK to řekl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, který se v Pardubicích účastnil Železniční konference.

„Celkový rozsah projektu činí přibližně 600 miliard korun. Velmi intenzivně jednáme v Bruselu o zajištění financování prostřednictvím takzvaného víceletého finančního rámce, který se v tuto chvíli připravuje, aby první výzvy mohly běžet už v polovině roku 2028. Na Správě železnic proto právě probíhají přípravné práce,“ řekl Tóth.

Do páteřních VRT organizace počítá mezinárodní spojení mezi Prahou a Německem, jehož klíčovou součástí má být takzvaný Krušnohorský tunel. Tato trasa má vést z Prahy směrem na Lovosice a dále pokračovat k německé hranici.

Druhou část tvoří hlavní trať z Prahy přes Světlou nad Sázavou do Brna. Odtud má trať pokračovat dále na Přerov, přes oblast Moravské brány do Ostravy a dále směrem na Katovice v Polsku. Třetí páteřní síť je VRT Jižní Morava, která má směřovat z Brna přes Břeclav na Bratislavu a dále do Vídně. Tato větev má propojit Českou republiku se Slovenskem i Rakouskem.

Přípravné práce letos budou stát odhadem 1,5 miliardy korun. Peníze jsou určené na výkupy pozemků a na dokumentace k jednotlivým stavbám. V projektu Krušnohorského tunelu Správa železnic s kolegy z Německa dokončuje přípravné práce, aby co nejdříve mohla žádat o posudek vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl Tóth.

„Připravenost je větší v moravských úsecích, které by se měly začít stavět v roce 2028 nebo 2029,“ řekl Tóth. V případě Moravské brány a dalších moravských úseků se má zapojit soukromý sektor, bude se stavět za soukromé peníze. Podle generálního ředitele je PPP projekt způsob, jak financovat nákladné stavby.

Trasování VRT není podle ředitele jednoduchá záležitost, protože stavby zasáhnou do majetkových práv spousty lidí. „Jdeme do toho s velkou pokorou, vysvětlujeme lidem přínosy investice. V tuto chvíli nevidíme nějaký zásadní problém, který by vystavil vysokorychlostním tratím v České republice z tohoto důvodu stopku,“ řekl Tóth.

Rozhodnutí krajského soudu v Praze, který v únoru odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru pro trať Praha–Brno, Tóth nepovažuje za problém. Soud poukázal na to, že v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje není dostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která zásobuje pitnou vodou zhruba 60.000 obyvatel Kutnohorska a části Čáslavska. „Bavíme se o vysokorychlostních tratích, které mají stát v roce 2042. Věřím, že to do té doby překonáme,“ řekl Tóth.

Zdroj: ČTK

Výrobce bezpilotních letadel Primoco postaví za 750 mil. Kč nový závod v Písku

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV získal stavební povolení pro nový výrobní závod v Písku. Investuje do něj 750 milionů korun. Závod umožní firmě zvýšit produkci až na 300 bezpilotních letounů ročně, v průmyslové zóně města Písek by měl zahájit výrobu v roce 2028. Primoco UAV o tom informovala ČTK.

Firma začala projekt připravovat v dubnu 2024. Vznikne sídlo společnosti navržené studiem Qarta Architektura, jeho součástí bude administrativní budova, výrobní hala a showroom. Od akvizice letiště v Písku-Krašovicích v roce 2019 se Primoco UAV podle svého zakladatele a generálního ředitele Ladislava Semetkovského stala z domácího výrobce bezpilotních letounů globálním hráčem. „Nové zázemí v Písku bude nejen odpovídat tomuto růstu, ale díky své architektonické kvalitě bude představovat moderní výrobní závod 21. století,“ dodal.

Dominantou areálu bude administrativní budova inspirovaná tvarem rozvírajících se křídel, což odkazuje na hlavní činnost společnosti. Hala pro výrobu bezpilotních letadel bude mít rozměry 145krát 31 metrů. Firma zároveň na nedalekém letišti v Krašovicích buduje hangár a výcvikové prostory. „Tyto objekty by měly být dokončeny v první polovině roku 2026 a spolu s novým závodem vytvoří ucelené technologické a logistické centrum společnosti,“ uvedla společnost.

Město Písek projekt vítá, poskytlo pro něj pozemky. „Věříme, že nový závod přinese regionu nejen ekonomický přínos, ale i další rozvoj inovací a kvalifikovaných pracovních míst,“ uvedl písecký starosta Michal Čapek.

Primoco UAV vyrábí středně těžké bezpilotní letouny, podle firmy je jejich největším evropským výrobcem. Model One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, vydrží ve vzduchu až 15 hodin a má certifikaci podle vojenského standardu NATO i oprávnění pro civilní použití. Využívá se pro zpravodajské operace a vojenský průzkum, k monitorování požárů, zajišťování mobilního spojení, podpoře záchranných operací při přírodních katastrofách, sledování životního prostředí či k ostraze hranic a pobřeží.

Letounů One 150 dosud Primoco UAV vyrobila více než 250, operují na čtyřech kontinentech. S akciemi firmy se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy, loni se s tržní kapitalizací pět miliard korun zařadila mezi 100 nejhodnotnějších českých firem.

Zdroj: ČTK

RegioJet ukončí v květnu působení na polské železnici na vnitrostátních spojích

Český dopravce RegioJet ukončí 3. května působení na polské železnici na vnitrostátních spojích. V tiskové zprávě to firma zdůvodňuje tím, že na trhu podle ní nepanuje férové soutěžní prostředí. Zkušební provoz spustil dopravce mezi Krakovem a Varšavou loni v září a od 1. března začal jezdit v pravidelném provozu na této lince prodloužené až do Gdyně a na lince mezi Poznaní a Varšavou.

Majitel Radim Jančura ve zprávě uvedl, že jeho společnost čelí negativní mediální kampani, nemá na infrastrukturu stejný přístup jako národní dopravce PKP Intercity a společnost PKP SA blokuje prodej varšavského depa. Při jeho prodeji RegioJet uspěl v aukci loni v srpnu, již zaplatil kauci a depo koupit musí.

Polský drážní úřad (UTK) v úterý uvedl, že RegioJet se loni v prosinci v Polsku dopustil protiprávního jednání, jímž porušil hromadné zájmy cestujících v železniční dopravě. UTK to uvedl v souvislosti s případem, kdy český dopravce loni v prosinci nezajistil 23 spojů, ačkoliv byly v jízdním řádu. RegioJetu v Polsku hrozí pokuta. Firma uvádí, že práva cestujících neporušila. Mluvčí Lukáš Kubát ČTK v úterý řekl, že společnost zváží další kroky.

V provozu zůstávají mezinárodní linky RegioJetu z Prahy do Varšavy a z Prahy do Přemyšle. Do Polska jezdí také České dráhy na mezinárodních linkách, a to z Prahy přes Vratislav do Gdyně, a rovněž z Prahy do Varšavy a Přemyšle. Na vnitrostátní polském trhu České dráhy nepůsobí. Dálková doprava je v Polsku zatím v režii národního dopravce.

RegioJet se při vstupu na polský trh potýkal s nedostatkem personálu, proto část spojů zrušil. „Situaci jsme následně stabilizovali vlastními kroky, včetně náboru a zaškolení dostatečného počtu vlastních zaměstnanců. Plný provoz podle jízdního řádu se podařilo zajistit k 1. březnu,“ uvedl dopravce. Dodal, že cestujícím vrátil jízdné v plné výši.

Následně RegioJet podle Jančury čelil „řadě kroků, které podle našeho názoru narušují férové tržní prostředí“. Dopravce nemohl na nádražích umístit prodejní místa, majitel nádraží PKP SA ukončil marketingovou kampaň. „Generální ředitel PKP Intercity Janusz Malinowski také zveřejnil soukromou komunikaci majitele RegioJetu, v níž byl upozorněn, že jakýkoli krok vedoucí ke ztížení vstupu na trh může být soutěžními orgány kvalifikován jako zneužití dominantního postavení za účelem eliminace nového soutěžitele. Malinowski tuto komunikaci zveřejnil a zároveň podal podnět ke kontrarozvědce a prokuratuře. Tento postup vedl k další negativní kampani,“ napsala firma v tiskové zprávě.

RegioJet uvedl, že v lednu polský státní dopravce obsadil klíčové časové polohy mezi Krakovem a Varšavou a neúplný jízdní řád ovlivnil ekonomiku provozu. Jančura považuje za neférovou i cenovou politiku státního dopravce. Všechny zmíněné události tak podle něj vedly k tomu, že se ekonomicky nevyplatí vlaky v Polsku provozovat.

„Věřím, že za příznivějších podmínek budeme moci v budoucnu opět poskytovat naše služby i v Polsku,“ dodal Jančura.

Zdroj: ČTK

Pětibodový přístup k bezpečnosti řidičů

Dodržování tohoto pětibodového přístupu může pomoci zlepšit bezpečnost řidičů a zároveň učinit silnice bezpečnějšími pro všechny.

Bezpečnost je hlavní prioritou firem v dodavatelském řetězci potravinářské distribuce a tento důraz se vztahuje na náklad, řidiče nákladních vozů a další účastníky silničního provozu.

Zde je pětibodový přístup, který prokáže závazek organizace k upřednostňování bezpečnosti v prospěch řidičů, zákazníků a veřejnosti na silnicích.

Začíná to specifikací vozidel

Bezpečnost řidičů začíná v procesu specifikace. Dnes existuje řada technologií, které si flotily mohou specifikovat pro svá vozidla. Spadají pod kategorii Advanced Driver Assistance Systems (ADAS). Tyto systémy používají radar, senzory a kamery ke zvýšení bezpečnosti. Flotily si mohou specifikovat prvky jako systémy zmírňování kolizí, detekci mrtvého úhlu, varování před opuštěním jízdního pruhu, asistenci při udržování jízdního pruhu, automatické brzdění v nouzi a adaptivní tempomat. Fungují tak, že monitorují vozidlo a upozorňují řidiče, pokud například jedou příliš blízko za jiným vozidlem nebo opouštějí jízdní pruh bez aktivace směrového ukazatele. Upozornění jsou typicky zvukové signály a pokud řidič neudělá kroky k řešení situace, ADAS automaticky zasáhne.

Kamery zaměřené na řidiče jsou dalším bezpečnostním opatřením, které si flotily mohou vzít, aby monitorovaly věci jako rozptýlená nebo ospalá jízda. Když kamera zjistí problém, řidič je upozorněn zvukovým signálem a může odpovídajícím způsobem upravit svou jízdu.

Oranžové nebo jiné jasně barevné bezpečnostní pásy jsou dobrým vizuálním připomenutím řidičům, aby si zapnuli pásy, a také umožňují policistům jasně vidět, že řidiči mají pásy zapnuté.

Flotily mohou také aplikovat stejnou péči, kterou používají v procesu specifikace vozidel, i na proces náboru řidičů. Nastavte kritéria pro nábor řidičů s ohledem na bezpečnost. Vyhrazené oddělení pro dodržování předpisů zajišťuje, aby kandidáti na řidiče splňovali kritéria před tím, než budou pozváni na zkoušku v provozu.

Nastavení bezpečnostních politik a jejich vymáhání

Je důležité, aby si flotily nastavily politiky týkající se věcí jako používání bezpečnostních pásů a mobilních telefonů. Tyto politiky musí být jasně napsány, řidiči musí být informováni a porušení těchto politik musí být vymáháno.

Například implementujte bezpečnostní politiku, která vyžaduje, aby řidiči nosili ocelové bezpečnostní boty při řízení vozidla. A poskytněte příspěvek, který pomůže pokrýt náklady na boty.

Souhlas řidičů a školení jsou nezbytné

Ať už specifikujete systém ADAS nebo instalujete kamery zaměřené na řidiče, je důležité získat souhlas řidičů. Řidiči se mohou zpočátku bránit kamerám s pocitem, že manažeři flotily budou sledovat jejich každý krok. Realita je taková, že manažeři flotily a řidičů dostanou videozáznam pouze v případě, že se řidič nereaguje na upozornění. Může být užitečné jim připomenout, že video z kamer může být užitečné pro jejich očištění v případě nehody.

Řidiči také potřebují školení o tom, jak fungují ostatní bezpečnostní komponenty. Instalace technologie a předpoklad, že si řidiči poradí, jak funguje, není osvědčenou praxí. Během procesu onboardingu řidičů by měl být vysvětlen každý prvek bezpečnostního systému, aby se řidiči s ním seznámili a cítili se pohodlně reagovat na upozornění.

Kromě školení během onboardingu by měla být pravidelná připomenutí o různých bezpečnostních systémech v nákladních vozech. Posílejte týdenní e-mail s obsahem souvisejícím s bezpečností manažerům řidičů, kterým je pak úkolem sdílet informace na schůzkách řidičů.

Koučování pro zlepšení

Když manažeři řidičů obdrží video o případu nebezpečné jízdy, mohou si naplánovat koučovací sezení s řidičem, aby si prohlédli záznam. Dobrou technikou je ukázat řidiči video a pak ho požádat, aby vysvětlil, co se stalo nebo co se pokazilo. Tímto způsobem si sami mohou identifikovat oblasti, které potřebují zlepšení, a manažer řidiče se může zaměřit na poskytování tipů a rad, jak může řidič provozovat svá vozidla bezpečnějším způsobem.

Uznání a odměňování bezpečné jízdy

Aby prokázali svůj závazek k bezpečnosti, manažeři flotily musí uznat a odměnit řidiče, kteří dosáhnou bezpečnostních milníků. Zvažte poskytnutí peněžní odměny řidičům za každou bezproblémovou kontrolu nebo vytvoření programu ocenění řidičů, kde řidiči, kteří splní určitá kritéria, včetně žádných předvídatelných nehod, zranění, porušení CSA, porušení pravidel silničního provozu nebo porušení hodin služby, obdrží body, které mohou být použity k nákupu zboží online u prodejce.

Dodržování tohoto pětibodového přístupu může pomoci zlepšit bezpečnost řidičů a zároveň učinit silnice bezpečnějšími pro všechny.

Zdroj: Food Logistics

Ředitelství silnic a dálnic použilo v zimě 107 000 tun soli, meziročně o dvě třetiny víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce března 106 939 tun soli. Je to meziročně o 65 procent víc. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely za uplynulou zimu 1,63 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy téměř o 50 procent víc. Na letošní vlastní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 130 milionů Kč, externím dodavatelským firmám zaplatí zhruba 675 milionů. Vzhledem k tomu, že teploty se ráno stále ještě pohybují kolem nuly, zůstává na Střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD) 60 vozů připravených k výjezdu pro preventivní posypy.

„Oproti minulé zimě vypadá ta končící naprosto extrémně. Když ale bilancujeme posledních pět let, řadí se k průměru. Zimní údržba podle zákona sice oficiálně končí posledním březnovým dnem, ale i když už je po Velikonocích, stále sledujeme noční mrazy a na Vysočině nebo na dálnicích D1 a D8 pořád podsolujeme. Ostatně mnozí z nás tento týden ráno ještě škrábou led z předního skla na autě,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Nejnáročnější zimou z hlediska údržby byla ta na přelomu let 2023 a 2024.

ŘSD zaznamenalo velké nárůsty oproti předchozí zimě i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce března jí zaměstnanci ŘSD a externí dodavatelé použili přes 32 milionů litrů. Za předchozí zimu to bylo 23,1 milionu litrů. „Na zimní údržbu byl nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly sypače v Moravskoslezském kraji. Zimní údržba sice podle zákona skončila, ale my máme stále 60 kusů techniky připravených k výjezdu pro preventivní posypy. Jsou to minimálně dvě auta na každém SSÚD. A v případě, že by bylo nutné, aby vyjely pluhy, byli bychom připraveni během dvanácti hodin,“ doplnil Jan Rýdl.

O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. ŘSD má 213 sypačů, 62 univerzálních vozidel s různým vybavením a 52 nakladačů soli.

Zdroj: ŘSD

Praha letos oslaví 90 let od zahájení trolejbusové dopravy. První linka vyjela 28. srpna 1936

Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) si letos připomenou 90 let od okamžiku, kdy se v ulicích metropole poprvé objevily trolejbusy. Dne 28. srpna 1936 byl zahájen provoz na první pražské trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. Šlo o vůbec první moderní trolejbusovou trať v tehdejším Československu a jeden z nejvýznamnějších milníků v historii pražské městské dopravy.

V rámci připomínky 90 let trolejbusů v Praze připravil DPP celou řadu akcí v podobě dnů otevřených dveří, tematických jízd historických vozidel, nebude chybět ani výstava ve vozovně Střešovice a další doprovodný program pro veřejnost. Vyvrcholením těchto oslav bude první zářijový víkend, kdy se uskuteční hlavní část programu. Podrobnosti budou postupně zveřejňovány na webu DPP: www.dpp.cz/trolejbus90 Slogan letošních oslav zní: TROLEJBUS SLAVÍ, PRAHA SE BAVÍ.

V loňském roce si DPP připomínal 150 let MHD v Praze a 100 let autobusů, zatímco letos si zaslouží pozornost 90. výročí pražských trolejbusů. Historické výročí připadá na 28. 8. 1936, kdy byl zahájen provoz na první experimentální trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. V Praze hrály trolejbusy významnou roli a dnes se k nim město znovu vrací.

„Trolejbusy jsou symbolem technického pokroku i ekologické dopravy. Devadesát let od jejich prvního vyjetí je pro nás připomínkou, že Praha vždy patřila mezi města, která se nebojí inovací. Na tuto tradici navazujeme i dnes při obnově trolejbusových linek, kdy se historie symbolicky propojuje se současností,“ uvádí Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel Povrch DPP.

 

K devadesátému výročí pražských trolejbusů připravil DPP také speciální výroční polep vozidel, který na fialovém podkladu připomene hlavní slogan letošních oslav, ale i hlavní téma (libreto) 90. výročí: Na drátě od roku 1936, nabito historií, poháněno budoucností. Už tuto sobotu vyjede do pražských ulic první polepený autobus, konkrétně vozy SOR NB 18 z garáží Řepy a Klíčov. V průběhu příštího týdne se k nim přidá i polepená tramvaj T3 z Muzea MHD. Přibližně na konci dubna doplní celou sérii také polepený trolejbus Škoda 36Tr ev. číslo 509.

Tato vizuální kampaň doplňuje široký program akcí pro veřejnost, který nabídne dny otevřených dveří, komentované prohlídky, tematické výstavy či prezentace současných trolejbusových projektů. Lákadlem budou i výroční jízdy historických vozidel, a to 4. 9. na linkách č. 51 a 59 a v neděli 5. 9. na linkách č. 52, a 53 vždy od 9:00 do 16:30. Vstupenky a jízdenky budou k zakoupení na Fanshopu DPP: https://fanshop.dpp.cz/ Na e-shopu budou postupně v prodeji i turistické známky, vizitky, výroční bankovky a další tematické předměty, které potěší nejen fanoušky MHD. Bude vydána i nová kniha Memoáry Otakara Drozdy.

Kalendář akcí pro veřejnost

  1. dubna 2026 Zážitková turistika garáž Klíčov, dopolední a odpolední exkurze
  2. května 2026 Zážitková turistika garáž Řepy, dopolední a odpolední exkurze
  3. června 2026 Zážitková turistika garáž Vršovice
  4. června 2026 zahájení turné Kinobus (vybrané promítací dny s tematickými dokumenty k historii)
  5. června 2026 Komentovaná výstava v Muzeu MHD s komentářem Matouše Krakovského a Antonína Petra
  6. září 2026 Komentovaná procházka po první pražské trolejbusové trati s Luďkem Fišerem
  7. až 6. září 2026 Jízdy historických trolejbusů po pražských trolejbusových tratích
  8. září 2026 Den otevřených dveří garáže Řepy

 

Přehled akcí v roce 2026 je k dispozici zde: https://www.dpp.cz/spolecnost/aktuality/detail/66_3256-kalendar-akci-2026

Vývoj trolejbusových linek v posledních letech

DPP v posledních letech systematicky obnovuje trolejbusovou infrastrukturu a zavádí moderní parciální trolejbusy, které kombinují bezemisní provoz s flexibilitou bateriového pohonu. Naposledy na začátku letošního dubna se trolejbusová linka č. 52 (Na Knížecí – U Waltrovky – Jinonice) zařadila jako třetí trolejbusová linka novodobé éry pražské trolejbusové dopravy, společně s již provozovanými linkami č. 58 (Palmovka – Čakovice – Miškovice) a č. 59 (Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla). Již během letošního léta by je měly doplnit další dvě linky, které se nacházejí ve vysokém stupni realizace: č. 51 (Bořislavka – Hradčanská) a č. 53 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov). Rozvoj trolejbusové dopravy, která představuje efektivní, ekologické a logické řešení pro řadu pražských autobusových linek bude pokračovat i v následujících letech. Přehled o chystaných trolejbusových linkách je k dispozici zde: Trolejbusové tratě | Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost

 

Historie trolejbusů v Praze

Z hlediska vzniku moderních trolejbusových provozů drží Praha v českých zemích hned dvojí prvenství. Poprvé před 90 lety, kdy v roce 1936 vyjela první moderní trolejbusová linka Střešovice – Svatý Matěj, a podruhé v roce 2017, kdy zde po 45 letech vznikla nová trolejbusová trať navržená již striktně pro provoz bateriových trolejbusů, ikdyž prozatím jako testovací.

Pokud se však historici podívají hlouběji do historie, dostanou se až do roku 1907. Tehdy byl zahájen provoz na trolejbusové lince mezi Českými Velenicemi a Gmündem. Přibližně tříkilometrová trasa spojovala nádraží (na území dnešního rakouského Gmündu) s centrem města, tedy s dnešními Českými Velenicemi. Provoz byl ukončen v roce 1916 během první světové války. Je však třeba dodat, že až do vzniku Československa se jednalo o město ležící v Dolních Rakousích, a proto jej nelze považovat za český trolejbusový provoz v pravém slova smyslu.

V předstihu před slavnostním otevřením střešovické tratě vznikla na území Prahy již v dubnu 1936 zkušební trolejbusová stopa v areálu ČKD ve Vysočanech, kde probíhaly první jízdní zkoušky jednoho z prototypů (Praga TOT). Střešovická trať posloužila kromě dopravní funkce také jako rozsáhlá zkušební laboratoř. Ověřovaly se zde dopravně‑technické vlastnosti nového dopravního prostředku, jeho vhodnost pro pražský kopcovitý terén i nové konstrukce a materiály prvků trolejového vedení. Na lince se vystřídaly tři prototypy domácí výroby: Škoda 1Tr, Tatra T86 a Praga TOT.

Součástí tratě byla i manipulační spojka do vozovny Střešovice. Ta se po úpravách stala první trolejbusovou vozovnou v Praze, přičemž nadále sloužila i tramvajím. Už v prvním roce provozu přepravila linka K téměř 700 000 cestujících a trolejbusy najely 63 899 vozokilometrů.

Po válce se síť rychle rozšiřovala a v 50. letech byla na vrcholu. Záhy však započal po sledu několika z dnešního pohledu nešťastných politických rozhodnutí její postupný útlum, až byl k datu 15. 10. 1972 ukončen provoz trolejbusů v Praze. Návrat trolejbusů po roce 2017, resp. 2022 lze tak označit jako jeden z největších comebacků v historii pražské dopravy. Od uvedení trati Palmovka – Čakovice – Miškovice do provozu v roce 2022 pokračuje dynamický rozvoj pražské trolejbusové sítě.

Zdroj: DPP

Ministr Bednárik ve Wrocławi: z Prahy k polskému baltskému pobřeží dojedeme po dálnici nejpozději na podzim roku 2029

Ministr dopravy Ivan Bednárik se ve Wrocławi setkal s ministrem infrastruktury Polské republiky Dariuszem Klimczakem. Hlavními tématy jednání byly rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury, spolupráce při přípravě vysokorychlostní železnice mezi Českem a Polskem, konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy a financování dopravních projektů v rámci Evropské unie. Po jednání oba ministři odjeli k Jaroměři, kde se zúčastnili slavnostního zahájení stavby posledního dosud nerozestavěného úseku dálnice D11 Jaroměř–Trutnov.

„Česko a Polsko spojuje řada strategických dopravních projektů. Jsem rád, že se nám při vyjednávání rozpočtu na dopravní výstavbu pro letošní rok podařilo zajistit, i s využitím evropského finančního nástroje SAFE, dostatek prostředků na zahájení stavby poslední části D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, která byla kvůli zpackanému rozpočtu minulé vlády v ohrožení. Dálniční spojení D11–S3 je důležité nejen pro ekonomiku a české a polské řidiče, ale také pro posílení vojenské mobility v rámci EU a NATO,“ zdůrazňuje důležitost kvalitního dálničního spojení přes severovýchodní Čechy ministr dopravy Ivan Bednárik a dodává: „Uděláme všechno pro to, abychom tento náš domácí úkol dokončili co nejrychleji a nejpozději na podzim roku 2029 mohli pohodlně a přímo po dálnici dojet z Prahy až do Štětína, Svinoústí a dalších měst na polském pobřeží Baltského moře.“

Na pozvání ministra Bednárika se ministr Klimczak odpoledne zúčastnil slavnostního zahájení výstavby úseku D11 Jaroměř–Trutnov.

Ministři se dále věnovali projektům vysokorychlostní železnice, zejména přípravě přeshraničních úseků v oblasti Moravské brány a směrem od Ostravy na Katowice. „Ministerstvo dopravy a Správa železnic pokračují v intenzivní přípravě tuzemské páteřní sítě vysokorychlostní železnice. V nejpokročilejší fázi přípravy jsou úseky Moravská brána I a II, které mají přímou návaznost na Polsko. Na polskou železniční síť bychom se měli napojovat mezi obcemi Dolní Lutyně a Godów. V květnu se v Ostravě setkají české a polské expertní týmy, které zahájí diskusi o konkrétních technických aspektech projektu přeshraničního mostu VRT přes řeku Olši,“ uvedl ministr Bednárik.

Oba ministři se během diskuse o vysokorychlostních tratích shodli také na potřebě stabilního financování těchto projektů z evropských zdrojů, bez nichž není možné jejich realizaci zahájit.

Diskuse se dotkla také situace v železniční nákladní dopravě. Ministr Bednárik představil polským kolegům českou iniciativu na záchranu evropské nákladní železnice a předal k připomínkám dokument s navrhovanými opatřeními k posílení její konkurenceschopnosti, včetně lepšího využití evropských fondů a zjednodušení pravidel pro přeshraniční provoz.

Dále ministři také probírali aspekty nyní finalizované dohody mezi Českou republikou a Polskem o výstavbě a údržbě mostních konstrukcí a společných úseků silnic na hranicích.

Na závěr společného jednání pozval ministr Bednárik svého polského protějška Dariusze Klimczaka na další pracovní setkání, které by se mělo uskutečnit v Praze.

Zdroj: MDCR

Průzkum mezd 2026: Rostoucí odpovědnost, větší odměny

Jak se role v logistice a řízení dodavatelského řetězce stávají složitějšími a strategičtějšími, náš roční průzkum ukazuje, že kompenzace roste spolu s rozšiřující se autoritou v celém podniku.

S rostoucí operační složitostí, množením se rizik a zpřísňujícími se očekáváními zákazníků se role logistického manažera neustále rozšiřuje daleko za hranice přepravy a skladování. Dnešní profesionálové dohlížejí na investice do technologií, řídí rizika v globálním prostředí nákupů a slaďují strategii dodavatelského řetězce s širšími obchodními cíli.

S těmito většími odpovědnostmi přichází větší odpovědnost. Respondenti průzkumu Logistics Management’s 2026 Salary & Compensation Study dohlížejí na větší rozpočty, sledují více metrik výkonu a řídí meziodborové iniciativy, které přímo souvisejí s výsledky společnosti. Také řídí složité systémy, vedou kapitálové investice a reagují na narušení v reálném čase, přičemž vyvažují náklady, služby a rizika.

Přes delší pracovní dobu a širší rozsah činnosti profese nadále přitahuje nové i zkušené profesionály. Mnoho respondentů průzkumu popisuje stabilní kariérní růst a silné zapojení do své práce, i když přiznávají rostoucí stres a těžší pracovní zátěž. Letošní průzkum odráží obor, který se rozšiřuje v rozsahu a vlivu, přičemž kompenzace se pohybuje podobným směrem.

„Profese je silná a společnosti zůstávají závislé na logistice a řízení zásob jako na strategických funkcích,“ říká Jim Fleming, vedoucí vývoje produktů a inovací a starší fakultní manažer v Institutu pro řízení zásob (ISM). „Ve skutečnosti se po pandemii tyto dvě oblasti staly mnohem více vzájemně závislé, než byly dříve. Řízení zásob nemůže uspět bez silného logistického rozhraní – a logistika nemůže uspět bez řízení zásob.“

Fleming dodává, že tato vzájemná závislost se projevuje také v trendech kompenzace, kde si pamatuje dobu, kdy logistika ustupovala nákupům, protože společnosti skutečně nepoznnaly její strategickou hodnotu. To se změnilo, když narušení přinutila organizace restartovat dodavatelské řetězce téměř přes noc, a toto změna zůstala. Náš průzkum 2026 Salary & Compensation Study to potvrzuje novými údaji ukazujícími stabilní růst mezd, rozšiřující se odpovědnosti a profesi, která nyní pevně sedí v centru obchodního výkonu.

Široký průřez profese
Průzkum vychází z odpovědí více než 160 kvalifikovaných respondentů. Skupina se orientuje na výrobu, která tvoří 43 % účastníků, následovanou distribucí na 16 %, maloobchodem na 10 % a poskytovateli 3PL na 7 %. Dalších 15 % pracuje v nevýrobních odvětvích. V rámci výroby vede průmyslové stroje na 15 %, chemie a farmaceutika na 14 % a potravinářství, nápoje a tabák a automobilový průmysl a dopravní zařízení na 12 %.

Velikost společnosti se velmi liší. Dvacet dva procent respondentů hlásí odhadované tržby v roce 2026 pod 50 milionů dolarů, zatímco 17 % se pohybuje mezi 50 miliony a 99,9 miliony dolarů. Na druhém konci spektra 12 % očekává tržby přesahující 2,5 miliardy dolarů letos, což odráží účast malých i velkých podniků.

Geograficky se respondenti rozprostírají po celé zemi, přičemž Midwest představuje 33 % vzorku, následovaný střední Atlantikem na 15 %, jihem na 14 % a západem na 12 %. Midwest také vykazuje nejvyšší průměrný plat na 126 200 dolarů, přičemž střední Atlantik je těsně za ním na 125 500 dolarů a západ na 122 000 dolarů. Kombinace velikostí společností, odvětví a regionů činí tento jeden z nejreprezentativnějších snímků profese, které najdete.

Platy rostou
Po poklesu v roce 2025 platy opět rostou. Průměrný roční plat dosáhl 126 400 dolarů v roce 2026, což je nárůst z 120 600 dolarů v předchozím roce. Tato změna je důležitá, protože potvrzuje, že pokles v roce 2025 byl pouze výkyv, a ne trend. Téměř třetina respondentů (32 %) vydělává mezi 150 000 a 249 999 dolary, přičemž 9 % překračuje 250 000 dolarů, což ukazuje, že horní konec profese se stále více vzdaluje.

Střed rozsahu platů také zůstává stabilní, přičemž 31 % respondentů vydělává mezi 100 000 a 149 999 dolary. Přesto 10 % profesionálů vydělává méně než 60 000 dolarů, což je připomenutí, že příběh platů není jednotný v celém oboru. Velikost společnosti, region a rozsah odpovědnosti všechny ovlivňují platy v tomto oboru.

Většina profesionálů dostala letos zvýšení. Padesát sedm procent respondentů říká, že jejich plat se zvýšil ve srovnání s rokem 2025; 38 % říká, že zůstal stejný; a pouhých 5 % říká, že klesl, což je pokles z 10 % těch, kteří hlásili pokles v roce 2025. Pro ty, kteří dostali zvýšení, byl průměrný nárůst 7 %.

Konzultační profesionálové vydělávají nejvíce podle odvětví na 126 000 dolarů ročně, těsně před výrobou na 125 750 dolarů a profesionály 3PL na 118 750 dolarů. Velikost společnosti způsobuje ještě větší rozdíly, přičemž profesionálové ve společnostech s tržbami přesahujícími 2,5 miliardy dolarů vydělávají v průměru 155 200 dolarů ročně ve srovnání se 107 800 dolary ve společnostech s tržbami pod 50 milionů dolarů.

Uzavírání genderové propasti
Profese se silně opírá o zkušenosti, přičemž 42 % respondentů je ve věku 55 až 64 let a dalších 17 % je starších 65 let. Pouhých 3 % je mladších 35 let, což něco vypovídá o pipeline vstupující do oboru. Příjmy úzce sledují zkušenosti: profesionálové ve věku 55 až 64 let vydělávají v průměru 133 215 dolarů ročně, následováni skupinou 45 až 54 let na 129 990 dolarů a skupinou 35 až 44 let na 120 880 dolarů. Ti starší 65 let vydělávají v průměru 113 570 dolarů a profesionálové mladší 35 let vydělávají v průměru 74 875 dolarů.

Genderová propast přetrvává, ačkoli se obě čísla letos pohybovala stejným směrem. Muži tvoří 81 % respondentů a hlásí průměrný plat 130 890 dolarů, zatímco ženy tvoří 19 % a vydělávají v průměru 119 680 dolarů. Obě čísla se mírně snížila z roku 2025, kdy muži vydělávali v průměru 133 400 dolarů a ženy 120 250 dolarů, a propast mezi nimi se nezmenšila.

„Genderová nerovnost stále vyčnívá, a to je nešťastné, protože je to dlouhodobá výzva, nejen v dodavatelském řetězci a logistice, ale v průmyslu obecně,“ říká Fleming. „Doufejme, že začneme dělat skutečné pokroky v uzavírání této propasti.“

Role se stále rozšiřuje
Respondenti mají širokou škálu titulů, přičemž logistický manažer/ředitel vede na 17 %, následovaný VP/generálním manažerem na 11 % a manažerem/ředitelem dodavatelského řetězce, manažerem/ředitelem operací a inženýrem/inženýrem na 8 % každý.

Titul a seniorita výrazně ovlivňují kompenzaci: VP/generální manažeři vedou seznam na 215 650 dolarů letos, což je nárůst z 208 300 dolarů v roce 2025, zatímco ředitelé a manažeři dopravy dosahují 148 255 dolarů a korporátní/divizní management 147 700 dolarů. Manažeři a supervizory skladů vydělávají v průměru 86 200 dolarů a nákupčí nebo ředitelé a manažeři nákupů vydělávají 106 700 dolarů.

Odpovědnosti se hromadí pro profesionály v dodavatelském řetězci a logistice, z nichž 76 % hlásí, že počet funkcí, které vykonávají, se zvýšil za poslední dva až tři roky (nárůst z 67 % loni). Pouhých 2 % říká, že jejich pracovní zátěž se zmenšila.

Fleming říká, že ISM sleduje podobné trendy v současné době v nejvíce profesích. „V rámci logistiky a řízení zásob musí lidé převzít více,“ dodává. „Všichni to cítí, ať už jde o operace, prodej nebo finance.“

Více času = větší plat
Přibližně třetina (34 %) respondentů říká, že zastávají svou současnou pozici více než 10 let, zatímco 21 % je na své současné pozici 6 až 10 let a 27 % je na stejné pozici 3 až 5 let. Třináct procent říká, že je na své pozici pouze 1 až 2 roky a 5 % je na své pozici méně než rok.

Ti, kteří zastávají svou pozici 3 až 5 let, vydělávají nejvyšší plat, v průměru 134 895 dolarů, zatímco ti, kteří jsou na své pozici více než 10 let, vydělávají v průměru 127 675 dolarů. Ti, kteří jsou na své pozici 6 až 10 let, vydělávají průměrný plat 122 280 dolarů, zatímco ti, kteří jsou na své pozici pouze 1 až 2 roky, vydělávají v průměru 112 790 dolarů. Profesionálové na své pozici méně než rok vydělávají v průměru 95 150 dolarů.

Mnoho respondentů pracovalo pro více než jednu společnost během své kariéry, přičemž 22 % pracovalo pro tři různé zaměstnavatele a 19 % pro dva nebo někde mezi pěti a devíti různými společnostmi. Osmnáct procent zůstalo se stejným zaměstnavatelem po celou dobu své kariéry a 6 % bylo s 10 nebo více organizacemi.

Respondenti, kteří spadají do kategorie „pět až devět celkových zaměstnavatelů“, vydělávají nejvíce v průměru 152 380 dolarů ročně, následováni těmi se čtyřmi zaměstnavateli, kteří vydělávají 123 460 dolarů, a těmi se třemi zaměstnavateli, kteří si berou domů 120 075 dolarů. Respondenti, kteří pracovali pro stejného zaměstnavatele během své kariéry, vydělávají v průměru 105 525 dolarů. To ukazuje, že změna společnosti se může vyplatit – někdy doslova.

Milují svou práci
Přes delší pracovní dobu a širší popisy pracovních míst jsou profesionálové v dodavatelském řetězci a logistice z velké části spokojeni s tím, kde jsou. Čtyřicet procent říká, že jsou spokojeni na své současné pozici a pouhých 9 % aktivně zkoumá své možnosti. Ještě více vypovídající je, že 47 % říká, že jsou velmi spokojeni se svou kariérou a dalších 46 % říká, že jsou částečně spokojeni. Pouze 7 % má nějaké skutečné stížnosti na své práce.

Fleming říká, že vzestupná trajektorie profese má s tou spokojeností hodně společného. Před dvaceti lety byla logistika a řízení zásob vnímány jako konečné body kariéry s malým prostorem pro růst. To se změnilo. „Dnes tito profesionálové umožňují příjmy a jsou považováni za obchodní lídry, ne jen za logistického manažera nebo manažera zásob,“ říká. „Mohou se dostat do C-suite se svými dovednostmi a to je dobré místo.“

Nikdy nestaňte s učením
Na poli vzdělání zůstává bakalářský titul nejčastějším pověřením na 39 %, ale držitelé MBA vedou tabulku příjmů na 173 000 dolarů ročně, před těmi se čtyřletým titulem na 128 500 dolarů. Networking vede seznam kroků pro budování kariéry na 61 %, nárůst z 54 % loni, následovaný obchodním kurzem, členstvím v průmyslové asociaci a profesionálními certifikacemi, každý na 27 %.

Pro mnohé se učení nezastavuje na titulu, přičemž 38 % plánuje zápis do dalšího vzdělání v příštích 12 měsících. Fleming říká, že skutečnou měnou právě teď je digitální gramotnost. „Schopnost interagovat s digitálním prostředím je dnes mnohem cennější, než byla před pouhých pěti lety,“ říká. „Všechno, s čím se zabýváme, je digitálně propojeno, od dodavatele až po zákazníka, a pracovní síla, která si osvojuje digitální vzdělání, se ukazuje jako velmi cenná.“

Zdroj: Logistic Management

Škoda a Tesla ovládají většinu trhu s elektromobily

Pouhé dvě značky v březnu docílily společně nadpolovičního podílu na celkovém trhu s čistě elektrickými osobními automobily v České republice. Vyplývá to z čerstvé statistiky Svazu dovozců automobilů.

Asi nepřekvapí, že těmi značkami jsou Škoda a Tesla. První z nich zaznamenala ve třetím letošním měsíci 545 registrací, druhá pak 310. Celkové prodeje plně elektrických aut u nás přitom v březnu byly 1541 kusů.

Odstup třetí značky v pořadí, kterou je Mercedes-Benz, je pak obrovský. Ten docílil pouze 67 registrací.

Podíl elektromobilů na celkovém trhu s novými osobními vozy (pokud sečteme čistě bateriové modely a plug-in) hybridy se dále navýšil. Zatímco v únoru poprvé s výsledkem 10,19 procenta překonaly desetinovou část trhu, nyní to bylo již 10,61 procent. Oproti prvnímu čtvrtletí loňska se letos v Česku prodalo zhruba o deset procent elektromobilů více.

Na rostoucím trhu (meziročně se v březnu prodalo o šest procent osobních aut více) se tentokrát na růstu podílu elektrických vozů projevil větší zájem o elektromobily. Plug-in hybridy rostly jen mírně.

Jejich nejúspěšnějším prodejcem se tentokrát se 127 kusy stal Volkswagen. Přes hranici sta exemplářů se dostal ještě Ford. Škoda tentokrát zaregistrovala jen 63 aut s plug-in hybridním pohonem. Předstihlo ji tak i Volvo.

Zdroj: ČTK

Ve čtvrtletí se prodalo 60.552 nových osobních aut, meziročně o 1,45% více

Prodej nových osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,45 procenta na 60.552 vozů. Podíl firemních vozidel byl 76,3 procenta. V březnu se odbyt meziročně zvýšil o 5,99 procenta. V prvních třech měsících vzrostly i prodeje dalších typů vozidel. Lehkých užitkových aut se prodalo meziročně o 13,35 procenta více, nákladních vozů o 18,66 procenta a motocyklů o 30,93 procenta. Oznámil to dnes Svaz dovozců automobilů na tiskové konferenci.

Čísla prodejů je podle experta PwC Michala Razima potřeba vidět v kontextu toho, že vozidla dodaná v prvním kvartálu byla objednána loni na podzim, tedy v době dobré ekonomické situace. V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě však podle něho hrozí nákladová inflace a výhledově zvyšování úrokových sazeb. „To se začne propisovat až za několik kvartálů. Situace se s válkou a celkově ekonomickou situací mění každý týden. Takže my zatím zůstáváme optimističtí, co se týče čísel dodaných vozidel za rok 2026,“ řekl ČTK Razim.

Nejprodávanější značkou osobních automobilů byla v prvním čtvrtletí Škoda s 23.101 registrovanými auty, podíl značky na prodejích byl 38,15 procenta. Na druhém místě skončil Volkswagen s 4620 auty, na třetím Hyundai s 3344 auty. Následuje Toyota a Dacia. Nejžádanějším modelem byla Škoda Octavia s 4894 prodanými vozy, dále Škoda Kodiaq s 3773 a třetí byla Škoda Scala s 3000 prodanými vozy.

Více než polovinu prodaných aut v prvních třech měsících roku tvořily vozy kategorie SUV, a to 55,21 procenta. Na druhém místě s 12,47 procenta je nižší střední třída. Dvě třetiny prodaných vozů mají benzinový pohon a 21,75 procenta jich jezdí na naftu. Podíl registrovaných elektromobilů meziročně narostl o 10,47 procenta z 3113 na 3439.

Lehkých užitkových vozů se v prvním čtvrtletí prodalo 5078, loni za stejné období 4480. Největší podíl mezi těmito vozy tvoří značka Toyota s 875 registrovanými vozidly, následuje Ford s 866 a Volkswagen s 682.

Registrace nákladních aut meziročně vzrostly z loňských 1956 vozidel na 2321. Nejvíce bylo registrováno nákladních aut značky MAN, a to 500, následuje Mercedez-Benz s 468 registrovanými vozy a Scania s 363.

Trh autobusů zaznamenal v prvním čtvrtletí mírný nárůst, loni se prodalo 243 autobusů, letos o tři více. První je značka Iveco Bus s 115 registrovanými autobusy, dále Setra s 38 a Man se 33.

Téměř o třetinu vzrostl prodej motocyklů. Letos se jich v prvních třech měsících prodalo 6057, loni 4626. Nejčastěji registrovanou značkou byla Honda se 1190 registrovanými motocykly. Druhá CF Moto s 699 a třetí BMW s 448 motocykly.

U dovážených ojetých osobních automobilů registrace v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 10,1 procenta na 37.947 aut, téměř polovina je na benzin, dvě pětiny tvoří auta na naftu, čistě elektrických vozidel je sedm procent. Průměrné stáří dovezených ojetých aut je 10,4 roku, starší než deset let tvoří 48,84 procenta, starší než 15 let 23,5 procenta.

Srovnání počtu registrovaných nových vozidel v prvních čtvrtletích let 2026 a 2025:

2026 1. čtvrtletí 2025 1. čtvrtletí
Nové osobní automobily 60.552 59.686
Lehké užitkové automobily 5078 4480
Autobusy 246 243
Nákladní vozidla 2321 1956
Motocykly 6057 4626

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

VEHITS