Domů Blog

Zaměstnanci České pošty mají po sedmi letech kolektivní smlouvu

Generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán a zástupci odborových organizací podepsali v pondělí 30. června kolektivní smlouvu. Její platnost začala 1. července 2025 a je účinná do 30. června 2026. Zaměstnavatel i odborové organizace mohou zároveň využít možnosti jejího prodloužení až do konce roku 2027. Jedná se o přelomový počin, ze kterého mohou těžit výhody všechny zainteresované strany a obzvlášť zaměstnanci.

„Naše firma je postavena na lidské práci. Investice do zaměstnanců je pro nás klíčová. Mohli bychom se přiklonit na stranu hezkých a líbivých hospodářských výsledků, ale třičtvrtě miliardy pro zaměstnance v benefitech by našim pracovníkům chybělo. Obsah kolektivní smlouvy je sice možné nahradit interními normami, které pracovníkům zajišťují odpovídající výhody, ale jistotě závazného dokumentu se nevyrovnají. Interní normy lze zrušit jedním mým podpisem, kolektivní smlouva přežije vše. Jsem rád, že všech devět odborových partnerů nalezlo shodu ve svých požadavcích a dohodlo se s námi na konečné podobě této významné listiny. Kolektivní vyjednávání začalo v říjnu 2024, kdy jsme obdrželi společný návrh odborových organizací na uzavření kolektivní smlouvy. Debaty o nových podmínkách se v naší firmě vedly téměř sedm let. Bez reálného výsledku. Ten přichází teď,“ říká generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.

„Bylo to dlouhé a náročné vyjednávání, obě strany se snažily vybalancovat své požadavky a reálné možnosti zaměstnavatele. Jsem rád, že nová kolektivní smlouva zaručí zaměstnancům všechny výhody dnes jednostranně garantované zaměstnavatelem vnitřními předpisy. Neméně důležité je také to, že v případě vyčlenění Odštěpného závodu Balíkové služby z České pošty do jiné entity si zaměstnanci Balíkovny automaticky odnesou tyto výhody a benefity k novému zaměstnavateli. I u něj bude kolektivní smlouva platit. Jedná se o standardní kolektivní smlouvu a pro potenciálního investora nepředstavuje žádnou překážku. Každému personálnímu řediteli dělá radost, když se podaří uzavřít takový vrcholný dokument sociálního dialogu. Od 1. července se zvyšuje stravenkový paušál z 80 na 100 Kč za odpracovanou směnu, tj. zhruba 400 Kč čistého v měsíční mzdě navíc. Dále se zvyšují některé příplatky nebo například počet sick days z jednoho dne na dva s vyšší náhradou 80 % průměrného výdělku. Zakotvení příspěvků na produkty na stáří a na životní pojištění v kolektivní smlouvě dává zaměstnancům zase jistotu, že jim budou poskytovány i nadále. Kolektivní smlouva znamená jistotu, která ještě více sníží už dnes klesající fluktuaci. A to je pro stabilitu podniku klíčové,“ říká personální ředitel České pošty Václav Hejkal.

„Jsme moc rádi, že se po tolika letech podařilo uzavřít kolektivní smlouvu, která zajišťuje slušné benefity nad rámec zákona. Vyjednali jsme lepší podmínky, třeba příspěvek na stravování 100 Kč jistě pošťáci ocení. S ohledem na postupující transformaci podniku je kolektivní smlouva jistotou pro všechny zaměstnance i po oddělení Balíkovny od České pošty. Kolektivní vyjednávání bylo hodně náročné, děkujeme všem za podporu,“ říká Jindřiška Budweiserová, předsedkyně P KOV České pošty.

Zdroj: ČP

36. výroční zpráva o stavu logistiky: Navigace v nejistotě uprostřed rostoucích nákladů a globálních poruch

Vzhledem k tomu, že globální logistický trh se do roku 2030 přiblíží hodnotě 6 bilionů dolarů, američtí přepravci se pohybují v neklidném prostředí, které je poznamenáno ekonomickými, geopolitickými a environmentálními problémy. 36. výroční zpráva o stavu logistiky (State of Logistics, SoL) odhaluje dodavatelský řetězec, který je v pohybu a jehož optimismus do budoucna je křehký. Zatímco elektronický obchod je příslibem, přetrvávající celní napětí, rostoucí náklady a globální narušení nadále ovlivňují logistické odvětví.

Logističtí profesionálové „proplouvají mlhou“ přetrvávajících ekonomických, geopolitických a environmentálních tlaků jen s „křehkým optimismem“ ohledně toho, co je čeká.

Takto střízlivě hodnotí 36. výroční zprávu „State of Logistics“ (SoL), jejímž autorem je globální poradenská společnost Kearney a která byla zveřejněna 3. června v New Yorku, Rada profesionálů v oblasti řízení dodavatelských řetězců (CSCMP).

Zatímco některé oblasti odvětví se v loňském roce vrátily do předpandemického stavu, celkový trh zůstal slabý. Nabídka a poptávka se po letech narušení začaly znovu vyrovnávat, ale rok 2024 byl stále poznamenán stagnujícími objemy obchodu, nadbytečnou kapacitou nákladních vozidel a rostoucími provozními náklady – zejména na pracovní sílu a pohonné hmoty -, které snižovaly marže dopravců a poskytovatelů logistických služeb.

Světlým bodem zůstalo elektronické obchodování. Celosvětový maloobchodní prodej přes internet se loni přiblížil 6,3 bilionu dolarů, což zvýšilo poptávku po rychlejším doručování na poslední míli a efektivnějším skladování. Tato poptávka přispěla k rekordnímu růstu letecké nákladní dopravy – jednoho z mála vysoce výkonných druhů dopravy.

Války na Blízkém východě a na Ukrajině zároveň narušily klíčové námořní trasy, jako je Rudé moře, a způsobily, že sazby za námořní přepravu – i když jen dočasně – vzrostly. Narušení související s klimatem – včetně hurikánů v Mexickém zálivu, vlny veder ve Středomoří, zimních bouří v severní Evropě a sucha v Brazílii – dále prověřilo odolnost globálního dodavatelského řetězce.

„Tyto události vedly k prodloužení tranzitních časů, omezení kapacity a volatilitě sazeb v námořní nákladní dopravě, stejně jako k větší závislosti odesílatelů na poskytovatelích logistických služeb třetích stran (3PL), kteří poskytují komplexní podporu,“ dodává zpráva.

Společnost Logistics Management, která se zabývá každou zprávou SoL od jejího založení zesnulým Bobem Delaneym v roce 1989, nabízí hloubkovou analýzu letošních zjištění – zdůrazňuje faktory, které utvářejí dnešní logistické prostředí, a strategie, které profesionálové používají k dosažení prvotřídních výsledků v podmínkách přetrvávající nejistoty.

Stav logistiky v číslech
Mezi pozoruhodné trendy a statistiky ze zprávy SoL patří, že v loňském roce dosáhly náklady na podnikovou logistiku v USA 2,6 bilionu dolarů, což představuje meziroční nárůst o 5,4 %. To představuje 8,7 % národního HDP. V předchozím roce to bylo 2,3 bilionu dolarů a 8,7 %.

Soukromý sektor v USA podpořil 2,7% nárůst produkce v oblasti dopravy a logistiky. To výrazně předčilo podmínky pomalého růstu v Evropě, kde došlo k nárůstu o pouhých 0,6 %.

Logistický průmysl v roce 2024 rovněž zaznamenal v některých oblastech návrat k předpandemickým vzorcům. Byl však také poznamenán stagnací objemu obchodu, nadbytečnou kapacitou nákladních vozidel a rostoucími provozními náklady.

Odvětví nákladní dopravy v USA „vykazovalo ve druhé polovině loňského roku známky oživení“, přičemž spotové sazby i míra odmítnutí nabídek rostly. „Zlepšení však bylo pouze okrajové a očekávaný bod obratu byl odsunut až na rok 2025,“ uvádí zpráva.

Elektronický obchod pokračuje v rychlém tempu. Celosvětové maloobchodní tržby online dosáhly 6,3 bilionu USD. To vedlo k efektivnějšímu doručování na poslední míli, stále agilnějšímu skladování a větší poptávce po letecké přepravě.

Mezitím se očekává, že celosvětová produkce dopravy a logistiky vzroste o 4,1 %. Ve Spojených státech je tento růst v letošním roce odhadován na 2 %, což podle zprávy „odráží stabilní, ale nevýrazný pokrok“.

Očekává se, že do roku 2030 dosáhne celosvětový logistický trh hodnoty 5,9 bilionu dolarů. To představuje 7,2% složenou roční míru růstu (CAGR), která je z velké části způsobena pokračujícím a nepřetržitým růstem elektronického obchodování.

Aby bylo možné udržet krok s tempem elektronického obchodování, bude rok 2025 i nadále ovlivňovat technologie, „přičemž se očekává, že umělá inteligence a automatizace proniknou hlouběji do logistických operací,“ uvádí se v závěru zprávy.

Autoři se zejména domnívají, že zavádění umělé inteligence může působit jako „bod zlomu“, který bude působit proti dlouhodobému poklesu celkové produktivity výrobních faktorů a zvýší globální HDP, protože lidská práce bude přesunuta na plodnější činnosti.

„Logistické firmy se stále více snaží zavádět umělou inteligenci pro přehled o zásobách a rozhodování v reálném čase, zatímco větší automatizace skladů by mohla zvládnout stále více typů úkolů, a zmírnit tak nedostatek pracovních sil,“ uvádějí autoři.

Geopolitické napětí spolu s navrhovanými a přijatými cly a neustále se měnícími obchodními předpisy po celém světě však společně vedou k prodloužení tranzitních časů, kapacitním omezením, volatilitě sazeb v námořní přepravě – to vše vede k prodloužení doby doručení balíčků domů a ke zpožděním. To následně vedlo k většímu spoléhání se na poskytovatele logistických služeb třetích stran (3PL), kteří poskytují komplexní podporu.

Mexiko v loňském roce předstihlo Čínu jako největší obchodní partner Ameriky. Transakce mezi USA a Mexikem dosáhly rekordní výše 840 miliard dolarů – meziroční zlepšení o 6 %. Zpráva však upozorňuje, že tento růst ohrožuje zvýšená hrozba cel ze strany obou zemí.

Modální výhled
Stejně jako v minulosti zůstává nákladní doprava jako největší druh dopravy motorem, který pohání národní dopravní mašinerii. Zpráva společnosti Kearney odhaduje celkový objem odvětví automobilové dopravy v loňském roce na 994 miliard USD, což je jen o málo méně než 1,001 bilionu USD v roce 2023.

Soukromá – neboli specializovaná – nákladní doprava dosáhla v loňském roce 541 miliard dolarů. Za ní následovala celovozová přeprava v hodnotě 387 miliard dolarů. Nákladní doprava menší než kamionová (LTL) činila 66 miliard dolarů – ačkoli údaje společnosti SJ Consulting se kvůli rozdílné metodice pohybovaly kolem 54 miliard dolarů pro LTL.

Širší ekonomický obraz nákladní dopravy se však stal nejistějším. Místo stabilizace jsou nyní vyhlídky zkaleny eskalací globálního geopolitického napětí. Pro americké dopravce mohou cla „představovat nové finanční tlaky“, které v kombinaci s možným poklesem objemu přepravy budou i nadále snižovat marže dopravců v letošním roce a možná i v dalších letech, uvádí zpráva.

Tržby v odvětví balíkové přepravy, které jsou taženy elektronickým obchodem, dosáhly v loňském roce rekordní výše 229,7 miliardy USD. Pětiletá složená roční míra růstu balíkového sektoru činila v loňském roce ohromujících 10,6 %.

Společnost Amazon pokračuje v odklonu od národních přepravců v oblasti doručování na poslední míli – což by mohlo společnosti UPS do druhé poloviny roku 2026 odebrat až polovinu jejího podnikání, předpovídá zpráva. To by UPS přinutilo provést strategické úpravy své sítě a strategie uvádění zboží na trh, dodává zpráva.

Letecká nákladní doprava zažila v loňském roce boom a dosáhla tržeb ve výši 100,5 miliardy dolarů, ačkoli její pětileté CAGR činilo pouhých 2,6 %. Zpráva uvádí, že neočekává, že by růst letecké nákladní dopravy v letošním roce pokračoval stejným tempem jako loni.

Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) předpokládá, že objem nákladu v letošním roce dosáhne 80 milionů tun, což představuje 5,8% nárůst oproti roku 2024, což je přibližně poloviční tempo růstu v roce 2024. Předpokládá se, že celkové příjmy leteckých společností letos poprvé překročí 1 bilion dolarů. Očekává se, že příjmy z letecké nákladní dopravy se budou podílet 157 miliardami dolarů, což představuje přibližně 16 % z celkového objemu – v porovnání s vysokým podílem 41 % v roce 2021.

Námořní doprava se v roce 2024 těšila velkému zájmu a dosáhla příjmů ve výši 161,6 miliardy dolarů. To je téměř dvojnásobek příjmů železnice ve výši 97,3 miliardy dolarů. Železnice měla nejnižší pětiletý růst CAGR ze všech druhů dopravy, pouhých 3,1 %.

Nadcházející výzvy
Před odborníky na řízení logistiky není nouze o výzvy. Patří mezi ně otravná inflace, která ovlivňuje výdaje na pracovní sílu a stroje, a pak jsou tu frustrující tarify.

„Celní opatření typu Tit-for-Tat se stanou nedílnou součástí mezinárodní obchodní politiky a naruší globální dodavatelský řetězec a logistický průmysl,“ uzavírají autoři.

Světová obchodní organizace (WTO) předpovídá, že světový obchod by se letos mohl snížit o 0,2 %. Pokles obchodu se očekává zejména v Severní Americe, kde by mohl vývoz klesnout o 12,6 % a dovoz o 9,6 %, v závislosti na tom, jak lepkavá by tato cla byla v budoucnu.

„Ačkoli se v roce 2024 výrazně snížil nearshoring do Mexika a Kanady, tato strategie zůstává pro generální ředitele atraktivní a očekává se její růst, což může zvýšit objem severoamerické nákladní dopravy, ale zatížit pohraniční infrastrukturu,“ uvádí zpráva

Samozřejmě, že si za to z velké části můžeme sami. To proto, že největší divokou kartou je dopad celního programu Trumpovy administrativy, který je v současné době testován u soudů. „Bude trvat nějakou dobu, než se vyřeší celá škála dopadů na globální poptávku a nabídku,“ uvádí zpráva.

Souhrnně lze říci, že rok 2024 byl pro logistický průmysl „rokem relativní stabilizace a adaptace, uzavírá zpráva SoL. To zase položilo základy pro „agilnější“ schopnosti.

„Očekává se růst,“ uvádějí autoři. „Bude podpořen technologickým pokrokem a zlepšujícími se tržními podmínkami, ale úspěch bude záviset na překonávání přetrvávajících nejistot, přičemž v centru pozornosti bude především vznikající nové tarifní prostředí.“

Jinými slovy, připravte se na proplouvání mlhavějšími podmínkami.

Zdroj: Logistics MANAGEMENT

Poslední dílek secesní mozaiky: začíná závěrečná fáze obnovy Fantovy budovy

Správa železnic pokračuje v rekonstrukci vnitřních prostor Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží. Citlivou obnovou nyní projdou interiéry prakticky v celém jižním křídle secesního objektu a vyšší patra v jeho severní a střední části. Práce potrvají do léta 2029 a stejně jako v předchozích etapách budou probíhat v úzké spolupráci s památkáři a restaurátory. Celkové náklady dosahují 666 milionů korun.

Rekonstrukci historické budovy navržené architektem Josefem Fantou na začátku minulého století provádí Správa železnic postupně od roku 2019. Nejprve přišla na řadu její střecha a fasáda, v letech 2021 až 2023 navázala obnova kulturních sálů v severní části. Ty se nyní velmi často využívají pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Cennějších příkladů secesní architektury mnoho nenajdeme, a je proto dobře, že Správa železnic věnuje Fantově budově péči, kterou si právem zaslouží. Stavební práce budou probíhat pod dohledem památkářů, ke slovu se stejně jako při předchozí etapě dostanou i restaurátoři. Výsledkem budou interiéry v podobě, jakou měly při otevření budovy před více než sto lety,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Obnovou projdou stávající kanceláře, přibudou nové komerční prostory. Nejcitlivější částí právě začínající rekonstrukce budou práce na Vládním salónku, který se nachází v jižní věži u prvního nástupiště.

Odborníci velmi oceňovali způsob, jakým jsme obnovili první část Fantovy budovy. I díky pečlivé a citlivé rekonstrukci se Fantův a Sloupový sál staly populární lokalitou pro pořádání konferencí a eventů, akce se tu konají téměř každý den,“ popisuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. „Péče o kulturní dědictví představuje pro Správu železnic rovnocennou prioritu s modernizačním úsilím. Rekonstrukce Fantovy budovy je toho nejlepším důkazem,“ dodává.

Zásadní změnou projde příjezdová hala v jižní části budovy. Stavbaři zde odstraní nepůvodní strop z poloviny minulého století, a to i s použitím horolezecké techniky. Nad příjezdovou halou tak opět vznikne vysoký prostor se secesně zdobeným stropem.

V jižním podchodu projdou rekonstrukcí veřejné toalety a díky novému výtahu vznikne propojení jižního podchodu s Fantovou budovou.

Stavba je rozdělena na tři fáze, během kterých bude docházet ke stěhování jednotlivých pracovišť. Jediným omezením pro cestující bude uzavření původní příjezdové haly během bouracích prací.

Zhotoviteli stavby jsou AVERS a GEOSAN GROUP. Celkové náklady dosahují 666 562 662 korun, financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Správa železnic

Nošovické automobilce Hyundai loni klesl zisk o 3,13 mld. na 10,74 miliardy Kč

Automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku loni klesl čistý zisk o 3,13 miliardy na 10,74 miliardy korun. Pokles představuje 22,5 procenta. Podniku mírně klesly i tržby, o 1,2 miliardy, tedy 0,6 procenta, na 187,79 miliardy korun. Společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.

„Poptávka po elektrických vozidlech v Evropě nerostla tak, jak se očekávalo, což se promítlo i do našich výrobních výsledků. Díky vysoké efektivitě výroby, zájmu o vozidla se spalovacími a hybridními motory, schopnostem našich zaměstnanců a dodavatelů jsme se ale s nelehkými okolnostmi dokázali vypořádat,“ uvedl prezident HMMC Changki Lee.

Slezská automobilka loni vyrobila 330.890 aut. Bylo to o 9610 vozů méně než v roce 2023, pokles činil meziročně 2,8 procenta. Prezident uvedl, že továrna splnila stanovený výrobní plán. „Navázali jsme tak na úspěšné předchozí roky, kdy jsme dokázali překonat dopady pandemie, narušené dodavatelské řetězce a polovodičovou krizi,“ uvedl. Letošní plán výroby je přibližně 295.000 vozů.

„Navzdory složitým podmínkám, které provázely automobilový průmysl v Evropě, se podařilo realizovat naplánované projekty a pokračovat v inovacích, výrobě i podpoře regionu,“ uvedl prezident.

Nejvíce vozů loni z Nošovic zamířilo do Británie, Německa, Španělska, Francie a Polska. Do těchto zemí putovalo přes 46 procent produkce. Česká republika byla s více než 16.000 auty (necelých pět procent produkce) na šestém místě. Firma dodala auta také na Střední východ, do Mexika, Maroka, Kolumbie nebo Austrálie.

Největší podíl výroby připadal i v roce 2024 na Tucson, který je nejprodávanějším modelem značky Hyundai v Evropě a tvořil přibližně 72 procent celkové produkce. Jediným čistě elektrickým vozidlem, které se v Nošovicích vyrábí, je model Hyundai Kona Electric. Jeho podíl na výrobě činil loni deset procent, předloni to bylo 13 procent. Automobilka dále produkuje vozy řady i30 a sportovní model Hyundai i30 N.

„Rok 2025 přinese pro Hyundai Motor Manufacturing Czech řadu výzev. Trh s elektrickými vozidly a přísné emisní regulace budou vyžadovat pečlivé plánování výroby a koordinaci s dodavatelskými kapacitami. I přes nelehkou situaci v autoprůmyslu pevně věřím, že jsme připraveni úspěšně čelit všem výzvám,“ uvedl prezident.

Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Závod má přibližně 3100 zaměstnanců, dalších asi 8700 lidí pracuje pro jeho přímé dodavatele.

Zdroj: ČTK

EU investuje 2,8 miliardy eur do modernizace evropské dopravní sítě

Evropská unie investuje 2,8 miliardy eur (asi 69 miliard Kč) do 94 dopravních projektů na podporu mobility. Peníze budou směřovat na modernizaci železnic, vnitrozemských vodních cest a námořních tras a měly by pomoci lépe propojit evropské regiony a města. Pět podpořených projektů je z České republiky, týkají se železniční dopravy a stojí za nimi Správa železnic, ČD Cargo a ARRIVA vlaky s.r.o.

Železniční doprava obdrží největší podíl finančních prostředků, konkrétně 77 procent z celkového objemu. Investice budou podle komise zaměřeny na zásadní modernizaci infrastruktury, zejména v zemích podporovaných v rámci kohezní politiky. „To zahrnuje výstavbu Rail Baltica v pobaltském regionu a Polsku a zlepšení v Řecku a na Slovensku. Vysokorychlostní železniční tratě budou rovněž vybudovány v Česku a Polsku,“ uvedla unijní exekutiva v prohlášení.

Jedním z projektů české Správy železnic je výstavba nové vysokorychlostní trati v úseku Nezamyslice-Kojetín. Druhý projekt se týká propojení na úseku Kojetín-Přerov. Dva projekty společnosti ČD Cargo souvisí s dodávkou a instalací palubních jednotek zabezpečovacího systému ETCS do mezinárodně provozovaných nákladních lokomotiv. Pátý projekt společnosti ARRIVA vlaky s.r.o. se týká nasazení zabezpečovacího zařízení ETCS pro lokomotivy řady 650 v Plzeňském kraji.

Celkem 94 projektů bylo vybráno z 258 žádostí předložených v rámci nedávné výzvy, která byla uzavřena letos 21. ledna. Finance z EU na tyto projekty budou poskytovány ve formě grantů, které se používají ke spolufinancování celkových způsobilých nákladů projektu.

Celkový rozpočet programu Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v oblasti dopravy na období 2021 až 2027 činí 25,8 miliardy eur. Je k dispozici pro financování projektů ve všech členských státech EU a rovněž na Ukrajině a v Moldavsku.

Zdroj: ČTK

Letiště ve Francii zrušila kvůli stávce přes 1500 letů, dotýká se to i Česka

Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro včerejšek a dnešek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 300.000 cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.

Dispečeři protest za lepší pracovní podmínky naplánovali na konec týdne, v němž francouzským školákům končí výuka a letiště bývají velmi vytížena kvůli cestám na prázdniny. Stávkují členové druhé největší odborové organizace dispečerů UNSA-ICNA, k nimž se připojila třetí nepočetnější unie Usac-CGT. Nejsilnější organizace SNCTA, která zastupuje na 60 procent dispečerů, protest nepodporuje. Podle agentury AFP se do stávky zapojilo 270 z celkových 1400 dispečerů ve Francii.

Úřad pro civilní letectví (DGAC) požádal aerolinky, aby dnes snížily počet letů na pařížských letištích o 25 procent. Terminály v Lyonu, Marseille či Montpellier provoz omezily o třetinu, v Nice či Bastii až o polovinu.

V pátek by na pařížských letištích mělo být až o 40 procent letů méně, pro ostatní terminály se požadavky většinou nemění.

„Přes tato preventivní opatření se na francouzských letištích dají očekávat významné problémy a zpoždění,“ uvedl úřad podle listu Le Figaro. Dopoledne přistávala například v Nice letadla průměrně o hodinu a půl později, odlety byly opožděné o tři čtvrtě hodiny, píše AFP.

Letecká společnost Air France oznámila, že upraví počet svých letů. Nízkonákladové aerolinie Ryanair se dnes a v pátek chystají zrušit celkem 170 letů, což naruší cestovní plány více než 30.000 lidí, uvedla agentura Reuters.

Asociace Airlines for Europe sdružující významné evropské aerolinky označila stávku za nepřijatelný krok, který naruší prázdninové plány tisíců lidí. „Airlines for Europe důrazně odsuzuje stávku francouzské letové kontroly, která se koná dnes a zítra,“ uvedlo sdružení. Dodalo, že na dovolenou během jednoho z nejrušnějších období letní cestovní sezony neodletěly desítky tisíc lidí.

Pražské letiště v Ruzyni v souvislosti se stávkou dnes evidovalo zrušený polední odlet do Paříže a následný přílet z francouzské metropole, řekla ČTK mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Na pátek pražské letiště na svém webu uvádí zrušený let z Paříže s přistáním v 13:35. Neodletí ani následná linka do francouzské metropole s plánovaným startem ve 14:15.

Zdroj: ČTK

Senát je proti zavedení každoročních technických prohlídek starších vozidel

Senát je proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v dnešním usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Senát se postavil rovněž proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

„Znamenalo by to jenom zátěž pro české občany a firmy,“ řekl senátorům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Bezpečnosti silničního provozu, kterou argumentuje Evropská komise, by to podle něho nic nepřineslo. V Česku platí dvouletý cyklus povinných technických prohlídek. Četnost by měla podle Kupky zůstat na určení členských států.

„Starší vozidla mají obvykle více závad, častěji se účastní nehod a představují vyšší podíl vozidel s vysokými emisemi. Každoroční kontrola starších osobních a lehkých užitkových vozidel může významně přispět ke snížení počtu nehod a škodlivých emisí,“ zdůvodnila návrh Evropská komise. Nová pravidla zohledňují podle ní narůstající počet elektromobilů na evropských silnicích a mají rovněž reagovat na nově vznikající technologie.

Návrh má také zvýšit ochranu spotřebitelů před hrozbou stočených tachometrů. Údaje by musely zaznamenávat i jiné subjekty než stanice technické kontroly, což by podle Senátu vedlo k administrativní zátěži. Komise vyžaduje, aby členské státy zaznamenávaly údaje z počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátních databází a v případě nové registrace je zpřístupňovaly ostatním členským státům.

Senát se zabýval také navrženou změnou emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Senát rychlé představení změny uvítal, v souladu s postojem vlády pokládá za vhodnější prodloužení období na pět let. „Budeme to prosazovat v rámci celkové revize emisních cílů,“ řekl Kupka.

Horní komora chce také revizi emisních norem pro nová těžká vozidla. S ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu žádá přehodnocení emisních cílů pro osobní a dodávkové automobily pro rok 2035, kdy už nemá být možný prodej nových vozidel se spalovacími motory.

Zdroj: ČTK

Část Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi povede tunely, rozhodla vláda

Připravovaná část Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi povede přes tunely. Rozhodla o tom dnes vláda, podle níž jde o jedinou možnou variantu pro tento úsek. Silničáři by tak měli nyní variantu úseku s tunely dál rozpracovat. Stát by zároveň měl na podzim začít s výkupem pozemků pro severní část okruhu z Březiněvsi k Ruzyni. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stavba úseků má začít v roce 2028.

Stát v současnosti připravuje dostavbu čtyř úseků Pražského okruhu. Ve výstavbě je nyní úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1. U dalších dvou úseků mezi Ruzyní a Březiněvsí chce podle Kupky stát na podzim zahájit výkup pozemků potřebných pro stavbu.

Téměř 14kilometrový úsek mezi Březiněvsí a Satalicemi by tak měl být poslední částí okruhu, která by měla projekt uzavřít. Stát u ní zvažoval variantu s tunely a druhou variantu se zahloubením trasy.

„Dnes jsme rozhodli, že budeme pokračovat v řešení s variantou s tunely,“ řekl Kupka. Krok vlády je podle něj důležitý pro další posun v přípravě úseku. „Všechny samosprávy nám daly najevo, že je to jediné možné řešení,“ dodal ministr.

Stavba Pražského okruhu je rozdělena na 11 úseků, zprovozněných je zatím sedm. Naposledy se okruh řidičům rozšířil v roce 2010, kdy byl zprovozněn úsek od D1 k D5. První úsek se otevřel zhruba před 40 lety, a to 20. září 1983.

Zdroj: ČTK

MHD v Praze loni využilo 1,1 mld. lidí, meziročně o 17,6 mil. více

Veřejnou dopravou loni v Praze jelo asi 1,1 miliardy lidí, meziročně o 17,6 milionu více. Celkem vozy pražské MHD po metropoli najezdily 210,6 milionu kilometrů, oproti předchozímu roku o 4,4 milionu více. Největší podíl kilometrů připadl na autobusy, na druhém místě bylo těsně před tramvajemi metro. Celkové náklady na provoz veřejné dopravy byly 26,8 miliardy korun, což byl meziroční nárůst o 700 milionů korun. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK) pro loňský rok, kterou má ČTK k dispozici.

V Pražské integrované dopravě (PID) loni jezdilo celkem 404 linek veřejné dopravy, z toho 230 jen na území metropole a 174 příměstských. V Praze jezdily tři linky metra, 36 linek tramvají a 183 linek autobusů a trolejbusů. Do PID bylo zapojeno rovněž 40 vlaků, šest přívozů a lanovka na Petřín, kterou dopravní podnik loni v září odstavil kvůli rekonstrukci. Z celkových nákladů na provoz dotovala 81,4 procenta Praha, kolem procenta stát a 17,5 procenta plynulo z tržeb za jízdné.

Autobusy v metropoli loni najezdily 85,5 milionu kilometrů, meziročně o 1,7 milionu více. Počet kilometrů se zvedl i u metra, a to o 1,4 milionu na 60,2 milionu kilometrů. U tramvají byl celkový nájezd 59,6 milionu kilometrů, o 1,5 milionu více než o rok před tím. Nejméně najezdily v Praze vlaky, a to 5,3 milionu kilometrů, což byl meziročně pokles o 200.000 kilometrů.

Přestože autobusy najezdily nejvíc kilometrů, lidé nejčastěji využívali metro. Vlaky podzemní dráhy svezly loni zhruba 378,8 milionu lidí, což tvořilo 34,3 procenta celkové přepravy a meziročně to bylo o asi 17,8 milionu více. Tramvaje využilo 344,9 milionu cestujících, což bylo o asi 2,2 milionu více než o rok dříve. Počet cestujících v autobusech a trolejbusech zůstal zhruba stejný a činil asi 275,1 milionu lidí. Nejméně lidé využívali přívozy, svezlo se jimi 579.520 lidí, meziročně o něco méně.

V případě veřejné dopravy okolo hlavního města, která spadá do PID, se zvýšil počet obcí, kam spoje PID zajíždějí, a sice z předloňských 1363 na loňských 1383. V PID bylo zahrnuto 591 železničních zastávek a jezdilo 494 příměstských a regionálních autobusových linek PID.

Vývoj dopravních výkonů na území Prahy (v milionech km)

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Metro 58,1 59,2 60,9 56,7 56,8 58,9 58,8 60,2
Tramvaje 57,9 57,7 58,5 54,4 54,1 58 58,1 59,6
Autobusy 79,6 82,1 82,5 78,4 79,3 83,6 83,3 85,5
Vlaky 5,2 5,4 5,7 5,7 5,6 5,5 5,5 5,3
Celkem 200,8 204,4 207,6 195,2 195,8 206 206 210,6

Zdroj: ČTK

Uvnitř společnosti ALAN: Logistika pomoci při katastrofách

Logistický kalendář

CILF