Domů Blog

SVETZE SE RTOČKEM NEBO KAROSOU A OSLAVTE 75 LET AUTOBUSŮ V ČB

V úterý 8. září uplyne přesně 75 let od chvíle, kdy do ulic Českých Budějovic vyjela první pravidelná autobusová linka MHD. Výročí oslavíme tam, kde se autobusům sluší nejvíc – na cestě.

Na speciální jízdy vypravíme historické autobusy Škoda 706 RTO MEX z šedesátých let a Karosa B 732 z let devadesátých.

Mariánského náměstí vyjedou v 15:30, 16:30 a 17:30 a my doufáme, že budete u toho s námi. Nenechte si ujít příležitost zajet si do minulosti. Jízdenky můžete pořídit už teď v předprodeji na CBsystem.

 

Zdroj: DPMCB

Rekonstrukce vlečky Šlapanov

Program Doprava 2021–2027 podpoří částkou 9,7 milionu korun rekonstrukci 460 metrů dlouhého úseku železniční vlečky společnosti ČEPRO v Šlapanově na Vysočině.

Ilustační foto: CZ LOKO

Cílem projektu, který bude spolufinancován Fondu soudržnosti EU, je nejen zvýšit bezpečnost a efektivitu vlečky, ale také zajistit její celoroční bezproblémový provoz, a to například instalováním systému elektrického ohřevu výhybek.  Projekt přispívá k posílení napojení podniku na železniční síť, podpoře přesunu přeprav ze silnic na železnici a snižování environmentální zátěže.

Zdroj: ŽESNAD

Waymo hodlá napřesrok v Německu spustit taxislužbu bez řidičů

Společnost Waymo z amerického technologického konglomerátu Alphabet hodlá v příštím roce spustit v Německu taxislužbu bez řidičů. Firma o tom informovala na svých internetových stránkách. Německo se tak stane prvním trhem společnosti Waymo v Evropské unii, napsal server CNBC.

Firma oznámila, že již v příštích týdnech zahájí v Mnichově testovací jízdy svých autonomních vozů. Dodala, že během této testovací fáze budou automobily mapovat silniční síť, řídit je prozatím budou vyškolení profesionálové. Testování má zajistit, aby se systém přizpůsobil specifikům místní dopravy před spuštěním komerčního provozu taxislužby v závěru příštího roku.

„Mnichov je světovým centrem mobility a strojírenství. To, že se staneme součástí tohoto města, je důležitým mezníkem v naší globální expanzi,“ uvedla šéfka podniku Tekedra Mawakanaová. „V rámci přípravy na spuštění služeb je naší nejvyšší prioritou, abychom si získali důvěru komunity,“ dodala.

Společnost Waymo je podle serveru CNBC dominantním hráčem v oblasti taxislužeb bez řidiče ve Spojených státech. V současnosti působí v 11 amerických městech a pracuje na expanzi do 19 dalších. Mnichov je po Londýně a Tokiu teprve třetím městem mimo USA, kde Waymo plánuje spuštění služeb, píše CNBC.

Klíčovou součástí konglomerátu Alphabet je internetová společnost Google. Ta provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač na světě a je světovou jedničkou v internetové reklamě. Stojí také za operačním systémem Android, který používají téměř všichni výrobci chytrých telefonů.

Zdroj: ČTK

Stav dálnic a silnic I. třídy bude v ČR sledovat diagnostický vůz nové generace

Stav dálnic a silnic první třídy bude od podzimu v Česku sledovat diagnostický vůz nové generace. Usnadňuje dlouhodobé plánování údržby a investic, pomáhá též zvolit vhodný způsob a snižovat náklady na celkové opravy až o desítky procent. Data umí prostřednictvím čidel, kamer a dalšího vybavení snímat i při stokilometrové rychlosti a včas odhalit trhliny, vyjeté koleje a další problémy. Vozidlo v Rudné u Prahy představily Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a společnost VARS, která ho bude na základě tendru provozovat.

S komplexním technologickým vybavením stojí vozidlo nazvané CleverRA Car EVO přes 20 milionů korun, drtivou většinu ceny tvoří technologie.

Dosud stav silnic monitoroval vůz staršího typu. Je v provozu 11. sezonu a zkontroloval přes půl milionu kilometrů silnic, řekl dnes novinářům ředitel společnosti VARS Tomáš Miniberger.

Nový vůz má senzory s vyšším rozlišením, proto je při měření přesnější a jeho provoz je efektivnější. Zajistí také vyšší přesnost dat o poloze a využívá takzvané sférické kamery. „Umožňuje to snímat objekty, zejména vybavení komunikace. To znamená záchytná zařízení, jako jsou svodidla, sloupky, svislé dopravní značky, vodorovné dopravní značky. Jsme schopni snímat jak to, že tam jsou, tak jejich polohu, tak jejich vlastnosti,“ uvedl Miniberger. Diagnostický vůz snímá zhruba čtyřmetrový pás, každý jízdní pruh proto musí projet samostatně.

Vůz zpravidla měří devět až 12 hodin denně, sedm dní v týdnu. ŘSD data využívá jako jeden z nejdůležitějších podkladů pro odborné rozhodování a efektivní plánování péče o silnice. Data vyhodnocuje speciální software. „Pokud my máme dobrá data, máme je pravidelně s vysokou přesností, tak jsme schopni potom správně volit tu technologii a včasnost provedení opravy, abychom maximalizovali délku životnosti těch vozovek,“ doplnil ředitel úseku kontroly kvality staveb ŘSD Jiří Hlavatý.

Zásadní uplatnění má podle něj měření třeba u cementobetonových povrchů vozovek, kde pomáhá k dosažení jejich maximální životnosti, což je 30 let. „Abychom dosáhli právě těch 30 let životnosti toho cementobetonového krytu, je potřeba sledovat jeho nasákavost a to znamená nějaké mikrotrhliny a změny toho povrchu, kde právě toto vozidlo intenzivně využíváme v každoročním nájezdu sběru těch dat, která se musí vyhodnocovat,“ vysvětlil Hlavatý.

V Česku je zhruba 1500 kilometrů dálnic a asi 6000 kilometrů silnic první třídy.

Zdroj: ČTK

Odhady: Čínské značky mohou do deseti let v Evropě vyrábět 1,5 milionu aut ročně

Čínské automobilky do deseti let zřejmě výrazně zvýší objem výroby aut přímo v Evropě. Letos by měly v Evropě vyrobit kolem 90.000 aut, do roku 2030 by se ale výroba mohla zvýšit na jeden milion a v roce 2035 až na 1,5 milionu aut ročně. S odkazem na prognózu analytické společnosti Mobility Global to napsal server Carscoops.

Hlavním centrem výroby čínských automobilů v Evropě se stalo Španělsko. V současnosti se v Evropě vyrábějí auta čínských značek jako BYD, Leapmotor a Chery, výrobu v celé Evropě ale zvyšují i značky Jaecoo, Omoda a další. Čínské značky letos auta vyrábějí buď v nových továrnách, nebo ve stávajících závodech, které se dosud plně nevyužívaly.

Evropští zákonodárci se snaží zajistit, aby se čínské značky při výrobě nových aut nespoléhaly výhradně na čínské komponenty a místo toho spolupracovaly s místními dodavateli. Chtějí toho dosáhnout prostřednictvím takzvaného Aktu o průmyslovém akcelerátoru (Industrial Accelerator Act, IAA), jehož cílem je posílit průmyslovou základnu Evropy a podpořit domácí výrobu.

Podrobnosti se stále dolaďují, ale očekává se, že opatření IAA zavede kvóty na podíl evropských dílů, které se budou muset používat ve vozidlech vyráběných na evropském kontinentě. Bez tohoto opatření hrozí, že Čína v EU otevře čistě montážní závody pro čínské komponenty – s minimální přidanou ekonomickou hodnotou pro Evropany, domnívá se ekonom Sander Tordoir.

Automobilka BYD se nyní chystá zahájit výrobu v Maďarsku a zároveň chce svou evropskou výrobní základnu rozšířit o závod ve Španělsku. Tam už se vyrábí několik aut značek Jaecoo a Omoda a brzy tam začne elektromobily vyrábět i společnost Leapmotor, a to v závodě společnosti Stellantis v Zaragoze. Automobilka Geely bude rovněž vyrábět auta ve Valencii v rámci partnerství s Fordem.

Hlavním důvodem, proč začaly čínské značky budovat výrobní kapacity přímo v Evropě, je snaha vyhnout se vysokým dovozním clům. Pokud však opatření IAA přiměje automobilky, aby více využívaly evropské dodavatele a vyráběly větší množství komponentů přímo v Evropě, budou muset značky jako BYD, které mají vysokou míru tzv. vertikální integrace, zvážit, zda se jim takové investice vyplatí. Vertikální integrace znamená, že firma si sama zajišťuje více článků výrobního řetězce, místo aby je nakupovala od externích dodavatelů.

„Protože aby mohl být vůz považován za ‚Made in Europe‘, musela by se pak přímo v Evropě vyrábět velká část komponentů, včetně baterie,“ řekl serveru Automobilwoche Gregor Williams z think-tanku Rhodium Group.

V zemích EU se loni zaregistrovalo 10,82 milionu nových osobních aut, což byl meziroční nárůst o 1,8 procenta, uvádí Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Pokud se vezme v úvahu také Británie a země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), což je Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko, pak se počet registrací aut zvýšil o 2,4 procenta na 13,27 milionu.

Zdroj: ČTK

Dopravci čekají na peníze v průměru 59 dní. Dlouhé splatnosti dál brzdí růst firem.

Platební morálka v dopravě se v Česku dlouhodobě drží na relativně dobré úrovni. Přesto mají malé a střední dopravní firmy stále jeden zásadní problém: na své peníze čekají příliš dlouho. Podle Indexu platební morálky Malcom Finance za první čtvrtletí roku 2026 činila průměrná doba od vystavení faktury do jejího uhrazení 59 dní. Co to znamená pro dopravce v praxi a jak mohou výpadky cash flow řešit? O tom jsme hovořili s Jaroslavem Tonem, CEO společnosti Malcom Finance.

Jak aktuálně hodnotíte situaci na trhu financování v dopravě a logistice?

Doprava a logistika patří mezi obory, které jsou na stabilním cash flow přímo závislé. Dopravci platí naftu, mýto, leasingy, servis vozidel nebo mzdy řidičů prakticky okamžitě, zatímco na úhradu faktur často čekají týdny až měsíce.

V posledních letech sice vidíme určité zlepšování platební morálky, ale realita je taková, že většina menších dopravců stále financuje významnou část svého provozu z vlastních zdrojů nebo externího financování. To omezuje jejich schopnost růst a reagovat na nové obchodní příležitosti.

Malcom Finance pravidelně zveřejňuje Index platební morálky. Co přesně tento ukazatel měří a proč by měl dopravce zajímat?

Index platební morálky ukazuje, jak dlouho ve skutečnosti trvá, než je faktura zaplacena. Nesledujeme pouze sjednanou splatnost, ale také průměrné opoždění po splatnosti. Jinými slovy měříme rozdíl mezi tím, kdy měl odběratel zaplatit, a kdy skutečně zaplatil.

Výhodou indexu je, že vychází z reálných dat. V současnosti pracujeme s více než 350 tisíci profinancovanými fakturami a databází 90 tisíc ověřených odběratelů v silniční dopravě napříč Evropou. Pro dopravce je to velmi praktická informace, protože přímo ukazuje, jak rychle se mu vracejí peníze za odvedenou práci.

Jaká čísla přineslo první čtvrtletí roku 2026 pro Českou republiku?

V Česku dosáhl Index platební morálky hodnoty 59 dní. Tvoří jej průměrná sjednaná splatnost 53 dní a dalších 6 dní opoždění po splatnosti.

Na první pohled může jít o relativně malé zpoždění, ale důležitý je vývoj. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 bylo opoždění pouze dva dny. Během jediného kvartálu se tedy ztrojnásobilo na šest dní, což představuje nejvýraznější nárůst od přelomu let 2021 a 2022. Zároveň je aktuální hodnota nad dlouhodobým průměrem, který od roku 2021 činí 4,4 dne.

Přesto se meziročně situace v Česku mírně zlepšila. Jak si tento vývoj vysvětlujete?

Je pravda, že ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2025 se index zlepšil o jeden den, tedy z 60 na 59 dní. To ukazuje, že dlouhodobý trend není negativní.

Na druhou stranu bych byl opatrný s přílišným optimismem. Meziroční zlepšení o den je pozitivní, ale z pohledu dopravce se stále bavíme o téměř dvou měsících čekání na peníze. To je období, během kterého musí financovat provoz firmy bez toho, aby měl za svou práci zaplaceno.

Česko se zároveň propadlo v evropském žebříčku z třetího na osmé místo. Znamená to zhoršení konkurenceschopnosti českého trhu?

Ne nutně. Je důležité správně interpretovat kontext.

Česko i Slovensko sice v žebříčku klesly, ale hlavním důvodem nebylo dramatické zhoršení jejich vlastních výsledků. Ostatní evropské trhy se zlepšovaly rychleji. Výrazný posun zaznamenalo například Německo, které se během jediného kvartálu posunulo z desátého na první místo. Výrazně si polepšilo také Rumunsko a dobře si vedlo Švýcarsko.

„Přeskupení v první polovině žebříčku je výraznější, než jsme čekali. Německo a Rumunsko zrychlily proplácení faktur skokově, zatímco u nás se opoždění naopak prodloužilo. Česko a Slovensko tak zůstávají v horní polovině Evropy, ale náskok, který jsme si drželi vůči zbytku kontinentu, se zmenšil,“ říká Jaroslav Ton.

Co konkrétně znamená čekání téměř 60 dní na úhradu faktury pro malého nebo středního dopravce?

V praxi velmi mnoho. Představme si dopravce s deseti kamiony. Náklady mu vznikají každý den. Musí tankovat, platit mýtné, leasingové splátky, servis, pojištění i mzdy.

Pokud čeká na úhradu faktur v průměru 59 dní, financuje dva měsíce provozu z vlastních prostředků. To může mít dopad na investice, obnovu vozového parku nebo třeba schopnost přijmout větší zakázku.

Často se setkáváme s tím, že firma má dostatek práce i zakázek, ale limituje ji provozní kapitál. Peníze má „na cestě“ ve vystavených fakturách, nikoli na účtu.

Jak může takovou situaci řešit faktoring?

Princip je jednoduchý. Dopravce vystaví fakturu a místo čekání na její splatnost získá většinu prostředků prakticky okamžitě. Může je využít na běžný provoz nebo další zakázky.

Faktoring tak zkracuje dobu mezi provedením přepravy a přijetím peněz. V době, kdy jsou splatnosti běžně kolem 60 až 90 dní, jde o efektivní způsob, jak stabilizovat cash flow a omezit závislost na provozních rezervách nebo dražších formách financování.

Jaké doporučení byste dal dopravcům pro druhou polovinu roku 2026?

Základním doporučením je nepodceňovat prevenci. V situaci zhoršování platební morálky nestačí sledovat vlastní finance, stejně důležité je prověřovat obchodní partnery a jejich platební historii.

Vidíme, že situace se může mezi jednotlivými kvartály poměrně rychle měnit. Firmy by proto měly aktivně pracovat s řízením pohledávek, sledovat bonitu odběratelů a využívat nástroje, které jim pomohou udržet stabilní cash flow. Pomoci může i pojištění faktur proti nezaplacení, které je součástí našeho faktoringu.

Dopravcům bych doporučil dívat se při výběru zakázek nejen na délku splatnosti, ale také na jejich celkovou ekonomiku. Řada zahraničních odběratelů nabízí vyšší marže, i když jsou spojeny s delšími splatnostmi faktur. Pokud má dopravce svého obchodního partnera prověřeného a současně využívá faktoring, nemusí být delší čekání na úhradu překážkou. Naopak si může díky faktoringu zachovat stabilní cash flow a zároveň získat přístup k výnosnějším zakázkám. V nadcházejících vytíženějších měsících to může být pro řadu dopravců cesta, jak posílit svou konkurenceschopnost.

„Přestože se výsledky v Česku mezičtvrtletně zhoršily jen o dva dny, dopravci stále čekali na úhradu zhruba 60 dní. Právě proto zůstává faktoring klíčovým nástrojem. Pomáhá překlenout dlouhé čekání na platbu a stabilizovat cash flow,“ uzavírá Jaroslav Ton.

Index platební morálky Malcom Finance vychází z dat více než 300 000 profinancovaných faktur a databáze 90 000 ověřených odběratelů v silniční dopravě v Evropě. V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhla Česká republika hodnoty 59 dní, Slovensko 55 dní a Polsko 63 dní. 

Zdroj: Malcom

BIOTECHNOLOGIE OTEVÍRÁ NOVÉ MOŽNOSTI RECYKLACE BETONU. VĚDCI Z FAKULTY STAVEBNÍ ČVUT A VŠCHT ZPEVŇUJÍ BETONOVÝ PRACH POMOCÍ BAKTERIÍ

Jak využít nejjemnější část betonového odpadu, pro kterou dnes recyklace jen obtížně hledá uplatnění a která často končí na skládkách? Vědci Fakulty stavební ČVUT v Praze a Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha v rámci výzkumného projektu prokázali, že tento betonový prach lze pomocí bakteriálně řízených procesů spojit do soudržného materiálu – a to bez použití cementu. Výzkum přitom přinesl nečekané zjištění: účinnější než původně testované ureolytické bakterie byly bakterie využívající jiný mechanismus biomineralizace, při kterém nevzniká jako vedlejší produkt amoniak. Projekt ohodnotila Grantová agentura ČR jako vynikající a na dosažené výsledky nyní navazuje další základní výzkum.

Nejjemnější betonový prach tvoří přibližně pětinu recyklovaného materiálu. Kvůli jeho vlastnostem ho nelze ve větším množství vracet do nových cementových směsí, většinou končí jako odpad nebo nekvalitní zásyp a představuje tak dlouhodobý problém. Cílem společného výzkumu odborníků z Fakulty stavební ČVUT a VŠCHT s názvem „Mikrobiologicky indukované srážení kalcitu při recyklaci betonu pro produkci materiálů se zápornou uhlíkovou stopou“ proto bylo ověřit, zda lze betonový prach biologickou cestou zpevnit a vytvořit z něj materiál s potenciálem pro další využití ve stavebnictví.

„Je známé, že bakterie dokážou vytvářet minerální krystaly, které fungují jako přírodní „lepidlo“. Ve světě se používají na zpevňování zemin a písků, na opravy kamene nebo na samohojivý beton. Avšak aplikace na nejjemnější odpadní frakci betonu v literatuře popsána nebyla, šlo o naprosto nezmapovaný terén,“ vysvětluje unikátnost svého výzkumu doc. Václav Nežerka, hlavní řešitel projektu z Katedry fyziky Fakulty stavební ČVUT. Jak dále popisuje, cílem výzkumného týmu nebylo vytvořit nový stavební materiál za každou cenu, ale zjistit, zda lze biologickými procesy využít nejproblematičtější část recyklovaného betonu, která dnes prakticky využití nemá.

„Právě tento projekt ukazuje, jak důležitý je základní výzkum a interdisciplinární spolupráce. Spojení stavebního inženýrství, fyziky, mikrobiologie a biochemie nám umožňuje hledat řešení tam, kde by jednotlivé obory samostatně narážely na své hranice. Ne každý výzkum musí přímo směřovat ke konkrétnímu produktu – jeho smyslem je také překračovat hranice zavedených postupů, ověřovat nové principy a hledat odpovědi na otázky, které zatím zůstávají otevřené. A právě z takových objevů mohou vyrůst technologie budoucnosti,“ říká prof. Petr Konvalinka, děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Odborníci z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha pod vedením doc. Hany Stiborové v projektu zajišťovali především kultivaci bakterií a přípravu samotných kompozitních vzorků. Fakulta stavební ČVUT v Praze naopak zkoumala dodané kompozity a jejich vlastnosti, a to před působením bakterií i po něm. Oba týmy si průběžně předávaly vzorky i výsledky.

Při výzkumu se vědci původně plánovali soustředit na běžně využívané ureolytické bakterie, zejména na bakterii Sporosarcina pasteurii, která podporuje vznik uhličitanu vápenatého rozkladem močoviny. Nicméně poté otestovali také bakterie využívající enzym karbonátanhydrasu a k jejich překvapení se tento přístup ukázal nejen jako šetrnější k životnímu prostředí, protože nevzniká amoniak, ale také účinnější při zpevňování materiálu.

„Výzkum přinesl několik významných zjištění. Potvrdilo se, že z jemného betonového odpadu lze skutečně vytvořit soudržný materiál. Zjistili jsme, že při zpevňování materiálu nehrají roli pouze očekávané krystaly uhličitanu vápenatého, ale také AFt fáze, mezi něž patří ettringit a thaumasit. Právě jejich vznik v materiálu obsahujícím sádrovec významně souvisel se zvýšením jeho soudržnosti. Tento objev tak patří k nejvýznamnějším výsledkům projektu,“ uvádí doc. Václav Nežerka.

Tříletý výzkumný projekt byl náročný v řadě ohledů. „Největším problémem přitom bylo zachovat životaschopnost bakterií v silně alkalickém prostředí a rovnoměrně je distribuovat do celého objemu sypké, kompaktní hmoty. A pak samozřejmě interpretace analýz a hledání spojitostí mezi složením vstupních materiálů, technologií výroby a výslednou pevností,“ vysvětluje doc. Hana Stiborová. V potaz bylo nutné brát i časovou náročnost, kdy kultivace a aplikace bakterií trvaly sice jen dny, ale na následné biologické zpevňování a sušení bylo nutné počítat s týdny.

Ačkoliv je technologie zatím ve fázi základního výzkumu a výsledný materiál zatím nedosahuje pevnosti běžných stavebních výrobků, mohl by v budoucnu najít uplatnění například jako výplňový materiál nebo při výrobě zahradních a krajinářských prvků. Jeho hlavní přínos spočívá v možnosti využít odpadní materiál, který dnes zůstává prakticky bez využití, a současně omezit spotřebu přírodních surovin i potřebu cementu, jehož výroba patří mezi významné zdroje emisí oxidu uhličitého.

Projekt 22-02702S „Mikrobiologicky indukované srážení kalcitu při recyklaci betonu pro produkci materiálů se zápornou uhlíkovou stopou“, podpořený Grantovou agenturou ČR, byl ukončen v roce 2024 a získal prestižní hodnocení vynikající. Výzkum bude pokračovat navazujícím projektem, který se zaměří na další zvyšování mechanických vlastností materiálu, optimalizaci biologického procesu i hodnocení jeho environmentálních přínosů.

Picture

Zdroj: ČVUT

DHL investuje 204 milionů dolarů do větší čínské expresní brány

DHL Express dokončila expanzi své brány v Šenženu v hodnotě 204 milionů dolarů, což je největší investice společnosti na pevninské Číně dosud.

Rozšířené zařízení, které se nachází na Mezinárodním letišti Šenžen Bao’an, nyní může zpracovat přibližně 900 tun zásilek denně, což je třikrát více než dříve. Společnost DHL uvedla, že brána vytvoří více než 1 000 pracovních míst.

Společnost také přidává nový denní nákladní let spojující Šanghaj, Bangkok, Bahrajn a Brusel. Trasa, kterou létá nákladní letoun Boeing 767, přidává až 50 tun denního přepravního prostoru mezi Čínou a trhy v jihovýchodní Asii, na Středním východě a v Evropě.

Šenženské zařízení slouží velkému výrobnímu regionu
Brána v Šenženu zpracovává mezinárodní expresní zásilky procházející jedním z největších výrobních regionů Číny. Společnost DHL uvedla, že expanze je navržena tak, aby zvládla rostoucí přeshraniční obchod, objednávky e-commerce a zásilky, které musí dorazit v určitém čase.

Větší zařízení poskytne podnikům v jižní Číně více prostoru pro přepravu zboží přes mezinárodní síť DHL. Společnost uvedla, že Čína zůstává důležitým centrem výroby, nákupu a spotřebitelské poptávky, i když podniky rozšiřují své dodavatelské řetězce do více zemí.

„Globální dodavatelské řetězce se nadále přizpůsobují měnícím se ekonomickým podmínkám, geopolitickým poruchám a vyvíjejícím se požadavkům zákazníků,“ řekl John Pearson, generální ředitel DHL Express.

Částka 204 milionů dolarů je založena na směnném kurzu Evropské centrální banky z 11. srpna.

Nový let přidává prostor pro větší zásilky
Nový let následuje trasu Šanghaj-Bangkok-Bahrajn-Brusel-Šanghaj. Kromě přidání denního přepravního prostoru poskytuje DHL další způsob, jak přepravovat těžší zboží mezi Čínou a hlavními mezinárodními trhy.

Společnost DHL uvedla, že poptávka po větších expresních zásilkách roste mezi technologickými, průmyslovými výrobními, polovodičovými, zdravotnickými, datovými centry a energetickými společnostmi. Mnohé z těchto podniků se spoléhají na továrny a dodavatele v Číně a dalších částech Asie.

Nová trasa také rozšiřuje službu DHL Heavyweight Express, která zpracovává větší zásilky prostřednictvím sítě společnosti s určitým časem. Zákazníci obdrží sledování od dveří k dveřím, pomoc s celním řízením a plánované doby doručení.

Zdroj: SupplyChain247

Mátl: Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku. Novinářům to řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.

„Myslím, že to je hodně orientační a myslím si, že velmi optimistické, ba skoro nemožné už tuto chvíli. Myslím, že dříve než v roce 2029 se nedostaneme k tomu, abychom vůbec uvažovali o variantě. To znamená teďka nás čeká 2,5 roku proces nové EIA, posuzování, výběr varianty, pak teprve projektování, výkupy pozemků. Takže za mě 2033 je velmi optimistický termín a myslím, že to bude ještě později,“ doplnil Mátl. ŘSD bude podle něj znovu posuzovat možné varianty silnice v takzvané severní trase.

O trase a podobě silnice I/35, která odvede dopravu mimo zástavbu a zlepší spojení mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem, se diskutuje čtvrt století. Plánovaná severní trasa je v územní dokumentaci obou krajů, dlouhá má být 35 kilometrů a součástí je přivaděč směrem na Semily, podle aktuálních odhadů má stát zhruba 30 miliard korun. Projekt ale přišel o posudek EIA, když tehdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) loni v prosinci, poslední den ve funkci, zrušil projektu souhlasné stanovisko k předchozímu posudku.

Stavět se měl úsek od Ohrazenic u Turnova do Úlibic u Jičína. Od Ohrazenic po Žernov měla být silnice čtyřproudá, dál na Jičín dvouproudá se střídavým třetím pruhem. Podle Mátla ale Královéhradecký kraj žádá, aby i tento úsek byl ve čtyřech pruzích. Posuzovat se tak bude i varianta čtyřproudé dálnice, její součástí by mohly být také tunely, které požaduje na svém území město Turnov. „Jsme připraveni tam ty tunely zahrnout a v tuto chvíli technicky aspoň v základu prověřit i to velké tunelové řešení pod řekou Jizerou,“ řekl Mátl.

Kromě pozvaných starostů a zástupců Libereckého kraje dnes k turnovskému Kulturnímu domu Střelnice dorazili i odpůrci projektu, kteří usilují o to, aby se severní varianta dálnice nestavěla. Chtějí prosadit takzvanou jižní variantu, která je podle mluvčího sdružení spolků SOS Český ráj Jana Piňose šetrnější k přírodě i lidem a navíc levnější. „Neexistuje žádný oprávněný veřejný zájem, který by ospravedlňoval trasu dálnice středem Českého ráje. Absolutně převažujícím zájmem je zde ochrana přírody, krajiny,“ řekl.

Takzvaná jižní trasa by cenné území obešla z jihu od Jičína v trase I/16 a II/268 přes Sobotku a Mnichovo Hradiště a středu CHKO Český ráj by se vyhnula. Cesta z Jičína do Liberce by se tím prodloužila a zvýšilo by se zatížení D10. Trasa navíc neřeší napojení na Semily. Podle Mátla není v územních plánech obcí a Středočeský kraj s touto variantou nesouhlasí. „V tuto chvíli ta změna ani není možná,“ uvedl. Pokud by se měla připravovat tato varianta, znamenalo by to podle Mátla odložení stavby o dalších až 20 let.

Zdroj: ČTK

Počet automobilů na českých silnicích se přiblížil sedmi milionům

Počet osobních automobilů na českých silnicích se v prvním pololetí zvýšil o 84.665 na 6,94 milionu. Jejich průměrné stáří mírně vzrostlo na 16,76 roku z loňských 16,68 roku. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů (SDA).

Česko má podle evropské asociace automobilových výrobců druhý nejstarší vozový park v Evropě po Řecku, kde je průměr 17,5 roku. Třetí je Rumunsko spolu s Estonskem s průměrem 15,4 roku. Naopak nejmladší auta jezdí v Lucembursku (osm let), Rakousku (9,3 roku) a Dánsku (9,6 roku).

V roce 2024 byl průměrný věk vozového parku v Česku 14,1 roku. Na stárnutí má podle svazu významný vliv dovoz ojetin. Ten za prvních šest měsíců roku 2026 vzrostl o 10,4 procenta na 80.084 vozů. Průměrné stáří dovezených automobilů bylo 10,3 roku. Téměř polovina ale byla starší deseti let.

Faktorem, který v oficiálních statistikách brzdí ještě strmější stárnutí, je podle SDA segment firemních vozů. Firemní nákupy dlouhodobě tvoří téměř tři čtvrtiny všech registrací nových automobilů a podnikové flotily fungují jako hlavní motor obnovy českého vozového parku. Firmy obměňují svá vozidla pravidelně, nejčastěji v cyklu čtyř až šesti let, k čemuž masivně přispívá i rostoucí obliba operativních leasingů.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV