Pátek, 9 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Dachser: Stefan Hohm převzal ocenění Logistics Leader of the Year

Od
Karolína Vágnerová
-

Stefan Hohm, Chief Development Officer (CDO) společnosti Dachser, byl oceněn jako Logistics Leader of the Year 2025. Slavnostní předání ceny se konalo v rámci galavečera koncem minulého roku v Berlíně.

Frank Müller, Senior Vice President Sales & Service Business Development ve společnosti STILL, ve svém proslovu u příležitosti předání ocenění zdůraznil: „Stefan Hohm je příkladem moderního pojetí vedení – pojetí, které změnu nevnímá jako riziko, ale jako prostor pro tvořivost. Důležitější než to, co jeho inovace přinášejí, je to, jak je realizuje: vytváří struktury, v nichž může vznikat něco nového, a to na základě postoje, týmové práce a požadavku dělat správné věci správným způsobem v dlouhodobém horizontu.“

Inovace jako společný úspěch

Pevné zakotvení inovačních procesů v celé společnosti má pro Dachser zásadní význam. „Inovace pro mě nikdy není dílem jednotlivce. Skutečně nové věci mohou vzniknout pouze tehdy, pokud je inovace společným cílem. Pouze tento kolektivní přístup – tedy inovativní myšlení – vytváří potřebnou podporu pro rozvoj nápadů do podoby skutečných inovací a jejich šíření v rámci logistické sítě,“ uvádí Stefan Hohm. Ve společnosti Dachser dává inovačním procesům strukturu strategický program Idea2net, kterého se může účastnit více než 30 000 zaměstnanců po celém světě. Ve spolupráci s výzkumnou laboratoří DACHSER Enterprise Lab, kterou Dachser provozuje společně s prestižními Fraunhoferovými instituty IML a IAIS, se z nápadů stávají projekty, prototypy a pilotní projekty, které pak na konci inovačního cyklu vytvářejí praktickou hodnotu pro celou síť společnosti.

„Bohatství nápadů, které v síti vidíme, je působivé,“ říká Stefan Hohm, a dodává, „proto vnímám ocenění „Logistics Leader of the Year“ jednoznačně také jako uznání pro skvělé týmy z celé naší společnosti. Jejich nasazení a nadšení stále se zlepšovat a myslet v širších souvislostech je klíčovou součástí našeho úspěchu.“

Ocenění současných špičkových výkonů v odvětví dopravy a logistiky

Cena Logistics Leader of the Year Award oceňuje hybatele a inovátory v oblasti logistiky. Oceněny jsou osobnosti, které v současné době dosahují mimořádných úspěchů pro svou společnost nebo které daly impuls k novým směrům. V popředí stojí aktuálnost, inovativní síla, udržitelnost a podnikatelská transformace. Ocenění uděluje Logistics Hall of Fame a sponzoruje ho společnost STILL GmbH. Porota Logistics Hall of Fame se skládá ze 70 osobností z oblasti ekonomiky, vědy, politiky a médií.

Zdroj: Industrion Boutique s.r.o.

Trendy v oblasti obalů v roce 2026: od inovací k provozní realitě

Od
Karolína Vágnerová
-

Trendy v oblasti obalů v roce 2026 definují rozhodnutí a tlaky, které se v průběhu roku 2025 výrazně zesílily. Cíle udržitelnosti, regulační reforma a kontrola nákladů se přesunuly z roviny ambicí do každodenní provozní reality firem.

V oblasti potravin, nápojů, spotřebního zboží i e-commerce se obaly staly strategickou otázkou, nikoli pouze technickým nebo designovým doplňkem produktu. Pro výrobce, majitele značek a partnery v dodavatelském řetězci nyní vývoj v roce 2025 určuje směr, kterým se bude obalový průmysl ubírat v roce 2026.

Udržitelné obaly a regulace urychlují změnu materiálů
Jedním z nejvýznamnějších témat roku 2025 byla eskalace udržitelných obalů z dobrovolných iniciativ do závazných regulačních a obchodních požadavků. Vlády, zejména v Evropě, rozšířily systémy rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), zvýšily poplatky za obtížně recyklovatelné obaly a přesunuly větší finanční odpovědnost za sběr a recyklaci přímo na výrobce.

V reakci na to řada firem urychlila přechod na recyklovatelné monomateriály, snížení hmotnosti obalů a využívání recyklovaného obsahu. V roce 2026 se očekává další prohloubení tohoto trendu.

Rostoucí náklady na EPR, zpřísňující se pravidla pro environmentální tvrzení a vyšší kontrola plastového odpadu nutí značky k reálnému přepracování obalů – nikoli k kosmetickým úpravám. Nadměrné, složité a obtížně recyklovatelné obaly se stále častěji stávají nejen environmentálním, ale i finančním a reputačním rizikem.

Digitalizace, 2D kódy a standardizace mění způsob práce s obaly
Vedle materiálových změn se v roce 2025 výrazně prosadil další klíčový trend: digitalizace obalů a standardizace dat. To, co bylo dříve vnímáno jako „nadstavba“, se v roce 2026 stává nutností.

2D kódy (zejména QR kódy ve standardu GS1), digitální vodoznaky a další datové nosiče se začínají systematicky integrovat do obalů napříč kategoriemi. Nejde již pouze o marketingový nástroj, ale o praktický prvek, který usnadňuje:

  • sledovatelnost produktů v dodavatelském řetězci,
  • inventarizaci a logistiku,
  • automatizaci skladových procesů,
  • správu informací o obalu a produktu napříč trhy,
  • a přípravu na digitální produktové pasy (DPP) v EU.

Standardizované 2D kódy umožňují, aby jeden obal nesl více vrstev informací – pro logistiku, regulátory, obchodníky i spotřebitele – bez nutnosti zvyšovat množství tištěného textu nebo měnit design pro každý trh zvlášť.

V roce 2026 se očekává, že standardizace dat na obalech bude klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Firmy, které nebudou mít zvládnutou integraci obalových dat do svých interních systémů, budou čelit vyšším nákladům, chybovosti a komplikacím při vstupu na zahraniční trhy.

Chytré balení jako nástroj transparentnosti a souladu s regulacemi
Chytré balení nabralo v roce 2025 na obrátkách zejména v reakci na rostoucí regulatorní tlak a požadavky na transparentnost. QR kódy, NFC štítky, senzory a digitální řešení umožňují poskytovat aktuální informace o složení, původu, recyklaci nebo správném použití výrobku.

Tento trend úzce souvisí s přípravou na digitální produktové pasy, které budou vyžadovat strukturovaná a ověřitelná data o produktu i obalu. Chytré obaly zároveň podporují:

  • monitoring chladírenského řetězce,
  • prevenci padělků,
  • rychlejší reakce při stahování výrobků z trhu.

Pro obalový průmysl to znamená nutnost spolupráce napříč dodavatelským řetězcem – od výrobců obalů přes tiskárny až po IT a logistické partnery. Zároveň se otevírá otázka nákladové efektivity a harmonizace řešení napříč evropskými trhy.

Cirkulární systémy, provozní efektivita a inkluzivní design
Modely cirkulární ekonomiky se v roce 2025 přiblížily k reálnému nasazení ve větším měřítku. Vratné obaly, doplňovací systémy a opakované použití se z pilotních projektů postupně přesouvají do běžné praxe, zejména tam, kde dávají ekonomický smysl.

Současně roste důraz na provozní efektivitu. Automatizované systémy pro balení na míru, optimalizace velikosti přepravních obalů a snížení přepravovaného „vzduchu“ se stávají standardem zejména v e-commerce.

Do popředí se dostává i inkluzivní design. Snadné otevírání, čitelné značení, hmatové prvky či Braillovo písmo reflektují nejen stárnutí populace, ale i širší pojetí odpovědného designu obalů.

Obaly v roce 2026: méně efektů, více funkčnosti
Všechny tyto trendy ukazují na zásadní proměnu role obalů. V roce 2026 už nepůjde o to, kdo přijde s nejodvážnějším konceptem, ale o to, kdo dokáže nabídnout funkční, standardizované, digitálně připravené a regulačně kompatibilní řešení.

Příběhy obalů, které se začaly psát v roce 2025, naznačují, že úspěch bude méně záviset na novosti a více na schopnosti obaly prakticky přepracovat, integrovat do širších systémů a měřitelně prokázat jejich environmentální i provozní přínos napříč globálními trhy.

Zdroj: SYBA

Kvůli bourání mostu se přes víkend krátkodobě uzavře dálnice D2 v Brně

Od
Karolína Vágnerová
-
default

Kvůli bourání mostu naplánovali silničáři krátkodobou víkendovou uzavírku dálnice D2 před křižovatkou s dálnicí D1 v Brně. Jde o součást kompletní přestavby této křižovatky a rozšíření dálnice D1 na šest pruhů. Už dnes zhruba od 20:00 bude ve směru do Brna možné jet po D2 pouze jedním pruhem a v opačném směru se dálnice zcela uzavře až do pondělních ranních hodin, zhruba do 5:00. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Lucie Trubelíková. Úplná uzavírka ve směru do Brna je naplánovaná od sobotních 18:00 do nedělních 11:00.

Kvůli tomu mají být vyznačené objízdné trasy. Ve směru od Břeclavi do Brna bude provoz sveden na dálnici D1 směrem na Ostravu a přes čerpací stanici na 198. kilometru auta přejedou do směru na Prahu až na exit na 194. kilometru, kde je možné sjet do Brna.

Ve směru z Brna povede objížďka po ulicích Hněvkovského, Sokolova, Bohunická a Vídeňská na exit na 194. kilometru.

Uzavřený bude také sjezd z D1 od Ostravy na D2 a bude nutné se otočit na exitu na 194. kilometru do opačného směru a poté sjet na 196. kilometru, tedy na přestavované křižovatce na dálnici D2. Toto napojení bude v provozu.

V ranních hodinách v pondělí se má situace vrátit do stavu, v jakém se křižovatka nachází nyní. Silničáři doporučují sledovat velmi pečlivě dopravní značení, které už by mělo být po intervenci policie doplněné. V tomto týdnu po změně vedení dopravy na stavbě totiž nebylo v takovém stavu, aby se podle něj dokázali všichni řidiči orientovat a policisté dávali jejich chybu za vinu silničářům. Natočili video, v kterých místech jsou se značením problémy. Náprava má být hotová nejpozději v pátek.

Zdroj: ČTK

Od prosince 2027 budou v Moravskoslezském kraji jezdit vodíkové autobusy

Od
Karolína Vágnerová
-

Od prosince příštího roku budou v Moravskoslezském kraji jezdit první vodíkové autobusy. Kraj uzavřel se společností Transdev Slezsko novou desetiletou smlouvu na zajištění dopravní obslužnosti v Havířově na Karvinsku a okolí. Společnost se zavázala nasadit 13 nových autobusů, z nichž čtyři budou na vodíkový pohon, ostatní na CNG. Novinářům to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

„Nový dopravce přinese větší komfort pro cestující, ale taky významný krok směrem k čistší mobilitě. Čtyři vozidla budou na vodíkový pohon a představí v kraji zcela novou technologii. Využití vodíku pomůže snížit emise a přispěje k čistějšímu ovzduší,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka (ANO).

Smlouvu s novým dopravcem kraj podepsal dnes a konkrétně se týká oblasti Havířovsko III. Vodíkové autobusy budou od konce příštího roku nasazeny na klíčových linkách, které spojují Havířov s Ostravou, a to jak směrem na Ostravu – Hranečník, tak na Porubu. Všechna vozidla budou mít jednotný červený krajský design.

„Nové autobusy nabídnou cestujícím vysoký standard pohodlí i bezpečnosti. Samozřejmostí bude klimatizace, bezplatné Wi‑Fi připojení a USB zásuvky pro nabíjení mobilních zařízení. Interiér doplní moderní LCD obrazovky s informacemi o trase a přestupech, bezpečnostní pásy na každém sedadle a kamerový systém, který zvýší bezpečnost během jízdy,“ doplnil Podstawka.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik převzal pět z 20 letošních tramvají Škoda 45T

Od
Karolína Vágnerová
-

Brněnský dopravní podnik převzal na začátku roku pět nových obousměrných tramvají Škoda 45T. Do provozu vyjedou na přelomu tohoto a příštího týdne. Dopravce tak bude mít už 25 těchto vozidel, dalších 15 má výrobce dodat do konce letošního června. ČTK to řekla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Rozsáhlou obnovu vozového parku umožnila evropská dotace 941 milionů korun. Jeden vůz stojí 75 milionů korun, prvních pět Škoda dodala loni.

Nové tramvaje nahradí zastaralý typ KT8, který ještě donedávna jezdil na lince 8 a dopravní podnik je používá při výlukách. Tramvaje KT8 pocházejí většinou z konce 80. a začátku 90. let minulého století. Kromě tramvají KT8 v nejhorším technickém stavu vyřadí Brno i tramvaje T6 z poloviny 90. let.

Obnovu tramvají aktuálně zajišťuje i projekt Drak. Pracovníci ústředních dílen sestavují tramvaje EVO2 z dodaných dílů, 41 už jich po Brně jezdí a do roku 2033 jich má být dalších 60. Dohromady má brněnský dopravní podnik téměř 300 tramvají.

Zdroj: ČTK

HYTEP hodnotí rok 2025: Vodík přešel od politických prohlášení k tvrdé realitě trhu

Od
Karolína Vágnerová
-

Rok 2025 se do historie vodíkového hospodářství zapíše jako rok zlomu a vystřízlivění. Zatímco předchozí léta definovaly především politická prohlášení a stanovování ambiciózních cílů, v loňském roce trh čelil realitě fyzické výstavby
a ekonomické udržitelnosti. Toto vystřízlivění však nemá negativní konotaci, naopak ukazuje, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetické tranzici.

Evropa: První gigawatt a kilometry vodíkových plynovodů

Důkazem životaschopnosti sektoru je dynamický nárůst instalovaných kapacit. Ke konci roku 2025 dosahuje souhrnná kapacita elektrolyzérů v Evropě odhadem 1 GW. Nejvýznamnější rozvoj zaznamenává sektor rafinace, který se ukazuje jako klíčový tahoun poptávky. Dokáže totiž lépe absorbovat vyšší cenu obnovitelného vodíku do konečné ceny fosilních paliv.

Ostatní průmyslová odvětví jsou na cenu citlivější, což se odráží i v legislativních krocích členských států. Zatímco směrnice RED v oblasti dopravy byla transponována řadou států včetně Německa, Rumunska či České republiky, transpozice průmyslových cílů vázne. Hlavní brzdou trhu tak i nadále zůstává nedostatek koncových spotřebitelů, odrazených stále vysokou cenou obnovitelného vodíku.

Kromě výroby se v roce 2025 zásadně posunula i příprava infrastruktury. Německá společnost Gascade v prosinci dokončila konverzi (úprava plynovodů na vodíkovody) prvních 400 km plynovodu Opal na vodík, práce pokračují v Nizozemsku a Dánsku. Ačkoliv se zprovoznění páteřní evropské sítě očekává až kolem roku 2032, Česko nezůstává pozadu. Provozovatel NET4GAS aktivně připravuje severní větev a klíčové propojení Saska s Bavorskem přes Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

Dotační podpora na unijní úrovni pokračuje skrze Inovační fond a Evropskou vodíkovou banku. Na začátku prosince 2025 byla zahájena třetí aukce, která přerozdělí 1,3 miliardy eur výrobcům obnovitelného a nově i nízkouhlíkového vodíku. Do mechanismu se zapojilo i Německo a Španělsko, které plánují alokovat dalších 1,7 miliardy eur ze svých národních rozpočtů.

Česká republika: Dotační podpora a transpozice důležitých legislativních aktů

Rok 2025 se v České republice nesl ve znamení schválení řady důležitých zákonů vycházejících z transpozice směrnice RED či směrnice z dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Česká republika byla jedna z prvních zemí v Evropské unii, která transponovala směrnici RED a stanovila konkrétní povinnosti pro spotřebu obnovitelného vodíku. V praxi tak musí od roku 2030 dodavatelé paliv dodat na trh (či spotřebovat v rafinerii) obnovitelný vodík, jinak budou platit pokutu v hodnotě 10 € za kilogram.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) spustil na začátku roku 2025 program GREENGAS na podporu pro výstavbu elektrolyzérů vyrábějících obnovitelný vodík. Celkem bylo podpořeno 11 projektů s alokací okolo 3 miliard korun, které pomohou zrealizovat desítky MW výkonu elektrolyzérů na území České republiky. Jednalo se o první výzvu zaměřující se výhradně na podporu výroby vodíku v České republice.

Česká republika aktivně bojuje za změnu evropských pravidel

Rok 2025 byl klíčový ve změně přístupu k rozvoji obnovitelného vodíku v ČR. Platformě HYTEP se podařilo skrze systematickou práci v podobě vydání Policy Paperu, anglického videa, organizaci workshopu v Bruselu a otevřených dopisů aktivně budovat koalice
a spojit podporovatele změny pravidel výroby obnovitelného vodíku. I když Evropská komise zahájila studii k možné revizi pravidel, trvala na původním termínu změny až
v roce 2028. I díky úsilí HYTEP však poprvé připustila, že změny pravidel mohou nastat dříve, což je klíčové pro úspěšný rozvoj projektů (nejen) v České republice.

„Rok 2025 ukázal, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa
v energetické tranzici. Pro Českou republiku je klíčové, aby evropská legislativa reflektovala naše podmínky a umožnila rozvoj vodíkového hospodářství,“ říká Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka a členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Priority HYTEP pro rok 2026

V roce 2026 se budou aktivity HYTEP zaměřovat na tři priority:

  1. Prosazování změny evropských pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku
  2. Rozvoj vodíkové mobility v ČR – autobusová a nákladní doprava, komunální
    a manipulační technika, železniční doprava a výstavba infrastruktury (vodíkové plnicí stanice)
  3. Popularizace vodíku, vodíkových technologií a projektů

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Rekonstrukce silnice Třebechovice-Librantice vyjde na více než 200 mil.Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Královéhradecký kraj plánuje rekonstrukci důležité regionální silnice mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi na Hradecku. Oprava nejméně za 200 milionů korun začne nejdříve příští rok. Stavební práce by mohly být hotové rok od zahájení, řekli ČTK zástupci krajských silničářů a hejtmanství. Královéhradecký kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

„Kraj připravuje rekonstrukci silnice II/299 mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi od loňska. Komunikace je místy v havarijním stavu. Podle odhadu z roku 2022 by mohly náklady na rekonstrukci překročit 200 milionů korun,“ řekl ČTK mluvčí kraje Dan Lechmann.

V plánu je opravit silnici v délce zhruba čtyř kilometrů. Silničáři zpevní okraje vozovky nebo obnoví osm propustků. „Krajská Údržba silnic nechává zpracovat geometrické plány a další dokumenty nezbytné pro majetkoprávní přípravu stavby, od které se bude odvíjet termín zahájení rekonstrukce,“ sdělil Lechmann.

Silnice II/299 vede z Třebechovic pod Orebem přes Librantice do Jaroměře na Náchodsku a dál na Trutnovsko.

Krajské investice do oprav a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy v posledních letech rostou. Loni kraj plánoval investovat do silnic 1,8 miliardy korun, v roce 2024 do silnic investoval téměř 1,5 miliardy korun. Podle Lechmanna chce vedení kraje zachovat rostoucí trend i letos. Akutální data k financování oprav silnic kraj zveřejní v únoru nebo v březnu, sdělili zástupci hejtmanství.

Zdroj: ČTK

Praha letos zadá studii k prověření okružní trasy metra či tramvají

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský magistrát plánuje v letošním roce zadat zpracování prováděcí studie okružního dopravního spojení, které by vedlo z Dejvic přes Smíchov, Budějovickou, Vršovice a Žižkov dále na sever do Čakovic a zpět do Prahy 6. Mohla by to být linka metra či tramvajové trati. V rozhovoru s ČTK to řekl nový náměstek primátora a radní města pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Dodal, že chce také otevřít otázku prodloužení koncových úseků linek C a A.

Okružní linka metra byla původně označována E, předminulý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) se návrhu také věnoval a označil jej písmenem O. Okružní spojení by mělo zajistit lepší možnost cestování mezi okrajovějšími částmi města bez nutnosti jezdit přes centrum. Zpracování studie proveditelnosti město připravuje několik let.

Beránek uvedl, že studie má zhodnotit, jestli se pro tento účel a s odhadovanou využívaností vůbec vyplatí stavět metro a nebylo by lepší využít jiné druhy MHD. Samotní Piráti dlouhodobě preferují tramvajový okruh. „Tramvajové tratě jsou finančně mnohem dostupnější a je možné je postavit výrazně rychleji,“ řekl náměstek. Doplnil, že metro by navíc možná mělo zbytečně velkou kapacitu, zatímco tramvaje jsou v tomto ohledu mnohem flexibilnější.

Beránek řekl, že chce také opět otevřít otázku prodloužení linek metra. V případě linky C se v minulosti hovořilo o jejím pokračování z Hájů do Petrovic a dále do Uhříněvsi, z Letňan pak do Čakovic. U linky A pak náměstek s ohledem na plánovanou rychlodráhu do Ruzyně nepovažuje za reálné úvahy o metru na letiště, ale je podle něj možné jednat o prodloužení ze stanice Nemocnice Motol přes sídliště Řepy ke Zličínu.

Městu, respektive jeho dopravnímu podniku (DPP), se nicméně zatím nedaří ani posunout stavbu metra D. V září roku 2023 DPP vybral v soutěži zhotovitele druhého úseku, kvůli opakovaným stížnostem účastníků tendru a rozhodnutím antimonopolního úřadu a v poslední době i soudu však smlouvu stále nemůže uzavřít a dosud není jasné, jak celý proces dopadne. „Zatím zůstávám opatrně optimistický, že nebude potřeba vypsat úplně nový tendr,“ řekl Beránek.

Zdroj: ČTK

Příprava vysokorychlostních tratí stála loni do 18. listopadu 1,5 miliardy korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Projektová příprava na stavbu vysokorychlostních tratí železnice (VRT) stála loni k 18. listopadu přes 1,5 miliardy korun. Přes 34 procent čerpala Správa železnic z programu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), do kterého jdou peníze z rozpočtu Evropské unie. Na dnešním prezentačním dnu Stavební správy VRT to řekl Jakub Bazgier ze Správy železnic (SŽ). Náklady na výstavbu sítě VRT se podle odhadu bývalého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na podzim 2024 blížily bilionu korun.

Nejvíce SŽ zatím vynaložila za přípravu dokumentace a průzkumy na trať Praha – Brno – Ostrava, a to 881,4 milionu korun, za trať z Prahy přes Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem 317,7 milionu. Podle Bazgiera se podařilo v roce 2025 víceméně zvládnou to, co si SŽ vytyčila.

Vláda ANO, SPD a Motoristů nemá stavbu VRT ve svých prioritách. „Provedeme důkladnou analýzu realizovatelnosti všech předpokládaných úseků vysokorychlostních tratí a v jejich přípravě budeme pokračovat rovněž v návaznosti na možnosti rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),“ uvádí v programovém prohlášení. Na začátku listopadu místopředseda ANO a nynější první místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda nebude pokračovat s VRT do Hradce Králové a Vratislavi.

„Věřím, že budeme na přípravě pokračovat, i když třeba některá ramena dostanou pozvolnější náběh termínů, ale to k tomu jednoduše patří,“ řekl Bazgier. V tomto roce plánuje SŽ pracovat na potřebné dokumentaci pro jednotlivé úseky VRT zejména pro posouzení vlivů na životní prostředí.

Investice do některých tratí považuje Bazgier za důležité, i kdyby projekt VRT v tuto chvíli nepokračoval. Jako příklad uvedl modernizaci tratí na severovýchodě Čech, kde to podle něj region potřebuje.

Výhled nákladů na VRT tento rok Bazgier nepřiblížil kvůli dosud neschválenému státnímu rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Hospodářské noviny tento týden uvedly, že by se při vyjednávání státního rozpočtu mohly přesunout peníze, které byly původně pro SŽ, na stavby Ředitelství silnic a dálnic.

Zdroj: ČTK

Řidičák od 17 let s mentorem láká: v roce 2025 tuto možnost zvolilo více než 30 tisíc začínajících řidičů

Od
Karolína Vágnerová
-

V uplynulém roce rostl zájem o získání prvních řidičských zkušeností od 17 let pod dohledem mentora. V rámci systému L17 Ministerstvo dopravy vydalo přes 31 tisíc řidičských oprávnění a podobný počet řidičských průkazů. Nejvíce těchto oprávnění, přes 3 000, bylo vydáno během června.  Celý projekt nabízí ucelený program pro začínající řidiče, i pro jejich mentory, a podle prvních výstupů pozitivně ovlivňuje nehodovost řidičů.

“Čísla nám ukazují, že systém L17 pro komplexní přípravu začínajících řidičů i jejich mentorů, si i v tuzemských podmínkách našel své pevné místo a má smysl. Počet vydaných řidičských oprávnění vzrostl z 24 047 v roce 2024 na 31 268 vloni. Systém L17 úspěšně funguje např. v Německu, Rakousku nebo na Slovensku, takže jsem rád, že se mu daří, je o něj zájem a můžeme jej rozvíjet i v České republice,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Zdroj: MDCR

123...1 170Strana 1 z 1 170

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253