Celkové emise oxidu uhličitého v Praze mezi lety 2010 a 2024 klesly o zhruba 30 procent. Novinářům to po dnešním jednání pražských radních řekla náměstkyně Jana Komrsková (Piráti). Podíl na poklesu má především snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, méně se daří snižovat emise z dopravy, které v posledních letech naopak mírně rostly. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 snížit emise o 45 procent oproti roku 2010.
Podle monitorovací zprávy o plnění klimatického plánu celkové emise oxidu uhličitého mezi lety 2010 a 2024 klesly z 8,85 na 6,22 milionu tun, tedy o 29,7 procent. „A to navzdory tomu, že počet obyvatel ve shodném období vzrostl z 1,26 milionu na zhruba 1,40 milionu obyvatel,“ píše se v dokumentu.
Na celkovém poklesu emisí se nejvíce podílelo snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, tedy například z výroby tepla a elektřiny či spalování paliv v budovách. Naopak emise z dopravy se daří snižovat jen omezeně a v posledních letech dokonce mírně rostou, zejména v soukromé automobilové dopravě. V roce 2024 činil nárůst emisí v soukromé dopravě 0,4 procenta ve srovnání s rokem 2010.
Energetická náročnost města i jeho uhlíková stopa mají podle monitorovací zprávy dlouhodobě sestupný charakter. Roky 2023 a 2024 potvrdily návrat k sestupné trajektorii emisí po dočasném nárůstu v roce 2022 způsobeném ekonomickým oživením po covidové pandemii.
Podle klimatického závazku Prahy by město mělo do roku 2030 snížit svou uhlíkovou stopu související s energetickými potřebami o nejméně 45 procent oproti roku 2010 a do roku 2050 dosáhnout takzvané klimatické neutrality. V praxi to znamená dostat emise zhruba na 4,8 milionu tun a postupně je dál snižovat téměř k nule.
Zdroj: ČTK
|
