Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, příští rok mají zůstat na současné výši. Senát navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnil. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválil, ale ani ji neodmítl a neupravil o zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Normu tak dostane k podpisu prezident koncem příštího týdne, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát z ústavy na projednávání běžných zákonů má.
Součástí novely je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky. Měla by od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu. „Já jsem se domluvil se senátorkou (ANO Janou Mračkovou) Vildumetzovou, že vezmu na palubu i váš návrh,“ přiznal senátní podíl na obsahu novely ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 Kč, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 Kč. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Bednárik hájil zmrazení cen v duchu vládního programu dopady zdražení známek na obyvatele při možné vyšší inflaci nebo argumentem, že ceny známek rostly v posledních letech mnohem rychleji než sazby mýtného.
Výpadek chce Bednárik nahradit zvýšením mýtného, což podle kritiků včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zaplatí spotřebitelé ve vyšší ceně přepravovaného zboží. Ministr s tím nesouhlasil, podle něj by zvýšení cen mýtného představovalo v dopadu na jednotlivé zboží setiny koruny. „Mně už unavuje vysvětlovat, že nezdraží rohlíky,“ uvedl.
Senátní hospodářský výbor prosazoval, aby kraje kromě dosavadního daňového podílu získaly navíc 4,15 procenta z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z pohonných hmot s tím, že ministerstvo financí by podíl rozdělilo podle počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích. Návrh souvisí se záměrem vlády ANO, SPD a Motoristů zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic v regionu. Bednárik i za ministerstvo financí senátní úpravu odmítl s tím, že už Sněmovna podobný návrh poslanců STAN zamítla. Senátor STAN Ondřej Lochman avizoval, že návrh předloží znovu jako samostatnou novelu.
Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.
Pro vozy s alternativním pohonem dál zůstanou nynější úlevy, novela na nich nic nemění. Vláda jejich zrušení po debatě s Evropskou komisí nenavrhla kvůli hrozbě vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.
Zdroj: ČTK
