Firmám mohou při plnění obalových povinností vznikat zbytečné náklady. Když si dodavatelé a odběratelé opakovaně posílají stejné dokumenty nebo zadávají testy, které neodpovídají konkrétnímu materiálu, stojí je to čas i peníze. Modelový propočet ukazuje, že deset takových požadavků měsíčně může znamenat náklady na práci ve výši 216 tisíc korun ročně na straně dodavatele a odběratele dohromady. Obalový institut SYBA proto doporučuje vyjasňovat požadavky předem a začít s přípravou na dopady nové legislativy včas.
„Požadavek na dodavatele není bezplatný jen proto, že za něj odběratel nedostane zvláštní fakturu. Někdo musí podklady připravit, někdo je zkontrolovat a obě firmy platí čas svých lidí. U zbytečných požadavků tak náklad vzniká na obou stranách, přestože nepřibývá žádná potřebná informace,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.
Podklady bez využití znamenají práci navíc
V jednom z případů, s nimiž se v institutu setkali, požadoval odběratel potvrzení o nepřítomnosti rozsáhlého seznamu látek v obalu. Seznam zahrnoval i látky, které daný materiál z technologických důvodů nemůže obsahovat. Požadavek tak nezohledňoval složení materiálu ani způsob jeho výroby.
Další práci vytváří opakované vyžadování již dodaných dokumentů bez jasného důvodu. Dodavateli mohou tyto náklady snižovat ziskovost zakázky nebo vytvářet tlak na její cenu. Odběratel současně platí vlastní administrativu a kontrolu. Požadavek nad rámec předpisů přitom může mít smluvní nebo věcný důvod. Rozhodující je jeho účel a to, zda potřebnou informaci již neobsahují aktuální podklady.
Deset požadavků měsíčně v modelovém propočtu
Pro ilustraci finanční zátěže počítejme s deseti nadbytečnými požadavky měsíčně. Pokud každý zabere dvě hodiny dodavateli a jednu hodinu odběrateli, jde za rok o 360 hodin práce. Při modelovém nákladu zaměstnavatele 600 korun za hodinu odpovídá tato kapacita 216 tisícům korun: 144 tisícům u dodavatele a 72 tisícům u odběratele.
Všechny vstupy jsou modelové. Výpočet zahrnuje pouze práci navíc na posuzování požadavků, dohledávání a zpracování podkladů, komunikaci a kontrole. Vyjadřuje hodnotu spotřebované pracovní kapacity; její uvolnění automaticky neznamená stejnou úsporu na mzdách. Případné faktury za nepotřebné laboratorní zkoušky představují další samostatný výdaj.Nevhodně zadaný test může znamenat další účet
Pokud firma objedná laboratorní zkoušku bez předchozího posouzení konkrétního obalu a účelu testování, může zaplatit za výsledek, který její potřebu neřeší. Následně může být nutné objednat další ověření. Před objednávkou je proto potřeba určit, jaký požadavek nebo riziko má zkouška ověřit, kterého obalu či jeho části se týká a co už prokazuje dostupná dokumentace. Firma tak může omezit výdaje za nepotřebné zkoušky a zajistit ověření, které skutečně potřebuje.
Včasná příprava chrání rozpočet i investice
Další náklady mohou vzniknout, když firma začne dopady předpisů posuzovat až po objednání obalového materiálu nebo schválení investice do balicí technologie. Případné změny pak řeší v již sjednaných dodávkách či technickém zadání. Může přibýt nové testování, úprava technologie nebo riziko zásob, jejichž další využití bude omezené.
Při zavádění jednotlivých požadavků evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) proto institut doporučuje včas určit, kterých obalů se změny týkají a kdy je potřeba je zavést. Příprava má propojit rozpočet, nákupní smlouvy, dodací lhůty, potřebné zkoušky i plán využití stávajících zásob. Firma tak může rozložit výdaje v čase a sladit změny s běžnou obnovou obalů a technologií.
„Prostor ovlivnit náklady má firma už před objednávkou a schválením investice. Může porovnat řešení, vyjednat podmínky a naplánovat potřebné zkoušky. Když začne dopady předpisů řešit včas, snižuje riziko, že zaplatí nejprve za původní řešení a následně za jeho úpravu,“ doplňuje Iva Werbynská.
Společný postup může omezit opakované výdaje
Obalové legislativě se věnoval také Obal roku Summit 2026, který se uskutečnil 15. října v Čestlicích. Z diskuse u kulatého stolu institut shrnuje tři priority: řešit dopady předpisů s předstihem, omezovat zbytečnou administrativu a sdílet zkušenosti mezi firmami, odborníky a institucemi. Cílem je vyjasnit potřebné podklady a pomoci firmám lépe plánovat výdaje na zavádění změn.
Zdroj: SYBA
