Podnikatelská sféra na obou stranách Lamanšského průlivu nyní s obavami i nadějí vyhlíží co nejrychlejší dohodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Konec roku, kdy končí tzv. přechodné období, se nezadržitelně blíží a kompromis se bohužel stále zdá být v nedohlednu.

Nelze pochybovat o tom, že tzv. tvrdý brexit by velmi citelně dopadl na evropské firmy včetně těch českých. Za léta fungování volného obchodu jsme si všichni zvykli na určitý standard volných a bezcelních obchodních vztahů a jejich nastavení v Evropě. Dlouhotrvající jistota nám nicméně začíná protékat mezi prsty. „I přesto jsem přesvědčen, že lze ještě mnohé zachránit. Pro podnikatelský sektor je vždy nejhorší nejistota, která se zejména v posledních měsících bohužel stala synonymem brexitu. Firmy v Evropě ani ve Spojeném království netuší, na co se mají připravit,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. Podle jeho slov je situace o to horší, že patový stav firmy nedokáží samy řešit vlastními silami a musí se spoléhat na výsledky politických rozepří, které řešení přinést rozhodně nemusí.

V současné době, kdy jsou mnohé firmy vážně poškozeny pandemií covid-19 a s ní spojenými opatřeními, je situace ještě o poznání složitější: „Mnohé podniky fungují v provizorních režimech, řeší, zda vůbec přežijí a nemají zdroje na přípravu všech možných scénářů. Konfederace britského průmyslu koncem října prohlásila, že britské firmy ani ekonomika nejsou na brexit bez dohody připraveny. K červnu 2020 k tomu více než 60 % britských podniků neučinilo potřebné kroky k odchodu z jednotného trhu EU a přizpůsobení se novým obchodním vztahům. Otázkou zůstává, na co konkrétně se vůbec připravovat…,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.

Pro podnikatelský sektor je každopádně zásadní, že obě strany stále jednají. Podle EU je na schůdné řešení odluky Británie prostor ještě během první půlky listopadu, pak už by mohl nastat problém s implementací dohodnutých obchodních pravidel. K tomu Vladimír Dlouhý dodává, že následná dohoda musí projít schválením obou stran – Britského parlamentu, Evropské komise, Evropské rady, Evropského parlamentu. Jedním z milníků vývoje celé situace by tak mělo být pravděpodobně setkání hlav států EU v Berlíně 16. listopadu.

„Pokud se dohody mezi Unií a Velkou Británií skutečně dočkáme, bude pravděpodobně zaměřena na zboží a měla by posloužit jako stavební kámen pro komplexnější dohodu v budoucnosti. Zde je důležité, abychom se zaměřili na malé a střední firmy, které nemají zdroje a dostatečný přístup k informacím“, zdůrazňuje Vladimír Dlouhý. Proto Hospodářská komora pořádá semináře, kde za pomoci expertů z celní správy připravuje firmy na pravidla obchodování s třetími zeměmi. Podle jeho slov z posledních šetření Hospodářské komory totiž vyplývá, že jen 2 % podniků vidí odchod Velké Británie z jednotného trhu jako překážku pro jejich podnikání. Otázka je, jak moc je problematika brexitu zastíněna závažnějšími problémy souvisejícími se současnými krizovými opatřeními. On sám nicméně považuje za nezbytné v této oblasti firmy včas informovat a vybavit je příslušnými znalostmi, aby nebyly nastalou situací zaskočeny. Zvláště pokud se dohodu dojednat nepodaří.

Tvrdý brexit samozřejmě nezůstane bez odezvy ani na ostrovech. OECD zveřejnila studii, ze které vyplývá, že bez dohody o volném obchodu bude britská ekonomika v příštích několika letech průměrně o 6,5 % nižší, než by tomu bylo v případě zachování stávajících dohod s EU. „Právě tato data by měla být dostatečným varováním pro politiky i ekonomy, kteří prosazují odtržení České republiky z Evropské unie. Když vidíme, jaké problémy pravděpodobně způsobí brexit takové ekonomice, jakou je Velká Británie, nelze byť jen připustit podobnou diskuzi o odtržení naší země ze sedmadvacítky. Můžeme mít k Evropské unii sto a jednu připomínku, členství v ní nám ale objektivně přináší násobně více benefitů než starostí“, varuje prezident Hospodářské komory ČR.

Vladimír Dlouhý dále upozorňuje na skutečnost, že s odchodem Velké Británie navíc Česká republika bohužel ztrácí v Evropě jakéhosi „spojence“, jednu z mála velkých zemí, která byla k Unii v minulých letech otevřeně kritická, nesouhlasila s řadou zejména byrokratických opatření z Bruselu a volala po strukturálních změnách. „Cesta, kterou odchodem ze společenství Spojené království nastolilo, ovšem uvrhla Evropu do dosud nevídaného chaosu, kterého jsme svědky v podstatě od britského referenda o vystoupení z Unie v roce 2016. Jedno pozitivum ale přeci jen vidím: Po tom čeho jsme během brexitu svědky, si snad další státy podobný kolotoč jednání a zmatků rozmyslí. Více než kdy dříve nyní potřebujeme jednotnou Evropu. A to jak kvůli Covidu, tak kvůli silné pozici na světovém obchodním poli“, uzavírá Vladimír Dlouhý.

 

Vladimír Dlouhý

Od roku 2014 působí Vladimír Dlouhý ve funkci prezidenta Hospodářské komory České republiky. Po svém opakovaném znovuzvolení na XXXII. sněmu HK ČR v červenci 2020 byl potvrzen ve své funkci na další tříleté volební období.

Vladimír DlouhýVladimír Dlouhý vystudoval VŠE, v letech 1977-78 studoval na Katolické univerzitě v belgické Lovani a v letech 1980-82 absolvoval postgraduální studium matematické statistiky a pravděpodobnosti na Karlově univerzitě. Po ukončení studií pracoval jako vysokoškolský učitel na VŠE na katedře ekonometrie, kde v roce 1983 obhájil kandidátskou disertační práci. V roce 1984 byl zakládajícím členem Prognostického ústavu ČSAV.

V letech 1989-92 byl ministrem hospodářství ČSFR, od roku 1992 do června 1997 působil jako ministr průmyslu a obchodu ČR. Od září 1997 pracuje jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs, s krátkou přestávkou v roce 2012, kdy kandidoval na prezidenta České republiky. V letech 1997-2010 pracoval pro společnost ABB, v dnešní době je rovněž členem rady ředitelů KSK Power Venture v Hyderabádu (Indie), skupiny mezinárodních poradců Rolls-Royce (Velká Británie) a poradcem francouzské investiční skupiny Meridiam. Je členem několika mezinárodních think-tanků, především Trilaterální komise.

Od roku 2000 externě vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2006-2008 byl členem nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR (Pačesova komise), v letech 2009 – 2013 Národní ekonomické rady vlády (NERV). V období 2000-2012 působil jako člen Mezinárodní dozorčí rady Illinois Institute of Technology v Chicagu, v letech 2010-2012 byl členem Evropské poradenské skupiny výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu.

 

Markéta Vojáčková

Foto: Jakub Hněvkovský, Hospodářská komora ČR