Železnice

Objem nákladní přepravy v čistých tunách loni meziročně klesl o 3,5 % na 43,1 mil. tun. Objem přepravy v alpském tranzitu loni meziročně klesl o 5,4 % na 16,7 mil. čistých tun. Z pohledu železniční infrastruktury všichni dopravci loni přepravili v alpském tranzitu meziročně o 2,2 % méně nákladu s objemem 31,0 mil. čistých tun.

Správa železnic vybrala zhotovitele pro výstavbu nádražní budovy v Mladé Boleslavi. Stavební práce začnou příští měsíc. Provede je společnost STRABAG Rail, která nabídla cenu 106 982 429,81 Kč. Nová budova nahradí stávající nevyhovující objekt a cestujícím nabídne moderní, plně bezbariérové zázemí.

Na železniční trati mezi Ostravou-Svinovem a Českým Těšínem na Karvinsku byl v úseku mezi Albrechticemi a Havířovem přerušen provoz. Důvodem je nestabilní svah. Uzavření úseku zřejmě potrvá delší dobu. Novinářům to sdělil mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka.

Modernizaci první části železniční trati z Brna do Přerova, úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem, provedou firmy Strabag Rail, Eurovia CZ a Porr. Podaly nejlepší nabídku ve výši 6,69 miliardy korun. Stavba by měla začít letos v květnu, dokončení se plánuje koncem roku 2028. Na přibližně desetikilometrovém úseku přibude druhá kolej, vlaky tu zrychlí ze 100 na 200 kilometrů v hodině. ČTK a Radiožurnálu to řekl mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda.

S přípravou a realizací tendru pro první úsek vysokorychlostní tratě, který se má stavět formou spolupráce státu a firem, tedy jako tzv. PPP projekt, pomůže Správě železnic transakční poradce. Stala se jím Mezinárodní finanční korporace (IFC) ze skupiny Světové banky. Úkolem transakčního poradce je nalézt vhodného investora a pomoct s úspěšným dokončením projektu. Tendr se týká úseku z Brodku u Přerova do stanice Ostrava-Svinov. Jde o první úsek tratě stavěný na rychlost až 320 kilometrů v hodině. Na dnešní konferenci Správy železnic o tom informoval ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Jakub Bazgier.

ACRI si v roce 2025 připomíná 30. výročí svého vzniku a aktivní podpory českého železničního průmyslu

Pokračující propad objemu nákladní přepravy se nekompromisně propisuje do finančního zdraví Lotyšských drah (LDZ). Se ztrátou 27,7 milionu eur v roce 2024 závisí budoucnost státní dráhy do značné míry na podpoře od lotyšské vlády. Na pokrytí loňských ztrát žádá LDZ vládu o 26 milionů eur.

Přibližně padesáti českým firmám sdruženým v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) loni meziročně vzrostl obrat o 2,3 procenta na 133 miliard korun. Zahraniční zakázky tvořily polovinu obratu, 66 miliard korun, což je podobná hodnota jako předloni. Odvětví loni zaměstnávalo 23.200 lidí, meziročně o 300 více. Růst českého železničního průmyslu byl větší než růst hrubého domácího produktu ČR, který byl loni jednoprocentní. Důvodem jsou zejména výrazné investice do inovací a nových technologií. Novináře o tom v informovala ředitelka ACRI Marie Vopálenská.

Železniční nákladní doprava se může pochlubit tím, že je nejekologičtějším dopravním módem. Přesto ne každá trakce je bezemisní. Na neelektrizovaných tratích jezdí vlaky tažené dieselovou lokomotivou stále na naftu. DB Cargo ve snaze snížit své emise sází na udržitelnější alternativu nafty: hydrogenačně rafinovaný rostlinný olej (HVO).

Osobní železniční dopravci upozorňují na zásadní rozpor mezi strategickými dokumenty státu a aktuálním nabídkovým řízením na zajištění dálkové železniční dopravy v regionu Severovýchod. Ministerstvo dopravy schválilo koncepci rozvoje elektrické trakce, která počítá s urychlenou elektrizací klíčových úseků a snížením závislosti na fosilních palivech, avšak v aktuálním výběrovém řízení požaduje hybridní vozidla, která kvůli chybějící elektrizaci z 85 % výkonů pojedou na naftový pohon a z 15 % budou poháněna stejnosměrným proudem. Vozidla musí být zároveň schopna být napájena střídavou trakcí, která se ale na předmětných tratích nevyskytuje. Stát tak poptává zcela unikátní soupravy, jejichž náklady budou po dobu smlouvy o několik miliard korun dražší než by stál provoz elektrických jednotek. Tento postup je nehospodárný. Dopravci proto požadují, aby stát pro linky R14A, R14B, R21, R22 a R24 zajistil adekvátní úpravu drážní infrastruktury.