[quote]Na podzim roku 2013 se vláda Číny rozhodla, že je na čase obnovit Hedvábnou stezku. Koncepce hospodářské spolupráce byla nazvána Nová hedvábná stezka. Zanedlouho byl název změněn na „Jeden pruh a jedna cesta”. A všechno proto, abychom prohloubili globalizaci hospodářství rozvojem a zlepšením infrastruktury pozemní a námořní dopravy.[/quote]

Koncepce spojené s pozemní přepravou se týkaly především zprovoznění kontejnerových vlaků do Evropy. Ještě nedávno si speditéři v 90 % případů vybírali námořní dopravu, neboť ji považovali za nejekonomičtější. V současnosti hraje prim železnice. Vedoucí čínského oddělení v AsstrA-Associated Traffic AG, Dmitrij Pokhodenko, vysvětluje, co mělo vliv na nárůst železniční přepravy.

„Je dobré věnovat pozornost tomu, že rozvoj pozemních tras na Hedvábné stezce je iniciativou čínské státní vlády, což má v kontextu čínského centrálně řízeného hospodářství zvláštní význam. Nárůst železničních převozů z Číny do Evropy má také souvislost s dotacemi pro železniční operátory působící v evropských destinacích. Čína investuje také do rozvoje železniční infrastruktury států, které protíná Hedvábná stezka, na příklad Uzbekistán nebo Rusko. V souladu s plány Rady státu Číny bude do r. 2020 mezi Čínou a Evropou kursovat více než 5000 vlaků. Systematicky čím dál více železničních stanic začíná s odbavením vlaků do Evropy a států SNS. Do této doby byla pravidelná spojení navázána již s více než 35 městy ve 12 zemích”.

Přesto představuje železniční přeprava nejen kontejnerovou dopravu, ale také přepravu s využitím zrychlených vlaků.

„Čas dopravy zrychleným vlakem ze stanice do stanice činí 12-16 dnů. Co je důležité, zrychlený vlak přijíždí do teritoriální části země, neztrácíme tedy čas obsluhou nákladu v přístavu. Je nutné si však pamatovat, že všechny stanice v Číně, z kterých odjíždějí zrychlené vlaky, se liší nejen jízdním řádem vlaků, ale také náklady. Dokladem toho je „čínský charakter” obchodu: neexistuje jednotná cena”, podotýká expert z AsstrA.

Vedoucí čínského oddělení v AsstrA také zdůrazňuje, že zrychlený vlak není řešením pro všechny. Je to služba dražší než námořní doprava, avšak levnější než letecká přeprava – ideální pro zákazníky, kteří si nemohou dovolit prostoj nebo dlouhou dobu dodání.V poslední době se Čína nepřetržitě nachází na špici logistického odvětví. Hlasité ohlasy vzbudilo také vytvoření nové cesty pro nákladní auta z Číny do Ruska. Daný krok byl realizací dlouho plánovaného rozhodnutí Číny o ratifikaci konvence TIR a připojení k organizaci IRU.

„Přistoupení Čínské lidové republiky ke konvenci TIR dalo zahraničním přepravcům možnost dodávek zboží uvnitř Číny a šanci na realizaci dopravy. Do té doby bylo zboží dováženo do příhraničních skladů a následně přepravováno čínskými přepravci. Takto také čínské přepravní firmy získaly přístup k zahraničním trhům,” vysvětluje regionální ředitel AsstrA pro region EU, Andrzej Iwanow-Kołakowski. Hlavním cílem vytvoření uváděné stezky je optimalizace možnosti dodávek do a z Číny. Nový koridor umožní zkrátit dobu realizace dopravy, ušetřit náklady a uskutečnit rozvoj služeb dopravy „od dveří ke dveřím” silniční dopravou. Navíc je nejnovější koridor také krokem vpřed při rozvoji Nové hedvábné stezky”.

Projekt „Jeden pruh a jedna cesta” zahájený Říší středu ovlivňuje atraktivitu exportní nabídky Číny, když ji ještě zlevňuje a tím prohlubuje (i tak viditelný) nedostatek rovnováhy ve světové výměně zboží. Znamená to, že osud globálního logistického odvětví leží v čínských rukou?