Švýcarský výzkumný ústav Empa vyvinul digitální dvojče chladicího kamionu, které dopočítá teplotu na různých místech nákladu. Při zkušební přepravě citrusů z Řecka do Švýcarska ukázalo, že pomeranče uprostřed vozu se ohřály až na 10,8 °C, přestože přeprava probíhala v rozmezí 4 až 6 °C. Za vinu nejspíš mohly nedostatečně předchlazené palety.
Čerstvé ovoce je po sklizni potřeba rovnoměrně zchladit a ve stejné teplotě ho udržet až k odběrateli. V plně naloženém chladicím voze to ale v praxi platí jen zčásti. Teplota se mezi jednotlivými místy nákladu může výrazně lišit – kvůli paletám, které před nakládkou nestihly dostatečně vychladnout, kvůli nevhodným obalům nebo nešikovnému uložení. Dopravci přitom teplotu často sledují jediným čidlem, které zachytí jen jedno místo v ložném prostoru, takže skrytá teplá místa uprostřed nákladu zůstanou bez povšimnutí.
Výzkumníci Empa proto sestavili fyzikální model, který počítá proudění vzduchu a přenos tepla v celém ložném prostoru. Zahrnuje i teplo, které plody samy uvolňují dýcháním. Podle výzkumnice Elisabeth Toblerové lze díky němu odhadnout, jakou teplotu má zboží v různých částech nákladu, aniž by u každé palety muselo být čidlo.
Model ověřili na skutečné komerční přepravě 31 palet pomerančů a citronů z řeckého Nafplia do švýcarského Prattelnu. Ovoce se před nakládkou zhruba 24 hodin předchlazovalo, samotná cesta trvala čtyři dny při nastaveném rozmezí 4 až 6 °C. V nákladu bylo rozmístěno celkem 108 čidel – 97 z nich měřilo teplotu plodů, zbytek teplotu vzduchu a vzduchu přiváděného do chladicí jednotky a vracejícího se z ní. Simulace zachytila hlavní teplotní trendy na většině míst. Výjimkou byly pomeranče uprostřed vozu: ohřály se z přibližně 7,7 °C až na 10,8 °C, tedy víc, než model předpovídal, a to přesto, že kolem nich proudil chladnější vzduch.
Vědci vysvětlují odchylku paletami bez čidel, které podle všeho nebyly dostatečně předchlazené. Když v modelu zvýšili jejich výchozí teplotu z asi 5,4 °C na 10 °C, výsledky se naměřeným hodnotám výrazně přiblížily. Z pokusu vyplývá, že chladicí jednotka má jen omezenou schopnost zchladit teplé ovoce uvnitř hustě naložených palet a že teplá paleta navíc ohřívá i své sousedy. Roli hrají také obaly: přepravky s citrony měly větrací otvory na několika stranách, zatímco kartony s pomeranči byly na kratších stranách uzavřené. Obal by tak podle výzkumníků měl být nejen pevný, ale i propustný pro chladicí vzduch, palety by měly být rovnoměrně zarovnané a otvory nezakryté.
Digitální dvojče má zatím sloužit hlavně jako simulační nástroj. Logistické firmy a pěstitelé si v něm mohou vyzkoušet, jak by se teplota v nákladu změnila s jiným obalem, jiným rozmístěním palet nebo jiným prouděním vzduchu. Nejvíc z toho mají mít firmy se standardizovanými, opakovanými přepravami. Do budoucna chce tým vedený profesorem Thijsem Defraeyem model propojit se skutečnými daty z čidel během jízdy. Dovozce by pak ještě před příjezdem vozu věděl, které palety byly vystaveny vyšší teplotě, mohl je cíleně zkontrolovat a zboží s kratší trvanlivostí poslat na trh dřív. Dlouhodobým cílem je datově řízené sledování celého dodavatelského řetězce a menší plýtvání potravinami.
Pro Česko, které citrusy a většinu jižního ovoce dováží, je pokus praktickou připomínkou pro dovozce, distributory i provozovatele chladírenských skladů. Kvalitu zboží neurčuje jen teplota nastavená na chladicí jednotce, ale také to, jak dobře bylo ovoce vychlazené před nakládkou, jaký má obal a jak jsou palety v návěsu uložené. Jediné čidlo u stěny vozu přitom nemusí přehřátou paletu uprostřed nákladu vůbec zaznamenat.
Zdroj: eLogistika.info
