Evropská komise představí různé možnosti (a také finanční důsledky) nového a moderního dlouhodobého rozpočtu EU, který by efektivně Evropská Komise představí možnosti dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2020–a jejich důsledky

Před neformálním zasedáním vedoucích představitelů dne 23. února 2018  Evropská komise uvedla její priority po roce 2020.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu řekl: „Rozpočty nejsou jen otázkou účetnictví – jde v nich o priority a ambice. Představují naši budoucnost v řeči čísel. Nejprve bychom tedy měli hovořit o tom, jakou Evropu si přejeme. Poté musí členské státy pro tyto ambice nalézt odpovídající prostředky. Nám všem nám sice musí být jasné, že nadcházející debata nebude v žádném případě rutinní záležitostí, ale jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří zdánlivě nemožné a dohodneme se na rozpočtu, který bude výhodný pro všechny.

Na zasedání dne 23. února budou lídři Evropské unie diskutovat o tom, jak pro priority, které pro Unii stanovili 16. září 2016 v Bratislavě a 25. března 2017 v Římském prohlášení, zajistit odpovídající financování, aby je bylo možné realizovat. Tyto dva prvky – stanovení společných priorit Unie a poskytnutí prostředků k jejich provedení – od sebe nelze oddělit.

Komise k této významné diskusi přispívá třemi způsoby: Zaprvé poskytuje nezbytné informace o rozpočtu EU, jeho přínosech, úspěších a přidané hodnotě. Zadruhé vypracovává scénáře, které znázorňují finanční dopady různých možných politických rozhodnutí. A zatřetí poukazuje na důsledky, jež by pro studenty, výzkumné pracovníky, infrastrukturní projekty i řadu dalších oblastí mělo případné zpoždění při přijímání nového rozpočtu EU.

Možnosti budoucího rozpočtu EU

Při debatě o ambicích unijních opatření v oblastech, jako je ochrana vnějších hranic EU, podpora skutečné evropské obranné unie, posílení digitalizace Evropy nebo zefektivnění fondů EU podporujících soudržnost a zemědělskou politiku, je pro vedoucí představitele Unie důležité vědět, co by jejich rozhodnutí konkrétně znamenala z hlediska financování na úrovni EU. Právě toho by měl docílit dnešní příspěvek Komise – tím, že vyčísluje finanční dopady různých možných politických rozhodnutí. Nejedná se o vlastní návrhy Komise, nýbrž o příklady založené na představách, které se ve veřejné diskusi často objevují. Jejich účelem je soustředit pozornost, podpořit diskusi a poskytnout solidní faktický základ pro významná rozhodnutí, která bude třeba učinit.

Pokud se například lídři shodnou na tom, že uskuteční často zmiňovaný příslib lépe ochraňovat vnější hranice EU, stálo by to během sedmi let 20 až 25 miliard eur, a kompletní systém správy hranic EU až 150 miliard eur. Každou politickou prioritu – evropskou obrannou unii, podporu mobility mladých lidí, stimulování digitalizace Evropy, posílení výzkumu a inovací či podporu skutečné hospodářské a měnové unie – je totiž třeba řádně financovat, aby se mohla zrealizovat.

Modernizace a financování rozpočtu EU

Komise rovněž představuje možnosti modernizace rozpočtu EU, mimo jiné posílením vztahu mezi cíli rozpočtu EU a způsobem jeho financování. Kromě toho uvádí možnosti, jak posílit vazbu mezi financováním z EU a dodržováním základních hodnot Unie, tedy tzv. podmíněnost.

Čas hraje roli – pro občany i podniky

Rychlá politická dohoda o novém, moderním rozpočtu EU má zásadní význam pro to, aby Unie ukázala, že je připravena naplňovat pozitivní politický program nastíněný v Bratislavě a v Římě.

Komisař odpovědný za rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil: „Nesmí se opakovat nepříjemná situace z roku 2013, kdy byl současný rozpočet EU přijat až se značným zpožděním. Pokud by znovu došlo k podobnému zdržení, nebude možné včas zahájit více než 100 000 projektů financovaných z EU v klíčových oblastech, jako je podpora podnikání, energetická účinnost, zdravotní péče, vzdělávání a sociální začleňování, a statisíce mladých lidí nebudou moci v roce 2021 vyjet v rámci programu Erasmus+.

Brzká dohoda je tedy nejen politicky žádoucí, ale také nezbytná z praktického hlediska. Partneři a příjemci finančních prostředků EU – od studentů a výzkumných pracovníků až po projekty v oblasti infrastruktury, zdravotní péče či energetiky – i celostátní a regionální úřady potřebují a zasluhují si mít právní a finanční jistotu. Komise ukazuje lídrům konkrétní příklady toho, jak by případné zpoždění mělo nepříznivý dopad na občany a podniky v celé EU. Je totiž přesvědčena, že nepříjemná zkušenost s pozdním přijetím stávajícího rozpočtu EU, kdy se výrazně zdrželo spuštění nových programů, a tudíž i realizace priorit financování, by se již neměla opakovat.

Další kroky

Formální návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU předloží Evropská komise v nejbližších měsících, nejpozději začátkem května 2018. Mezitím bude nadále naslouchat názorům všech zainteresovaných stran, mimo jiné prostřednictvím veřejných konzultací o prioritách EU, které zahájila v lednu 2018.

 

Evropa, která přináší výsledky: Komise předkládá návrhy, jak zefektivnit Evropskou unii

Evropská komise navrhla k projednání 23.2.řadu konkrétních kroků, které by mohly zefektivnit činnost Evropské unie a zlepšit vazbu mezi čelními představiteli institucí EU a občany Evropy.

Předseda Jean-Claude Juncker uvedl: „V Bratislavském plánu, Římském prohlášení a nyní agendě lídrů se Evropa správně zaměřuje na vytvoření Unie přinášející svým občanům konkrétní a hmatatelné výsledky v otázkách, které jsou pro ně důležité. V nastoupené cestě musíme pokračovat. Vždy jsem říkal, že forma je podřízena funkci – nyní není čas na dlouhé diskuse o institucionální reformě nebo změně Smlouvy. Existuje však řada opatření, která můžeme přijmout, abychom ještě více zefektivnili své úsilí o dosažení našich hlavních priorit. Existuje mnoho možností, ale cíl musí být jeden a tentýž: vytvořit Evropu, která přináší výsledky.“

Vedoucí kandidáti: využití zkušeností s tzv. Spitzenkandidaten z roku 2014

Volební proces v roce 2014 posílil vztah mezi třemi orgány EU a zefektivnil jejich práci. Pomohl jim spojit své síly při realizaci společného pracovního programu na pětileté funkční období. To umožnilo Junckerově Komisi pracovat političtějším způsobem, soustředit se na oblasti, kde Unie přináší nejlepší výsledky, a zbytek přenechat členským státům.

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předseda Komise Juncker uvedl, že experiment s „vedoucími kandidáty“ z roku 2014 by měl pokračovat. Dnes Evropská komise nastiňuje, jak lze tento proces zlepšit na základě stávajících Smluv, a zároveň zachovat rovnováhu mezi orgány EU a mezi členskými státy navzájem. To zahrnuje výzvu adresovanou politickým stranám, aby vedoucí kandidáty vybraly dříve, a to do konce roku 2018, a aby kampaň začala dříve. Voliči by tak měli více možností identifikovat se s kandidáty a politickými programy, které představují.

Komise rovněž doporučuje více zviditelnit propojení mezi vnitrostátními stranami a evropskými stranami. Politické strany na vnitrostátní úrovni by měly zvýšit transparentnost, pokud jde o evropskou stranu, k níž jsou přidruženy, a to například použitím jejího loga v kampani a volebních materiálech. Měly by také zaujmout jasné stanovisko v důležitých evropských otázkách, vyjádřit úmysl zapojit se do politických skupin v Evropském parlamentu a sdělit, koho si přejí ve funkci předsedy Evropské komise.

Složení Evropského parlamentu a Evropské komise

Vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě musejí rozhodnout – na základě návrhu Evropského parlamentu – o složení Evropského parlamentu ve funkčním období 2019–2024 a o tom, co s křesly neobsazenými Spojeným královstvím. Jednou z možností je vyhradit určitý počet těchto křesel pro nadnárodní volební obvod. I když Evropský parlament v nedávném usnesení (ze 7. února) odhlasoval, že nevyzve k vytvoření nadnárodního volebního obvodu, ponechal dveře otevřené pro budoucí diskuse. Řada členských států nedávno vyjádřila podporu této myšlence, zatímco jiné vyjádřily nesouhlas s její realizací. Nadnárodní volební obvod by mohl posílit evropský rozměr voleb tím, že kandidátům umožní oslovit více občanů v celé Evropě. Na druhé straně poslanci obvykle zastupují voliče, kteří je zvolili na místní nebo celostátní úrovni, a jsou s nimi v úzkém styku, a to jak z důvodu, že se jim zodpovídají, tak i z důvodu, aby mohli vznášet otázky, které jsou důležité pro voliče z jejich volebního obvodu. Komise je myšlence nadnárodních kandidátních listin nakloněna, bude to však vyžadovat, aby v příštím roce s tím jednomyslně souhlasila Rada a aby se ve všech 27 členských státech změnily volební zákony, a tato myšlenka tak mohla být uplatněna při volbách v roce 2019.

Sbor komisařů nyní v souladu s rozhodnutím Evropské rady z 22. května 2013 sestává z 28 členů podle zásady jeden komisař za každý členský stát. Než bude jmenována příští Evropská komise, budou muset vedoucí představitelé rozhodnout, zda zachovat princip jeden člen za každý členský stát, nebo Komisi zmenšit. Menší exekutiva by teoreticky fungovala efektivněji, snadněji by se řídila a umožnila by vyváženější rozdělení portfolií. Avšak zmenšení Komise by rovněž znamenalo, že některé členské státy by nebyly zastoupeny na politické úrovni této instituce a přišly by o výhodu    spočívající v zachování přímého kanálu politické komunikace s občany a vnitrostátními orgány.

Jediný předseda Komise i Rady

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předseda Komise Juncker jako první přišel s nápadem jediného předsedy Komise i Evropské rady. Kdyby jedna osoba zastávala funkce předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise, mohlo by to strukturu Unie zefektivnit. To je na základě nynějších Smluv možné. Dvojí funkce nevyžaduje sloučení obou institucí. Předseda Evropské Komise je již členem Evropské rady a ani jeden z obou předsedů v Evropské radě nehlasuje; jejich úlohou je radit, přinášet vklad z práce svých útvarů, pomáhat stavět mosty a vytyčovat společná východiska.

Dialogy s občany

Evropská komise pravidelně pořádá dialogy s občany, jichž se účastní členové Komise, Evropského parlamentu, vlád členských států, místních a regionálních orgánů a zástupci občanské společnosti. Od roku 2012 se na 160 místech uskutečnilo téměř 500 z těchto interaktivních veřejných diskusí. Komise v období ode dneška do evropských voleb v květnu 2019 zvýší jejich četnost, přičemž cílem je dosáhnout počtu 500 dalších akcí. Komise také vítá iniciativy členských států pořádat své vlastní vnitrostátní rozhovory s občany o budoucnosti Evropy a je připravena je podpořit tam, kde je to možné, například propojením tohoto procesu s on-line konzultací o budoucnosti Evropy, která by mohla zůstat otevřená do 9. května 2019. Komise se o přínosy svých zkušeností podělí s členskými státy.

Souvislosti

Dnešní návrhy a předložené možnosti přímo navazují na zprávu Evropské komise (ze dne 8. května 2015) o volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, v níž byl obsažen slib určit, jak dále posílit evropský rozměr a demokratickou legitimnost rozhodovacího procesu EU, dále zkoumat důvody dlouhodobě nízké volební účasti v některých členských státech a snažit se tento problém řešit.

Evropská občanská iniciativa: Komise registruje iniciativu „Vítáme Evropu, nechte nám pomoci, pomozte nám!“

Evropská komise se nyní rozhodla zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu s názvem „Vítáme Evropu, nechte nás pomoci!“, v níž se uvádí: „Vlády se snaží zvládnout migraci. Členské státy se potýkají s migrací. k jednání. “ Organizátoři vyzývají Komisi, aby „podporovala místní skupiny, které pomáhají uprchlíkům … zastavit vlády, které trestají dobrovolníky … obhajovat oběti vykořisťování, zločinu a porušování lidských práv“ (viz příloha).

Rozhodnutí Komise o registraci iniciativy se týká pouze přípustnosti návrhu. Komise v této fázi neanalyzovala věcný obsah. Registrace této iniciativy se uskuteční dne 15. února 2018 a zahájí jednoletý proces sběru podpisů podpory od jejích organizátorů. Pokud tato iniciativa do jednoho roku obdrží od jednoho milionu prohlášení o podpoře nejméně ze sedmi různých členských států, Komise bude muset reagovat do tří měsíců. Komise může rozhodnout, zda bude žádost vyhověno či ne, a v obou případech bude muset vysvětlit své odůvodnění.

Souvislosti

          Evropské občanské iniciativy byly zavedeny  Lisabonskou smlouvou a zahájeny v dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o evropské občanské iniciativě, které provádí ustanovení Smlouvy.
Po oficiálním zapsání evropské občanské iniciativy iniciativa umožňuje jednomu miliónu občanů nejméně jedné čtvrtiny členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla právní akt v oblastech, kde má Komise pravomoc.

Podmínky pro přípustnost, jak je stanoveno nařízením o evropské iniciativě občanů, nejsou výslovně uvedeny v rámci pravomocí Komise předkládat návrh právního aktu, pokud nepatří do její působnosti a které nejsou zjevně zneužívající, znevažující nebo obtěžující a že není zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Příloha: Popis cílů navržené iniciativy

Občané v Evropě chtějí podporovat nový život. Chceme, aby Komise poskytla přímou podporu místním skupinám, které pomáhají uprchlíkům, kterým jsou udělena národní víza.
Nikdo by neměl být stíhán nebo pokutován za nabídku humanitární pomoci nebo přístřeší. Chceme, aby Komise zastavila vlády, které trestají dobrovolníky                      Každý má právo na spravedlnost. Chceme, aby Komise zaručila účinnější způsoby ochrany obětí zneužívání a zločinu v celé Evropě a všech obětí porušování lidských práv na našich hranicích.

DPP