Zdroj: AsstrA

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.