Domů Blog Strana 13

Výsledky týdenní kontrolní akce DPO. Vyloučen každý 14. cestující

Přes 23 tisíc zkontrolovaných cestujících ve více než tisícovce spojů, a z toho 1 700 vyloučených pasažérů za nedodržení přepravních podmínek. To jsou výsledky mimořádné týdenní kontrolně-bezpečnostní akce asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava (DPO) a strážníků Městské policie Ostrava (MPO). Akce probíhala dny i noci od 12. do 17. května 2025 na všech linkách.

foto
foto

12 týmů asistentů přepravy v doprovodu strážníků se zaměřovalo na vytipované úseky napříč Ostravou.

„Na 40 asistentů přepravy se v doprovodu strážníků objevilo v jednotlivých městských obvodech. Nejčastějším důvodem pro vyloučení z přepravy byla tradičně jízda bez platného jízdního dokladu, v několika případech šlo o vyloučení za obtěžující jízdu pod vlivem alkoholu. Hlavním cílem těchto akcí je posílit pocit bezpečí cestujících v Ostravě a zajistit jejich komfort při přepravě. Nově se v rámci běžných směn asistentů zaměřujeme ještě více na noční spoje,“ říká generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

„Spolupráce s Dopravním podnikem Ostrava je pro nás dlouhodobě velmi důležitá. Asistenti přepravy a strážníci městské policie společně pracují na zajištění pocitu bezpečí cestujících nejen během mimořádných akcí, ale i v rámci běžného provozu. Cílem naší společné práce je předcházet incidentům a zajistit nerušené cestování pro všechny občany,“ uvádí ředitel Městské policie Ostrava Miroslav Plaček.

„Od začátku roku jsme v Ostravě realizovali už čtyři mimořádné noční bezpečnostní akce a výsledky této poslední týdenní kontroly jasně ukazují, že tato opatření mají smysl. Bezpečnost a komfort cestujících musí být na prvním místě. Děkuji všem asistentům přepravy i strážníkům městské policie za jejich profesionální přístup a nasazení,“ dodává Břetislav Riger, náměstek primátora pro dopravu. DPO má v současnosti cca 90 zaměstnanců přepravní kontrolory. Polovinu z nich tvoří revizoři a druhou asistenti přepravy. Asistenti přepravy zvyšují kvalitu přepravy cestujících, zejména přispívají k bezpečí a pořádku ve vozidlech, informují, pomáhají cestujícím, a to třeba i s nákupem jízdného, nepokutují. V DPO fungují osm let. Nejsou přítomni jen při mimořádných nočních bezpečnostních akcích, ale pohybují se ve vozech v rámci svých pravidelných směn.

Zdroj: DPO

Budování odolných potravinových dodavatelských řetězců uprostřed globálního narušení

Klíčem k pokroku v roce 2025 je kombinace nových a stávajících technologií pro zlepšení viditelnosti dodavatelského řetězce.

Potravinářský logistický průmysl čelí stále nestabilnějšímu prostředí, které utvářejí eskalující obchodní války a cla, jež narušují dodavatelské řetězce po celém světě. Geopolitické napětí, včetně probíhající války na Ukrajině a nestability na Blízkém východě, napíná tok základních potravinářských produktů, jako je obilí, ropa a zboží podléhající rychlé zkáze.

Mezitím změna klimatu a masová migrace vytvářejí nová úzká místa a problémy, zejména podél americko-mexické hranice, což dále komplikuje distribuci potravin. Tato narušení nutí společnosti zabývající se logistikou potravin přehodnotit tradiční modely dodavatelského řetězce, protože kdysi spolehlivé trasy se překreslují a dynamika globálního obchodu se stále mění.

Důraz je kladen na hledání nových inovativních řešení, která podnikům umožní překonat překážky a optimalizovat jejich provoz. To zahrnuje vývoj a poskytování lokalizačních služeb, směrování, optimalizace a navigačních řešení, která pomáhají potravinářským společnostem orientovat se ve vyvíjejícím se prostředí.

Eskalující geopolitické napětí činí globální dodavatelské řetězce složitějšími než kdykoli předtím. Tato narušení nejsou jen logistickými výzvami, ale signalizují hlubší posun v globálním obchodě, což zdůrazňuje potřebu přehodnotit tradiční modely dodavatelských řetězců a upřednostnit odolnost prostřednictvím technologických inovací. V některých případech mohou narušení globálního dodavatelského řetězce sloužit také jako příležitost – cesta k vybudování silnějších, přizpůsobivějších systémů schopných odolat budoucím výzvám, pokud společnosti využijí správné nástroje a zaujmou proaktivní, do budoucna myslící přístup.

Potravinářská logistika na křižovatce
Organizace si již nemohou dovolit spoléhat se na reaktivní strategie nebo zastaralé manuální procesy pro zvládání narušení. Provoz dodavatelského řetězce se musí vyvíjet proaktivně a využívat automatizační technologie ke zvýšení efektivity, zmírnění rizik a lepšímu předvídání narušení a reakci na ně v okamžiku, kdy k němu dojde.

V uplynulém desetiletí se společnosti vydaly značně odlišnými cestami k digitalizaci, a to především kvůli absenci univerzálních standardů pro digitální řešení. V důsledku toho zůstávají technologické balíčky často oddělené a nedokážou spolu komunikovat. Tento nedostatek integrace komplikuje schopnost přesně sledovat objednávky a kapacity, což podnikům ztěžuje zajištění hladkého chodu.

Navzdory značným investicím do dopravních technologií produktivita nákladní dopravy v posledních letech do značné míry stagnuje. Údaje amerického ministerstva dopravy o efektivitě nákladní dopravy – poměřování počtu hodin práce a výkonu – nevykazují stejné zlepšení jako u jiných druhů dopravy. Tato stagnace není způsobena nedostatkem inovací, ale spíše roztříštěností mnoha technologických řešení.

V potravinářském odvětví tato narušení zasáhla nejsilněji. Od měnících se cel na dovoz mexického, kanadského a čínského zboží až po nové problémy s obchodními trasami způsobené změnou klimatu a migrací – logistika potravin může pocítit tlak geopolitického napětí rychleji než mnoho jiných odvětví. Zvýšení cen zboží a omezené marže zásob znamenají, že zpoždění v dodavatelském řetězci nebo odklonění trasy vedou ke zvýšenému riziku zkažení, zejména zboží podléhajícího rychlé zkáze, ztrátě příjmů a chybějící poptávce spotřebitelů.

Vyvíjející se cla a měnící se předpisy budou i nadále výrazně ovlivňovat tok základních potravinářských výrobků, což vyžaduje, aby společnosti v oblasti logistiky potravin přehodnotily tradiční přístupy k získávání, distribuci, přepravě a skladování.

Spolupráce podporuje odolnost
Řešením je standardizovaný přístup k digitalizaci, který má kořeny v síti spolupráce, nikoli v izolovaném úsilí. Společný „platformový přístup“ umožňuje bezproblémovou integraci fyzických a digitálních systémů a připravuje půdu pro jednotnou logistickou síť, která pokrývá celé odvětví. Propojením odesílatelů, dopravců, poskytovatelů logistických služeb a dalších zúčastněných stran se zefektivňuje komunikace, získávají se poznatky v reálném čase, snižují se administrativní náklady a zvyšuje se efektivita.

Platformový přístup navíc usnadňuje lepší rozhodování a řešení problémů. Data v reálném čase umožňují zúčastněným stranám identifikovat a vizuálně sledovat přepravované náklady, aby se minimalizoval dopad problémů souvisejících s dodávkami produktů nebo spokojeností zákazníků.

Spolupráce také usnadňuje rozhodování založené na datech, přičemž společnosti získávají přístup k množství poznatků, které všem stranám umožňují udržet si náskok. Využitím těchto dat ve spojení s vysokou úrovní automatizace mohou společnosti zkrátit dobu zdržení a optimalizovat provoz na dvoře. Časem lze tato data využít k trénování modelů umělé inteligence, vytvoření nástrojů pro autonomní zásobování, předpovědi ETA v reálném čase a další.

Závěrečné slovo: Nečekejte na další krizi
Společnosti musí udělat víc než se jen přizpůsobit – musí předvídat. Digitální nástroje umožňují vedoucím a manažerům dodavatelského řetězce proaktivně zvládat narušení a pružně reagovat. Pro zajištění odolného dodavatelského řetězce, který zůstane silný a připravený na budoucí výzvy a příležitosti, musí být podniky strategické a udržovat si závazek neustálých inovací.

Klíčem k pokroku v roce 2025 je kombinace nových a stávajících technologií, které zlepšují viditelnost dodavatelského řetězce a pomáhají firmám odhalovat a odstraňovat úzká místa v reálném čase. Pomocí inteligentních sítí a digitálních nástrojů mohou organizace lépe předvídat narušení, reagovat na ně a zotavovat se z nich a plánovat dlouhodobý růst.

Zdroj: Food Logistics

Jak uspět v soutěži Obal roku 2025? Deset doporučení pro přihlašovatele

Soutěž Obal roku 2025 je již v plném běhu a firmy, designéři i výrobci obalů nyní připravují své přihlášky. Pro všechny, kteří chtějí vyniknout a zvýšit svoje šance na úspěch, přinášíme soubor doporučení, které vycházejí z dlouholetých zkušeností porotců i organizátorů. Ať už přihlašujete inovativní konstrukci, ekologické řešení nebo výjimečný design, těchto deset bodů by vám nemělo uniknout.

„Všem doporučujeme s přihláškou nečekat až na poslední chvíli. Uzávěrku jsme letos stanovili na 8. srpna 2025, ale ideální je mít vše připravené do konce června či do poloviny července – od vzorků až po doprovodnou dokumentaci,“ říká Iva Werbynská, ředitelka soutěže Obal roku. „Ocenění v této soutěži znamená profesní uznání a často i obchodní příležitost. Jde například o možnost využít značku Obal roku pro marketingové účely nebo o přístup do mezinárodní soutěže WorldStar Packaging Awards,“ dodává Werbynská. Obalový Institut SYBA, organizátor soutěže OBAL ROKU, je jediný exkluzivní člen World Packaging Organisation v České republice a na Slovensku.

10 doporučení:

  1. Popište inovaci názorně a srozumitelně

Přesně popište, co je na vašem obalu nové. Zmiňte nový materiál, konstrukční řešení nebo úspory surovin či energie. Nezapomeňte na vizuální ukázky (schémata, krátká videa).

  1. Vzorky jako vizitka kvality

Pošlete do soutěže více než jen jeden kus (ideálně pět a více), aby mohly být testovány a vystaveny. Zajistěte, aby byly vzorky bez poškození, čisté a ve finálním stavu.

  1. Nezapomeňte na technické podklady

Přiložte potřebné dokumenty – výsledky zkoušek z laboratoří, technické listy i případné certifikáty. Pokud jde o obaly ve styku s potravinami nebo podléhající legislativní regulaci, nezapomeňte doložit soulad s normami.

  1. Popište všechny funkce obalu

Neomezujte se jen na konstrukci – vysvětlete, jak obal slouží při skladování, přepravě, prodeji, používání či v marketingu. Uveďte konkrétní příklady, jak řešení zjednodušuje manipulaci nebo zvyšuje uživatelský komfort (ergonomie, otevírání, značení).

  1. Dobrý design si zaslouží být vidět

Dbejte na kvalitní vizualizaci a fotografie obalu, a to ideálně v prostředí, kde se používá (např. regál, přepravka, domácnost). Pomůžete tak porotě víc vnímat kontext. Zaměřte se na spojení grafického řešení se značkou a cílovou skupinou.

 

  1. Přesná data k logistice a rozměrům

Uveďte rozměry, hmotnost, možnost stohování i kompatibilitu s přepravními systémy. Pokud máte výsledky testů pro přepravu či skladování, připojte je. Jde o praktický aspekt, který může pomoci rozhodnout.

  1. Ukažte snahu o udržitelnost a cirkulární přístup

Vysvětlete, jak byl obal navržený s ohledem na životní prostředí. Minimalizace odpadu, recyklace, opakované použití, ekologické materiály – všechny tyto prvky mají v přihlášce své místo. Pokud obal podporuje charitativní nebo společenskou odpovědnost, zdůrazněte tento přínos.

  1. Pohlídejte legislativní detaily

Ujistěte se, že obal obsahuje všechny povinné informace (EAN, varování, složení, trvanlivost apod.). Doložte shodu s normami pro mezinárodní přepravu, včetně přepravy nebezpečného zboží, pokud je to relevantní.

  1. Ukažte přínos pro celý dodavatelský řetězec

Vysvětlete, jak obal zlepšuje logistické procesy (snížení poškození, vyšší efektivita skladování a přepravy). Pokud máte k dispozici data nebo případové studie, které to dokládají, neváhejte je připojit.

  1. Sestavte kompletní textovou a vizuální dokumentaci

Sestavte prezentaci, ve které shrnete klíčové body každého z kritérií. Přidejte odkazy na videa, 3D vizualizace či interaktivní prezentace. Pomůžete tak porotě vaši práci skutečně pochopit a ocenit.

Soutěž je inspirací pro celý obalářský segment

Soutěž Obal roku každoročně mapuje vývoj v obalovém průmyslu a oceňuje řešení, která často posouvají celý obor kupředu. Účast v soutěži znamená příležitost představit vlastní přístup k obalové problematice a sdílet zkušenosti s odbornou i laickou veřejností.

Více informací o soutěži a přihlášku najdete na www.obalroku.cz.

 

O Obalovém institutu SYBA

 

Obalový institut SYBA sdružuje a prosazuje zájmy subjektů činných v sektoru balení, obalů, obalových prostředků, balicích materiálů, balicích strojů a také zájmy výrobců baleného zboží týkající se balení. Jedná se o sdružení firem a odborníků, kteří se podílejí na vývoji, výrobě
a využívání obalů a obalových materiálů. Tento institut funguje jako platforma pro sdílení informací, vzdělávání, podporu inovací a spolupráce mezi různými aktéry v obalovém průmyslu.

Zdroj: SYBA

BYD prodala v Evropě víc elektromobilů než Tesla, nejprodávanější je Škoda Elroq

Čínská automobilka BYD prodala v Evropě v dubnu poprvé více elektromobilů než americká Tesla a dostala se mezi deset nejprodávanějších značek. Z jednotlivých automobilek skončila Škoda Auto v registraci bateriových elektromobilů (BEV) v Evropě na třetím místě a model Škoda Elroq byl nejprodávanějším BEV. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila analytická společnost JATO Dynamics.

Čínská automobilka BYD zaregistrovala v dubnu na kontinentě 7231 nových BEV. To bylo o 169 procent více než před rokem. Naopak registrace Tesly se propadly o 49 procent na 7165 kusů.

„Ačkoliv rozdíl mezi celkovým měsíčním prodejem u obou značek může být malý, důsledky jsou obrovské,“ uvedl analytik firmy JATO Dynamics Felipe Muñoz. „Pro evropský automobilový trh je to zlomový okamžik,“ dodal.

Zatímco poptávka po automobilech v Evropě celkově zůstala stabilní, registrace BEV se v dubnu zvýšily meziročně o 28 procent, zejména díky čínským automobilovým značkám. Podíl BEV na celkovém počtu registrací se zvýšil na 17 procent. Přestože EU zavedla cla na elektromobily vyrobené v Číně, zvýšily se v dubnu registrace čínských BEV o 59 procent. Elektromobily z Evropy, Japonska, Jižní Koreje a Spojených států zaznamenaly růst o 26 procent.

Z jednotlivých modelů skončila v čele žebříčku registrovaných BEV na prvním místě Škoda Elroq s téměř 8000 kusy. Následují tři modely automobilky Volkswagen. Osmá příčka patřila modelu Škoda Enyaq. Celkově bylo v dubnu registrováno 13.598 BEV automobilky Škoda, což bylo o 214 procent více než před rokem.

Zdroj: ČTK

Praha vypíše tendr za 315 mil. Kč na monitoring průzkumu pro městský okruh

Praha vypíše tendr na geotechnický monitoring pro geotechnický průzkum plánované dostavby městského okruhu, předpokládaná hodnota tendru je 315 milionů korun bez DPH. Záměr schválili městští zastupitelé. V metropoli zbývá dokončit část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.

Geologický průzkum bude sestávat z průzkumných vrtů a tří štol, které zmapují podloží v místech plánovaného tunelu Bílá Skála a Jarovského a Malešického tunelu. Součástí záměru je kromě geotechnického také hydrogeologický monitoring budoucích štol a stavebně technický průzkum. Doba trvání zakázky je podle schváleného dokumentu do roku 2028, poté bude do doby zahájení stavby ještě pokračovat hydrogeologický průzkum.

Vypsání zakázky je podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nutným předpokladem pro tendr na samotný průzkum. Ten má magistrát vypsat v momentě, kdy se zakázka na monitoring bude blížit ke konci. Monitoring bude zahrnovat i zhodnocení budov, pod kterými tunely povedou.

Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby okruhu. Proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru prodlouženy tunely. V září 2022 pak minulé vedení města požádalo o územní rozhodnutí, řízení stále trvá a čeká se mimo jiné na změnu územního plánu, o které dnes také budou zastupitelé hlasovat.

Mezitím vláda změnila legislativu a vyřadila okruh jako místní komunikaci ze seznamu staveb, u kterých je možné opakovaně prodlužovat posudek dopadu na životní prostředí EIA. Ten tak městu v roce 2027 definitivně vyprší, pokud neuspěje s plánem prosadit další změnu zákona. Pokud by se tak nestalo, musí magistrát získat do října 2027 alespoň nepravomocné povolení dostavby, jinak by musel získat nový posudek, což by trvalo roky.

Chybějící úsek vnitřního okruhu na severovýchodě metropole bude měřit 11 kilometrů a bude se skládat ze tří staveb. První, 2,4 kilometru dlouhá část naváže na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka a povede do Libně na křižovatku U Kříže, kde naváže další úsek z Balabenky do Strašnic. Třetí stavbou bude 2,1 kilometru dlouhá Libeňská spojka, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici. Podle posledního odhadu vyjde dostavba na 113 miliard korun bez DPH, vedení města požaduje, aby na ni přispěl i stát.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Zdroj: ČTK

Předseda ÚOHS zamítl námitky Stadleru k tendru na automatické vlaky metra C a D

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zamítl námitky firmy Stadler k veřejné zakázce na automatické vlaky a dopravní systém pro linky C a D pražského metra za 86 miliard korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné. Tendr pokračuje. Vyjádření pražského dopravního podniku ČTK zjišťuje.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) vybírá dodavatele formou takzvaného soutěžního dialogu, vítěze zatím nevybral. Stadler napadl u ÚOHS zadávací podmínky takzvané kvalifikační fáze soutěžního dialogu, z níž vzejdou jeho účastníci.

„Přestože zadavatel stanovil do jisté míry přísné zadávací podmínky, jeho zájmem je zdárné dokončení projektu, přičemž předmět veřejné zakázky je rozsáhlý, složitý, finančně nákladný a komplikovaný. Požadavky zadavatele je proto nutné považovat za legitimní a odůvodněné, protože obecně platí, že čím složitější je předmět veřejné zakázky, tím přísnější požadavky může zadavatel stanovit,“ uvedl úřad ve zprávě.

DPP vyhlásil tuto veřejnou zakázku v polovině dubna 2024, loni v prosinci obdržel žádosti o účast v soutěžním dialogu od dvou uchazečů. Do soutěže nakonec dorazily dvě nabídky: od sdružení Škoda/Siemens a od Alstomu. DPP v říjnu podmínky upravil, podle společnosti Stadler ale nedostatečně. DPP v současnosti posuzuje podané žádosti z hlediska kvalifikačních kritérií, poté vybrané uchazeče pozve do jednací fáze.

Odhadovaná hodnota zakázky je téměř 86 miliard korun. Kromě dodávek vozů pro metro D a C je součástí automatizace linky C a dodávka kompletního dopravního systému budované linky D. Zajistí plně automatizovaný provoz metra v nejvyšším stupni automatizace GoA4, tedy bez provozního personálu na palubě.

Dopravní podnik zatím poptává 69 plně automatických vlaků, součástí zakázky bude i vybavení depa a dispečinku pro obě linky. Údržba bude na 35 let, u nástupištních stěn a dopravního systému po dobu 25 let.

Podle DPP automatizace umožní zvýšit přepravní kapacitu na nejvytíženější lince C až o 20 procent. Roční úspora provozních nákladů má být ve vyšších stovkách milionů korun. Umožní také včas modernizovat vozový park vlaků 81-71M, které v současnosti jezdí na linkách A a B.

Zdroj: ČTK

Dopravci v ČR loni po vodě převezli 978.000 tun nákladu, meziročně o pětinu míň

Dopravci v Česku loni po vodě přepravili 978.000 tun nákladu, o pětinu méně než v roce 2023. Množství přepraveného lodního nákladu se v Česku postupně snižuje od roku 2020. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství nákladu přepraveného po řekách za loňský rok dosahuje zhruba 66 procent toho z roku 2019, před pandemií covidu-19. Tehdy ho dopravci převezli 1,73 milionu tun.

Průměrná přepravní vzdálenost loni činila 403,9 kilometru. Prodloužila se proti roku 2023, kdy dopravci náklad průměrně přepravovali na vzdálenost 382,9 kilometru. V roce 2019 to bylo 328,2 kilometru, loni tak dopravci přepravovali náklad na průměrně větší vzdálenosti než před pandemií.

Přepravní výkony dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byly ve vodní dopravě přepraveny jednotlivé tuny nákladu, loni činily 395 milionů kilometrů. Meziročně klesly téměř o 16 procent, proti roku 2019 pak zhruba o třetinu.

Nejvíce nákladu loni přepravili dopravci po vodě ve třetím čtvrtletí, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů dopravci s nákladem urazili ve třetím kvartálu, nejméně v prvním.

Meziroční pokles způsobila zejména nesplavnost labského úseku Mělník – Chvaletice, která trvala od konce roku 2023, uvedl už dříve předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy Lukáš Hradský. Splavnost Labe ovlivnily také zářijové povodně. Několik týdnů po povodních Státní plavební správa obnovila plavbu, ale s řadou omezení například v podobě nižšího ponoru nebo plavbou na vlastní nebezpečí.

Podle dřívějšího vyjádření mluvčího Ředitelství vodních cest Jana Bukovského jsou plavební podmínky v Česku nestabilní a obor je dlouhodobě podinvestovaný. Podle Hradského správci vodních cest nemají dostatek techniky a prostředků na odstranění nánosů v postižených úsecích. Nevyužívá se podle něj ani technika soukromých subjektů. Čeští dopravci většinu plaveb realizují v zahraničí, kde ale čelí větší konkurenci, doplnil Bukovský.

Zdroj: ČTK

Provoz na D1 začala omezovat pokračující rekonstrukce mostu Šmejkalka

Provoz na dálnici D1 na 24. kilometru u Senohrab v Praze-východ dnes začala omezovat pokračující rekonstrukce mostu Šmejkalka. Dělníci dokončili základní práce pod mostem a přesunuli se nahoru na dálnici. Kvůli pokládce mikrokoberce od 10:00 dočasně svedli provoz na Brno do jednoho pruhu, což způsobilo několikakilometrovou kolonu. Od 15:00 začali řidiči opět projíždět úsekem ve dvou jízdních pruzích v každém směru a rychlost je omezena na 80 kilometrů v hodině, řekl ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

Rekonstrukci nejstaršího dálničního mostu v zemi má na starosti sdružení firem Strabag a Pragoprojekt, most opravuje za 965 milionů korun bez DPH. Práce začaly v létě 2023, s uvedením do provozu se počítá v roce 2027. „Jsme na konci základních prací na spodní stavbě a musíme přicházet s pracemi, které se týkají nahoře mostovky. Od dnešního dne po následující dvě stavební sezony je třeba, aby řidiči na dálnici D1 kolem 24. kilometru počítali s dopravním omezením,“ uvedl Rýdl na dnešním briefingu u opravovaného mostu.

Následující čtyři měsíce budou dělníci rozšiřovat střední dělicí pás. Ke stavbě středové části konstrukce použijí dva věžové jeřáby vysoké 60 metrů nebo autojeřáb schopný unést až 500 tun. Auta budou jezdit v obou směrech ve dvou zúžených pruzích vyosených do stran, aby prostřední část zůstala volná pro stavbu.

Na podzim stavbaři převedou veškerou dopravu na jednu polovinu dálnice na Brno a druhou, po níž nyní jezdí auta na Prahu, tím uvolní pro postupné rozebrání. Historický oblouk zůstane zachován. Po stavbě nové poloviny dálnice, která potrvá zhruba rok, dělníky čekají stejné práce na opačné straně. ŘSD odhaduje, že při demolici vznikne asi 10.000 tun recyklátu, který se dělníci budou snažit zčásti zapracovat zpět do stavby. Zároveň je čeká sanace historického oblouku. „V některých místech je vidět výztuž, musíme tyto části konstrukce opravit,“ uvedl Radim Cihlář ze společnosti Strabag.

Po dobu rekonstrukce by se podle Rýdla mělo jezdit v každém směru dvěma pruhy maximálně osmdesátikilometrovou rychlostí. Ve výjimečných situacích, jako nastala dnes, bude v jednom směru průjezdný jen jeden pruh. Před dnešním polednem kvůli tomu auta popojížděla ve směru na Brno v koloně od 17. kilometru. Podle Rýdla byl provoz obnoven v 15:00, ale kolona se rozjížděla pomalu, protože se v ní staly dvě menší nehody. Důvodem omezení byla pokládka mikrokoberce, díky němuž vozovka s množstvím vad vydrží minimálně rok, než dělníci i tuto polovinu mostu zbourají.

Most Šmejkalka nebyl součástí rekonstrukce D1, která skončila na podzim 2021. Zakázka na jeho opravu byla vypsána samostatně, metodou design and build, tedy navrhni a postav. Most překlenuje ve výšce 46 metrů Hrusický potok a údolí mezi Senohraby a Turkovicemi. Je nejstarším objektem na D1, postaven byl v letech 1939 až 1949. Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý o pět let později. Délku stavby ovlivnila druhá světová válka, v jejíž době byly práce přerušeny. Stavbu nosné konstrukce dělníci dokončili po válce. V letech 1973 až 1977 ji upravovali. Most pak byl uveden do provozu při dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna. V roce 1991 stavbaři most celkově opravili. Nynější rekonstrukce je největší za celou historii mostu.

Zdroj: ČTK

Na českých silnicích začalo sčítání intenzity dopravy, výsledky příští rok

Na českých silnicích začalo několikaměsíční celostátní sčítání intenzity dopravy. Přes 3000 lidí, takzvaných sčítačů, bude do října sledovat provoz na 6600 úsecích všech tříd silnic a některých úsecích ve větších městech. Výsledky poslouží jako podklad pro přípravu dopravních staveb a rozhodování centrálních institucí i krajů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za sčítání zaplatí 54 milionů korun bez DPH, sběr a vyhodnocení zajišťuje společnost Ipsos. Kompletní data budou k dispozici před polovinou příštího roku, řekl novinářům mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Sčítání bude probíhat až do podzimu, protože my potřebujeme zcela zohlednit v tom sčítání den v týdnu, hodinu ve dni, roční období, takové momenty zatížení, jako jsou naprosto mimořádné doby, jako je třeba odjezd na prázdniny, nebo naopak noc ze soboty na neděli, kdy se naopak jezdí velmi málo i na těch zatížených trasách,“ řekl Rýdl. Kompletní data, na která podle Rýdla čekají projektanti a plánovači dalšího rozvoje silniční a dálniční sítě, budou k dispozici před polovinou příštího roku. „Na základě toho skutečně odečítáme tendence a indexaci nárůstu, nebo poklesu dopravního zatížení,“ doplnil Rýdl.

Na každém sčítacím místě se bude sčítat čtyřikrát, pětkrát nebo šestkrát. Od dnešního rána jsou dva sčítači například u Poděbrad u silnice I/38 poblíž mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D11, kde byla před pěti lety denní intenzita dopravy přes 12.500 aut. „Takových (sčítačů) je v tuto chvíli po republice přesně 209, odpoledne to bude dalších cirka 210, 220,“ řekl Daniel Čudlý ze společnosti Ipsos. Od 1. června, kdy se sčítání rozšíří i na neděle, bude v terénu každou neděli přes 1000 lidí. Sčítači zaznamenávají průjezd v telefonech nebo tabletech do speciální aplikace, kde je 12 typů vozidel. „Klikají na ikonku a tím se napočítávají vozidla v reálném čase,“ doplnil Čudlý. Pro sčítání se podle něj začíná i s testováním umělé inteligence. „Zatím je to na začátku, děláme takový pokus, že si na videa natáčíme kus těch úseků, třeba dvacetiminutové sekvence,“ řekl Čudlý.

Rýdl pro letošní měření odhaduje mírný nárůst intenzity dopravy, zhruba od deseti do 12 až 13 procent. Například na dálnici D1, kde se sčítá celkem na 60 úsecích, je podle mluvčího ŘSD v některých místech kapacita naplněná. „Ale potom jsou samozřejmě případy, které budou skokově úplně jinde, a to je například linie 35, Olomouc – Mohelnice – Litomyšl – Hradec, kde v tuto chvíli stavíme čtyři úseky dálnice, a to je právě efekt, který takzvaně velmi silně nasává dopravu,“ uvedl. Tuto změnu podle něj postihne už letošní sčítání, protože před koncem roku mají být do provozu uvedené čtyři úseky dálnice D35.

Sčítání dopravy se opakuje ve zhruba pětiletých cyklech. Poslední sčítání dopravy v roce 2020 ovlivnila omezení volného pohybu během pandemie covidu, kvůli kterým se částečně přesunulo do následujícího roku. Z výsledků vyplynulo, že intenzita dopravy na české dálniční a silniční síti vzrostla v porovnání s rokem 2016 zhruba o deset procent. Největší nárůst byl na dálnicích u nákladních vozidel, a to o více než pětinu.

Zdroj: ČTK

Doručovatelský gigant z regionu APAC Shippit uvádí na trh platformu Insights pro doručování zboží

Společnost Shippit oznámila vydání své nové platformy pro doručování obchodů „Shippit Insights“.

Platforma pro doručování v oblasti obchodu Shippit spustila nový program, jehož cílem je poskytnout zákazníkům ucelenější přehled o jejich přepravních a doručovacích operacích, nazvaný Shippit Insights.

Vydání nového programu přišlo v době, kdy podle průzkumu společností Shippit a Jarden má na zákazníky větší vliv než doručení pouze cena a kdy intenzivní konkurence ze strany mezinárodních gigantů, jako jsou Amazon a Temu, zajistila potřebu komplexnějšího zážitku po nákupu, aby si zákazníci udrželi loajalitu.

Službu Shippit v současné době využívá více než 4 000 maloobchodníků v celém asijsko-pacifickém regionu (APAC) a Shippit Insights umožní zákazníkům identifikovat efektivitu a úspory nákladů díky přístupu k více než 250 využitelným datovým bodům.

Australský maloobchodní gigant Baby Bunting již nástroj využívá k lepšímu pochopení výkonnosti své sítě dopravců a k rozdělení výkonnosti na jednotlivá předměstí.

Produktová ředitelka společnosti Shippit Inga Lathamová říká, že nový program umožní klientům najít opatření k úspoře nákladů a zároveň zlepšit služby pro vlastní zákazníky.

„Vzhledem k přetrvávajícím ekonomickým tlakům je pro maloobchodníky ekonomika jednotek na prvním místě,“ říká Lathamová.

„Navrhli jsme řešení, které jim umožní najít nové možnosti zvýšení efektivity a úspory nákladů a zároveň jim poskytne zážitek z doručování, který motivuje k věrnosti.

„Prostřednictvím všeho, od zálohového plnění, výkonnosti dopravců a jejich cenových nabídek až po optimalizaci plnění, rozptýlení nákladu a přidělení dopravců, umožňujeme našim zákazníkům transformovat poslední míli a proměnit jejich výzvy v jejich největší výhodu.

„Naše data a poznatky již využívá více než 4 000 maloobchodníků k optimalizaci plnění, doručování a zkušeností po nákupu; umožňují jim proměnit doručování v loajalitu.

„Nyní si díky spuštění služby Shippit Insights budou moci vytvořit ještě hlubší, širší a jasnější obraz o celé své přepravní a doručovací činnosti.“

Zdroj: ATN

Logistický kalendář