Domů Blog Strana 12

Letiště Praha v dubnu odbavilo 1,37 milionu lidí, meziročně o 11 procent víc

Pražské Letiště Václava Havla letos v dubnu odbavilo 1,37 milionu cestujících, meziročně zhruba o 11 procent více. Od začátku roku do konce dubna letiště využilo 4,57 milionu lidí, což je meziroční nárůst zhruba o 8,5 procenta. Dál také stoupá počet vzletů a přistání, cestující z ruzyňského letiště v dubnu tradičně nejčastěji odlétali do Londýna, následovaly Paříž a Amsterdam. Vyplývá to ze statistik na webu Letiště Praha.

V dubnu letiště evidovalo zhruba 11.000 vzletů a přistání, oproti loňskému dubnu je to 7,7 procenta více. Od ledna do dubna činí nárůst osm procent na 38.283 vzletů a přistání. Meziročně stouplo v dubnu i množství přepravovaného nákladu, a to o 37,2 procenta na 6007 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve čtvrtém měsíci to bylo 119.822 cestujících. Následovaly Paříž s 61.350 a Amsterdam s 58.898 cestujícími. Do Milána odletělo 56.131 cestujících. Mezi dalšími nejfrekventovanějšími destinacemi byly Dubaj, Istanbul, Tel Aviv a Řím. Téměř 187.200 cestujících v dubnu letělo do Británie, následovala Itálie se zhruba 169.000 cestujícími, dále Španělsko, Francie a Německo.

Za celý loňský rok pražské letiště odbavilo 16,35 milionu cestujících, meziročně o 18 procent víc. To odpovídá 92 procentům počtu odbavených pasažérů v roce 2019 před pandemií covidu-19. Letos chce Letiště Václava Havla odbavit 18,4 milionu lidí, což by bylo dosud nejvíc. V předcovidovém roce 2019 letiště odbavilo 17,8 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

V Česku přibývá řidičských průkazů pro seniory s omezením dojezdu nebo rychlosti

V Česku přibývá řidičských oprávnění s omezením na cestu po blízkém okolí řidiče, pro řízení jen za denního světla nebo se sníženou rychlostí. Průkazů, které typicky využívají senioři v menších obcích s omezenou veřejnou dopravou, už stát vydal tisíce. Údaje z Centrálního registru řidičů ČTK poskytl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. O typu omezení podle něj rozhodují praktičtí lékaři. Starší lidé se díky těmto průkazům mohou snáze dostat za příbuznými, k lékaři nebo na nákup.

Třeba řidičských průkazů pro jízdu v omezeném kilometrovém okruhu od bydliště řidiče nebo jen v jeho městě či regionu bylo letos počátkem května 3881, loni ve stejné době o zhruba 500 méně a před pěti lety jen mírně přes 1600. Omezení jízdy podle denní doby, tedy například mezi východem a západem slunce, platí letos pro 1545 řidičských průkazů, loni jich bylo zhruba o 200 méně a před pěti lety přibližně 700. Jezdit se stanovenou maximální rychlostí musejí nyní držitelé 1104 průkazů, loni jich bylo o 150 méně a před pěti lety mírně přes 500. „Z čísel je patrné, že o této možnosti lékaři vědí a čím dál více ji využívají, což je dobře,“ podotkl Jemelka.

Omezení u řidičských oprávnění pomáhá podle Jemelky zachovat mobilitu lidí za dodržení nároků na bezpečnost v provozu. „Je potřeba přistupovat k seniorům individuálně a takto posuzovat jejich zdravotní stav. Senioři ve věkové skupině 65 až 69 let, respektive 65 až 74 let nepatří k nejrizikovějším věkovým skupinám z hlediska usmrcených a těžce zraněných v silničním provozu,“ upozornil mluvčí.

Vůbec nejčastějším omezením, které lékaři k řidičským průkazům stanovují, je řízení s nasazenými brýlemi. Takovou podmínku pro usednutí za volant má nyní téměř 917.000 lidí. Dalších 395.000 lidí musí řídit buď s brýlemi, nebo kontaktními čočkami. Kontaktní čočky má jako podmínku téměř 16.000 lidí a třeba automatickou převodovku zhruba 3000 řidičů. Mezi evidovaná omezení patří také řízení osobního auta před 18 rokem věku pod dohledem mentora. Tuto loni zavedenou možnost mít řidičské oprávnění na zkoušku nyní využívá zhruba 11.800 lidí.

Na povinnou zdravotní prohlídku ke svému praktickému lékaři musí nyní starší řidiči poprvé ve věku 65 let, poté v 68 letech a pak každé dva roky. Sněmovna koncem dubna schválila změnu. První zdravotní prohlídka by se od příštího roku měla posunout na 70 let věku řidiče a doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou, protože závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Posun věkové hranice zdůvodnilo ministerstvo zdravotnictví tím, že v současnosti jsou starší lidé často zdravější a aktivnější než předchozí generace. Návrh nyní posoudí Senát.

Centrální registr řidičů počátkem tohoto měsíce evidoval 159.925 držitelů platného řidičského oprávnění ve věku 80 let a víc. Počet postupně narůstá, předloni mělo řidičský průkaz v této věkové kategorii zhruba 135.000 a před pěti lety přibližně 112.600 lidí. Je to ale stáje jen malý podíl mezi všemi držiteli řidičského oprávnění, kterých bylo loni zhruba 6,9 milionu.

Zdroj: ČTK

Fiat připravil nákladní tříkolku

Divize Professional italské automobilky Fiat vyvinula svůj nejmenší elektrický model, který je určený pro přepravu nákladů. Má pouze tři kola a jedná se o model, který na délku měří jen 317 centimetrů. Zatížit ho lze až 540 kilogramy.

Model Tris, jak zní jeho označení, pohání elektromotor s výkonem 12 koňských sil a 45 Newtonmetry točivého momentu. Vozidlo rozjede na maximální rychlost 45 kilometrů v hodině.

Baterie, která pracuje s napětím 48 Voltů, má kapacitu 6,9 kWh. Dojezd na jedno nabití činí devadesát kilometrů a doba nabití na plnou kapacitu z běžné zásuvky 230 Voltů je čtyři hodiny a čtyřicet minut.

Fiat Tris se bude vyrábět v Maroku a nejdříve ho automobilka hodlá nabízet na trzích v Africe a na Blízkém Východě. Vyloučen ale není ani pozdější vstup do Evropy.

K dispozici bude ve variantách pick-up, plošina a valník. Ten má dostatečné rozměry pro převoz europalety.

Cena zatím známa není, ale mělo by se jednat o dostupný dopravní prostředek pro využití na rozvoz zboží na takzvané poslední míli. Ve výbavě totiž nejsou třeba ani dveře ani bezpečnostní elektronické asistenční systémy.

Zdroj: ČTK

ŘSD: O riziku radioaktivity na D11 jsme věděli, práce jsme zastavili z opatrnosti

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo riziko přítomnosti radioaktivního materiálu v trase dálnice D11 z Trutnova na hranici s Polskem známé. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Práce v dotčeném úseku v délce asi 300 metrů podle něj ŘSD preventivně pozastavilo z opatrnosti v momentě, kdy se u některých vzorků ze stavby objevily hodnoty radioaktivity až patnáctkrát vyšší proti běžným hodnotám. Pozastavení prací ŘSD oznámilo ve čtvrtek.

V trase dálnice jsou tři haldy z popílku z uhlí spáleného v minulosti v trutnovské elektrárně Poříčí. Spálené uhlí obsahovalo radon. V haldách byly nyní zjištěny zvýšené koncentrace radioaktivity. Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) ve čtvrtek uvedl, že naměřené hodnoty radiace nejsou zdraví nebezpečné. Úřad zároveň oznámil, že v lokalitě provede podrobné měření a odebere vzorky.

„Spolupracujeme se SÚJB a budeme stanovovat další postup,“ uvedl Rýdl. Další informace k případu by ŘSD mělo sdělit příští týden.

Přítomnost radonu v elektrárenském popílku je podle starosty Trutnova Michala Rosy (ODS) na Trutnovsku známá. Historie elektráren v Poříčí sahá do začátku 20. století. Haldy popílku leží 600 až 1400 metrů od elektrárny směrem na jih.

Stavba 21 kilometrů dlouhého úseku za 11,7 miliardy korun bez DPH začala loni v říjnu. Do provozu by měla jít na jaře 2028. Má 28 mostů, dva tunely a tři mimoúrovňové křižovatky. Buduje ji sdružení v čele se společností MI Roads. Stavbu v minulosti zdržovaly spory o vítězství v tendru.

ŘSD připravuje i stavbu posledního úseku D11 z Jaroměře do Trutnova. Tu brzdí boj firem o vítězství v tendru na záchranný archeologický průzkum. Podle ŘSD tak není jisté, zda stavba začne podle plánu do konce letošního roku.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978, první devatenáctikilometrový úsek z Prahy do Bříství byl otevřen v říjnu 1984. Zatím je z plánovaných 154 kilometrů hotových 113 kilometrů. Od prosince 2021 dálnice končí na severním okraji Jaroměře.

Zdroj: ČTK

Výsledky týdenní kontrolní akce DPO. Vyloučen každý 14. cestující

Přes 23 tisíc zkontrolovaných cestujících ve více než tisícovce spojů, a z toho 1 700 vyloučených pasažérů za nedodržení přepravních podmínek. To jsou výsledky mimořádné týdenní kontrolně-bezpečnostní akce asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava (DPO) a strážníků Městské policie Ostrava (MPO). Akce probíhala dny i noci od 12. do 17. května 2025 na všech linkách.

foto
foto

12 týmů asistentů přepravy v doprovodu strážníků se zaměřovalo na vytipované úseky napříč Ostravou.

„Na 40 asistentů přepravy se v doprovodu strážníků objevilo v jednotlivých městských obvodech. Nejčastějším důvodem pro vyloučení z přepravy byla tradičně jízda bez platného jízdního dokladu, v několika případech šlo o vyloučení za obtěžující jízdu pod vlivem alkoholu. Hlavním cílem těchto akcí je posílit pocit bezpečí cestujících v Ostravě a zajistit jejich komfort při přepravě. Nově se v rámci běžných směn asistentů zaměřujeme ještě více na noční spoje,“ říká generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

„Spolupráce s Dopravním podnikem Ostrava je pro nás dlouhodobě velmi důležitá. Asistenti přepravy a strážníci městské policie společně pracují na zajištění pocitu bezpečí cestujících nejen během mimořádných akcí, ale i v rámci běžného provozu. Cílem naší společné práce je předcházet incidentům a zajistit nerušené cestování pro všechny občany,“ uvádí ředitel Městské policie Ostrava Miroslav Plaček.

„Od začátku roku jsme v Ostravě realizovali už čtyři mimořádné noční bezpečnostní akce a výsledky této poslední týdenní kontroly jasně ukazují, že tato opatření mají smysl. Bezpečnost a komfort cestujících musí být na prvním místě. Děkuji všem asistentům přepravy i strážníkům městské policie za jejich profesionální přístup a nasazení,“ dodává Břetislav Riger, náměstek primátora pro dopravu. DPO má v současnosti cca 90 zaměstnanců přepravní kontrolory. Polovinu z nich tvoří revizoři a druhou asistenti přepravy. Asistenti přepravy zvyšují kvalitu přepravy cestujících, zejména přispívají k bezpečí a pořádku ve vozidlech, informují, pomáhají cestujícím, a to třeba i s nákupem jízdného, nepokutují. V DPO fungují osm let. Nejsou přítomni jen při mimořádných nočních bezpečnostních akcích, ale pohybují se ve vozech v rámci svých pravidelných směn.

Zdroj: DPO

Budování odolných potravinových dodavatelských řetězců uprostřed globálního narušení

Klíčem k pokroku v roce 2025 je kombinace nových a stávajících technologií pro zlepšení viditelnosti dodavatelského řetězce.

Potravinářský logistický průmysl čelí stále nestabilnějšímu prostředí, které utvářejí eskalující obchodní války a cla, jež narušují dodavatelské řetězce po celém světě. Geopolitické napětí, včetně probíhající války na Ukrajině a nestability na Blízkém východě, napíná tok základních potravinářských produktů, jako je obilí, ropa a zboží podléhající rychlé zkáze.

Mezitím změna klimatu a masová migrace vytvářejí nová úzká místa a problémy, zejména podél americko-mexické hranice, což dále komplikuje distribuci potravin. Tato narušení nutí společnosti zabývající se logistikou potravin přehodnotit tradiční modely dodavatelského řetězce, protože kdysi spolehlivé trasy se překreslují a dynamika globálního obchodu se stále mění.

Důraz je kladen na hledání nových inovativních řešení, která podnikům umožní překonat překážky a optimalizovat jejich provoz. To zahrnuje vývoj a poskytování lokalizačních služeb, směrování, optimalizace a navigačních řešení, která pomáhají potravinářským společnostem orientovat se ve vyvíjejícím se prostředí.

Eskalující geopolitické napětí činí globální dodavatelské řetězce složitějšími než kdykoli předtím. Tato narušení nejsou jen logistickými výzvami, ale signalizují hlubší posun v globálním obchodě, což zdůrazňuje potřebu přehodnotit tradiční modely dodavatelských řetězců a upřednostnit odolnost prostřednictvím technologických inovací. V některých případech mohou narušení globálního dodavatelského řetězce sloužit také jako příležitost – cesta k vybudování silnějších, přizpůsobivějších systémů schopných odolat budoucím výzvám, pokud společnosti využijí správné nástroje a zaujmou proaktivní, do budoucna myslící přístup.

Potravinářská logistika na křižovatce
Organizace si již nemohou dovolit spoléhat se na reaktivní strategie nebo zastaralé manuální procesy pro zvládání narušení. Provoz dodavatelského řetězce se musí vyvíjet proaktivně a využívat automatizační technologie ke zvýšení efektivity, zmírnění rizik a lepšímu předvídání narušení a reakci na ně v okamžiku, kdy k němu dojde.

V uplynulém desetiletí se společnosti vydaly značně odlišnými cestami k digitalizaci, a to především kvůli absenci univerzálních standardů pro digitální řešení. V důsledku toho zůstávají technologické balíčky často oddělené a nedokážou spolu komunikovat. Tento nedostatek integrace komplikuje schopnost přesně sledovat objednávky a kapacity, což podnikům ztěžuje zajištění hladkého chodu.

Navzdory značným investicím do dopravních technologií produktivita nákladní dopravy v posledních letech do značné míry stagnuje. Údaje amerického ministerstva dopravy o efektivitě nákladní dopravy – poměřování počtu hodin práce a výkonu – nevykazují stejné zlepšení jako u jiných druhů dopravy. Tato stagnace není způsobena nedostatkem inovací, ale spíše roztříštěností mnoha technologických řešení.

V potravinářském odvětví tato narušení zasáhla nejsilněji. Od měnících se cel na dovoz mexického, kanadského a čínského zboží až po nové problémy s obchodními trasami způsobené změnou klimatu a migrací – logistika potravin může pocítit tlak geopolitického napětí rychleji než mnoho jiných odvětví. Zvýšení cen zboží a omezené marže zásob znamenají, že zpoždění v dodavatelském řetězci nebo odklonění trasy vedou ke zvýšenému riziku zkažení, zejména zboží podléhajícího rychlé zkáze, ztrátě příjmů a chybějící poptávce spotřebitelů.

Vyvíjející se cla a měnící se předpisy budou i nadále výrazně ovlivňovat tok základních potravinářských výrobků, což vyžaduje, aby společnosti v oblasti logistiky potravin přehodnotily tradiční přístupy k získávání, distribuci, přepravě a skladování.

Spolupráce podporuje odolnost
Řešením je standardizovaný přístup k digitalizaci, který má kořeny v síti spolupráce, nikoli v izolovaném úsilí. Společný „platformový přístup“ umožňuje bezproblémovou integraci fyzických a digitálních systémů a připravuje půdu pro jednotnou logistickou síť, která pokrývá celé odvětví. Propojením odesílatelů, dopravců, poskytovatelů logistických služeb a dalších zúčastněných stran se zefektivňuje komunikace, získávají se poznatky v reálném čase, snižují se administrativní náklady a zvyšuje se efektivita.

Platformový přístup navíc usnadňuje lepší rozhodování a řešení problémů. Data v reálném čase umožňují zúčastněným stranám identifikovat a vizuálně sledovat přepravované náklady, aby se minimalizoval dopad problémů souvisejících s dodávkami produktů nebo spokojeností zákazníků.

Spolupráce také usnadňuje rozhodování založené na datech, přičemž společnosti získávají přístup k množství poznatků, které všem stranám umožňují udržet si náskok. Využitím těchto dat ve spojení s vysokou úrovní automatizace mohou společnosti zkrátit dobu zdržení a optimalizovat provoz na dvoře. Časem lze tato data využít k trénování modelů umělé inteligence, vytvoření nástrojů pro autonomní zásobování, předpovědi ETA v reálném čase a další.

Závěrečné slovo: Nečekejte na další krizi
Společnosti musí udělat víc než se jen přizpůsobit – musí předvídat. Digitální nástroje umožňují vedoucím a manažerům dodavatelského řetězce proaktivně zvládat narušení a pružně reagovat. Pro zajištění odolného dodavatelského řetězce, který zůstane silný a připravený na budoucí výzvy a příležitosti, musí být podniky strategické a udržovat si závazek neustálých inovací.

Klíčem k pokroku v roce 2025 je kombinace nových a stávajících technologií, které zlepšují viditelnost dodavatelského řetězce a pomáhají firmám odhalovat a odstraňovat úzká místa v reálném čase. Pomocí inteligentních sítí a digitálních nástrojů mohou organizace lépe předvídat narušení, reagovat na ně a zotavovat se z nich a plánovat dlouhodobý růst.

Zdroj: Food Logistics

Jak uspět v soutěži Obal roku 2025? Deset doporučení pro přihlašovatele

Soutěž Obal roku 2025 je již v plném běhu a firmy, designéři i výrobci obalů nyní připravují své přihlášky. Pro všechny, kteří chtějí vyniknout a zvýšit svoje šance na úspěch, přinášíme soubor doporučení, které vycházejí z dlouholetých zkušeností porotců i organizátorů. Ať už přihlašujete inovativní konstrukci, ekologické řešení nebo výjimečný design, těchto deset bodů by vám nemělo uniknout.

„Všem doporučujeme s přihláškou nečekat až na poslední chvíli. Uzávěrku jsme letos stanovili na 8. srpna 2025, ale ideální je mít vše připravené do konce června či do poloviny července – od vzorků až po doprovodnou dokumentaci,“ říká Iva Werbynská, ředitelka soutěže Obal roku. „Ocenění v této soutěži znamená profesní uznání a často i obchodní příležitost. Jde například o možnost využít značku Obal roku pro marketingové účely nebo o přístup do mezinárodní soutěže WorldStar Packaging Awards,“ dodává Werbynská. Obalový Institut SYBA, organizátor soutěže OBAL ROKU, je jediný exkluzivní člen World Packaging Organisation v České republice a na Slovensku.

10 doporučení:

  1. Popište inovaci názorně a srozumitelně

Přesně popište, co je na vašem obalu nové. Zmiňte nový materiál, konstrukční řešení nebo úspory surovin či energie. Nezapomeňte na vizuální ukázky (schémata, krátká videa).

  1. Vzorky jako vizitka kvality

Pošlete do soutěže více než jen jeden kus (ideálně pět a více), aby mohly být testovány a vystaveny. Zajistěte, aby byly vzorky bez poškození, čisté a ve finálním stavu.

  1. Nezapomeňte na technické podklady

Přiložte potřebné dokumenty – výsledky zkoušek z laboratoří, technické listy i případné certifikáty. Pokud jde o obaly ve styku s potravinami nebo podléhající legislativní regulaci, nezapomeňte doložit soulad s normami.

  1. Popište všechny funkce obalu

Neomezujte se jen na konstrukci – vysvětlete, jak obal slouží při skladování, přepravě, prodeji, používání či v marketingu. Uveďte konkrétní příklady, jak řešení zjednodušuje manipulaci nebo zvyšuje uživatelský komfort (ergonomie, otevírání, značení).

  1. Dobrý design si zaslouží být vidět

Dbejte na kvalitní vizualizaci a fotografie obalu, a to ideálně v prostředí, kde se používá (např. regál, přepravka, domácnost). Pomůžete tak porotě víc vnímat kontext. Zaměřte se na spojení grafického řešení se značkou a cílovou skupinou.

 

  1. Přesná data k logistice a rozměrům

Uveďte rozměry, hmotnost, možnost stohování i kompatibilitu s přepravními systémy. Pokud máte výsledky testů pro přepravu či skladování, připojte je. Jde o praktický aspekt, který může pomoci rozhodnout.

  1. Ukažte snahu o udržitelnost a cirkulární přístup

Vysvětlete, jak byl obal navržený s ohledem na životní prostředí. Minimalizace odpadu, recyklace, opakované použití, ekologické materiály – všechny tyto prvky mají v přihlášce své místo. Pokud obal podporuje charitativní nebo společenskou odpovědnost, zdůrazněte tento přínos.

  1. Pohlídejte legislativní detaily

Ujistěte se, že obal obsahuje všechny povinné informace (EAN, varování, složení, trvanlivost apod.). Doložte shodu s normami pro mezinárodní přepravu, včetně přepravy nebezpečného zboží, pokud je to relevantní.

  1. Ukažte přínos pro celý dodavatelský řetězec

Vysvětlete, jak obal zlepšuje logistické procesy (snížení poškození, vyšší efektivita skladování a přepravy). Pokud máte k dispozici data nebo případové studie, které to dokládají, neváhejte je připojit.

  1. Sestavte kompletní textovou a vizuální dokumentaci

Sestavte prezentaci, ve které shrnete klíčové body každého z kritérií. Přidejte odkazy na videa, 3D vizualizace či interaktivní prezentace. Pomůžete tak porotě vaši práci skutečně pochopit a ocenit.

Soutěž je inspirací pro celý obalářský segment

Soutěž Obal roku každoročně mapuje vývoj v obalovém průmyslu a oceňuje řešení, která často posouvají celý obor kupředu. Účast v soutěži znamená příležitost představit vlastní přístup k obalové problematice a sdílet zkušenosti s odbornou i laickou veřejností.

Více informací o soutěži a přihlášku najdete na www.obalroku.cz.

 

O Obalovém institutu SYBA

 

Obalový institut SYBA sdružuje a prosazuje zájmy subjektů činných v sektoru balení, obalů, obalových prostředků, balicích materiálů, balicích strojů a také zájmy výrobců baleného zboží týkající se balení. Jedná se o sdružení firem a odborníků, kteří se podílejí na vývoji, výrobě
a využívání obalů a obalových materiálů. Tento institut funguje jako platforma pro sdílení informací, vzdělávání, podporu inovací a spolupráce mezi různými aktéry v obalovém průmyslu.

Zdroj: SYBA

BYD prodala v Evropě víc elektromobilů než Tesla, nejprodávanější je Škoda Elroq

Čínská automobilka BYD prodala v Evropě v dubnu poprvé více elektromobilů než americká Tesla a dostala se mezi deset nejprodávanějších značek. Z jednotlivých automobilek skončila Škoda Auto v registraci bateriových elektromobilů (BEV) v Evropě na třetím místě a model Škoda Elroq byl nejprodávanějším BEV. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila analytická společnost JATO Dynamics.

Čínská automobilka BYD zaregistrovala v dubnu na kontinentě 7231 nových BEV. To bylo o 169 procent více než před rokem. Naopak registrace Tesly se propadly o 49 procent na 7165 kusů.

„Ačkoliv rozdíl mezi celkovým měsíčním prodejem u obou značek může být malý, důsledky jsou obrovské,“ uvedl analytik firmy JATO Dynamics Felipe Muñoz. „Pro evropský automobilový trh je to zlomový okamžik,“ dodal.

Zatímco poptávka po automobilech v Evropě celkově zůstala stabilní, registrace BEV se v dubnu zvýšily meziročně o 28 procent, zejména díky čínským automobilovým značkám. Podíl BEV na celkovém počtu registrací se zvýšil na 17 procent. Přestože EU zavedla cla na elektromobily vyrobené v Číně, zvýšily se v dubnu registrace čínských BEV o 59 procent. Elektromobily z Evropy, Japonska, Jižní Koreje a Spojených států zaznamenaly růst o 26 procent.

Z jednotlivých modelů skončila v čele žebříčku registrovaných BEV na prvním místě Škoda Elroq s téměř 8000 kusy. Následují tři modely automobilky Volkswagen. Osmá příčka patřila modelu Škoda Enyaq. Celkově bylo v dubnu registrováno 13.598 BEV automobilky Škoda, což bylo o 214 procent více než před rokem.

Zdroj: ČTK

Praha vypíše tendr za 315 mil. Kč na monitoring průzkumu pro městský okruh

Praha vypíše tendr na geotechnický monitoring pro geotechnický průzkum plánované dostavby městského okruhu, předpokládaná hodnota tendru je 315 milionů korun bez DPH. Záměr schválili městští zastupitelé. V metropoli zbývá dokončit část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.

Geologický průzkum bude sestávat z průzkumných vrtů a tří štol, které zmapují podloží v místech plánovaného tunelu Bílá Skála a Jarovského a Malešického tunelu. Součástí záměru je kromě geotechnického také hydrogeologický monitoring budoucích štol a stavebně technický průzkum. Doba trvání zakázky je podle schváleného dokumentu do roku 2028, poté bude do doby zahájení stavby ještě pokračovat hydrogeologický průzkum.

Vypsání zakázky je podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) nutným předpokladem pro tendr na samotný průzkum. Ten má magistrát vypsat v momentě, kdy se zakázka na monitoring bude blížit ke konci. Monitoring bude zahrnovat i zhodnocení budov, pod kterými tunely povedou.

Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby okruhu. Proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru prodlouženy tunely. V září 2022 pak minulé vedení města požádalo o územní rozhodnutí, řízení stále trvá a čeká se mimo jiné na změnu územního plánu, o které dnes také budou zastupitelé hlasovat.

Mezitím vláda změnila legislativu a vyřadila okruh jako místní komunikaci ze seznamu staveb, u kterých je možné opakovaně prodlužovat posudek dopadu na životní prostředí EIA. Ten tak městu v roce 2027 definitivně vyprší, pokud neuspěje s plánem prosadit další změnu zákona. Pokud by se tak nestalo, musí magistrát získat do října 2027 alespoň nepravomocné povolení dostavby, jinak by musel získat nový posudek, což by trvalo roky.

Chybějící úsek vnitřního okruhu na severovýchodě metropole bude měřit 11 kilometrů a bude se skládat ze tří staveb. První, 2,4 kilometru dlouhá část naváže na Pelc-Tyrolce na tunel Blanka a povede do Libně na křižovatku U Kříže, kde naváže další úsek z Balabenky do Strašnic. Třetí stavbou bude 2,1 kilometru dlouhá Libeňská spojka, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici. Podle posledního odhadu vyjde dostavba na 113 miliard korun bez DPH, vedení města požaduje, aby na ni přispěl i stát.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Zdroj: ČTK

Předseda ÚOHS zamítl námitky Stadleru k tendru na automatické vlaky metra C a D

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zamítl námitky firmy Stadler k veřejné zakázce na automatické vlaky a dopravní systém pro linky C a D pražského metra za 86 miliard korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné. Tendr pokračuje. Vyjádření pražského dopravního podniku ČTK zjišťuje.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) vybírá dodavatele formou takzvaného soutěžního dialogu, vítěze zatím nevybral. Stadler napadl u ÚOHS zadávací podmínky takzvané kvalifikační fáze soutěžního dialogu, z níž vzejdou jeho účastníci.

„Přestože zadavatel stanovil do jisté míry přísné zadávací podmínky, jeho zájmem je zdárné dokončení projektu, přičemž předmět veřejné zakázky je rozsáhlý, složitý, finančně nákladný a komplikovaný. Požadavky zadavatele je proto nutné považovat za legitimní a odůvodněné, protože obecně platí, že čím složitější je předmět veřejné zakázky, tím přísnější požadavky může zadavatel stanovit,“ uvedl úřad ve zprávě.

DPP vyhlásil tuto veřejnou zakázku v polovině dubna 2024, loni v prosinci obdržel žádosti o účast v soutěžním dialogu od dvou uchazečů. Do soutěže nakonec dorazily dvě nabídky: od sdružení Škoda/Siemens a od Alstomu. DPP v říjnu podmínky upravil, podle společnosti Stadler ale nedostatečně. DPP v současnosti posuzuje podané žádosti z hlediska kvalifikačních kritérií, poté vybrané uchazeče pozve do jednací fáze.

Odhadovaná hodnota zakázky je téměř 86 miliard korun. Kromě dodávek vozů pro metro D a C je součástí automatizace linky C a dodávka kompletního dopravního systému budované linky D. Zajistí plně automatizovaný provoz metra v nejvyšším stupni automatizace GoA4, tedy bez provozního personálu na palubě.

Dopravní podnik zatím poptává 69 plně automatických vlaků, součástí zakázky bude i vybavení depa a dispečinku pro obě linky. Údržba bude na 35 let, u nástupištních stěn a dopravního systému po dobu 25 let.

Podle DPP automatizace umožní zvýšit přepravní kapacitu na nejvytíženější lince C až o 20 procent. Roční úspora provozních nákladů má být ve vyšších stovkách milionů korun. Umožní také včas modernizovat vozový park vlaků 81-71M, které v současnosti jezdí na linkách A a B.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář