Pražský dopravní podnik (DPP) může prodat společnosti Nové Holešovice pozemky v okolí stanice metra C Nádraží Holešovice. Radní města po více než roce diskusí prodej schválili. Nové Holešovice jsou společným podnikem DPP a developerských firem Karlín Group a CPI Property Group, který má uskutečnit revitalizaci stanice a výstavbu v jejím okolí. Příprava záměru se zasekla poté, co Piráti začátkem loňského roku odmítli záměr prodeje pozemků podpořit. Pražští radní podpořili dvě změny územního plánu, které mají umožnit výstavbu Penty na pozemcích severovýchodně od Masarykova nádraží a na Florenci. Finálně budou změny plánu schvalovat zastupitelé, jejich podobu kritizuje nezisková organizace Arnika.

Nové Holešovice založil DPP v roce 2021 spolu s firmou Karlín Group, následně se zapojila i CPI Property Group, která v okolí také vlastní pozemky. Město, respektive DPP měl společnému podniku prodat parcely a v budoucnu se podílet na zisku z developmentu. Proces se zastavil loni v lednu poté, co náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) nejprve prodej podpořil na dozorčí radě DPP, ale následně na radě města změnil názor s tím, že má o společném podniku pochybnosti.

Poté situace zamrzla na mrtvém bodě a koaliční strany se nebyly schopny se shodnout na dalším postupu. Vytvořily proto pracovní skupinu, která měla navrhnout úpravy dohody, a zastupitelé na konci letošního února uložili primátorovi Bohuslavu Svobodovi (ODS) a jeho náměstkovi Petru Hlaváčkovi (STAN), aby do konce března předložili městským radním návrh dalšího postupu.

To se stalo dnes, radním předložený návrh obsahoval čtyři varianty. První byla, aby do společného podniku vstoupil i magistrát, druhá pak, aby s ním uzavřel smlouvu. Třetí varianta počítala s původně zamýšleným postupem s úpravami, které vycházejí z doporučení magistrátní pracovní skupiny. Poslední varianta pak navrhovala zánik společnosti Nové Holešovice a vytvoření nového modelu rozvoje stanice se zapojením i dalších zainteresovaných subjektů. To chtěli Piráti, uspěla však varianta prodeje pozemků, kterou podpořili radní za Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a STAN.

Podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) je ze strany hlavního města nyní vše potřebné dokončeno a před samotným prodejem musí nyní DPP a další účastníci podniku schválit upravenou smluvní dokumentaci a podepsat ji. Jak dlouho to potrvá podle něj nelze odhadnout. Stejně tak není zatím jasná přesně cena za pozemky DPP, která původně měla být 173 milionů korun a podle radního bude vyšší. „Ale nemohu říci přesnou cenu, protože v těch materiálech je výpočet, a nikoliv přesná částka,“ řekl.

„Jsme rádi, že zvítězil zdravý rozum a nebude tak nutné vymáhat podpis transakční dokumentace soudně. Samozřejmě nás mrzí, že společný podnik hned v počátku ztratil čas a nemalé finanční prostředky na svoji obranu, namísto toho, aby je investoval do samotného projektu transformace zanedbané části Holešovic. Každopádně práce ihned započnou tam, kde byly v únoru loňského roku na základě smyšlených obvinění zastaveny,“ komentoval rozhodnutí radních šéf Karlín Group Jan Ludvík.

Piráti po dnešním jednání rady společný podnik znovu odmítli. Hřib zopakoval své předchozí vyjádření vycházející z informaci serveru Lidovky.cz o podezření z propojení některých lidí kolem projektu s korupční kauzou Dozimetr. Náměstek dodal, že podle něj bylo dnešní hlasování nesprávné, protože se neuskutečnilo v takzvaném režimu valné hromady DPP, což je jedna z rolí rady města. To má formální náležitosti, které podle Hřiba nebyly splněny. „Projekt stejně v tuto chvíli pokračovat nemůže,“ míní. Dodal, že pokud záměr bude pokračovat i na základě vadného usnesení, Piráti plánují právní kroky.

Podle Tomáše Havla, který je pověřen řízením magistrátu, však byl postup hlasování v pořádku. Zákon podle jeho vyjádření nevyžaduje, aby před hlasováním bylo výslovně sděleno, že bude v režimu valné hromady městské firmy, a postupuje se tak jen z důvodu lepší orientace v bodech programu. Podstatný je obsah přijatého usnesení. „Z hlediska magistrátu hlavního města Prahy tedy celý proces proběhl řádně a usnesení je řádně schváleno,“ uvedl Havel.

Déle než rok trvající zastavení projektu dlouhodobě kritizuje zastupitelská opozice. „Praha je v bodě, kde jsme byli před 15 měsíci. Po roce a čtvrt absurdního blokování a laciného politického divadla ze strany Pirátů se pražská koalice vzmohla jen na kosmetické úpravy projektu,“ uvedl dnes předseda Prahy Sobě a bývalý pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr.

Podobně se vyjádřil i předseda zastupitelského kontrolního výboru a šéf pražského ANO Ondřej Prokop. „Nečinnost může Prahu stát nejen velké peníze, ale hrozí i arbitráž. Co je však ještě horší – pan Hřib nikdy nenavrhl žádné alternativní řešení, a přitom je stanice dál ve zcela zbídačeném stavu,“ uvedl. Dodal, že spolupráce se soukromým sektorem podle něj může být cestou i pro další zanedbané stanice metra, například na Roztylech.

Pražští radní schválili změny plánu pro okolí Florence, spolek je kritizuje

Pražští radní podpořili dvě změny územního plánu, které mají umožnit výstavbu Penty na pozemcích severovýchodně od Masarykova nádraží a na Florenci. Rada je schválila na svém dnešním jednání spolu se smlouvou o takzvaných kontribucích, kterými investor městu přispěje. Finálně budou změny plánu schvalovat zastupitelé, jejich podobu kritizuje nezisková organizace Arnika. Podle mluvčího Penty Martina Lánského dosáhnou kontribuce společnosti hodnoty více než 300 milionů korun.

Penta už na části pozemků u Masarykova nádraží postavila kancelářskou budovu Masaryčka, kterou otevřela loni. První ze změn územního plánu, kterou radní schválili, se týká dalších pozemků u nádraží směrem na východ, druhá parcela na Florenci zahrnuje i autobusové nádraží. Penta ho spolu s přilehlými pozemky koupila v roce 2023.

„Máme smlouvu, která zaručuje, že to území bude vypadat tak, jak je nakreslené,“ komentoval po dnešním jednání radních schválený materiál primátorův náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Dodal, že smlouva zahrnuje také například to, že Penta převede deset bytů v plánovaném projektu na město. Společnost před časem vypsala architektonické soutěže na podobu čtyř bloků domů na Florenci.

Podle spolku Arnika jedna ze změn zahrnuje i posun autobusového nádraží, což však podle Hlaváčka není v plánu i proto, protože polohu nádraží stanovuje vyšší plánovací dokumentace. Byť v budoucnu by podle něj stálo za to přijít s koncepcí menších autobusových nádraží na periferiích města, zatím to není na pořadu dne. „Dnes to opravdu není na stole a je to předčasné,“ řekl

Manažer Penty Rudolf Vacek dříve ČTK sdělil, že firma s městem a městskými částmi o nádraží jedná a pokud magistrát neřekne jinak, počítá s jeho zachováním. „Pracujeme s variantou posunu odjezdové plochy autobusů mezi ramena Negrelliho viaduktu, kde vždy historicky bývala. Cílem je lepší zázemí pro cestující a celková integrace nádraží v území, aby netvořilo neprostupnou bariéru,“ uvedl. Dodal, že posunutí by lépe propojilo autobusy s metrem a budoucí železniční stanicí.

Na podobu území v minulosti Penta ve spolupráci s hlavním městem vypsala mezinárodní urbanistickou soutěž, která sloužila jako podklad pro změny územního plánu. Podle dřívějších vyjádření zástupců magistrátu smlouva s Pentou zahrnuje kromě převodu bytů také úpravy veřejných prostranství a stavbu čtyřtřídní mateřské školy na Rohanském ostrově.

Podle Arniky je to nedostatečné. „Zatímco Penta na projektu vydělá miliardy, město si vyjednalo jen deset bytů a jednu školku – navíc v jiné lokalitě, na Rohanu. To je na extrémně lukrativní pozemky v centru Prahy opravdu málo. Lokalita bude trpět nedostatkem zeleně, občanské vybavenosti i dostupného bydlení,“ uvedla za spolek Anna Vinklárková.

Lánský za Pentu ČTK sdělil, že celkovou hodnotu kontribucí firmy si rozdělí magistrát a poměrně podle rozsahu území Praha 1 s Prahou 8. Příspěvky podle něj kromě výše zmíněných investic zahrnují budování občanské vybavenosti, zeleně či uměleckých děl. „Dohoda také zahrnuje výslovný závazek, že výstavba na Florenci neznemožní vybudování takzvaného Nového spojení II, které chystá Správa železnic a pro budoucnost hlavního nádraží i Florence bude klíčovou dopravní stavbou,“ dodal mluvčí.

Zdroj: ČTK

V pondělí 12. 5. 2025 byla slavnostně předána modernizovaná tramvajová trať na Novou Ulici v Olomouci. Předmětem modernizace trati byly dva úseky, které zůstaly ještě v původním stavu z druhé poloviny 80. let, šlo o úseky od zastávky Wolkerova po zastávku Fakultní nemocnice v ulici Brněnské a úsek v ulici Hraniční od křižovatky Brněnská – Hraniční po smyčku tramvají. Náklady na modernizaci trati jsou z většiny financovány Evropskou unií z Programu Doprava.

Projekt „Modernizace TT Nová ulice – ul. Brněnská, Hraniční“ je spolufinancován částkou téměř 251 milionů korun z Fondu soudržnosti EU. „Míra podpory Evropské unie představuje 80,75 % z celkových způsobilých výdajů,“ uvedl zástupce DG Regio, Evropské komise Jaroslav Straka.

Cestující se na modernizovaném úseku dočkali pohodlnějšího a rychlejšího cestování: „Součástí modernizace byla i kompletní rekonstrukce zastávek Wolkerova, Fakultní nemocnice (směr NU) a Nová Ulice. Cestování po modernizované trati je rychlejší a jízda plynulejší. Vlivmá nová infrastruktura i na okolí stavby, a to díky nízké protihlukové cloně a výsadbě rozchodníků, které mají příznivý dopad na klima dané lokality,“ sdělil předseda představenstva DPMO, a.s. Jaroslav Michalík.

„Městská hromadná doprava se v Olomouci rozvíjí vysokým tempem. Díky dotačním prostředkům pravidelně obnovujeme vozový park, v letošním roce přebírá dopravní podnik také devět nových moderních tramvají a připravuje se nákup elektrobusů. Kromě toho průběžně opravujeme a modernizujeme tramvajové tratě,“ řekl primátor města Miroslav Žbánek.

„Modernizace tramvajové trati výrazně zkvalitní veřejnou dopravu v Olomouci. A to je moc dobře, protože už teď mohou cestující využívat pohodlné vlaky i meziměstské autobusy, které si od dopravců vymohl Olomoucký kraj.  Moderní veřejná doprava může přilákat více cestujících a odlehčit přetíženým silnicím i životnímu prostředí, takže v důsledku prospěje všem,“ dodal Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

V přípravě jsou už i další projekty, které mají za cíl zatraktivnit městskou hromadnou dopravu: „Kromě modernizace trati v ulicích Brněnská a Hraniční dále připravujeme III. etapu trati na Nové Sady. Máme již také územní studii na modernizaci tramvajové trati v ulicích Palackého, Litovelská a třída Míru a v přípravě studii rekonstrukce trati v Hodolanské ulici. Souběžně se stavebními pracemi na trati realizovalo statutární město Olomouc také opravu podchodu „Pionýrská“, koordinovaný tah Brněnská – Hraniční a výstavbu ostrůvků u přechodů pro chodce v Havlíčkově a Krapkově ulici,“ doplnil investiční náměstek primátora Miloslav Tichý.

„Spolupracovat na takto významném projektu v roli generálního dodavatele stavby bylo pro naše sdružení cennou a velice pozitivní zkušeností. Nové štěrkové kolejové lože, modernizovaný systém odvodnění společně s těžkou sanací tramvajového spodku nyní zajišťují vyšší únosnost trati a prodlužují její celkovou životnost. Ke snížení hlukové zátěže z provozu přispívají nízké protihlukové clony, doplněné o moderní antivibrační rohože, pryžové bokovnice a kolejové absorbéry. Estetickou i praktickou stránku vylepšuje průhledná pryskyřičná zálivka štěrku v zastávkách, která brání růstu plevele a usnadňuje údržbu,“ popsal Ing. David Cyroň, ředitel Divize 1 ze společnosti Subterra a.s.

Modernizace trati byla zahájena v letních v srpnu 2024 a trvala necelých 7 měsíců.

Zdroj: DPMO