Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o zadávání veřejných zakázek, normou se zabýval z podnětu společnosti Kapsch Telematic Services. Zákon stanovuje, že řízení o námitkách neúspěšného uchazeče o zakázku se zastavuje po podpisu smlouvy s vítězem tendru. Taková situace nastala ve sledovaném mýtném tendru. Zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll na úkor Kapsche.
ÚS připustil, že zastavování řízení představuje omezení práva na soudní a jinou právní ochranu. Na druhou stranu ale sleduje podle soudu legitimní cíl, jímž je zejména efektivita zadávacího řízení. Zákon navíc má několik pojistek, především šedesátidenní blokační lhůtu, kdy zadavatel smlouvu uzavřít nemůže, pokud zakázku začne přezkoumávat antimonopolní úřad. Podpis smlouvy s vítězem také může úřad zakázat prostřednictvím předběžného opatření.
„Protože zákon obsahuje určité pojistky, tak ÚS dospěl k závěru, že napadené ustanovení obstojí v testu ústavnosti,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. „Je třeba vycházet z premisy, že máme nějakou důvěru v naše správní orgány, které vyhodnotily tu situaci tak, že předběžné opatření nevydaly, blokační lhůta uplynula, tím se celý proces zastavil,“ doplnil Jirsa konkrétněji k mýtnému tendru.
Satelitní mýtný systém funguje v Česku od ledna loňského roku. Technologie nahradila předchozí mikrovlnný systém, který provozovala společnost Kapsch. K průběhu a výsledku tendru měl Kapsch řadu námitek, nakonec ale přesto byla uzavřena smlouva s novým provozovatelem.
Kapsch pak podal dvě ústavní stížnosti, které soud spojil ke společnému projednání. Jedna stížnost směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z předloňského září, podle kterého se už antimonopolní úřad nemusel v komplikované procesní situaci dál zabývat námitkami Kapsche proti mýtnému tendru, protože smlouva už byla podepsaná.
Druhá stížnost zpochybnila například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z prosince 2019, které prakticky potvrdilo platnost uzavření smlouvy mezi státem a novým provozovatelem mýtného systému. Stížnosti směřovaly také proti souvisejícím rozhodnutím Krajského soudu v Brně, jedna z nich byla spojena s návrhem na zrušení části zákona o zadávání veřejných zakázek.
První senát ÚS návrh Kapsche na provedení škrtu v zákoně postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců. Pouze plénum může přezkoumávat či rušit zákony a jejich části, nyní ale důvod k zásahu nenašlo. První senát se teď může vrátit k rozhodování o samotných stížnostech, „skutkovými okolnostmi“ se soud podle Jirsy dosud nezabýval, plénum řešilo jen právní úpravu. Jirsa uvedl, že podněty Kapsche vzhledem k dnešnímu nálezu pléna patrně skončí odmítnutím či zamítnutím, nelze to však předjímat, dokud první senát nerozhodne.
Plénum nebylo při rozhodování jednotné. Soudci Vladimír Sládeček, Josef Fiala a Radovan Suchánek uplatnili odlišná stanoviska.
Zdroj : ČTK
