Studie proveditelnosti trati z Prahy do Drážďan je schválena

11.1.2021

[quote]Centrální komise ministerstva dopravy schválila studii proveditelnosti rychlodráhy z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan. Na základě studie se nyní bude odvíjet příprava této větve budoucí sítě rychlých spojení. V tiskové zprávě to dnes uvedla tisková mluvčí Správy železnic Nela Friebová.[/quote]

Rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta do Drážďan by měla trvat hodinu.

Studie prokázala, že první úsek vedoucí z Prahy k Litoměřicím bude sloužit čistě pro osobní dopravu s maximální rychlostí až 320 km za hodinu. Úsek přes České středohoří a dále do Německa budou využívat i nákladní vlaky, díky tomu se uleví provozu v sevřeném údolí Labe. V tunelu pod Českým středohořím budou proto osobní vlaky jezdit rychlostmi do 250 kilometrů v hodině a v Krušnohorském tunelu 200 kilometrů v hodině. V něm se počítá mimo vlaků s cestujícími i s provozem až 150 nákladních vlaků denně.

Rychlovlak povede ze stanice Praha Vysočany do Lovosic, kde se trať spojí s nynějším koridorem, který vede podél Labe do Ústí a dále Děčína a Drážďan. V Lovosicích vysokorychlostní dráha překoná řeku a povede do Litoměřic a dále tunelem po pravém břehu do Ústí, kde znovu překlene Labe. Nové centrální nádraží v krajském městě bude poblíž současného západního nádraží, na jeho podobu bude vypsaná architektonicko-urbanistická soutěž. Za městem pak vlaky zajedou do tunelu pod Krušnými horami, který vyústí už v Německu.

V rámci spolupráce s německým správcem drážní infrastruktury – společností DB Netz AG na Krušnohorském tunelu byl již vybrán dodavatel projektového řízení, v současnosti se vyhodnocují nabídky dodavatelů na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.

Zdroj :ČTK

Rok 2021 přinese další zvýšení využívání lithiových baterií. Spolu s tím porostou nároky na jejich zpracování, když doslouží

Michaela Drábková

8.1.2021

[quote]V roce 2021 lze očekávat další výrazný nárůst využívání baterií, a to zejména v oblasti e-mobility, která kromě elektromobilů zahrnuje také elektrická kola, koloběžky či longboardy, skútry, motocykly, užitková vozidla nebo hromadné dopravní prostředky. S tím souvisí i množství lithiových baterií, které bude potřeba po skončení jejich životnosti zpracovat. Podle společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií, mezi odpadními lithiovými bateriemi zatím převažují menší baterie o hmotnosti do 5 kilogramů z nejrůznějšího aku nářadí, spotřební elektroniky, e-kol a e-koloběžek. Rok 2021 pak přinese další nárůst množství lithiových baterií, které budou na konci svého životního cyklu. Opravdový boom se však předpokládá za 5 až 10 let, kdy budou na recyklaci nebo na jiné využití směřovat baterie, které se dnes a v nejbližších letech dostanou do provozu právě v souvislosti s elektromobilitou. [/quote]

Obnovitelné zdroje jsou velkým tématem po celém světě a většina států se snaží dát tomuto odvětví ještě více podnětů pomocí ekonomických stimulů. Současně probíhá aktualizace právních předpisů EU o bateriích, také s akčním plánem pro oběhové hospodářství. Svět proto potřebuje každý kilogram lithia, který může z vysloužilých baterií dostat, což klade velké nároky na jejich efektivní recyklaci.

„Za pozornost stojí technické hledisko životního cyklu lithiových baterií. Když v elektromobilu klesne kapacita baterie na přibližně 70-80 %, což zpravidla bývá tak po 8 letech jejího využívání, je třeba ji vyměnit za novou. Je však možné ji stále použít jinde a jinak – v současnosti nejvíce v bateriových úložištích energie, jak v průmyslu, tak v domácnostech,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel společnosti ECOBAT a dodává: „Proto v souvislosti s lithiovými bateriemi nemluvíme jen o recyklaci, ale také o opakovaném využití baterií. Tím dochází k prodloužení životního cyklu baterie. Jednou však každá baterie doslouží a bude potřeba se postarat o její efektivní recyklaci.“

Podle studie McKinsey & Company se globální poptávka po bateriích od roku 2019 do roku 2025 zvýší sedminásobně a do roku 2030 stoupne dokonce až 17krát. Z hlediska aplikací bude tato spotřeba z 85 % využívána pro e-mobilitu, dalších 13 % pro úložiště energie a jen 2 % ve spotřební elektronice. Právě enormní množství lithiových baterií, pro které bude potřeba v následující dekádě zajistit recyklaci, je velkou výzvou pro zajištění dostatečných recyklačních kapacit, bezpečnosti při provozu, skladování a přepravě a také z hlediska odpovídající legislativy.

Graf: Celosvětová poptávka po bateriích v gigawatthodinách

Kam s nimi, když doslouží

Otázka, jak bezpečně a efektivně naložit s lithiovými bateriemi na konci jejich životnosti, se úzce dotýká jejich výrobců. Nicméně bezprostředně se vztahuje také na prodejce elektronických zařízení, jejichž součástí jsou právě zmiňované typy baterií, či na servisní střediska, přepravce, kolektivní systémy a odpadářské firmy. Řešení hledají též města a obce, protože mají povinnost pro své občany zabezpečit místa k odkládání odpadních baterií. Zároveň si také samotné samosprávy v posledních letech pořizují nová zařízení využívající lithiové baterie pro zabezpečení provozu úřadů a služeb pro občany. Jde například o elektrická kola, koloběžky, skútry, užitková i osobní vozidla, ale rovněž o drobné nářadí nebo o zahradní či komunální techniku.

„Výrazně přibývá nových subjektů, pro které zajišťujeme zpětný odběr baterií. Mezi nimi převažují firmy, které se zabývají prodejem či servisem lithiových baterií pro kola, koloběžky nebo skútry, Zájem je i ze strany samotných výrobců elektromobilů, kteří poptávají komplexní nabídku na zajištění všech skupin baterií, od malých knoflíkových z dálkového ovládání až po baterie, které jsou součástí pohonu jejich vozidla. Ale celkový záběr je mnohem širší. Řešíme pro ně legislativní požadavky a poskytujeme jim servis a poradenství zaměřené na bezpečnost, včetně způsobu skladování, manipulace s bateriemi, přepravy v režimu ADR a přípravy na mimořádné situace,“ dodává Petr Kratochvíl z ECOBATu.

Bezpečnost v popředí zájmu

Nakládání s lithiovými bateriemi přináší zvýšené riziko z hlediska požární bezpečnosti. Lithiové baterie totiž obsahují chemické látky, které jsou značně reaktivní nebo hořlavé. Problém může nastat, pokud při sběru, skladování nebo přepravě dojde k mechanickému poškození nebo vzájemnému zkratování baterií. Ze zahraničí, ale již i z České republiky jsou známé požáry způsobené nesprávným nakládáním s lithiovými bateriemi. Incidenty se netýkaly běžných sběrných míst pro spotřebitelské baterie, ale lokalit, kde je shromažďováno velké množství lithiových baterií. „Toto jsou témata, která jsou aktivně řešena na platformě evropské asociace Eucobat, která sdružuje národní kolektivní systémy pro zpětný odběr baterií. Na preventivních postupech úzce spolupracujeme také s orgány veřejné správy, s Hasičským záchranným sborem ČR, Vysokou školou chemicko-technologickou a dále s výzkumnými institucemi nebo podnikateli ze soukromého sektoru,“ dodává Kratochvíl.

Zdroj : ECOBAT

ŠKODA spouští aplikaci Kalendář pro modely SCALA a KAMIQ

Michaela Drábková

8.1.2021

[quote]ŠKODA AUTO rozšiřuje řadu svých praktických aplikací pro infotainment o novou aplikaci Kalendář. Řidiči vozů SCALA a KAMIQ vybavených infotainment systémem Amundsen si nyní mohou kromě aplikací Počasí a Zprávy stáhnout i svůj osobní kalendář a zobrazit si ho na centrálním displeji vozu. Tato novinka je k dispozici pro třetí generaci modulární platformy infotainmentu. Díky synchronizaci s kalendářem Google umožňuje aplikace přístup k osobním termínům a spolu s podporou konferenčních hovorů promění vůz v mobilní kancelář. Aplikace Kalendář je v zaváděcí fázi ke stažení zdarma. Do poloviny roku 2021 bude nová aplikace v Evropě k dispozici i pro modely OCTAVIA, SUPERB, SUPERB iV, KAROQ a KODIAQ.[/quote]

ŠKODA AUTO nabízí po aplikacích zobrazujících počasí, zprávy a personalizované nabídky také další aplikaci – Kalendář, který je zatím dostupný pro kompaktní modely SCALA a KAMIQ. Během zaváděcí fáze si mohou řidiči novou aplikaci stáhnout pomocí infotainmentu Amundsen zdarma z online obchodu v automobilu (Shop) a následně ji snadno nainstalovat prostřednictvím dotykové obrazovky. Synchronizace s Kalendářem Google umožňuje řidičům vozů značky ŠKODA přímý přístup do jejich osobního diáře na centrálním displeji, aniž by museli vzít do ruky mobilní telefon. Do poloviny roku 2021 bude aplikace Kalendář k dispozici i pro další modely značky ŠKODA vybavené systémy infotainmentu třetí generace.

Plánování termínů a konferenční hovory ve voze

Nová aplikace Kalendář nabízí zákazníkům značky ŠKODA celou řadu možností, jak efektivně využít čas strávený ve voze. Díky propojení se svým osobním Google Kalendářem získají uživatelé prostřednictvím infotainmentu svého vozu přehled o svém plánu schůzek a termínů. Mohou si do něj zadávat nové termíny, nechat se navigačním systémem svého vozu dovést na cílovou adresu plánovaného termínu i účastnit se konferenčních hovorů po Skypu. Díky konstantnímu internetovému připojení vozu pomocí integrované eSIM online karty jsou data synchronizována v reálném čase. V průběhu roku 2021 umožní aplikace Kalendář také zobrazování oznámení a propojení s účtem Microsoft Office 365 či konferenční hovory prostřednictvím jiných poskytovatelů.

Další modely značky ŠKODA získají aplikaci Kalendář v první polovině roku 2021

Jako první vozy značky ŠKODA získají přístup k nové aplikaci Kalendář kompaktní modely SCALA a KAMIQ, které jsou vybavené infotainmentem Amundsen. V průběhu roku 2021 pak budou následovat další modely značky ŠKODA vybavené vrcholnými infotainment systémy třetí generace modulární platformy infotainmentu. To se týká obou SUV modelů KAROQ a KODIAQ, modelů SUPERB a SUPERB iV i nové, čtvrté generace modelu ŠKODA OCTAVIA.

Pro využití aplikace Kalendář je zapotřebí účet ŠKODA Connect a Google účet

Aby mohl zákazník používat novou aplikaci Kalendář, musí mít ŠKODA Connect účet a účet Google. Náklady spojené s přenosem dat potřebných pro synchronizaci je nutné pokrýt datovým balíčkem nebo mít přístup k datům z mobilního zařízení prostřednictvím Wi-Fi hotspotu. Aplikace Kalendář bude k dispozici ve 27 zemích Evropské unie, dále také v Norsku, Švýcarsku, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Srbsku, na Islandu a na Ukrajině.

Zdroj: ŠKODA AUTO

Boeing zaplatí kvůli letounu typu 737 MAX 2,5 miliardy dolarů

Michaela Drábková

8.1.2021

[quote]Společnost Boeing souhlasila, že zaplatí přes 2,5 miliard amerických dolarů (53,4 miliardy Kč), aby urovnala obvinění související se zatajováním informací před Federálním úřadem pro letectví (FAA), které se týkaly vývoje letounu typu 737 MAX. Dvě velké havárie letadel 737 MAX si vyžádaly 346 lidských životů a vynutily si v minulých letech celosvětovou odstávku těchto strojů. Informovala o tom dnes agentura AP.[/quote]

Podle prokurátorů zaměstnanci společnosti Boeing zatajili před úřadem regulujícím leteckou bezpečnost důležité informace o letadle a poté se své skutky snažili zamaskovat. „Zavádějící prohlášení, poloviční pravdy a opomenutí (informací) ze strany komunikace zaměstnanců Boeingu vůči FAA bránily vládě v zajištění bezpečnosti pro létající veřejnost,“ uvedla prokurátorka Erin Nealyová Coxová.

Dohodnutá suma pokryje kompenzaci pro příbuzné obětí leteckých neštěstí letounů Boeing 737 MAX, odškodné zákazníkům aerolinií, které nemohly tento typ letadel používat, a rovněž pokutu.

Letadlo Boeing 737 MAX se v říjnu 2018 zřítilo do moře nedaleko břehů Indonésie kvůli problémům s palubním softwarem. Stejnou příčinu měla o pět měsíců později havárie dalšího letadla stejného typu nedaleko etiopské metropole Addis Abbeba.

Neštěstí vyústila v celosvětovou odstávku závadného modelu 737 MAX, stovky soudních stížností a firemní krizi provázenou vyšetřováním ze strany amerických orgánů.

Spojené státy po 20 měsících zákazu letos v listopadu povolily, aby stroje Boeing 737 MAX mohly opět vzlétnout a některé aerolinky včetně American Airlines už letadla opět vrátila do provozu, podotkla AP. Federální úřad pro letectví nicméně vydal sérii požadavků, které musí společnost Boeing splnit při modernizaci softwaru či ve výcviku.

Zdroj :ČTK

Vláda prodloužila čas na přiznání daně silniční i z nemovitostí

Michaela Drábková

8.1.2021

[quote]Přiznání k dani nemovitých věcí a daně silniční bude možné bez sankcí podat do 1. dubna místo 1. února. Stejně tak bude možné až do 1. dubna zaplatit bez sankcí silniční daň za loňský rok. Termín zaplacení daně z nemovitých věcí zůstal beze změny, je totiž standardně do 1. června. Posunutí termínů dnes v souvislosti s pandemií koronaviru schválila na dnešním mimořádném jednání vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda dnes také rozhodla, že stávající protiepidemická opatření budou prodloužena nejméně do 22. ledna.[/quote]

Cílem je podle ministerstva financí v souvislosti s pandemií omezit osobní návštěvy finančních úřadů i pošt. „Odložení povinnosti podat přiznání k silniční dani a dani z nemovitých věcí o dva měsíce do konce března považuji v této situaci za nezbytné. Obě tyto daně se totiž často vyřizují v papírové podobě s aktivní pomocí pracovníků finančních úřadů,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Ministerstvo k faktickému prodloužení přistoupilo prominutím příslušenství daně z nemovitých věcí i daně silniční.

Již před Vánoci vláda rozhodla, že podnikatelům postiženým pandemií ministerstvo financí odloží díky prominutí úroků z prodlení automaticky všechny úhrady DPH do 16. srpna 2021. Zároveň do 15. dubna úřad promine zálohy na silniční daň. Dále MF odpustí správní poplatky, například za žádost o prominutí úroku z prodlení a posečkání nebo žádost o vrácení daně při dovozu a prominutí celního nedoplatku.

Zdroj : ČTK

Výběry mýta loni vzrostly o 5,24 pct na více než 11,5 miliardy Kč

Michaela Drábková

8.1.2021

[quote]Dopravci loni na mýtném zaplatili přes 11,5 miliardy korun. Meziročně je to o 5,24 procenta více. Výběry se tak zvýšily i přes koronavirovou krizi, která především na jaře utlumila provoz. K růstu přispělo zejména loňské rozšíření systému o 900 kilometrů dálnic a silnic. ČTK to dnes sdělil správce mýtného systému, společnost CzechToll. Letos si dopravci za mýto kvůli změnám sazeb připlatí.[/quote]

Systém výběru mýta loni pokračoval ve změnách, které započaly na konci předloňského roku. Tehdy se novým provozovatelem mýta stala česká společnost CzechToll, která nahradila rakouský Kapsch. Zároveň začal fungovat nový satelitní systém. Ten se od začátku loňského roku následně rozšířil o dalších více než 900 kilometrů na celkových 2409 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Některé měsíce byly loni co do výše výběrů rekordní. Nejvíce stát vybral v říjnu, a to 1,11 miliardy korun. Přes miliardu dopravci zaplatili i v listopadu a v září. V posledním měsíci roku 2020 výběry činily 897 milionů korun, což bylo o 24 procent více než v roce 2019. Jedním z faktorů vysokého meziročního růstu byla podle CzechTollu na podzim velká produkce automobilového průmyslu.

Na jaře naopak do plateb mýta zasáhla koronavirová krize, která tehdy výrazně omezila kamionovou dopravu v zemi. Výběry tehdy meziročně poklesly i o desítky procent.

„Výborné výsledky roku 2020 jsou důkazem, že nový satelitní mýtný systém plní spolehlivě funkci strategické infrastruktury státu. Došlo k významnému poklesu nákladů na provoz systému a díky tomu může být investováno více peněz od dopravců do obnovy a rozvoje dopravní infrastruktury v Česku,“ uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Firma připomněla, že provozní náklady se v novém systému snížily proti staré mikrovlnné technologii o miliardu korun. Firma dostává za provoz systému 530 milionů korun za rok.

V příštím roce si dopravci za mýto připlatí, platby za užití dálnic navýší především poplatky za hluk a znečištění. Zároveň se však rozšíří některé slevové programy pro dopravce. Výběry z mýta by se tím měly ve srovnání s loňskem zvýšit o 1,6 miliardy korun, celkem by příjmy měly činit 12,6 miliardy korun. Dopravci kvůli tomu zřejmě navýší ceny svých služeb.

Výběry loni podle měsíců:

Měsíc	Výběr v 2020 (v Kč)	Meziroční rozdíl
leden	948 milionů	+ 6,01 %
únor	974 milionů	+ 11 %
březen	998 milionů	+ 3,61 %
duben	746 milionů	– 19 %
květen	852 milionů	– 13 %
červen	978 milionů	+ 6,85 %
červenec	985 milionů	+ 6 %
srpen	914 milionů	+ 7,41 %
září	1,04 miliardy	+ 12,3 %
říjen	1,11 miliardy	+ 10,7 %
listopad	1,07 miliardy	+ 12 %
prosinec	897 milionů	+ 24 %
CELKEM	11,5 miliardy	+ 5,24 %

Vybrané mýtné v ČR v letech:

Rok	Výběry (v miliardách Kč)
2007	5,56
2008	6,14
2009	5,54
2010	6,57
2011	8,12
2012	8,68
2013	8,55
2014	8,71
2015	9,73
2016	9,89
2017	10,4
2018	10,81
2019	10,94
2020	11,5

Zdroj : ČTK

Správa chce letos zabezpečit 200 železničních přejezdů za 2 mld.

Michaela Drábková

7.1.2021

[quote]Správa železnice letos plánuje zabezpečit zhruba 200 železničních přejezdů za skoro dvě miliardy korun. Zrušeno by mělo být 11 přejezdů. Dnes to oznámila Správa železnic. Investice do přejezdů by tak měly vzrůst z loňských 1,5 miliardy, za které bylo zrekonstruováno 155 přejezdů. Loni se na přejezdech stalo 143 střetů, které si vyžádaly 39 obětí.[/quote]

Na českých železnicích je 7789 železničních přejezdů. Výstražnými světly nebo závorami je v současnosti vybaveno zhruba 4300 z nich, na zbylých jsou výstražné kříže.

„Každoroční navyšování přidělených investičních prostředků se pozitivně projevuje také na stále vyšší částce, která je určena na potřebné úpravy přejezdů. Díky tomu zvyšujeme bezpečnost jak železničního, tak i silničního provozu. V tomto trendu hodláme pokračovat i v následujících letech,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Loňské modernizace přejezdů spočívaly především ve zvýšení zabezpečení 95 míst, nejčastěji tu byly doplněny závory. Na dalších 60 byly instalovány nové technologie nebo byl upraven povrch přejezdů.

Letos by podle plánů Správy železnic mělo dalších 40 přejezdů získat ke stávající světelné signalizaci závory, ty se navíc budou instalovat i na dalších 30 místech dosud vybavených pouze výstražnými kříži. Na osmi kříženích přibudou kamerové systémy, které by měly plnit především preventivní funkci. Zrušeno pak bude 11 železničních přejezdů. Další přejezdy budou vybaveny také novými technologiemi. Správa vybírá přejezdy k rekonstrukci po vyhodnocení jejich rizikovosti.

Stát v následujících letech plánuje další zabezpečení železnic. Jde například o vybavování tratí zabezpečovacími systémy a úpravu legislativy. Pozornost na bezpečnost železnic se upřela zejména po loňských červencových tragických nehodách. Například při srážce vlaků u Českého Brodu zemřel strojvedoucí osobního vlaku a přes 30 lidí bylo zraněno, z toho čtyři vážně.

Zdroj :ČTK

Úmluva CMR – praktický komentář: Nový pomocník z knižního trhu

Michaela Drábková

7.1.2021

[quote]

Koncem minulého roku vyšla u renomovaného nakladatelství Wolters Kluwer ČR kniha „Úmluva CMR – praktický komentář“ autorů JUDr. Václava Roubala a doc. JUDr. Ing. Radka Nováka, CSc. Právě JUDr. Václav Roubal je v ČR a na Slovensku bez nadsázky nejznámějším odborníkem na problematiku Úmluvy CMR, jeho praktické provozní a především právní znalosti z této oblasti jsou přitom nepřeberné.

[/quote]

Tato vázaná knižní publikace svojí kompaktní a přitom přístupnou formou výkladu umožnila, že v ní lze nalézt reakce na nespočet konkrétních sporných situací, které se mohou v souvislosti s přepravní smlouvou v silniční nákladní dopravě vyskytnout. Vzhledem k tomu, že většina ustanovení Úmluvy CMR platí i ve vnitrostátní nákladní dopravě, je tato kniha pomocníkem nejen v dopravě mezinárodní, ale také v dopravě vnitrostátní.

Publikace však nejen, že obsahuje a komentuje reálné situace vznikající v praxi mezi dopravcem a odesílatelem, resp. příjemcem, ale také nabízí jejich konkrétní řešení, včetně jejich zdůvodnění.

Pro svůj obsah a pojetí má kniha „Úmluva CMR – praktický komentář“ za cíl být nápomocna nejen samotným dopravcům a odesílatelům, ale samo sebou i zasílatelům a příjemcům, resp. všem obchodníkům používajícím k dopravě silniční dopravu.

Autoři zdůrazňují, že smluvní strany mezinárodní přepravní smlouvy v silniční nákladní přepravě (tj. odesílatel a dopravce), ale i příjemce, mají dle ustanovení Úmluvy CMR své zcela konkrétní povinnosti a práva. Mají však také obecnou preventivní povinnost svým jednáním předcházet vzniku škod.

Významným východiskem této publikace je, že celý text Úmluvy CMR je zde považován za ucelený a co do svého obsahu komplexní materiál, který je významný svojí promyšleností, propracovaností a účelností spočívající především ve vzájemné provázanosti smyslu a obsahu celých kapitol a následně i v těchto kapitolách obsažených článků a odstavců. Autoři zdůrazňují, že Úmluvu CMR je proto nutno chápat, vykládat a posuzovat v kontextu jejího komplexního významu a až následně je třeba obdobně přistupovat k obsahu celých jejích kapitol a dále v nich obsažených článků.

Současným problémem praxe silniční nákladní přepravy v oblasti smluvních vztahů je ale nejen mnohdy fatální neznalost obsahu Úmluvy CMR, ale i její podstaty a zásad. To mnohdy vede ke zbytečným sporům, včetně těch soudních. Autoři si v předkládané knize kladli za cíl umožnit čtenáři efektivní prevenci těchto zpravidla velmi časově i finančně náročných problémů.

Zdroj: doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc.

Nejvyšší soud vrátil případ zkrachovalé vagonky na začátek

Michaela Drábková

7.1.2021

[quote]Nejvyšší soud vrátil případ lounského zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) na začátek, zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Píše to server deníku E15. Soudy budou nyní muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, která se dříve jmenovala Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Nejvyšší soud vrátil případ na začátek kvůli tomu, že rozhodnutí schůze věřitelů o reorganizaci HMS z roku 2014 je neplatné. Z hlediska zákona se schůze kvůli právním zmatkům ani nekonala, bez schůze věřitelů ovšem nemohly pozdější soudy o způsobu řešení bankrotu rozhodnout, píše server.[/quote]

„Za této situace je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to jak rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na povolení reorganizace, tak rozhodnutí, kterým byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, předčasné. Tudíž nesprávné, neboť u dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace, není možné rozhodnout o způsobu řešení úpadku před konáním schůze věřitelů. Ta může řešení úpadku svým usnesením závazně určit,“ stojí v publikovaném usnesení senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Milanem Poláškem.

Vagonka dluží věřitelům přes tři miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Na začátku případ řešil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Josef Šimek. Později se však zjistilo, že se k rozhodování o této insolvenci dostal neoprávněně. Pod jeho dohledem se v roce 2014 konala schůze věřitelů. Na ní soud rozhodl o hlasovacích právech věřitelů. Schůze následně odsouhlasila reorganizaci HMS. Když se přišlo na to, že Šimek řeší případ nezákonně, odvolací soud reorganizaci zrušil. Případ se poprvé vrátil na start.

Pod vedením nového českobudějovického soudce Zdeňka Strnada následovala série jednání, dokazování, výslechů a právních sporů. V roce 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích a následně i Vrchní soud v Praze odmítly reorganizaci vagonky s odůvodněním, že nesledovala poctivý záměr.

Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem, píše web. Podle serveru deníku E15 se mimo jiné řešilo, zda reorganizace v tomto případě neslouží jen prospěchu Savova. Naopak za opětovné vyhlášení konkurzu s HMS se staví zajištěný věřitel Gomanold. Ve vagonce totiž už není co reorganizovat, tvrdí firma obchodující s pohledávkami, s jejíž pomocí miliardář Jaroslav Strnad ovládl výrobce nákladních automobilů Tatra, dodává server.

Zdroj : ČTK

V České republice je nejvíce e-shopů na obyvatele v celé Evropě.

Michaela Drábková

6.1.2021

[quote]Podle odhadů bylo na konci roku 2020 v provozu 45 000 e-shopů a obrat elektronického obchodu se meziročně zvýšil téměř o 20%, uvádí společnost Colliers International v zprávě „ExCEEding Borders | Retail CEE-17“ – maloobchod v době pandemie“[/quote]

Pandemie COVID-19 narušila fungování i rozvoj maloobchodních realitních trhů nejenom v zemích CEE-17, ale po celém světě. Vládní omezení uvalená na provoz obchodů, služeb, gastronomie, zábavy a volného času vedla k dynamickému růstu prodeje elektronického obchodování a ke změnám v chování spotřebitelů. Omezení přispěly také v porovnání z poloviny roku 2020 k 20–45% (v závislosti na zemi) poklesu návštěv v nákupních centrech.

Poté, co Česká republika jako celek prošla první vlnou COVID-19 s neuvěřitelnými úspěchem, se maloobchodníci těšili na dohnání obchodu v podzimní a vánoční sezóně. Když druhá vlna v říjnu tvrdě zasáhla, vláda obnovila výjimečný stav a přijala strategii minimalizace sociálního kontaktu.

Jiný než podstatný maloobchod byl z velké části uzavřen, ale umožnil provozovat služby click & collect (kliknout a vyzvednout). Vzhledem k tomu, že poměrně velký počet maloobchodníků jsou poskytovatelé franšízy, možnosti jejich vlastních operací elektronického obchodování mohly být omezeny.

V České republice je nejvíce e-shopů na obyvatele v celé Evropě a podle Colliers zprávy se do konce 2020 odhaduje, že bude v provozu 45 000 e-shopů. Zpráva také z různých zdrojů odhaduje, že v roce 2020 meziročně obrat elektronického obchodu vzrostl o téměř 20 %. Velké e-shopy jako Alza.cz nebo Mall.cz se nyní snaží rozšířit sortiment zboží nabízeného spotřebitelům, nebo se spojují s dalšími maloobchodníky a nabízejí širší škálu produktů a služeb. Jsme si jisti, že možné prodloužení stavu nouze do roku 2021 to ovlivní i maloobchodní výkon tohoto roku.

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy-17 ožívají mnohem rychleji

Silviu Pop, ředitel průzkumu trhu pro Colliers International Rumunsko, vysvětluje: „Analyzovali jsme předpovědi MMF o nezaměstnanosti, abychom posoudili stav trhů práce. Podívali jsme se na rok 2021 ve srovnání s roky 2019 a 2010 ve srovnání s rokem 2008. Přeskočili jsme rok recese, abychom získali jasnější přehled o tom, jak by to mohlo vypadat v prvním roce oživení. Až na několik výjimek bude tentokrát skok v nezaměstnanosti mnohem nižší; výjimkou jsou Rumunsko a Bělorusko, ačkoli obě země měli na počátku těsnější pracovní trhy než ve srovnání s rokem 2008 “.

Robustní zotavení trhu ve tvaru písmene V

Vzhledem k tomu, že trhy práce byly ve slušném stavu a peníze v ekonomice proudily, není žádným překvapením, že maloobchodní prodej zaznamenal v mnoha případech výrazné oživení ve tvaru písmene V. Porovnejte to s recesí po globální finanční krizi, kdy trvalo pár let, než se věci pro maloobchodníky vrátily na správnou cestu.

Jelikož spotřeba potravin je mnohem nepružnější vůči změnám disponibilního příjmu, podívali jsme se na maloobchodní prodej nepotravinářského zboží pro 15 ze 17 zemí, které jsou v této zprávě k dispozici, abychom změřili sílu spotřebitelů (Ukrajina a Bělorusko neměli k dispozici podobnou metodiku).

V 6 z těchto zemí (Estonsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Slovensko) byl v říjnu 2020 prodej nepotravinářského zboží (bez pohonných hmot) vyšší než před krizí. Dalších 5 zemí (Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Lotyšsko a Slovinsko) vykazovalo procentní rozdíl, který potřebovaly k zotavení, v nízkých jednotlivých číslicích, v rozmezí 1-3%, což je vzhledem k rozsahu poklesu prodeje na jaře docela působivé.

Spotřební zvyklosti

Dominika Jędrak, ředitelka průzkumu trhu a konzultačních služeb v Polsku, vysvětluje: „Pozorujeme prudký nárůst spotřebitelské aktivity v elektronickém obchodování, který se stal základním prvkem probíhající transformace maloobchodního sektoru související s vývojem technologií a změnami v chování spotřebitele. Rovněž došlo k výraznému nárůstu procenta lidí ve věku nad 55 let, kteří nyní přecházejí od nakupování v off-line obchodech k online.

Abychom se pokusili tyto posuny lépe pochopit, použili jsme nástroj Google Trends k analýze toho, co lidé hledali na Googlu v zemích CEE-6 (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko). “

Sport je jednou z takových kategorií, kde se zdálo, že se věci hodně změnily. Když byli lidé delší dobu uvězněni ve městě a ve svých domovech, začali si vážit sportovních aktivit a trávit více času v přírodě. Zájem o jízdní kola a vybavení pro kempování proto v první polovině roku 2020 dosáhl rekordních výšin ve většině zemí střední a východní Evropy.

Vzhledem k četným omezením, která mají dopad na odvětví gastronomie, jsme měli tendenci jíst doma častěji než dříve, a to buď přípravou našich jídel, nebo jejich objednáváním online. Naše sociální povaha a touha ‚nechat vařit někoho jiného‘ dává gastronomickému sektoru určitou naději.

Další zvláštní kategorií, která zaznamenala výrazný nárůst, jsou výdaje na zdravotnictví. Slovo „teploměr“ se objevilo ve vyhledávání Google během jarních měsíců ve většině zemí 5 až 6-krát více než před rokem.

Multi-channel (vícekanálový), omni-channel a elektronický obchod

Kevin Turpin, regionální ředitel průzkumu trhu pro střední a východní Evropu vysvětluje: „Mnoho maloobchodníků provozuje i jiné kanály, ale kamenné prodejny často tvoří největší část jejich příjmové a provozní sítě. Letošní rok, ne-li již dříve, odhalil, jak vadné jsou některé stávající modely. Online tržiště se již ukázalo být pro některé značky záchranou a v závislosti na maloobchodním segmentu existují i specialisté, kteří prodávané zboží doplňují, například Zalando, který je jedním z předních světových lídrů v oblasti módy a obuvi.

Maloobchodníci musí naskočit na tuto raketu s elektronickým obchodem, než odstartuje a stane se nedosažitelnou. Ještě není pozdě, ale opět, udělat to správně bude vyžadovat čas, know-how a investice, a pokud tento proces ještě neprobíhá, je třeba mu dát přednost.“

Model Omni-Channel je pro spotřebitele bezproblémovým „zážitkem“, bez ohledu na to, jak přijde do styku se značkou nebo produkty, rozumí mu, je něj pohodlný a proto se s největší pravděpodobností bude vracet. Model více kanálů také poskytuje maloobchodníkům vysoce cenné poznatky o chování spotřebitelů a o zpětné vazbě na jejich produkty a služby.

V celém regionu střední a východní Evropy se podíl online prodeje značně liší od počátečních jednociferných čísel v některých zemích, až po> 18% v České republice. V letošním roce většina těchto čísel rostla historicky nejrychlejším tempem, ale stále více než 80 % prodeje zůstává v jiných kanálech.

Jen v Polsku a České republice bylo v první polovině roku 2020 nově založeno více než 5 000 on-line obchodů. Nyní je lze všechny provozovat jednotlivě, například pouze jako fyzický maloobchod, jako kombinaci obchodu plus 1 nebo 2 kanály, nebo možná využít všechny možnosti společně a poskytnout plnou „vícekanálovou“ nabídku. Zde maloobchod čelí výzvám nedávné historie, a to nejen díky pandemii.

V maloobchodním sektoru hraje roli několik dalších faktorů, které je ještě třeba vyřešit, aby se dosáhlo větší rovnováhy:

Mnoho maloobchodníků je přítomno prostřednictvím franšízového partnera, který může provozovat také několik značek. Franšízoví partneři často nemají kontrolu ani práva na platformu elektronického obchodování mateřské značky, což omezuje jejich schopnost prodávat online.
Dalším faktorem může být zeměpis, v případech, ve kterých některé platformy nemohou prodávat přes určité hranice
Mnoho maloobchodníků se také snaží přimět spotřebitele k možnosti kliknout a vyzvednout (click & collect), kde je větší kontrola a kde je pravděpodobné, že budou navrch provedeny další nákupy.

Maloobchodní trh nemovitostí ve střední a východní Evropě 17 – klíčová čísla

Trh s nákupními centry v regionu CEE-17 se skládá z téměř 1670 zařízení s celkovou GLA (hrubou pronajímatelnou plochou) více než 34,6 milionů m² GLA a slouží více než 172 milionům spotřebitelů. Velikost tohoto trhu se odráží také v roční kupní síle obyvatelstva v celkové hodnotě 893 miliard EUR.

Je však třeba poznamenat, že kupní síla spotřebitelů ve střední a východní Evropě je velmi různorodá. Mezi 17 analyzovanými zeměmi jsou země s kupní silou 9 500–12 500 EUR na obyvatele za rok (Slovinsko, Estonsko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Litva), ale také země s 1 500–3 500 EUR na obyvatele za rok (Ukrajina , Bělorusko, Albánie, Bosna a Hercegovina).

Zdroj : Colliers

Trhy nákupních center v zemích CEE-17 jsou také v různých fázích vývoje. Nejvyšší nasycení prostoru na 1 000 obyvatel je zaznamenáno v Estonsku (738 m²), nejnižší v Albánii (104 m²).

Největší objem maloobchodních prostor se nachází v Polsku (12,1 mil. M² v 532 zařízeních) a v České republice (4,2 mil. M² ve 232 zařízeních), nejmenší v Černé Hoře (110 000 m² ve 14 centrech).

Došlo k nárůstu počtu malých formátů nákupních center a maloobchodních parků, které developeři i nájemci považují za výhodné investice, a spotřebitelé za pohodlná a bezpečná místa k nakupování.

V současné době existuje v zemích CEE-17 přibližně 670 takových center, s celkovou hrubou pronajimatelnou plochou 6 milionů m². Největší počet malých schémat (5–10 000 m2 GLA, více než 10 jednotek) působí na vysoce konkurenčních trzích nákupních center v Polsku (1,2 mil. M² GLA, v 164 schématech). Můžeme tedy předpokládat, že v příštích letech budou hlavním typem retailových investic malá komfortní centra / parky.