DPP

[quote]Podle zprávy z 19. ledna, kterou společně zveřejnily Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost,   mají systémy celních úlev Evropské unie pozitivní dopady na rozvíjející se ekonomiky.[/quote]

Obchod je motorem hospodářského růstu a přispívá k prosazování lidských a pracovních práv, řádné správy věcí veřejných a zásad udržitelného rozvoje. Od doby, co v roce 2014 začal platit reformovaný systém všeobecných celních preferencí (systém GSP), vývoz do EU ze zemí, které ze snížení cel profitují, vzrostl téměř o třetinu a činí 63 miliard eur ročně. Největší prospěch mají nejméně rozvinuté země: jejich vývoz do EU se zvýšil téměř o 40 % a v roce 2016 dosáhl částky 23,5 miliardy eur.

Vedle ekonomických výhod tohoto systému zveřejněná zpráva zdůrazňuje pokrok v otázkách, jako je posílení postavení žen, dětská a nucená práce, mučení, obchodování s drogami a změna klimatu. Během monitorování EU vyšlo najevo mnoho pozitivních změn, ke kterým došlo díky angažovanosti EU v rámci systému zvýhodnění cel. Mezi mnoha příklady lze uvést nové pákistánské zákony proti znásilnění a vraždám ze cti či zařazení Paraguaye na seznam zemí s největším odhodláním k ochraně ohrožených druhů podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Zpráva však poukazuje rovněž na oblasti, které vyžadují další zlepšení, aby bylo možné splnit podmínky systému. Jde například o to, aby zvýhodněné země zaváděly příslušné právní předpisy a vymáhaly jejich dodržování.

Samostatný dokument, který předloženou zprávu doplňuje, obsahuje podrobný přehled dosaženého pokroku a přetrvávajících nedostatků zejména v zemích účastnících se zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, takzvaného systému GSP+.

Podle nařízení o GSP z roku 2012 musí Komise každé dva roky předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadech systému všeobecných celních preferencí, který pokrývá všechny tři preferenční režimy (standardní GSP, GSP +, EBA (vše až na zbraně) během posledních dvou let. Zpráva představuje zhruba deset analýz specifických pro jednotlivé země týkajících se zvláštního pobídkového režimu EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP +), nazvaný pracovní dokument  útvarů Komise.  Oba dokumenty připravila Komise a Evropská služba pro vnější činnost (EEAS).

Podle výše citovaného nařízení musí Komise každé dva roky předložit zprávu
Během vykazovaného období 2016-2017 (za 23 standardních příjemců GSP, 10 příjemců GSP +, 49 příjemců podle “Everything but Arms” “cokoliv až na zdraně (EBA).

10 příjemců programu GSP + bylo ve sledovaném období 2016-2017: Arménie, Bolívie, Cabu Verde, Gruzie, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Filipíny a Srí Lanka. Od 1. ledna 2017 již Gruzie není zvýhodněnou zemí GSP kvůli preferenčnímu přístupu na trh v rámci rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) s EU. Kyrgyzstán se stal příjemcem systému GSP + krátce po zahájení vykazovaného období (leden 2016). Srí Lanka se v květnu roku 2017 opět vrátila do programu GSP + poté, co byla v roce 2010 vyňata.

Monitorovací mechanismus GSP + zahrnuje dva vzájemně propojené nástroje. První je seznam otázek, každoroční výměna informací o nedostatcích příjemců v každé z 27 úmluv. Klíčovým zdrojem informací pro tyto nedostatky jsou příslušné monitorovací a regulační orgány OSN a ILO. Země GSP + se vyzývají, aby poskytly informace o jejich pokroku v boji proti těmto nedostatkům a podrobnostem budoucích plánů.

Zpráva také zaznamenává větší zapojení občanské společnosti do monitorování systému: v letech 2016 a 2017 se uskutečnilo 16 dialogů s občanskou společností, přičemž do dialogu věnovaného přípravě nynější zprávy se zapojilo 20 nevládních organizací.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogherini uvedla: „Pokud je zajištěna demokracie a základní svobody, naše ekonomiky jsou silné, naše společnosti jsou odolné, naše bezpečnost je udržitelná a náš rozvoj stojí na pevnějších základech. Všeobecný systém preferencí doplňuje politickou spolupráci Evropské unie s jejími partnery. Výsledkem je náš příspěvek k posílení občanské společnosti a nezávislých hlasů a k lepší ochraně lidských práv prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů v partnerských zemích. Spolupracovat s našimi partnery budeme i nadále. Jsou to investice do lidských práv, investice do občanské společnosti, investice do otevřených společností, jež zajišťují udržitelnou bezpečnost pro všechny.“

Komisařka pro obchod Cecilia Malmström doplnila: „Naše politiky nabízejí velkorysý přístup na trh EU kombinovaný s intenzivním zapojením vnitrostátních orgánů. Jsme nyní svědky pozitivních změn na mnoha místech světa, což posiluje základní hodnoty obchodní politiky EU, jako jsou lidská práva a udržitelný rozvoj. Silnější vnitrostátní instituce a důslednější právní předpisy přispívají k zavádění klíčových mezinárodních úmluv. V některých zemích dosud existují oblasti, ve kterých panují vážné obavy, pokud jde o lidská práva a udržitelnost. V tomto ohledu nám naše obchodní režimy poskytují možnosti, jak zvýšit tlak a docílit změny. V této věci musíme naše společné snahy zintenzivnit.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen uzavírá: „Mezinárodní rozměr zaměstnanosti a sociální politiky má strategický význam pro dosažení udržitelného, inkluzivního a pracovní místa generujícího hospodářského růstu. Systém GSP je jedinečným nástrojem k zajištění důstojných pracovních podmínek a dodržování mezinárodních pracovních norem. Je povzbudivé sledovat pozitivní vývoj a otevřeně diskutovat o důležitých pracovněprávních otázkách, jako je např. odstranění dětské práce. Jelikož však přetrvávají značné problémy, musíme naše úsilí ještě zvýšit. Jsme odhodláni prosazovat základní principy a práva při práci a naším cílem je růst přínosný pro všechny.“

Během příštích dvou let bude EU s každou zemí zvýhodněnou v rámci systému GSP dále jednat o prioritních opatřeních a pořádat monitorovací mise zaměřené zejména na ty země, ve kterých je vzhledem k závažnějším nedostatkům zapotřebí vyvinout větší úsilí. EU bude rovněž nadále podporovat snahy Mezinárodní organizace práce ILO o lepší plnění závazků v oblasti podávání zpráv a provádění, jež mají u této organizace země v systému GSP+. EU bude také – prostřednictvím tříletého projektu financovaného z prostředků EU ve výši 4,5 milionu eur – nadále usilovat o posílení postavení místních organizací občanské společnosti, aby mohly účinněji přispívat k provádění mezinárodních úmluv.

Souvislosti

Všeobecný systém preferencí (GSP) je hlavním obchodním nástrojem EU na podporu rozvojových zemí. Skládá se ze tří různých režimů, jež poskytují zvýhodněný přístup na trh EU a zohledňují různé potřeby daných zemí:

  • obecný systém GSP snižuje dovozní cla EU u přibližně 66 % kategorií produktů ve 23 zemích;
  • systém GSP+ neboli zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných ruší cla u dvou třetin výrobků z deseti dalších zranitelných zemí (Arménie, Bolívie, Kapverdy, Gruzie, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Paraguay, Filipíny a Srí Lanka), které se zavázaly k uplatňování 27 mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných;
  • režim „Vše kromě zbraní“ odstraňuje cla pro téměř všechny výrobky pocházející ze 49 nejméně rozvinutých zemí.

Podle stávajícího nařízení o GSP, které platí od ledna 2014, předkládá Evropská komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účincích systému GSP. K hlavní zprávě se pravidelně přikládá i pracovní dokument útvarů Komise, který se zaměřuje země zvýhodněné v rámci systému GSP+.

Dokument popisuje legislativní vývoj a změny v praxi, ke kterým v těchto zemích dochází v souvislosti s prováděním 27 mezinárodních úmluv, k nimž se zavázaly. Monitorování ze strany EU probíhá formou monitorovacích misí, dialogů se zvýhodněnými zeměmi a písemných dotazníků.