Domů Blog Strana 1006

NSS potvrdil pokutu 8,5 milionu pro pražský dopravní podnik

[quote]Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu 8,5 milionu korun, kterou uložil pražskému dopravnímu podniku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendru na dostavbu metra A. Důvodem bylo nedostatečně transparentní hodnocení nabídek u kritéria na plán organizace výstavy. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. Stanovenou pokutu už musel dopravní podnik zaplatit v roce 2016, když rozhodnutí předsedy ÚOHS nabylo právní moci.[/quote]

Proti rozhodnutí NSS se nelze odvolat, spor tak po třech letech končí.

Dopravní podnik podle ÚOHS neuvedl dostatečně upřesňující údaje a nebyl předem jasný způsob hodnocení podle dílčího kritéria. Firmy tedy neměly konkrétní, přesnou a srozumitelnou informaci, které řešení bude považováno za nejvhodnější. Hodnotící kritéria jsou podle antimonopolního úřadu klíčovou částí zadávací dokumentace. Jejich prostřednictvím se nabídky hodnotí. Musejí proto být přesně specifikována, transparentně stanovena a zpětně přezkoumatelná.

„Podle kritérií hodnocení definovaných v zadání veřejné zakázky probíhá hodnocení nabídek, jež je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky,“ uvedl už dříve předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Na problémy s dostavbou metra A poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizoval to, že na základě legislativy nemohl plně prověřit účelnost a hospodárnost využití finančních prostředků.

Tendr vyhrálo sdružení metro V. A (Dejvická-Motol) tvořené společnostmi Metrostav a. s. a Hochtief CZ a. s. Nový úsek se čtyřmi stanicemi na trase A pražského metra byl zprovozněn v dubnu 2015.

Rozhodnutí ÚOHS už před rokem potvrdil Krajský soud v Brně, pražský dopravní podnik ale podal proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost k NSS.

 

Zdroj : ČTK

Čínská firma zahájila výrobu dodávkových aut bez řidiče

[quote]Čínská společnost Neolix zahájila masovou výrobu samořízených dodávkových vozů, a stala se tak zřejmě první firmou na světě, která dodávky bez řidiče začala vyrábět. Informovala o tom agentura Bloomberg. Firma očekává, že v prvním roce od zahájení výroby dodá až 1000 těchto vozů. Mezi zákazníky Neolixu patří čínské firmy JD.com a Huawei Technologies.[/quote]

Čínský miliardář a spoluzakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma odhaduje, že do deseti let se v Číně denně realizuje jedna miliarda doručení. Komerční využití technologie u dodávek by také mohlo posloužit autonomním vozidlům pro přepravu lidí.
Neolix ale není v této oblasti sám. Americká společnost Nuro získala letos téměř jednu miliardu dolarů a začala nabízet doručování potravin v Arizoně.
Neolix už otestoval více než 100 dodávkových aut bez řidiče v uzavřených oblastech, jako jsou například kampusy. Vozidla jsou cenově srovnatelná s běžným autem, stojí zhruba 30.000 dolarů (693.000 Kč).
Lidé se sice stále snaží držet krok a být efektivnější díky novým vynálezům, není však pochyb o tom, že roboti se stávají stále větší hrozbou, píše Bloomberg. Robotická dodávka nepotřebuje posla, který pobírá plat, a má také méně nehod než lidé.
Je zde však jedno omezení. Člověk musí být přítomen, aby přijal balík, nebo vozidlo musí nechat balík na dohodnutém přístupném místě, jako je například uzamykatelná přihrádka v přízemí. Jedním z řešení, které navrhuje automobilka Ford Motor, je malý robot, který chodí po dvou a může přinést zásilku z vozidla ke dveřím.
Samořízená auta s cestujícími stále čelí významným regulačním překážkám, v případě vozů pro doručování zásilek je to však jednodušší. Dodávky firmy Neolix už teď jezdí v nové hospodářské zóně Siung-an zhruba 100 kilometrů jihozápadně od Pekingu nebo v některých oblastech hlavního města a města Čchang-čou.
Technologii samořízených vozů pro nákladní přepravu testují i v USA. Mezi městy Phoenix a Dallas převážejí poštu velké samořízené nákladní vozy. Nuro pak spolupracuje s maloobchodní firmou Kroger a nabízí dodávky nákupů v arizonském městě Scottsdale.
Neolix má výrobní závod ve městě Čchang-čou. Počáteční roční kapacita výroby je více než 30.000 vozů. Firma plánuje v případě růstu prodeje i zřízení závodu v zahraničí. Nyní jedná s potenciálními zákazníky v dalších zemích, včetně Švýcarska, Japonska a USA. Jejím cílem je do pěti let prodávat ročně 100.000 vozů.
Zdroj : ČTK

Od dálnic už zmizelo 920 z asi 1500 billboardů

[quote]Od dálnic se podařilo od září 2017 k dnešnímu dni odstranit 920 ze zhruba 1500 nelegálních billboardů. Další reklamní zařízení jsou zakryta a budou odstraněna. Při sněmovních interpelacích to dnes řekl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Další stovky nepovolených poutačů jsou u silnic první třídy. Se sundáváním nelegálních reklamních zařízení silničáři začali na podzim 2017, kdy začal platit zákaz reklam v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy. Dnes začali silničáři demontovat nepovolené reklamy z dálničních mostů, během následujících dnů či týdnů by jich z nich mělo zmizet téměř 200.[/quote]

„Nejvíce reklamních zařízení bylo odstraněno z dálnice D1, dále z dálnice D2 a z D5. U zbývajících reklamních zařízení ministerstvo dopravy pokračuje ve zkoumání, zda jsou provozována v souladu s právními předpisy,“ popsal ministr. Pokud nejsou v souladu se zákonem, vyzývá ministerstvo vlastníky k jejich odstranění. „Pokud by vlastníci reklamních zařízení sami chtěli tato zařízení odstranit, bylo by jich v současné době minimum. Odstranit nelegální reklamní zařízení přitom měli do září roku 2017,“ poznamenal ministr.

Uvedl, že vlastníci billboardů činí obstrukce a při samotné demontáži volají na pracovníky Ředitelství silnic a dálnic policii s poukazem na to, že to jejich majetek a ŘSD nemá právo billboardy odstraňovat. Do jara letošního roku silničáři sami odstranili 94 zařízení.

Informoval také, že na základě několika ukončených soudních sporů se ministerstvo vrátilo k reklamám umístěných na mostních objektech nad dálnicemi. Ředitelství silnici a dálnic v této souvislosti vyzvalo v poslední době k odstranění celkem 196 takových nelegálních reklamních zařízení, protože se nacházejí v ochranném pásmu dálnic. „Jejich odstranění se dá očekávat v řádu několika dnů, maximálně týdnů,“ dodal ministr dopravy.

Další stovky nelegálních billboardů zůstávají také kolem silnic první třídy. Ty jsou pod správou jednotlivých krajů, některé z nich dosud odstranily pouze několik desítek nelegálních reklam. Před začátkem platnosti zákazu napočítali silničáři kolem dálnic a silnic první třídy celkem 3000 nepovolených zařízení.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od předloňského září. Majitelům reklamních ploch nařizuje jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstávají reklamy například uvnitř obcí, v tzv. souvisle zastavěném území, a také pokud byly povoleny podle stavebního zákona.

 

Zdroj : ČTK

Pojišťovny i letos o několik procent zdražily povinné ručení

[quote]Pojišťovny i letos v průměru o několik procent zdražily povinné ručení. Důvodem jsou rostoucí náklady na odškodnění. Nejvyšší růst cen pojistek postihl opět rizikové klienty, kteří v minulosti dělali opakovaně škody. Vyplývá to z vyjádření největších pojišťoven na dotazy ČTK. Loni průměrná cena pojištění odpovědnosti za provoz vozidla vzrostla o 3,4 procenta na 2869 Kč. Tempo růstu pojistného loni již převýšilo růst počtu pojištěných vozidel.[/quote]

„Pohyb ceny povinného ručení směrem vzhůru se pohybuje v průměru okolo deseti procent,“ řekla ČTK mluvčí UNIQA Eva Svobodová. Klienti beze škod budou mít podle ní cenu spíše s menším navýšením, ovšem zákazníci s jejich vyšší frekvencí v posledních letech naopak spíše v řádu desítek procent.

Allianz sazby upravovala zhruba o tři až šest procent. Hlavním důvodem bylo podle mluvčího Václava Bálka to, že přibližně o desetinu rostly mzdy v ekonomice, což se plně odráželo i do opravárenství, na kterém je pojišťovnictví do velké míry závislé. Ti, kteří často bourají, zdražení pocítí více a zkušení řidiči s velkým bonusem a malým nájezdem jej zase zřejmě ani nezaznamenají, podotkl.

„Navýšení cen povinného ručení plánujeme i průběžně v tomto roce,“ uvedl mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata. Růst se bude týkat především klientů, kteří v minulosti již způsobili nějakou škodu. „Určitě nepůjde o plošné navýšení, vše je pečlivě segmentováno podle mnoha parametrů řidiče a vozidla,“ dodal.

I letos podle mluvčí České pojišťovny Ivany Buriánkové platí, že změna cen povinného ručení je reakcí na současný stav, kdy je segment ve ztrátě a vše hovoří pro to, že tomu tak bude i nadále. Roste odškodnění za škody na zdraví, rostou ceny práce v servisech a ceny náhradních dílů. Stále dostupnější moderní technologie, jimiž jsou dnes už vybavena i nejlevnější auta, znamenají významně vyšší náklady i na ty základní opravy. Stagnující či dokonce klesající cena povinného je tak možná pouze za předpokladu dalšího prohlubování ztrát v tomto pojištění, poznamenala.

Povinné ručení poskytuje 13 pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. V budoucnu půjde i o frekvenci a rozsah přestupků či vybavenost asistenčními systémy.

 

Zdroj: ČTK

Slevy v dopravě v březnu stály 454 milionů korun

[quote]Slevy v dopravě pro studenty a seniory v březnu stály více než 454 milionů korun. Za prvních sedm měsíců od září 2018 tak stát na kompenzacích za poskytnuté slevy dopravcům vyplatil 3,2 miliardy korun. ČTK to dnes sdělil František Jemelka z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Ministerstvo odhaduje, že celkově by slevy měly vyjít na necelých šest miliard korun ročně.[/quote]

Studenti do 26 let a senioři nad 65 let mohou od loňského 1. září využívat ve vlacích a autobusech slevu 75 procent z jízdného, kterou loni schválila vláda. Slevy podle dopravců zatím zvýšily počet cestujících v jednotkách procent, zejména v autobusech.

Největší část z kompenzací v březnu dostaly tradičně České dráhy, a to 184 milionů Kč. Následoval RegioJet s 28,7 milionu Kč. Mezi autobusovými dopravci vyfakturovala nejvyšší částku společnost Student Agency, která od státu za březen dostala 15,7 milionu korun. České dráhy se na platbách za slevy podílejí v prvních sedmi měsících asi ze 43 procent.

Nejvíce dosud stát dopravcům za poskytnuté slevy zaplatil v říjnu, kdy kompenzace činily 512 milionů korun. Naopak v prosinci to bylo skoro o 100 milionů korun méně, což bylo zapříčiněno zejména vánočními svátky.

Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v rámci integrovaných dopravních systémů a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V rámci železniční dopravy platí pouze ve vozech druhé třídy.

Přehled dopravců s největším objemem faktur za březen (v korunách):

Vlaky:

České dráhy 184,641.583
RegioJet 28,798.287
LEO Express 10,184.899
GW Train Regio 1,933.595
ARRIVA Vlaky. 940.952

Autobusy:

STUDENT AGENCY 15,747.465
ČSAD VSETÍN 12,422.799
ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY. 12,373.804
ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY 11,680.194
ARRIVA MORAVA 11,267.976

 

Zdroj : ČTK

Alaka’i představila model vodíkového létajícího vozidla

[quote]Společnost Alaka’i Technologies představila model svého létajícího dopravního prostředku, který na rozdíl od jiných podobných návrhů je poháněn vodíkovými články. Jmenuje se Skai a vypadá jako velký dron spojený s luxusním sportovně-užitkových vozem. Firma doufá, že bude jednou sloužit jako taxi, pro přepravu nákladů a jako ambulance. Oborníci však varují, že před schválením pro lety bude muset překonat řadu regulačních překážek, píše agentura AP.[/quote]

Skai má na střeše šest rotorů a uvnitř sedadla pro pět osob. Podobně jako drony vzlétá a přistává vertikálně. Od konkurenčních strojů se však liší tím, že není poháněn bateriemi, které jsou těžké, ale lehkými vodíkovými palivovými články. Jeho dolet je 644 kilometrů a může přepravit až 454 kilogramů nákladu.

Pro lety zatím bude potřeba pilot a Skai se bude ovládat za pomocí dvou pákových ovladačů. Existuje však i technologie pro autonomní lety, uvedl generální ředitel firmy Stephan Hanvey.

Advokát společnosti Dorsey & Whitney Thaddeus Lightfoot, který pomáhá firmám orientovat se v pravidle Federálního úřadu pro letectví (FAA), však varuje, že bude trvat roky, než FAA povolí lety podobnými dopravními prostředky bez řidiče. Regulátoři se nyní potýkají s tím, co dělat s rostoucím množstvím menších dronů, které používají fandové do letectví a filmaři. Letos FAA zmírnil omezení pro lety malých dronů nad davy a v noci.

Dopravní prostředky ve tvaru dronu, jako je Skai, musí nejprve prokázat svoji způsobilost k letu, jako běžná letadla. Poté musí získat komerční certifikaci, což je další složitý proces, uvádí Lightfoot. „Technologie je zajímává, ale regulační cesta bude velmi dlouhá,“ upozorňuje. Dodává, že nápad umožnit lidem létat ve velkém letadle bez pilota je mimo současný regulační systém.

Hanvey připouští, že bude trvat nejméně deset let, než se firmě podaří realizovat její vizi – mít flotilu letadel pro přepravu cestujících ve velkých městech rychlostí téměř 120 mílí za hodinu (193 kilometrů v hodině). Před použitím pro osobní přepravu by Skai mohlo sloužit k přepravě potravin nebo vody po katastrofách, jako jsou hurikány nebo požáry, které mohou zničit infrastrukturu. Může se použít také jako ambulance nebo pro evakuaci lidí. Skai je rovněž vybaven vysílačem, díky kterému může také ve vzduchu sloužit jako věž pro přenos signálu pro mobilní telefony.

 

Zdroj : ČTK

Tomáš Plášil došel až do čtvrtfinále Scania Driver Competitions

[quote]Tomáš Plášil předvedl v konkurenci dalších 29 řidičů z celé Evropy velmi dobrý výkon. Po úvodních sedmi disciplínách mu dokonce patřilo úžasné páté místo. Ve čtvrtfinálovém souboji ovšem podlehl soupeři z Bosny a Hercegoviny a do závěrečných bojů o nákladní vozidlo Scania v hodnotě 100 000 EUR tak už nezasáhl.[/quote]

Ve švédském Södertälje se o uplynulém víkendu konalo evropské finále soutěže Scania Driver Competitions. Celkem se do zápolení o nákladní vozidlo Scania v hodnotě 100 000 EUR zapojilo více než 20 000 řidičů z 30 evropských zemí. Do Švédska ale postoupili jen vítězové národních finále a mezi nimi tak nemohl chybět Tomáš Plášil. Řidič společnosti HOPI měl od začátku jasný cíl – zvítězit.

Kdo se dostane mezi nejlepších 18 řidičů postupujících do čtvrtfinále, rozhodoval výkon soutěžících v 7 úvodních disciplínách: úsporná a defenzivní jízda, kontrola vozidla před jízdou, zajištění nákladu, první pomoc, přesná jízda s pomocí kamerového systému „Birdview“, jízda terénem a „knock the King“. „Řidič je v dopravě nejdůležitějším faktorem,“ říká Erik Ljungberg, ředitel oddělení komunikace, značky a marketingu společnosti Scania. „Prostřednictvím soutěže Scania Driver Competitions chceme zvýšit postavení profesionálních řidičů a zdůraznit jejich velký význam pro ziskovost dopravních společností, bezpečnost silničního provozu a také vliv na životní prostředí.“

Tomáš Plášil procházel těmito disciplínami velmi dobře. V součtu bodů obsadil dokonce skvělé páté místo a ve čtvrtfinále tak patřil mezi favority na postup. V disciplíně „vodní výzva“ ovšem na svého soupeře Adnana Mujkiče z Bosny a Hercegoviny nestačil a do semifinále se tak neprobojoval.

„Nejdříve jsem byl na sebe hodně naštvaný, ale nyní musím říct, že jsem se svým umístěním spokojený. Dostat se až mezi nejlepších 18 řidičů z původních 20 000, kteří se do soutěže přihlásili, je opravdu úžasné,“ říká Tomáš Plášil. Řidič společnosti HOPI dodává: „Nejtěžší pro mne bylo vypořádat se s vlastní nervozitou.“

Pevné nervy rozhodovaly také ve finále, do kterého se probojovali Piotr Dolengiewicz z Polska, domácí Fredrik Arwidmark a Nor Andreas Nordsjø. Posledně jmenovaný byl velkým překvapením, protože po kvalifikaci mu patřilo umístění až ve druhé devítce. Ve finálové disciplíně „poraz krále“ (knock the King) sice norský reprezentant zprvu působil laxním dojmem, ovšem zatímco jeho soupeři kvůli přehnané rychlosti chybovali, Nordsjø si počínal naprosto suverénně a toto finále nakonec ovládl. Stal se tak již sedmým vítězem Scania Driver Competitions – nejtěžší soutěže pro evropské řidiče nákladních vozidel. „Soutěž byla skvělou možností k otestování vlastních dovedností a vyzkoušení si řady nových věcí. Velmi se mi líbila a už se těším na další ročníky. Opět to budu zkoušet znovu a znovu, dokud mi před domem nebude stát nová Scania,“ říká Tomáš Plášil.

Nejlepším evropským řidičem se stal reprezentant Norska.

 

Zdroj : ČTK

IATA: stroje Boeing 737 MAX možná nevzlétnou dřív než v srpnu

[quote]Letadla 737 MAX americké společnosti Boeing se možná nevrátí do vzduchu dřív než v srpnu. Předpokládá to generální ředitel Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Alexandre de Juniac. Rozhodnutí je ale v rukou regulačních úřadů, upozornil. Provoz letadel 737 MAX je po celém světě pozastaven kvůli dvěma tragickým nehodám tohoto stroje, při nichž zemřelo 338 lidí.[/quote]

IATA se chystá během pěti až sedmi týdnů uspořádat summit s představiteli leteckých společností, regulačních orgánů a společnosti Boeing, aby projednali, co je potřeba udělat, aby se stroje 737 MAX mohly vrátit do vzduchu.

„Posledních šest měsíců bylo pro letecký průmysl tvrdých, vedle obchodního napětí se zvyšovaly náklady na palivo, pracovní sílu i na infrastrukturu. Problémy pak umocnil zákaz letů boeingů,“ uvedl Alexandre de Juniac. Prosincová předpověď, podle níž aerolinky letos vytvoří zisk 35,5 miliardy USD (skoro 820 miliard Kč), bude zřejmě na červnovém výročním zasedání IATA změněna směrem dolů.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) podle agentury Reuters očekává, že schválí návrat letounů 737 MAX do provozu už koncem června. Zástupci amerického leteckého regulátora o tom podle zdrojů Reuters minulý týden informovali na privátním brífinku členy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Americké aerolinky United Airlines, Southwest Airlines a American Airlines vyřadily tyto stroje z letových řádů až do poloviny srpna, dodala agentura Reuters.

 

Zdroj : ČTK

Ruský letecký průmysl je v problémech, řekl generální prokurátor

[quote]Katastrofa ruského letadla Suchoj Superjet 100 z počátku května odhalila závažné problémy v ruském leteckém průmyslu. Při slyšení v ruském parlamentu to dnes uvedl generální prokurátor Jurij Čajka. Letoun společnosti Aeroflot se krátce po startu do Murmanska pokusil na moskevském letišti Šeremeťjevo o nouzové přistání, při němž vzplály motory a shořela zadní část letadla. Zahynulo 41 ze 78 lidí na palubě.[/quote]

Bezpečnost ruské letecké dopravy neodpovídá mezinárodním požadavkům, neplní se ani závazky plynoucí z konvence o mezinárodní civilní letecké přepravě, upozornil poslance generální prokurátor. Program bezpečnosti ruské letecké dopravy nebyl od roku 2008 aktualizován a za jeho realizaci nikdo nenese odpovědnost.

Ministerstvo dopravy nevypracovalo normy pro hodnocení letecké techniky ani letového personálu, řekl Čajka. Ruské úřady nepodnikají náležité kroky k vyřazení letadel neodpovídajících bezpečnostním normám. Přes 400 ruských dopravních letadel prošlo konstrukčními změnami, které neschvalovala žádná státní kontrola. Ruská prokuratura od roku 2017 na základě prověrek zbavila letového oprávnění 550 pilotů, prohlásil Čajka.

O příčinách katastrofy ruského Superjetu vyšetřovatelé dosud veřejnost neinformovali. Sergej Furgal, gubernátor Chabarovského kraje, kde se letouny vyrábějí, dnes ruským novinářům řekl, že letoun havaroval po chybě pilotů. Společnost Aeroflot, které stroj patřil, jeho tvrzení označila za spekulaci a nepřípustné vměšování do práce vyšetřovatelů.

 

Zdroj : ČTK

V Praze by mohla od roku 2022 jezdit nová vlaková linka S61

[quote]Na území hlavního města by měla přibýt nová železniční linka S61. Jezdit by mohla od roku 2022. Na dotaz ČTK to dnes řekl Filip Drápal, mluvčí organizace Ropid, která plánuje pražskou integrovanou dopravu (PID). Nová linka by propojila Smíchov, Vršovice a Běchovice. Podmínkou spuštění je mimo jiné vybudování nového nástupiště ve Vršovicích. V Praze jezdí více než desítka linek označených písmenem S, v rámci celé PID zahrnující i středočeské spoje jich je asi pět desítek.[/quote]

„Jelikož spuštění této linky závisí i na dalších zastávkách na trase, předpokládáme její spuštění přibližně v roce 2022. Soutěž na dopravce této linky předpokládáme současně s připravovanou soutěží na elektrickou linku S49 (Praha-Roztoky u Prahy), termín vyhlášení soutěže zatím není znám,“ uvedl Drápal.

Linka S61 by ve finální podobě měla jezdit ze železniční stanice Praha-Smíchov do Vršovic a dále do zamýšlené zastávky na Zahradním Městě. Odtud by jezdila do zastávky Praha-Malešice, kde by bylo možné přestoupit na metro. Linka by končila v Běchovicích.

Kromě zamýšlené zastávky na Zahradním Městě je nutné ve Vršovicích vybudovat čtvrté nástupiště, které by bylo směrem k Michli. Sloužilo by primárně pro novou příměstskou linku. Na jejím vybudování by se finančně se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) podílela Praha. Podle dokumentu, který měl minulý týden na programu jednání magistrátní dopravní výbor, by mělo město přispět 12,5 milionu korun.

Pro fungování linky v celé zamýšlené trase je nutné navíc vyřešit problémy s nízkou kapacitou na železničním mostě mezi Smíchovem a Podskalím. Do té doby, než se tak stane, vlaky by jezdily pouze mezi Vršovicemi a Běchovicemi, a to v intervalu 30 minut ve špičkách pracovního dne a 60 minut v ostatní časy. V konečné podobě se podle dokumentu předpokládá interval 30 minut celodenně a celotýdenně.

Vlaky začaly být do PID výrazněji zapojovány po povodních v roce 2002, kdy nahrazovaly některá spojení, která přerušila velká voda. Lidé využívali vlaky například při cestě ze Smíchova na druhý břeh, když částečně nejezdilo metro B. První linka s označením S se objevila o asi pět let později.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář