Domů Blog Strana 1066

Kvůli chybám ve fungování pražské TSK mohou padnout žaloby

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Pražský magistrát si nechává připravit analýzu zprávy o kontrole, která našla významné chyby ve fungování městské Technické správy komunikací (TSK). Na základě výsledků poté rozhodne, jestli podá žaloby na zaměstnance organizace, kteří měli pochybení na svědomí. Na včerejším jednání dopravního výboru to uvedla ředitelka kontrolního odboru magistrátu Irena Ondráčková. TSK byla transformována na akciovou společnost a původní příspěvková organizace, které se kontrola týkala, bude zrušena. Výbor si také vyžádal informaci o tom, jak se v nové společnosti zamezí podobným pochybením.[/quote]

Kontrola TSK se týkala loňského roku. Mezi nejzávažnější pochybení patřilo nehospodárné nakládání s majetkem nebo chyby při zadávání veřejných zakázek, které měly být vypisovány bez uvedení ceny. Organizace měla také například zakoupit větší množství počítačů a telefonů, které pak vůbec nepřidělila zaměstnancům. Chyby kontrola objevila i v účetnictví a v inventarizaci majetku.

Jako nehospodárné označila zpráva zaplacení zálohy dodavateli stavebních prací ve výši 56 procent z celkové částky 1,6 milionu korun. Ani po šesti měsících od vyplacení zálohy firma práce nezahájila. Podle Ondráčkové Praha v minulosti kvůli podobnému případu v botanické zahradě podala žalobu. TSK také porušila povinnosti dané zákonem o registru smluv, když v roce 2016 nezveřejnila jedinou.

Analýzu zprávy o kontrole pro magistrát zpracovává externí auditorská firma.

,,Výstupem analýzy by mělo být, zda podat trestní oznámení na konkrétní osoby,“ uvedla ředitelka.

Kvůli transformaci příspěvkové organizace na akciovou společnost toho podle ní magistrát nemůže dělat o mnoho více, protože mechanismy fungování a kontrol si nová firma určuje sama. Původní organizace má nyní pouhých šest zaměstnanců.

Současný ředitel zanikající organizace Karel Rezek na jednání uvedl, že zpráva není přesná. Například tendry podle něj nebyly vypisovány bez ceny, kontrola si jen nevyžádala informace od správného oddělení.

,,Není pravda, že by se zahajovala výběrová řízení na jakémkoliv úseku, aniž by se znala cena. Kdyby to tak bylo, tak je to opravdu trestuhodné,“ uvedl.

Předseda představenstva akciové společnosti Petr Smolka uvedl, že neměli možnost se seznámit se zprávou a po jejím prostudování jsou připraveni přijmout opatření pro zamezení podobných problémů v nové firmě. Dostal za úkol o provedených krocích informovat výbor do konce února příštího roku.

Transformaci TSK z příspěvkové na akciovou společnost dokončili radní na konci roku 2016. Proces má přinést finanční úspory a zjednodušit plánování a financování například oprav silnic a dalších akcí. TSK jako příspěvková organizace ví, kolik dostane od města pouze na jeden rok. Jako akciová společnost si může rozvrhnout hospodaření na delší dobu. Transformaci přichystalo vedení města za vlády bývalého primátora Tomáše Hudečka a původní organizace měla zaniknout do konce roku 2014.

Zdroj: ČTK

Airbus, Siemens a Rolls Royce plánují letadlo na elektromotor

[quote]Společnosti Airbus, Siemens a Rolls-Royce plánují společně vyvinout hybridní elektrický letecký motor. První komerční letadlo s kombinací elektrického a tří konvenčních tryskových motorů chtějí poprvé otestovat v roce 2020, uvedly firmy v Londýně.[/quote]

Elektrokoncern Siemens sestrojí v Mnichově elektromotor s polovičním výkonem dva megawatty oproti tradičnímu pohonu. Výrobce motorů Rolls-Royce dodá plynovou turbínu, která bude instalována v trupu letadla a bude vyrábět elektřinu pro elektromotor. Výrobce letadel Airbus bude zodpovídat za integraci systémů.

,,E-Fan X je důležitý krok na cestě k uskutečnění elektroletů v dohledné budoucnosti,“ řekl agentuře DPA technický šéf Airbusu Paul Eremenko.

Testovací letadlo – půjde o britský Aerospace BAe 146 se 100 místy k sezení z roku 1989 – vzlétne poprvé ve francouzském Toulouse. Pokud bude vše fungovat, budou následovat další testy se dvěma hybridními elektrickými a dvěma tradičními pohony.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo vybralo poradce pro první dálniční PPP projekt

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Poradcem v prvním dálničním projektu stavěném za pomoci soukromých peněz (tzv. PPP) bude sdružení České spořitelny a společností White&Case Obermeyer Helika. Ministerstvu pomůže s přípravou dostavby 32 kilometrů dálnice D4, poradce za to získá 26 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Úřad očekává, že by mohl vybrat koncesionáře pro dokončení dálnice a zahájit práce na dostavbě do dvou až tří let.[/quote]

Zapojení privátního kapitálu spočívá v tom, že stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale přenechá stavbu kompletně na soukromém investorovi. Tomu pak, jakožto koncesionáři, platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu.

,,Ve smlouvě máme jasný harmonogram, jak se krok po kroku dostat k výběru koncesionáře. Na začátku příštího roku PPP projekt představíme všem potenciálním zájemcům na trhu, následovat bude kvalifikace a samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů. Poradce, který má zkušenost s podobnými dálničními projekty, je důležitý pro to, aby stát při jednání se soukromým investorem získal co nejlepší podmínky a nastavil vše správně,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok.

V Česku se stát v minulosti pokoušel pomocí PPP postavit například úsek dálnice D3 mezi Borkem a Bošilcem, nebo ostravskou část D1, která je „známá“ především kvůli zvlněnému povrchu a následným dopravním omezením. Všechny tyto úseky ale nakonec byly stavěné konvenčním způsobem, tedy financováním prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.

Očekávaný harmonogram dostavby D4 by ale podle ministerstva ještě mohly zkomplikovat případné spory u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nebo problémy při získávání stavebního povolení. Podle ministerstva jsou už pro celý plánovaný úsek vydaná územní rozhodnutí, příští rok se bude vyřizovat nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Ředitelství silnic a dálnic také bude pokračovat ve výkupech pozemků.

Dostavba dálnice D4 je pilotním projektem, kterým chce ministr Ťok otestovat možnost zapojení soukromého kapitálu do stavby dopravní infrastruktury. Výběr poradce představuje první krok v tomto projektu, který ale už nyní nabírá zpoždění. První tendr na poradce zrušil loni v dubnu, ani nová soutěž se neuskutečnila bez komplikací, když výběr poradce napadla společnost PwC ČR, která se v soutěži umístila druhá.

Důvodem pro využití PPP projektů je očekávaný konec dotační politiky Evropské unie.

,,V horizontu tří až šesti let se výrazně omezí evropské prostředky na výstavbu dálnic. Musíme se proto připravit na jiné modely financování, jako je právě PPP. Do budoucna bychom tímto způsobem rádi stavěli tam, kde máme ucelený úsek dálnice v délce aspoň 30 km a získáme platné územní rozhodnutí. V úvahu přichází například D7, případně i D6 nebo D35,“ dodal Ťok.

Zdroj: ČTK

Armáda si pořídí v blízké budoucnosti bojové drony

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Česká armáda po roce 2020 zakoupí dron s bojovými schopnostmi. Nyní používá několik druhů průzkumných bezpilotních prostředků. Vojsko by mělo do roku 2025 do dronů investovat miliardu korun, řekl na tiskové konferenci po veřejné části velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Josef Bečvář. V roce 2019 armáda také zakoupí nové drony ScanEagle, budou stát řádově 200 milionů korun. Na generálním štábu také začne výstavba schopností ochrany kyberprostoru.[/quote]

Podle Bečváře by se v příštím roce mohlo zvýšit české zapojení v Afghánistánu a Iráku. Přesné návrhy zatím nejsou podle zástupců armády známy. V Afghánistánu by se posílení českých jednotek mohlo týkat desítek vojáků, do Iráku by podle dřívějšího vyjádření ministra Martina Stropnického mohlo odjet 200 až 300 vojáků různých jednotek. Dalších asi 250 vojáků se zapojí do posílení přítomnosti NATO v Pobaltí. Vyslání více vojáků do Afghánistánu a nové jednotky do Iráku musí schválit Parlament. Nyní má armáda na misích mezi 400 a 500 vojáky, příští rok by jich tak mohlo být o několik set více.

Bečvář v proslovu před armádními veliteli tvrdě kritizoval, jak byly v minulosti sníženy schopnosti armády.

,,Kdo dal této zemi právo na deset let prakticky zastavit modernizaci armády? Kdo dal této zemi právo téměř rezignovat na financování vlastní obranyschopnosti?“ ptal se Bečvář.

Poznamenal, že vojáci na rizika upozorňovali. Vzhledem k dalšímu vývoji bezpečnosti označil tento postup za krátkozraký a nebezpečný. Financování armády se výrazně snížilo v době hospodářské krize, od roku 2014 vyčleněné finance rostou.

Bečvář poznamenal, že své schopnosti nyní armáda znovu buduje. Za priority na příští rok stanovil přípravu a výcvik vojska a záloh, udržování a rozvoj schopností, zajištění závazků kolektivní ochrany a i akce na veřejnosti při oslavách 100. výročí vzniku Československa. Poznamenal, že příští rok armáda počítá s příchodem 2000 nových vojáků. Letos jich dosud podle něj přijala více než 2170 a naplněnost útvarů armády tak dosáhla 83 procent.

Prezident Miloš Zeman na shromáždění řekl, že by se měl nejen zvyšovat počet vojáků, ale za důležitý označil i příchod talentovaných lidí. Přimluvil se opět za to, aby Česko vydávalo na obranu dvě procenta HDP, jak se zavázalo při vstupu do NATO. Podotkl, že v minulosti byl dvouprocentní závazek plněn a všichni to považovali za samozřejmost. Podle ministra obrany Martina Stropnického je reálné cíle dosáhnout v roce 2025. Podotkl, že navržený rozpočet ministerstva obrany na příští rok se blíží 60 miliardám, letos to je 52,5 miliardy.

Jak je Zemanovým zvykem, před vojáky lobboval za pořízení moderních dronů. Armáda už podle něj vypracovala studii o začlenění bezpilotníků do výzbroje.

,,V nejbližší době se bude podle této studie kupovat prvních šest ScanEaglů,“ řekl Zeman.

Armáda je už teď využívá při své činnosti v Afghánistánu, dostala je z USA. Ve výzbroji má i další menší drony. Podle Zemana by měly být začleněny pod vzdušné síly, a ne pod pozemní jako dosud. Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek novinářům řekl, že nový komplet dronů ScanEagle, který obsahuje deset strojů, obrana plánuje pořídit v roce 2019. Zeman také v projevu pochválil aktivní zálohy.

Bečvář se zmínil i o posílení ochrany kybernetického prostoru. Podotkl, že Stropnický už podepsal návrh, aby část této domény byla i na generálním štábu.

,,Začínáme s výstavbou prvku, který bude mít na starosti tyto záležitosti. Musíme vytvořit prostředí pro to, abychom byli schopni chránit naše komunikační informační systémy, které jsou především používané v bojových podmínkách,“ řekl.

Stropnický se na velitelském shromáždění se zástupci armády rozloučil, poděkoval jim za spolupráci. Současná vláda podá ve středu demisi, v nové vládě bude Stropnický zřejmě působit na jiné pozici.

Zdroj: ČTK

Rozpočet Technické správy komunikací se zvýší na 6,2 mld. Kč

[quote]Letošní rozpočet pražské městské firmy Technická správa komunikací (TSK) se zvýší o téměř dvě miliardy na zhruba 6,2 miliardy korun. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Zvýší se částky na běžnou údržbu i na zimní úklid. TSK je akciová společnost vlastněná hlavním městem, která má na starosti mimo jiné správu a opravu komunikací.[/quote]

,,TSK bude v příštím roce více uklízet v zimním období a také bude plnit další nové úkoly zadané městem. Například po úspěšné výsadbě více než 150 stromů v Karlíně a v Praze 7 budeme vysazovat stovky nových stromů po celé Praze,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.

TSK bude od této zimy prioritně uklízet až 400 hektarů chodníků. V minulosti uklízela v takzvaném prvním pořadí 250 hektarů.

Podle dokumentu, který schválili radní, například stoupnou o asi 994 milionů výdaje na běžnou údržbu. Celkem na ně TSK vydá 1,84 miliardy Kč. Vzrostou náklady na zimní i letní údržbu a rovněž se zvýší částka v rozpočtové kapitole takzvaných ostatních kapitálových výdajů.

TSK vznikla transformací z příspěvkové organizace stejného názvu a funguje naplno od letošního dubna. Transformace má přinést finanční úspory a zjednodušit plánování a financování například oprav silnic a dalších akcí. TSK jako příspěvková organizace věděla, kolik dostane od města, pouze na jeden rok. Jako akciová společnost si může rozvrhnout hospodaření na delší dobu.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná odmazání části dluhu správy železnic

Zdroj: PIxabay.com

[quote]Vláda projedná na svém středečním zasedání odpuštění části dluhu správy železniční dopravní cesty ve výši 705,5 milionu korun. Vyplývá to z materiálu, který pro jednání kabinetu zpracovalo ministerstvo dopravy. Správě železnic dluh zůstal po bývalé státní organizaci České dráhy. Podobnou účetní operaci, která je pouze formální a nemá na hospodaření společnosti vliv, schvaluje vláda každoročně.[/quote]

SŽDC dluhy zdědila při svém vzniku v lednu 2003. Celkové závazky z dlouhodobých úvěrových smluv tehdy činily přes 60 miliard korun. Peníze si půjčil stát na výstavbu železničních koridorů a obnovu vlaků Českých drah. Stát také peníze splácí, formálně však figurují v účetnictví SŽDC jako závazek vůči státnímu rozpočtu. Proto je vláda od roku 2005 každoročně umazává.

Pravidelné umořování dluhu je podle ministerstva dopravy nezbytné k tomu, aby mohla být SŽDC považována za bezdlužnou a mohla čerpat peníze z evropských fondů. Za předchozích deset let stát z dlužné částky podle ministerstva dopravy odmazal přes 54 miliard korun, vloni šlo o 1,3 miliardy korun. Splácení dlužné částky by mělo pokračovat do roku 2020.

Zdroj: ČTK

Dominik Landa (DCT Gdańsk SA): „Přístav Gdańsk otevírá nové trasy do zemí střední a východní Evropy“

[quote]Přístavy potřebují efektivní dopravní a logistické propojení s vnitrozemí. Stejně tak i polský přístav Gdańsk jako jeden z hlavních pobaltských přístavů závisí na trasách směřujících nejen do polského vnitrozemí, ale také do dalších zemí střední a východní Evropy. Tato dopravní infrastruktura prošla v posledních letech výrazným zlepšením. V této souvislosti jsme se obrátili na Dominika Landu, obchodního ředitele DCT Gdańsk SA, s několika otázkami. [/quote]

Jak se přístav Gdańsk těší z jeho umístění, který je vhodný pro dodávání zboží do střední a východní Evropy?

DCT Gdańsk jako součást přístavu Gdańsk, který se nachází na začátku baltsko-jaderského dopravního koridoru; tento koridor je důležitý jak lokálně, tak i mezinárodně, neboť je to přístupová cesta pro kontejnerizovaný náklad pro polský a také český a slovenský trh. Každý měsíc se v DCT zpracovává 160 tisíc TEU. Každý rok vidíme dvojciferný nárůst propustnosti našeho terminálu, který má vliv na větší poptávku po vysoké dopravní infrastruktuře v zázemí. Během deseti let se zázemí rozrostlo z Polska na Českou republiku i na Slovensko, kde je nutná efektivní železniční doprava. Právě v polovině roku 2017 zahájil CSKD-Rail Cargo Operator intermodální spojení z DCT Gdańsk na terminál AWT v Paskově; nic není lepší motivací k dalšímu rozvoji než aktivita našich zákazníků.

Co přináší probíhající modernizace železničních tratí z Gdańsk do vnitrozemí?

Počínaje samotným DCT investujeme do železniční vlečky, která má v současné době čtyři tratě. Každá z nich je dlouhá 618 metrů a do roku 2020 bude mít terminál 6 pásů, z nichž každý je 750 metrů dlouhý, aby to bylo vhodným místem pro intermodální operátory hledající časově a nákladově efektivní dopravní řešení. Jdeme dál do zázemí, jsme velkým propagátorem neustálé modernizace všech hlavních linek baltsko-jaderského koridoru na 750 metrů; totéž platí pro stanice jak v přístavu Gdańsk, tak v polsko-českých a polsko-slovenských hranicích. Jsme rádi, že je to pro polskou vládu také prioritou a domníváme se, že dobrý přístup k více přístavům pro vývozce a dovozce ze zemí střední a východní Evropy důležitý. Naše analýza a průzkum trhu ukazují, že využívání přístavu Gdańsk pro některé části zemí střední a východní Evropy (bez počítání Polska) přináší výhodu ve výši 15 % na obvyklé logistické řetězce přes přístavy Severního moře nebo Jadranu.

Rozvoj infrastruktury již změnil trasy pro přepravu zboží?

Rozvoj infrastruktury dává přímý vliv na pohyb nákladu; stačí říci, že před třemi lety, kdy nákladní vlak potřeboval více než 12 hodin, aby se dostali z Gdańsk do Varšavy, tak ani jeden traťový vlak tam nevedl. Nyní, když kontejner cestuje pouze 5-6 hodin, vlaky jezdí jednou denně a i víckrát. Logistika je kombinace nákladů, času a kvality. Infrastruktura je důležitou součástí každého z nich. Proto objemy DCT vzkvétají, a proto zákazníci ze zemí střední a východní Evropy míří do Gdańsk.

 

 

Tabulka výsledků makroekonomické nerovnováhy

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Eurostat zveřejnil 22. listopadu ukazatele hodnotící zprávy o makroekonomické nerovnováze (MIP). MIP je součástí nařízení “šestibalíčku” o správě ekonomických záležitostí přijatého Evropským parlamentem a Radou v listopadu 2011.[/quote]

Tabulka výsledků MIP poskytuje statistickou podporu výroční zprávě o mechanismu varování, kterou vydala Evropská komise na počátku evropského semestru 2018. Zpráva o mechanismu varování označuje ty členské státy, pro které jsou vyžadovány hloubkové analýzy ekonomických ukazatelů na základě tabulky sloužící k odhalení současné nebo v blízké budoucnosti hrozící makroekonomické nerovnováhy.

Tabulka výsledků MIP se skládá ze čtrnácti ukazatelů relevantních pro včasné zjištění stávajících nebo vznikajících makroekonomických nerovnováh na úrovni členských států. Úplné časové řady e údajů jsou k dispozici na pravidelně aktualizované sekci MIP webové stránky Eurostatu.

Údaje z národních účtů a platební bilance / Mezinárodní investiční pozice používané pro sestavování ukazatelů výsledků MIP vycházejí z evropského systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a šestého vydání bilance MMF Manuál plateb a mezinárodní investiční pozice (BPM6).

Statistické údaje relevantní pro MIP pocházejí ze statistických domén s dlouhodobými záznamy a uznávané kvality. Eurostat shromažďuje údaje pro ukazatele výsledků MIP z členských států. Dalšími zdroji dat jsou Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti a Mezinárodní měnový fond.

Příloha: krátké definice ukazatelů

Bilance běžného účtu informuje o transakcích země se zbytkem světa. Pokrývá všechny transakce (jiné než ve finančních položkách) zboží, služby primární a sekundární příjmy, které jsou mezi rezidentskou a nerezidentskou jednotkou. Ukazatel ve výsledkové tabulce MIP je průměr podílu bilance běžného účtu jako podílu HDP v % za minulé 3 roky.

Čistá mezinárodní investiční pozice (IIP)

Mezinárodní investiční pozice e statistický výkaz, který v určitém okamžiku vykazuje hodnotu a složení: i) finančních aktiv rezidentů jako nároků vůči nerezidentům, a zlatých drahých kovů držených jako rezervní aktiva a ii ) závazků rezidentů ekonomiky vůči nerezidentům. Rozdíl mezi vnějšími finančními aktivy a pasivy ekonomiky je čistá IIP (NIIP) ekonomiky, která může být pozitivní nebo negativní. NIIP poskytuje souhrnný pohled na čistou finanční situaci země ve vztahu ke zbytku světa. Indikátor skóre MIP je vyjádřen jako % HDP.

Index nominálních jednotkových nákladů práce Ukazatel je definován jako poměr nákladů práce (poměr odměňování zaměstnanců k počtu zaměstnanců) k produktivitě práce (poměr HDP k celkové zaměstnanosti). Údaje o zaměstnancích a zaměstnanosti jsou uvedeny podle domácí koncepce použité v národních účtech. Indikátor skóre MIP je % změna za tři roky.

Deflovaný index cen domácností

Ukazatel je poměr mezi indexem cen domácností (HPI) a deflátorem národních účtů pro výdaje soukromé konečné spotřeby [domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (NPISH)]. Měří inflaci na domácím trhu vzhledem k inflaci výdajů konečné spotřeby domácností a NISD. HPI Eurostat zachycuje změny cen všech obytných nemovitostí zakoupených domácnostmi (byty, rodinné domy, řadové domy apod.), A to jak nových, tak existujících, nezávisle na jejich konečném užívání a jejich předchozích majitelích. Indikátor skóre MIP je jednoroční procentní změna deflovaného HPI.

Úvěrový tok soukromého sektoru Úvěrový tok soukromého sektoru představuje čistou částku závazků, v nichž se v daném roce vyvíjely sektory nefinančních podniků, domácností a NISD. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny v% HDP a uváděny v %.

Dluh soukromého sektoru

Dluh soukromého sektoru představuje stav závazků držených sektorovými nefinančními podniky, domácnostmi a neziskovými institucemi na úrovni NISD na konci roku. K těmto nástrojům patří dluhové cenné papíry a úvěry. Údaje jsou vyjádřeny jako % podíl HDP a uváděny v konsolidovaném vyjádření, tj. neberou v úvahu transakce v rámci stejného sektoru.

Hrubý veřejný dluh

Dluh představuje celkový hrubý dluh v nominální hodnotě nesplacené ke konci roku a konsolidovaný mezi vládou a vládou. Stav vládního dluhu se rovná součtu závazků na konci roku všech jednotek klasifikovaných v rámci vládních institucí v kategoriích: měna a vklady, dluhové cenné papíry a úvěry. Ukazatel MIP je vyjádřen jako % HDP.

Celkové závazky finančního sektoru

Celkové závazky sektoru finančních institucí měří vývoj součtu všech závazků (zahrnujících měnu a vklady, dluhové cenné papíry, půjčky, akcie a investiční fondy, pojištění, důchody a standardizované záruky, finanční deriváty a opce na zaměstnance a ostatní účty splatné) sektoru finančních podniků. Údaje jsou vyjádřeny jako roční procentní změna a jsou uvedeny v nekonsolidovaných podmínkách, tj. berou v úvahu všechny transakce v rámci daného sektoru.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných osob vyjádřený jako procentní podíl pracovní síly (celkový počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob) na základě definice Mezinárodní organizace práce (MOP). Nezaměstnané osoby zahrnují osoby ve věku 15 až 74 let, které splňují všechny tři následující podmínky: nebyly zaměstnány během referenčního týdne; byly k dispozici k zahájení práce během dvou týdnů po referenčním týdnu; aktivně hledají práci ve čtyřech týdnech před referenčním týdnem nebo již nalezli práci, která by měla začít v příštích třech měsících. Ukazatel skóre MIP je tříletý zpětně se pohybující průměr.

Míra aktivity na trhu práce

Míra aktivity je % podíl ekonomicky aktivní populace (pracovní síly) ve věku 15 až 64 let v celkové populaci stejné věkové skupiny, založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti je počet osob ve věku 15 až 74 nezaměstnaných po dobu 12 měsíců nebo delší jako procento pracovní síly založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v procentních bodech.

Míra nezaměstnanosti mládeže Míra nezaměstnanosti mládeže je počet nezaměstnaných osob ve věku 15 až 24 let jako procento pracovní síly stejné věkové skupiny založené na definicích MOP. Indikátor skóre MIP je tříletá změna v %.

 

RescEU: Nový evropský systém pro boj s přírodními katastrofami

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Návrh je ústřední součástí agendy předsedy Junckera nazvané Evropa, která chrání. Iniciativa reaguje na komplexnější a častější živelní pohromy, jež v posledních letech těžce zasáhly řadu členských států. Páteří návrhu je vznik nástroje rescEU.[/quote]

Na evropské úrovni budou vytvořeny záložní kapacity civilní ochrany, jako jsou např. protipožární letouny, speciální vodní čerpadla, týmy pro vyhledávání lidí a záchranné akce ve městech, polní nemocnice a zdravotní záchranné týmy. Kapacity budou doplňovat nástroje jednotlivých států a spravovat je bude Evropská komise. Jejich účelem bude pomáhat zemím zasaženým živelními pohromami, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a epidemie. Jen v roce 2017 přišlo v Evropě v důsledku přírodních katastrof o život více než 200 lidí a zničen byl více než jeden milion hektarů lesů.

Předseda Komise Jean-Claude Juncker v této souvislosti uvedl:

„Jsou-li členské státy postiženy živelními katastrofami a potřebují pomoci, nemůže tomu EU přihlížet se založenýma rukama. Proti přírodním pohromám, které se v poslední době bohužel stávají normou, není žádná země EU imunní. Přál bych si, aby mohla Evropská unie v případě živelní pohromy nabídnout více než jen vyjádření lítosti. Evropa je kontinent, v němž panuje solidarita. Musíme se připravit lépe než dříve a postavit se v pomoci členským státům co nejrychleji do první linie.“

Komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides uvedl:

„Tragédie, k nimž došlo letos v létě a v posledních několika letech, ukazují, že náš stávající systém reakce na živelní pohromy, spočívající na dobrovolnosti, dosáhl hranice svých možností. Problémy, jimž čelíme, se mění, a změnit se tudíž musíme i my. Jde o solidaritu a sdílení odpovědnosti na všech úrovních. Právě to od nás občané Evropy očekávají a já se nyní obracím na evropské vlády a na Evropský parlament a předkládám jim tento návrh.“ 

Návrh Komise se zaměřuje na dvě vzájemně se doplňující oblasti:

1) na silnější společnou reakci na evropské úrovni

2) na lepší prevenci a připravenost:

1.  Posílení evropských kapacit pro reakci: rescEU

  • Vzniknou záložní týmy a vybavení pro reakci v oblasti civilní ochrany v EU, jejichž úkolem bude pomáhat členským státům vypořádat se s pohromami v situacích, kdy jsou vnitrostátní kapacity přetíženy. rescEU bude zahrnovat vybavení, jako jsou protipožární letouny a vodní čerpadla, které doplní kapacity jednotlivých států. Veškeré náklady a kapacity rescEU budou plně hrazeny z finančních prostředků EU, Komise bude provádět operační řízení těchto nástrojů a bude rozhodovat o jejich nasazení.
  • Současně bude Komise pomáhat členským státům s rozšiřováním vnitrostátních kapacit, a to financováním nákladů na přizpůsobení, opravy, přepravu a provozních nákladů jejich stávajících zdrojů. V současné době jsou hrazeny pouze náklady na přepravu. Tyto nástroje budou součástí sdílené rezervy zdrojů pro případ mimořádných událostí, a sice Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, a budou uvolněny v případě živelní

2.  Zlepšení prevence katastrof a připravenosti na ně

  • Podle dnešního návrhu budou členské státy vyzvány, aby s ostatními sdílely své vnitrostátní strategie prevence a připravenosti. Díky tomu bude možné kolektivně odhalit a řešit případné
  • Návrh zlepšuje spolupráci a soudržnost se stávajícími politikami EU v oblasti prevence a připravenosti. Patří sem např. strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, evropské strukturální a investiční fondy, Fond solidarity, právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (např. povodňové plány a ekosystémová řešení), výzkum a inovace a politiky zabývající se závažnými přeshraničními zdravotními hrozbami a další.

V neposlední řadě návrh povede ke sjednocení a zjednodušení správních postupů, čímž se zkrátí doba potřebná k poskytnutí pomoci nezbytné k záchraně životů.

Souvislosti

v současné době je mechanismus civilní ochrany EU založen na dobrovolném systému, jehož pomocí EU koordinuje dobrovolnou pomoc zúčastněných států určenou zemi, jež o ni žádá. Nabídky pomoci koordinuje evropské středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události se sídlem v Bruselu.

Extrémní povětrnostní podmínky a další události v posledních letech vedly k tomu, že si členské státy již nejsou schopny tolik vzájemně pomáhat, zejména v případech, kdy stejné živelní pohromě čelí několik členských států současně. V takových případech, kdy jsou prostředky pomoci omezené nebo úplně chybí, nemá EU záložní kapacity pro pomoc členským státům, které ji nutně potřebují.

V roce 2017 jsme byli svědky celé řady katastrof. V tomto roce přišlo v Evropě o život v důsledku živelních pohrom celkem více než 200 lidí. Tato neštěstí se však neblaze podepisují rovněž na ekonomice. Od roku 1980 přišly členské státy EU při extrémních povětrnostních a klimatických jevech nejen o lidské životy, ale také o více než 360 miliard EUR. Jen v Portugalsku se přímá hospodářská škoda, již mezi červnem a zářím způsobily lesní požáry, odhaduje přibližně na 600 milionů EUR, což představuje 0,34 % hrubého národního důchodu této země.

Od svého zřízení v roce 2001 monitoroval mechanismus civilní ochrany EU již více než 400 katastrof a obdržel více než 250 žádostí o pomoc. Mechanismus civilní ochrany EU lze aktivovat nejen v reakci

na katastrofy způsobené člověkem či živelní pohromy, nýbrž podporuje i připravenost na tyto události a jejich předcházení.

Na mechanismu civilní ochrany EU se podílejí všechny členské státy EU i řada dalších zúčastněných států, jež nejsou členy EU. Konkrétně se jedná o Island, Norsko, Srbsko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Černou Horu a Turecko. Do těchto zúčastněných států by byl program rescEU rozšířen na důkaz evropské solidarity.

Další informace:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů – Lepší zvládání katastrof v EU:

rescEU Solidarita a odpovědnost

Otázky a odpovědi: lepší zvládání katastrof v EU

Informační přehled: posílení civilní ochrany v EU

Informační přehled: středisko EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události

Telavivský soud nařídil Uberu zastavit aktivity v Izraeli

Zdroj: pixabay.com

[quote]Soud v Tel Avivu nařídil americké alternativní taxislužbě Uber, aby od středy zastavila své aktivity v oblasti sdílených jízd v Izraeli. Uber loni začal své služby zkušebně nabízet v Tel Avivu a doufal, že si tak otevře cestu k plnému provozu v Izraeli, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Firma však čelí odporu ze strany izraelského svazu taxikářů i konkurenční služby Gett. Společnost uvedla, že se rozhodnutí soudu podrobí a zastaví v Tel Avivu své služby UberNIGHT a UberDAY. Naznačila však, že doufá v dosažení dlouhodobé dohody, která by jí umožnila v Izraeli působit.

Uber kvůli odporu ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb čelí regulačním a právním překážkám po celém světě. Byl už také nucen opustit některé země, například Maďarsko a Dánsko. S problémy se potýká i v České republice, kde proti němu opakovaně protestovali taxikáři.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář