[quote]Komise zahájila 20. listopadu druhé kolo jednání s odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak umožnit přístup k sociální ochraně pro všechny zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. 3 dny po vyhlášení evropského pilíře sociálních práv Evropským parlamentem, Radou a Komisí na sociálním summitu v Göteborgu se jedná o další důležitý krok na cestě k jeho realizaci v praxi.[/quote]

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Nový svět práce vytváří nové příležitosti. Lidé by měli být schopni je využít a cítit se dostatečně chráněni bez ohledu na to, jaký typ zaměstnání mají. Z těchto úvah vychází evropský pilíř sociálních práv. Chceme zajistit, aby naše systémy sociální ochrany byly udržitelné, přiměřené a spravedlivé. Jednáme nyní se sociálními partnery o způsobech, jakými mohou všichni přispívat a kumulovat práva.“

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dodala: „Komise plní svůj slib učinit Evropu sociálnější. Dnes pokračujeme s další konkrétní iniciativou v rámci evropského pilíře sociálních práv. V novém pracovním světě musí mít všichni pracovníci přístup k sociální ochraně, ať již jako zaměstnanci se standardními smlouvami, s novými typy smluv nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. Chci se postarat o to, aby se na každého, kdo pracuje, vztahovaly systémy sociální ochrany, a to na základě jejich příspěvků. To je důležité pro zajištění toho, aby naše systémy sociální ochrany byly přiměřené, udržitelné a mezigeneračně spravedlivé.“

V roce 2016 mělo necelých 40 % zaměstnaných lidí v EU nestandardní zaměstnání nebo se věnovalo samostatné výdělečné činnosti. Podle odhadů polovině z nich hrozí, že nebudou mít dostatečný přístup k sociální ochraně a souvisejícím službám[1]. V dnešním měnícím se světě práce se vyvíjejí nové formy práce a lidé stále častěji mění zaměstnání a postavení v zaměstnání. Podíl nestandardních forem zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti na trhu práce narůstá, a to zejména mezi mladými lidmi.

V souladu s příslušnými zásadami evropského pilíře sociálních práv Komise usiluje o podporu přístupu k sociální ochraně na základě příspěvků pro všechny lidi. Z důvodu svého postavení v zaměstnání nemají například osoby s nestandardním zaměstnáním a osoby samostatně výdělečně činné dostatečný přístup a jsou v důsledku toho vystaveny vyšší hospodářské nejistotě a nižší ochraně před sociálními riziky.

Zvládnutí této výzvy poslouží k realizaci cíle, na němž je pilíř založen, totiž zajistit, aby naše sociální modely byly připravené na budoucnost, a zabezpečit mezigenerační spravedlnost, aby se budoucí pracovní svět vyvíjel co nejlépe.

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, Komise v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a závazkem k sociálnímu dialogu žádá sociální partnery o stanovisko tím, že zahajuje druhou fázi konzultací se sociálními partnery. Sociální partneři mají nyní sedm týdnů na to, aby Komisi sdělili, zda jsou připraveni jednat. Zároveň probíhá široká veřejná konzultace, v níž mohou vyjádřit svůj názor všechny relevantní zúčastněné strany, jako jsou orgány veřejné moci, podniky, osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci platforem a občanská společnost.

Komise hodlá na základě výsledků těchto konzultací předložit v první polovině příštího roku návrh.

Souvislosti

Komise představila evropský pilíř sociálních práv jako doporučení Komise, které vstoupilo v účinnost dne 26. dubna 2017, a jako návrh společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise. Znění prohlášení podepsaly po diskusích mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a členskými státy všechny strany na sociálním summitu pro růst a spravedlivý pracovní trh dne 17. listopadu 2017 ve švédském Göteborgu.

Provádění evropského pilíře sociálních práv je společnou odpovědností na všech úrovních. Od počátku svého funkčního období Komise předložila několik legislativních návrhů na zavedení pilíře na úrovni EU, včetně nedávného návrhu ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečovatelů. Komise rovněž zahájila dvě konzultace se sociálními partnery – jedna se   týká modernizace pracovněprávních smluvních pravidel a druhá přístupu k sociální ochraně pro všechny.

V době od 26. dubna do 23. června 2017 měli sociální partneři příležitost vyjádřit své názory na obě témata. Druhá fáze konzultací o modernizaci pracovněprávních smluvních pravidel byla otevřena od 21. září 2017 do 3. listopadu 2017.

Dnes byla zahájena druhá fáze konzultací o přístupu k sociální ochraně. Navazuje na výsledky jednání  v první fázi. Komise souběžně zahajuje veřejnou konzultaci a uspořádá slyšení s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou zástupci samostatně výdělečně činných osob, občanské společnosti a poskytovatelé sociální ochrany.

Junckerova Komise si vytkla vybudování spravedlivější a sociálnější Evropy za svou prioritu, což se odrazilo i v jejích politických směrech z července 2014. V září 2015 ve svém prvním projevu o stavu Unie předseda Juncker řekl: „Musíme zintenzivnit práci směřující ke spravedlivému a skutečně celoevropskému trhu práce. […] V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který zohlední měnící se realitu evropských společností a světa práce.“

Ve svém letošním projevu o stavu Unie z 13. září 2017 potvrdil předseda závazek Komise dále rozvinout zmíněný pilíř, jelikož představuje zásadní prostředek pro vytvoření hlubšího, spravedlivějšího a sociálnějšího vnitřního trhu: „Pokud chceme v Evropě zamezit sociální roztříštěnosti a sociálnímu dumpingu, měly by se členské státy co nejdříve dohodnout na evropském pilíři sociálních práv, a to nejpozději na summitu v Göteborgu, který se bude konat v listopadu. Vnitrostátní sociální systémy budou ještě dlouho odlišné a oddělené. Avšak přinejmenším bychom měli usilovat o sjednocení evropských sociálních norem, které budou obsahovat společné vyjasnění toho, co chápeme jako sociálně spravedlivé. Evropa nemůže pracovat, bude-li ignorovat pracující.“

Evropská komise 20. listopadu zahájila významnou akci „Práva žen v neklidné době“.

Je to aktuální téma zvolené pro letošní výroční kolokvium o základních právech. Nový průzkum Eurobarometr, který byl rovněž zveřejněn 20. listopadu zdůrazňuje, že rovnosti žen a mužů stále ještě nebylo v členských státech EU dosaženo. Komise oznamuje konkrétní opatření k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů prostřednictvím akčního plánu, který má být realizován do konce jejího mandátu v roce 2019.

           První místopředseda Komise Frans Timmermans při této příležitosti prohlásil: „Rovnost žen a mužů je základním právem stanoveným ve Smlouvách EU. Musíme využít toho, že se o těchto otázkách nyní v médiích a politice mluví, a promítnout tuto zásadu do praxe. Ženy v celé Evropě mají právo na rovnost, posílení svého postavení a bezpečnost, ale ještě pro příliš mnoho žen nejsou tato práva realitou. Dnešní kolokvium pomůže docílit změn v chování i v politice, abychom zlepšili životy našich občanů.“

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila: „V politice a ve světě podnikání jsou ženy stále nedostatečně zastoupeny v rozhodovacích pozicích. V EU stále vydělávají v průměru o 16 % méně než muži. A násilí vůči ženám je stále velmi rozšířené. To je v dnešní společnosti nespravedlivé a nepřijatelné. Rozdíly v odměňování žen a mužů musí být odstraněny, protože ekonomická nezávislost je nejlepší ochranou žen proti násilí.“

Na tomto kolokviu se sejdou politici, výzkumní pracovníci, novináři, nevládní organizace, aktivisté, podniky a mezinárodní organizace, aby diskutovali o tom, jak nejlépe prosazovat a chránit práva žen v EU. Mezi hlavní témata k diskuzi na tomto dvoudenním kolokviu patří sexuální obtěžování, násilí páchané na ženách, platové rozdíly mezi ženami a muži a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.

Průzkumy Eurobarometru poukazují na rozdíly mezi přáním a realitou. Výsledky posledního průzkumu Eurobarometr o rovnosti žen a mužů naznačují, že ve všech členských státech EU je stále co zlepšovat. Zde je několik nejzajímavějších zjištění:

• Rovnost žen a mužů považuje většina Evropanů za důležitou: Celkem 9 z 10 Evropanů se domnívá, že prosazování rovnosti žen a mužů je důležité pro společnost, hospodářství i pro ně osobně.
• Je zapotřebí více žen v politice: Polovina Evropanů si myslí, že by na pozicích s rozhodovací pravomocí v politice mělo být více žen, přičemž 7 z 10 by souhlasilo s právními opatřeními k zajištění rovného zastoupení žen a mužů v politice.
• Rovné sdílení domácích prací a péče o děti ještě není realitou: Více než 8 z 10 Evropanů si myslí, že muž by se měl rovným dílem podílet na domácích pracích nebo by si měl vzít rodičovskou dovolenou za účelem péče o své děti. Dle názoru většiny však ženy stále ještě tráví více času prací v domácnosti a péčí o děti než muži (73 %).
• Rovné odměňování je důležité: Celkem 90 % Evropanů uvádí, že je nepřijatelné, aby byly ženy placeny méně než muži, a 64 % se domnívá, že transparentnost platů představuje způsob, jak docílit změny.

Akční plán: Odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů

Evropské ženy mají stále ještě průměrně o 16,3 % nižší plat než muži. Tento rozdíl se v posledních letech nesnížil a z velké části je způsoben faktem, že ženy bývají méně zaměstnány, pracují v hůře placených odvětvích, jsou méně často povyšovány, častěji přerušují pracovní kariéru a vykonávají větší objem neplacené práce.

Za účelem řešení tohoto problému dnes Komise předkládá akční plán pro řešení rozdílů

v odměňování žen a mužů na období 2018–2019. Díky provádění tohoto akčního plánu všemi zúčastněnými stranami se mimo jiné:

• zlepší dodržování zásady rovného odměňování tím, že se vyhodnotí možnost změny směrnice o rovnosti žen a mužů,

• vyřeší problém znevýhodnění v souvislosti s péčí tím, že Evropský parlament a členské státy budou vyzvány, aby co nejdříve přijaly návrh týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem z dubna 2017,
• prolomí skleněný strop tím, že budou financovány projekty, jejichž cílem je zlepšit vyváženost zastoupení žen a mužů v podnicích na všech úrovních řízení, a vlády a sociální partneři budou motivováni k tomu, aby přijali konkrétní opatření na zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu.

Další informace Výroční kolokvium o základních právech v roce 2017  Zvláštní průzkum Eurobarometru o rovnosti žen a mužů v EU Akční plán pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů

Hodnotící zpráva k doporučení z roku 2017, které se týká transparentnosti v odměňování Evropský den rovného odměňování – informační přehledy.

Zbývá ovšem dokončit podmínky typu: jak mají dosáhnut manželky terciárního vzdělání, zajistit přitom přirozený přírůstek více než dvěma dětmi v průměru na každou ženu a jak přitom zajistit jejich karierní postup při nenahraditelných povinnostechvz mateřství.