[quote]Navzdory opakovanému úsilí, které se téměř dva roky věnuje polským orgánům v konstruktivním dialogu v kontextu rámce právního státu, Komise dospěla k závěru, že existuje jasné riziko vážného porušení právního státu v Polsku. Komise proto navrhuje Radě přijmout rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (viz příloha II).[/quote]
Evropská komise podniká kroky k ochraně právního státu v Evropě. Soudní reformy v Polsku znamenají, že soudní systém země je nyní pod politickou kontrolou vládnoucí většiny. Při neexistenci soudní nezávislosti se vyskytují vážné otázky týkající se účinného uplatňování práva EU, od ochrany investic až po vzájemné uznávání rozhodnutí v rozmanitých oblastech, jako jsou spory týkající se péče o děti nebo výkon evropských zatýkacích rozkazů.
Komise také vydala doplňující (4.) doporučení týkající se právního státu, v němž jednoznačně uvedla, jaké kroky mohou polské orgány přijmout k nápravě současné situace. Pokud by polské orgány provedly doporučené akce, je Komise v těsné konzultaci s Evropským parlamentem a Radou připravena přehodnotit svůj odůvodněný návrh.
Dále se Komise rozhodla učinit další krok v řízení o stíhání proti Polsku za porušení práva EU zákonem o organizaci ordinárních soudů a obrátil se na Soudní dvůr Evropské unie. Při přijímání těchto nebývalých opatření si Komise zachovává svou nabídku konstruktivního dialogu, který má napravit současnou situaci.
1.Odůvodněný návrh rozhodnutí Rady
Během dvou let přijaly polské orgány více než třináct zákonů, které se dotýkají celé struktury soudního systému v Polsku a mají dopad na Ústavní soud, Nejvyšší soud, obecné soudy, Národní radu pro soudnictví, státní zastupitelství a Národní škola Justiční. Společný vzorec spočívá v tom, že výkonné a legislativní odvětví byly systematicky umožněny politicky zasahovat do složení, pravomocí, správy a fungování soudní sféry.
Odůvodněný návrh uvádí obavy Komise, přičemž připomíná kroky přijaté v rámci rámce právního státu a početné kontakty s polskými orgány s cílem zjistit řešení a vyzývá Radu, aby zjistila, že existuje jasné riziko vážného porušení právního státu. Obavy se týkají konkrétně neexistence nezávislého a legitimní ústavní kontroly a nezávislosti soudnictví.
Pokud budou polské orgány provádět nápravná opatření stanovená v doporučení týkajícím se právního státu, který je připojen k odůvodněnému návrhu, Komise je připravena přehodnotit odůvodněný návrh.
1.Doporučení ohledně právního státu
Doporučení přijaté v oblasti právního státu doplňuje tři předchozí doporučení, která byla přijata dne 27. července 2016, 21. prosince 2016 a 27. července 2017. Zaměřuje se na nové obavy vyplývající z nového zákona o Nejvyšším soudu, který byl přijat polským parlamentem dne 15. prosince 2017 a zákona o Národní radě soudnictví přijatý dne 15. prosince 2017. Polské orgány se stále nezabývaly obavami uvedenými v prvních třech doporučeních Komise, které zůstávají v platnosti.
Doporučení jednoznačně uvádí soubor opatření, které musí polské orgány přijmout k řešení obav Komise. Polské orgány se vyzývají, aby:
– pozměnily zákon o Nejvyšším soudu, neuplatňovaly snížený věk odchodu do důchodu na stávající soudce, odstranily diskreční pravomoc předsedy k prodloužení mandátu soudců Nejvyššího soudu a odstranily mimořádné odvolací řízení, které zahrnuje pravomoc k opětovnému zahájení revize konečných rozsudků přijatých za léta dříve;
– pozměnit zákon o Národní radě soudnictví, neskončit mandát soudců – členů a zajistit, aby nový režim jmenování nadále zajišťoval volbu členů soudců svými vrstevníky;
– pozměnit nebo zrušit zákon o organizaci systému soudů, zejména zrušit nový režim odchodu do důchodu pro soudce, včetně diskreční pravomoci ministra spravedlnosti prodloužit mandát soudců a jmenovat a odvolávat předsedy soudů;
– obnovit nezávislost a legitimitu ústavního tribunálu tím, že zajistí, aby jeho soudci, prezident a místopředseda byli zákonně zvoleni, a zajistila, že všechny jeho rozsudky budou zveřejněny a plně provedeny;
– zdržet se jednání a veřejných prohlášení, které by mohly dále ohrozit legitimitu soudnictví.
2.Postup pro porušení práva na základě práva EU
Kolegium komisařů rovněž rozhodlo, že předá polskou vládu Evropskému soudnímu dvoru za porušení práva EU, pokud jde o zákon o běžných soudech a konkrétně o režim důchodového systému, který zavádí. Klíčovým právním problémem Komise uvedeným v tomto zákoně je diskriminace na základě pohlaví v důsledku zavedení jiného věku pro odchod do důchodu pro soudkyně (60 let) a muže (65 let). To je v rozporu s článkem 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a směrnicí 2006/54 o rovnosti pohlaví v zaměstnání.
Ve svém postoupení k Evropskému soudnímu dvoru bude Komise také upozorňovat na to, že nezávislost polských soudů bude narušena skutečností, že ministr spravedlnosti dostal diskreční pravomoc k prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli věku odchodu do důchodu (viz čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU v kombinaci s článkem 47 Listiny základních práv EU).
Další kroky
Doporučení Komise vyzývá polské orgány, aby do tří měsíců řešily problémy a informovaly Komisi o krocích podniknutých v tomto smyslu. Komise je připravena zahájit konstruktivní dialog s polskou vládou. Pokud by polské orgány provedly doporučené akce, je Komise v těsné konzultaci s Evropským parlamentem a Radou připravena přehodnotit svůj odůvodněný návrh.
Podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU musí Rada vyslechnout postoj Polska a získat souhlas Evropského parlamentu (na základě článku 354 Smlouvy o fungování EU se Evropský parlament usnáší dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, což představuje většinu její členové) před přijetím rozhodnutí čtyřpětinovou většinou (22 z 27 členů Rady oprávněných hlasovat na základě článku 354 Smlouvy o fungování EU), v němž se stanoví, že existuje jasné riziko závažného porušení pravidla zákon. Rada může také zaslat doporučení Polsku, jednající stejným hlasovacím postupem.
Souvislosti
Článek 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Rada kvalifikovanou většinou čtyř pětin svých členů rozhodne, že existuje jasné nebezpečí závažného porušení společných hodnot uvedených v čl. Článku 2 Smlouvy (viz příloha II). Komise může tento proces spustit odůvodněným návrhem.
Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie. Je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a Radou odpovídá podle Smluv za zajištění dodržování zásad právního státu jako se zásadní hodnotou naší Unie a zajištění dodržování práva, hodnot a zásad EU.
Je na Polsku, aby identifikovalo svůj vlastní model soudního systému, ale mělo by tak činit způsobem, který respektuje právní stát; to vyžaduje, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví, oddělení pravomocí a právní jistota. Porušení právního řádu v jednom členském státě má dopad na všechny členské státy a Unii jako celek. Za prvé, protože nezávislost soudnictví – bez jakéhokoli nepřípustného politického zásahu – je hodnotou, která odráží koncept evropské demokracie, který jsme společně sestavili, vycházejíc z poučení minulosti. Zadruhé, jelikož, když je zpochybněno právní stát v kterémkoli členském státě, je zpochybňováno fungování Unie jako celku, zejména pokud jde o spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a fungování vnitřního trhu.
Evropská komise zahájila v lednu roku 2016 dialog s polskými orgány v rámci rámce právního státu). Rámec uvedený Komisí dne 11. března 2014 – má tři etapy (viz graf v příloze 1). Celý proces je založen na neustálém dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Komise pravidelně a podrobně informuje Evropský parlament a Radu. Komise se pokoušela konstruktivně spolupracovat s polskými orgány, jelikož přijala více než třináct zákonů, které mají dopad na Ústavní soud, Nejvyšší soud, obecné soudy, národní radu pro soudnictví, prokuraturu a národní školu judikatury.
Evropský parlament důsledně podporoval obavy Komise, a to i ve třech usneseních ze dne 13. dubna 2016, 14. září 2016 a 15. listopadu 2017. Komise navíc 16. května 2017 informovala Radu pro obecné záležitosti o situaci v Polsku. Velmi velká většina členských států podpořila úlohu a snahy Komise řešit tuto záležitost a vyzvala polskou vládu, aby obnovila dialog s Komisí. Komise poskytla Radě pro obecné záležitosti další aktualizaci dne 25. září 2017 a došlo k široké dohodě o tom, že je třeba, aby Polsko zahájilo dialog s cílem nalézt řešení.
Široká škála dalších aktérů na evropské i mezinárodní úrovni vyjádřila své hluboké znepokojení nad reformou polského soudního systému: zástupci soudnictví v celé Evropě, včetně sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie a Evropské sítě Rady Benátské komise, komisaře pro lidská práva Rady Evropy, Výboru OSN pro lidská práva a mnoha organizací občanské společnosti, jako je Amnesty International a síť pro lidská práva a demokracii.
Příloha I – rámec práva zákona
Příloha II:- Článek 7 Smlouvy o Evropské unii
- Na základě odůvodněného návrhu jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Evropské komise může Rada rozhodnutím většiny čtyř pětin svých členů po obdržení souhlasu Evropského parlamentu rozhodnout, že představuje jasné riziko závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 ze strany členského státu. Rada před tímto rozhodnutím vyslechne dotyčný členský stát a může mu zaslat doporučení v souladu se stejným postupem. Rada pravidelně ověřuje, že důvody, na základě kterých bylo takové určení učiněno, nadále platí.
- Evropská rada může jednomyslně na návrh jedné třetiny členských států nebo Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu stanovit existenci vážného a přetrvávajícího porušování hodnot ze strany členského státu uvedené v článku 2, poté, co vyzval dotyčný členský stát, aby předložil své připomínky.
- Pokud bylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 2, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení některých práv vyplývajících z použití smluv dotyčnému členskému státu, včetně hlasovacích práv zástupce vlády tohoto členského státu v Radě. Rada při tom zohlední možné důsledky takového pozastavení práv a povinností fyzických a právnických osob.
Povinnosti dotyčného členského státu vyplývající ze smluv jsou v každém případě i nadále pro tento stát závazné.
- Rada může rozhodnutím kvalifikovanou většinou následně změnit nebo zrušit opatření přijatá podle odstavce 3 v reakci na změny situace, která vedla k jejich uložení.
- Pro účely tohoto článku jsou pravidla pro hlasování, která se vztahují na Evropský parlament, Evropskou radu a Radu, stanovena v článku 354 Smlouvy o fungování Evropské unie.
