Domů Blog Strana 11

Úřady vyšetřují nepovedený vzlet z mnichovského letiště, mohl skončit tragédií

Od
Karolína Vágnerová
-

Německé úřady vyšetřují sobotní incident na mnichovském letišti, který mohl podle experta skončit nehodou s velkým počtem obětí. Letadlo společnosti Vietnam Airlines s více než 250 cestujícími na palubě nejprve neobvykle pozdě vzlétlo z ranveje, zřejmě dokonce vjelo až za její konec. Později kroužilo nad Bavorskem a vypouštělo palivo. Po nouzovém přistání z podvozku letadla stoupal kouř. Zranění ale nikdo neutrpěl.

Boeing 787-9 podle německých médií přejel v sobotu na mnichovském letišti celou ranvej a až na jejím samotném konci – či dokonce těsně za ním – se vznesl. Zvířil přitom značné množství prachu, jak je vidět i na některých záběrech na sociálních sítích.

O dvě hodiny později letoun přistál a z podvozku se mu kouřilo. Ke stroji okamžitě přijeli hasiči a záchranáři. „Mysleli jsme si, že udeřila naše poslední hodinka,“ řekla mediální skupině Münchner Merkur/tz jedna z cestujících. Před přistáním si všichni pasažéři museli sundat boty a zaujmout nouzovou pozici s rukama přes hlavu skloněnou dopředu.

Ve vzduchu předtím letadlo vypustilo 60 tun kerosinu. Při nouzovém přistání mu popraskaly pneumatiky. Následně se přišlo na to, že při vzletu byla poškozena zadní část letadla.

Vietnam Airlines uvedly, že letadlo na cestě z Mnichova do Hanoje se muselo „kvůli technickému problému“ vrátit do bavorské metropole. Nikomu z cestujících ani členům posádky se podle společnosti nic nestalo.

Vyšetřování se ujal německý Spolkový úřad pro vyšetřování leteckých nehod (BFU), který zajistil takzvanou černou skříňku. Podle mluvčí německého úřadu pro řízení letového provozu DFS při startu bylo poškozeno světelné zařízení na konci jedné z ranvejí. To podle ní svědčí o tom, že letadlo vzlétlo příliš pozdě.

Podle leteckého experta Heinricha Grossbongardta, kterého oslovila agentura DPA, cestující a možná i lidé v okolí letiště jen o vlásek unikli katastrofě. „Kdyby piloti letadlo nedokázali zvednout, mohlo to skončit ohnivou katastrofou se stovkami obětí,“ řekl. Otázkou podle něj mimo jiné je, proč kapitán včas nepřerušil start stroje.

Startovací dráha dlouhá kolem 4000 metrů je podle odborníků pro Boeing 787-9 zcela dostačující. Vyšetřování bude trvat vícero týdnů, závěrečná zpráva bude zřejmě k dispozici až za několik měsíců.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila Dílčí územní rozvojový plán VRT Praha. Příprava vysokorychlostní železnice v metropoli se může posunout dál

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda na svém zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Dílčí územní rozvojový plán vymezuje koridor vysokorychlostní trati v úseku Praha-Vršovice – PrahaBěchovice, včetně kolejištěurčeného pro krátkodobé odstavování vlakových souprav. Součástí řešení je také novostavba spojovací koleje mezi tratěmi Praha-Libeň – Praha-Malešice a Praha-Malešice –Praha-Běchovice, tzv. Jahodnická spojka, která umožní bezproblémový průjezd pro nákladní vlaky uzlem Praha.

„Schválení Dílčího územního rozvojového plánu VRT Praha je důležitým milníkem pro přípravu vysokorychlostní železnice v hlavním městě. Stát tím získává potřebnou ochranu území pro strategickou dopravní infrastrukturu. Připravované úseky vysokorychlostní železniční tratě jsou jedním z dílků skládanky řešení aktuálně již hraniční kapacity železničního uzlu Praha,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik a dodává: „Resort dopravy tak pokračuje ve svém na jaře představeném plánu páteřní sítě vysokorychlostních tratí, které by měly propojit největší hospodářská a administrativní centra České republiky na ose Ústí nad Labe – Praha – Brno – Ostrava s napojením na Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko.“

Ministerstvo dopravy přistoupilo k pořízení samostatné územně plánovací dokumentace s využitím možnosti, které státu dává novelizovaný zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Investor stavby, Správa železnic, požádal Magistrát hlavního města Prahy o Aktualizaci Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy už v lednu 2023. Zastupitelstvo hlavního města schválilo možnost pořízení této Aktualizace v květnu 2024, příslušná aktualizace však dosud nebyla dokončena, z důvodu úprav Zásad územního rozvoje hl. m. Prahy na základě předchozích novel stavebního zákona. Další čekání by znamenalo významný odklad územní ochrany koridoru i navazující přípravy stavby.

„VRT Praha není jen součástí budoucí vysokorychlostní sítě. Je to zároveň důležitý kapacitní projekt pro celý železniční uzel Praha. Oddělení části dálkové dopravy od nejvytíženějších konvenčních tratí přinese větší prostor pro spolehlivější regionální, osobní i nákladní dopravu a zvýší odolnost železničního provozu při různých mimořádných událostech,“ uvádí generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.

Dílčí územní rozvojový plán je zvláštní nástroj územního plánování určený pro přípravu významných dopravních staveb v naléhavém veřejném zájmu. Jeho pořízení umožňuje § 2l zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Pořizovatelem dokumentace je Ministerstvo dopravy a schválený dílčí územní rozvojový plán je závazný pro rozhodování v území. Následně jej Ministerstvo pro místní rozvoj při nejbližší změně převezme do celostátního územního rozvojového plánu.

Aktuální informace o přípravě stavu projektu výstavby vysokorychlostních tratích v Česku najdete na speciálním webu Správy železnic

Zdroj: MDCR

Chybějící peníze od státu na silnice Ústecký kraj doplní z vlastních prostředků

Od
Karolína Vágnerová
-

Každoroční příspěvek od státu na opravu silnic nahradí Ústecký kraj z vlastních rezerv. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) kraj ročně dostával zhruba 280 milionů korun. Z vlastních peněz přidá na silnice kvůli výpadku dotace 130 milionů korun. ČTK to řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Na účtech má kraj necelé tři miliardy korun, peníze jsou vázané na konkrétní investice, dotace, řekl ČTK krajský radní pro finance Jan Růžička (KDU-ČSL).

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze SFDI peníze na opravy silnic nižších tříd. V příspěvku na sociální síti uvedl, že regiony mají na účtech na opravy dost peněz z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc.

Že mají kraje peníze na účtech, podle Růžičky automaticky neznamená, že to jsou peníze, s nimiž může kraj volně nakládat. „To má jenom Praha. Kraje mají peníze na účtech, které čerpají postupně na investice, rozdělují je obcím třeba v rámci vodního hospodářství,“ uvedl Růžička.

Volné peníze na účtě kraj podle Růžičky musí mít, aby mohl dotovat sociální oblast, začít s některými opravami silnic či transformačními projekty. Na některé projekty čerpá kraj evropské dotace, často ale až zpětně. „Dohodli jsme se, že do silnic peníze musíme dát, kolik je potřeba, protože by se to později prodražilo. Proto použijeme vlastní zdroje z rezervy,“ řekl Růžička.

Ústecký kraj za posledních pět let dostal od SFDI v součtu 1,414 miliardy korun, z toho nejvíce v roce 2023, tehdy to bylo přes 430 milionů korun. Letos má Ústecký kraj v rozpočtu na opravu silnic téměř 593 milionů korun, loni byly výdaje do silniční sítě 462 milionů korun.

Hospodaření kraje loni skončilo přebytkem 212 milionů korun. O 112 milionů korun navýšili zastupitelé centrální rezervu a o 100 milionů korun navýšili investiční dotaci Krajské zdravotní, která spravuje sedm nemocnic v regionu. Přebytek vznikl nepoužitím centrální rezervy 83 milionů korun a úsporou výdajů některých odborů Krajského úřadu Ústeckého kraje, uvedl kraj v závěrečném účtu. Centrální rezerva slouží podle Růžičky například v případě, kdy se stane havárie ve škole a je nutné peníze okamžitě čerpat. „Rozhodně nemáme žádné peníze, o kterých bychom nevěděli, co s nimi,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Kolínské Toyotě vzrostly tržby na 78,1 miliardy Kč, zisk klesl na 713 milionů Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Kolínské automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic (TMMCZ) stouply v hospodářském roce 2025, tedy od dubna 2025 do konce letošního března, tržby z prodeje výrobků a služeb meziročně ze 76,2 miliardy na 78,1 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění klesl z 2,96 miliardy korun na 713 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Evropský automobilový průmysl je podle společnosti stabilní, ale dlouhodobě pod tlakem. Kompaktní segment považuje automobilka za strategicky nezbytný, avšak ekonomicky udržitelný jen při striktní nákladové disciplíně, silném hybridním mixu a vysoké výrobní efektivitě. Objemy výroby a registrací se podle společnosti stabilizovaly, zůstávají ale pod úrovní před pandemií covidu-19, růst je velmi mírný a regionálně nerovnoměrný. „Působí silné strukturální tlaky, zejména přechod na elektrifikaci, vysoké investice při nejisté poptávce a rostoucí konkurence mimoevropských výrobců. Růst je tažen převážně hybridními a elektrifikovanými pohony, nikoli celkovým objemem trhu,“ uvedla společnost ve výroční zprávě.

Automobilka za toto období vyrobila přes 226.000 vozů, tedy zhruba o 7000 víc než v předchozím hospodářském roce. Více než 115.000 vozů připadlo na model Toyota Yaris a téměř 111.000 vozů na model Toyota Aygo X. Téměř 160.000 vyrobených automobilů mělo hybridní pohon.

Od loňského listopadu vyrábí automobilka pouze vozy s hybridním pohonem. Na hybridní variantu tehdy plně přešel také model Aygo X, který se dříve v Kolíně vyráběl s benzinovým motorem. „Hospodářský rok 2025 představoval pro Společnost objemově silnější a technologicky přelomové období, charakterizované úplným přechodem na hybridní výrobu,“ uvedla automobilka.

Výrobní plán pro hospodářský rok končící v březnu 2027 počítá s výrobou přibližně 202.000 vozů. V aktuálním hospodářském roce plánuje automobilka investovat přibližně 5,4 miliardy korun, zejména do úprav vyráběných modelů a obnovy strojního vybavení.

Automobilka se připravuje na výrobu plně elektrických vozů. Toyota loni v září společně s vládou oznámila, že do rozšíření kolínského závodu a výroby bateriových systémů investuje přibližně 680 milionů eur, tehdy asi 16,5 miliardy korun. Stát může projekt podpořit dotací až 1,61 miliardy korun, přičemž automobilka předpokládá zahájení jejího čerpání v roce 2029. Součástí projektu mají být nová lakovna, svařovna a provoz na montáž baterií. Kolínský závod se má stát prvním závodem Toyoty vyrábějícím bateriové elektromobily v Evropě.

V prvních šesti měsících letošního roku vyrobila automobilka 118.569 vozů, meziročně o 1,8 procenta více. Podle výroční zprávy automobilka zaměstnávala v hospodářském roce v průměru zhruba 3100 lidí. V prosinci se dohodla s odbory na nové dvouleté kolektivní smlouvě, která upravuje růst mezd od letošního ledna.

Zdroj: ČTK

Výkony nákladní dopravy na síti Správy železnic za 7/2026

Od
Karolína Vágnerová
-

Výkony na české železnici za červenci 2026 jsou prakticky stejné, jako v červnu. Avizovaný slovenský nárůst se na našich tratích zatím neprojevuje.

Děkuji samozřejmě – jako vždy a rád – pánům Jaroslavu Fleglovi, Přemyslu Plachému, Martinovi Havránkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i panu Tomášovi Najmanovi a panu Zdeňku Hroníkovi  (oba ČD Cargo) a samozřejmě dalším kolegům za skvělou spolupráci.

Výsledky v datové podobě jsou uloženy ve složce roku 2026 na Sharepointovém webu ŽESNAD.CZ Výkony.

K tomu tam máte navíc měsíční výsledky v podobě obrázku na domovské stránce tohoto webu před aktuálním článkem + graf výkonů za poslední roka za aktuálním článkem i tabulku nárůstu výkonů od začátku roku.

Zdroj: ŽESNAD

Od 12. srpna 2026 se mění určení producenta prázdných obalů

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost EKO-KOM zveřejnila nový přehled určený výrobcům, dovozcům a distributorům obalů. Upozorňuje v něm na změnu pravidel rozšířené odpovědnosti producenta, která se od 12. srpna 2026 týká zejména prázdných servisních, přepravních a primárních výrobních obalů.

Zásadní změnou je, že producentem, který musí obaly evidovat a financovat nakládání s obalovým odpadem, již nemusí být až společnost, která obal naplní výrobkem. U vybraných typů obalů může tato odpovědnost vzniknout už výrobci, dovozci nebo distributorovi prázdného obalu.

Producent není totéž co výrobce
PPWR rozlišuje dvě odlišné role:

  • výrobce odpovídá zejména za shodu obalu s požadavky PPWR, technickou dokumentaci a prohlášení o shodě;
  • producent plní povinnosti rozšířené odpovědnosti producenta v konkrétním členském státě, tedy zejména registraci, evidenci, vykazování a financování nakládání s obalovými odpady.
    Jedna společnost může zastávat obě role, ale nemusí tomu tak být. Producent se určuje pro každý členský stát podle toho, kdo v něm obal nebo balený výrobek poprvé dodává a kde se předpokládá vznik obalového odpadu.

Servisní obaly
Servisním obalem je obal navržený a určený k naplnění v místě prodeje nebo k odnesení s sebou za účelem předání výrobku zákazníkovi.

Typickými servisními obaly jsou například:

  • krabice na pizzu;
  • kelímky na nápoje;
  • boxy na odnos jídel;
  • sáčky na pečivo;
  • přířezy na uzeniny;
  • krabičky na dezerty;
  • odnosné tašky.

Pokud je servisní obal dodáván ve finální podobě, producentem je zpravidla výrobce, dovozce nebo distributor prázdného obalu, který jej poprvé dodá na území daného členského státu.

Za finální podobu lze považovat obal, který je konstrukčně dokončený, funkční a připravený k okamžitému naplnění výrobkem. Pokud musí odběratel obal nejprve dokončit, může se producentem stát až osoba, která provede finální výrobní operaci.

Materiál obalu přitom není rozhodující. Servisními obaly mohou být plastové, papírové, lepenkové i kombinované obaly.

Přepravní obaly
Také u přepravních obalů je nově nutné určit producenta již prázdného obalu. Do této skupiny mohou patřit například:

  • palety;
  • strečové a smršťovací fólie;
  • vázací pásky;
  • kartonové krabice;
  • proložky a ochranné rohy;
  • výplňové materiály;
  • bublinkové obálky;
  • obaly používané při elektronickém obchodování.

U neoznačeného přepravního obalu dodávaného v rámci jednoho členského státu bude producentem zpravidla jeho fyzický výrobce nebo subjekt, který jej jako první uvede na trh v daném státě.

Praktickým příkladem je výrobce strečové fólie, který dodává neoznačenou fólii českým zákazníkům pro balení palet. Producentem této fólie pro český trh bude zpravidla její dodavatel. Nově tedy nebude vykazovat pouze dutinku a obal, ve kterém byla fólie zákazníkovi dodána, ale také samotnou strečovou fólii používanou jako přepravní obal.

Stejné pravidlo se může uplatnit také u výrobců neoznačených kartonových krabic nebo bublinkových obálek dodávaných e-shopům. Jedna výsledná přepravní jednotka přitom může mít více producentů – například jiného producenta palety, fólie, pásky a proložek.

Rozhodovat může značka na obalu
Jestliže je servisní, přepravní nebo primární výrobní obal vyroben pod názvem nebo ochrannou známkou zákazníka, producentem se zpravidla stává vlastník této značky.

Příkladem může být:

  • sáček na pečivo s logem obchodního řetězce;
  • krabice označená názvem e-shopu;
  • přepravní obal vyrobený pod ochrannou známkou plniče.
    Samotné pozdější nalepení přepravního nebo adresního štítku na standardní neoznačený obal však podle metodiky EKO-KOM neznamená, že byl obal vyroben pod jménem nebo ochrannou známkou plniče.

Zvláštní pravidlo platí pro mikropodniky. Pokud si mikropodnik nechá vyrobit obal pod svým jménem nebo ochrannou známkou a dodavatel obalu se nachází ve stejném členském státě, může zůstat výrobcem a potenciálním producentem dodavatel obalu. Mikropodnikem je podnik s méně než deseti zaměstnanci, jehož roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 miliony eur.

Primární výrobní obaly
Primární výrobní obaly jsou určeny pro nezpracované produkty zemědělské prvovýroby. Může jít například o pytle na brambory nebo bedny používané pro jablka při přepravě ze sadu do balírny.

Také u těchto obalů bude producentem zpravidla již dodavatel prázdného obalu. Pravidla týkající se značky zákazníka a mikropodniků se uplatní obdobně jako u servisních a přepravních obalů.

U některých plastových obalů vznikají také náklady na littering
Pokud příslušný obal spadá mezi vybrané jednorázové plastové výrobky podle zákona o obalech, nese jeho producent také náklady spojené s úklidem volně pohozeného odpadu.

Tato povinnost se může týkat například nápojových kelímků, nádob na potraviny, plastových odnosných tašek nebo některých sáčků a obalů z pružného materiálu. Nevztahuje se automaticky na každý obal obsahující plast; vždy je nutné ověřit, zda konkrétní obal spadá do zákonem vymezené skupiny výrobků.

Co by měly firmy udělat
Výrobci, dovozci, distributoři a uživatelé prázdných obalů by měli zejména:

  • rozdělit obaly na prodejní, skupinové, přepravní, servisní a primární výrobní;
  • určit, kdo obal fyzicky vyrábí, kdo jej dováží a kdo jej poprvé dodává v jednotlivých státech;
  • ověřit, zda je obal dodáván ve finální podobě;
  • zkontrolovat, čí jméno nebo ochrannou známku obal nese;
  • prověřit případné postavení zákazníka jako mikropodniku;
  • nastavit předávání údajů o množstvích dodaných na český trh a o exportech;
  • aktualizovat smlouvy, evidenci obalových toků a vykazování do systému EKO-KOM;
  • vyžadovat od dodavatelů potvrzení o zpoplatnění obalů.

EKO-KOM připouští mezi klienty zapojenými do systému také písemnou dohodu o přenesení zpoplatnění obalů. Tato možnost může být praktická zejména tehdy, když odběratel používá přepravní obaly pro zboží určené na vývoz a má přesnější údaje o tom, ve kterých státech obaly skutečně skončí.

Pozor také na „obaly od obalů“
Změna producenta prázdného obalu neřeší obaly, ve kterých jsou tyto obaly dodávány zákazníkům. Výrobce krabic tak může vedle samotných prázdných krabic nadále evidovat také fólii, paletu nebo další obaly použité při jejich dodání odběrateli.

Určení producenta proto nelze provést pouze podle jednoho výrobku nebo faktury. Je nutné projít celý obalový tok a každou obalovou komponentu posoudit samostatně.

 

Od 12. srpna 2026 se mění určení producenta prázdných obalů

Zdroj: SYBA

Mladík ze Slovenska se v Rakousku těžce zranil při pádu z elektrokoloběžky

Od
Karolína Vágnerová
-

Sedmnáctiletý mladík ze Slovenska se v noci na v rakouské obci nedaleko Bratislavy těžce zranil při pádu z elektrokoloběžky. Podle policie je v ohrožení života, informovala dnes agentura APA.

Nehoda se stala v obci Engelhartstetten ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Slovenský státní příslušník jel elektrokoloběžkou rychlostí asi 50 kilometrů v hodině, když z neznámých příčin upadl. Další dva mladiství utrpěli lehká zranění.

Sedmnáctiletý mladík byl vrtulníkem transportován do vídeňské nemocnice. Další z mladíků byl hospitalizován v Hainburgu.

Zdroj: ČTK

Nehoda čtyř aut na silnici I/55 u Otrokovic si vyžádala zranění čtyř lidí

Od
Karolína Vágnerová
-

Nehoda čtyř aut na silnici I/55 mezi Otrokovicemi a Tlumačovem na Zlínsku si dnes odpoledne vyžádala zranění čtyř lidí. ČTK to řekl policejní mluvčí Radomír Šiška. Mluvčí krajských hasičů David Martinec původně na sociální síti uvedl, že zraněných je šest. Kvůli zjišťování příčin nehody a odstraňování jejích následků zůstala silnice několik hodin uzavřena, provoz byl obnoven večer.

Oznámení o nehodě v blízkosti otrokovické části Baťov přijali policisté podle Šišky okolo 15:30. Vyjížděly k ní všechny složky integrovaného záchranného systému. „Dvaačtyřicetiletá řidička vozidla Volkswagen Golf jedoucí na Otrokovice vyjela z dosud neznámých příčin v levotočivém stoupání do protisměru, kde se postupně čelně střetla se třemi protijedoucími vozidly. Z těchto vozidel utrpěli zranění dva spolujezdci a jeden řidič, kteří byli převezeni do nemocnic. Zranění utrpěl i spolujezdec golfu,“ uvedl na webu policejní mluvčí.

Dva lidé zůstali po nehodě ve vozidlech zaklíněni. „Jednu osobu museli hasiči vyprostit pomocí hydraulického vyprošťovacího zařízení, druhou osobu se podařilo hasičům vyprostit vlastními silami,“ uvedl Martinec. Hasiči následně pomáhali posádkám zdravotnické záchranné služby při ošetřování a transportu zraněných. Uniklé provozní kapaliny zasypali sorbentem.

V době havárie projíždělo úsekem ještě páté vozidlo, které poškodily úlomky z havarovaných aut. „Alkohol byl u všech řidičů dechovou zkouškou vyloučen,“ doplnil Šiška. Okolnostmi nehody se nadále zabývají dopravní policisté. Uzavřenou silnici mohli motoristé objíždět po souběžné dálnici D55, případně přes Kvasice na Kroměřížsku.

Zdroj: ČTK

Babiš potvrdil, že na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou

Od
Karolína Vágnerová
-

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic nižších tříd. V příspěvku na síti uvedl, že regiony mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale podle ministerstva nenárokové.

„Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ uvedl dnes Babiš. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, jak o nich informovalo ve čtvrtek ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta.

Kraje hospodařily v prvním pololetí 2026 s přebytkem 32,1 miliardy Kč, což je meziroční pokles o 8,2 procenta. Přesto šlo o třetí historicky nejvyšší přebytek hospodaření. Po vyloučení přímých výdajů na vzdělávání a dotací poskytovaných soukromým školám činil výsledek hospodaření 2,4 miliardy Kč a meziročně se tak snížil o 42,5 procenta. Konsolidované příjmy krajů stouply o dvě procenta na 220,5 miliardy Kč. Konsolidované výdaje krajů se zvýšily o čtyři procenta na 188,4 miliardy korun. Dluh krajů se nepatrně snížil na 26,7 miliardy Kč.

Hejtmani s rozhodnutím nesouhlasí, kritizují ho zejména ti z opozičních stran. Asociace krajů ČR bude podle jejího předsedy Radima Holiše (ANO) téma financování oprav silnic druhé a třetí třídy uzavírat na svém jednání v polovině září. Kraje letos na opravy svých silnic žádaly minimálně dvě miliardy korun, přičemž optimální by byly čtyři miliardy.

Ministerstvo dopravy odmítlo, že by stát krajskou dopravu nepodporoval. Od roku 2015 poskytl prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na silnice druhé a třetí třídy přes 40 miliard korun. Letos je podle ministerstva v rozpočtu fondu zajištěno přes čtyři miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zlepšit dopravní obslužnost regionů, bezpečnost a podpořit jejich rozvoj. Podle ministerstva je však potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice nižších tříd jsou ve vlastnictví krajů a jejich údržba a opravy jsou podle ministerstva především odpovědností jejich vlastníků. Příspěvky na běžné opravy byly podle ministerstva nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoli automatickým nárokem.

Kraje loni podle dřívějších dat ministerstva financí hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Jejich dluh se zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. Zároveň ale měly na bankovních účtech uloženo 104,4 miliardy korun, i když jejich úspory meziročně mírně klesly o jedno procento.

Zdroj: ČTK

Na silnici I/57 u Hradce nad Moravicí začneme další opravu

Od
Karolína Vágnerová
-

Plánujeme zahájit další letní opravu svěřené komunikace. Do bohatého výčtu letošních rekonstrukcí od příštího týdne zařadíme výměnu asfaltových vrstev silnice I/57 mezi Skřípovem a Kajlovcem, což je místní část Hradce nad Moravicí. Od pondělí 17. 8. 2026 do října bude tento úsek průjezdný kyvadlově kolem semaforů v souladu s rozhodnutím silničního správního úřadu, který pozitivně reagoval na žádost o omezení dopravy od zhotovitele. Střídavý průjezd vozidel se stává standardem, protože zvyšuje bezpečí přítomných pracovníků a nevyžaduje objízdné trasy.

Předmětem veřejné zakázky je oprava provozních škod silnice I/57 (hloubková koroze, mozaikové trhliny, ztráta asfaltového tmelu, vysprávky apod.). Vady diagnostikované nezávislým posudkem vznikly v průběhu užívání komunikace a byly vyhodnoceny jako prvky ohrožující bezpečnost i plynulost silničního provozu.

Plánovaná oprava měří přibližně 1,8 km, vybraná firma provede odfrézování starého asfaltu do hloubky 150 mm před čištěním podloží, případnými sanacemi a položením nového koberce. Počítáme také s recyklací materiálu přímo na místě stavby. Celková výměra dosahuje cca 22 850 m2. Z hlediska úprav okolí vozovky dojde k dosypání krajnic, kontrole odvodnění, doplnění svodidel a obnově značení. O zhotovení usilovalo 10 subjektů, nejnižší nabídku za cca 37,3 milionu Kč předložila vítězná firma Eurovia CZ.

Zdroj: ŘSD

1...101112...1 282Strana 11 z 1 282

Logistický kalendář