Domů Blog Strana 154

UPM Raflatac pokračuje v plnění závazků

Začátkem prosince letošního roku UPM Raflatac uveřejnila zprávu o plnění svých environmentálních závazků za loňský rok. Závazky vycházejí z globálních tendencí vypracovanými nadací Ellen MacArthur Foundation a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP).

 

UPM Raflatac se v říjnu 2018 připojila ke globálnímu závazku jako první společnost vyrábějící etiketové materiály. Globální závazek se pro společnost stal důležitým rámcem v transparentním plnění v boji proti plastovému odpadu a znečištění.

 

Odpovědná výroba

Prostřednictvím současného rozvoje nabídky produktů a služeb společnost zároveň pomáhá tiskárnám, obalovým firmám i vlastníkům značek zvýšit cirkularitu jejich obalů. Jak je zdůrazněno ve zprávě, UPM Raflatac pokračovala i letos ve své práci směrem k cílům odpovědnosti UPM (cíle stanoveny do roku 2030). Společnost do roku 2023 snížila emisní intenzitu svých výrobních závodů o 36 % ve srovnání se základním rokem 2015. Čtyři z továren UPM Raflatac byly v roce 2023 již bez skládek.

 

Široká nabídka etiket, která podporují recyklovatelnost a cirkulaci

V dubnu 2023 společnost UPM Raflatac představila materiály na výrobu papírových etiket, PureCycle, které jsou součástí portfolia SmartCircle™. Materiály značky PureCycle získaly evropské certifikace recyklovatelnosti od Institutu cyclos-HTP pro PET a HDPE obaly, které ověřují jejich recyklovatelnost v nejběžnějších recyklačních procesech. Výsledkem této inovace smývatelných etiket, které se čistě oddělují od recyklovaných obalů, je vysoce kvalitní recyklát, který lze následně přeměnit na nové materiály.

V roce 2023 společnost UPM Raflatac získala ocenění Sustainability Award na Label Industry Global Awards 2023 za svou značku Ocean Action. Během roku 2023 se zvýšilo značně i povědomí o RafCycle™. V listopadu 2023 společnost zahájila partnerství se společností Soprema za účelem podpory recyklace odpadu ze snímatelných etiket tím, že jej přemění na nové konstrukční a izolační materiály.

V regionu Ameriky došlo k opětovnému spuštění programu RafCycle již v polovině roku 2023. Mezi lety 2022 a 2023 vzrostl počet účastníků RafCycle o 10 % (na 440). V roce 2023 společnost UPM Raflatac obdržela certifikát platnosti od předního mezinárodního poskytovatele ověřovacích služeb DEKRA za službu Label Life. Label Life poskytuje základní environmentální informace o materiálech pro výrobu etiket s využitím standardizované metody hodnocení životního cyklu (LCA). Externí certifikát DEKRA poskytuje zákazníkům UPM Raflatac zvýšenou jistotu při komunikaci o dopadu jejich etiket na životní prostředí.

Zdroj: SYBA

Zaměstnanci Dopravního podniku města Brna si od Nového roku přilepší. Podnik podepsal s odborovými organizacemi dodatek ke kolektivní smlouvě

Dodatek, který podepsalo vedení Dopravního podniku města Brna se zástupci šesti odborových organizací, zaručuje zaměstnancům podniku navýšení mezd o tři procenta. Novinkou je sjednocení stávajících benefitů do benefitní karty nebo stravenkový paušál. Kolektivní smlouva je platná do konce roku 2025.

„Dodatek kolektivní smlouvy je výsledkem vyjednávání, jehož cílem bylo ze strany vedení dopravního podniku i ze strany odborových organizací zajištění lepších pracovních podmínek pro naše zaměstnance. Podařilo se dosáhnout dohody, která přináší nejen navýšení mezd, ale také nové benefity. Od 1. ledna dojde k navýšení mezd o tři procenta, v případě dobrých hospodářských výsledků bude možné vyplatit další odměny a bonusy. Pro toto navýšení mezd a rozšíření benefitů jsme pro příští rok vyčlenili 75 miliónů korun. Práce zaměstnanců Dopravního podniku města Brna je náročná a odpovědná, proto je pro nás důležité, aby se jejich úsilí odrazilo i v pracovních podmínkách a finančním ohodnocení,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Dosavadní systém příspěvků na rekreaci, dětské tábory a další aktivity DPMB od 1. ledna 2025 sjednotí do benefitních karet. Každý zaměstnanec na ni ročně dostane vyplacenou částku 10 tisíc korun, kterou může libovolně využít na širokou škálu produktů a služeb jako jsou rekreace, kultura, sport nebo volnočasové aktivity.

Namísto papírových stravenek od 1. července 2025 přistoupí DPMB k tzv. stravenkovému paušálu, kdy zaměstnanci získají příspěvek na stravu přímo do mzdy. Odpadá tak nepraktické fyzické vyzvedávání stravenek, což bylo pro řadu zaměstnanců překážkou.

Zaměstnanci DPMB mohou nadále za zvýhodněných podmínek využívat masáže a fyzioterapii v centru psychologických služeb a rehabilitace UNITY, psychologickou péči zcela zdarma. Nadále zůstává v platnosti pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli a příspěvek na penzijní pojištění.

Průměrná mzda zaměstnanců DPMB v roce 2024 činila 47 558 Kč, konkrétně u řidičů dosáhla včetně přesčasů 48 414 Kč. Za poslední rok (prosinec 2023 – prosinec 2024) vzrostly mzdy v DPMB o 8,39 procenta.

Zdroj: DPMB

Dálnice D4 se otevřela řidičům, první dopravní PPP projekt zrychlí cestu na jih

Dostavba dálnice D4 je hotová. Řidiči od včerejšího dne dojedou po dálnici z Prahy až do Písku. V rámci pilotního projektu partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP) vzniklo na trase mezi Příbramí a Pískem celkem 32 kilometrů nové dálnice, dalších 16 kilometrů starších úseků bylo modernizováno. Stavba trvala 43 měsíců, správu a údržbu dálnice příštích 25 let bude mít na starosti koncesionář, kterému bude stát platit platbu za dostupnost dálnice.

„Dostavba dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázala, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury funguje. V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích,“ uvádí premiér Petr Fiala.

Dálnice D4 vznikla jako moderní, a především bezpečná komunikace, která zpřehlední provoz v úsecích, kde docházelo k častým dopravním nehodám. Komfort pro řidiče přináší i dvě protilehlé odpočívky s kompletním zázemím včetně 246 parkovacích míst, veřejných toalet, čerpacích stanic a restaurací. D4 navíc pomůže řadě obcí v regionu, které byly až doposud zatěžovány hustou dopravou, kolonami a exhalacemi při provozu na silnici I/4.

„Realizace dálnice D4 prostřednictvím PPP výrazně urychlí spojení středních a jižních Čech a uleví mnoha obcím v regionu od dopravní zátěže. I díky dokončení D4 zprovozníme v letošním roce rekordní počet 110 kilometrů nových dálnic,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Jednu z klíčových staveb na D4 představuje Středisko správy a údržby koncesionáře neboli operační centrum, kde sídlí téměř 50členný tým společnosti Via Salis Operations.  Do operačního centra, se sbíhají všechny informace, které se přenášejí z kamer, čidel a senzorů rozmístěných po celé trase D4. 100% pokrytí dálnice umožní týmům operátora reagovat rychle na případné události na dálnici v časech, které jim určuje smlouva. Pro nepřetržitý monitoring dálnice je vyčleněno deset operátorů.

„Jsme hrdí na to, že se podařilo vybudovat velmi moderní dálnici, která je plná špičkových technologií a zároveň její stavba i provoz jsou velmi šetrné k přírodě. Cestu z Prahy do Písku urychlí minimálně o 20 minut,“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.

V kontextu české dálniční sítě vyniká projekt D4 také velkorysým přístupem k ochraně životního prostředí. Od začátku se kladl velký důraz na udržitelnost v mnoha různých podobách. Na D4 se například recyklovalo téměř 100 % vyfrézovaného asfaltu. Veškerá zemina, která byla z budoucí trasy dálnice odstraněna, posloužila k pokrytí náspů, ornici pak dostali zemědělci.

Pro budování podkladových vrstev dálnice se použilo kamenivo především z lokálních zdrojů, čímž se snížily emisní zátěže plynoucí z dopravy na velké vzdálenosti. Ekologické aspekty se propisují i do technologií, které zahrnují například využití fotovoltaických panelů v operačním centru nebo s nadstandardní počet dobíjecích stanic na odpočívkách.

„D4 byl projekt výjimečný velkým nasazením lidí a techniky i počtem kilometrů, které se stavěly najednou, tempo výstavby bylo ukázkové,“ dodal k tomu Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS, která je zhotovitelem stavby.

Plnou zodpovědnost za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice nese po dobu 25 let společnost Via Salis Operations. Stát nadále zůstává majitelem infrastruktury a plně převezme dálnici do své správy v roce 2049. Projekt PPP D4 realizovalo sdružení Via Salis složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Zhotovitelem stavebních prací byly společnosti ze skupiny VINCI Construction CS.

PPP D4 V ČÍSLECH

  • 32 km nových a 16 km modernizovaných úseků
  • 2 127 000 m³ vytěžené zeminy
  • 675 000 m³ vytěžené ornice
  • 40 nových mostních konstrukcí, včetně 20 konstrukcí pro migraci zvěře
  • 767 000 m² vozovky na nových úsecích
  • 500 000 t asfaltových směsí
  • 48 nouzových SOS telefonů
  • 195 kamer pro monitorování úseků
  • 10 meteorologických stanic
  • 34 variabilních dopravních značek a informačních tabulí
  • 2 odpočívky s čerpacími stanicemi a elektrickými rychlonabíjecími stanicemi

Zdroj: MDCR

Správa železnic od EU dostala 576 milionů korun na rekonstrukci nádražních budov

Správa železnic (SŽ) dostala 576 milionů korun na rekonstrukci nádražních budov z evropského programu Spravedlivé transformace (JTM), který kombinuje úvěr Evropské investiční banky (EIB) a dotace. Finance využije na rekonstrukci osmi nádražních budov v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V tiskové zprávě o tom informovala Správa železnic.

Rekonstrukce všech budov bude podle SŽ stát 3,2 miliardy korun. Úvěr EIB poskytnutý na tyto stavby činí 2,3 miliardy korun. Podpora EU představuje 25 procent poskytnutého úvěru, výše dotace tedy činí více než 576 milionů korun.

Obnova čeká například památkově chráněnou nádražní budovu v Chebu z roku 1962. Kromě rekonstrukce vnitřních prostor SŽ plánuje také instalaci fotovoltaické elektrárny a nová parkovací místa. Na nádraží v Teplicích se stavbaři zaměří na všechny interiéry. Dotace půjde i na přestavbu nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích v bruselském stylu z roku 1967. SŽ plánuje zrekonstruovat i budovy v Bečově nad Teplou, ve Františkových Lázních, v Lovosicích, v Roudnici nad Labem a v Kopřivnici.

Program JTM se zaměřuje na rozvoj strukturálně postižených regionů EU, v ČR konkrétně na Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Rekonstrukce nádražních budov má podle SŽ zajistit bezbariérový přístup do prostor nádraží nebo energetické úspory.

Zdroj: ČTK

Šance české iniciativy o odklad ETS 2 nejsou podle analytiků nyní příliš vysoké

Šance české iniciativy na odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 nejsou v tuto chvíli příliš velké. Jde totiž o jednu z klíčových částí tzv. zelené politiky EU, která má stále podporu velkých států. Myslí si to analytici, které oslovila ČTK. Česká snaha se podle nich bude opírat o podporu primárně středoevropských států, přesvědčit však bude muset státy ze západu.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí oznámil, že Česká republika bude v EU usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad podle Fialy využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií.

„Snaha Česka je dle mého názoru reálná, ale nyní je pravděpodobnější variantou pokračování příprav a zavedení ETS 2 od roku 2027. Jako hlavní důvod vidím to, že ETS 2 je klíčovým nástrojem ke snižování emisí v rámci balíčku Fit for 55, ke kterému jsme se zavázali v rámci green dealu. Navíc nové povolenky mají stále silnou podporu od důležitých členských států EU – Německa, Francie, celé Skandinávie,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Takzvaný green deal je Zelená dohoda pro Evropu, ve které si EU dala za cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Určitou šanci budou mít podle Tylečka kroky české vlády za předpokladu, že se plnění klimatických cílů EU stane ekonomicky neúsnosné, což by mohlo změnit názor některých států. „Může dojít ke změně vlády v některé důležité zemi EU, která s plněním dohody přestane,“ podotkl Tyleček. V současnosti se podle něj bude Česko moci nejspíš opřít o některé země střední a východní Evropy, tedy spíše země, kterou jsou v EU podprůměrné bohaté a jejíž ekonomiky závisí na fosilních zdrojích více než ty na západě.

Skeptičtěji se k českým vyhlídkám staví ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle něhož není zásadní přepracování přijatých podmínek příliš reálné. Větší změny podle něj umožní pouze celounijní shoda. „Takovému scénáři ale neodpovídá už jen například složení nové Evropské komise, v níž je řada přesvědčených stoupenců stávající podoby zelené agendy,“ řekl. Iniciativu české vlády tak vnímá spíše jako předvolební gesto.

V případě, že zůstanou plány na zavedení nového systému emisních povolenek beze změn, hrozí podle analytiků nárůst cen energií pro domácnosti i průmysl, a to nejen tepla a elektřiny, ale také cen pohonných hmot. To by se následně promítlo i do některých oborů, zejména energeticky náročného průmyslu. Před negativními důsledky varovali i dopravci, podle nichž by povolenky na dopravu výrazně zvýšily náklady na provoz, což by se následně promítlo i do jejich cen.

V současnosti emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Státy EU mají výnosy z povolenek využívat na ochranu klimatu. Letošní výnosy z povolenek v ČR budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Řidičům slouží nový úsek D4 mezi Příbramí a Pískem, celou D4 hlídá 193 kamer

Řidičům se včera dopoledne otevřelo 48 kilometrů nového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Cestu mezi Prahou a Pískem má zkrátit minimálně o 20 minut. Dálnice uleví obcím, kterými se dříve projíždělo. Dostavba D4 je prvním dopravním projektem, který v Česku vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP projekt). Sdružení Via Salis novou část dálnice postavilo za 43 měsíců, během nichž vybudovalo 32 kilometrů nové komunikace a dalších 16 kilometrů starších úseků opravilo. Firma se bude 25 let starat o její provoz, pak dálnici předá státu. Stát jí za to zaplatí 17,8 miliardy korun. Dálnici D4 hlídá 193 kamer, problémy na ni vyhodnocuje počítačový systém.

„Dostavba dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás, ukázala, že tento model spolupráce státu a soukromého sektoru jako jeden z nástrojů k zajištění výstavby dopravní infrastruktury funguje. V příštích deseti letech potřebujeme investovat do rozvoje dopravní infrastruktury jednotky bilionů korun. K zajištění těchto prostředků proto počítáme rovněž s větším zapojením soukromého kapitálu do dalších projektů na dálnicích i železnicích,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) při dnešním slavnostním zahájení provozu. Řidiči se díky nové části D4 vyhnou nebezpečné křižovatce Lety u Písku a zbaví se tradičních pátečních a nedělních kolon kolem Milína, dodal předseda vlády.

Dálnice podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) výrazně urychlí a usnadní spojení středních a jižních Čech a uleví mnoha obcím v regionu od dopravní zátěže. Poděkoval všem, kteří se o projekt zasloužili, včetně svého předchůdce Karla Havlíčka z ANO. „I díky dokončení D4 zprovozníme v letošním roce rekordní počet 110 kilometrů nových dálnic,“ uvedl Kupka. Další projekty formou PPP budou následovat u poslední části dálnice D35 a železniční trati mezi Veleslavínem a pražským Letištěm Václava Havla, připomněl Kupka.

U křižovatky Lety v okrese Písek vzniklo Středisko správy a údržby komunikace. V operačním středisku bude padesátičlenný tým společnosti Via Salis Operations dohlížet na provoz a bezpečnost na dálnici. Vycházet bude z informací a dat z kamer, čidel a senzorů rozmístěných po celé trase. Rychlost se bude měřit na dvou úsecích, vždy na jednom v každém směru, a mají se každý den měnit. Řidiče na tyto úseky předem upozorní informační tabule. „Jde hlavně o prevenci, záleží nám na tom, aby dálnice byla bezpečná,“ uvedl Kupka.

Na stavbě se během největší intenzity prací pohybovalo 1600 pracovníků. Vzniklo 40 nových mostních konstrukcí, 20 z nich je pro migraci zvěře. Největší mostní stavbou je estakáda u obce Nerestce, která měří 420 metrů a vede přes silnici třetí třídy, polní cestu, údolí řeky Skalice a regionální železniční trať. Druhý nejdelší most s délkou 223 metrů je u Zalužan. Další most o sedmi polích za Milínem je dlouhý 157 metrů.

Při stavbě D4 firmy zrecyklovaly téměř 100 procent vyfrézovaného asfaltu, vzniklo 750.000 metrů čtverečních nových úseků vozovky. Vytěžily dva miliony metrů krychlových zeminy, která posloužil k pokrytí náspů. Ornici pak dostali zemědělci. Pro budování podkladových vrstev dálnice se použilo kamenivo především z lokálních zdrojů, aby se snížila zejména emisní zátěž kvůli dopravě na velké vzdálenosti. Podél dálnice je vysetá speciální směs semen, které vytvářejí takzvané divoké louky, namísto tradiční monokulturní trávy. Ekologické aspekty se propisují i do technologií, které zahrnují například využití fotovoltaických panelů v operačním centru.

Řidiči si budou moci odpočinout na dvou protilehlých odpočívkách u obce Krsice, kde bude zázemí včetně 246 parkovacích míst, veřejných toalet, čerpacích stanic a restaurací.

Plnou zodpovědnost za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice bude mít 25 let společnost Via Salis Operations. Stát zůstává majitelem infrastruktury a dálnici do své správy převezme v roce 2049. Stát by jí měl pravidelně hradit 17,8 miliardy Kč jako takzvanou platbu za dostupnost.

D4 hlídá 193 kamer, problémy na ni vyhodnocuje počítačový systém

Dálnici D4 mezi Prahou a Pískem nepřetržitě monitoruje operační středisko, které je centrem nově vybudovaného Střediska správy a údržby komunikace u křižovatky Lety u Písku. V areálu je sklad s automatizovaným plněním soli do sil a sypačů, které dokážou měřit teplotu vozovky a podle toho dávkovat posyp. V areálu také sídlí policie. Dění na dálnici sledují dva operátoři, s vyhodnocováním situace jim pomáhá počítačový systém. Podle plánu by měli za jednu hodinu od vzniku problému dostat dopravu do běžného provozu. Novinářům to dnes řekli zástupci sdružení Via Salis, které část dálnice D4 postavilo a dnes zprovoznilo.

„Jsme hrdí na to, že se podařilo vybudovat velmi moderní dálnici, která je plná špičkových technologií a zároveň její stavba i provoz jsou velmi šetrné k přírodě,“ řekl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.

Celou dálnici sleduje 193 kamer, z toho 122 dálnici a zbytek odpočívadla. Jejich záběr lze měnit. Součástí kamerového systému jsou i kamery, které analyzují dopravní proud a měří rychlost. Systém měření rychlosti je ale automatický, do toho operátoři na dispečinku nezasahují.

„Bude vždy jeden měřený úsek na Písek a jeden na Příbram. Tato města budou řešit pokuty. Úseky se budou měnit a řidiči budou upozorněni na to, že vjíždějí do měřeného úseku, který bude dlouhý od necelých dvou kilometrů až po tři a půl kilometru. Na dálnici jsou také dvě váhy, abychom dokázali vymýtit z českých dálnic přetížené kamiony. Ty velmi významně poškozují dálniční infrastrukturu. A opravdu půjde i o postih těch, kteří přetíží kamiony,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Dění na dálnici sledují v operačním středisku vždy dva operátoři. K dispozici mají deset obrazovek k přímé práci, situaci také sledují na stěně složené z 20 obrazovek. Pokud na dálnici vznikne problém, zazní poplach, počítačový systém navrhne plán řešení a operátor pak začne situaci řešit, například vyšle jednotku na místo určení. Veškeré informace, které dispečink obdrží, přeposílá úřadům a systém je propojený s integrovaným záchranným systémem. Podle plánu by měli za jednu hodinu od vzniku problému dostat dopravu do běžného provozu.

V areálu se nachází několik objektů. Jeden je temperovaný, zatím slouží jako parkoviště pro šest sypačů. „Testujeme na nich zařízení, které měří teplotu vozovky a podle toho automaticky dávkuje objem soli. Slibujeme si od toho až 30 procent úspory materiálu, což je také prospěšné pro životní prostředí,“ řekl ředitel provozu Via Salis Operations Ondřej Vašek. Auta jsou variabilní, jeden člověk může během čtvrt hodiny změnit nástavbu a účel vozu. Dále ve vozovém parku mají pět dodávek. Druhá hala slouží jako sklad veškerého zařízení a jako dílna.

Sklad na sůl pojme až 1000 tun. Z něho jde sůl do dvou sil, do každého se vejde 240 tun materiálu. „Proces je plně automatizovaný, sůl jde do sil a z něho do míchací stanice pro solanku,“ dodal Vašek.

Zdroj: ČTK

Z Berlína vyjel první vlak na přímé vysokorychlostní lince do Paříže

Z Berlína včera krátce po poledni vyrazil první vlak na přímé vysokorychlostní lince do Paříže. Doba cesty mezi oběma metropolemi se díky němu zkrátí z devíti na osm hodin a odpadne nutnost přestupovat. První vlak pravidelné linky z berlínského Hlavního nádraží slavnostně vypravili zástupci německých a francouzských drah Deutsche Bahn (DB) a SNCF, které na jeho provozu spolupracují, a německý ministr dopravy Volker Wissing.

Vlak ICE vyrazil na cestu dlouhou 878 kilometrů přesně podle jízdního řádu ve 12:02 a na pařížské nádraží Gare de l’Est by měl dorazit v 19:55, a to se zastávkami ve Frankfurtu nad Mohanem, Karlsruhe a Štrasburku. Spoj bude jezdit nyní pravidelně jednou denně z Berlína do Paříže i v opačném směru.

Vysokorychlostní vlak z francouzského hlavního města směrem do německé metropole vyrazil na svou cestu dnes už v 09:55. Vypravili ho ministr dopravy François Durovray a šéf SNCF Jean-Pierre Farandou. Podle jízdního řádu by měl dorazit do Berlína krátce po šesté hodině večer.

Odjezdu vlaku, který měl na řídicí kabině obrázek Braniborské brány a Eiffelovy věže, kolem poledne v Berlíně přihlíželi ministr Wissing, berlínský primátor Kai Wegner a šéf DB Richard Lutz. „Dobrá německo-francouzská spolupráce je páteří sjednocené Evropy. Nové přímé spojení vlaky ICE mezi Berlínem a Paříží je jejím symbolem,“ řekl Lutz.

Od zavedení denních rychlovlaků si představitelé obou železničních společností slibují nejen symbolické propojení hlavních měst, ale i snížení dopadů na životní prostředí. Zatímco jízda vlakem vyprodukuje dva kilogramy oxidu uhličitého na pasažéra, cestování letadlem vytváří 200 kilogramů tohoto skleníkového plynu.

Na francouzské straně bude vlak moci jet rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. V obou směrech budou mít vlaky 444 míst k sezení, čtvrtinu z nich v první třídě. Jízdenky lze pořídit od 59,99 eura (1500 Kč) do druhé třídy a od 69,99 eura (1750 Kč) do první. Německé dráhy DB v tiskové zprávě uvedly, že jsou společně s francouzským partnerem se zájmem o jízdenky pro nové přímé spojení zatím velmi spokojeny. Téměř tři čtvrtiny lístků se nyní podle nich kupují na celou trasu.

Už od prosince loňského roku spojuje Berlín s Paříží přímý noční vlak, který provozují rakouské dráhy ÖBB. Cesta s ním ale trvá více než 14 hodin.

Zdroj: ČTK

Letos stát otevře rekordních 111 km dálnic, příští rok asi 80 km

Letos státní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozní rekordních 111 kilometrů nových dálničních úseků. Příští rok to bude asi 80 kilometrů, což by byl dosud druhý nejvyšší počet. Na webu ředitelství to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. K začátku letošního roku činila délka dálniční sítě v Česku zhruba 1388 kilometrů.

„Je to poprvé v historii, kdy zprovozňujeme přes 100 kilometrů. A jsou to dlouhé souvislé tahy, které letos zprovozňujeme – dálnice D55, D3, D4,“ řekl Mátl. Stavební sezona se podle něj na přelomu roku téměř nepřeruší. Přestávka bude jen na Vánoce a hned začátkem ledna budou stavby pokračovat.

„Velmi významný bude pro českou dálniční síť také rok 2025, kdy bychom mohli zprovoznit skoro 80 kilometrů nových dálničních úseků a dokončíme dálnici D1,“ uvedl šéf ŘSD. „To bude možná druhé největší číslo v historii po letošním roce,“ doplnil.

V příštím roce je mimo jiné v plánu dokončení páteřní české dálnice D1. „Po letech všech možných útrap bychom měli na konci prosince uvést do provozu obchvat Přerova,“ sdělil Mátl. „Bude se zprovozňovat také několik úseků D35: Hořice – Sadová, Janov – Opatovec a také obchvat Vysokého Mýta. Průtah Vysokým Mýtem, který je dnes dopravně absolutně nepřijatelný, bude konečně pryč a pro obyvatele Vysokého Mýta to bude obrovská úleva,“ uvedl. Zřejmě se podle něj také zkrátí výstavba D6 u Hořoviček a Hořesedel, takže by se tyto dva úseky dlouhé asi 15 kilometrů mohly zprovoznit už na konci září.

Letos ŘSD otevřelo třeba šestikilometrový úsek D6 u Krupé na Rakovnicku. V nejbližších dnech se zřejmě otevřou D4 mezi Příbramí a Pískem, kde je 32 kilometrů dálnice nově postaveno a 16 kilometrů opraveno, obchvat Českých Budějovic na D3 a tři budované úseky D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku o délce asi 21 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Ocenění Exportér roku má opět Škoda Auto, loni vyvezla zboží za 521 miliard Kč

Společnost Škoda Auto je opět vítězem soutěže Exportér roku. Na prvním místě se firma objevuje od roku 2000, odkdy jsou na webu soutěže dostupné výsledky. Škoda Auto ve 30. ročníku soutěže zvítězila díky rekordnímu exportu za rok 2023 v hodnotě 521 miliard korun, sdělil ČTK mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona. Na druhém místě se umístil koncern Agrofert, který vyvezl zboží v hodnotě přes 126 miliard korun, a třetí příčku obsadil Foxconn CZ Group s exportem přes 125 miliard korun. Slavnostní ceremoniál se dnes konal v rezidenci pražského primátora.

Soutěž Exportér roku pořádá Hospodářská komora ČR (HK ČR) ve spolupráci se Středním podnikatelským stavem a Asociací pro podporu podnikání.

„Čeští exportéři jsou klíčovým tahounem naší ekonomiky a zaslouží si naši podporu. Právě díky nim zůstává Česká republika konkurenceschopná i v náročných mezinárodních podmínkách. Tato soutěž není jen oceněním jejich úspěchů, ale také připomínkou toho, jak důležité je vytvářet českým podnikům podmínky pro jejich další rozvoj,“ řekl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

V kategorii největšího meziročního nárůstu exportu získala ocenění zbrojařská společnost Excalibur International, jejíž vývoz mezi lety 2022 a 2023 vzrostl o téměř 138 procent. Mezi středně velkými exportéry, u kterých činí objem vývozu 100 až 500 milionů korun, zvítězila společnost Axis s nárůstem exportu o téměř 87 procent.

V kategorii firem s největším počtem exportních destinací získala první místo firma CommScope Czech Republic, která podniká v telekomunikačních technologiích a své produkty dodává do 115 zemí. Na druhé příčce pak skončila Česká zbrojovka, která vyváží do 96 zemí, a třetí příčku obsadila automobilka Škoda Auto, jejíž výrobky směřují na 95 národních trhů světa.

Soutěž tradičně také vyzdvihla nejlepší exportní transakce podpořené státem. V hodnocení České exportní banky (ČEB) zvítězila firma Škoda Transportation Group, která podle mluvčího komory zaujala svými inovativními řešeními pro veřejnou dopravu. V hodnocení Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) se na první příčce umístila firma Bednar FMT, jejíž zemědělské stroje našly uplatnění i v náročných podmínkách na Ukrajině. V hodnocení společnosti Dun & Bradstreet byl oceněn on-line prodejce kontaktních čoček a dalších produktů pro péči o oči Alensa, a to za svou stabilitu a dynamiku růstu na mezinárodních trzích.

Zdroj: ČTK

Zásadní změna v MHD pro seniory. „Nulový“ kupón teď prodlouží pohodlně přímo ve voze

Dopravní podnik Ostrava (DPO) přináší novinku pro seniory nad 65 let, kteří v ostravské MHD jezdí bezplatně. Výrazně jim zjednodušuje prodloužení tzv. „nulového“ ročního kupónu na čipové kartě ODISka. Senioři už kvůli tomu nemusejí navštívit prodejnu, prodloužit kupón mohou nově pohodlně dvěma kliknutími na validátoru přímo ve voze.

Pro prodloužení kupónu stačí stisknout na validátoru ve voze tlačítko „Kupóny“. Vybrat „nulový kupón“. Přiložit kartu. A to je vše. V každém voze DPO je několik validátorů.

„S úctou a respektem k našim seniorům se snažíme neustále zlepšovat služby, které jim usnadní život. Prodloužení nulového kupónu přímo ve voze je krok, který jim ušetří čas i cestu na prodejnu. Chceme, aby si mohli užívat cestování našimi spoji pohodlně a bez starostí. V DPO věříme, že moderní technologie by měly sloužit lidem a přinášet jednoduchá, praktická a dostupná řešení,“ uvádí generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

„Jsem rád, že Dopravní podnik Ostrava přichází s další inovací, která usnadní život našim cestujícím. Možnost prodloužit nulový kupón přímo ve voze je ukázkou, jak moderní technologie mohou zpříjemnit každodenní cestování po našem městě. Ostrava dlouhodobě podporuje dostupnou, pohodlnou a přívětivou veřejnou dopravu pro všechny generace,“ říká náměstek primátora pro dopravu Břetislav Riger.

„Nulový“ kupón na čipové kartě ODISka mohli cestující doposud prodloužit na přepážce v zákaznickém centru, v jízdenkomatech nebo eshopu DPO.

Zdroj: DPO

Logistický kalendář