Domů Blog Strana 158

ČD zatím na nový zabezpečovač ETCS proškolily dvě třetiny strojvedoucích

České dráhy (ČD) zatím na nový vlakový zabezpečovač ETCS proškolily více než 750 strojvedoucích, zhruba dvě třetiny. Všichni strojvedoucí RegioJetu dokončili teoretickou část školení a začínají praktickou část. Leo Express zatím zabezpečovač instaluje a s výcvikem bude začínat. ČTK to řekli mluvčí dopravců. Železniční dopravci jsou kvůli novému opatření Drážního úřadu od srpna povinni jezdit pod dohledem ETCS při splnění tří podmínek. Traťový úsek musí být vybaven novým systémem, lokomotiva musí mít mobilní část ETCS a strojvedoucí musí být řádně vyškolený.

Výhradní provoz s ETCS začne na 1260 kilometrech koridorových tratí od ledna příštího roku, stát se ale snaží s ohledem na červnovou tragickou srážku vlaků v Pardubicích zavádění urychlit. ETCS funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak.

ČD zatím proškolily více než dvě třetiny z potřebného počtu strojvedoucích, kteří budou jezdit pod dohledem ETCS, řekl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. U národního dopravce je zaměstnáno 3300 strojvedoucích. Palubní část zabezpečovače ETCS má nainstalovanou ve více než 420 vozidlech, dodal Šťáhlavský.

RegioJet (RJ) podle provozního ředitele Jiřího Jahelky proškolil všechny strojvedoucí teoreticky, aktuálně začínají s praktickou částí, tedy jízdou pod dohledem ETCS a školitele. Kolik strojvedoucích RJ aktuálně zaměstnává, Jahelka neuvedl. Systémem jsou podle Jahelky vybaveny všechny vlaky PESA v Ústeckém kraji, nyní se doplňuje do lokomotiv TRAXX.

Leo Expres na vlaky s ETCS vyšle přibližně 22 strojvedoucích, s jejich výcvikem ale ještě nezačal, uvedl mluvčí dopravce Emil Sedlařík. „Nyní je ETCS nainstalováno na první prototypové jednotce a včera (v pondělí) odstartovala sériová instalace na další jednotku,“ řekl. Dopravce zatím jezdí s neaktivním ETCS. „Jakmile dojde k jeho zapnutí, začne Leo Express s výcvikem a školením strojvedoucích,“ dodal Sedlařík.

Drážní úřad opatření podle jeho mluvčí Pavlíny Strakové doplnil také seznamem traťových úseků, kde dopravci při splnění dalších podmínek budou muset ETCS používat. V tuto chvíli se opatření týká úseků Česká Třebová – Adamov, Česká Třebová – Olomouc – Prosenice, Beroun – Ejpovice nebo třech úseků na jižní Moravě.

Náklady ČD na zpětnou instalaci ETCS na stávající vlaky zatím podle Šťáhlavského činí téměř sedm miliard korun. Dráhy také pořizují nové vlaky, které už ETCS mají. „Nyní probíhají dodávky celkem 110 elektrických jednotek RegioPanter, 106 motorových jednotek RegioFox nebo 50 lokomotiv Siemens Vectron 230 v souhrnné hodnotě v řádu desítek miliard korun,“ uvedl Šťáhlavský. Důvodem pořizování vlaků je podle něj i končící životnost těch stávajících nebo zavádění bezbariérových vlaků. Jahelka náklady RJ spojené s ETCS včetně vybavení lokomotiv systémem vyčíslil na vyšší jednotky milionů.

Pracovní skupina Drážního úřadu už provedla sedm zátěžových testů ETCS na různých částech železniční sítě. Poslední zátěžový test se podle mluvčího Správy železnic (SŽ) Dušana Gavendy uskutečnil o posledním červencovém víkendu na prvním koridoru, na nejfrekventovanější české trati z Prahy přes Kolín do České Třebové. Výsledky představí SŽ společně s dalšími zástupci skupiny na tiskové konferenci v pondělí 5. srpna.

Zavádění ETCS po Česku požaduje Evropská unie. Má sjednotit odlišné zabezpečovací technologie v jednotlivých státech EU. Jde o jeden z nejvýznamnějších projektů na české železnici, řekl už dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Náklady se podle něj budou pohybovat v desítkách miliard korun.

Zdroj: ČTK

Na letiště Paříž-Orly jezdí metro s nejvyšším stupněm zabezpečení GoA4 CBTC

  • Společnost Siemens Mobility provedla modernizaci linky 14 pařížského metra s prodloužením na letiště Paříž-Orly.
  • Světová premiéra: Stávající linka se zabezpečením na úrovni GoA4 byla na podnět společnosti Île-de-France Mobilités modernizována na nejnovější generaci automatizačního systému bez řidiče – CBTC, aby se zvýšila kapacita, spolehlivost a efektivita pařížského metra, které provozuje RATP.
  • Modernizovaná trať umožní provoz automatizovaných vlaků lehkého metra bez řidiče na trase, jejíž délka se zdvojnásobila a která nyní spojuje také letiště Orly s centrem Paříže.
  • Linka byla v provozu po celou dobu realizace projektu a od roku 2025 obslouží zhruba milion cestujících denně.

Společnosti Siemens Mobility a RATP (Régie autonome des transports Parisiens) úspěšně modernizovaly a rozšířily linku 14 pařížského metra. Je to poprvé na světě, kdy byla stávající plně automatizovaná linka metra bez řidiče se stupněm automatizace GoA4 přestavěna na plně automatizovaný systém bez řidiče GoA4 nejnovější generace „Trainguard MT CBTC“, který dodala společnost Siemens Mobility. Přestavba probíhala v uplynulých šesti letech za běžného provozu. Nový systém CBTC (Commhnication Based Train Control) umožňuje efektivnější a spolehlivější provoz na celé trati, jejíž délka se díky prodloužení na sever a jih zdvojnásobila o 14 kilometrů. Navzdory zdvojnásobení délky tratě, která nově měří 28 kilometrů, zůstává interval jízdy mezi vlaky 85 sekund. Linka 14 je nyní nejdelší linkou v pařížské síti metra a v budoucnu odbaví více než milion cestujících denně. Díky tomuto rozšíření je možné cestovat z letiště Orly do centra Paříže za 20 minut a ze severních obchodních čtvrtí v Saint-Denis Pleyel na letiště Orly za pouhých 40 minut. Linka 14 se zvýšenou kapacitou, spolehlivostí a efektivitou slouží jako páteř pařížského systému veřejné dopravy a napojuje se na budoucí síť Grand Paris Express. Během šesti let se na tomto projektu podílelo více než 250 inženýrů společnosti Siemens Mobility, kteří odpracovali více než 500 000 hodin inženýrské práce.

 

Díky našemu nasazení a odborným znalostem našich týmů jsme dosáhli světového prvenství, když jsme převedli stávající trať bez řidiče na pokročilejší systém CBTC GoA4 a rozšířili automatizovanou technologii na nové úseky trati. Tato technická premiéra umožňuje lince 14 odbavit do roku 2025 až milion cestujících denně s 85sekundovým intervalem,“ řekl Michael Peter, CEO společnosti Siemens Mobility. „Včasné dokončení tohoto klíčového projektu metra pro světovou sportovní událost, kterou letos v létě hostí Paříž, poukazuje na obrovský časový tlak a společné úsilí. Jsme vděčni našim váženým partnerům v RATP za jejich důvěru a podporu, bez kterých by tento úspěch nebyl možný.“

 

Linka 14: Průkopník v automatizaci

Už v roce 1998 vybudovala společnost Siemens Mobility ve spolupráci s RATP první automatizovanou vysokokapacitní linku metra v Paříži bez řidiče. V roce 2018 získala společnost Siemens Mobility zakázku na generální rekonstrukci automatizační technologie linky, při níž nahradila 26 let starý systém „METEOR“ pokročilým systémem Trainguard MT CBTC GoA4. Součástí této modernizace byla výstavba nové stanice centrálního řízení provozu (OCC) a vybavení pro 72 nových vlaků metra. Společnost Siemens Mobility rozšířila automatizaci na sever do Saint-Denis-Pleyel a na jih na letiště Orly o 14 kilometrů, čímž se délka tratě zdvojnásobila na 28 km, a vyžádala si tak instalaci novější verze technologie GoA4; ta nyní spojuje letiště Orly s centrem Paříže za pouhých 20 minut a umožňuje cestovat ze Saint-Denis Pleyel na Orly za pouhých 40 minut.

 

Zabezpečovací systémem CBTC GoA4 vybaví společnost Siemens Mobility také budoucí linky Grand Paris Express, novou 200 kilometrů dlouhou síť automatického metra, která se v současné době buduje v regionu Ile-de-France. Společnost Siemens Mobility získala zakázku na automatizaci linek 15, 16 a 17.

 

Technologické řešení pro optimalizovaný provoz

Systém Trainguard MT CBTC je špičkové vysoce výkonné řešení CBTC od společnosti Siemens Mobility, které provozovatelům umožňuje maximalizovat kapacitu sítě tím, že na trať nasadí více vlaků, navíc s dosažením vyšší spolehlivosti a nižší spotřeby energie. Rádiová technologie přesně určuje polohu každého vlaku na trati a řídí jeho rychlost. To zvyšuje bezpečnost s ohledem na cestující a zároveň umožňuje průběžně aktualizovat stav železničního systému, což vede k menšímu počtu zpoždění a aktuálnějším informacím o jízdě. Trainguard MT CBTC je součástí portfolia CBTC společnosti Siemens Mobility, které je využíváno na pěti kontinentech, ve 25 zemích, 49 městech, u 56 zákazníků, na 96 linkách metra, na 3 000 km tratí a ve 4 351 vybavených vlacích.

Zdroj: Siemens Mobility, s. r. o.

Správa železnic vydala již třetí Zprávu o udržitelnosti

Správa železnic se v roce 2021 začala systematicky věnovat výkaznictví organizace o udržitelnosti s ohledem na požadavek hodnotit a vykazovat dopady činnosti a investic organizace v oblasti životního prostředí, sociálních vztahů, společenské odpovědnosti a správy a řízení (ESG). Zpracování a edice Zpráv o udržitelnosti Správy železnic vycházelo ze Strategie udržitelnosti organizace a z vazby na cíle udržitelného rozvoje OSN na období 2015–2030.

Zpráva o udržitelnosti dokládá, že kromě odpovědné péče o železnici se organizace dlouhodobě věnuje i širší roli ve společnosti. Investice směřují do obnovitelných zdrojů energie, rozvoje propojení na jiné dopravní módy pro přepravu cestujících i nákladu a proaktivně Správa železnic vytváří podmínky pro inovace.

Zpráva o udržitelnosti 2023 je svým obsahem a strukturou posledním dokumentem před implementací nového závazného právního rámce EU stanoveného Evropskými standardy výkaznictví o udržitelnosti (ESRS) a taxonomií EU v organizaci. Budoucí postup tak plně zohlední ustanovení nařízení EP a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (vytvoření klasifikačního systému environmentálně udržitelných hospodářských činností za účelem zvýšení udržitelných investic a boje proti klamavé ekologické reklamě, tzv. greenwashingu, finančních produktů, jež neoprávněně tvrdí, že jsou udržitelné) a dále směrnice EP a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD).

Správa železnic postup implementace výkaznictví o udržitelnosti koordinuje s Ministerstvem dopravy a státem vlastněnou Skupinou České dráhy.

Podrobnosti zde.

Zdroj: ŽESNAD

Výstava Pražská doprava za 1. světové války je nově ke zhlédnutí v Muzeu MHD

O víkendu uběhlo 110 let od začátku 1. světové války, události, která velmi ovlivnila životy v celé zemi – potažmo v pražské veřejné dopravě. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) připravil k tomuto výročí příležitostnou výstavu na celkem 13 panelech v Muzeu MHD ve střešovické vozovně. K této doposud poměrně opomíjené události v expozici DPP přináší další nové zajímavosti a podrobnosti. Výstava bude veřejnosti přístupná od středy 31. 7. do neděle 17. 11. 2024.

 

Jednotlivé panely mapují dobu před válkou, následnou mobilizaci, nákladní dopravu, sanitní a pohřební tramvaje, ženy ve službách Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, neboť muži odešli na frontu, běžný život za války, konec války a vznik Československé republiky. Návštěvníci se tak dozvědí více o vozech, které jezdily v době války a jsou součástí sbírky Muzea MHD. Není vynechána ani doprava po válce, přičemž návrat k normálnímu životu trval dlouho. Poprvé také DPP přináší první část seznamu osob, které se z války ke službě v Elektrických podnicích už nevrátily.

 

„Jsem velice rád, že naše Muzeum MHD žije a není pouze pro úzce zaměřené fanoušky vozidel, ale pro širokou veřejnost a zejména rodiny s dětmi,“ říká Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

Na výstavě se podíleli kromě vydavatelství Pražské příběhy (Dan Hrubý a Helena Zahrádecká) také Ondřej Láska, Robert Mara a František Prošek, za což jim patří od DPP velké poděkování.

 

Muzeum MHD je do konce prázdnin přístupné veřejnosti ve středu, v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin. Od září o víkendech a státních svátcích od 9 do 17 hodin. V letošním roce Muzeum MHD navštívilo v návštěvních dnech bezmála 20 tisíc osob. Více o Muzeu MHD a plánovaných akcích je k dispozici zde: Muzeum MHD | Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dpp.cz)

Zdroj: DPP

AsstrA expanduje do Bombaje

Mezinárodní dopravní a logistická společnost AsstrA s potěšením oznamuje otevření nové kanceláře v indické Bombaji. Tato nová pobočka se nachází v obchodním centru města v Supreme Business Park, B Wing, 5th Floor, Hiranandani Powai, Mumbai, Office 539, 400076, a zahájí provoz 1. srpna 2024 a nabídne komplexní škálu dopravních a logistických služeb.

„Bombaj jako největší indické hospodářské a obchodní centrum byla strategickou volbou pro naši novou kancelář. Prvotřídní poloha města umožňuje AsstrA přístup ke klíčovým obchodním trasám, což nám umožňuje efektivně podporovat mezinárodní logistické řetězce a uspokojovat potřeby našich klientů v regionu,“ říká Tatyana Gaevskaya, Country Manager AsstrA AG India. „Těšíme se, že od 1. srpna 2024 přivítáme naše klienty a partnery v naší nové pobočce v Bombaji.“

„Otevření kanceláře v Bombaji znamená významný krok v globální strategii expanze AsstrA. Naším cílem je zlepšit naše logistické schopnosti v Indii, poskytovat špičkové služby v letecké, námořní a intermodální nákladní dopravě, celním odbavení a komplexních logistických řešeních. Tato nová kancelář bude klíčová pro posílení naší přítomnosti na indickém trhu a zlepšení služeb zákazníkům v celé Asii a na Středním východě,“ říká Vjačeslav Gural, ředitel pro země Asie a Středního východu.

Pro více informací a dotazy ohledně partnerství nás prosím kontaktujte na india@asstra.com.

Zdroj: AsstrA

Největší síť boxů v Česku bude ještě dostupnější. Zásilkovna na své Z-BOXy instaluje klávesnice

Zásilkovna, přední česká logistická společnost, začala na své Z-BOXy instalovat tlačítkové klávesnice. Společnost tím reaguje na požadavky zákazníků a zvyšuje dostupnost svých služeb. Vyzvedávání zásilek přes automatické boxy bude ještě jednodušší. Do konce roku plánuje Zásilkovna instalaci klávesnic na všechny své Z-BOXy v Česku, Maďarsku a na Slovensku.

Z-BOXy umožňují rychlý výdej a podání zásilek bez front, jsou napájeny solárními panely a fungují nonstop. Zásilkovna v Česku dlouhodobě disponuje nejhustší sítí kamenných výdejních míst (5 600) a Z-BOXů (4 100).

„Když jsme v roce 2020 postavili první Z-BOX, věřili jsme, že si naši zákazníci tento produkt oblíbí. Jsem rád, že se naše myšlenka potvrdila a dnes máme v Česku nejširší síť nejen výdejních míst, ale i boxů. Naše služby, produkty a inovace jsou postavené na základě přání a zpětné vazby od zákazníků a jinak tomu není ani v tomto případě. Díky novým klávesnicím jsou Z-BOXy ještě dostupnější a vyzvednutí je jednodušší. Věříme, že tuto novinku ocení lidé, kteří se nekamarádí s chytrými telefony nebo jej zkrátka nemají po ruce. Zásilky ze Z-BOXu si tak může vyzvednout opravdu kdokoliv a kdekoliv,“ komentuje David Soukup, ředitel sítě výdejních míst a Z-BOXů Packety, mateřské společnosti Zásilkovny. „Momentálně instalujeme klávesnice primárně ve velkých městech a jsme na čísle zhruba 1 000 instalací v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Do konce roku chceme mít klávesnice na každém Z-BOXu v naší síti,“ dodává David Soukup.

„Když jsem přijal roli CEO Packety, věděl jsem, že nastupuji do firmy, kterou mají rádi nejen zaměstnanci, ale především zákazníci. Jsem přesvědčen, že Zásilkovna je firma, která staví zákazníka do středu svého vesmíru. Mým cílem je v tomto směru pokračovat a posunout zákaznickou zkušenost ještě o úroveň výš. Chceme, aby celý proces doručení zásilky byl pro zákazníka jednoduchý, intuitivní a naprosto bezstarostný. Věřím, že instalací klávesnic na všechny Z-BOXy jsme se vydali správným směrem, tedy blíže k našim zákazníkům,“ komentuje Erich Čomor, CEO skupiny Packeta.

Jak to funguje
Pokud si zákazník zvolí doručení do Z-BOXu s klávesnicí, obdrží e-mailem 6místný kód (ten najde také v mobilní aplikaci Zásilkovna nebo v SMS). Kód stačí zadat na klávesnici, potvrdit a schránka Z-BOXu se otevře. Z-BOXy lze i nadále obsluhovat bezkontaktně pomocí aplikace Zásilkovna.

Zdroj: Reliant

Moravskoslezský kraj protíná přes 735 km silnic a k tomu 750 mostů ve správě Ředitelství silnic a dálnic

Statistika informačního systému silniční a dálniční sítě České republiky eviduje na území Moravskoslezského kraje celkem 3494,4 km silnic zařazených do všech kategorií. Z uvedeného počtu ŘSD spravuje 128 km dálnic a 607,8 km silnic I. třídy, což je dohromady 21,1 % (zbytek představují komunikace II. a III. tříd.). Největší podíl dálnic v kraji najdeme v okrese Nový Jičín (48,5 km), nejdelší síť silnic I. třídy vede okresem Bruntál (150,2 km).

 

V rámci použitého povrchu dálnic a silnic I. třídy jednoznačně převažuje asfalt před betonem. Přesné výhody nebo standardy použití nelze jmenovat, aplikace konkrétního povrchu se při stavbě či opravě posuzuje individuálně během formování projektové dokumentace.

 

Po celém Moravskoslezském kraji bylo postaveno zprovozněných 1 929 mostů, z toho 257 kusů je situováno na dálnice a 493 kusů na silnice I. třídy čili pod dohledem ŘSD. Nejvíce dálničních mostů patří do okresu Frýdek-Místek (89 kusů, délka 7,4 km) a mezi počty mostů silnic I. třídy znovu vítězí region Frýdku-Místku (149 kusů, délka 9,7 km).

 

Veřejně přístupná data prochází aktualizací pravidelně dvakrát ročně. Přehledný souhrn je k dispozici na oficiálních stránkách www.rsd.cz (Silnice a dálnice > Délky a další data komunikací).

Zdroj: ŘSD

Nejvyšší žalobce podal dovolání kvůli kopii parkovací karty pro invalidy

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nesouhlasí se zproštěním ženy, která v Praze neoprávněně používala okopírovanou parkovací kartu pro invalidy. Městský soud v Praze ji zprostil obžaloby kvůli tomu, že nešlo o přímý padělek z originálu, ale o kopii padělku, což podle něj za daných okolností není trestné. Žalobci trvají na tom, že se dopustila padělání, rozhodne tak Nejvyšší soud. Dovolání je dostupné na webu veřejné žaloby.

Před soudem původně stanula jak žena, tak její manžel, od kterého si kopii parkovací karty dále barevně okopírovala a kartu pak zalaminovala. Obvodní soud pro Prahu 7 uznal vinnými oba dva, ženě uložil peněžitý trest 40.000 korun. Městský soud potvrdil rozsudek nad mužem, ženu však zprostil obžaloby s vysvětlením, že neměla padělek veřejné listiny, ale pouze neověřenou kopii takového padělku.

„Výklad, který zastává odvolací městský soud, by vedl k absurdním důsledkům,“ varoval v dovolání nejvyšší státní zástupce. Městský soud podle něj mylně aplikoval starší judikaturu Nejvyššího soudu.

„‚Padělání‘, které by bylo provedeno jakýmkoli jiným způsobem než vlastním pozměněním originálu pravé veřejné listiny, by nemohlo být považováno za trestný čin, pokud by tato listina neobsahovala zároveň padělané úřední ověření, neboť žádný takto vytvořený padělek pochopitelně nelze označit za ‚originál veřejné listiny‘,“ polemizoval Stříž v dovolání s rozsudkem městského soudu.

Podle šéfa žalobců není pochyb o tom, že řidička padělala průkaz člověka se zdravotním postižením s cílem, aby mohla parkovat na vyhrazeném místě. Padělek sice nebyl dokonalý, ale přesto mohl někoho oklamat.

Obvodní soud by měl nyní předat dovolání spolu se spisem Nejvyššímu soudu, jehož rozhodnutí lze s ohledem na průměrnou délku řízení očekávat za několik týdnů až měsíců. Stříž žádá, aby nejvyšší instance vrátila kauzu k městskému soudu.

Zdroj: ČTK

Pošta prodala v pololetí nemovitosti za půl miliardy Kč, loni za 690 milionů

Česká pošta v letošním prvním pololetí prodala nemovitosti za téměř půl miliardy korun. Loni za celý rok to byly nepotřebné budovy a pozemky za 690 milionů Kč, o rok dříve 50 budov za 1,2 miliardy Kč. ČTK to řekl mluvčí Matyáš Vitík.

Prodej majetku se podle Vitíka koná kontinuálně bez ohledu na loňské zrušení 300 poboček. Loni pošta prodala 45 budov. Podnik naopak ustoupil od prodeje takzvané hlavní pošty na rohu Jindřišské ulice a ulice Politických vězňů v Praze 1 za zhruba 1,5 miliardy korun. I s tímto objektem letos pošta počítala s výnosem z prodeje nemovitostí kolem 2,5 miliardy korun.

„Aktuálně není vypsaná žádná nabídka na odkup Jindřišské, variant, jak s budovou dále nakládat, je více. Jedou z nich je možnost vypsání zakázky na lease agenta, který by s prodejem budovy pomohl,“ řekl mluvčí.

Do budoucna pošta počítá vedle odprodeje nemovitostí i s možnou nabídkou části podniku zabývající se balíkovými službami. Komerční Balíkovna by se měla od státního podniku oddělit v příštím roce. „Česká pošta začátkem srpna vypíše výběrové řízení na poradce, který jí pomůže s aspekty, které souvisí s ekonomickou a právní transakcí, jejímž předmětem bude právě Balíkovna. Jednou z variant je prodej 100 procent Balíkovny. Časový horizont předpokládáme do 12 měsíců od výběru poradce,“ dodal mluvčí.

Výnos z prodeje Balíkovny podle vyjádření generálního ředitele pošty Miroslava Štěpána na serveru Seznam Zprávy nepřekročí čtyři miliardy korun, ale může být i mnohem nižší. Bude záležet na předmětu transakce. Podle něj má jít o prodej majority až 100 procent.

Výnosy z prodeje majetku pošta používá k investicím do pobočkové sítě, příjem z případného prodeje Balíkovny by podle Štěpána využila na modernizaci sítě a financování transformačního procesu. Loni podnik vykázal ztrátu 756 milionů korun, což je o jednu miliardu méně než v předchozím roce. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Letos počítá s hospodařením okolo nuly.

Zdroj: ČTK

NKÚ: Dotace na přepravu zboží po tratích a vodě nepomohly, roste silniční doprava

Vliv dotací od státu i Evropské unie na rozvoj nákladní kombinované dopravy, které měly posílit přepravu zboží po železnici či vodě a snížit dopravu po silnicích, je minimální. Místo toho silniční nákladní doprava roste, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě k výsledkům kontroly dotací. Železniční nákladní doprava navzdory dotacím podle zprávy stagnuje a vodní nákladní doprava téměř neexistuje. Ministerstvo dopravy v reakci na výsledky prověrky sdělilo ČTK, že železniční dopravu ve sledovaném období negativně zasáhla pandemie nemoci covid-19 i pokles přepravy uhlí a dalších komodit. Je podle úřadu také potřeba investovat do zvýšení kapacity tratí.

Ministerstvo plánovalo podle NKÚ ve snaze o ekologičtější přepravu zboží podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 miliardy korun. Nakonec podpořilo 14 projektů a vydalo na ně 650 milionů. Podle NKÚ tak nevyužilo 86 procent vyčleněných peněz. Existuje riziko, že národní cíl převést do roku 2030 celkem 30 procent silniční nákladní dopravy na vzdálenosti nad 300 kilometrů na železnici nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebude splněn, uvedli kontroloři.

„Tento cíl je stanoven celoevropsky a musí být tudíž výsledkem spolupůsobení opatření napříč EU. Nemá smysl jej vyhodnocovat pouze národně,“ reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva František Jemelka. „Železnice musí být nově zaměřena na přepravy probíhající po silnici, a to ve formě spolupráce silničních a železničních dopravců v kontinentální kombinované dopravě. To je ale teprve v počátcích,“ doplnil.

Ministerstvu se například podle NKÚ nepodařilo odstranit překážky rozvoje kombinované dopravy. V případě železnice je to podle úřadu nedostatečná kapacita infrastruktury, kterou z velké části vyčerpávají osobní vlaky. Podle ministerstva využití železnice limituje, že v případě potíží na některé trati jsou malé možnosti pro využití jiné trasy. „Například do Německa má ČR stále pouze jediný elektrizovaný a dvoukolejný tah,“ sdělil mluvčí. „Pracujeme na zlepšení této situace a usilujeme o urychlení přípravy projektů také na německé straně,“ doplnil.

Další příčinou je nedostatečná spolehlivost železniční dopravy nebo vysoké poplatky za využití železnic v porovnání se zpoplatněním silnic. „Využití vodní cesty v nákladní kombinované dopravě prakticky neexistuje. Brání tomu dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty,“ sdělil úřad. Silniční nákladní doprava přitom roste, počet kilometrů ujetých nákladními vozidly nad 12 tun mezi roky 2015 a 2023 stoupl podle úřadu o téměř 30 procent.

„Pokles objemu přepraveného zboží po železnici je zákonitý, neboť dosud železnice vozila zejména hromadné substráty, jako je uhlí, dřevo, železářské výrobky a podobně. V rámci klimatických opatření je ale spotřeba fosilních paliv utlumovaná, a proto přeprava fosilních paliv klesá,“ uvedl mluvčí ministerstva. Také železářský průmysl má v Česku podle něj potíže a lesy zase musí dorůst po kůrovcové kalamitě. Na výkony železniční a kombinované dopravy v minulých letech měly podle ministerstva negativní dopad i pandemie a válka na Ukrajině.

U šesti ze 14 kontrolovaných projektů existuje podle NKÚ riziko, že nepřinesou předpokládaný výsledek. Jako příklad uvádí výstavbu překladiště v Kolíně, kde dotace od ministerstva byla 46,5 milionu. Podle projektu se měl přepravovaný objem v kombinované dopravě pohybovat ročně mezi 272.000 až 301.000 tunami, ale v roce 2020 byl nulový. V roce 2022 činil 36 procent z plánovaného objemu. U dvou kontrolovaných projektů zjistil NKÚ neoprávněné využití peněz. Ministerstvo uvedlo, že sleduje výkonnostní ukazatele projektů a v případě jejich neplnění, nebo neoprávněného použití dotací, bude peníze vymáhat zpět.

Podle informací několika ministerstev z letošního jara využil stát za 20 let členství v EU nejméně 23 procent peněz z evropských fondů právě v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal víc než 467 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář