Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) požádal v otevřeném dopisu ministra dopravy Martina Kupku (ODS), aby zrušil poplatek na budovaném obchvatu Českých Budějovic. Ministerstvo zrušení poplatku pro úsek, který bude součástí dálnice D3, zatím odmítá. Zavedení poplatku by znamenalo, že tranzitní doprava by dál projížděla městem, uvedl Kuba v dopisu, který zaslal i médiím. Úsek D3, který vytvoří obchvat Českých Budějovic, chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznit ještě letos.
Hejtman uvedl, že rozumí snaze ministerstva dopravy omezit množství nezpoplatněných úseků, protože výstavba dálnic něco stojí. Situace na obchvatu Českých Budějovic je ale podle něj odlišná. „Budějovičtí obyvatelé historicky od minulých vedení města vždy poslouchali, že dálnice nebude v úseku obchvatu zpoplatněna, protože bude v blízkosti města a může být používána právě pro dopravu v aglomeraci,“ uvedl Kuba.
Hejtman připustil, že situace se změnila kvůli snížení počtu nájezdů na dálnici v okolí města. Počítalo se podle něj se stavbou pěti nájezdů, které by umožnily dálnici využívat pro dopravu mezi částmi města. „Bohužel ta samá vedení města pak paradoxně sama odmítla vybudování některých sjezdů a z plánovaných pěti zbyly pouze tři. Právě to teď velmi omezuje využití dálnice pro obyvatele města,“ uvedl hejtman.
O zrušení poplatku požádalo také současné vedení města. Stejně jako hejtman se obává, že pokud by na obchvat směla auta pouze s dálniční známkou, řada řidičů ho nebude chtít používat a dopravní situace v Českých Budějovic zůstane komplikovaná.
Obchvat Českých Budějovic povede od sjezdu na Úsilné na 131. kilometru po sjezd na Roudné na 141. kilometru. Po zprovoznění obchvatu a dalších úseků budované dálnice v prosinci letošního roku řidiči projedou po D3 od Tábora až po Kaplici na Českokrumlovsku.
V provozu je teď 70 kilometrů dálnice D3, která propojí Prahu s Českými Budějovicemi a s rakouskými hranicemi. Celá dálnice D3 bude dlouhá 170 kilometrů a ŘSD plánuje její kompletní dokončení do roku 2031.
Element Logic v květnu za pouhé dva týdny rozšířil automatizovaný sklad pro Sport Vision, společnost specializující se na maloobchodní prodej sportovního zboží. Po necelém roce fungování technologie AutoStore® ve skladu ve slovenské Seredi se Sport Vision rozhodl pro jeho rozšíření a ušetřil dalších 30 % skladové plochy. Celkem 42 robotů nyní naskladňuje a vychystává zboží na ploše o rozloze přibližně 3 000 m2.
Po pouhém roce fungování nového automatizovaného skladu se firma Sport Vision rozhodla o další rozšíření systému AutoStore®. O to se přední dodavatel této technologie, společnost Element Logic, postaral během 14 dní, a to za plného provozu, bez nutnosti odstávky skladu. „Unikátnost a velká přednost technologie AutoStore je její obrovská flexibilita. Prakticky okamžitě dokážeme reagovat na potřeby zákazníka a automatizovaný sklad rychle upravit jak do velikosti, tak z pohledu funkcionality. Úpravy jsme schopni realizovat tak, abychom nezasáhli do běžného chodu skladu a neomezili proces vychystávání zboží,“ říká Jindřich Kadeřávek, CEO společnosti Element Logic Česká republika.
Společnost Sport Vision výrazně navyšuje tržní podíl v celkem 13 zemích Evropy a její růst si žádal rychlé rozšíření skladu. „Rozšíření stávajícího AutoStore ve skladu v slovenské Seredi jsme zvládli za 14 dní, aniž bychom omezili chod skladu. Každý projekt je individuální a automatizaci skladů navrhujeme pro každého klienta tak, aby řešení bylo co nejefektivnější na základě mnoha parametrů. Velmi důležité je však také vzájemné pochopení, ke kterému ve Sport Vision díky profesionálnímu týmu, a především řediteli logistiky Tomislavu Dobrijevići došlo, a tak jsme mohli další rozšíření velmi rychle zrealizovat,“ dodává Jindřich Kadeřávek.
Významná úspora skladové plochy
Po rozšíření se jedná o 30 % úspory co do prostoru. Kromě toho dochází také k významnému zvýšení výkonu skladu. „Rozšíření AutoStore jsme sice původně plánovali až nejdříve po dvou letech od původní implementace, ale velmi brzy jsme poznali výhody a úspory, které nám automatizace přinesla. Toto automatizované řešení od Element Logic nám umožňuje obsluhovat internetové zákazníky i naše prodejny mnohem rychleji, s menší chybovostí a vyšší přesností. Vyzdvihnout je nutné také rychlost a pohotovost při rozšíření skladu,“ říká Tomislav Dobrijević, Group Logistic Director společnosti Sport Vision.
Rozšířený sklad nyní obsluhuje 42 robotů nové řady R5+ a 15 portů. AutoStore® s celkem 85 000 binů nyní funguje ve skladu o rozloze 3 010 m2. Kromě toho Element Logic při instalaci AutoStore® využívá software eManager, který Sport Vision umožňuje kontrolu umístění výrobků, stavu zásob, zpracování vratek, doplňování a vychystávání.
Specifikace inovovaného projektu automatizovaného skladu ve slovenské Seredi:
Investice výši 6,2 milionů EUR
+ 25 000 plastových boxů (binů), nově celkem 85 000 boxů
15 pracovních portů pro naskladnění nebo vyskladnění
+ 2 roboti, celkem tedy 42 robotů
Rozloha AutoStore® + 680 m2 celková plocha nyní 3010 m2
Sport Vision je lídrem v oblasti sportovního maloobchodu na Balkáně. Byla založena v roce 1996 jako společnost, jejíž hlavní činností je obchod, maloobchod a velkoobchod ve sportovním odvětví. Dnes Sport Vision zaměstnává 5 500 pracovníků a působí ve 13 zemích – v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Slovinsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii, Rumunsku, Bulharsku, Řecku, Maďarsku, České republice a na Slovensku, přičemž se sídlo společnosti nachází v Bělehradě. Úspěch Sport Vision je založen na profesionalitě, spolehlivosti a inovacích, kterých si vážíme a které chceme nabízet našim klientům, partnerům, spotřebitelům a zaměstnancům.
Element Logic je norská společnost, která se za posledních 30 let stala přední technologickou a intralogistickou společností. Navrhuje, implementuje a dodává širokou škálu automatizovaných a statických skladových řešení pro společnosti/firmy různých velikostí z různých odvětví nejen v Evropě. Chytrá řešení zrychlují expediční proces. Robotická a softwarová řešení optimalizují intralogistické procesy a současně velmi efektivně snižují náklady, čímž pomáhají společnostem dosáhnout vyšší ziskovost. Optimalizace skladů je možná pro všechny velikosti ve všech odvětvích – od elektronických součástek, spotřební elektroniky, přes léčiva, po oděvy a sportovní vybavení.
Častá čekání před staženými závorami ve Velké Chuchli budou už brzy minulostí, Správa železnic vybrala zhotovitele výstavby nadjezdu. Ve výběrovém řízení uspěly společnosti Váhostav a Colas, které podaly nejlepší nabídku ve výši 474,6 milionu korun. Podle smlouvy nejprve vypracují projektovou dokumentaci, příští rok na jaře pak dojde k zahájení samotných stavebních prací. Ty potrvají do začátku roku 2027. Dokončení nadjezdu přinese výrazné zvýšení bezpečnosti silničního i železničního provozu.
Hlavním účelem stavby je odstranění čtyřkolejného přejezdu ve Starochuchelské ulici, který kříží frekventovanou železniční trať z Prahy do Berouna.
V první etapě prací dojde k výstavbě silničního nadjezdu. Povede ze Starochuchelské ulice přes koryto potoka Vrutice po nově zrekonstruované ulici Nad Drahou, která bude na straně železnice podepřena novou opěrnou zdí. Zhruba v místě křížení ulice Na Mrázovce s ulicí Nad Drahou mimoúrovňově překročí železniční trať a vyústí v Mezichuchelské ulici. Nadjezd bude doplněn po jedné straně chodníkem pro pěší.
Po výstavbě silničního nadjezdu dojde ke zrušení přejezdu, v jeho stávající poloze vznikne bezbariérový podchod pro pěší. Východy z něj se vybudují ve Starochuchelské, Dostihové a Radotínské ulici, čímž dojde i k přímému napojení na novou železniční zastávku Praha-Velká Chuchle.
Ostravská společnost PST CLC Mitsui-Soko, která je poskytovatelem celních, skladovacích a přepravních služeb, vytvořila ve fiskálním roce končícím 31. března tržby 931 milionů korun. Proti 1,16 miliardy korun v předchozím roce byly mírně nižší. Hospodaření společnosti skončilo čistým ziskem 48,3 milionu korun, o rok dříve to bylo 57,8 milionu korun. Vyplývá to z údajů ve výroční zprávě firmy zveřejněné ve sbírce listin. V tiskové zprávě firma uvedla, že šlo o poměrně těžký rok, kdy na obrat negativně působil například pokles objemů námořních přeprav.
Negativní vliv na náklady mělo také to, že se nově otevřený sklad v Pohořelicích u Brna zaplňoval velmi pomalu, postupně. „Velký zájem byl tradičně o celní služby. V závěru fiskálního roku se společnosti PST CLC Mitsui-Soko podařilo získat významného klienta na Slovensku, což se výrazně projeví na úspěchu stávajícího fiskálního roku,“ uvedla firma.
Finanční ředitel David Zimandl uvedl, že firma vytvořila systém dashboardů, tedy panelů, díky kterým má aktuální on-line data z jednotlivých skladů. „Můžeme tak vše jednoduše porovnávat a vyhodnocovat. Našim cílem je zvýšení výkonnosti firmy, tedy profitability, k čemž už teď dashboardy výrazně napomáhají,“ uvedl Zimandl.
Pokud letos nenastane žádná nenadálá událost, lze podle firmy předpokládat, že aktuální fiskální rok skončí velmi pozitivně. „V ekonomice se projevuje i současná situace týkající se námořních přeprav. Lodě kvůli bezpečnosti neproplouvají přes Suezský průplav, plují delší trasou, kvůli čemuž se zvýšily ceny přeprav. Velmi se daří celním službám, získali jsme řadu nových klientů,“ uvedl Zimandl.
PST CLC Mitsui-Soko působí na českém a evropském trhu od roku 1991, od spojení s japonskou logistickou společností Mitsui-Soko Group v roce 2012 patří k největším globálním hráčům v oboru. Firma zajišťuje přepravu zboží a vyřízení celních formalit, uskladnění zboží ve svých logistických centrech, která mají rovněž status celních a daňových skladů, i distribuci ke konečným uživatelům. Společnost má téměř 400 zaměstnanců.
Městské dopravní podniky patřící do Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) loni přepravily téměř 1,9 miliardy cestujících, meziročně o zhruba sedm procent více. Vyšší zájem o městskou hromadnou dopravu (MHD) vedl i k rozšiřování sítě jejích linek a vozy MHD najely i více kilometrů, a to 323 milionů kilometrů, zatímco v roce 2022 to bylo 321 milionů. Vyplývá to ze statistické ročenky SDP ČR, které sdružuje 22 největších českých provozovatelů městské hromadné dopravy.
Podle mluvčí sdružení Lindy Hailichové vyšší čísla ukazují, že se Češi po pandemii covidu-19 opět více spoléhají na veřejnou dopravu.
„Nárůst počtu přepravených cestujících i dopravních výkonů je pro nás povzbuzením a důkazem, že opatření přijatá na podporu veřejné dopravy jsou účinná,“ uvedl předseda sdružení Tomáš Pelikán. Dopravní podniky podle něj pokračují v modernizaci vozového parku a zlepšování služeb pro cestující, aby MHD mohla lépe konkurovat individuální automobilové dopravě. Přibývají například tramvajové nebo trolejbusové tratě.
SDP ČR sdružuje například dopravní podniky v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci a Jablonci nad Nisou nebo v Olomouci.
Za první pololetí letošního roku zaplatili provozovatelé nákladních automobilů na mýtném 8,5 miliardy korun, což je meziročně o jednu miliardu více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. V červnu dopravci uhradili téměř 1,5 miliardy korun, zhruba o desetinu více než loni v červnu. Výběr mýtného rostl ve všech měsících prvního pololetí.
Pokles mýtný systém zaznamenal v intenzitě nákladní přepravy. Počet mýtných transakcí v červnu meziročně klesl o čtyři procenta na přibližně 98 milionů. Růst výběru je podle CzechToll způsoben změnou mýtných sazeb od letošního března a vyšším podílem jízd po dálnicích.
Na letos zavedeném poplatku za emise oxidu uhličitého vybral stát v červnu téměř 221 milionů korun, na celkovém výběru se nový poplatek podílel přibližně 15 procenty. Za poplatek za užití pozemní komunikace dopravci v červnu zaplatili téměř 1,173 miliardy korun, na výběru se poplatek podílel 80 procenty. Zbylých 68 milionů korun tvoří poplatek za náklady způsobené hlukem a znečištěním ovzduší, uvedl CzechToll.
Většinu peněz, 89 procent, stát v prvním pololetí vybral za jízdu po dálnicích, za kterou dopravci zaplatili více než 7,5 miliardy korun. Zbytek, 968 milionů korun, dopravci uhradili za jízdu po zpoplatněných silnicích první třídy. Za emise oxidu uhličitého uhradili dopravci od zavedení poplatku v březnu do konce června téměř 865 milionů korun.
V letošním roce zatím rostl výběr mýtného ve všech měsících, meziročně nejvíce v dubnu, kdy stát oproti loňsku vybral o 34 procent více. Nejmenší nárůst zaznamenal systém v lednu, kdy výběr mýtného vzrostl o 6,1 procenta.
Na konci prvního pololetí bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno přibližně 859.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho zhruba 680.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům přibližně 654.000 palubních jednotek.
Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA, se letos stala jednou z nových Tváří Udržitelnosti. Tento titul jí byl udělen v rámci projektu [ta] Udržitelnost, prvního českého přehledu expertů v oblasti udržitelnosti. Projekt [ta] Udržitelnost přináší neotřelý pohled, praktické příklady, reálné zkušenosti i vize, které mají zástupci klíčových oblastí pro budoucnost Česka. Podle Ivy v letošním roce v rámci udržitelnosti sledujeme v obalovém průmyslu přechod na cirkulární ekonomiku a zvýšené využívání ekologicky šetrných materiálů.
„Naším cílem je vyvíjet obaly, které budou schopny sledovat a prodloužit životnost produktů,“ uvedla Iva Werbynská. „Firmy budou investovat do vývoje a implementace obalů vyrobených z recyklovaného papíru a dalších ekologických alternativ. Dále se bude optimalizovat design obalů, aby se minimalizovaly odpady při výrobě a spotřebě. Půjde například o snižování tloušťky materiálů, vývoj lehčích obalů a zamezení nadbytečnému balení,“ dodává.
Udržitelným projektem je také soutěž Obal roku
Jedním z Iviných projektů, které podporují udržitelnost, je prestižní soutěž Obal roku, která je nyní v plném proudu. Účast v soutěži Obal roku 2024 navíc firmám nabízí příležitost získat národní i mezinárodní uznání. Vítězové národního ocenění se totiž automaticky kvalifikují do celosvětové soutěže WorldStar, kde mají šanci získat významné ocenění. Příkladem úspěchu je firma THIMM, která získala národní ocenění Obal roku 2023 a následně obdržela celosvětové ocenění WorldStar, včetně zlaté medaile ve speciální kategorii Marketing.
Přihlášení do soutěže končí již 5. srpna
Soutěž Obal roku je určena nejen pro grafické agentury a výrobce obalů a obalových materiálů, ale také pro obchodní řetězce, producenty značkových výrobků FMCG a zadavatele obalů v automotive sektoru. Příjem přihlášek do soutěže končí 5. srpna 2024.
Další informace o soutěži a možnost se přihlásit najdete na www.syba.cz.
Společnost TECHKON obdržela prestižní ocenění FTA Technical Innovation Award 2024 za ChromaQA5 se SmartInk. Jedná se o technologii svého druhu první na trhu s převratnou novou funkci řízenou umělou inteligencí, která umožňuje komukoli provádět přesné úpravy tónování inkoustu, ať už na tisku nebo v jeho přípravě.
Cena byla udělena během slavnostního předávání cen na FORUM & INFOFLEX 2024, výroční čtyřdenní technické konferenci a výstavě FTA. Techkon je jedním ze dvou letošních vítězů. Cenu jménem celého týmu společnosti Techkon převzal George Adam, prezident společnosti Techkon USA.
Jak SmartInk funguje?
ChromaQA se SmartINK umožňuje komukoli rychle a efektivně tónovat inkoust pomocí několika kliknutí. Nejprve uživatelé definují své specifické sady základních inkoustů a substrátů, což je jednorázové nastavení, aby se zajistilo, že algoritmy řízené umělou inteligencí jsou správně přizpůsobeny konkrétnímu prostředí. Následně se vybere správná kombinace základního inkoustu a substrátu. Nastaví se počáteční množství inkoustu v zásobníku nebo na tiskovém stroji, případně maximální požadované množství barvy, kterou potřebujeme přidat. Klepnutím na tlačítko se spustí opravy.
Jaké výhody přináší?
ChromaQA se SmartInk poskytuje podstatné výhody a úspory nákladů pro různé aplikace:
Výrazně zkracuje dobu přípravy, což umožňuje delší fakturovatelnou dobu tisku
Podstatně snižuje množství plýtvaných materiálů, a to jak při zkracování příprav, tak při zvyšování spotřeby odpadního inkoustu, čímž se snižují náklady a zároveň se zlepšuje udržitelnost.
Díky možnosti snadného ovládání, může pomoci řešit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v průmyslu, protože umožňuje komukoli provádět tónování inkoustu na tiskárně efektivně a bez předchozích zkušeností. Usnadňuje poskytování konzistentních vysoce kvalitních barev včas ekonomicky optimálně.
Rychlejší vlakové spojení mezi Libercem a Prahou si vyžádá změny územních dokumentů nejen kraje, ale i některých obcí. Výhrady měli při dnešním veřejném projednávání změn Zásad územního rozvoje Libereckého kraje zástupci Liberce, ale také Hodkovic nad Mohelkou nebo Čtveřína. Představitelé obcí se obávají ohrožení svého rozvoje, ale například i hluku. Lhůta pro podání námitek a připomínek navíc končí 17. července, takže mají na projednání málo času, upozornili zástupci samospráv.
Změny v dokumentacích jsou nutné kvůli změnám v trase železnice, které přinesla studie proveditelnosti schválená loni centrální komisí ministerstva dopravy. Počítá s modernizací trati z Mladé Boleslavi do Liberce a zkrácením jízdní doby z Liberce do Prahy ze současných 160 na necelých 70 minut. O úpravách trati postavené ve druhé polovině 19. století se hovoří léta, rychleji měly vlaky jezdit už v roce 2010, přednost ale vždy dostaly jiné železniční tratě v Česku.
„Mění se původní trasa v okolí Turnova, kde by jedna z těch tras měla vést přímo od Mladé Boleslavi do Liberce, a druhá významná změna je mezi Hodkovicemi a Libercem, kde by ta nová trasa měla vést v souběhu I/35, ale v tunelu. Tím by se měly obejít všechny ty zatáčky, kvůli kterým dneska než dojdete do Turnova, tak už ztrácíte na auto 30 minut,“ řekl ke změnám hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V Liberci by měl vlak z tunelu vyjet v oblasti Vesce a překonat pak musí rychlostní silnici od Prahy směrem k nádraží.
Pro krajské město bude nový koridor znamenat zásadní změny. „Omezí to výstavbu rodinných domů, zastaví rozvoj města, ten koridor bude znamenat stavební uzávěru. Liberec opravdu podporuje rychlé spojení na Prahu, ale byli bychom rádi, kdyby ten koridor byl užší a umožnil alespoň stavby dopravní technické infrastruktury,“ řekl na jednání náměstek primátora Liberce Adam Lenert (ANO). Vymezení koridoru, který je až 300 metrů široký, podle něj může ohrozit i výstavbu druhé přístupové komunikace do jižní průmyslové zóny, kterou připravuje Liberecký kraj.
Obavy z nové trasy mají také obyvatelé Hodkovic nad Mohelkou, zejména části Nové Hodkovice, pod níž by měl vést tunel. „Z materiálu jsem se nedozvěděla, co ten koridor znamená pro majitele pozemků v té lokalitě,“ řekla místostarostka Helena Řezáčová (Budoucnost pro Hodkovice). Někteří majitelé pozemků podle ní zatím nemají stavební povolení pro plánované rodinné domy a obávají se, že vymezení koridoru pro železnici jejich plány zhatí. Za pozemky přitom dali často miliony korun. Vedení města se také obává zvýšeného hluku podobně jako lidé v nedalekém Čtveříně.
Pokud se novou trať podaří postavit, mělo by to zlepšit i dostupnost příhraničních oblastí Frýdlantska a spojení do sousedního Polska na Zhořelec a německý Görlitz. Podle Správy železnic bude nová trať z větší části dvoukolejná a elektrizovaná. Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se náklady na vybudování trasy odhadují na 50 miliard korun. „I když ta částka zní samozřejmě senzačně, tak je to rozložené v čase a jsou to tři stavby,“ řekl již dříve ČTK.
Evropská komise (EK) schválila státní pomoc 10,4 miliardy eur (264 miliard Kč), kterou vlády Francie a Nizozemska před lety poskytly letecké společnosti Air France-KLM. Pomoc souvisí s dopady koronavirové krize a byla schválena už v roce 2020, unijní soud ji ale následně dvakrát zrušil na základě stížnosti irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair. Komise o tom informovala v tiskové zprávě.
„Skupina Air France-KLM je hlavní leteckou společností, která hraje klíčovou roli v nizozemské i francouzské politice. V důsledku zavedení cestovních omezení za účelem omezit šíření koronaviru zaznamenala skupina Air-France-KLM výrazné omezení svých služeb, což mělo za následek vysoké provozní ztráty,“ uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová. „Po rozsudcích Tribunálu, kterými byla zrušena původní rozhodnutí, komise zjistila, že podpora likvidity ve výši 10,4 miliardy eur pro Air France-KLM je v souladu s pravidly státní podpory,“ dodala Vestagerová.
Francouzská pomoc spočívala v záruce za bankovní úvěry ve výši čtyř miliardy eur a v půjčce ve výši tři miliardy eur. Nizozemská pomoc pak spočívala v záruce za bankovní úvěry ve výši 2,4 miliardy eur a v půjčce ve výši jedna miliarda eur.
