V Česku jezdí podle dat státu za loňský rok čtyři procenta řidičů bez použití bezpečnostních pásů a u spolujezdců je to 5,4 procenta. Přitom nepřipoutaní tvořili loni 14 procent z celkového počtu zemřelých při nehodách, celkem 72 úmrtí. Těžce zraněných nepřipoutaných lidí bylo 132. Vyplývá to z tiskové zprávy Lukáše Kaduly z Centra dopravního výzkumu a z dat oddělení BESIP ministerstva dopravy. Použití bezpečnostních pásů je povinné.

Kadula vycházel z dat z pěti různých zdrojů, jimiž jsou Observatoř bezpečnosti silničního provozu, Dopravní nehody v ČR, Hloubková analýza dopravních nehod, Samostatné oddělení BESIP Ministerstva dopravy a policie. „Použití bezpečnostních pásů je přitom povinné a násobně zvyšuje šanci na přežití,“ sdělil Kadula. Zatímco u řidičů a spolucestujících vpředu se meziročně používání pásů zvýšilo, u spolujezdců vzadu se snížilo. Loni se jich nepoutalo přes 12 procent. Ani u řidičů, ani u spolujezdců vpředu a vzadu nelze podle Kaduly mluvit o dlouhodobém trendu, podíl nepřipoutaných různě kolísá.

Finanční ztráty kvůli zmařeným životům a zraněním nepřipoutaných lidí při nehodách jsou za poslední roky v řádu desítek miliard. „Od ledna 2021 do letošního července bylo na českých silnicích v automobilech usmrceno 261 osob, které nebyly připoutány bezpečnostním pásem. Dalších 428 osob bylo zraněno těžce a 2496 lehce. Socioekonomické ztráty z těchto dopravních nehod přesáhly 40 miliard korun,“ uvedl Kadula. Ze statistik vyplývá, že více se nepoutají muži než ženy. Zatímco v daném období byl podíl mrtvých nepřipoutaných mužů ze všech zemřelých 30 procent, u žen to bylo 24 procent. Rozdíl ve prospěch žen je i ve statistice mrtvých spolujezdců.

Pokud nepřipoutaného řidiče či spolujezdce odhalí policisté, udělí mu blokovou pokutu 1500 až 2000 korun. Řidič dostane také tři body do bodového systému. „U dopravních nehod se často setkáváme s případy, kdy řidiči obcházejí signalizační zařízení nezapnutých bezpečnostních pásů různými způsoby – například zapnutím pásu za sedadlem nebo zacvaknutím bezpečnostního pásu spolujezdce do západky pro řidiče. Byly také zaznamenány případy, kdy si lidé byli vědomi nesprávné funkčnosti bezpečnostního pásu a snažili se tyto nedostatky různými způsoby eliminovat,“ sdělila Kateřina Bucsuházy z hloubkové analýzy dopravních nehod Centra dopravního výzkumu. „Použití pásu bylo pro některé řidiče nepohodlné, a tak se jej pokusili upravit různými metodami. V mnoha případech šlo o ‚domácí zlepšováky‘, ale některé z těchto výrobků lze bohužel i zakoupit,“ doplnila.

Nepřipoutaní pasažéři v případě nárazu či prudkého brzdění obvykle zastaví hlavou o palubní desku, čelní sklo, nebo vyletí z auta ven. A to i v případě, kdy se auto pohybuje jen padesátikilometrovou rychlostí. Hmotnost člověka se v takové chvíli může zvýšit až šedesátkrát.

Zdroj: ČTK

Na silnici v okrajové části Lipníku nad Bečvou na Přerovsku dnes časně ráno zemřel řidič skútru, který havaroval a při pádu na zem utrpěl smrtelné zranění. Čtyřiašedesátiletý motocyklista neměl při jízdě helmu. Okolnosti dopravní nehody vyšetřuje policie. V sobotu večer zemřel v chatové oblasti na Šumpersku cyklista, který havaroval na elektrickém kole. ČTK to sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman.

Nehoda motocyklisty v Lipníku nad Bečvou byla policistům oznámena dnes v sedm hodin ráno. „Zasahující lékař na místě uvedl, že řidič pravděpodobně zemřel kolem čtvrté hodiny ráno. Podle prvotních informací řidič motocyklu vjel do zatáčky, kde mu patrně skútr podklouzl a muž s ním upadl na komunikaci. Řidič neměl při jízdě nasazenou helmu a na místě zemřel,“ uvedl Hejtman.

V sobotu po 22:00 policisté vyjížděli k nehodě cyklisty na účelové komunikaci v obci Kopřivná na Šumpersku. „Podle dosavadního šetření dvaasedmdesátiletý cyklista s přilbou na hlavě sjížděl na elektrokole kopec po příjezdové cestě k chatě a z dosud nezjištěných příčin vyjel vpravo, kde havaroval do betonové vpusti. Cyklista i přes okamžitě poskytnutou první pomoc ze strany obývajících z nedaleké chaty a posléze přivolanými zdravotníky na místě zemřel,“ řekl Hejtman. Příčinu a okolnosti této nehody vyšetřuje policie.

Policisté v Olomouckém kraji tento týden evidují čtyři smrtelné dopravní nehody. Ve čtvrtek ráno při srážce s protijedoucím osobním vozidlem na silnici u Přerova-Henčlova zemřela šestačtyřicetiletá řidička motocyklu. Snažila se předjet nákladní automobil, ale manévr už nestihla bezpečně dokončit. Ve středu večer zemřel v okrajové části Olomouce při nehodě osobního automobilu jedenadvacetiletý muž.

Zdroj: ČTK

Pražští silničáři investují do údržby, provozu a oprav silničních tunelů stovky milionů korun ročně, letos je to více než půl miliardy korun. Loni například opravili vozovku ve Zlíchovském tunelu, osvětlení a další technologie ve Strahovském nebo chlazení v tunelu Mrázovka. Připravenu mají generální opravu Strahovského tunelu, která by měla být dokončena v roce 2033. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Silniční tunely v metropoli měří v součtu 9863 metrů a tunely pro pěší rovněž ve správě TSK 573 metrů. V pondělí uplyne 20 let od otevření tunelu Mrázovka.

„Tunely jsou pravidelně modernizovány, zejména v nočních hodinách, abychom minimalizovali dopady na dopravu. Stárnoucí technologie vyžaduje pravidelnou výměnu. Mezi provedené opravy patří například výměna chlazení v tunelu Mrázovka, modernizace osvětlení a požárních systémů ve Strahovském tunelu či výměna frekvenčních měničů,“ uvedla Lišková.

Náklady na opravy se pohybují v řádu milionů korun. Konkrétní částka se každý rok mění. Častým důvodem oprav jsou třeba dopravní nehody. Silničáři následně musí opravit především poškozené vybavení jako nárazníky, ventilátory, závory nebo dopravní značky. Loni se v silničních tunelech stalo 25 nehod, při kterých řidiči poškodili zařízení tunelů a způsobili škody za zhruba 800.000 korun. „V roce 2024 evidujeme za prvních sedm měsíců 13 nehod s celkovou škodou 1,3 milionu korun bez DPH,“ uvedla mluvčí.

Kvůli zvyšujícím se nárokům na bezpečnost musí TSK pravidelně obnovovat technologické vybavení tunelů. V nočních uzávěrách tak loni například vyměnili osvětlení v tunelech, větrání a obnovili systém automatického zjišťování požáru ve Strahovském tunelu. Ve Zlíchovském tunelu opravili vozovku a vyměnili její povrch, což rovněž přispívá ke zvýšení bezpečnosti.

TSK také vybrala ve veřejné soutěži provozovatele radiových stanic. „Pokrytí signálem zahrnuje vybrané úseky komunikací, a to Strahovský tunel, tunel Mrázovka a tunelový komplex Blanka,“ vyjmenovala Lišková. Zkušební provoz byl nastaven už v druhé polovině srpna 2023, aby TSK předešla možným technickým problémům.

Silničáři také vybrali projektanta kompletní rekonstrukce Strahovského tunelu. Oprava za zhruba šest miliard korun by měla být dokončena v roce 2033. Zahájení rekonstrukce je závislé na dokončení opravy Barrandovského mostu. Po plánované rekonstrukci by nemělo být nutné tunel opravovat v následujících 20 letech. Strahovský tunel byl otevřen v roce 1997.

Částka, kterou musí TSK vydat na opravy tunelů, se podle Liškové pohybuje v řádu stovek milionů korun. „Závisí to na aktuálních potřebách a rozsahu prací. Rozpočet zahrnuje investice, běžnou údržbu, energie a další činnosti. Proto je obtížné uvést jedno přesné číslo,“ sdělila. TSK letos na tunely vyčlenila 515 milionů korun. Dalších asi 30 milionů je určeno na pravidelné mytí stěn, čištění odvodnění a další údržbu.

Pražské silniční tunely

Tunely pro pěší

Zdroj: ČTK

Kolem 6000 lidí se dnes přišlo podívat na obchvat Jaroměře na Náchodsku před jeho otevřením pro dopravu. Na akci pořádanou Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a stavbaři ve velkém počtu dorazili cyklisté a bruslaři. Řidičům se téměř 6,6 kilometru dlouhý obchvat otevře 9. září, po dvou letech od zahájení stavby. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Obchvat dvanáctitisícové Jaroměře za 688 milionů korun bez daně je přeložkou silnice I/33. Navazuje na konec dálnice D11 u Hořenic severně od Jaroměře a u Velkého Třebešova se napojuje na obchvat České Skalice. Z Jaroměře a také z obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany odvede tranzitní dopravu ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko. Po silnici denně projede přes 15.000 vozidel, z nichž významnou část tvoří kamiony.

Obchvat půjde 9. září do provozu v režimu takzvaného předčasného užívání. „Po otevření obchvatu se ještě budou dodělávat některé stavební objekty vně hlavní trasy obchvatu, například napojení vedlejších komunikací. Na hlavní trasu to nebude mít žádní vliv a omezení. Obchvat bude splňovat všechny normy pro bezpečný provoz,“ řekl Rýdl.

Akcí Den otevřeného obchvatu chce ŘSD podle něj lidem ukázat, co technicky znamená postavit tak rozsáhlé dílo. „Když řidič obchvat za pár minut projede, nemá šanci postřehnout, co stavba obnáší,“ řekl. Akce, jejíž součástí byl také zábavní program pro děti, je podle Rýdla i poděkováním a omluvou místním lidem za to, že museli snášet omezení dané dva roky trvající stavbou.

Lidé obchvat využili k projížďkám na kolech. Mnoho z nich si kvalitu a hladkost asfaltu vyzkoušelo na kolečkových bruslích. Ve velkém přišly rodiny s dětmi. „Stavba je to pěkná. Ale měla být hotová už před dvaceti lety,“ řekl ČTK starší návštěvník akce z Jaroměře.

Začátkem týdne technici na obchvatu udělali zatěžovací zkoušku 450 metrů dlouhé estakády. Pět kamením naložených nákladních automobilů o celkové hmotnosti 240 tun testovalo tři ze 13 mostních polí. Zkouška podle ŘSD dopadla úspěšně.

Od července už je část stavby obchvatu pro dopravu otevřená, a to most přes obchvat na silnici spojující obce Dolany a Krabčice.

Zdroj: ČTK