Od včerejška mohou po českých silnicích jezdit auta, která umí řídit sama. Takzvaná auta třetí úrovně autonomie (L3) dokážou řídit bez asistence řidiče, po vyzvání však musí řidič převzít řízení zpět. Včerejším dnem vstoupila v platnost ustanovení novely zákona o silniční dopravě a dalších zákonů, která jejich provoz umožňují.

Nová legislativa stanovuje odpovědnost za případné přestupky. Pokud auto jede v autonomním režimu, odpovědnost nenese řidič ani provozovatel, ale výrobce. Řidič musí umožnit policii ověřit, že auto řídilo samo, a stejně tak výrobci musí poskytnout údaje o tom, zda vozidlo v daný okamžik řídilo autonomně. V registru vozidel bude uvedeno, že jde o automatizované vozidlo.

Nabídku na využití autopilota řidič může, ale nemusí využít. Pokud ji využije, musí zůstat připravený převzít řízení zpět v okamžiku, kdy jej k tomu auto vyzve. Výzva obvykle zahrnuje vizuální, zvukové a vibrační upozornění. Pokud řidič autopilota nevyužije, zůstanou stále aktivní bezpečnostní a asistenční systémy, kterými je vozidlo vybaveno.

Tato auta jsou určena pro směrově oddělené silnice, tedy především dálnice. Výrobce může určit i konkrétní úseky, na kterých systém nabídne aktivaci. Provoz těchto aut nevyžaduje úpravu infrastruktury a je funkční v běžném provozu.

Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl dříve uvedl, že by se na českém trhu tato vozidla mohla objevit v průběhu roku 2026 v návaznosti na účinnost nové legislativy. Automobilky ale zatím termíny nezveřejnily. Tato auta nabízí například BMW nebo Mercedes-Benz.

Auta musí před uvedením na trh projít schválením, které potvrzuje bezpečnost autopilota a splnění evropských pravidel. Zároveň musí mít vymezenou provozní oblast. Pro provoz je nutné provádět aktualizace softwaru vzdáleně nebo v servisu. Pokud je řidič neprovede, může být autonomní režim dočasně omezen.

Podle dřívějšího vyjádření chce ministerstvo dopravy v tomto roce předložit do Poslanecké sněmovny legislativu pro autonomní řízení úrovní L4 a L5. Úroveň L4 umožňuje autonomní jízdu na vymezeném území, L5 je pak zcela bez omezení.

Zdroj: ČTK

Plzeňský kraj má na příští rok připravené investice do silnic nejméně za jednu miliardu korun. Po letošním rekordním roce, kdy do 117 silničních staveb vložil přibližně 1,5 miliardy Kč, vyčerpá kraj příští rok všechny peníze z EU, které měl vyčleněné na silnice v plánovacím období do roku 2027. Maximum evropských dotací získal Plzeňský kraj letos, a to na napojení severního Rokycanska na dálnici D5, na klatovský terminál a most v Liblíně na Rokycansku. ČTK to řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).

Podle radního pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) kraj na příští rok zatím nepočítá s penězi na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Předchozí vláda do rozpočtu peníze krajům nezařadila, nový kabinet rozpočet fondu ze Sněmovny stáhl. Letos kraj od SFDI obdržel 213 milionů korun a v předchozích letech až 360 milionů Kč.

„Letos jsme měli 117 investičních akcí na silnicích, nejvíce v historii. Tím, že jsme v soutěžích docílili cen kolem 50 procent, tak jsme permanentně přidávali další a další stavby. A ještě se k tomu naakumulovaly ty velké akce z evropských dotací,“ uvedl Čížek. Nejvíce, přes půl miliardy korun, šlo na napojení severního Rokycanska a Plzeňska na dálnici D5, což byla druhá největší stavba v 25leté historii kraje.

Na příští rok už má kraj podle náměstka smlouvy na stavby zhruba za 350 milionů korun a peníze na další akce doplní. „Máme připravené stavby zhruba za jednu miliardu korun, které chceme realizovat,“ uvedl. Kraj příští rok plánuje rekordní investice do staveb cyklostezek a cyklotras. Dá na ně 70 milionů Kč, asi o 20 milionů korun více než letos.

Podle vedoucího odboru dopravy Dušana Pakandla kraj už čtyři roky nepolevuje v masivních investicích do svých silnic. Krajský rozpočet je zatím plánuje v objemu 813 milionů korun, bez peněz od Evropské unie a ze SFDI.

Peníze chce kraj podle Čížka opět rozdělit rovnoměrně do každého ze sedmi okresů. Například na Rokycansku bude pokračovat s modernizací silnice II/605, „staré pražské“, kterou stát po dostavbě dálnice D5 kraji předal. Bude také modernizovat silnici II/117 směrem na Strašice na Rokycansku a začne připravovat napojení dálnice D5 na severní Rokycansko. „Začínáme s vyhledávací studií, protože se změnily územní plány obcí a nedá se postavit v trase, která je v zásadách územního rozvoje. Po vyhledávací studii dojde ke změnám územně plánovací dokumentace a pak se začne projektovat,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Od začátku roku do konce října získalo ve věku 17 let řidičské oprávnění 25.828 řidičů, což je 25,7 procenta nových řidičů. V loňském roce to bylo za stejné období 19.893 sedmnáctiletých, tedy pětina. Vyplývá to z dat ministerstva dopravy, která má ČTK k dispozici. Možnost získat řidičské oprávnění pro osobní auto v 17 letech místo původních 18 let platí od 1. ledna 2024. Do dosažení plnoletosti mohou začínající řidiči řídit pouze pod dohledem zkušeného mentora.

Ve věku 18 let získalo letos do konce října řidičské oprávnění 37.554 lidí. Loni to bylo 45.903 osmnáctiletých.

Začínající řidič může mít až čtyři mentory, kteří musí splňovat několik podmínek. Musí mít řidičský průkaz nepřetržitě alespoň pět let s tím, že jej získali před více než deseti lety, a v bodovém hodnocení řidičů nesmí mít zapsán žádný bod. Podle dat ministerstva má každý sedmnáctiletý řidič zapsané průměrně dva mentory. Od nového roku bude možné zapsat mentory on-line přes Portál dopravy.

Základní pravidla pro sedmnáctileté řidiče, takzvaný systém L17, se podle ministerstva ukázal jako funkční a stabilní. „Ministerstvo dopravy v tuto chvíli nepřipravuje zásadní změny systému L17. Prioritou je další sledování dopadů, práce s daty a podpora dalších podpůrných a vzdělávacích aktivit, zejména směrem k mentorům a autoškolám. Cílem je systém stabilizovat, dále zvyšovat jeho kvalitu a dlouhodobě přispívat ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva František Jemelka.

Systém autoškoly od 17 let má začínajícím řidičům umožnit získat více zkušeností ze silničního provozu pod dohledem zkušeného řidiče a snížit rizikovost prvních samostatných jízd. Podle Jemelky se přítomnost mentorů pozitivně propisuje do chování mladých řidičů. Ministerstvo podporuje osvětové aktivity a vzdělávání mentorů.

Podle předsedy Asociace autoškol ČR Aleše Horčičky je ke zvážení systémovější příprava mentorů. Asociace za dva roky uspořádala několik desítek bezplatných kurzů pro mentory, o které byl podle Horčičky velký zájem. „Nabízí se tedy tento typ kurzů co nejvíce rozšířit a zvážit jeho standardizaci,“ sdělil ČTK.

Systém L17 považuje Horčička za přínosný. „Těší nás zájem mentorů o samotný výběr autoškoly z hlediska kvality a nejen pouhé ceny, významný je vůbec faktor, že se mentoři zajímají o celou přípravu svých dětí více, a tím nám pomáhají v přípravě a budování kvalitního řidiče. Nezřídka slýcháme od žáků, že se mentoři učí se svými dětmi,“ dodal Horčička. Autoškoly podle něj nepozorují mezi 17letými a 18letými řidiči významný rozdíl, v přípravě dělají obdobné chyby. U systému L17 ale pozorují kvalitnější postoj k přípravě v autoškole.

Podrobné vyhodnocení L17 plánuje ministerstvo udělat poté, co budou v lednu k dispozici data za celý rok 2025. Posuzovat bude nehodovost řidičů zapojených do systému L17 ve srovnání s ostatními začínajícími řidiči a podíl přestupků a správních deliktů. „Policie ČR se podílí na vyhodnocování dopadů na bezpečnost silničního provozu a poskytuje důležitá data i odborné podněty,“ dodal Jemelka.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje na příští rok ve Středočeském kraji několik staveb a rekonstrukcí. Pokračovat má například dostavba Pražského okruhu nebo středočeské části dálnice D7, jeden z jejích tří nových úseků by měl být zprovozněn na konci léta. Na mnoha místech se pracuje i v zimě, informoval v tiskové zprávě Jiří Veselý z ŘSD.

Na stavbě Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 nyní stavbaři pracují na zakládání mostů. Začaly rovněž práce na dvou tunelech, které jsou součástí stavby. S uvedením do provozu ŘSD počítá na přelomu let 2027 a 2028.

Podle harmonogramu pokračuje i dostavba D7, kde stavbaři budují tři úseky. „Aktuálně probíhají především intenzivní práce na stavbě mostů v celé délce trasy,“ uvedl Veselý. Úsek mezi Slaným a Kutrovicemi na Kladensku dlouhý 3,3 kilometru by měl být zprovozněn na konci léta, zbývající dva v roce 2027, celkem se jedná o téměř 17 kilometrů nové dálnice. Zimní přestávka se netýká ani prací na stavbě přeložky silnice I/12 z Běchovic do Úval v okrese Praha-východ nebo přeložky silnice I/16 Jizerní Vtelno na Mladoboleslavsku, kde mají začátkem příštího roku začít betonáže částí tunelu.

V dubnu by měla začít rekonstrukce dálnice D10 mezi Starou Boleslaví a Svémyslicemi v okrese Praha-východ, opravovat se bude zhruba šestikilometrový jízdní pás ve směru na Prahu. Stavbaři vymění povrch, ocelová svodidla a opraví systém odvodnění. Práce za 174,4 milionu korun bez DPH provede společnost Eurovia CS.

Po zimní přestávce se vrátí stavbaři také na silnici I/9 na Mělnicku. Mezi obcí Želízy a hranicí Středočeského kraje je k opravě zhruba 11kilometrový úsek, letos byly opravené dva kilometry. Hotovo má být na konci léta. Větší opravou má příští rok projít i silnice I/3 v úseku Votice – Oldřichovec na Benešovsku. ŘSD nyní na rekonstrukci pětikilometrového úseku za 135 milionů korun bez DPH vybírá zhotovitele.

Na dálnici D1 bude pokračovat rekonstrukce mostu Šmejkalka na 24. kilometru. „Aktuálně se práce soustřeďují na demolici poloviny mostu směr Praha a její souběžnou výstavbu,“ uvedl Veselý. Do provozu by měla být první polovina uvedená na konci srpna, navážou na ni práce na druhé polovině ve směru na Brno. Rekonstrukce nejstaršího dálničního mostu v zemi začala v červenci 2023, s uvedením do provozu se počítá v roce 2027.

Zdroj: ČTK