Pátek, 2 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 2

Bruselské společné prohlášení o kombinované dopravě : Don’t leave Combined Transport Behind

Od
Karolína Vágnerová
-

Signatáři tohoto prohlášení zastupující odvětví železniční dopravy, vnitrozemských vodních cest, námořní dopravy a intermodální dopravy vítají politickou agendu, kterou předložil předseda Komise a která byla převedena do pověřovacích dopisů sboru komisařů. Vítáme zejména potřebu zvýšit konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím čistého průmyslu a posílením jednotného trhu a zároveň sledovat cíle stanovené na podporu vyšší energetické účinnosti a nižší závislosti EU na dovážených fosilních palivech. Vítáme rovněž cíl zvýšit odolnost EU s ohledem na vnější hrozby, které sahají od geopolitických až po hrozby spojené se změnou klimatu.

Návrhy na zlepšení výkonnosti nákladní dopravy v Evropě vyžadují holistický přístup a musí zohlednit důležité cíle a normy, které moderní společnosti sledují, od bezpečnostních norem, sociálních norem, energetické účinnosti, odolnosti a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Kombinovaná doprava má jedinečnou a prokázanou schopnost přispívat ke všem těmto cílům a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost EU.

Návrh na revizi směrnice o kombinované dopravě (CTD) byl předložen v balíčku týkajícím se nákladní dopravy šetrnější k životnímu prostředí spolu s revizí směrnice o hmotnostech a rozměrech (WDD), přičemž tato směrnice má výslovný cíl – mimo jiné – zlepšit interoperabilitu a podpořit intermodální nákladní dopravu. Tyto dva právní akty jsou vzájemně závislé, protože změna parametrů WDD může mít dopad na kompatibilitu a tím i na provozní podmínky vyžadované kombinovanou dopravou. Proto je třeba tyto dva legislativní návrhy posuzovat souběžně.

Vyzýváme evropské zákonodárce, zejména Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby:

  • Uznat značné úspory nákladů, které kombinovaná doprava nabízí společnosti jako celku, zejména díky vyšší energetické účinnosti, bezpečnosti a větší odolnosti díky lépe propojeným sítím a zároveň snižuje znečištění, přetížení dopravy (které již nyní stojí více než 1 % HDP EU ročně) a závislost EU na dovážených fosilních palivech;
  • Zahájit první čtení směrnice o kombinované dopravě v Evropském parlamentu a zároveň pokračovat v jednáních v pracovní skupině Rady pro pozemní dopravu – souběžně se směrnicí o vahách a rozměrech.
  • Vyhnout se řešením, která ustupují od současného stavu tím, že zavádějí pobídky nebo vynechávají platná ustanovení, které vedou k nárůstu přeprav po delších silničních úsecích nebo k opačnému přechodu zátěže na úkor železniční nákladní dopravy, pobřežní plavby a vnitrozemské vodní dopravy.

Je třeba posílit spolupráci mezi železniční dopravou, vnitrozemskou vodní cestou a pobřežní plavbou, včetně námořních přístavů EU, aby se zlepšila odolnost dopravního systému EU a zajistilo se, že bude připraven podpořit posílené civilní a vojenské služby mobility, kde tyto druhy dopravy hrají výjimečnou úlohu. Jedná se o další jedinečný vedlejší přínos: kombinovaná doprava může přinést velmi mnoho v souladu s politickými cíli EU.

S ohledem na záměr spoluzákonodárců pokročit ve směrnici o vahách a rozměrech a ze všech výše uvedených důvodů je prosba signatářů tohoto dokumentu následující: „Neopouštějte kombinovanou dopravu“

Pokrok bez kombinované dopravy prohloubí již tak značně nevyvážené podmínky mezi jednotlivými druhy dopravy, a to na úkor politických cílů, k jejichž sledování se EU zavázala.

Signatáři:

UNIFE: Evropský železniční průmysl (www.unife.org)

Zdroj: ŽESNAD

Rozšiřujeme služby Portálu dopravy pro řidiče z povolání

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministerstvo dopravy rozšiřuje portfolio služeb Portálu dopravy pro řidiče o možnost elektronického podání žádosti o vydání řidičského průkazu s vyznačenou způsobilostí řidiče a dále vydání karty řidiče do digitálního tachografu.

„Podat elektronickou žádost o vydání řidičského průkazu s vyznačenou profesní způsobilostí může řidič, který je profesně způsobilý a řádně absolvoval pravidelné školení v rozsahu 5 x 7 hodin. Bude mu již vydaný řidičský průkaz i s novou platností profesní způsobilosti řidiče,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Portál dopravy ale také už umožňuje podat žádost o vydání řidičského průkazu i pro řidiče, který nebude mít zájem být dále profesně způsobilý, ale chce vydat nový řidičský průkaz z důvodu končící platnosti původního dokladu. „Doporučujeme veškeré informace, které se řidiči při výběru elektronického podání žádosti nabídnou/zobrazí, prostudovat, aby podání žádosti skutečně odpovídalo tomu, o co řidič žádá. Umožněna je samozřejmě také elektronická žádost z důvodu odcizení, ztráty nebo změny osobních údajů,“ doplňuje ministr Kupka.

Nový řidičský průkaz nebo kartu řidiče si řidič následně vyzvedne na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, kam směřoval svou žádost při elektronickém podání.

Zcela nově je také možné elektronicky požádat o vydání nové karty řidiče do digitálního tachografu, o její obnovu v případě skončení platnosti původního dokladu nebo potřeby změny osobních údajů, popřípadě o vydání tzv. náhrady karty v případě ztráty původní karty, jejího odcizení, či v případě její nefunkčnosti z důvodu poškození.

Při využití jakékoliv elektronicky podané žádosti prostřednictvím Portálu dopravy je žadatel zvýhodněný 20% snížením správního poplatku.

Rozšířením o nové služby tudíž usnadňujeme život řidičům nejen tím, že nemusí chodit podávat žádost na úřad, ale ušetří i na správním poplatku.

Ministerstvo dopravy v současnosti aktivně pracuje na umožnění zaslání řidičského průkazu či karty řidiče do digitálního tachografu do samoobslužného výdejního boxu nebo na výdejní místo s online úhradou příslušných správních poplatků. Řidič tak bude moci od 1. 7. 2025 absolvovat pro vybrané životní situace celý proces bez nutnosti návštěvy úřadu.

Vývoj, rozvoj a provoz Portálu dopravy zajišťuje státní podnik CENDIS. Digitalizaci resortních agend koordinuje Architektonická a projektová kancelář při Ministerstvu dopravy.

Zdroj: MDCR

Čeští letečtí dopravci loni přepravili 5,1 milionu lidí, meziročně o pětinu více

Od
Karolína Vágnerová
-

Čeští letečtí dopravci loni přepravili téměř 5,1 milionu cestujících, což bylo meziročně o téměř pětinu více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ministerstvo do statistiky zahrnuje výkony Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings. Se Smartwings z českých letišť loni letělo 4,3 milionu cestujících. Od podzimu zajišťují Smartwings i lety ČSA.

Množství cestujících přepravených letecky českými dopravci za loňský rok dosahuje téměř 74 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy s českými aerolinkami letělo 6,9 milionu cestujících. Nejvíce cestujících, 7,3 milionu, čeští dopravci přepravili v roce 2011.

Přepravní výkony českých leteckých dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli letecky přepraveni jednotliví cestující, loni činily 11 miliard kilometrů. Meziročně vzrostly o zhruba 17 procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve třetím čtvrtletí loňského roku, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve třetím a nejméně v prvním kvartálu.

Česká letecká společnost Smartwings na trhu působí od roku 1997, dříve pod názvem Travel Service. Postupně z pozice jedničky na českém leteckém trhu vytlačila České aerolinie a nakonec se stala jejich mateřskou společností. České aerolinie vznikly v roce 1923 jako Československé státní aerolinie.

Společnost Smartwings se loni v únoru vrátila pod kontrolu českých akcionářů, téměř poloviční podíl zprostředkovaně vlastněný čínskou společností CITIC koupila česká firma Prague City Air majitelů Smartwings Group Jiřího Šimáně a Romana Vika.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy požádá vládu o převod 2,7 mld. Kč z fondu ŘSD státu

Od
Karolína Vágnerová
-

O převod 2,7 miliardy korun z fondu státního podniku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do státního rozpočtu ve středu požádá vládu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud kabinet rozhodne o převodu těchto peněz státu, může ministerstvo zažádat o navýšení svých výdajů. Kupka ve středu vládu požádá také o navýšení rozpočtu resortu dopravy o 2,5 miliardy korun, které použije v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). ČTK to řekla mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.

„Podle zákona mohou být peníze z fondu zakladatele státního podniku převedeny do státního rozpočtu nebo do rozpočtu státních fondů, pokud s tím souhlasí vláda. Tyto peníze mohou být také použity na pokrytí potřeb podniku,“ uvedla Mühl. V případě schválení převodu částky 2,7 miliardy korun může ministerstvo podle mluvčí zažádat o navýšení svého rozpočtu.

„(Ministerstvo dopravy) zároveň žádá o navýšení výdajů svého rozpočtu o 2,5 miliardy Kč, které budou použity na posílení rozpočtu SFDI,“ řekla Mühl. Peníze podle ní SFDI použije na pokrytí deficitu v rozpočtu fondu.

Zakladatel státního podniku má podle zákona právo rozhodnout o tom, že podnik vytvoří a bude spravovat fond zakladatele. Zakladatel pak rozhoduje, jakou část zisku podnik do fondu převede. O použití těchto peněz pak může zakladatel rozhodnout po souhlasu vlády.

Zdroj: ČTK

V Česku nyní rostou prodeje elektromobilů nejvíce z celé EU

Od
Karolína Vágnerová
-

O 141 procent více nových osobních elektromobilů než ve stejném období loňska se letos během prvního čtvrtletí zaregistrovalo do provozu na území České republiky. To podle statistických údajů Evropského sdružení výrobců automobilů řadí naši zemi na první místo ze všech členských zemí Evropské unie.

Přitom i v jiných státech poptávka po vozech s tímto pohonem roste. Například v Německu byl meziroční nárůst registrací 39 procent, v Belgii 30 procent. Naopak například Francie zaznamenala pokles o necelých 7 procent. V celkovém součtu činil evropský růst registrací více než 23 procent a jejich tržní podíl přesáhl 15 procent. To je v současnosti více než mají automobily s dieselovým motorem (9,5 procenta). Tuto kategorii vozidel pozvolna dohánějí i plug-in hybridy (v současnosti mají 7,6 procenta)

Jenže, věc má i druhou stránku. Podíl elektromobilů na celkovém trhu s novými auty v Česku je stále jen lehce nad pěti procenty. Přitom v Dánsku se nyní prodávají dvě ze tří nových aut s plně elektrickým pohonem, v Nizozemsku a Finsku pak jedno ze tří.

Horší podíl než našich pět procent má v současnosti jen pět zemí EU. Konkrétně jde o Itálii, Bulharsko, Slovensko, Polsko a Chorvatsko.

Zdroj: ČTK

Míra neobsazenosti zůstává na stejné úrovni, a svědčí tak o stabilitě trhu

Od
Karolína Vágnerová
-

Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi v 1. čtvrtletí 2025

• Celková nabídka moderních průmyslových prostor dosáhla 12,44 milionu m2
• Poptávka po průmyslových prostorách zůstává silná, hrubá realizovaná poptávka dosáhla
511 600 m2
• Na konci Q1 2025 bylo v České republice v aktivní výstavbě téměř 1,07 milionu m2 průmyslových ploch
• Nově zahájená výstavba vzrostla na 243 000 m2, což je nejvyšší objem od Q3 2023
• Míra neobsazenosti zůstala na úrovni 3,1 %
• Průměrné nejvyšší dosahované nájemné v Praze zůstalo stabilní a činilo přibližně 7,00 – 7,50 eur za m2 měsíčně

KOMENTÁŘ

James Fitzgerald, regionální vedoucí oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí, iO Partners:
„Český trh průmyslových nemovitostí nadále ukazuje svou sílu a odolnost – stabilní, spolehlivý a plný potenciálu. Pevné základy,
které sektor vybudoval za poslední desetiletí, podporují pokračující růst a důvěru v tento sektor.“

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice dosáhla 12,44 milionu čtverečních metrů.
Na trh bylo dodáno celkem 134 900 m2 skladových ploch v 6 průmyslových parcích. To představuje 26% nárůst ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně nová nabídka poklesla o 9 %. V době dokončení byly všechny projekty již předpronajaty.
Největší dokončenou průmyslovou halou v prvním čtvrtletí roku 2025 byla nová budova v Panattoni Park Ostrov – North (57 200 m²), která byla v době dokončení plně pronajata výrobní společnosti ZF. Druhým největším dokončeným projektem bylo rozšíření Garbe
Park České Budějovice (29 500 m²), které si pronajala společnost NOBO AUTOMOTIVE. Třetí největší dokončený projekt se nachází v Panattoni Park Ostrov South (27 000 m²) a byl pronajatý společností WITTE Automotive.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci prvního čtvrtletí roku 2025 bylo v aktivní výstavbě celkem 1 066 800 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje nárůst mezičtvrtletně (+ 8 %) i meziročně (+ 20 %). Přibližně 26 % z celkové plochy ve výstavbě se nachází v Praze a Středočeském
kraji, následuje Karlovarský kraj s podílem 25 %. Podíl spekulativní výstavby klesl na 28 %. V průběhu 1. čtvrtletí 2025 byla zahájena výstavba 243 000 m2 moderních průmyslových prostor, přičemž pouze 14 % těchto prostor se začalo stavět spekulativně.
Kromě toho je na trhu přibližně 500 000 m2 prostor ve stavu shell & core, které čekají na dokončení po zajištění nájemce.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) dosáhla v prvním čtvrtletí 511 600 m2. To představuje významný nárůst ve srovnánís předchozím čtvrtletím (+ 152 %). Meziročně se hrubá poptávka zvýšila o 18 %. Podíl renegociací na celkové hrubé realizované poptávce vzrostl na 62 %, oproti 50 % v předchozím čtvrtletí. To bylo výrazně ovlivněno největší transakcí tohoto čtvrtletí, renegociací o velikosti 147 600 m2.
Čistá poptávka činila v prvním čtvrtletí roku 2025 celkem 193 600 m2, což představuje mezičtvrtletní pokles o 11 %. Avšak ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je tento výsledek o 36 % vyšší. Největší novou transakcí v prvním čtvrtletí roku 2025 byl předpronájem v Industrial Park Nymburk o velikosti 40 000 m2, který podepsala výrobní společnost Linde Wiemann. Druhá největší nově realizovaná transakce byla podepsána v CTPark Brno Líšeň, kde si společnost Rohlík CZ předpronajala celkem 17 700 m2. Třetí největší novou transakcí se stal nový pronájem v CTPark Prague East, který podepsala nezvěřejněná společnost na celkovou plochu 17 200 m2. Největší renegociaci (147 600 m2) v prvnímu kvartálu uzavřela logistická společnost v industriálním areálu Prologis Park Prague-Jirny.

NEOBSAZENOST

Na konci prvního čtvrtletí roku 2025 činila míra neobsazenosti v České republice 3,1 %, což představuje nepatrný mezičtvrtletní pokles o 4 bazické body. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2024 míra neobsazenosti vzrostla o 102 bazických bodů. Celkově je na trhu v současné době 381 100 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v Praze a Středočeském kraji je lehce nižší než celostátní míra a na konci 1. čtvrtletí 2025 dosáhla 3,0 %.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice bylo v prvním čtvrtletí roku 2025 stabilní na úrovni 7,00–7,50 eur/m2/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu nájemné následuje podobný vývoj,
momentálně na úrovni okolo 5,70–6,60 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50–12,50 eur/m2/měsíc.
Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,75–1,00 eur/m2/měsíc.

Industrial Research Forum

Industrial Research Forum bylo založeno v roce 2010 s cílem poskytovat co možná nejúplnější, nejpřesnější a nejtransparentnější data o vývoji českého trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi. Členové Industrial Research Fora, společnosti CBRE, Colliers,
Cushman & Wakefield a iO Partners, sdílejí základní informace o vývoji trhu a věří, že založení Industrial Research Fora přispěje ke zlepšení transparentnosti trhu. Společnost JLL uzavřela partnerskou smlouvu se společností iO Partners v České republice, a to k 1. červenci 2023. iO Partners garantuje kontinuitu v poskytování realitních služeb z pozice preferovaného partnera JLL v regionu střední a východní Evropy.

Pro další informace kontaktujte členy Industrial Research Forum:
Definice:
Celková výměra a nová nabídka:
Moderní skladové a výrobní prostory třídy A stavěné a vlastněné developerem nebo investorem za účelem pronájmu třetím stranám. Nezahrnuje
nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem. Nová nabídka zahrnuje výše zmíněné prostory dokončené v daném období, včetně kancelářských
vestavků.

Projekty ve výstavbě:
Moderní skladové a výrobní developerské projekty třídy A, které se během sledovaného období aktivně staví za účelem následného pronájmu třetím
stranám. Nezahrnují se projekty ve stavu shell & core ani nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem.

Realizovaná poptávka:
Realizovaná poptávka je celková plocha před/pronajatá za určité období. K realizování poptávky dochází v momentě, kdy je podepsána smlouva o pronájmu nebo smlouva o budoucím pronájmu. Započítávány jsou pouze dlouhodobější pronájmy (delší než jeden rok). Hrubá realizovaná poptávka zahrnuje i renegociace a podnájmy. Čistá realizovaná poptávka oproti tomu počítá nově uzavřené smlouvy a rozšíření stávajících prostor v rámci
existujících smluv, či předpronájmy.

Nejvyšší dosahované nájemné:
Představuje nejvyšší nájemné, které lze ke konci sledovaného čtvrtletí dosáhnout za skladové prostory nejvyšší kvality a technické specifikace v nejatraktivnější lokalitě na trhu. Nájemné je uváděno pro jednotku s 5 000 m² hrubých vnitřních ploch, se stropní výškou přesahující 8 metrů, využívanou primárně pro distribuci a skladování a s délkou pronájmu pět let. Vybrané primární lokality mimo Prahu zahrnují 3 hlavní uzly (Plzeň, Brno a Ostrava)

Míra neobsazenosti:
Podíl fyzicky volných prostor v dokončených budovách z celkové výměry skladových a průmyslových prostor včetně kancelářských vestavků a zázemí.

Zdroj: iO Partners

Cyklistická sezona startuje. S ní ale přichází i nárůst nehod, nejrizikovější jsou křižovatky

Od
Karolína Vágnerová
-

S prvními jarními měsíci přichází v Česku každoroční cyklistický boom. Na silnicích potkáváme cyklisty na silničních nebo městských kolech, v terénu jezdce na horských či trekingových kolech. Elektrokola navíc otevírají svět cyklistiky i seniorům nebo lidem, kteří si dříve na šlapání netroufali. Města investují do nových cyklostezek. Češi zkrátka kola milují. Podle analýzy Portálu nehod však došlo za posledních 15 let k téměř 62 tisícům nehod s účastí cyklisty. Největším rizikem jsou přitom rušné městské křižovatky – právě tam dochází k nejvážnějším střetům s automobily.

 

„Cyklista patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu – zejména tam, kde se musí o prostor dělit s automobily. A právě zde často dochází k fatálním střetům. Následky bývají vážné. Podle analýzy Portálu nehod za období let 2010–2015 končí téměř tři čtvrtiny cyklistických nehod (73,5 %) lehkým zraněním, více než 9,5 % těžkým zraněním a 1,51 % bohužel smrtí,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.

Od roku 2010 do roku 2024 se na českých silnicích stalo téměř 62 tisíc dopravních nehod, při nichž figuroval cyklista. Vyplývá to z aktuální analýzy Portálu nehod, který dlouhodobě sleduje riziková místa na českých komunikacích. Více než třetina všech cyklistických nehod (26,5 tisíce) se obešla bez účasti dalších vozidel nebo osob. Šlo například o pády způsobené nezvládnutým řízením, náhlou zdravotní indispozicí nebo přehlédnutím nerovnosti v terénu. Největší podíl nehod však připadá na střety cyklistů s motorovými vozidly.

 

Srážky často pramení z domněnek. A ty na silnici neplatí

Nehody mezi cyklisty a řidiči nebývají výsledkem jedné chyby – často jde o souhru několika faktorů. Společným jmenovatelem bývá nedostatečné vnímání druhého. Cyklista předpokládá, že ho řidič vidí. Řidič zase spoléhá na to, že cyklista pojede opatrně. Tento klam obou stran je častou příčinou střetu. Místo vzájemného očekávání by měl na silnici platit princip: „Počítej s nejhorším – a jednej bezpečně.“

„Podle naší analýzy je v téměř 53 % případů příčinou nehody nesprávný způsob jízdy. Druhou nejčastější příčinou, která stojí za bezmála třetinou všech kolizí (28,85 %), je nedání přednosti v jízdě. Typicky jde o situace, kdy cyklista nebo řidič nerespektuje značku ‚Dej přednost v jízděְ‘, odbočuje vlevo bez ohledu na protijedoucí vozidla nebo vjíždí z vedlejší silnice na hlavní bez patřičné opatrnosti,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

 

Největší riziko je v létě, o víkendu a odpoledne

Nehody cyklistů s automobily nejsou rovnoměrně rozloženy během roku ani dne. Statistiky jasně ukazují, že existují období, kdy riziko výrazně narůstá. Kromě počtu cyklistů na silnicích hrají roli i světelné podmínky, počasí a psychologické faktory, jako je spěch nebo únava.

S příchodem jara roste počet cyklistů – a s tím i pravděpodobnost střetů. Nejčastěji dochází ke kolizím během letních měsíců, kdy je provoz nejhustší. Vrchol nehodovosti přichází v červenci, kdy cyklisté figurují téměř v 8 % všech dopravních nehod. Velmi rizikový je i srpen s podílem 7,39 %. Letní měsíce jsou pro cyklisty nebezpečné – lidé vyrážejí na výlety, jezdí rychleji a často v neznámém terénu. Naopak v zimě je sice cyklistů méně, ale jejich viditelnost bývá horší. Navíc hrozí smyk, podklouznutí a zpomalené reakce – jak u cyklistů, tak u řidičů.

Z pohledu dnů v týdnu je nejvíce nehod hlášeno v pátek. Pokud se ale podíváme na podíl cyklistických nehod vůči celkové nehodovosti, vycházejí jako nejrizikovější víkendy. Právě tehdy tvoří cyklistické nehody přes 5,3 % všech dopravních kolizí – i kvůli většímu množství rekreačních jezdců. Výrazný vliv má i denní doba. Nejvíce cyklistických nehod se odehrává odpoledne mezi 15. a 18. hodinou – tedy v době, kdy je provoz nejhustší, přibývá únavy a soustředění často polevuje.

 

Kde cyklisté bourají nejčastěji? V čele je Moravskoslezsko, nejrizikovější je ale Zlínský kraj

Data Portálu nehod ukazují, že cyklistické nehody nejsou rovnoměrně rozloženy napříč republikou. Za posledních patnáct let se nejvíce nehod stalo v Moravskoslezském kraji, kde bylo zaznamenáno 8 404 případů. Následují Středočeský kraj (6 506), Jihomoravský (6 477) a Olomoucký kraj (6 079).

„Z pohledu podílu cyklistických nehod na celkové nehodovosti však vychází jako nejrizikovější Zlínský kraj – cyklisté tam figurují v 8,64 % všech dopravních nehod. Nadprůměrné hodnoty vykazují také Olomoucký (7,98 %) a Jihočeský kraj (7,88 %), což naznačuje, že v těchto regionech jsou cyklisté oproti jiným krajům častějšími účastníky kolizí,“ komentuje Petra Marková.

Ještě zajímavější je pohled do konkrétních okresů. Absolutně nejvíce cyklistických nehod bylo zaznamenáno v okrese Olomouc (2 429 případů), dále v Opavě (1 879) a Frýdku-Místku (1 734). Pokud se ale zaměříme na relativní rizikovost, vycházejí nejhůře okresy Břeclav (12,7 %), Hodonín (12,4 %) a Jindřichův Hradec (12,3 %).

„Jde o regiony, kde se jízda na kole těší velké oblibě – často i díky rozvinuté síti vinařských nebo turistických stezek. Kombinace vysokého počtu cyklistů a běžného silničního provozu pak přináší zvýšené riziko střetů,“ vysvětluje Petra Marková z Portálu nehod.

 

Rizikové křižovatky

A která místa patří mezi nejrizikovější? Podle dat Portálu nehod mají jedno společné – jde o frekventované křižovatky v centrech měst.

Jednou z nich je například kruhový objezd v Prostějově na křižovatce ulic Krasická a V Polích. Krasická ulice je frekventovaný tah navazující na centrum města i další části Prostějova. Křižovatka bývá plná dopravy – od osobních aut přes cyklisty a chodce až po MHD. Za poslední dva roky se zde staly čtyři nehody cyklistů s auty, jejichž příčinou bylo ve všech případech nedání přednosti.

Další rizikovou lokalitu pro cyklisty najdeme v Hradci Králové – konkrétně na křižovatce ulic Pouchovská a Severní, v blízkosti železniční zastávky Hradec Králové. Jde o napojení městské čtvrti na průmyslovou a obchodní zónu. Křižovatka se nachází v oblasti s velmi intenzivním provozem, a to jak osobní, tak nákladní i veřejné dopravy. Za poslední dva roky zde došlo ke třem nehodám cyklistů.

V Praze je pak pro „kolaře“ rizikový zejména kruhový objezd ve Strašnicích – na velmi vytížené ulici V Olšinách, v místě křížení s ulicí Solidarity. Nachází se v hustě obydlené části města, v blízkosti základní školy. Za poslední dva roky zde došlo ke třem nehodám cyklistů a ve všech případech bylo příčinou nehody nedání přednosti v jízdě.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

URBIS 2025: klíčové výzvy měst a obcí a jejich rozvoj

Od
Karolína Vágnerová
-

Nový URBIS The Smart Cities Meetup se po roce vrací na brněnské výstaviště. Od 10. do 12. června se v Brně sejdou nejvýznamnější hráči v oblasti Smart City, aby zástupcům samospráv, akademické a komerční sféry prezentovali nejnovější zkušenosti a poznatky z této oblasti.

„V loňském roce jsme poprvé realizovali Urbis podle nové koncepce, která měla u zástupců
samospráv jednoznačný úspěch. Její součástí je i podpora několika ministerstev a zhruba dvou desítek dalších institucí. Letos v tomto scénáři samozřejmě pokračujeme a účastníkům konference mohu slíbit skutečně přínosný program, který bude inspirovat ke zlepšení života v obcích a k jejich efektivnějšímu hospodaření. Nemůžu pominout ani firmy na výstavní ploše, zejména start-up zónu, která představí inovace a nové technologie pro obce a města,“ popisuje letošní Urbis ředitel projektu Petr Maliňák.

Výběr z programu konference URBIS 2025

Konference URBIS 2025 se zaměří na klíčové výzvy měst a obcí a jejich budoucí rozvoj. První den, 10. června, zahájí konference strategický úvod, který nastíní hlavní výzvy a příležitosti moderních měst. Následně se diskuse zaměří na roli měst a obcí jako katalyzátorů prosperity a chytrých řešení, přičemž nebude chybět ani důležité téma komunitní energetiky jako reálné příležitosti pro místní samosprávy. Mobilitou jako klíčovým prvkem udržitelného rozvoje se bude zabývat blok Kam kráčí (nebo jede) naše mobilita?, a program prvního dne uzavře diskuse o sociálních inovacích a rozvoji odolných komunit.

Druhý den, 11. června, se zaměří na ekologickou a společenskou odpovědnost měst. Dopoledne bude patřit tématu klimatické neutrality a spolupráci mezi městy a občany. Následně se účastníci dozvědí, jak lze propojit různé generace v plánování měst v panelu Od zkušeností k inovacím. Další diskuse přinese pohled na civic-tech nástroje, které pomáhají samosprávám být blíže občanům. Odpolední část bude patřit živým laboratořím a agilnímu pilotování inovací, přičemž závěr dne se zaměří na význam vzdělávání v oblasti smart city, kde je klíčová spolupráce mezi technickými odborníky a starosty.

Třetí den, 12. června, přinese pohled do budoucnosti digitální infrastruktury a moderních technologií. První blok se bude věnovat otázce rozšíření 5G sítí a jejich dopadu na městské služby. Následně bude řečeno, jak nasadit umělou inteligenci ve veřejné správě a kde s touto transformací začít. Nezbytným tématem budou data a digitalizace ve službách měst a obcí, které umožňují efektivnější správu a zapojení občanů. Konferenci uzavře diskuse Mobilitou až ke zdraví, která se zaměří na propojení dopravy a kvality života ve městech.

Zástupci samospráv a akademického sektoru mají vstup zdarma

Návštěvníci URBIS 2025 se mohou registrovat, přičemž stejně jako v loňském roce mají zástupci municipálního a akademického sektoru vstup zdarma. Informace k získání slevového kódu pro vstup zdarma je k dispozici na webových stránkách projektu.

Zdroj: Veletrhy Brno, a.s.

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Od
Karolína Vágnerová
-

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal republikán na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marka Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.

„Tyto kanály by bez Spojených států amerických neexistovaly,“ napsal americký prezident. Trump nedávno získal důležitý ústupek ve prospěch svého požadavku na větší vliv USA na Panamský průplav. Na základě dohody s Panamou mohou USA kolem této důležité vodní cesty rozmístit své vojáky. Panama a USA již dříve oznámily, že jednají o dohodě, která by zajistila volný a přednostní průjezd amerických válečných lodí Panamským průplavem. Panamský průplav je již dlouho v Trumpově hledáčku, píše agentura DPA.

Panama převzala průplav do své správy v roce 1999. Spojené státy tuto klíčovou infrastrukturu před více než 100 lety postavily a do konce 90. let ji i přímo spravovaly. Donald Trump po lednovém nástupu do úřadu několikrát pohrozil, že si USA vezmou průplav zpět, zdůvodňuje rostoucím vlivem Číny v této důležité dopravní cestě.

Suezský průplav byl otevřený v roce 1869 a je jednou z nejdůležitějších vodních cest na světě. Představuje nejkratší námořní trasu mezi Asií a Evropou. Průplav spojující Rudé a Středozemní moře provozuje Egypt.

Zdroj: ČTK

Ředitel v ČT: Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu

Od
Karolína Vágnerová
-

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun. Ztráta podle ředitele Miroslava Štěpána půjde za odštěpným závodem České pošty – balíkové služby, poštovní služby skončí na černé nule, což znamená vyrovnaný hospodářský výsledek. Štěpán to dnes řekl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT). Štěpán nepočítá s tím, že by se v letošním roce prodala budova hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze.

Česká pošta od dubna vyčlenila komerční balíkové a logistické služby do nového odštěpného závodu České pošty – balíkové služby. Má být mezistupněm před úplným oddělením do samostatné akciové společnosti Balíkovna. Management České pošty plánuje pro tuto komerční část firmy najít strategického partnera, který bude moci Balíkovně vytvořit prostor pro další růst.

„Já si myslím, že Česká pošta udělala maximum s těmi procesy, které má,“ řekl Štěpán. Už dříve uvedl, že zefektivnění služby Balíkovna si vyžádá investici ve výši dvou až tří miliard korun. Tu by měl vynaložit strategický investor, řekl dnes v ČT.

„Když se podíváme, jaká je výstavba boxů ve městech, jaká je spotřeba obyvatel ve věci balíků, tak je to opravdu byznys, který by se měl uživit sám,“ uvedl. Pokud by vláda, která vzejde ze sněmovních voleb letos na podzim, rozhodla o tom, že Balíkovna bude státním podnikem, financování by bylo neudržitelné, uvedl Štěpán.

V letošním roce ředitel České pošty nepočítá s prodejem budovy v Jindřišské ulici v Praze. „Důvod je jednoduchý – ten proces je tak dlouhý a tak komplikovaný, že se to určitě nestihne takto zprocesovat,“ řekl. Budova v Jindřišské ulici je podle něj pro Českou poštu zbytná.

Od začátku května pošta část budovy pronajme Nejvyššímu státnímu zastupitelství. „Počet lidí v té budově neodpovídá kapacitě té budovy a jako správný hospodář bychom neměli provozovat svou činnost v budovách, které jsou opravdu naddimenzované,“ uvedl Štěpán. Prodej budovy v Jindřišské ulici podle něj není otázkou „jednoho nebo tří roků“.

Česká pošta přebrala vybrané služby úřadů práce, podle Štěpána s tím firma v tuto chvíli nemá dodatečné náklady. Uvedl také, že napříč resorty pošta aktuálně jedná o převzetí dalších služeb. „Jsme připraveni převzít jakoukoliv agendu,“ řekl. „Třeba se teď můžeme bavit o tom, že jsme schopni vybírat jakékoliv místní poplatky pro samosprávy. Ten občan ví, že má poštu otevřenou každý den, úřad není otevřený každý den,“ uvedl.

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku byl především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun. Česká pošta by se měla vrátit k zisku po skončení transformace, tedy po roce 2026.

Zdroj: ČTK
123...1 056Strana 2 z 1 056

Logistický kalendář

EASTLOG

URBIS

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253