Za tři čtvrtletí vybral stát na mýtném 15,08 miliardy korun, což je meziročně o zhruba pět procent více. Proti loňsku také vzrostl o 1,24 procenta na více než 106,25 milionu počet zpracovaných mýtných transakcí. V průměru jich systém zpracoval 3,5 milionu denně. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok bylo na mýtném vybráno 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

„Satelitní mýtný systém každý den zpracovává miliony transakcí a současně se musí přizpůsobovat změnám zpoplatněné silniční sítě. Od září jsme například rozšířili výběr mýtného o dalších 17,2 kilometru nově dokončených dálnic D3, D35 a D49,“ uvedl generální ředitel společnosti CzechToll Petr Chvátal. Nyní je v Česku zpoplatněno 1592,2 kilometru dálnic a 1362,5 kilometru silnic první třídy.

Letos byl výběr mýtného v každém měsíci proti loňsku vyšší. Jen v září zaplatili dopravci na mýtném meziročně o čtyři procenta více, a to 1,763 miliardy korun. Z toho 88 procent připadlo na dálnice, zbytek na zpoplatněné úseky silnic první třídy.

Přestože letošní září mělo proti loňskému o jeden pracovní den méně, společnost evidovala o 1,3 milionu zpracovaných transakcí více. Alespoň jednu transakci zaznamenal u více než 327.000 vozidel, v srpnu jich bylo o zhruba 14.000 méně.

Ke konci září bylo v systému zaregistrováno přes 812.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Dopravcům vydal CzechToll zhruba 517.000 palubních jednotek, z toho přibližně 27 procent českým dopravcům.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Současnému provozovateli mýtného systému končí desetiletá smlouva na konci listopadu 2029, ministerstvo dopravy plánuje letos v prosinci vyhlásit výběrové řízení na provozovatele.

Zdroj: ČTK

Za mlhy se v Česku stane za rok průměrně 887 dopravních nehod, na mokré silnici zhruba 19.600. Nejvýrazněji se tyto podmínky projevují na podzim a začátkem zimy. Zatímco v červnu a červenci připadá na nehody za mlhy 0,1 procenta nehod, v listopadu je to 3,1 procenta. Na mokré silnici se v prosinci stane průměrně přes 38 procent nehod. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod za roky 2010 až 2025. Portál dnes v tiskové zprávě varoval před riziky, která s sebou přináší podzimní počasí.

Mlha zhoršuje přehled o dění na silnici, mokrá vozovka zase prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje ovládání auta. Portál nehod zdůraznil, že za zhoršených podmínek je důležité dbát na to pravidlo „vidět a být viděn“.

V červenci se na mokré vozovce stane 12,4 procenta nehod, v říjnu 22,6 procenta a v listopadu 29,9 procenta. Zvýšený podíl pokračuje také v lednu, kdy na mokro připadá 36,2 procenta nehod. Dlouhodobě se mokrý povrch týká zhruba pětiny dopravních nehod.

U mokré vozovky připadá nejvyšší podíl nehod na západ a sever Čech. Konkrétně v Karlovarském kraji se za těchto podmínek stane 29,6 procenta všech nehod, v Libereckém 29,3 procenta a v Ústeckém 25,2 procenta, zatímco ve Zlínském kraji 17,1 procenta a v Praze 17,2 procenta.

Rozdíl mezi létem a závěrem roku je výrazný u mlhy. V červnu a červenci se za mlhy stane 0,1 procenta všech nehod, v říjnu to je 1,9 procenta nehod, v listopadu 3,1 procenta a v prosinci 2,5 procenta. Nejvyšší podíl nehod za mlhy se stane na Vysočině, a to dvě procenta. V Karlovarském a Ústeckém kraji je to okolo 1,5 procenta. Naopak v Praze se za mlhy stane zhruba 0,2 procenta nehod.

Významnou roli u vzniku nehod za zhoršených podmínek hraje rychlost. „Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Podle dat portálu se největší část všech nehod v mlze stala na silnicích druhé třídy, a to 27,6 procenta, na silnicích první třídy 24 procent a na silnicích třetí třídy 20,9 procenta. Nejvíce kolizí za mokra se stává na místních komunikacích, a to 43,3 procenta. Na silnicích první třídy je ale podíl nehod za mokra 26,6 procenta, na dálnicích 26 procenta a na silnicích druhých tříd 24,4 procenta.

„Regionální silnice často vedou otevřenou krajinou, lesními úseky, přes horizonty i níže položená místa. Během několika minut tak lze projet z úseku s dobrým rozhledem přímo do husté mlhy. Zrádná není jen samotná nízká viditelnost, ale také rychlost, s jakou se může změnit,“ uvedl Jan Chalas z DataFriends.

Většina nehod za mlhy i na mokré vozovce podle Portálu nehod skončí bez zranění. Zatímco u kolizí na mokru je to 77,3 procenta případů, za mlhy 73,9 procenta. V mlze je ale vyšší podíl nehod s těžkým zraněním i úmrtím. Těžká zranění se týkají 2,3 procenta havárií za mlhy a dvou procent na mokru. Úmrtí připadá na 1,1 procenta nehod v mlze oproti 0,6 procenta na mokré silnici.

Zdroj: ČTK