Domů Blog Strana 2

Podnikatelé loni nabili rekordní množství elektřiny. Energokarta hlásí 70% růst odběrů

Největší provozovatelé dobíjecích stanic v Česku loni zaznamenali meziročně o polovinu větší odběry elektřiny. S elektromobily se na českých silnicích potkáváme stále častěji a průběžně se rozšiřuje také infrastruktura. Výraznější růst je patrný u firem a živnostníků – odběry elektřiny prostřednictvím Energokarty poskytované společností Axigon loni rostly o 70 %.

V loňském roce opět výrazně vzrostla spotřeba na veřejných dobíjecích stanicích. Například dobíjecí síť PRE POINT zaznamenala 47% nárůst ve srovnání s rokem 2024. V síti dobíjecích stanic ČEZ loni elektroauta načerpala dokonce o 56 % více elektrické energie. Oba provozovatelé evidují okolo 600 tisíc dobíjecích transakcí, přičemž řidiči si loni v bateriích svých aut odvezli z nabíječek ČEZ rekordních 14,9 GWh elektřiny a 11,13 GWh ze stanic PRE.

Ještě dynamičtější nárůst hlásí firemní elektromobilita. Firmy a živnostníci stále častěji využívají Energokartu, která představuje sjednocené řešení pro dobíjení firemních bateriových vozidel. „Energokarta umožňuje podnikatelům dobíjet u všech hlavních provozovatelů veřejných stanic v Česku i v zahraničí, a to s jednotnou fakturací a přehlednou správou nákladů,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která poskytuje Energokartu akceptovanou v sítích PRE, ČEZ a E.ON i na dalších 100 tisících dobíjecích bodů po celé Evropě.

Z dat Axigonu vyplývá, že v roce 2025 „proteklo“ prostřednictvím Energokarty meziročně o 70 % více energie. „Zatímco v roce 2024 jsme překonali hranici 1 GWh, za prvních 6 měsíců roku 2025 už jsme evidovali téměř 0,65 GWh. Konec roku ale předčil očekávání a držitelé Energokarty loni načerpali dohromady 1,7 GWh,“ říká Damir Duraković a dodává, že dobíjení akceleruje i z hlediska počtu transakcí. „V roce 2025 proběhlo 90 476 dobíjení s využitím Energokaret. To je téměř dvojnásobek roku 2024, kdy byl meziroční růst ‚jen‘ čtvrtinový,“ upřesňuje Duraković s tím, že Axigon aktuálně spravuje už více než 5 000 Energokaret, zatímco ještě začátkem loňského roku to bylo přes 3 000.

Celkově loni nabíjely firmy nebo podnikatelé s využitím Energokarty ve 20 zemích Evropy. 93 % veškerých nabíjení proběhlo v Česku, 2,5 % v Německu a shodných 1,5 % patří rakouským i slovenským dobíječkám. Zajímavostí je, že v Chorvatsku nabíjeli Češi mírně více než v Polsku. Dobíjení na ultrarychlých nabíječkách UFC je výrazně více zastoupeno než nejpomalejší AC dobíjení (AC 21 %, DC 43 %, UFC 34 %).

Zdroj: Lukáš Pololáník

ŘSD použilo v zimě už téměř 100 000 tun soli, meziročně je to skoro dvojnásobek

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce ledna 98 783 tun soli. Je to meziročně o 85 procent víc. Sypače měly zatím nejvíc práce na Vysočině a v Libereckém kraji. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely do konce ledna 1,27 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy o 40 procent víc. ŘSD má přesto ve skladech stále více než polovinu zásob soli, kterou používá na zimní údržbu a k výrobě solanky.

„Velké nárůsty oproti předchozí zimě jsme zaznamenali i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce ledna jsme jí my a dodavatelé použili skoro 31 milionů litrů. Za stejné období předchozí zimy to bylo 19,2 milionu litrů. Na zimní údržbu byl zatím nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly dosud sypače na Vysočině a v Liberci, nejméně v nížinné části středních Čech. Co se týká našich Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), hodně odskočení od ostatních – a to směrem nahoru – jsou kolegové z SSÚD Velký Beranov na Vysočině,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

ŘSD má stále víc než polovinu skladových zásob soli. Pro její nákup už několik let používá takzvaný dynamický nákupní systém, který oslovuje okruh přihlášených dodavatelů, a vítězí vždy nejvýhodnější nabídka. ŘSD má také nastavený automatický režim pro naskladňování soli. Doplňuje ji, jakmile zásoby klesnou pod stanovené minimum.

O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

Na 21 Střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 672 řidičů a 150 dispečerů. „Vedle 213 sypačů máme také 62 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů má ŘSD 52 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Zdroj: ŘSD

V Kolíně vlak srazil a usmrtil člověka, provoz na Velký Osek je zastaven

Provoz na železniční trati mezi Velkým Osekem a Kolínem zastavila včera večer v Kolíně srážka osobního vlaku s člověkem, který na místě zemřel. ČTK to řekla policejní mluvčí Michaela Richterová. 

Nehoda byla oznámená v 19:40. „Osobní vlak srazil člověka, který utrpěl zranění neslučitelná se životem, ve vlaku cestovalo přibližně 70 cestujících, ti by měli být bez zranění,“ řekla mluvčí. Dechová zkouška u strojvedoucího podle ní byla negativní. Totožnost zemřelého policisté zatím neznají, nařídili soudní pitvu a budou zjišťovat okolnosti nehody.

Zdroj: ČTK

Liberec letos opraví most, který je na objízdné trase při uzavření průtahu

Liberec letos v Londýnské ulici opraví most, který je na objízdné trase při uzavření průtahu městem, silnice I/35. Podle náměstka primátora Adama Lenerta (ANO) chtějí využít toho, že v tomto roce nebude na průtahu žádné výraznější dopravní omezení. Náklady na opravu mostu přes Lužickou Nisu, který je u hranice města se Stráží nad Nisou, odhaduje na 32 milionů korun. Cena vzejde ze soutěže, kterou se radnice chystá v brzké době vyhlásit. Oprava by měla začít v dubnu a skončit v listopadu.

„Využíváme prostoru, kdy pětatřicítka by neměla mít letos žádnou významnou uzavírku. A máme na to tuto stavební sezonu, protože příští stavební sezonu na I/35 zahájí Ředitelství silnic a dálnic rekonstrukci mostu nad takzvanými sněhuláky a dalších mostních objektů směrem do Vesce,“ řekl náměstek.

Pro město půjde o nejvyšší částku, jakou letos vydá na opravu některého ze svých mostů. Ve správě jich má skoro 150. Opravu tohoto, který má délku přes 30 metrů, už podle náměstka nemohou dál odkládat. „Ten stav je na hranici životnosti,“ řekl Lenert. Na sedmibodové škále hodnocení stavu mostů je na šestém stupni, což značí velmi špatný stav.

Část mostu proto bude nutné zbourat a postavit znovu. „Na stávajících opěrách budou vybetonované nové železobetonové monolitické úložné prahy a nová nosná konstrukce včetně svršku a mostního příslušenství,“ dodala mluvčí radnice Jana Kodymová.

Zdroj: ČTK

Při srážce s autem zemřela na D55 u Otrokovic žena pohybující se na dálnici

Při srážce s osobním automobilem včera večer zahynula šestadvacetiletá žena na dálnici D55 u Otrokovic na Zlínsku. ČTK to řekla policejní mluvčí Šárka Trnková. Příčinu nehody policisté zjišťují. Nehoda se stala před 19:00 na 31. kilometru, dálnice D55 byla poté ve směru ze Zlína na Přerov uzavřená. Před 20:00 policie uvedla, že dálnice je v daném úseku průjezdná jedním jízdním pruhem.

„Policisté nadále pracují na objasnění příčin tragické dopravní nehody osobního automobilu a šestadvacetileté ženy, která bohužel na místě svým zraněním podlehla,“ uvedla mluvčí.

Podle dostupných údajů je řidička třetí obětí dopravních nehod ve Zlínském kraji od začátku roku. Za celý loňský rok zemřelo při dopravních nehodách ve Zlínském kraji 28 lidí. V roce 2024 jich bylo 15, o rok dříve 20.

Zdroj: ČTK

Zelená legislativa EU: na co si dát pozor v roce 2026

Rok 2026 nebude „klidový“. Naopak – firmy budou řešit souběh nových povinností i „zjednodušovacích“ balíčků (omnibus), které mohou v průběhu roku ještě měnit parametry některých pravidel. Pro obaláře a exportéry budou klíčová zejména témata obalů, odlesňování (EUDR), CBAM a greenwashingu.

Níže je přehled toho nejdůležitějšího, co doporučujeme v SYBA v roce 2026 aktivně sledovat – a kde se vyplatí začít s přípravou hned.

1) Obaly: PPWR startuje v praxi od srpna 2026
Směrnice o obalech (94/62/ES) je nahrazena nařízením PPWR, které bude přímo použitelné napříč EU. Nařízení už je v platnosti, ale uplatňovat se začne od 12. srpna 2026.

Co to v praxi znamená pro firmy:

jednotná pravidla napříč EU (méně národních „odlišností“, ale vyšší tlak na harmonizaci portfolia),
postupné náběhy požadavků na recyklovatelnost, obsah recyklátu, minimalizaci a prevenci „over-packaging“ (včetně omezení zbytečných obalů),
rozběh pravidel pro reuse/re-use – část výjimek a technických detailů se bude dál upřesňovat (typicky přes prováděcí akty a metodiky).
Doporučení SYBA pro 2026: udělat si „gap analýzu“ obalového portfolia podle PPWR (recyklovatelnost, konstrukce, označování, EPR data) a připravit interní roadmapu do roku 2030.

2) EUDR: odklad + další „zjednodušení“ ještě před startem
U EUDR (odlesňování) došlo k dalšímu odkladu:

velcí a střední operátoři/obchodníci: povinnosti od 30. prosince 2026
mikro a malé podniky: od 30. června 2027
Zároveň má Komise provést revizi zjednodušení (v dostupných podkladech se uvádí termín do 30. dubna 2026), což může upravit administrativní nastavení povinností ještě před novými daty použitelnosti.

Doporučení SYBA pro 2026: nečekat na „poslední verzi“. Mapujte komodity/dodavatelské řetězce, připravte si důkazní balíčky a nastavte sběr dat tak, aby byl škálovatelný (zejména pro import a privátní značky).

3) Environmental Omnibus: zjednodušování environmentálních povinností (ale ne „vypnutí“ pravidel)
Komise v prosinci 2025 představila tzv. Environmental Omnibus (Omnibus VIII) – balík návrhů, který míří na zjednodušení vybraných částí environmentální legislativy (zejména průmyslové emise, cirkularita, posuzování vlivů, geodatové/reportingové povinnosti).

Co hlídat v roce 2026: průběh vyjednávání a to, zda „zjednodušení“ reálně sníží administrativu, nebo naopak vytvoří přechodná období s nejasnými metodikami.

4) CBAM: od 1. 1. 2026 začíná „ostrý“ režim
Definitivní fáze CBAM startuje 1. ledna 2026.
V praxi to znamená vyšší nároky na:

sběr a kvalitu dat o vložených emisích u dovozu,
práci s defaultními hodnotami, které mohou vycházet přísněji (a tím zdražovat compliance, pokud nemáte ověřená data),
sledování návrhů na rozšíření rozsahu CBAM směrem k navazujícím (downstream) výrobkům, zejména ve vazbě na ocel a hliník.
Doporučení SYBA pro 2026: pokud dovážíte materiály či komponenty v „CBAM rodinách“, nastavte si tok emisních dat od dodavatelů a připravte se na možné rozšíření rozsahu.

5) Anti-greenwashing: Green Claims nejisté, ale „Empowering Consumers“ platí určitě
U Green Claims Directive je situace stále politicky citlivá – jednání byla v roce 2025 pozastavena a Komise avizovala záměr návrh stáhnout / zásadně přenastavit, takže časování zůstává nejisté.

Co ale jisté je: směrnice Empowering Consumers for the Green Transition se musí převzít do národní legislativy do 27. března 2026 a pravidla se začnou používat od 27. září 2026. Přináší zákaz vágních „zelených“ tvrzení a zpřísňuje podmínky pro environmentální komunikaci (typicky „eco“, „green“, „climate neutral“ apod.).

Doporučení SYBA pro 2026: udělat audit claimů (obaly, web, POS materiály) a sladit je s novými pravidly – zejména u uhlíkových tvrzení a kompenzací.

6) Omnibus I: úpravy CSRD/CS3D a tlak na „competitive compliance“
V prosinci 2025 EU uzavřela dohodu o balíčku Omnibus I ke zjednodušení povinností v oblasti CSRD (reporting) a CS3D (due diligence).
Pro řadu firem to znamená změnu rozsahu a načasování povinností – ale zároveň tlak na to, aby data byla použitelná v dodavatelských řetězcích (včetně obalů a materiálových toků).

Co doporučujeme firmám udělat už v 1. pololetí 2026 (prakticky)
PPWR readiness check: portfolio, konstrukce, recyklovatelnost, označování, EPR data a interní odpovědnosti.
EUDR screening: komodity, dodavatelé, dokumentace, systém sběru důkazů.
CBAM data flow: nastavit proces získávání ověřených emisních dat (nejen „default“).
Audit environmentálních tvrzení: připravit se na září 2026 (Empowering Consumers).
Sledovat prováděcí akty/metodiky: u všech výše uvedených oblastí bude „ďábel v detailu“.

Zdroj: SYBA

Šlechtický vliv na Pražském hradě zajišťovala poštovní přeprava

Česká pošta představuje příležitostný poštovní aršík První poštovní trať v Čechách. Autorem výtvarného návrhu je Karel Zeman a cena známka je 109 korun.

Tématem aršíku je poštovní kurýr v dobovém oblečení na koni na pozadí slavonické pošty, jak se dochovala do současnosti. Obraz doplňuje znak rodu Taxisů.

Na aršíku je zobrazen Ferdinand s dopisem a habsburským erbem, naproti stojí český lev v portálu Vladislavského sálu. Rod Taxisů byl pověřen vytvořením trasy Praha – Vídeň. Na aršíku je dále znázorněn rok 1526, ve kterém zemřel král Ludvík Jagellonský. Po smrti krále usiloval o českou královskou korunu Ludvíkův švagr Ferdinand Habsburský. Podmínkou bylo uznání za krále českými stavy. Ferdinand proto nechal zřídit poštovní trasu Praha – Vídeň, aby získal větší vliv na Pražském hradě u šlechty a českých zemských úředníků.

Aršík vychází v nákladu 21 tisíc kusů a ode dneška je k dostání na vybraných pobočkách a e-shopu České pošty.

Zdroj: ČP

Letos ještě skončí platnost více než 510 tisícům řidičáků. Již o 17 tisíc dokladů bylo letos zažádáno online

Ještě více než 510 tisícům řidičů letos v průběhu roku skončí platnost řidičského průkazu. K jednoduché výměně lze využít Portál dopravy; Přes Portál dopravy lze rovněž požádat o výměnu řidičského průkazu v případě jeho ztráty či odcizení, případně při změně osobních údajů. Od července minulého roku již není nutné chodit na úřad, celý proces zažádání nejen o výměnu lze zvládnout na pár kliknutí a hotový doklad si vyzvednout ve výdejním boxu či místě.

V průběhu roku 2026 bude postupně končit platnost ještě 518 741 řidičským průkazům. Podání žádosti o vydání nového průkazu i jeho vyzvednutí přitom Ministerstvo dopravy digitalizací výrazně ulehčilo. Žádost lze podat z pohodlí domova a doklad lze vyzvednout bez ohledu na úřední hodiny.

„Možnost vyměnit si řidičský průkaz během několika minut on-line a hotový doklad si jednoduše vyzvednout v blízkosti bydliště šetří lidem čas i peníze. Jen v lednu tuto možnost využilo téměř 17 tisíc žadatelů a více než 7 tisíc z nich nemuselo na úřad vůbec, protože nový řidičský průkaz si vyzvedli v boxu nebo na výdejním místě. Data z prvního měsíce roku tak potvrzují, že si lidé on-line řešení dopravních agend oblíbili: z celkového počtu bezmála 39 tisíc vyměněných dokladů už byla téměř třetina vydána na základě elektronické žádosti,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Ve Středočeském kraji by si letos mělo prodloužení řidičského průkazu vyřídit více než 75 tisíc řidičů, v Praze ještě přibližně 56 tisíc řidičů a v Jihomoravském kraji je to bezmála 57 tisíc řidičů.

Statistice měst vévodí Praha s 56 tisíci řidičáky k výměně, Brno má letos ještě více než 16 tisíc průkazů, Ostrava pak přes 13 tisíc, Plzeň pak ve statistikách má cca 8 600 dokladů.

Výměny se týkají nejvíce lidí ve věku 61 let a více, jde o 164 388 řidičů. Ve věkové kategorii mezi 41 až 50 lety bude žádat o prodloužení přibližně 112 tisíc řidičů, na druhé straně nejméně jich bude ve skupině 30 let a méně. Podrobnější statistiky naleznete na našem webu.

„Na Portálu dopravy si lze zažádat nejen o výměnu z důvodu konce platnosti, ale také kvůli odcizení, ztrátě či změně osobních údajů. Také lze tuto možnost již využít i u prvního řidičského oprávnění nebo jeho rozšíření. To samé platí pro ty, kteří chtějí nebo mají kartu řidiče do digitálního tachografu či řidičák s vyznačenou profesní způsobilostí,“ doplňuje ministr Bednárik.

O nový řidičský průkaz lze žádat 3 měsíce před koncem platnosti a tento typ výměny je zdarma. Doručení na výdejní místo stojí 100 Kč.

Nejvíce žádostí o výměnu dokladu on-line bylo v lednu 2026 z důvodů uplynutí jeho platnosti, 15 z bezmála 17 tisíc, více než 900 průkazů se pak vystavovalo kvůli ztrátě a 500 kvůli změně údajů na něm.

V ČR není třeba od ledna 2024 vozit platný fyzický průkaz u sebe, kontrola může proběhnout prostřednictvím vzdáleného přístupu do registrů. Pro cesty do zahraničí je stále třeba mít platný fyzický doklad u sebe a neplatný vrátit na úřad, nebo zničit.

Mimo žádostí o doklady a informací o nich si na Portálu dopravy můžete například na jeden klik a zdarma stáhnout výpis z karty řidiče či bodového hodnocení, nastavit si zasílání notifikace o každé jeho změně a mnohem více, Již nyní pro vás chystáme další novinky, například rozšíření možnosti nastavit si zasílání notifikací o konci platnosti dokladů.

Zdroj: MDCR

Srážka vlaku s pracovním strojem na Smíchově omezila železniční provoz

Na železniční trati mezi pražským Smíchovem a Vyšehradem se včera odpoledne srazil osobní vlak s pracovním strojem. Při nehodě se nikdo nezranil, vlak nevykolejil, drážní hasiči z něj evakuovali zhruba stovku cestujících, informoval mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Mezi smíchovským a hlavním nádražím byl necelé tři hodiny zastaven provoz.

Podle webu Českých drah se rychlík s pracovním strojem srazil kolem 15:30 v obvodu stanice Praha-Smíchov, kde za provozu pokračuje rozsáhlá rekonstrukce tohoto dopravního uzlu. Stroj byl podle Kavky v profilu trati, kterou projížděl vlak. „Událost se vyšetřuje. Hasiči Správy železnic evakuovali stovku cestujících na první nástupiště,“ dodal mluvčí.

Nehoda omezila provoz dálkových i regionálních spojů ve směru z Prahy na západ země, některé byly zrušeny, jiné jezdily odklonem nebo po obvyklé trase, ale s mimořádnými zastávkami. Krátce před 18:00 byl provoz podle Kavky obnoven.

Zdroj: ČTK

Praha má projektanty pro plánované úpravy Průmyslového polookruhu

Pražská Technická správa komunikací (TSK) vybrala projekční firmy, které pro ni vytvoří projekt plánovaných úprav Kbelské a Průmyslové ulice na takzvaném Průmyslovém polookruhu. Vyplývá to z informací zveřejněných ve věstníku veřejných zakázek. Úpravy mají vycházet ze studie zahrnující i takzvaný Hloubětínský tunel, který TSK nechává projektovat zvlášť. Město také chystá rekonstrukci Kbelské, která má začít letos v dubnu.

Průmyslový polookruh se skládá z ulic Kbelská a Průmyslová a propojuje Letňany na severovýchodě se Štěrboholy na jihovýchodě metropole. Denně po něm projedou desítky tisíc aut a plní funkci nedokončeného vnitřního i vnějšího okruhu. Město nechalo v minulosti kvůli frekventovanosti polookruhu a častým zácpám zpracovat studii, která navrhuje úpravy ke zvýšení plynulosti provozu.

Část, které se týkal vypsaný tendr, zahrnuje Průmyslovou od křižovatky ve Štěrboholech po křížení s Českobrodskou a úsek Kbelské od Novopacké ulice na Střižkov. Jedná se celkem o asi 6,5 kilometrů silnic. Projekt podle věstníku pro městskou firmu vypracují za 65,7 milionu korun bez DPH firmy Sudop Praha, Pudis a L&scape.

Zlepšit průjezdnost silnice má podle dřívějších vyjádření zejména modernizace křižovatek, které především způsobují zácpy. Úpravy se bude týkat několika mostů a protihlukových opatření, která vzniknou i nová. Dále budou práce podle popisu zakázky zahrnovat úpravu dopravního značení a světelných signalizačních zařízení, výsadbu zeleně či opatření k nakládání s dešťovou vodou.

Předpokládané náklady jsou podle podkladů k zakázce zhruba 1,65 miliardy korun, projektové práce mají trvat tři roky a samotné práce čtyři roky. Zakázka nezahrnuje úsek mezi ulicemi Průmyslová a Kbelská a most přes Kyjské údolí ani plánovaný Hloubětínský tunel. Ten pro TSK od roku 2023 projektují firmy Satra, Pragprojekt a Valbek. Tunel dlouhý asi 670 metrů pod Kbelskou ulicí má podle tři roky starých odhadů stát 5,7 miliardy korun bez DPH, za projekt TSK zaplatí asi 347 milionu korun.

Kromě toho TSK v blízké době spustí rekonstrukci většiny Kbelské ulice v délce tří kilometrů od Cínovecké po nájezd na Novopackou. Firma na práce nedávno vypsala tendr s předpokládanou hodnotou 721,9 milionu korun bez DPH. Silnice je kvůli vysokému zatížení zejména kamionovou dopravou podle vyjádření zástupců města ve špatném technickém stavu a opravu nutně potřebuje. Práce přinesou od letošního dubna zúžení, předpokládají se dopravní komplikace. TSK chce práce dokončit do letních prázdnin.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

SITL