V Německu po celostátním zastavení železniční dopravy vlaky opět jezdí podle jízdního řádu. Jen ojediněle je potřeba počítat s následky v podobě zpoždění a výpadků, uvedla železniční společnost Deutsche Bahn (DB). Výpadek v úterý večer způsobila porucha digitálního komunikačního systému GSM-R, příčinou byla plánovaná výměna jednoho technického komponentu. Další detaily DB zatím analyzuje. Problém se projevil i na spojení s Českem.

DB a další železniční společnosti v Německu zastavily vlaky v úterý pozdě večer kvůli poruše, která zasáhla digitální železniční rádiový systém GSM-R. O půlnoci – hodinu a půl po nahlášení problému – společnost DB uvedla, že odhalila příčinu, aniž ji ale blíže specifikovala. Zhruba půl hodiny poté vyrazily na cestu první vlaky. Zhruba dvouhodinové zastavení provozu se ale dotklo tisíců cestujících, na některých nádražích podle německých médií zavládl chaos. Lidé si stěžovali na nedostatek informací.

„Po rychlém odstranění problému během noci funguje ráno provoz na železnici bez větších problémů. Ojediněle může docházet k omezením,“ uvedla v ranním prohlášení společnost DB.

Dceřiná společnost DB zodpovědná za infrastrukturu DB InfraGo před polednem uvedla, že se provoz na železnici zastavil kvůli plánované výměně technického komponentu systému GSM-R. „Proč přitom došlo k poruše, analyzujeme a přikládáme tomu nejvyšší prioritu,“ uvedl šéf společnosti Philipp Nagl. Další detaily, například o jaký komponent šlo, ale neuvedl.

Výpadek systému měl dopad i na spojení s Českem. Podle webu Českých drah (ČD) se dotkl čtyř spojů, a to vlaků mezi Hamburkem a Prahou, Curychem a Prahou, Kodaní a Prahou a Berlínem a Villachem, který také projíždí přes Českou republiku. Tyto spoje jezdí přes Sasko a Ústecký kraj. Spojení mezi Mnichovem a Prahou se výpadek netýkal, neboť vlaky na této lince kolem půlnoci nejezdí.

Kvůli poruše se zastavily v noci také vlaky městských drah S-Bahn, které DB provozuje, například v Berlíně či ve Stuttgartu. Také ty ještě v noci obnovily provoz. Porucha výrazně zasáhla nákladní dopravu, jejíž značná část se na železnici odehrává právě v noci.

GSM-R, což je zkratka pro Global System for Mobile Communications – Railway, je mezinárodní standard bezdrátové komunikace určený pro železniční aplikace. S jeho pomocí se zajišťuje komunikace mezi strojvedoucími a dispečerskými centry řízení železnice. Německý železniční systém v minulosti ve výjimečných případech zastavil provoz všech nebo většiny vlaků, to ale bylo vlivem nepříznivého počasí, nikoliv z technických důvodů, připomíná agentura AP.

Na společnost Deutsche Bahn se kvůli incidentu snesla kritika. Spolkový ministr dopravy Patrick Schnieder vyzval k důkladnému vyšetření případu. Bavorský ministr dopravy Christian Bernreiter kritizoval DB, že je na podobné scénáře špatně připravená. „Výpadek systému znovu ukazuje, v jakém žalostném stavu systém Deutsche Bahn je. Kompletní železniční infrastruktura potřebuje nutně velký update,“ uvedl Bernreiter, který nyní předsedá konferenci zemských ministrů dopravy.

Německé dráhy jsou dlouhodobě terčem kritiky i vtipů kvůli značným zpožděním svých vlaků. Peníze na sanaci německých železnic v příštích letech půjdou mimo jiné z rozsáhlého fondu, který strany současné německé vlády zřídily za účelem investic do infrastruktury. Je v něm 500 miliard eur (zhruba 12,1 bilionu Kč) a bude financován po dobu 12 let z půjček.

Zdroj: ČTK

Ministr dopravy Ivan Bednárik se dnes v Mnichově setkal s bavorským státním ministrem bydlení, výstavby a dopravy Christianem Bernreiterem. Hlavními tématy jednání byly rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury a pokračující výstavba dálnice D6 a modernizace železničního spojení mezi Prahou a Mnichovem. Zatímco na české straně se investice již rozjely, německá strana aktuálně počítá se zahájením modernizace úseku Schwandorf – Furth im Wald nejdříve v roce 2035.

„Na české straně už modernizace běží a chceme v ní pokračovat dál směrem ke Stodu. Další úseky od Stodu před Domažlice na hranice pak závisí na postupu modernizace trati v přímo v Německu, jinak by naše investice neměly smysl. Shodli jsme se s ministrem Bernreiterem, že budeme společně usilovat o to, aby se modernizace této důležité evropské spojnice dostala mezi priority spolkové vlády, “ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Česká republika již zahájila modernizaci tratě mezi Plzní a Domažlicemi a připravuje další navazující úseky směrem ke státní hranici. Cílem je elektrizace tratě, zvýšení její kapacity a vytvoření moderního spojení pro osobní i nákladní dopravu. Tématem jednání bylo také železniční spojení Cheb–Marktredwitz–Norimberk. Ministr Bednárik zdůraznil zájem České republiky na urychlení elektrizace přeshraničního úseku mezi Chebem a Marktredwitzem a na jeho začlenění do širšího projektu elektrizace tratě Regensburg–Hof. Modernizace této trasy by vytvořila důležitou alternativní elektrizovanou spojnici mezi Českou republikou a Německem, kterou potřebuje především nákladní doprava.

Ministři se rovněž zabývali zajištěním budoucího provozu přímých vlaků mezi Prahou a Mnichovem.Došlo k vypsání společné nabídkové řízení na zajištění provozu linky po roce 2031 na 15 let, o dopravci by mělo být rozhodnuto ve druhém čtvrtletí příštího roku. V přechodném období bude od prosince 2026 dopravu na české straně zajišťovat dopravce LEO Express, který již zahájil jednání s bavorským dopravcem Die Länderbahn o zajištění plynulého přeshraničního provozu.

Dálnice D6 posílí spojení západních Čech s Bavorskem

Významnou část jednání představovalo také silniční propojení obou zemí. Ministr Bednárik informoval bavorskou stranu o pokračující výstavbě dálnice D6 mezi Prahou, Karlovými Vary a Chebem. V současnosti je ve výstavbě 27 kilometrů nové dálnice a dokončení celé trasy, s výjimkou příhraničního
úseku, se očekává nejpozději v roce 2029. Česká republika dlouhodobě usiluje o zkapacitnění silnice B303 směrem k dálnici A93.

„Dokončení D6 je jednou z dopravních priorit vlády. Přinese lepší dostupnost Karlovarského kraje, vyšší bezpečnost provozu i lepší podmínky pro podnikání a cestovní ruch. Byli bychom rádi, kdyby se otevřela také debata o dalším rozvoji navazující infrastruktury v Německu tak, aby potenciál nového spojení mohl být plně využit,“ uvedl ministr Bednárik.

Vedle železniční a silniční infrastruktury ministři diskutovali také o možnostech užší spolupráce v oblasti inteligentní mobility, autonomního řízení a digitalizace dopravních služeb. Shodli se, že právě propojení českého a bavorského automobilového průmyslu, výzkumných institucí a veřejné správy může přinést nové příležitosti pro rozvoj moderních dopravních technologií a posílit konkurenceschopnost obou
regionů.

Obě strany také potvrdili zájem pokračovat v pravidelném dialogu o dopravních projektech strategického  významu pro Českou republiku i Bavorsko. Ministr Bednárik při této příležitosti pozval svého bavorského  protějška Christiana Bernreitera k návštěvě České republiky a k pokračování jednání v Praze.

Z šesti oblastních ředitelství vzniknou tři, stavební správy, dosud rozdělené na tři části, se transformují do dvou jednotek. O poslední fázi proměny Správy železnic je jasno. Smyslem kroků je lépe využít know-how vlastních odborníků, nastavit přehlednější řízení a tím omezit duplicitní činnosti. Vyšší efektivita ušetří desítky milionů korun ročně. Poslední fázi změn schválila Správní rada Správy železnic.

Jednou z klíčových priorit Správy železnic zůstává příprava vysokorychlostních tratí. Od 1. října se jejich agenda stane úkolem dvou základních investičních jednotek, Stavební správy západ a Stavební správy východ. Vysokorychlostní tratě mezi ně budou rozděleny podle územní působnosti. Cílem je lepší koordinace přípravy obou typů tratí, protože tyto sítě budou v budoucnu úzce propojené. Na úroveň generálního ředitelství povýší metodické, koordinační a strategické činnosti spojené s VRT. Dosavadní zkušenosti nasbírané Stavební správou vysokorychlostních tratí se tím víc propojí s ostatními částmi firmy.

Obě investiční jednotky přitom zároveň projdou celkovou proměnou. Zásadní bude zavedení projektového přístupu k výstavbě konkrétních tratí. Každá stavba bude mít svůj tým odpovědný za celý proces od přípravy až po realizaci a uvedení do provozu.

S rokem 2027 se pak změní struktura oblastních ředitelství. Místo současných šesti vzniknou tři – západ, střed a východ. V každém novém oblastním ředitelství budou dva rovnocenné úseky provozu infrastruktury. Díky tomu zůstane zachován kontakt s regiony a partnery v území. I v tomto případě se změna dotkne především řídicích a administrativních struktur, nikoli provozních profesí. Předpokládaná úspora u vedoucích pozic v rámci oblastních ředitelství je zhruba 58 milionů korun ročně.

Správa železnic pod vedením generálního ředitele Tomáše Tótha prochází největší proměnou ve své historii. Cílem je zjednodušit řízení firmy, soustředit klíčové agendy, zvýšit efektivitu a současně posílit otevřenost vůči veřejnosti i partnerům.

Zdroj: Správa železnic