Pátek, 21 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 243

Evropská investiční banka půjčí státu 13 miliard korun na modernizaci železnice

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská investiční banka (EIB) půjčí státu 13 miliard korun na modernizaci české železnice, navýšení kapacit osobní i nákladní dopravy a zvýšení bezpečnosti a komfortu cestujících. Půjčka je druhou částí plánované podpory EIB v celkové výši 48,8 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a viceprezident EIB Kyriacos Kakouris na ministerstvu dopravy podepsali smlouvu o půjčce. Investice podle Kupky mají pomoct s modernizací tratí po celém Česku a posílit páteřní tratě transevropské sítě TEN-T, kterou na českém území tvoří tři důležité evropské koridory.

Finance z půjčky budou podle Kupky směřovat do projektů modernizace stávajících tratí a výstavby nových úseků, konkrétně například do železničního spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla. Peníze bude stát investovat také do nádražních infrastruktur nebo zabezpečení české železnice, řekl dnes ČTK.

Podle Kakourise je pro rozvoj železnice důležitá především bezpečnost. Investice podle něj má podpořit také požadavky cestujících na spolehlivost, čistotu a pohodlnost. „Chceme také zlepšovat dostupnost železniční dopravy například pro postižené osoby nebo malé děti. Prostřednictvím železniční dopravy se snažíme snižovat znečištění životního prostředí,“ dodal. Částka by podle něj měla pomoct také ve znevýhodněných regionech.

Finanční podpora EIB například umožní Správě železnic zavést evropský systém řízení železničního provozu ERTMS. Nový systém řízení železniční dopravy je v EU povinný. Podle ministerstva dopravy výrazně snižuje riziko lidských chyb a mimořádných událostí a umožňuje zvýšení kapacity železnice.

Dalším projektem má být úprava železničních přejezdů. Správa železnic plánuje instalaci závor nebo nahrazení přejezdů mosty nebo tunely. Tyto úpravy mají snížit počet nehod o 180 ročně a počet úmrtí o 30 až 40 ročně.

Podpora zamíří také do 40 dílčích projektů úprav nádraží a železničních budov pro lidi s omezenou schopností pohybu a orientace a cestujícím s dětmi. Ty mají být hotové do konce roku 2028. Čtvrtina projektů bude realizována v Praze, většina ve znevýhodněných regionech.

Podle Stanjury má Česko s EIB aktuálně tři investiční smlouvy na podporu rozvoje dopravní infrastruktury, jednu z roku 2019 na částku 11,5 miliardy korun, loňský úvěr ve výši 24 miliard korun a dnes podepsaná smlouva na částku 13 miliard korun. EIB v Česku působí od roku 1992 a od té doby podpořila české projekty více než 28 miliardami eur, z toho více než sedm miliard eur byla podpora projektů na úrovni státu, uvedl Stanjura.

Železniční dopravci loni v Česku přepravili zhruba 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent více a 95 procent počtu z předcovidového roku 2019. Vlaky loni po české železnici přepravily také 90,2 milionu tun nákladu, meziročně téměř o jedno procento méně a 91,5 procenta nákladu z roku 2019. Téměř 63 procent nákladu tvořila mezinárodní přeprava, zbytek vnitrostátní.

Českou železniční síť podle ministerstva dopravy aktuálně tvoří 9463 kilometrů hlavních tratí, zhruba třetina je elektrifikována. Čeští železniční dopravci letos podle Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia plánují nakoupit nové vlaky zhruba za 16 až 17 miliard korun, z toho 15 miliard korun plánuje investovat národní dopravce České dráhy a 1,5 miliardy dopravce RegioJet.

Zdroj: ČTK

Ladislav Urbánek byl zvolen členem představenstva DPP na další období, na pozici dopravního ředitele DPP vypsal výběrové řízení

Od
Karolína Vágnerová
-

Dozorčí rada Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na svém uplynulém jednání zvolila Ladislava Urbánka, současného místopředsedu představenstva
a dopravního ředitele DPP za člena představenstva DPP na další čtyřleté období k 18. srpnu 2024. O funkci místopředsedy představenstvo DPP rozhodne na svém prvním zasedání po uplynutí mandátu současného místopředsedy. Na pozici dopravního ředitele, což je exekutivní funkce, která reportuje příslušnému členovi představenstva, DPP vypsalo výběrové řízení. Zájemci splňující požadavky a předpoklady na tuto funkci se mohou do výběrového řízení přihlásit do 19. června 2024 do 18:00.

 

Do náplně dopravního ředitele DPP patří především:

  • Plánování, organizace, řízení a kontrola systému PID – zajišťování komplexní dopravní činnosti a provozování dopravy na území hl. m. Prahy včetně integrovaných linek za hranicemi města.
  • Zodpovědnost za plnění dopravních výkonů zajišťovaných DPP ve vztahu ke Smlouvě
    o veřejných službách v drážní a městské autobusové dopravě v systému PID.
  • Zabezpečování činností spojených s posuzováním a hodnocením kvality poskytovaných služeb v systému managementu kvality.
  • Tvorba projektů a studií preference povrchové dopravy v součinnosti s orgány a organizacemi zajišťujícími plynulost městské a regionální dopravy.
  • Zpracovávání souhrnných stanovisek za DPP k projektové dokumentaci z dopravního hlediska.
  • Zajišťování činností v oblasti přepravně tarifní problematiky a garance vymáhání pohledávek z přepravy.
  • Zabezpečování dopravně inženýrské činnosti při zajišťování provozu PID.
  • Koordinace dopravních opatření vyplývajících z výlukových činností a mimořádných provozních událostí.
  • Informování cestující veřejnosti o pravidelném i změnovém stavu MHD orientačním
    a navigačním systémem.
  • Zajišťování servisní činnosti provozním útvarům metra, tramvají a lanových drah, autobusů a trolejbusů v rámci spolupráce s odpovědnými odbory města.
  • Řízení tvorby provozně předpisové soustavy závazné pro DPP.
  • Reprezentace společnosti na jednáních s externími organizacemi a subjekty.

 

Požadavky a předpoklady uchazečů o funkci dopravního ředitele DPP:

  • Ukončené vysokoškolské vzdělání II. stupně (technické nebo dopravní zaměření)
  • Manažerská zkušenost a praxe (min. 5 let praxe během posledních 10 let) ve funkci vrcholového managementu (minimálně 1 linie řízení pod linií řízení vrcholového managementu „B-1“) a ve společnosti s minimálně 500 zaměstnanci
  • Odborná způsobilost dle § 12 zákona o dráhách výhodou
  • Znalost zákona o obchodních korporacích a souvisejících předpisů
  • Znalost problematiky veřejné dopravy
  • Zkušenost s tvorbou koncepčních a strategických dokumentů
  • Znalost světového jazyka na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce
  • Organizační, komunikační a prezentační dovednosti
  • Spolehlivost, občanská bezúhonnost a důvěryhodnost
  • Doložení výpisu z Rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce)
  • Schopnost veřejně vystupovat
  • Termín nástupu srpen 2024

 

Součástí výběrového řízení bude vypracování zadání „Představa o řízení dopravního úseku DPP“. DPP požaduje, aby zájemci o tuto pozici zaslali prostřednictvím https://dpp.jobs.cz motivační dopis se strukturovaným životopisem v českém jazyce, a to nejpozději do 19. června 2024 do 18:00, včetně referencí z předchozích zaměstnání a kontaktních údajů na osoby, které mohou potvrdit doložené informace. DPP předpokládá ukončení výběrového řízení v průběhu července 2024.

Zdroj: DPP

Výkony nákladní dopravy na síti Správy železnic 5/2024

Od
Karolína Vágnerová
-

Podrobné informace (i v datové podobě) za uplynulý měsíc i nárůstem od začátku roku mají všichni čtenáři tohoto newsletteru k dispozici přes tento článek sharepointového webu Výkony nákladní dopravy na síti Správy železnic ŽESNAD.CZ.

Děkuji panu Jaroslavu Fleglovi, Tomáši Rolníkovi a paní Janě Drálové ze Správy železnic a samozřejmě i nadále panu Zdeňku Hroníkovi  a  panu Tomášovi Najmanovi (oba ČD Cargo) za skvělou spolupráci.

 

Zdroj: ŽESNAD

Operátor ICT a DPP vydávají limitovanou edici Lítačky k 50 letům pražského metra s designem inspirovaným ikonickým obkladem

Od
Karolína Vágnerová
-

Od pondělí 17. června 2024 si budou moct cestující pražské MHD pořídit limitovanou edici karty Lítačka se speciálním designem. Kartu vydává Operátor ICT ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) u příležitosti 50. výročí zahájení provozu metra v Praze. Zájemci o ni si ji budou moct nechat vystavit na zákaznických přepážkách Lítačky ve Škodově paláci a dalších sedmi prodejních místech DPP, která slouží i jako kontaktní místa Lítačky v Praze.

 

„Pro design limitované edice karty Lítačka jsme se inspirovali unikátními obklady stěn, které navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Dlaždice zvané lidově ‚prsa‘ a ‚antiprsa‘ jsou charakteristické pro linku A. Tento design jsme vybrali jako reprezentativní pro kulturní a technické dědictví pražského metra, které je považováno za jedno z nejkrásnějších a nejefektivnějších na světě,“ dodal k nové limitované edici karty Lítačka Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

 

Pořízení karty se speciálním designem bude možné v kontaktním centru Lítačky ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, ve čtyřech Infocentrech DPP ve stanicích metra Anděl, Hradčanská, Můstek, Nádraží Veleslavín a na třech předprodejních místech – tradičně v budově Centrálního dispečinku DPP a ve stanicích metra Letňany a Roztyly za správní poplatek 200 Kč.

 

„V současnosti bude k dispozici zatím 20 000 kusů limitované edice karet Lítačka k 50. výročí metra, pokud bude zájem veřejnosti velký, zvážíme dodatečné navýšení této edice karet,“ doplnil praktické podrobnosti o novém designu karty Luboš Kratochvíl, generální ředitel pražské městské společnosti Operátor ICT, která má provoz i rozvoj karty Lítačka a aplikace PID Lítačka na starosti.

 

„Dnes je to téměř přesně rok, co jsme na našich vybraných sedmi prodejních místech zahájili výrobu a vydávání karet Lítačka. Za tu dobu jsme cestujícím vydali více než 14 110 karet. Lítačka s designem ikonických eloxovaných hliníkových obkladových kazet z trasy A je vůbec první speciální edicí této karty, která je věnována nějakému výročí pražské MHD. Cíleně jsme pro ni vybrali kazetu v barvě Champagne, protože obklady v tomto odstínu jsou použity ve všech stanicích od Hradčanské po Floru, a tvoří tak spojovací linii. Speciální edice karty Lítačka je dalším příspěvkem do portfolia dárkových předmětů, které jsme připravili k 50. výročí zahájení provozu pražského metra,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Příští rok oslavíme další dvě významná výročí týkající se MHD v Praze: 150 let od zahájení provozu MHD jako takové a 100 let od zahájení provozu pravidelné autobusové dopravy. Pevně věřím, že společně s Operátorem ICT se nám povede připravit pro fanoušky MHD další limitované edice karet Lítačka i k těmto výročím.“

 

V minulosti se limitované edice karty Lítačka setkaly s výrazným zájmem veřejnosti. Mezi nimi vynikly například charitativní edice Maappi, kterou navrhl nadšenec veřejné dopravy Matěj Hošek. Velkou popularitu si získala také edice připomínající 100. výročí založení Československa, či edice věnovaná Zoo Praha, nebo místům Středočeského kraje.

Zdroj: DPP

Goodyear na Le Mans: logistika největšího závodu motoristického sportu

Od
Karolína Vágnerová
-
Letošní závodní sezóna bude pro společnost Goodyear nejnáročnější od jejího návratu na Le Mans v roce 2020. Goodyear bude totiž letos spolu s 16 vozy LMP2, které se zúčastňují závodů na celém světě, například v seriálech European Le Mans Series nebo Asian Le Mans Series, pneumatikami zásobovat i nabité startovní pole 23 vozů kategorie LMGT3, jež které na okruh vyjedou vůbec poprvé.

Celkově tak bude letos na pneumatikách Goodyear jezdit už 39 vozů, zatímco loni jich bylo jen 24.
Výrobní závod Goodyear v německém Hanau pro Le Mans vyrobí a dopraví na závody přibližně 7 250 pneumatik. Dodávky pneumatik a vybudování montážního zázemí a catering pro více než stovku členů týmu během závodního týdne bude zajišťovat více než dvacet nákladních vozidel.

Společnost Goodyear dbá na to, aby v zájmu maximální efektivity všechny nasazené nákladní automobily plně využívaly svého maximálního užitečného zatížení. Pro hromadné cesty členů týmu na závody volí cesty s ohledem na životní prostředí. A celkovou efektivitu použitého vozového parku jí pomáhá zvýšit i využití úsporných nákladních pneumatik Goodyear.

Pro vytrvalostní závody využívá Goodyear pro přepravu pneumatik po celém světě námořní dopravu, což je sice z hlediska logistického zajištění náročnější, ale námořní doprava vykazuje ve srovnání s leteckou 47krát nižší emise skleníkových plynů na tunu přepraveného nákladu na jednu míli.

Montážní zázemí společnosti Goodyear je tradičně životně důležitým ústrojím závodu s nejdelší historií na světě. Průběžně odebírá použité pneumatiky, jež mohou mít za sebou ujetou vzdálenost v ekvivalentu dvou Velkých cen Formule 1, a na etapu závodu je vybavuje pneumatikami novými. Servis tisíců pneumatik během jediného víkendu vyžaduje velmi přesné sledování dat, propracovaný supply management a sehranou týmovou práci.

Při řízení dění na trati tým odborníků společnosti Goodyear analyzuje data v reálném čase a sleduje výkonnost pneumatik a porovnává ji s očekávanými hodnotami. Aktuální podmínky na trati, jako je její teplota či očekávané změny počasí, předává technikům Goodyear přiděleným jednotlivým týmům, aby mohli volit správnou strategii a vhodné nastavení.

Ke sledování využití pneumatik se během víkendu používá technologie RFID. Získané informace Goodyear předává traťovým komisařům, aby se zaručil regulérní průběh závodu ze strany všech závodníků.

Mimo závodní trať

V rámci iniciativy společnosti Goodyear na zvýšení trvalé udržitelnosti dopravy se materiál z ojetých pneumatik znovu využívá třeba na výrobu podlahových krytin. Již loni se Goodyear ve svém montážním zázemí prezentoval podlahovou krytinou vytvořenou ze stovek recyklovaných pneumatik.

„Dobře se připravit a úspěšně zvládnout závod v Le Mans pro náš tým představuje vždy největší výzvu celého roku,“ říká Mike McGregor, manažer programu Goodyear pro vytrvalostní závody. „Mnohé postupy jsou celý rok stejné, ale na Le Mans v nesrovnatelně větším měřítku. Pro Goodyear jde o největší motoristickou událost roku již od jeho opětovného vstupu do WEC před téměř pěti lety. Je to veliká zodpovědnost, ale mám tu čest pracovat s týmem lidí, kteří v zákulisí odvádějí hodně práce, aby na trati mohl probíhat skvělý závod, a jsou si přitom vědomi, že jejich práce má dopad i mimo trať.“

Zdroj: Reliant

E-aukce na budovu pošty v Olomouci má svého vítěze

Od
Karolína Vágnerová
-

Včera v dopoledních hodinách se uskutečnila elektronická aukce budovy České pošty na Horním náměstí v Olomouci. Minimální cena nemovitosti byla stanovena znaleckým posudkem na 130 milionů korun. Podmínkou účasti na aukci bylo složení kauce do 3. června. Do e-aukce se přihlásilo několik zájemců, přičemž vítěz e-aukce nabídnul 130,5 milionu korun.

Jedná se o osmipodlažní budovu, v bezprostřední blízkosti olomoucké památky UNESCO, ve které do července loňského roku sídlila pobočka České pošty. „V prodané nemovitosti je část prostor pronajata formou nájemní smlouvy, kde práva a povinnosti přechází na nového majitele. Nyní bude po vypořádání kupní ceny uzavřena kupní smlouva a proveden vklad do katastru nemovitostí,“ říká Ondřej Škorpil, ředitel divize sdílené služby České pošty. Identitu nového majitele zveřejníme po zápisu do katastru.

Česká pošta má již stanovený termín e-aukce dalších několika budov, jejichž minimální nabídková cena přesahuje 100 milionů korun. První z nich se uskuteční 17. 7. a půjde o budovu České pošty v Poštovní ulici v Ostravě. Minimální nabídková cen je 112 milionů korun. Další e-aukce se uskuteční 10. července a půjde o nemovitost v ulici K Cihelně na Praze 9, kde minimální nabídková cena činí 131 358 385 korun a konečně třetí e-aukce se uskuteční 11. července a půjde o areál také v Ostravě v ulici Sládkova. Tento areál má minimální nabídkovou cenu 150 milionů korun.

Budovy po bývalých poštách, které jsou v majetku České pošty, jsou postupně zařazovány do prodeje. Prozatím byl uskutečněn prodej 8 nemovitostí, a to v Olomouci, Horní náměstí, Berouně, Švermova 1649, Svitavách, Bratří Čapků 351/1a, Českých Budějovicích, Nádražní 118/6, Táboře, Žižkovo nám. 10, Litvínově, Valdštejnská 2100, Plzni, Doudlevecká 277/13 a Frýdku-Místku, Heydukova 3436. Prodej probíhá u dalších 19 nemovitostí a v nejbližší době budou k prodeji nabídnuty i další nemovitosti. Podrobnosti k prodeji zveřejňuje Česká pošta na svých webových stránkách https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/prodej-a-pronajem-nemovitosti.

Zdroj: ČP

Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo obchvat Mošnova na I/58

Od
Karolína Vágnerová
-
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznilo stavbu 3,3 kilometru dlouhého obchvatu Mošnova na silnici I/58 v Moravskoslezském kraji. Práce za 368,4 milionu Kč bez DPH trvaly 20 měsíců. Obchvat odvede tranzitní dopravu ze zastavěné části obce a zajistí dobré dopravní napojení mezinárodního letiště Leoše Janáčka a průmyslové zóny Ostrava-Mošnov na dálniční síť.

 

„Obchvat je významným krokem pro rozvoj infrastruktury celého regionu. Napojení letiště, kde se pořádají i Dny NATO, a průmyslové zóny na dálniční síť je významným přínosem této stavby. Tato oblast se bude dále významně rozvíjet a obchvat, který je zároveň přivaděčem z dálnice D48 na letiště, k tomu přispěje velkou mírou. Zásadně se také zlepší kvalita života v obci, která dříve trpěla hustým provozem osobní i kamionové dopravy,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Přeložka silnice I/58 navazuje na tříkilometrový obchvat úseku mezi Příborem a Skotnicí, který ŘSD zprovoznilo na konci roku 2020 zároveň s otevřením 11,5 kilometru dlouhé části dálnice D48 u Příbora. Stavba je přeložkou komunikace I/58 mezi obcí Skotnice a severním okrajem obce Mošnov. Součástí jsou tři okružní křižovatky, z toho dvě mají přímé napojení do průmyslové zóny.

Silnice I/58 je frekventované spojení mezi Příborem a Ostravou. Podle posledního sčítání dopravy zde jezdí 11.000 aut denně, z toho téměř 2000 tvoří těžká kamionová doprava. Silnice I/58 má nadregionální význam a je významnou spojnici mezi dálnicí D48 a silnicí I/35. Začíná v Ostravě na mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/11 a propojuje Mošnov, Příbor a Frenštát pod Radhoštěm s rekreační oblastí Beskyd. Končí v Rožnově pod Radhoštěm, kde se napojuje na silnici I/35.

Moravskoslezském kraji plánuje ŘSD řadu dalších obchvatů. „Ještě letos chceme začít stavět východní obchvat I/45 v Bruntálu. Jde o první etapu, stavbu dlouhou 4,5 kilometru, která vyjde na 830 milionů Kč bez DPH. Máme stavební povolení v právní moci a v rámci výběrového řízení jsou podány nabídky uchazečů a probíhá jejich hodnocení,“ řekl Radek Mátl. ŘSD také připravuje mj. jižní obchvat Opavy na silnicích I/46 a I/57, severní obchvat obce Nové Sedlice na I/11, kudy denně projede 20.000 vozidel, nebo západní obchvat Krnova.

 

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 259,9 kilometrů nových staveb. Jedná se o 205,4 km dálnic a 54,5 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 136 km dálnic a silnic I. třídy.

 

Zdroj: ŘSD

Státní dopravní fond loni investoval rekordních více než 143,2 miliardy korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který v Česku rozděluje finance na dopravní stavby, loni investoval více než 143,2 miliardy korun. Částka je druhý rok po sobě rekordní, oproti roku 2022 vzrostla zhruba o 11,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy fondu, kterou schválila vláda. Letos fond podle schváleného rozpočtu hospodaří se 150,1 miliardy korun.

Původně vláda fondu pro loňský rok schválila rozpočet 150,9 miliardy korun, meziročně o 23,3 miliardy korun vyšší. Upravený rozpočet schválili poslanci ve výši 147,1 miliardy korun, fond tak proinvestoval zhruba 97,3 procenta upraveného rozpočtu.

Nejvíce peněz fond loni uvolnil na opravu a výstavbu silnic a dálnic, a to zhruba 73,3 miliardy korun. Na železniční dopravu fond loni vynaložil 63,7 miliardy korun. V roce 2022 stát naopak investoval více do železnice než do silnic a dálnic. Investice do vnitrozemské vodní dopravy loni činila téměř 672 milionů korun. Téměř 1,8 miliardy korun, meziročně zhruba o půl miliardy méně, fond vyplatil na provoz mýtného systému. Dalších téměř 194 milionů vynaložil fond na provoz elektronické dálniční známky, meziročně o čtvrtinu více.

Z celkového loňského objemu fond využil peníze ze zdrojů Evropské unie v celkové výši téměř 25 miliard korun. Nejvíce financí, 10,2 miliardy korun, získal fond z programu Doprava 2021–2027. Následovaly komunitární programy, ze kterých fond na dopravní projekty uvolnil 5,9 miliardy korun. Z Národního plánu obnovy fond vyplatil zhruba 4,7 miliardy korun, z programu Doprava 2014–2020 téměř čtyři miliardy korun.

Daňové příjmy fondu loni činily téměř 29 miliard korun. Nejvíce stát vybral na mýtném, a to zhruba 14,5 miliardy korun, meziročně o 0,3 procenta méně. Následovala spotřební daň, příjem z ní tvořil 7,4 miliardy, meziročně o dvě procenta více. O devět procent meziročně vzrostl státu příjem z poplatku za užívání silnic, loni činil téměř 6,4 miliardy korun. O více než polovinu loni meziročně klesl fondu příjem ze silniční daně na 716 milionů.

Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,1 miliardy korun, meziročně o 0,8 miliardy korun méně. K plnému pokrytí výdajů fond letos potřebuje asi 28,5 miliardy korun. Fond by je měl podle schváleného rozpočtu získat úvěrem od Evropské investiční banky (EIB). „Úvěr od EIB se jeví výhodněji dle indikativního přehledu sazeb korunového úvěru od EIB ve srovnání s výnosy státních dluhopisů,“ stojí v textu schváleného rozpočtu.

SFDI byl založen v roce 2001. Od té doby rozdělil více než 1,7 bilionu korun na financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Kupka: Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou 150 miliard Kč

Od
Karolína Vágnerová
-
Příchod účastníků společného zasedání české vlády a Evropské komise u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě EU, 1. července 2022, Litomyšl, Svitavsko.

Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou úroveň letošního a loňského roku, kdy shodně činily 150 miliard korun. Na konferenci Česko na křižovatce II v Praze to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud existuje oblast, kde má stát unést nějakou míru zadlužení, tak jsou to podle něj kromě energetiky právě investice do dopravní infrastruktury. Bez nich Česká republika nebude schopna udržet krok s okolními státy, doplnil ministr.

Kupka dnes zopakoval, že do deseti let bude mít Česko vybudovanou základní dálniční síť a první kilometry vysokorychlostních tratí. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, jsou podle Kupky takzvané PPP projekty, které spočívají ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru.

„Zapojení soukromého kapitálu do vytváření veřejných statků a základních předpokladů pro to, aby ekonomika rostla, je úplně správně. A je to správně i proto, aby třeba soukromý kapitál, na který česká společnost někdy hledí neprávem skrz prsty, dostával zaslouženě jenom pozitivní známku,“ řekl ministr.

Formou PPP projektu se podle Kupky připravuje stavba 35 kilometrů dálnice D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku či železniční spojení z pražského Veleslavína na Letiště Václava Havla. Dále se podle něj chystá studie o tom, zda by stavba formou PPP projektu byla vhodná v případě středočeské dálnice D3, severní části Pražského okruhu nebo u dálnice D55 na Moravě.

Podle Kupky se zvažuje forma financování PPP i pro první úsek vysokorychlostní železnice v Česku, který by měl vzniknout na Moravě. Ministr zároveň podotkl, že moravská větev vysokorychlostních tratí (VRT) má větší podporu veřejnosti než česká. Podle něj to má historické souvislosti, protože oblast Moravské brány má zkušenosti s budováním první železnice na českém území v 19. století a uvědomuje si, jaký ekonomický rozvoj železnice regionu přinesla.

Na stavbu VRT chce Česko čerpat i peníze z evropských zdrojů. Podle Kupky nyní země jedná s Německem, Rakouskem a Polskem o přeshraničním propojení těchto tratí s cílem získat pro stavbu co největší financování z EU.

Podle hlavního poradce České bankovní asociace Miroslava Zámečníka mají banky zájem o investice do PPP projektů. Další peníze by podle něj bylo možné využít v případě, že by Češi přesunuli své peníze z běžných účtů do dlouhodobějších finančních nástrojů. K takovému přesunu by je nyní mohl motivovat pokles úrokových sazeb. Investiční fondy by se následně podle Zámečníka mohly stát vhodným partnerem státu pro financování výstavby dopravní infrastruktury.

V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel – koncesionář – provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.

Zdroj: ČTK

EU je připravena zavést clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise (EK). Na ty čínské automobilky, které jsou s unijní exekutivou ochotny spolupracovat na vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou, by se vztahovala 21procentní sazba. Cla by platila od 4. července, pokud v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti nenastane žádný průlom. Čína chystané opatření kritizuje. Podle ministra dopravy Martina Kupky se EU musí bránit nesrovnatelným podmínkám čínských výrobců automobilů. Cla ale nesmí vést k umělému držení vysoké ceny elektrovozů, dodal.

Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Předběžně také stanovila individuální cla, která by v případě čínské automobilky BYD činila 17,4 procenta, u automobilky Geely 20 procent a u automobilky SAIC pak 38,1 procenta. Částka se bude lišit podle výše veřejných dotací, které firmy obdrží.

Aktuálně EU vybírá za dovoz elektromobilů z Číny desetiprocentní clo. Agentura Reuters s odkazem na úředníka z EU napsala, že zvláštní clo může unie zavést po skončení dotačního vyšetřování i pro americkou automobilku Tesla.

Počet registrací elektromobilů vyrobených v Číně se za leden až duben v Evropě navzdory hrozbě vyšších cel zvýšil meziročně o 23 procent. Celkem bylo v západní Evropě, včetně Británie, za první čtyři měsíce roku zaregistrováno 119.300 elektromobilů vyrobených v Číně. To znamená, že zhruba jeden z pěti dovezených elektromobilů byl z Číny, napsal začátkem tohoto měsíce s odvoláním na údaje společnosti Schmidt Automotive Research deník Financial Times (FT).

Evropská komise vyšetřování uzavře až na konci října, kdy definitivně rozhodne o případném uvalení dodatečných cel. Do devíti měsíců od zahájení vyšetřování, tedy do 4. července, má ale EK možnost uložit prozatímní antisubvenční cla.

Představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Číny. Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců.

„Reakce a následky by mohly spustit obchodní válku, která by byla pro region zničující. Je totiž silně závislý na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou,“ řekl agentuře Reuters analytik automobilového průmyslu Will Roberts ze společnosti Rho Motion. S kritikou vystoupil i německý automobilový svaz VDA. Opatření podle něj zvyšuje riziko globálního obchodního konfliktu.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová namítá, že ceny čínských elektromobilů jsou v důsledku státních subvencí zhruba o 20 procent nižší než u modelů vyrobených v EU. Hrozí proto podle ní, že čínské elektromobily zaplaví trh.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že je rozhodnutím o uvalení cel hluboce zklamáno a protestuje proti němu. Vyšetřování už dříve kritizovalo a označilo je za protekcionismus. EU hledá záminku k uvalení cel na dovážené automobily z Číny, což je v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly, uvedl dnes v Pekingu mluvčí ministerstva Lin Ťien. V konečném důsledku by opatření podle něj uškodilo vlastním zájmům Evropy. Mluvčí už v úterý oznámil, že Čína nebude nečinně přihlížet a bude hájit své zájmy.

Čínský výrobce Nio, na nějž by se mělo vztahovat 21procentní clo, uvedl, že s opatřením nesouhlasí, protože brzdí celosvětový obchod s elektromobily. Dodal ale, že bude i nadále „zkoumat nové příležitosti v Evropě navzdory protekcionismu“.

Americký prezident Joe Biden v květnu oznámil, že Spojené státy výrazně zvýší cla na dovoz mnoha produktů z Číny. V případě elektromobilů se clo od srpna zvýší na čtyřnásobek – ze současných 25 na 100 procent. Biden tak zachovává cla, která zavedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump, a zároveň zvyšuje cla jiná.

Kupka: EU se musí bránit nesrovnatelným podmínkám čínských automobilek

Evropská unie se musí bránit nesrovnatelným podmínkám, které díky státní podpoře mají čínští výrobci elektrických automobilů. Cla ale nesmí vést k tomu, že se bude v EU držet uměle příliš vysoká cena elektromobilů, řekl dnes ČTK ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Evropský trh se nesmí úplně uzavřít před čínskou konkurencí, musí ale bránit nesrovnatelným podmínkám,“ řekl Kupka. Připomněl, že Peking poskytl svým automobilkám subvence v řádu miliard dolarů, což je výhoda, kterou evropské automobilky těžko dohání a jsou kvůli tomu ve střetu s čínskou konkurencí v nevýhodě. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Edvard Kožušník (ODS) doplnil, že čínské elektromobily jsou velkou konkurencí pro celý evropský průmysl, reakci EK proto považuje za logickou.

„Je třeba volit takovou míru výše cla a konkurenčních podmínek, abychom nedosáhli toho, že budeme uměle držet cenu elektromobilů na úrovni, že budou pro občany nedostupné,“ uvedl zároveň Kupka. Ministerstvo dopravy se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP) podle něj budou dělat vše pro to, aby na trhu panovaly co nejspravedlivější podmínky a zároveň byl prostor ke zlevňování elektromobilů. „Cla musí být přiměřená, nesmí zastavit technologickou konfrontaci mezi Čínou a Evropou,“ řekl.

Cena elektrických vozidel je podle Kupky jednou z hlavních bariér pro jejich větší rozšíření. Pokud se ji podaří snížit a zároveň se podaří odstranit technické překážky, jako je nedostatek dobíjecích stanic nebo krátký dojezd, vzroste podle něj podíl elektromobility na zajištění dopravy.

Zdroj: ČTK

1...242243244...1 148Strana 243 z 1 148

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253