Pátek, 28 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 272

Německé dráhy zakážou užívání marihuany na nádražích

Od
Karolína Vágnerová
-

Německé dráhy brzy zakážou užívání marihuany na nádražích. Informovala o tom v sobotu agentura DPA. V Německu je přitom od 1. dubna konzumace konopí pro rekreační účely částečně legalizována. Omezení se týkají například hřišť a škol – a brzy k nim přibudou i vlaková nádraží.

Společnost Deutsche Bahn (DB) chce odpovídajícím způsobem přizpůsobit pravidla chování cestujících. „Na základě legislativního zákazu konzumace konopí přes den na pěších zónách nebo v okolí škol a hřišť chceme své cestující, zejména děti a mladistvé, na našich nádražích chránit. Proto obecně zakážeme konzumaci konopí na našich nádražích,“ řekla mluvčí DB týdeníku Bild am Sonntag.

Aktualizovaný „domovní řád“ Deutsche Bahn má být hotový a platný zhruba za měsíc. Od června pak bude DB porušení zákazu stíhat. Do té doby budou zaměstnanci drah podle mluvčí cestující „přátelskými výzvami a upozorněními“ žádat, aby od kouření marihuany upustili.

Zákaz bude platit i pro kuřácké zóny, které jsou na některých nádražích, potvrdila DB agentuře DPA.

Zdroj: ČTK

Stížnost na výběr firem z ČR a SR pro mýtný systém v Chorvatsku byla zamítnuta

Od
Karolína Vágnerová
-

Chorvatský antimonopolní úřad zamítl stížnost proti výběru konsorcia zahrnujícího českou společnost TollNet a slovenskou firmu SkyToll v tendru na nový systém mýtného v Chorvatsku. Informoval o tom chorvatský deník Jutarnji list.

Na chorvatskou Státní komisi pro kontrolu zadávání veřejných zakázek se se stížností obrátila skupina neúspěšných uchazečů, do které patří rakouská společnost Kapsch TrafficCom a chorvatská firma Spinne Traffic. Tito uchazeči skončili ve výběrovém řízení na druhém místě.

Rakouský Kapsch TrafficCom podle chorvatského deníku ve stížnosti uvedl, že někteří navrhovaní odborníci konsorcia zahrnujícího českého a slovenského dodavatele nemají požadovanou úroveň vzdělání a nikdy nepracovali na mýtném systému, který má být aplikován na dálnicích v Chorvatsku. Rakouská firma také tvrdila, že zadavatel zakázky – chorvatský státní provozovatel dálnic Hrvatske Autoceste (HAC) – nekontroloval bezúhonnost.

Podle deníku Jutarnji list mají nyní stěžovatelé možnost obrátit se na soud. Pokud se neodvolají, podepíše provozovatel dálnic HAC smlouvu o vytvoření systému pro elektronický výběr mýtného v Chorvatsku s firmami TollNet a SkyToll. Jejich nabídka v hodnotě 79,9 milionu eur (2,02 miliardy Kč) bez DPH byla v tendru vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Majitelem firem SkyToll a TollNet je ITIS Holding, součást skupiny PPF. CzechToll provozuje od 1. prosince 2019 satelitní mýtný systém v ČR. SkyToll od 1. ledna 2010 provozuje satelitní mýtný systém na Slovensku. Od roku 2015 do konce roku 2023 provozoval SkyToll také systém elektronických dálničních známek na Slovensku, ke konci roku jej předal do správy Národní dálniční společnosti. Ve Slovinsku spustil SkyToll v roce 2021 nový systém pro úhradu elektronických dálničních známek.

Zdroj: ČTK

Čeští letečtí dopravci loni přepravili 4,3 milionu lidí, meziročně o 5 % víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Čeští letečtí dopravci loni přepravili téměř 4,3 milionu cestujících, meziročně téměř o pět procent více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ministerstvo do statistiky zahrnulo výkony největších českých leteckých dopravců Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings.

Množství cestujících přepravených letecky českými dopravci za loňský rok dosahuje téměř 62 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy s českými aerolinkami letělo 6,9 milionu cestujících. Nejvíce cestujících, 7,5 milionu, čeští dopravci přepravili v roce 2011.

Loni se také meziročně zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou lidé létali, na zhruba 2207 kilometrů. V roce 2022 cestující průměrně létali na vzdálenost přibližně 2193 kilometrů. V roce 2019 to bylo 1705 kilometrů, loni tedy lidé letecky cestovali na průměrně delší vzdálenosti než před pandemií.

Přepravní výkony českých leteckých dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli letecky přepraveni jednotliví cestující, loni činily 9,4 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly podobně jako množství přepravených cestujících zhruba o pět procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve třetím kvartálu loňského roku, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve třetím a nejméně v prvním kvartálu. Průměrně na největší vzdálenosti ale cestující létali naopak v prvním kvartálu a na nejkratší ve třetím.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha do dubna odbavilo 2,97 milionu cestujících, meziročně o 32 pct víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražské letiště Václava Havla za první čtvrtletí letošního roku odbavilo 2,97 milionu cestujících, což je oproti loňsku přibližně o 32 procent více. V březnu využilo pražské letiště 1,17 milionu cestujících, oproti loňskému roku je to 31procentní nárůst. Vyplývá to ze statistik zveřejněných na webu Letiště Praha. Cestující z ruzyňského letiště v březnu tradičně nejčastěji odlétali do Londýna, Paříže a Milána.

Ke konci března letiště evidovalo 25.931 vzletů a přistání, tedy téměř o 23 procent více než loni. Jen za březen jejich počet vzrostl o 21 procent na 9767 vzletů a přistání. V březnu také meziročně vzrostlo množství přepraveného nákladu, a to o více než 28 procent na zhruba 4676 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve třetím měsíci v roce to bylo 105.906 cestujících. Následovala Paříž s 66.252 a Milán s 56.748 cestujícími, dále Řím a Amsterdam. Více než 167.000 cestujících v březnu letělo do Británie, následovala Itálie s přibližně 157.500 cestujícími, dále Španělsko, Francie a Německo.

Od 31. března na ruzyňském letišti platit letní letový řád, který letos nabídne 170 destinací, o 18 více než loni. Letošní letní sezona se počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující z Prahy dostanou například do Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, Tallinnu, Poznaně nebo kazachstánské Astany. Kromě počtu destinací letiště zvýšilo také frekvenci letů na více než 30 linkách.

V minulém roce ruzyňské letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících.

Zdroj: ČTK

Stát vybral za první čtvrtletí na mýtném 4 miliardy Kč, meziročně o 8,6 pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravci v prvním čtvrtletí za mýtné na českých silnicích zaplatili 4,01 miliardy korun, meziročně o 8,6 procenta více. V samotném březnu stát na mýtném vybral 1,49 miliardy Kč, což byl v meziročním srovnání růst o 9,5 procenta. Na výběr mýtného měly vliv zejména Velikonoce a nová emisní složka mýta zavedená od března, uvedla v tiskové zprávě společnost CzechToll, který mýtný systém spravuje.

„O 4,5 procenta na 97,8 milionu se naopak meziročně snížil počet mýtných transakcí, které satelitní systém zaznamenal,“ sdělil ČTK mluvčí CzechToll Miroslav Beneš.

Kvůli letošnímu termínu Velikonoc měl březen pouze 20 pracovních dní, tedy o tři méně než loňský, k růstu výběru mýtného tak přispělo zavedení čtvrté složky mýtných poplatků, které zohledňuje produkci emisí oxidu uhličitého. „Zavedení poplatku za CO2 způsobilo růst výběru o 14,07 procenta oproti výběru, který by byl realizován bez této nové složky poplatků,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle CzechToll by kvůli velikonočním svátkům a bez navýšení mýtného jeho výběr v březnu meziročně klesl.

Stát mýtné o emisní poplatek navyšoval od 1. března, mýtné se tím zvýšilo o zhruba 15 procent. Na celkovém výběru mýtného se podle CzechToll toto navýšení podílelo přibližně 12 procenty. Změna vychází z evropské směrnice. Podle Kupky vybrané peníze pomůžou s investicemi do dopravní infrastruktury. „Jen v letošním roce otevřeme 118 kilometrů dálnic a zahájíme dalších 115 kilometrů staveb nových dálnic,“ řekl.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 byla od března automaticky zařazená do základní emisní třídy jedna s nejvyššími poplatky a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy s nižšími poplatky. Dopravcům s ostatními vozidly doporučuje CzechToll zkontrolovat nárok na zařazení do vyšší emisní třídy na webu věnovaném změnám. „Na základě oprávněných žádostí bylo zařazeno ke konci března do vyšší emisní třídy CO2 s nižšími poplatky 12.665 vozidel,“ dodal generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.

Na konci března bylo podle mluvčího Beneše v systému elektronického mýtného zaregistrováno 843.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 665.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 650.000 kusů palubních jednotek. Chvátal přitom odhaduje výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 17 miliard korun, řekl v březnu ČTK.

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili 14,914 miliardy Kč, což bylo meziročně o 0,41 procenta více. Roční příjem státu z mýtného činí podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun, zvýšení mýtného od března by mohlo státu přinést až dvě miliardy korun navíc.

Zdroj: ČTK

Studentský veletrh konference Železnice Pardubice přilákal stovky studentů

Od
Karolína Vágnerová
-
Ve čtvrtek 11.4.2024 se ve spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera v prostorách Univerzitní Auly uskutečnil 10. ročník odborného setkání Železnice Pardubice. 

Novinkou letošního jubilejního ročníku byl dopolední STUDENTSKÝ VELETRH pracovních příležitostí, který byl doprovázen přednáškami na téma osobního rozvoje. Vrcholem dopoledního programu bylo vystoupení technologického experta Petra Máry, který se zaměřil na téma AI – jak poslední vynález lidstva ovlivní železnici.

Více než šest stovek návštěvníků z řad studentů a nadšenců dopravy si mohlo prohlédnout venkovní a vnitřní ukázky pracovní techniky, virtuální realitu v přímém přenosu, prezentaci moderních IT technologií, 3D projektování, BIM, digitalizaci a využití AI ve stavebnictví, výukové a výzkumné technologie, simulátory výuky jízdy a řízení provozu, unikátní VRT mobil SŽ a také výstavní expozice partnerů.

Na stánku Dopravní fakulty Jana Pernera si mohli zájemci vyzkoušet počítačový simulátor rozjezdu lokomotivy za ztížených podmínek a také se dozvědět vše o nabízených studijních programech a studiu na naší fakultě. Ve venkovní expozici představila Katedra dopravního stavitelství diagnostické a měřící technologie používané na železničních tratích.

Odpolední odborný program byl věnován tématům jako je dlouhodobé a stabilní financování železnice, velké investiční akce na železnici ve východních Čechách a železniční technologie budoucnosti. Úvodního slova odborné části se ujal děkan naší fakulty Libor Švadlenka, který zmínil důležitost železnice v budoucím rozvoji dopravní infrastruktury. „Již samotný odkaz na jméno Jana Pernera v názvu naší fakulty jednoznačně dokládá  významnost železnice jako takové. Ta prochází v současné době významnou modernizací a technologických upgradem, pro což je třeba mladé odborně vzdělané absolventy, takové, které produkuje naše fakulta.“  Děkan Libor Švadlenka ve svém vystoupení dále prezentoval možnosti studia na Dopravní fakultě Jana Pernera a také výsledky vědeckovýzkumné a projektové činnosti s důrazem na oblast železniční dopravy. Zdůraznil však, že se na fakultě věnuje pozornost i ostatním druhům dopravy a vždy je společná snaha o maximální spolupráci s podniky z praxe, díky čemuž mají naši absolventi vynikající uplatnitelnost na trhu práce, a to přímo ve vystudovaném oboru

  • 194676.jpg
  • 294677.png
  • 394678.jpg
  • 4094679.jpg
  • 594680.jpg
  • 694681.png
  • 7u294682.png
  • 1094685.jpg

Zdroj: DFJP

PRVNÍ TCHAJWANSKÁ ZÁMOŘSKÁ ŠKOLICÍ ZÁKLADNA IC PRŮMYSLU BUDE NA ČVUT V PRAZE

Od
Karolína Vágnerová
-
Rektor ČVUT Vojtěch Petráček a generální ředitel TSRI Tuo-Hung Hou za tchajwanskou stranu dnes slavnostně v Betlémské kapli podepsali dva důležité dokumenty. Memorandum o spolupráci a zejména smlouvu o vzniku první zámořské pobočky tchajwanské základny pro školení mezinárodního personálu zabývajícího se vývojem čipů – IC.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček považuje Tchaj-wan za důležitého strategického partnera univerzitního výzkumu. Protějškem pro ČVUT bude institut Taiwan Semiconductor Research Institute – TSRI, jehož generální ředitel Tuo-Hung Hou byl členem již loňské delegace na ČVUT. Právě rektor a generální ředitel podepsali memorandum o spolupráci obou stran, které má prvotní platnost na pět let a specifikuje zájmy ČVUT a TSRI na výzkumu a vývoji polovodičů.

Tuo-Hung Hou připomněl, že Tchaj-wan zaujímá první místo na světě z hlediska výroby a testování polovodičů a druhé místo na světě v oblasti čipů a samozřejmě hodlá tuto unikátnost rozvíjet. „Mě a mé kolegy napříč fakultami těší, že budeme významnými partnery tohoto unikátního projektu,“ uvedl rektor ČVUT Petráček.

Druhým, již zcela konkrétním dokumentem, který dnes oba pánové podepsali, je již zmíněná smlouva o „kultivaci talentů v IC designu“. Ta mimo jiné předpokládá třeba i vzdělávání studentů ČVUT v tréninkovém výzkumném centru TSRI, jež by mělo vzniknout v prostorách ČVUT. Po pěti letech by takto proškolených studentů mělo být více než 500. ČVUT by také mělo zajistit spolupráci na výzkumu s dalšími vybranými evropskými univerzitami, přičemž výzkum a výuka by měly být plně hrazeny z tchajwanských prostředků. „Je to ojedinělá příležitost, kterou můžeme našim kolegům – studentům i výzkumníkům nabídnout, a pro mě je samozřejmě velkou ctí, že právě ČVUT v Praze se stane prvním zámořským partnerem TSRI,“ řekl po podpisu obou dokumentů rektor Vojtěch Petráček.

Reálný příslib vysokých tchajwanských investic do výzkumu ČVUT a oboustranné spolupráce, a to zejména v oblastech polovodičů a IC technologií, zazněl koncem loňského listopadu, kdy tchajwanská delegace v čele s Wu Tsung-Tsongem navštívila Rektorát ČVUT. A již dnes, v polovině dubna, se z příslibu stala realita. Ministr bez portfeje Wu Tsung-Tsong, který byl do roku 2022 tchajwanským ministrem pro vědu a technologie a nyní je ministrem Národní rady pro vědu a technologii, již oficiálně oznámil v Taipei City, že Tchaj-wan zřídí svou první zámořskou školicí, designovou a inovační základnu pro IC právě v Praze.

Zařízení bude plnit čtyři funkce: prohlubování zámořské spolupráce a výměny, jakož i pomoc v průmyslových aplikacích; rozšiřování personálních zdrojů a příležitostí pro tchajwanský průmysl designu čipů; urychlení výměn v mezinárodních start-upech prostřednictvím diverzifikace komunikačních kanálů; a pomoc podnikům při propojování s mezinárodními průmyslově-akademickými partnery a globálním trhem.

Díky vysokému potenciálu vzdělaných magisterských a doktorských výzkumných pracovníků Českého vysokého učení technického v Praze je podle ministrových slov česká metropole a ČVUT pro Tchaj-wan ideálním místem.

Projekt nejen otevře Tchaj-wanu více příležitostí pro mezinárodní rozvoj, ale také podpoří vzájemnou prosperitu a výhody mezi Tchaj-wanem a mezinárodním řetězcem polovodičového průmyslu a stane se hnací silou pro udržitelné inovace v globálním polovodičovém průmyslu.

Zdroj: ČVUT

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, benzin je nad 40 Kč/l

Od
Karolína Vágnerová
-

Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 39,19 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy nad 40 korunami loni v říjnu, nafta je nejdražší od loňského listopadu. Zdražování, zejména u benzinu, bude podle analytiků zřejmě pokračovat i v příštím týdnu.

Zdražování pohonných hmot v posledních týdnech je podle analytiků důsledkem stoupajících cen ropy. „Ropa je pod nadvládou geopolitického napětí,“ poukázal analytik XTB Jiří Tyleček na další vyhrocení situace na Blízkém východě. Upozornil však na korekci cen ropy v posledním týdnu. „Trhy věří, že napětí na Blízkém a Středním východě nebude eskalovat. V případě černých scénářů vývoje však hrozí růst ceny ropy až o desítky procent. S mnohem větší pravděpodobností by však ceny ropy měly alespoň v blízké době zůstat na dvojciferné úrovni,“ předpokládá. Zdůraznil také pokračující negativní vliv oslabující české koruny.

Růst cen paliv bude zřejmě pokračovat i v následujících dnech. Podle Lajska se ceny nafty i benzinu mohou brzy dostat i výrazněji nad 40korunovou hranici. „Nehledě na to, zda Izrael podnikne odvetný útok, u nás ceny pohonných hmot v následujících dnech nejspíš dále porostou. Opět očekáváme vyšší nárůst cen u benzinu, v příštím týdnu by to mohlo být o nižší desítky haléřů. Průměrná cena nafty pak může narůst opět o deset až 20 haléřů,“ uvedl Lajsek. Podle Tylečka by mohla na ceny zapůsobit poslední korekce cen ropy. Zdražování nafty by se tak podle něj mohlo brzy zastavit. U benzinu pak předpokládá pokračování růstu cen, protože jeho cenu ovlivňují silnější sezonní faktory. „I zde by však měl být cenový nárůst nižší, než jsme byli svědky v posledních týdnech,“ dodal Tyleček.

Loni na konci roku pohonné hmoty zlevňovaly, zdražovat začaly na začátku letošního, do konce února jejich ceny v průměru vzrostly téměř o tři koruny. Během března pak stagnovaly či mírně klesaly, na jeho konci ale začaly opět stoupat. V porovnání se situací před rokem je benzin v současnosti dražší zhruba o 2,30 koruny a nafta asi o pět korun.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,62 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 38,75 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 41,05 koruny. Naftu v Praze řidiči tankují za 40,19 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 17. dubnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 40,12 39,19
Praha 41,05 40,19
Středočeský 40,35 39,48
Jihočeský 39,84 38,79
Plzeňský 40,25 39,36
Karlovarský 40,06 38,84
Ústecký 39,69 38,77
Liberecký 39,91 39,10
Královéhradecký 39,62 38,75
Pardubický 39,93 38,97
Vysočina 40,42 39,53
Jihomoravský 40,33 39,41
Olomoucký 40,32 39,46
Zlínský 39,99 38,93
Moravskoslezský 39,93 39,14

Zdroj: ČTK

Slovensko dá z evropských fondů 350 milionů eur na podporu veřejné dopravy

Od
Karolína Vágnerová
-

Slovensko dá z evropských fondů 350 milionů eur (8,8 miliardy korun) na podporu veřejné dopravy, o peníze se budou moci ucházet samospráva i dopravci. Novinářům to řekli ministr dopravy Jozef Ráž a ministr investic Richard Raši. V minulosti zakázky v podobných projektech získali také čeští výrobci vozidel pro veřejnou hromadnou dopravu.

Z programu lze financovat například nákup tramvají, trolejbusů, autobusů na alternativní pohon a také budování přestupních terminálů či modernizaci dep. Peníze jsou určené pro všechny kraje s výjimkou Bratislavského, kde je nejvyšší životní úroveň v celé zemi.

O peníze se mohou ucházet města či kraje a také dopravci, kteří zajišťují přepravu lidí v rámci závazku veřejné služby. Projekty zájemců vyhodnotí týmy expertů.

„Cílem této výzvy je zatraktivnit veřejnou dopravu a dostat lidi z individuální dopravy,“ řekl Ráž. Dodal, že by uvítal, pokud by uspěly projekty na železnici.

Podle Rašiho pro Bratislavský kraj bude vyhlášen samostatný program pro rozvoj veřejné dopravy.

Dopravní podniky na Slovensku už v minulosti využily peníze z evropských fondů například na modernizaci vozového parku. Zakázky na dodávku autobusů, tramvají či trolejbusů získali také čeští výrobci těchto vozidel.

Zdroj: ČTK

DPP hledá výrobce automatických vlaků a dopravního systému pro linky C a D pražského metra, vypisuje na ně veřejnou zakázku

Od
Karolína Vágnerová
-

Pro budovanou linku D a automatizaci stávající linky C Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) plánuje nakoupit nový dopravní systém, který bude schopen plně automatizovaného provozu metra v nejvyšším stupni automatizace GoA4, tj. bez provozního personálu na palubě vlaku. Jeho součástí by mělo být 69 plně automatických vlakových souprav, zabezpečovací zařízení využívající technologii CBTC, bezpečnostní stěny na nástupištích stanic, nový vlakový dispečink pro obě linky, odpovídající modernizace depa Kačerov a vybavení depa Písnice. Kromě toho je součástí veřejné zakázky zajištění údržby nových vlaků po dobu 35 let, nástupištních stěn a dopravního systému po dobu 25 let. Na komplexní dodávku dopravního systému tzv. na klíč DPP dnes vypisuje veřejnou zakázku formou soutěžního dialogu. Její předpokládaná hodnota je 85,98 miliard korun bez DPH. DPP předpokládá vysoutěžení dodavatele a uzavření smlouvy s ním v říjnu 2025.

Přesný počet vlaků, které DPP bude potřebovat a nakonec nakoupí, vyplyne ze soutěžního dialogu, během kterého uchazeči budou mít za úkol spočítat simulaci provozu na lince C při špičkovém intervalu minimálně 90 sekund a současně zohlednit nároky na servis a zálohu. Obdobně budou počty vlaků ověřeny i pro budoucí linku D. Tender na nákup dopravního systému pro linky C a D pražského metra bude mít tři fáze: kvalifikační, fázi soutěžního dialogu a nabídkovou. V první, kvalifikační fázi mohou uchazeči podat žádost o účast v zadávacím řízení. Uchazeči, kteří podle zákona o zadávání veřejných zakázek splní základní a profesní způsobilost, jakož i ekonomickou a technickou kvalifikaci, DPP vyzve k účasti ve druhé fázi, tj. v soutěžním dialogu. Jeho cílem je seznámit účastníky tendru se zamýšleným řešením požadavků DPP a následně upřesnit technické, finanční a smluvní podmínky předmětu veřejné zakázky. Výsledkem fáze soutěžního dialogu bude zadávací dokumentace včetně kritérií hodnocení a závazného vzoru smlouvy, na jejichž základě budou uchazeči vyzváni k podání nabídek.

„Po schválení Radou i Zastupitelstvem hl. m. Prahy se dostáváme k vyhlášení soutěžního dialogu, což je další krok k plně autonomnímu pražskému metru. Linky C a D tak budou mít již za pár let plně automatizovaný provoz bez strojvedoucích. Díky tomu budeme moci snížit na minimum intervaly na lince D a zvýšit kapacitu nejvytíženější linky metra C až o 20 %. Stručně řečeno: ve špičce lidem pojede metro častěji. S automatizací se ovšem pojí také celková modernizace vozového parku i zázemí metra. Je tedy zásadní včas zahájit soutěž na dodávku 69 nových plně automatických vlaků, bezpečnostních stěn na nástupištích, dopravního systému včetně vybavení depa a dispečinku a také zajištění údržby na 35 let. Spojením projektů nákupu dopravního systému pro linku D a automatizace linky C navíc získáme nejen výhodnější ceny, ale také snížíme servisní náklady a provozní výdaje. Protože se chceme vyhnout jakýmkoliv pochybnostem o výběrovém řízení, nechali jsme ho předem posoudit od Transparency International,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Nákup nového dopravního systému a plně automatických vlaků pro linky C a D pražského metra je jednou z největších veřejných zakázek v historii DPP. Její výsledky určí, jak bude vypadat a fungovat pražské metro v následujících desetiletích. Chceme, aby bylo plně automatické, odpovídalo nejmodernějším standardům a ve špičce dokázalo jezdit v intervalu 90 sekund nebo kratším. Mělo by být maximálně spolehlivé a bezpečné, provozně nenáročné, nákladově úsporné a v neposlední řadě pohodlné. Tendru předcházelo několik kol předběžných tržních konzultací, ze kterých vyplynulo, že ekonomicky i provozně nejvýhodnějším způsobem nákupu je forma komplexní dodávky celého dopravního systému na klíč, jak se to běžně děje i v jiných metropolích. Vyplynula z nich také forma tendru – soutěžní dialog, který je sice časově náročný, ale umožňuje s uchazeči upřesnit řadu technický detailů a minimalizovat tak riziko podání návrhu k ÚOHS po jeho skončení. Chtěli bychom, aby se do něj přihlásili všichni velcí světoví výrobci, minimálně ti, kteří se účastnili
i předběžných tržních konzultací,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Abychom zajistili maximální integritu tohoto tendru se zákonnými podmínkami, zejména v oblasti předcházení korupčních rizik a dodržení transparentnosti nastavení zadávacích podmínek, nechali jsme je posoudit Transparency Interational. Pevně věřím, že tato zkušenost povede k dlouhodobé spolupráci DPP s Transparency International u vybraných zadávacích řízení.“ 

Vlaky pro linku C, zajištění smíšeného provozu, modernizace dispečinku a depa Kačerov

Nové plně automatické soupravy pro obě trasy musí být shodné a umožňovat vzájemné nahrazování při provozu. DPP požaduje, aby dodavatel zajistil veškerá povolení u příslušných úřadů, která jsou nutná pro zavedení nových vlaků a plně automatizovaného provozu metra v Praze.

DPP předpokládá průběžnou dodávku 53 vlakových souprav pro trasu C dle harmonogramu její postupné automatizace. Při instalaci jakékoliv části dopravního systému na trase C nesmí dojít k úplnému zastavení provozu metra, kromě standardních nočních výluk. Případná další nezbytná omezení provozu lze realizovat formou předem domluvených, časově omezených krátkodobých výluk. „Naší prioritou je, aby veškeré instalační práce probíhaly tak, aby byl v maximální možné míře zachován běžný provoz na trase C. Současně musí být zachován plynulý přechod ze stávajícího systému ve stupni automatizace GoA2 na nový GoA4. To znamená, že během této doby musí být zajištěn smíšený provoz stávajících vlaků M1, které nejsou vybaveny technologií CBTC a nových plně automatických souprav,“ dodává Marek Kopřiva, člen představenstva a technický ředitel DPP – Metro.

Předmětem veřejné zakázky a úkolem vítězného dodavatele bude také vybudovat nový dispečink pro trasu C v budově Centrálního dispečinku DPP v ulici Na Bojišti a záložní dispečink v depu Kačerov. Úkolem vítěze bude také modernizace depa Kačerov včetně zkušební trati, aby umožňovalo automatický provoz i v jeho areálu. Pro trasu D dodavatel vybuduje nový dispečink v budově sdílené se Správou železnic, která vznikne u budoucí stanice Nádraží Krč v rámci výstavby metra D od stanice Olbrachtova po Nové Dvory. Kromě toho dodavatel navrhne úpravy dalších částí stávajícího dopravního systému (např. kamerový systém, systém hlásek a rozhlasů) tak, aby byla zajištěna kompatibilita a komunikace s novým zabezpečovacím a řídícím systémem, který bude založený na nejmodernější technologii CBTC (Communications-Based Train Control). Pro realizaci staveb dodavatel připraví projektovou dokumentaci, úpravy zrealizuje a uvede je do řádného provozu. V neposlední řadě zajistí zaškolení a instruktáž vybraných pracovníků DPP.

Vlaky pro linku D, dodávky a montáž dopravního systému po etapách

Pro budovanou linku D plánuje DPP postupně nakoupit 16 vlakových souprav. V první etapě pro úsek Pankrác D – Nové Dvory DPP uvažuje o deseti vlacích, obdobně i montáži dopravního systému pro pět stanic najednou. Zbylé stanice a vlaky vítěz dodá na základě výzvy DPP. Úkolem dodavatele bude montáž veškerých technologií dopravního systému na trase D, vybavení depa Písnice včetně zkušební trati a příslušných technologií umožňujících automatický provoz i v jeho areálu. Vítěz tendru také vybaví technologiemi hlavní dispečink DPP pro trasu D čítající deset stanic.

Základní technické požadavky DPP na nové vlakové soupravy

Nové plně automatické vlaky musí splňovat všechny technické normy, předpisy a vyhlášky platné v ČR, jakož i vnitřní předpisy DPP, Zákon o drahách a navazující legislativu. Vlakové soupravy budou složeny z pěti vozů, které budou navzájem průchozí. Každý vůz soupravy bude mít na každé straně čtyři předsuvné dveře pro odbavení cestujících. Dveře musí být umístěny tak, aby byl na trase C umožněn smíšený provoz se stávajícími vlaky typu M1. Všechny vozy vlakové soupravy budou trakční, přičemž všechny nápravy každého vozu budou opatřeny elektrickým pohonem.

Vlaky musí být kompatibilní s ostatními trasami metra. DPP u nich požaduje on-line sledování stavu vozidel (diagnostika, kilometrický proběh apod.), dále bezbariérový vstup do každých dveří, průhledné čelo do tunelu s možností nouzového řízení vozu, rekuperaci brzdné energie do stejnosměrné napájecí sítě a bezpečnostní kamerový systém pro sledování situace v jednotlivých vozech vlaku. Samozřejmostí je možnost nouzové komunikace s cestujícími, nouzové otevírání dveří, čidla pro detekci kolize s překážkou na trati a vykolejení, a v neposlední řadě možnost nouzového či manuálního řízení vlaku v případě výpadku automatického provozu.

DPP požaduje trakční napájecí systém 750V pomocí třetí kolejnice (tzv. spodní odběr). Další technické parametry:

  • Standardní rozchod: 1435 mm
  • Délka nástupiště: 100 m
  • Výška nástupní hrany nástupiště: 1100 mm
  • Podélný sklon trati: do ± 40 ‰.
  • Sklon trati ve stanicích: maximálně ±3 ‰ bez proti-sklonů.
  • Minimální poloměr směrového oblouku 300 m (užitý minimální poloměr 350 m), v depu 70 m, spojovací koleje do depa 150 m
  • Maximální provozní rychlost 80 km/h

Základní technické požadavky DPP na nástupištní stěny

Bezpečnostní nástupištní stěny musí uzavírat celou délku nástupiště včetně vstupu do tunelu. Nástupištní dveře musí navazovat na umístění dveří vlakových souprav a budou se otevírat synchronizovaně s dveřmi vlaku. Budou instalovány vně provozního průjezdného průřezu metra. Musí být odolné vůči běžným vnějším a provozním vlivům (vibrace, vzduchové vlny při průjezdu soupravou apod.). Musí být v souladu s požární bezpečností, nesmí se v případě požáru stát překážkou v únikové cestě. Jednou z dalších podmínek je možnost jejich otevření ručně ze strany od vlaku, a to v případě nouze, nehody či havárie. DPP požaduje, aby nástupištní dveře byly vybaveny displeji, které budou poskytovat užitečné informace pro cestující, jako je např. odpočítávaní času do příjezdu další soupravy, směr nebo příjezd dalšího vlaku. DPP předpokládá výšku nástupištních stěn 1,5 – 1,7 metru na trase C a 2,3 metru na trase D. Stěny nesmí vzduchotechnicky uzavírat tunel metra.

Zajištění údržby po celou dobu životního cyklu

„Součástí našich požadavků na dodávku celého balíku plně automatického dopravního systému metra pro pražskou MHD je také zajištění údržby všech nových vlaků včetně mobilní části vlakového zabezpečovacího zařízení formou Full Service po celou dobu jejich základního životního cyklu, tj. 35 let. Kromě toho také údržbu nástupištních stěn a stacionární části zabezpečovacího zařízení po celou dobu jejich základního životního cyklu, což je v tomto případě 25 let. Odhadujeme, že z celkové hodnoty zakázky bude údržba těchto třech systémů činit zhruba dvě třetiny. Pokud vše půjde podle předpokládaného harmonogramu, do konce letošních letních prázdnin bychom měli mít dokončenou kvalifikační fázi tendru a na podzim začneme s fází soutěžního dialogu, který poběží zhruba do příštího léta. Vítěze tendru bychom měli znát v říjnu 2025,“ uzavírá Petr Witowski.

Zdroj: DPP

1...271272273...1 152Strana 272 z 1 152

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253