Domů Blog Strana 275

Hispack je opět více mezinárodní

30 % z více než 720 vystavovatelů bude na letošním veletrhu Hispack mimo Španělsko, hlavní účastníci jsou registrováni především z Turecka, Itálie, Číny, Německa a Francie.

Navíc se očekává se, že na Gran Via ve Fira de Barcelona bude účast více než 27 000 odborníků v z oblasti packaging, z nichž nejméně 10 % bude opět zahraničních.

 

Více než 250 zahraničních firem je součástí široké škály celkového počtu vystavovatelů. Ten je letos zastoupen 720 vystavovateli z 28 zemí. Celkem se na výstavišti bude presentovat 1 250 značek, což vše svědčí o vzrůstajícím zájmu o veletrh.

 

Mezinárodní účast roste

Účast mezinárodních firem na veletrhu Hispack, který se bude konat od 7. do 10. května na Gran Via ve Fira de Barcelona, letos vzrostla o 5 % ve srovnání s rokem 2022. Zahraniční zemí s největším počtem vystavovatelů je Turecko (62), následuje Itálie (39), Čína (31), Německo (23), Francie (16), Nizozemsko (9), Portugalsko (8) a Spojené království (6). Na seznamu vystavovatelů jsou také společnosti z Polska, Belgie, USA, Egypta, Řecka, Maroka, Alžírska, Rakouska, Kanady, Dánska, Slovinska, Finska, Malajsie, Mexika, Japonska, Lotyšska, Tchaj-wanu, San Marina a Singapuru.

 

Technologie převažují

60 % nabídky Hispack tvoří zařízení a stroje na zpracování, balení a stáčení; výroba obalů, kódování, etiketovací a značkovací technika, automatizace, robotika a logistika. Zbývajících 40 % vystavovatelů prezentuje suroviny a materiály, různé druhy obalů a POS prvků pro různá průmyslová a spotřebitelská odvětví, ale i pro distribuci, e-commerce a maloobchod.

Zdroj: SYBA

Při nehodě na bývalém letišti na Českolipsku zemřel motorkář

Při nehodě na bývalém letišti na Českolipsku zemřel při střetu s osobním autem dvaačtyřicetiletý motorkář. Zranění utrpěli řidič auta a jeho spolujezdec a ještě další svědek. Kriminalisté vyšetřují okolnosti nehody, vyslýchají svědky. Událost se stala v sobotu večer, motocykl a osobní vozidlo dnes převezli policisté ke znalci kvůli zkoumání. ČTK to řekla mluvčí policie Klára Jeníčková.

Tragická nehoda se stala v areálu bývalého vojenského letiště v Hradčanech. „Zjišťujeme, co se tam přesně stalo. Pokračuje výslech svědků,“ uvedla mluvčí. Událostí se vzhledem k závažnosti následků věnují kriminalisté. Tři zraněné převezli záchranáři do českolipské nemocnice. „V otázce zavinění budeme mít jasněji až po provedení všech potřebných úkonů,“ uvedla Jeníčková.

Zdroj: ČTK

Kladno chystá opravu ulic u nemocnice a novou křižovatku v Pražské ulici

Kladno letos chystá opravu částí ulic u nemocnice, konkrétně Vančurovy a ulice K Nemocnici. Připravuje i novou křižovatku v Pražské ulici, kde má u odbočky do Arménské vzniknout kruhový objezd. Dokončena by měla být i poslední část rekonstrukce Americké ulice. Na opravy, rekonstrukce či výstavbu chodníků, silnic a parkovišť má město pro rok 2024 v rozpočtu 160 milionů korun, uvedl mluvčí radnice Vít Heral.

Opravě ulic poblíž nemocnice bude předcházet obnova vodovodu a kanalizace, poté dá město udělat nové povrchy. „Časový odhad prací je zhruba čtyři měsíce s předběžným zahájením prací v červnu. Vzhledem k tomu, že se jedná o přilehlé ulice k Oblastní nemocnici Kladno, jsme a budeme ohledně realizace v kontaktu s jejími zástupci,“ uvedl Heral.

V části Kročehlavy naváže město na výstavbu nových parkovacích míst v ulici Wednesbury, letos v úseku Vitry – Ukrajinská, vznikne zde 44 parkovacích stání. Završena má být i obnova kročehlavské Americké ulice. Práce na úseku mezi Švýcarskou a Holandskou ulicí chce město spustit o letních prázdninách. „Tato rekonstrukce ve stejném duchu naváže na loňskou etapu, hotový tak bude celý úsek od Kokosu na Sítné až po Nákupní centrum Oaza v Kročehlavech,“ doplnil mluvčí.

Pro výstavbu okružní křižovatky na křížení ulic Arménská a Pražská Kladno dopracovává projektovou dokumentaci. Součástí stavby je přeložka vedení vysokotlakého plynu, je třeba tedy dokončit všechny úřední náležitosti.

V Zádušní ulici v centru poblíž zámku nahradí současné žulové kostky nový asfaltový povrch. Upraveno bude prostranství včetně parkovacích míst naproti zámku. Chodníky a silnice budou opraveny také v lokalitě Habešovna, kde práce začaly loni. Připravuje se i oprava chodníku ve Smečenské ulici. K úpravě prostranství přistoupí město i před před kolumbáriem. Vznikne podél něj pás zeleně asi s 15 novými stromy a silnice u něj bude jednosměrná.

Zdroj: ČTK

Kamionoví dopravci loni v Česku převezli 433,7 mil. tun nákladu, nejméně od 2016

Nákladní dopravci loni po českých silnicích převezli 433,7 milionu tun nákladu, meziročně o 8,5 procenta méně. Je to nejmenší množství přepraveného nákladu od roku 2016. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství po silnicích přepraveného nákladu za loňský rok dosahuje 86 procent toho z roku 2019 před pandemií covidu-19. Tehdy silniční dopravci převezli 504,1 milionu tun.

Oproti roku 2022 se loni naopak zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou dopravci po silnicích náklad převáželi, a to ze 138,9 kilometru na 149,4 kilometru. V roce 2019 to bylo 77,5 kilometru, loni tedy dopravci přepravovali náklad na průměrně vyšší vzdálenosti než před pandemií.

Největší část přepraveného nákladu, více než 87 procent, zahrnovala loni vnitrostátní doprava. Největší část mezinárodní dopravy, téměř 43 procent, tvořil vývoz, téměř třetinu dovoz. Meziročně také vzrostl tranzit přes ČR, o téměř 64 procent na přibližně 1,8 milionu tun. Celkově se průjezd Českem s nákladem na mezinárodní nákladní dopravě podílel více než třemi procenty.

Podle dat ministerstva dopravy objem mezinárodní silniční dopravy v Česku za posledních 20 let po vstupu do Evropské unie narostl o 45 procent na 54,7 milionu tun. Vnitrostátní doprava naopak ve stejném období klesla o 11 procent na 379 milionů tun.

Podle dřívějšího vyjádření mluvčího sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martina Felixe česká silniční doprava po vstupu do EU zažila velký růst, kdy převzala většinu vzájemné výměny zboží mezi tuzemskem a západními zeměmi. „Postupem času se do podobné pozice dostávají země z východní Evropy a jsou pro naše dopravce čím dál větší konkurencí,“ řekl Felix na začátku minulého týdne.

Zdroj: ČTK

Okénko do světa: americká železnice CSX začala přepravovat kontejnery mezi přístavem Baltimore a náhradními přístavy na východním pobřeží USA

Po nedávném zřícení dálničního mostu v Baltimore a tím vyvolané paralýze tamního důležitého amerického východopobřežního námořního přístavu bylo nutné začít přepravovat kontejnery, mířící z a do tohoto přístavu přes náhradní přístavy, především v New Jersey a New Yorku.

V zasadě jde o to, že námořní část přístavu Baltimore sice nefunguje, ale ostatní služby (především celní a další) související s mezikontinentální nákladní dopravou svou činnost nepřerušily, a proto přístav „své“ kontejnery stále zpracovává.

Toto začala řešit zde působící železnice CSX již krátce po katastrofě a 4. dubna začala provozovat nové vlaky, převážející kontejnerovou zátěž mezi přístavem Baltimore a dalšími přístavy na východním pobřeží, především v New Jersey a New Yorku. Podobně později zareagovala i konkurenční společnost Norfolk Southern.

Zdroj: ŽESNAD

Ministerstvo dopravy vybralo poradce k dostavbě dálnice D35 formou PPP projektu

Ministerstvo dopravy v tendru vybralo poradce k dostavbě 35 kilometrů dálnice D35, kterou bude stát financovat formou takzvaného PPP projektu, tedy formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Hodnotící komise ministerstva pro stavbu za více než 30 miliard korun z celkem tří nabídek vybrala konsorcium firem PricewaterhouseCoopers ČR, Mott MacDonald CZ, Siebert + Talaš a White & Case. V tiskové zprávě o tom ČTK informovalo ministerstvo dopravy, cenu zakázky na poradce neuvedlo.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na sociální síti X uvedl, že jde o úsek D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku, tedy na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje. Vítěz tendru bude ministerstvu poskytovat právní, finanční, ekonomické a technické poradenství při přípravě a realizaci zadávacího řízení na výběr koncesionáře pro stavbu nové dálnice. Spojnici Čech a Moravy plánuje stát podle Kupky dokončit do roku 2029.

„Právě dva poslední úseky v délce 35 kilometrů mohou být dalším projektem financovaným a realizovaným ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ řekl ministr. Formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru bude stát stavět dva úseky D35. Prvním z nich bude 18,2 kilometru dlouhý úsek vedoucí ze Starého Města na Svitavsku do Mohelnice, druhým bude 16,6 kilometru dlouhý úsek z Opatovce do Starého Města.

V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.

Dálnice D35 se letos podle ministerstva stane nejvíce rozestavěnou dálnicí v Česku. Do konce roku stát postupně zahájí výstavbu šesti úseků v délce 35,7 kilometru. S aktuálně rozestavěnými úseky tak bude ve výstavbě celkem 64 kilometrů této dálnice. Do roku 2029 ministerstvo plánuje zahájit a dokončit také stavbu zbývajících 52,7 kilometru dálnice.

Zdroj: ČTK

ŘSD začalo rekonstruovat D46 u Vyškova, práce potrvají srpna

Rekonstrukci téměř sedmi kilometrů dálnice D46 u Vyškova dnes po půlnoci zahájilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Práce za 461 milionů korun bez daně zahrnují úpravu mimoúrovňové křižovatky i stavbu protihlukové stěny u Pustiměři, kde zvuková zátěž překračuje limity. Potrvají do srpna, informovalo v tiskové zprávě ŘSD. Řidiči opravovaným úsekem projedou se sníženou rychlostí, vždy ale bude možné jet v každém směru alespoň jedním pruhem.

Stavba D46 začala v 70. letech. „Tehdy byly povolené výjimky z norem. Chyběly široké odstavné pruhy, připojovací i odbočovací pruhy. Nyní je ale provoz mnohem intenzivnější, proto dálnici od roku 2011 modernizujeme. V celé její délce jsme již vyměnili středová svodidla za bezpečnější, opravili a přestavěli pět křižovatek. Teď zmodernizujeme mimoúrovňovou křižovatku se silnicí I/47 u Vyškova a pět kilometrů dálnice,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Kvůli chybějícímu připojovacímu pruhu u křižovatky nyní nelze v úseku zvýšit rychlost a řidiči tam smí jet nejvýš 100 kilometrů v hodině. Po opravách ve směru na Olomouc pruh přibude a maximální možná rychlost bude 130 kilometrů v hodině. Bezpečnost provozu má zvýšit nový telematický systém.

Součástí prací je i stavba mostu přes řeku Haná a oprava betonu na části dálnice, která může sloužit jako přistávací plocha pro vojenská letadla. Odolnější beton pokryje úsek přibližně mezi prvním a čtvrtým kilometrem. „Je to záložní přistávací dráha pro stíhačky. Proti standardní betonové dálniční vozovce bude vozovka zesílena. Je to opatření, které slouží k tomu, že kdyby toto záložní letiště bylo potřeba, tak aby se mohlo využívat ve velmi krátkém čase. Konkrétní stavební prvky si vyžádalo ministerstvo obrany,“ doplnil Mátl.

Téměř 40 kilometrů dlouhá D46, které se také říká Hanácká dálnice, vede z Vyškova přes Prostějov do Olomouce. Na 26. kilometru dálnice je estakáda Haná v Prostějově, která se svými 794 metry patří mezi nejdelší dálniční mosty v zemi.

Zdroj: ČTK

Autobusová doprava loni přepravila 347 mil. cestujících, meziročně víc

Veřejná autobusová doprava v loňském roce přepravila více než 347 milionů cestujících, meziročně o 3,6 procenta více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství přepravených cestujících autobusy veřejných linek za loňský rok dosahuje 97,6 procenta počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se autobusy svezlo téměř 355,6 milionu lidí. Loni se snížila průměrná vzdálenost, kterou lidé v autobusech urazili, na 25,4 kilometru.

V roce 2022 lidé autobusy průměrně cestovali na vzdálenost 27,6 kilometru. V roce 2019 to bylo 29,1 kilometru. Průměrná vzdálenost se v roce 2020 propadla na 23,1 kilometru a stagnovala až do roku 2022, kdy opět vzrostla.

Nejvíce cestujících, 93 procent, přepravili dopravci v pravidelné dopravě vnitrostátně a 1,1 procenta mezinárodně. Zbývajících přibližně 5,8 procenta cestujících přepravili v nepravidelné dopravě, tedy zájezdoví dopravci.

Přepravní výkony autobusových dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli ve veřejné autobusové dopravě přepraveni jednotliví cestující, loni činily 8,8 miliardy kilometrů. Meziročně klesly zhruba o 4,3 procenta.

Nejvíce cestujících přepravili autobusoví dopravci v prvním kvartálu, nejméně ve druhém a čtvrtém. Nejvíce kilometrů a průměrně také větší vzdálenosti cestující urazili ve třetím kvartálu.

Zdroj: ČTK

Železniční dopravci v ČR loni přepravili 184,6 milionu pasažérů, meziročně více

Železniční dopravci loni v Česku přepravili zhruba 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent víc. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství přepravených cestujících na železnici za loňský rok dosahuje 95 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se vlaky svezlo 194,2 milionu cestujících. Loni se také meziročně zvýšila průměrná vzdálenost, kterou lidé ve vlacích urazili, na 56,8 kilometru.

V roce 2022 cestující na železnici průměrně cestovali na vzdálenost 54,4 kilometru. V roce 2019 to bylo 57 kilometrů, loni tedy lidé vlakem cestovali průměrně téměř stejně daleko jako před covidem. Průměrná vzdálenost se v roce 2020 propadla na 50,2 kilometru, od té doby postupně roste.

Přepravní výkony železničních dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli po železnici přepraveni jednotliví cestující, loni činily 10,5 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly podobně jako množství přepravených cestujících o deset procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve čtvrtém kvartálu loňského roku, nejméně v prvním. Nejvíce kilometrů a průměrně také větší vzdálenosti ale cestující urazili ve třetím kvartálu.

Dopravci loni po železnici přepravili 90,2 milionu tun nákladu, meziročně téměř o jedno procento méně. Téměř 63 procent nákladu tvořila mezinárodní přeprava, zbytek vnitrostátní. V mezinárodní dopravě převažoval import. Nejvíce nákladu přepravili dopravci v prvním kvartálu.

V předcovidovém roce 2019 přepravili 98,5 milionu tun nákladu. Kromě roku 2021 se pak množství přepraveného nákladu drželo pod hranicí 91 milionu tun. V roce 2021 dopravci po železnici přepravili 97,2 milionu tun nákladu.

Náklad se po železnici loni průměrně přepravoval na vzdálenost 179,9 kilometru. V roce 2022 to bylo více, 180,3 kilometru. Ve srovnání s rokem 2019 se náklad přepravuje na delší vzdálenosti, tehdy to bylo 163,1 kilometru.

Zdroj: ČTK

Aero rozlousklo logistický oříšek. K zákazníkům vyrazilo 22 kamionů s letouny, příslušenstvím a náběžnými hranami

Český výrobce letadel Aero realizoval mimořádnou nakládku 22 kamionů s letouny L-39NG a dalším příslušným vybavením pro své zákazníky. Svým rozsahem neobvyklou přepravní událost ještě zvýraznila nakládka již vyrobených náběžných hran pro Airbus A220. Jednalo se o složitou logistickou operaci, která vyžadovala pečlivou koordinaci a plánování.

„Dodání letounu L-39NG zákazníkovi je komplexní službou, jež zahrnuje jak samotný letoun včetně pozemního výcvikového zařízení, náhradních dílů a dalšího vybavení a příslušenství, tak i balík služeb pro výcvik pilotů a pozemního personálu se zaškolením a zkušebními lety. Zákazník tak dostává ke každé zakázce sadu teoretického a praktického školení,“ vysvětluje Viktor Sotona, předseda představenstva a CEO společnosti Aero: „Před odesláním letounu tým od zákazníka včetně pilotů přijede k nám do Vodochod, kde letadlo vyzkouší při letu pod dohledem našeho továrního pilota Po doručení zákazníkovi letoun na místě během tří týdnů náš speciální tým zase složí a náš tovární pilot zalétá.“

Logisticky náročnou nakládku museli v Aero přichystat, naložit a celkově zkoordinovat během několika dnů. V této dodávce se mimo letounů, které se zpravidla přepravují v rozebraném stavu, nacházela také sada náhradních dílů a pozemního vybavení vážicího desítky tun, jde například o různé vozíky, klíny, plachty apod. Před transportem k zákazníkovi se každý letoun musí rozebrat, což trvá asi jeden týden. Stroj je rozebraný a uložený ve speciálně vyrobených železných přepravních klecích, v jedné je trup, v další křídla, ve třetí ocasní část a v poslední výškovky.

Foto: Aero Vodochody

Připravenost a plánovací kapacity logistického oddělení Aero ještě zvýraznila souběžně probíhající nakládka náběžných hran, které se ve vodochodském závodu vyrábí na civilní letoun A220. Přeprava náběžné hany je sama o sobě velmi náročná, protože tato důležitá část letadla měří 17 metrů. Tomu musí být uzpůsobený i návěs kamionu. Brány českého výrobce Aero opouští průměrně dvě sady náběžných hran týdně. Za první kvartál se vypravilo k zákazníkovi 25 náběžných hran.

Součástí dodávky L-39NG bývá také pozemní simulační výcvikový systém, který je podstatný pro výcvikový proces vzdušných sil na straně zákazníka. Systém se skládá z leteckého simulátoru, který v nejvyšší verzi simuluje všechny prvky letu včetně chování letadla za různých letových podmínek. V některých případech požaduje zákazník vybavení celé učebny pro školení pilotů a mechaniků.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizace civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounů je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky 11 tisícům letounů, které vyrobilo za sto let své existence, stovkám stále používaných letounů L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů, a zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektů a je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář