Pátek, 28 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 281

Nařízení o obalech – finální kompromis

Od
Karolína Vágnerová
-

Na zasedání Rady odpadového hospodářství, které se konalo dne 27. března 2024, byl upravený text nařízení týkající se obalů a obalových odpadů. Tato revize textu je reakcí na předběžnou dohodu, jež byla uzavřena mezi Radou a Evropským parlamentem 4. března 2024. Tato dohoda představuje výsledek společných diskusí a jednání, které směřovaly k vypracování kompromisního řešení, jenž by bylo přijatelné pro obě strany.

Text nařízení, který byl upraven, se zaměřuje na regulaci v oblasti obalů a obalových odpadů v rámci Evropské unie. Cílem je řešit problémy spojené s produkcí odpadu z obalů a podporovat opatření, která vedou k recyklaci a snížení množství odpadů, což má přínos pro životní prostředí a podporuje principy cirkulární ekonomiky.

Dohoda dosažená mezi Radou a Evropským parlamentem je klíčovým krokem v procesu legislativního rozhodování, neboť odráží společný postoj obou institucí k dané problematice. Po dosažení této předběžné dohody byl text nařízení následně předložen Radě a Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (Výbor ŽP EP), které schválily jeho konečnou podobu.

Tato schválení znamenají, že upravený text nařízení má zelenou pro další kroky v legislativním procesu a blíží se k jeho konečnému přijetí a implementaci ve členských státech EU. Implementace tohoto nařízení bude mít významný dopad na způsob, jakým jsou obaly a obalové odpady v EU řízeny, a posílí snahy o ochranu životního prostředí a podporu udržitelného rozvoje.

Nařízení v pdf naleznete zde.

Zdroj: SYBA

Do práce denně dojíždí autem skoro 2 miliony lidí. Nejvíc v regionech, v Praze to není ani třetina.

Od
Karolína Vágnerová
-
Auto je při cestě do zaměstnání v Česku nejpoužívanější dopravní prostředek, využívá ho téměř 55 procent všech lidí, kteří do práce dojíždějí. Vyplývá to z posledních dostupných dat Českého statistického úřadu.

V Praze, která je svou dopravní situací notoricky známá, jezdí do práce autem jen 30 % lidí, necelý 137 tisíc z půl milionu pracovníků, kteří dojíždějí do zaměstnání. Nejvíce jezdí do práce autem lidé v regionech, téměř 300 tisíc řidičů vyjíždí ze středních Čech, přes 200 tisíc z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Největší podíl lidí, kteří jezdí do práce autem je na Karlovarsku. Tam za volant na cestu do práce denně usedají dvě třetiny dojíždějících.

Naopak městskou hromadnou dopravou jezdí do zaměstnání jen 530 tisíc lidí. Ačkoli jde o druhý nejpoužívanější způsob dopravy do práce, přeci jen ji v porovnání s autem využívají Češi až 4x méně. „Ve vzdálenějších lokalitách s nižší hustotou osídlením, kde chybí pravidelné dopravní spojení, je automobil pro zaměstnance často jedinou možností, jak se do práce dostat,“ říká Aleš Polák, generální ředitel leasingové společnosti Arval.

Češi dojíždějí do práce starými auty, zvyšuje to emise i riziko nehody

Množství řidičů, kteří jezdí denně do práce autem, přináší na české silnice problémy. Kromě častější tvorby kolon to může mít dopad také na emise či bezpečnost, jak podotýká expert. „Vysoký podíl jízd autem do zaměstnání představuje v českém prostředí problém. Česko má jeden z nejstarších vozových parků v EU, průměrný věk loni překonal 16 let a mnoho těchto aut jezdí právě v regionech, kde se jimi lidé dopravují do práce nejvíce. To s sebou nese větší riziko nehod i snížené kvality ovzduší kvůli emisím z dopravy,“ vysvětluje Polák z Arvalu. Právě podniky v regionech přitom při přechodu na ekologičtější dopravu zaostávají za firmami z velkých měst.

Nejvíce nehod se děje právě při dojíždění do práce a z práce

Hustota provozu v dopravních špičkách má pak zásadní vliv na počet nehod v konkrétních hodinách. Nejvíce nehod se napříč českou republikou denně stává právě v nejvytíženějších ranních a odpoledních časech, což dokládají i policejní statistiky. „Hustota provozu v dopravních špičkách má přímou souvislost s počtem nehod, které se v konkrétní hodině na silnicích stanou. Nejčastěji k nehodám dochází v ranní špičce mezi 7–10 hodinou a poté v odpoledních hodinách mezi 14–17 hodinou. Tato souvislost je patrná napříč všemi kraji České republiky. Nejvíce nehod se v těchto časech stává v Praze a okolí, naopak v Karlovarském kraji je nehod v této době nejméně,“ vysvětluje kpt. Hana Rubášová. V počtu nehod vede Praha a okolí, naopak nejméně se průměrně bourá v Karlovarském kraji.

Kvalitu vozového parku je na firmách, auto mohou nabízet jako benefit

Zvýšení kvality a bezpečnosti vozidel v Česku mají v rukou firmy. Ty každoročně registrují více než ¾ nových vozidel. Pro Čechy je přitom auto stále statusovou záležitostí a podniky ho mohou zaměstnancům nabízet jako firemní benefit, například pokud využijí financování operativním leasingem. „Složení vozového parku si pak firma může určit dle svého a přispět tím k čistotě a bezpečnosti dopravy. Není přitom nutné mít ve flotile pouze elektromobily či hybridy, ale je třeba zjistit, jak jsou auta ve firmě využívána a kde by měl případně elektromobil či hybrid smysl,“ dodává Polák. „Operativní leasing může být v tomto ohledu pro podnikatele i fyzické osoby relativně levnou a pohodlnou cestou k novému vozu. Leasingové firmy jako my mají auta zpravidla vždy skladem, ať už si zákazník vybere elektromobil, hybrid, nebo klasický spalovák,“ uzavírá.

Zdroj: Reliant

Intenzita mezinárodní kamionové dopravy od vstupu do EU stoupla o 45 procent

Od
Karolína Vágnerová
-

Objem mezinárodní silniční dopravy v Česku za posledních 20 let po vstupu do EU narostl o 45 procent na 54,7 milionu tun. Vnitrostátní doprava naopak ve stejném období klesla o 11 procent na 379 milionů tun. Vyplývá to z informací ministerstva dopravy.

„Po vstupu do EU to naše silniční doprava využila a zažila velký boom, kdy převzala většinu vzájemné výměny zboží mezi námi a západními zeměmi. K rozvoji také přispělo znásobení vzájemné výměny zboží. Postupem času se do podobné pozice dostávají země z východní Evropy a jsou pro naše dopravce čím dál větší konkurencí,“ řekl ČTK mluvčí sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

V současnosti má v Česku eurolicenci na provozování mezinárodní dopravy více než 70.000 nákladních aut. V roce 2004 bylo v Česku registrovaných zhruba 24.000 silničních tahačů, které tvoří největší část mezinárodní kamionové dopravy.

Samotný vstup Česka do unie odboural byrokratické bariéry v podobě mezinárodních vstupních povolení i bariéry v podobě několikadenních čekacích dob na hranicích nebo omezení 200 litrů nafty v pevně zabudovaných nádržích při překročení hranice tehdejší EU.

Česko nebo Polsko v době vstupu do EU měly podíl na objemu přepraveného zboží v EU okolo tří procent. Dominovalo Německo s více než pětinovým podílem a dále Francie, Belgie a Nizozemsko. To se podle Felixe výrazně změnilo a v současnosti má samotné Polsko 30 procent trhu. „Co třeba v Polsku trvá dva týdny, u nás půl roku. Se zpřísňující se evropskou legislativou je čím dál více znát ztráta konkurenceschopnosti našich dopravců vůči mimounijním. Například tachografy druhé generace a především Green Deal,“ podotkl Felix.

Hlavním problémem pro tuzemské silniční dopravce je podle zástupců Česmadu vedle přísných pravidel pro vozidla nedostatek řidičů a problémy při zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí. Po vstupu do EU totiž velká část českých řidičů odešla kvůli lepším finančním podmínkám do západní Evropy.

Dopravci z Česka se v blízké budoucnosti zřejmě budou muset vyrovnat se zvažovaným povinným nákupem elektroaut do flotil, vážným problémem budou i emisní povolenky a mnoho dalších povinností, které platí pouze pro dopravce z EU.

Zdroj: ČTK

Vondra a Dostálová věří, že se v EP podaří zrušit zákaz spalovacích motorů

Od
Karolína Vágnerová
-

Lídři kandidátek koalice Spolu a hnutí ANO pro evropské volby Alexandr Vondra (ODS) a Klára Dostálová (ANO) věří, že by Evropský parlament v novém složení ještě mohl zrušit zákaz výroby aut se spalovacími motory plánovaný na rok 2035. Shodli se na tom v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Podle nich je pravděpodobné, že nový Evropský parlament bude méně zelený a více pragmatický.

„Když volby dopadnou dobře, mohli bychom pro to většinu najít,“ řekl Vondra o odvolání zákazu spalovacích motorů. Podle něj k tomu bude příležitost při vyhodnocování plnění klimatických cílů Evropské unie. Dostálová s politickým soupeřem souhlasila. „Se spalovacími motory se ještě musí něco dělat, také spoléhám na nové složení Evropského parlamentu,“ řekla.

Politici se střetli v tom, kdo nese odpovědnost za přijetí zákazu. Podle Dostálové to byla chyba současné vlády Petra Fialy (ODS), která nevyužila českého předsednictví v EU ve druhém pololetí 2022 k zastavení zákazu. Podle Vondry však za předsednictví už bylo pozdě, protože neexistovala dost silná blokační menšina států EU. Vondra vidí odpovědnost u bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), který podle něj měl zákaz spalovacích motorů zablokovat v Evropské radě.

Evropské normy počítají s tím, že od roku 2035 bude v členských zemích unie prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Opatření sklízí kritiku zejména ve státech se silným automobilovým průmyslem. Například Německo usiluje o to, aby bylo možné vozidla se spalovacími motory dál vyrábět s tím, že by se v nich využívala syntetická paliva.

Zdroj: ČTK

Výzvy v oblasti rozvoje čisté mobility v České republice

Od
Karolína Vágnerová
-

Na 2 600 dobíjecích bodů podpořilo doposud Ministerstvo dopravy v rámci výzev evropských operačních programů. Nynější kapacity tak nejen vystačí pro elektromobily, které se pohybují po našich silnicích, ale zvládly by obsloužit i jejich výrazně vyšší množství. Rezort ale i nadále pokračuje v podpoře rozvoje dobíjecích míst a řídí se přitom mj. i výzvami a strategiemi stanovenými v memorandu, které podepsal se Škoda Auto.

 

„Aktuálně máme na území ČR bezmála čtyři a půl tisíce dobíjecí bodů. Podle evropských propočtů by toto množství stanic zvládlo obsloužit skoro 100 tisíc elektromobilů, což výrazně převyšuje jejich skutečný počet na českých silnicích. Jsem rád, že rozsah dobíjecí infrastruktury není překážkou rozvoje elektromobility u nás,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

 

Ministerstvo dopravy i tak pokračuje v podpoře rozvoje infrastruktury pro čistou mobilitu a v Operačním programu Doprava III (OPD III). V současné době běží lhůta pro podávání žádostí u výzev na podporu budování běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích, rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro nákladní vozidla i osobní vozidla nebo například rozvoje dobíjecí infrastruktury s bateriovým úložištěm. Všechny aktuálně vypsané výzvy na podporu rozvoje infrastruktury pro alternativní paliva najdete na webu OPD III.

 

Konkrétní projekty odpovídají bodům memoranda o spolupráci v oblasti elektromobility mezi veřejným a privátním sektorem, které v říjnu 2021 podepsalo Ministerstvo dopravy a další státní aktéři se Škoda Auto. Dokument stanovuje hlavní výzvy i strategii postupu v oblastech, jako je pozitivní osvěta čisté mobility, rozvoj dobíjecích lokalit na dálničních odpočívkách, podpora dobíjecích lokalit nebo centrální informační uzel dobíjecí infrastruktury.

 

„Škoda Auto podporuje elektromobilitu v Česku otevřeně, dlouhodobě a s plnou odpovědností vyplývající z postavení na trhu i ve společnosti. Neobejde se však bez podpory a spolupráce ostatních subjektů. Proto si ceníme příležitostí, které v roce 2021 otevřelo Memorandum zaštítěné MD a MPO jakožto klíčovými institucemi pro rozvoj infrastruktury. Díky efektivní koordinaci státu se nám daří plnit cíle stanovené evropským nařízením AFIR i Národním plánem čisté mobility na rok 2025,“ dodává Jiří Maláček, vedoucí českého zastoupení Škoda Auto.

 

  1. Pozitivní osvěta čisté mobility

V dnešní době není veřejnost plně srozuměna s tím, jaké přínosy čistá mobilita vlastně přináší. Většinová společnost navíc není ani přesvědčena o významu a nutnosti přechodu na čistou mobilitu pro životní prostředí. Pozitivní osvěta by se tak měla týkat obecně čisté mobility, bezemisních vozidel a příslušné dobíjecí a vodíkové infrastruktury. Jejím důležitým úkolem bude vyvracet často sdílené nepravdy a negativní tendence. Státní správa může na veřejnost působit jako pozitivní vzor rovněž tím, že postupně začlení bezemisní vozidla do svého vozového parku.

  1. Rozvoj dobíjecích lokalit na dálničních odpočívkách

Dálniční odpočívky, které jsou spravovány Ministerstvem dopravy, resp. ŘSD, tvoří stěžejní bod pro další rozvoj čisté mobility v ČR. Zejména k dosažení náročných cílů evropského nařízení AFIR je třeba jasná strategie využití těchto důležitých lokalit.

  1. Centrální informační uzel dobíjecí infrastruktury

Doposud neexistuje jednotná centrální datová platforma, která by nejen evidovala veškerou veřejnou dobíjecí infrastrukturu, ale i poskytovala široké veřejnosti v reálném čase přehled o disponibilních veřejných dobíjecích stanicích. Aktuálně je budován systém sběru dat o dobíjecích lokalitách v rámci Národního dopravního informačního centra (NDIC), který tento nedostatek zcela odstraní.

  1. Sjednocení dopravního značení míst pro dobíjení vozidel

Dopravní značení míst pro dobíjení vozidel dnes není jednotné a bohužel nefunguje ani společný postup, jak postihovat blokování parkovacího místa určeného pro nabíjení elektromobilů vozidly se spalovacím motorem či elektromobily bez dobíjení. V této oblasti je nutné nastavit jednotná pravidla včetně příslušné metodiky jejich vymáhání.

  1. Úlevy spojené s čistou mobilitou

K podpoře čisté mobility přispívají i některá osvobození od poplatků spojených s provozem bezemisního vozidla, jako je například mýtné. Je třeba zvážit možnost částečné úlevy také pro provozovatele těžkých nákladních elektrických vozidel, která již v trochu jiné podobě (nulová cena dálniční známky) existuje u elektrických osobních a lehkých užitkových vozidel.

  1. Podpora dobíjecích lokalit s nejvyšším potenciálem

Dobíjecí infrastruktura by měla vznikat zejména v těch lokalitách, které umožní dostatečné pokrytí dojezdových vzdáleností vozidel v souladu s příslušnou evropskou legislativou. Navíc tyto lokality musí reflektovat potenciální vytížení z hlediska hustoty dopravního provozu. Stát tak mj. bude zejména v rámci dotačního programu OPD efektivně motivovat potenciální zájemce o provozovaní této dobíjecí infrastruktury.

  1. Podpora dobíjecí infrastruktury ve městech a obcích

Pro rozvoj čisté mobility je rovněž důležité, aby ve městech a obcích existovala robustní veřejně přístupná infrastruktura pro tzv. rezidentní dobíjení. I zde musí sehrát roli dotační program OPD, aby podpořil budování a provozování právě této dobíjecí infrastruktury.

Čistá doprava

Tisková konference k elekromobilitě

Zdroj: MDCR

Téměř čtvrtinu financí z fondů EU pro Česko využil stát v dopravě

Od
Karolína Vágnerová
-

Nejméně 23 procent financí z evropských fondů určených pro Česko za 20 let členství v EU využil stát v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal částku přibližně 467,3 miliardy korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí (MF), ministerstvo dopravy (MD) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). EU dopravu podle ministerstev podporuje také z fondů pro regionální rozvoj, výslednou částku čerpanou na dopravu v ostatní sektorech ministerstva neposkytla.

Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka byla na projekty spojené s dopravou vyplacena významná část peněz vyčleněných na regionální rozvoj. „V rozvoji regionů je nyní minimálně zhruba 30 procent prostředků vyčleněných na dopravní projekty renovací silnic první a druhé třídy, nádraží a zastávek a překladišť kombinované dopravy,“ řekl Zahradník ČTK. Z dopravních fondů podle něj byly zprvu podporovány všechny projekty v silniční a železniční dopravě. V současnosti je to pouze páteřní silniční a železniční síť a vybrané regionální projekty.

Financování dopravy z fondů pro místní rozvoj ČTK potvrdil i mluvčí MD František Jemelka. Podle informací MMR byla nejvyšší částka z evropských fondů ve výši 317 miliard korun od května 2004 do konce roku 2023 investována právě do rozvoje regionů. Podle Zahradníka tedy na dopravu mohlo být z evropských regionálních fondů posláno dalších přibližně 95 miliard korun. Z programu pro regionální rozvoj lze financovat například renovaci a výstavbu silnic první a druhé třídy, nádraží, vlakových a autobusových zastávek nebo stanic spojujících několik druhů dopravy v jednom místě.

Částka 467 miliard korun evidovaná ministerstvem dopravy zahrnuje finance z Fondu soudružnosti, operačního programu Infrastruktura, operačního programu Doprava 2007-2013, 2014-2020 a 2021-2027, dotací nástroje pro propojení Evropy Connecting Europe Facility CEF a návazný program CEF 2. Nejvyšší částky, více než 100 miliard korun, čerpalo Česko třikrát z programu Doprava. Následovaly programy CEF 2 a CEF s částkami 35,4 miliardy a 27,8 miliardy korun.

Z operačních programů Doprava a Infrastruktura a z Fondu soudržnosti šlo přibližně 143,2 miliardy korun do železnice, 180,3 miliardy korun na silnice. Z Fondu soudržnosti čerpal stát na dopravu 15,5 miliardy korun a nejméně, 2,5 miliardy korun, z operačního programu Infrastruktura. Díky evropským financím z těchto zdrojů stát pořídil 2196 vozidel veřejné dopravy a postavil nebo zrekonstruoval více než 5624 kilometrů silnic a dálnic, zhruba 1115 kilometrů železničních tratí, téměř 1543 kilometrů cyklotras a také 247 stanic veřejné dopravy.

Na železnici evropské finance nejčastěji pomáhaly s pořizováním nových vozidel, rekonstrukcí, elektrizací a modernizací tratí, případně zvyšováním kapacit trati, v posledních letech také s instalací evropského železničního zabezpečovacího zařízení ETCS. V silniční dopravě peníze kromě rekonstrukce a výstavby úseků silnic a dálnic směřovaly také do výstavby městských obchvatů, výstavby dobíjecích stanic, parkování nebo řízení dopravy. Evropské finance podpořily také tramvajovou a trolejbusovou veřejnou dopravu nebo několik regionálních letišť, například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech.

Podle dat, které ČTK poskytlo ministerstvo financí, ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004 do konce loňského roku získala z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatila 876,6 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

V Železné Rudě bude po Velikonocích pokračovat oprava hlavního průtahu městem

Od
Karolína Vágnerová
-

Centrum šumavské Železné Rudy na Klatovsku od úterý 2. dubna uzavře rekonstrukce další části silničního průtahu městem. Po zimní přestávce stavební práce navážou na loni dokončenou první etapu oprav hlavního tahu. Úpravy mají zvýšit komfort i bezpečnost ve městě. Stavební práce potrvají do konce července, informoval ČTK Adam Koloušek z Ředitelství silnic a dálnic.

„Během loňské stavební sezony prošel kompletní rekonstrukcí úsek silnice od kruhového objezdu až po křížení silnice s ulicí 1. máje. V letošním roce budou práce na rekonstrukci vozovky, úpravě chodníků, veřejného prostranství, vodovodu nebo například veřejného osvětlení pokračovat v úseku mezi městským úřadem, Klostermannovým náměstím a železničním přejezdem,“ uvedl.

Železnorudský starosta Filip Smola (Místní – Aby se u nás dobře žilo) ČTK řekl, že se celkově i s loňskou etapou opravuje téměř 600 metrů silnice. Stavební úpravy si vyžádají úplnou uzavírku opravované části. „Omezení budou jako vždy nepříjemná, ale jsou nezbytná. Výsledek bude rozhodně stát za to. Už minulé etapy výrazně zvýšily kvalitu života a bezpečí v Železné Rudě. Po dokončení celého průtahu bude konečně po dlouhých letech čekání naše město přívětivé a bezpečné jak pro řidiče, tak pro chodce. Nové chodníky, osvětlení, přechody, samozřejmě i nový povrch vozovky a pod ním inženýrské sítě jsou jak okamžitou investicí do komfortu a bezpečí, tak rovněž investicí do budoucna,“ řekl starosta. Celkové náklady na všechny etapy rekonstrukce jsou podle něj kolem 70 milionů korun, město se podílí zhruba 16 miliony

Uzavření části hlavního průtahu si vyžádá objížďky. Auta do deseti metrů délky úsek objedou po místních komunikacích, vozidla delší než deset metrů by se ale v objížďce nevytočila, musí proto jet objízdnou trasou. Například směrem od Plzně musí v Klatovech sjet na Janovice nad Úhlavou a do Železné Rudy přijedou na kruhový objezd u čerpací stanice přes Nýrsko a Hojsovu Stráž. Kdyby ale někdo potřeboval s dlouhým autem přejet z jednoho konce města na druhé, objížďka několikasetmetrového opravovaného úseku by měřila téměř 70 kilometrů, vedla by přes Čachrov, Strážov, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko a Hojsovu Stráž, uvedl Koloušek.

Zdroj: ČTK

Cestující tramvajemi v Praze čeká v dubnu osm krátkodobých výluk

Od
Karolína Vágnerová
-

Cestující pražskými tramvajemi čeká v dubnu osm krátkodobých výluk. Důvodem je údržba tramvajových tratí. Výluky se uskuteční v centru města i na jeho okrajích, první bude v Hloubětíně. Vyplývá to z informací zveřejněných na internetových stránkách dopravního podniku (DPP). Tramvaje nyní nejezdí kvůli havarijnímu stavu Libeňského mostu z Holešovic na Palmovku a do 8. dubna omezí dopravu oprava smyčky v Kobylisích.

Většina výluk se uskuteční v noci. Jako první nepojedou tramvaje mezi zastávkami Starý Hloubětín a Lehovec. Provoz se tu zastaví obousměrně ve středu 3. dubna od 01:05 do 03:35. DPP pracoval na trati v tomto úseku rovněž na začátku března.

O dva dny později budou dělníci pracovat na trati z náměstí Míru na Želivského až k nákladovému nádraží na Žižkově. Mezi Želivského a Vozovnou Strašnice nepojedou ve středu 10. dubna a ze Smíchova do Slivence 12. dubna. Jediná denní výluka se uskuteční mezi Hlubočepy a Slivencem 20. dubna od 05:05 do 18:00. Na trati do Slivence pak nepojedou tramvaje ještě 26. dubna.

Další přerušení provozu čekají cestující mezi Balabenkou, Nádražím Vysočany a Hloubětínem, a to od 18. dubna od 23:45 do 19. dubna do 04:45. Krátkodobá výluka je naplánována v dubnu ještě mezi Florencí a Palmovkou, a to na středu 24. dubna.

Zdroj: ČTK

Praha nakoupí a nainstaluje 150 nabíječek pro elektromobily do lamp

Od
Karolína Vágnerová
-

Městská firma Technologie hlavního města Prahy (THMP) nakupí a nainstaluje 150 nabíječek pro elektromobily do lamp, které už v minulosti pro ten účel upravila. Využije k tomu evropské dotace. ČTK to řekl ředitel společnost Tomáš Jílek. Město postupně modernizuje vybrané lampy pro instalaci nabíječek, první zkušebně umístila v roce 2022 na Vinohradech.

THMP na dodávku zařízení tento týden vypsaly tendr s předpokládanou hodnotou 15 milionů korun bez DPH. Většinu peněz podle Jílka plánuje město získat z evropských fondů a instalaci, která bude po modernizaci kabelů lamp poměrně jednoduchá, zajistí zaměstnanci firmy. Po dokončení soutěže tak umístění nabíječek zabere nižší jednotky měsíců, dodal.

Původní plán byl takový, že nabíječky na připravené lampy osadí jejich provozovatel, kterého město plánuje vybrat v koncesním řízení. Podle Jílka je řízení stále v přípravě, mezitím však byl vypsán dotační program, který může město na pořízení nabíječek využít. „Přišlo nám líto nechat tu dotační výzvu bez povšimnutí,“ řekl ředitel. Dodal, že po případném vysoutěžení bude mít koncesionář na starosti i nabíječky, které nainstaluje město. Magistrát kromě lamp podle Jílka plánuje také instalace samostatně stojících elektronabíječek.

V Praze je zhruba 136.000 lamp veřejného osvětlení. Kvůli instalaci nabíjecích stanic je potřeba k lampám přivést nové kabely, které kapacitně zvládnou přivést energii pro lampu i nabíječku. Loni takto THMP podle dřívějších informací upravily 113 lamp, letos je v plánu dalších 239.

Nabíječkami město modernizované lampy osadilo zkušebně na Vinohradech, kde koncem roku 2022 městská firma umístila 13 dobíjecích stanic s celkem 25 místy. Podle Jílka jsou nabíječky velmi využívané. Město předpokládá, že počet elektromobilů v Praze se do roku 2030 zvýší až na 180.000 vozů, pro které bude potřeba vytvořit zhruba 4500 nabíjecích míst.

Zdroj: ČTK

Češi při jarních cestách v cizině využívají stále více aplikace typu Bolt a Uber

Od
Karolína Vágnerová
-

Aplikace typu Bolt a Uber na jaře v cizině využívá stále více Čechů, nejčastěji o víkendech. ČTK to řekli zástupci těchto společností. Třeba využívání aplikace Bolt Čechy v zahraničí ve druhém čtvrtletí loňského roku meziročně stouplo o 30 procent. Za celý loňský rok pak firma zaznamenala nárůst využívání služeb v cizině českými uživateli o 70 procent. Nárůst zájmu hlásí také Uber, přesná čísla ale neuvedl.

Čeští uživatelé Uberu aplikaci při cestování po Evropě nejčastěji využívají v Británii, Polsku, Německu, Portugalsku a Francii. Služby Boltu pak Češi volí především v Rakousku, Francii, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Podle Boltu láká lidi na jaře na krátké víkendové pobyty do evropských metropolí teplejší počasí a nižší mimosezonní ceny.

Uživatelé aplikací Uber i Bolt si při cestách po Evropě nemusí v každé zemi stahovat novou aplikaci. Aplikace stažená v Česku funguje i v zahraničí, mění se jen nabídka služeb. Pro turisty je podle Boltu jednodušší používat aplikace, které znají z domova. Nemusí totiž na krátkých výletech vyhledávat spoje a místa prodeje lístků na místní městskou hromadnou dopravu.

Kromě nejčastěji využívaného odvozu autem nabízí zmíněné aplikace v zahraničí i další služby. Uber rezervaci zážitků přes službu Explore či službu Boat, která například na řeckém ostrově Mykonos nabízí rezervaci člunu. V Portugalsku pak Uber spustil službu Moto pro pronájem mopedů. Bolt ve své aplikaci kombinuje několik dopravních prostředků, kromě jízd autem nabízí také pronájem elektrokol a elektrokoloběžek.

Uživatelům aplikace Uber je v případě komplikací k dispozici podpora v českém jazyce i v zahraničí. Najdou ji buď přímo v aplikaci nebo na webu Uberu po přihlášení k účtu. Aplikace Bolt s uživateli v zahraničí komunikuje v češtině, podpora je poskytovaná v českém nebo anglickém jazyce.

Zdroj: ČTK

1...280281282...1 152Strana 281 z 1 152

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253