Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 283

Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obilí

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele.

Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.

„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.

„Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Ruskem. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semena a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen.

„Dnešní návrh je včasným a nezbytným krokem: ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu,“ uvedl eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí,“ dodal.

„Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl,“ napsal ministr Výborný na sociální síti X.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že omezením dovozu z Ruska a Běloruska jednoznačně utrpí evropští spotřebitelé. Naopak Rusko má podle něj mnoho alternativ, kam vyvážet.

Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Z Běloruska to bylo 610.000 tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy Kč).

K zavedení restrikcí na dovoz obilí z Ruska a Běloruska do EU vyzýval tento týden i dopis, který komisi poslalo pět zemí včetně České republiky. „Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ píše se v dopise, který byl adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí dál vstupuje na trh Evropské unie,“ stálo dále v dokumentu, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.

Zdroj: ČTK

Benzin i nafta v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily

Od
Karolína Vágnerová
-

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla v průměru o tři haléře na 38,40 koruny za litr a cena nafty o pět haléřů na 38,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků se v příštích dnech ceny příliš měnit nebudou, výraznější zdražování hrozí v dubnu.

Ceny paliv nejprve od začátku letošního roku výrazně stoupaly. Od začátku ledna do konce února se zvýšily skoro o tři koruny. Poté ceny stagnovaly, či mírně klesaly. V meziročním srovnání jsou nyní pohonné hmoty o několik korun dražší. Podle údajů CCS byl benzin loni ve stejnou dobu o 1,28 koruny na litru levnější a nafta tehdy stála o 2,95 koruny méně.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se v současné době projevují známky napjaté situace na trhu s palivy, zvláště pak v případě benzinu. „Jeho velkoobchodní cena je nejvyšší od poloviny září,“ upozornil. Zdražování tak zatím zabránilo posilování koruny z posledních dnů.

Výhled na následující týden se podle analytiků zatím příliš neliší od toho uplynulého. Podle Tylečka mírné zvyšování cen ropy, velkoobchodních cen paliv a slabší české koruny neukazují na pozitivní vývoj pro motoristy. „Výrazný růst cen na čerpacích stanicích však není na pořadu dne. Situace zůstává nadále napjatější v případě benzinu. Zde čekám mírný nárůst ceny do 20 haléřů za litr. Nafta by mohla nadále stagnovat v širším pásmu,“ míní Tyleček.

Výraznější zdražování ovšem zřejmě hrozí v dubnu. Podle šéfa společnosti 4Trans Jaroslava Tona by v případě zachování současného vývoje na trhu s ropou mohly v příštím měsíci paliva v tuzemsku zdražit o 1,5 až 2,5 koruny za litr, případně i více. Tyleček připomněl také tradiční nárůst poptávky motoristů na jaře, který by mohl vést k dalšímu zdražování.

Nejlevněji paliva aktuálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 37,85 koruny a litr nafty 37,71 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu koupí řidiči za 39,41 koruny a litr nafty za 39,41 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 20. březnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 38,40 38,41
Praha 39,41 39,41
Středočeský 38,73 38,78
Jihočeský 37,95 37,93
Plzeňský 38,45 38,65
Karlovarský 38,25 38,32
Ústecký 37,85 37,71
Liberecký 38,20 38,19
Královéhradecký 38,12 38,04
Pardubický 38,20 38,08
Vysočina 38,73 38,77
Jihomoravský 38,76 38,76
Olomoucký 38,65 38,75
Zlínský 38,24 38,14
Moravskoslezský 38,12 38,25

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku do února stoupla o 22 procent na 263.028 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Výroba osobních vozů v Česku vzrostla do konce února meziročně o 22,3 procenta na 263.028 aut. Překonala tak nejvyšší hodnoty před krizí způsobenou covidem-19. Automobilky vyrobily za leden a únor 18.536 elektrických vozidel. Jejich podíl na tuzemské produkci dosahoval sedmi procent. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila ve svých závodech v ČR 161.733 osobních automobilů, což je meziroční nárůst o 14,1 procenta. Z toho bylo 7015 elektromobilů a 1590 plug-in hybridů. Podíl bateriových aut tak byl okolo pěti procent. Hyundai zvýšil produkci o 8,7 procenta na 58.000 vozů, z toho 16,9 procenta tvořila auta na baterie. Toyotě vzrostla výroba o 120 procent na 42.495 aut. Téměř 47 procent produkce představoval hybridní Yaris HV.

„Nejen lednové, ale i únorové údaje výroby vozidel překonávají v absolutních číslech ty nejlepší výsledky z doby před krizí. Navzdory výpadkům některých komponent či zprávám o ekonomickém ochlazení tak autoprůmysl i nadále podporuje českou ekonomiku. Vozidlům tuzemských značek se totiž daří jak na domácím, tak na evropském trhu. To potvrzují údaje nejprodávanějších značek v Evropě podle počtu prodaných vozidel, kde se Toyota a Škoda Auto umístily mezi prvními třemi,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

V lednu a únoru 2024 bylo v Česku vyrobeno 678 autobusů, tedy o 45 vozidel více než ve stejném období loňského roku. Iveco CR ve Vysokém Mýtě zvýšilo produkci o desetinu na 642 autobusů, SOR vyrobil 31 vozidel, tedy o 14 méně než loni. Zbytek připadá na výrobce minibusů KHMC.

Tuzemský výrobce motocyklů Jawa Moto zvýšil produkci o 39 procent na 152 strojů.

Zdroj: ČTK

Z Letiště Praha se bude v letní sezoně létat do 167 destinací, o 15 víc než loni

Od
Karolína Vágnerová
-

Z pražského Letiště Václava Havla se bude v letošní letní sezoně létat do 167 destinací. Proti loňsku letiště nabídne o 15 přímých spojení více, jejich provoz zajistí 68 dopravců. Letní letový řád, který bude platný od 31. března do 26. října, se ale stále nevyrovná počtu linek z roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující přímým letem z Prahy dostanou například do italské Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, estonského Talinnu, polské Poznaně nebo kazašské Astany. Novináře o tom informovali zástupci Letiště Praha.

Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose také počet letů na více než 30 linkách. Z Prahy do Londýna bude letiště v letní sezoně vypravovat až 93 letů týdně, do turecké Antalye 59, do Paříže až 57, do Amsterdamu až 54 a do Milána 40 spojů týdně. Lepší spojení čeká také například Barcelonu, Oslo, Marseille nebo Kodaň.

Letiště za loňský rok eviduje provozní zisk EBITDA ve výši 3,1 miliardy korun, což je o 900 milionů Kč více než podle Pose bylo v plánu. Hospodářské výsledky však bude firma detailněji komentovat na začátku dubna po obdržení výroku auditora a schválení účetní uzávěrky.

Podle ředitele rozvoje leteckého obchodu Jiřího Vyskoče v letní sezoně bude v nabídce dopravců více než 12,8 milionu míst pro cestující, o 16 procent více než v loni. Navýšení kapacit je podle něho možné díky zařazení větších letounů na některé linky. Například společnost Qatar Airways na pravidelnou linku do Dauhá nasadí letadlo Boeing 787 Dreamliner a navýší počet letů na lince na deset týdně. Dreamliner nasadí i dopravce Korean Air na lety do Soulu, kam bude od dubna létat čtyřikrát týdně.

Nejvíce destinací podle Vyskoče nabídne letiště v letní sezoně do Španělska. Praha bude mít se zemí 23 přímých spojení. Následují Itálie a Řecko s 20 spojeními, Británie s 12 přímými linkami a Francie s osmi spoji z Prahy.

Linky bude z ruzyňského letiště obsluhovat také pět nových dopravců, řekl Vyskoč. Letecká společnost Qanot Sharq Airlines spojí Prahu s uzbeckým Taškentem, dopravce SCAT Airlines po covidové pauze nabídne přímé lety do Astany v Kazachstánu, aerolinka FlyOne spustí lety do moldavského Kišiněva, společnost Arkia do izraelského Tel Avivu a KM Malta na Maltu.

Loni letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což je proti roku 2022 asi o 29 procent více a o 22 procent méně než v roce 2019. V končícím zimním letovém řádu mělo ruzyňské letiště lety do 111 destinací, což bylo meziročně o čtvrtinu více. V roce 2019 se z něj v zimě létalo do 121 destinací. Čísel z roku 2019 by mělo letiště podle Vyskoče dosáhnout na konci roku 2025 nebo na začátku roku 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících. „Nicméně nám kvůli válce na Ukrajině stále chybí přes jeden a půl milionu cestujících a 16 destinací konkrétně z Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska,“ dodal Vyskoč.

Kromě války na Ukrajině letiště podle Pose čelí také nedostatku letadel, jejich opožděným dodávkám a technickým problémům některých typů letadel. Podle Pose roste poptávka po letecké dopravě rychleji, zejména poptávka Čechů po cestách do zahraničí na dovolené. Do konce roku bude letiště podle Pose usilovat o rozvoj leteckých spojení zejména do Asie a Severní Ameriky. „Konkrétně jednáme s dopravci o pravidelných spojeních s Hanojí, Pekingem, Dillí, Bangkokem nebo New Yorkem,“ řekl. Doufá, že se linky podaří zahájit do začátku letní sezony 2025.

Pražské letiště se zahájením letního letového řádu zvýší sazbu letištního poplatku za cestujícího zhruba o pět procent. Loni poplatky zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2022. „Podařilo se nám také obsadit téměř všechny komerční prostory,“ řekl dále Pos. Letiště cestujícím v letní sezoně nabídne 11 nových provozoven s občerstvením a devět maloobchodních provozoven. Pos plánuje i kompletní obnovu parkovacího systému a přístavby terminálů 1 a 2. Letiště podle něj nedávno dokončilo výběrová řízení na projektanty přístaveb a v současnosti zahajuje stavební práce.

Letiště také spolupracuje s pražským dopravním podnikem na odstranění problémů na nové trolejbusové lince na letiště. Pos doufá, že se technické nedostatky trolejbusů podaří vyřešit ještě do začátku letní sezony. Pozitivně však hodnotí jejich kapacitu, komfort a produkci emisí.

Zdroj: ČTK

Obnovení protihlukových stěn trasy na Slovensko

Od
Karolína Vágnerová
-

Po zimní přestávce může díky počasí opět pokračovat revitalizace protihlukového opatření u silnice I/68 (dříve I/11) v katastru obcí Návsí, Bocanovice a Jablunkov.

Obnova či modernizace více než kilometru odhlučnění nově označené silnice na Slovensko proběhne mezi kilometry 19,955 – 22,318 provozního staničení, termín byl stanoven přibližně na tři měsíce se začátkem v pondělí 25. 3. 2024. Zakázku zajišťuje společnost Skanska, která mezi šesti kandidáty podala nejnižší nabídkovou cenu cca 34,9 milionu Kč.

 

Během revitalizace protihlukových stěn bude obousměrný provoz sveden do kyvadlového režimu řízeného semafory. V případě dostupných možností či dostatečného prostoru na silnici I/68 bude střídavý provoz nahrazen plynulejším režimem 1+1 (1 pruh pro každý směr dopravy).

Zdroj: ŘSD

Has the Czech industrial property market reached its peak?

Od
Karolína Vágnerová
-
  • In most parameters the market development slowed down last year
  • However, the values are still favourable, the market is doing well
  • It is a return to normal rather than a deterioration
  • There has been a decline across the region, with the Czech Republic still having the lowest vacancy rate and the most space per capita

 

 

PRAGUE, 20th March 2024 – The Czech industrial market‘s development slowed down to some extent last year after years of growth, but it is rather returning to normal after the record activity of 2021 and 2022. 2023 saw industrial and logistics vacancy rates double year-on-year to 1.8%, with total demand down 31% year-on-year. Construction of new halls slowed down compared to 2022 and rents grew only slightly by 3% year-on-year. However, the Czech Republic is doing well within the CEE region[1]: the market slowdown is occurring in all CEE countries and vacancy is the lowest in the Czech Republic, which also has the most space per capita. A detailed overview of the industrial market in the Czech Republic is offered by the new interactive industrial map of the real estate consultancy Cushman & Wakefield.

 

Czechia: one fifth of the CEE area and the lowest vacancy rate

The total area of industrial (i.e. manufacturing and logistics) space in the CEE region at the end of 2023 was almost 61.5 million sq m. The Czech Republic accounts for 19% of this area, i.e. 11.7 million sq m. In terms of per 1,000 inhabitants, we have 1,104 sq m of such space, the highest number in the region.

 

Industrial halls in the Czech Republic continue to be very well occupied: the vacancy rate has been around 1% in recent years, rising slightly to 1.8% at the end of last year – this still being a very good ratio and the best result among the countries compared.

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield:

„The reason for the increase in vacancy in the Czech Republic is mainly due to the correction of certain sectors which, after rapid growth, are experiencing stagnation or even decline, as can be very well observed, for example, in the e-commerce segment. Other causes may be the streamlining of warehousing processes, the merging of multiple warehouses into one location or the transfer of capacity to other countries.“

 

Table 1: Total area and vacancy rate of industrial space in CEE countries (Q4 2023)

Counrty Total area  (sq m) Vacancy rate Share on total CEE area Area per 1,000 ihnabitants
Czech Republic 11,707,500 1.8% 19% 1,104
Poland 31,695,300 7.4% 52% 862
Hungary 5,090,600 7.7% 8% 522
Slovakia 3,999,100 3.6% 7% 735
Romania 7,003,500 4.9% 11% 367
Bulgaria* 1,991,800 2.3% 3% 287
CEE total 61,487,800 5.7% 694
* only Sofia

Source: Cushman & Wakefield

 

Less construction than last year

The volume of newly completed industrial space in the Czech Republic fell slightly year-on-year last year, but 2022 was a record year in this respect. In a long-term comparison, with 921 thousand sq m last year, we are still above the ten-year and five-year average (623 and 722 thousand sq m respectively). Other CEE countries, except Hungary and Bulgaria, also recorded a year-on-year decline in construction last year.

There was also less space under construction in the Czech Republic at the end of the fourth quarter of last year than in the previous year – 981 thousand sq m. However, similarly to the space completed, the figure is still above the long-term and five-year average (550 and 752 thousand sq m respectively), and most countries in the region, except Slovakia and Romania, recorded a decline. The largest volume of construction is taking place in Poland, but even there the amount of space under construction has been gradually decreasing since 2021.

 

Demand fell by a third

Gross realised demand for industrial space fell year-on-year in most countries in the region last year, with the Czech Republic showing the largest drop of 31%.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „The significant drop in demand is mainly due to its unusually high volume in 2021 and 2022, when the market reacted to the increase in e-commerce related to the pandemic. However, compared to the five-year average in the pre-covid period, 2023 demand is still higher: 1.52 million sq m compared to 1.46 million sq m in 2015 to 2019. It is therefore a return to normal from previous extremes rather than a decline.“

 

In the record years of 2021 and 2022, e-commerce accounted for 10% of gross realised demand, compared to less than 3% last year. It seems that this segment has already reached its peak, and so its need for warehouse space will be rather stagnant in the future, depending on retail demand from end consumers.

 

Rents rose only slightly

The two largest industrial markets in CEE have seen very strong increases in prime rents over the last five years: 71% in Poland and as much as 82% in the Czech Republic. However, last year rental growth already slowed down in the Czech Republic, with rents reaching EUR 7.75 per sq m per month, an increase of only 3% year-on-year.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „In Poland, for example, rent growth is still significant, most recently by 20%. This is because the market there had been at very low levels for a long time, mainly due to strong expectations for investment property appreciation, low construction costs and different building standards, sufficient supply of land and a simpler permitting process.“

 

The Czech market remains attractive and promising

The Czech industrial property market is now set to stabilise. However, it is still a very healthy sector within the commercial real estate industry. Demand is gradually changing, remaining strong in logistics, with interest from manufacturing companies newly interested in locating their operations in our region. Typically, these are plants that need skilled labour and thus offer interesting jobs. Companies are looking around for regions where similar facilities are already in operation and they can build on them. In terms of demand, these are areas that are close to the final markets (Germany, Austria), or traditionally the north of Moravia.

From the investors‘ point of view, industrial properties are an attractive product that can diversify the level of risk of investments into other sectors of commercial real estate. However, there are very few suitable industrial projects for investment in our country, as ownership is concentrated in the hands of long-term owners who are reluctant to sell these properties.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „A complete and up-to-date overview of the Czech industrial market is provided by the new edition of our interactive digital map, which will help commercial real estate players to navigate through the Czech Republic’s 18 main industrial zones and 219 parks and monitor how the market is evolving.“ 

 

The map, with dynamic features and quarterly updates, can be obtained via the www.czech-industrial.cz website.

It is also available in a printed version which Cushman & Wakefield exclusively provides to those who are interested at personal meetings, together with strategic and detailed information about tenants, size and future development of specific locations.

[1] For the purposes of this comparison, the CEE region includes Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia.

Source: CUSHMAN & WAKEFIELD

Dosáhl český trh industriálních nemovitostí již svého vrcholu?

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Ve většině parametrů se vývoj trhu loni zpomalil
  • Hodnoty jsou však stále příznivé, trhu se daří
  • Spíše než o zhoršení jde o návrat k normálu
  • K poklesu došlo v celém regionu, Česko má však
    nejnižší neobsazenost a nejvíce plochy na obyvatele

 

Vývoj industriálního trhu v Česku loni po letech růstu do určité míry zpomalil, jedná se však spíše o návrat k normálu po rekordní aktivitě z let 2021 a 2022. Rok 2023 přinesl meziroční zdvojnásobení hodnoty neobsazenosti průmyslových a logistických prostor na 1,8 %, celková poptávka meziročně klesla o 31 %. Výstavba nových hal oproti roku 2022 zpomalila a nájmy meziročně rostly již jen mírně, o 3 %. V rámci regionu střední a východní Evropy[1] je na tom však Česko dobře: ke zpomalení trhu dochází ve všech zemích CEE a například neobsazenost je u nás nejnižší, ploch na obyvatele máme nejvíce. Podrobný přehled o industriálním trhu v Česku nabízí nová interaktivní industriální mapa realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield.

 

V CEE máme pětinu plochy a nejnižší neobsazenost

Celková rozloha industriálních (tedy výrobních a logistických) prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu m2. Česko se na této ploše podílí 19 %, tedy 11,7 milionu m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel máme těchto ploch 1 104 m2, z celého regionu nejvíce.

 

Industriální haly jsou v Česku nadále velmi dobře obsazené: míra jejich neobsazenosti se v posledních letech pohybovala kolem jednoho procenta, na konci loňského roku mírně vzrostla na 1,8 % – což je však stále velmi dobrý poměr a nejlepší výsledek ze srovnávaných zemí.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Důvodem nárůstu neobsazenosti v Česku je především korekce určitých sektorů, které po překotném růstu zaznamenávají stagnaci, či dokonce pokles, jako to lze velmi dobře pozorovat například v segmentu e-commerce. Dalšími příčinami mohou být zefektivňování skladovacích procesů, slučování více skladů do jednoho místa nebo přesouvání kapacit do jiných zemí.“

 

Tabulka 1: Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (Q4 2023)

Země Celková plocha (m2) Míra neobsazenosti Podíl na celkových plochách v CEE Plocha na 1 000 obyvatel
Česká republika 11 707 500 1,8% 19 % 1 104
Polsko 31 695 300 7,4% 52 % 862
Maďarsko 5 090 600 7,7% 8 % 522
Slovensko 3 999 100 3,6% 7 % 735
Rumunsko 7 003 500 4,9% 11 % 367
Bulharsko* 1 991 800 2,3% 3 % 287
Celkem v CEE 61,487,800 5.7% 694
* pouze Sofie

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Staví se méně než loni

Objem nově dokončených industriálních ploch u nás loni meziročně mírně klesl, rok 2022 byl v tomto směru ale rekordní. V dlouhodobém srovnání se s loňskými 921 tisíci m2 stále pohybujeme nad desetiletým i pětiletým průměrem (623, respektive 722 tisíc m2). Meziroční pokles výstavby loni zaznamenaly i další země CEE, s výjimkou Maďarska a Bulharska.

Ve výstavbě bylo v České republice na konci loňského čtvrtého čtvrtletí také méně ploch než v roce předchozím, šlo o 981 tisíc m2. Podobně jako u ploch dokončených je údaj ale stále nad dlouhodobým i pětiletým průměrem (550, respektive 752 tisíc m2) a pokles zaznamenala většina zemí regionu kromě Slovenska a Rumunska. Nejvíce se staví v Polsku, ale i tam od roku 2021 objem ploch ve výstavbě postupně klesá.

 

Poptávka klesla o třetinu

Hrubá realizovaná poptávka po industriálních prostorách loni meziročně klesla ve většině zemí regionu, v Česku nejvíce: o 31 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Výrazný pokles poptávky je způsobený hlavně jejím nezvykle vysokým objemem v letech 2021 a 2022, kdy trh reagoval na nárůst e-commerce související s pandemií. Ve srovnání s pětiletým průměrem v předcovidovém období je však poptávka roku 2023 stále vyšší: 1,52 milionu m2 oproti 1,46 milionu m2 v letech 2015 až 2019. Spíše než o pokles jde tedy o návrat k normálu z předchozích extrémních hodnot.“

V rekordních letech 2021 a 2022 se e-commerce na hrubé realizované poptávce podílela 10 %, loni to byla necelá 3 %. Zdá se, že tento segment již dosáhl svého vrcholu, a tak i jeho potřeba skladovacích prostor bude do budoucna spíše stagnovat, a to v závislosti na maloobchodní poptávce od koncových spotřebitelů.

 

Nájemné rostlo už jen mírně

Na dvou největších industriálních trzích v CEE došlo za posledních pět let k velmi výraznému nárůstu nejvyššího dosahovaného nájemného: v Polsku o 71 %, v Česku dokonce o 82 %. Loni se u nás růst nájmů již ale zpomalil: jeho hodnota dosáhla 7,75 eur za m2 a měsíc, což je meziroční zvýšení pouze o 3 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Například v Polsku je růst nájemného stále výrazný, naposledy šlo o 20 %. Tamní trh se totiž dlouhodobě pohyboval na velmi nízkých hodnotách, které byly dány především výrazným očekáváním při investičním zhodnocení nemovitostí, nízkými stavebními náklady a odlišnými stavebními normami, dostatečnou nabídkou pozemků a jednodušším povolovacím procesem.“

 

Český trh je nadále atraktivní a perspektivní

Český trh s industriálními prostory nyní čeká stabilizace. Stále se však v rámci odvětví komerčních nemovitostí jedná o velmi zdravý sektor. Poptávka se postupně mění, nadále silná zůstává v oblasti logistiky, nově se začíná prosazovat zájem výrobních společností o umístění svých provozů do našeho regionu. Obvykle se jedná o závody, které potřebují kvalifikovanou pracovní sílu, a nabízí tak zajímavá pracovní místa. Firmy se rozhlíží pro regionech, kde již podobné areály fungují a mohou na ně navázat. Z hlediska poptávky se tak jedná o oblasti, které jsou blízko finálním trhům (Německo, Rakousko) či již tradičně o sever Moravy.

Z pohledu investorů jde o atraktivní produkt, který dokáže vhodně diverzifikovat míru rizika investic do dalších odvětví komerčních nemovitostí. Vhodných industriálních projektů k investici se však u nás nabízí velmi málo, jelikož se vlastnictví soustředí v rukou dlouhodobých majitelů, kteří tyto nemovitosti jen neradi prodávají.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Kompletní a aktuální přehled o českém industriálním trhu přináší nové vydání naší interaktivní digitální mapy, která hráčům na trhu komerčních nemovitostí pomůže zorientovat se ve zdejších 18 hlavních industriálních zónách a 219 parcích a sledovat, jak se trh průběžně vyvíjí.“  

Mapu s dynamickými prvky a čtvrtletně aktualizovanými údaji lze získat prostřednictvím webové stránky www.czech-industrial.cz

Je k dispozici také v tištěné podobě, kterou Cushman & Wakefield zájemcům exkluzivně poskytne na osobních schůzkách spolu s detailními a strategickými informacemi o nájemcích, velikosti a budoucí výstavbě v konkrétních lokalitách.

[1] Pro účely tohoto srovnání zahrnuje region CEE Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Národní rozvojová banka přijímá žádosti o zaručení úvěru na elektromobily

Od
Karolína Vágnerová
-
Národní rozvojová banka (NRB) přijímá od 18. března 2024 žádosti v programu Záruka Elektromobilita, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a který bude financován ze zdrojů Národního plánu obnovy. Program nabízí poskytnutí bezplatné záruky k úvěru na nákup elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dobíjecích stanic. Po doložení vlastnictví vozidla mohou firmy a podnikatelé získat také finanční příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a až 150 tisíc korun na dobíjecí stanici.

Žádost v rámci programu Záruka Elektromobilita mohou podat živnostníci, podnikatelé, ale i malé, střední a velké firmy. Cílem programu je podpořit nákup vozidel na alternativní paliva a výstavbu dobíjecích stanic. „Národní rozvojová banka bude vystavovat záruky k úvěrům, které poskytnou spolupracující partneři – tedy komerční banky či leasingové společnosti. Tento mechanismus používáme i v jiných programech v našem portfoliu,“ vysvětluje Pavel Křivonožka, člen představenstva NRB.

Výzvu připravenou na základě programu zveřejnilo v prosinci Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Zvolili jsme optimální způsob financování, který zahrnuje i finanční příspěvek, přičemž právě díky přítomnosti úvěru je zaměřen i na ty, kteří si elektromobil nemohou sami dovolit z vlastních zdrojů. Pro podnikatele je připraveno celkem 1,65 miliardy korun na pořízení vozidel a 300 milionů na dobíjecí stanice,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha a dodává: „Doufáme, že tento program přispěje k podpoře rozvoje elektromobility i na úrovni dalších rezortů.“

Výrazné zvýšení poptávky po bezemisních vozech očekává Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA). „Příklady ze zahraničí ukazují, že dostupné financování je klíčové pro přechod k nízkoemisní mobilitě. Proto nový program Záruka Elektromobilita, který má v České republice podpořit zejména rozvoj elektromobility, vítáme a už teď víme, že významně přispěje k nastartování poptávky na straně našich klientů. Členské společnosti ČLFA patří mezi významné podporovatele bezemisní dopravy. Jen v minulém roce profinancovaly každý třetí prodaný elektromobil v Česku. Konkrétně se jednalo o 2 047 elektromobilů,“ uvedla Jana Hanušová, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace.

Od výběru vozu až k finančnímu příspěvku

Cesta k elektromobilu začíná výběrem vozu. Podporovaná jsou osobní auta typu M1, tedy vozidla, která mají nejvýše osm míst k sezení kromě sedadla řidiče. U nákladních vozů jsou podporovány typy N1 a N2 (vozidla s hmotností do 4,25 t). Auto nutně nemusí být nové, podmínky splňuje také vozidlo, které bude dodáno do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu a najeto bude mít méně než 6 000 kilometrů.

Dalším krokem je předjednání úvěru u spolupracujícího partnera, tedy leasingové společnosti nebo komerční banky. Jejich seznam je zveřejněn na webu NRB. „Podle našich odhadů se bude z naší strany jednat o profinancování 500 elektromobilů měsíčně. Samozřejmě našim klientům poskytneme maximální součinnost při vyřizování žádostí,“ doplnila Jana Hanušová.

Následuje odeslání žádosti do NRB, která zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené ve Výzvě k tomuto programu. „Na webu NRB budou k dispozici formuláře, do kterých klienti vyplní informace o svém podnikání a projektu, pro který vozidlo nebo dobíječku plánují zakoupit. Žádost a její přílohy poté podají prostřednictvím elektronické podatelny NRB,“ přiblížil Jan Riegl, ředitel odboru Vývoj a metodika produktů Národní rozvojové banky.

Rychlost vyřízení žádosti ovlivní i kvalita vyplnění potřebných dokumentů. „Rádi klientům pomůžeme s doplněním žádosti, pokud nebudou dokumenty kompletní. Rychleji však dokážeme zpracovat žádost, která bude úplná. Klientům se tedy vyplatí vyhradit si na vyplnění žádosti dostatek času a před odesláním žádosti pečlivě ověřit, zda obsahuje vše potřebné,“ doplňuje Jan Riegl. Po zpracování žádosti klient na pobočce NRB podepíše smlouvu o poskytnutí záruky a následně i předjednanou úvěrovou smlouvu.

Jakmile dojde k převzetí a registraci vozidla, bude možné požádat o finanční příspěvek, a to prostřednictvím datové schránky. Příspěvky může NRB vyplatit klientům, kteří doloží potřebné dokumenty potvrzující, že jsou vlastníkem vozu. První vyplacené příspěvky lze tedy očekávat zhruba v polovině dubna.

Pořízení dobíjecí stanice

Záruku a příspěvek je možné získat také na vybudování dobíjecí stanice. Program umožňuje pořídit ji současně s vozidlem, podmínkou také je, že dobíječka bude neveřejná a podnikatelům či firmám bude sloužit pouze pro jejich vlastní potřebu. Stanici může klient pořídit i z vlastních zdrojů, je však potřeba, aby byla zakoupena až po podání žádosti o záruku k úvěru na pořízení vozidla.

Podpora vozidel a dobíjecích stanic přehledně:

Kategorie vozu Výše zaručovaného úvěru Finanční příspěvek
M1* od 300 tis. Kč až 1,5 mil. Kč max. 200 tis. Kč/vozidlo
N1 od 300 tis. Kč až 2 mil. Kč max. 250 tis. Kč/vozidlo
N2 (do 4,25 t a FCEV) od 300 tis. Kč až 2,5 mil. Kč max. 300 tis Kč/vozidlo
Zdroj: MPO ČR

* Maximální cena vozidla kategorie M1 je 1,5 mil. Kč.

Kategorie vozidel M1 = automobily s max. osmi místy k sezení kromě sedadla řidiče

Kategorie N1 a N2 = vozidla s hmotností do 4,25 t

Typ dobíjecí stanice Výše zaručovaného úvěru Finanční příspěvek
AC max. 100 tis. Kč max. 50 tis. Kč/dobíjecí stanice
DC do 40 kW max. 250 tis. Kč max. 100 tis. Kč/dobíjecí stanice
DC nad 40 kW max. 400 tis. Kč max. 150 tis. Kč/dobíjecí stanice
Zdroj: MPO ČR

Podpora v rámci programu Záruka Elektromobilita je poskytovaná v souladu s nařízením EU o veřejné podpoře v režimu de minimis. To znamená, že může být poskytnuta jen těm firmám a podnikatelům, kteří za poslední tři roky nedosáhli dotačního stropu – tedy nečerpali dotace (či jejich ekvivalent v případě využití jiných zvýhodněných úvěrů či záruk) vyšší než 200 tisíc euro.

Podpora bezemisních vozidel se přidala k dalším programům NRB ohleduplným k životnímu prostředí

Podpora bezemisních vozů není jediným „zeleným programem“ v portfoliu NRB. Českým podnikatelům Národní rozvojová banka nabízí také poradenství při přípravě energeticky úsporných projektů (ELENA). Díky programu podnikatelé ušetří 90 % nákladů vynaložených na zpracování energetických posudků, získat mohou také bezúročné financování z programů Nové úspory energie a ENERG.

Zdroj: Reliant

Od
Karolína Vágnerová
-

Dne 14.3.2024 dopoledne se v prostorách VŠLG o.p.s. v Praze uskutečnily krátce po sobě dvě přednášky zástupců Ministerstva dopravy ČR, tj. přednáška paní Ing. Renáty Slabé, Ph.D. z odboru strategie MD na téma „Statistika v dopravě se zaměřením na nové údaje v Ročence dopravy ČR“ a přednáška paní Ing. Pavlíny Tomkové z odboru drážní dopravy MD, konkrétně vedoucí oddělení rozvoje železniční a kombinované dopravy na téma „Aktuální situace na poli kombinované dopravy“.

Celá akce byla plná aktuálních informací v oblasti sběru statistických informací, tj. jakým způsobem jsou zjišťována data uvedená v Ročence dopravy ČR a jakým způsobem se na tom podílí interní zaměstnanci MD a externí subjekty. Krásy a úskalí této činnosti Ministerstva dopravy coby celostátního řídícího orgánu v oblasti dopravy měla paní Slabá připravené pečlivě na cca 30 slajdech a spolu s povídáním jsme mohli její znalosti a rady poslouchat zhruba 60 minut.

Druhá přednáška paní Tomkové, též přibližně na 30 slajdech a na 60 minut, byla věnována z části aktuálnímu dění v kombinované dopravě, jejím výhodám a nevýhodám oproti dopravě čistě silniční a legislativním a ekonomickým opatřením na její podporu. Závěr přednášky byl pro studenty přínosem z edukativního pohledu, neboť prezentace obsahovala fotky a komentář k současným dopravním a přepravním prostředkům používaným v kombinované dopravě nejčastěji.

Na závěr byla studentům VŠLG nabídnuta možnost zúčastnit se bezplatného školení v oblasti kombinované dopravy v rámci programu pořádaného Ministerstvem dopravy ČR a Centrem dopravního výzkumu v.v.i. Setkání se zúčastnilo asi 30 studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia a několik kolegů pedagogů z VŠLG.

Tímto klidným a pohodovým setkáním byla, doufejme, navázána hlubší, i když zatím neformální, spolupráce MD ČR a VŠLG o.p.s., kterou bychom rádi rozvíjeli v oblastech jako bakalářské a diplomové práce, exkurze studentů. Pro vybrané zájemce se snažíme domluvit i krátkodobé stáže na Ministerstvu dopravy ČR.

Pozvánka zde

Zdroj: VŠLG

Stát vybral v únoru na mýtném 1,29 miliardy korun, meziročně o deset procent víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Za mýtné na českých silnicích zaplatili dopravci v únoru 1,29 miliardy korun, meziročně o deset procent víc. K růstu přispěl také přestupný rok, druhý měsíc roku byl letos o den delší. O téměř devět procent na 94 milionů korun vzrostl také počet mýtných transakcí, které satelitní systém zaznamenal. V tiskové zprávě o tom informoval správce mýtného systému společnost CzechToll.

Letošní únor měl díky přestupnému roku 21 pracovních dní, tedy o jeden den více než loni. Jeden pracovní den navíc ale podle mluvčího CzechTollu Miroslava Beneše pokryje pouze nárůst o jednotky procent, ne o deset, který společnost zaznamenala. Podle generálního tajemníka sdružení tuzemských automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře ale čeští dopravci v únoru oživení nákladní dopravy nezaznamenali. „Ten únor byl podle našich dopravců oproti lednu spíš slabší,“ řekl ČTK. Výběr mýtného je podle něj vyšší spíše kvůli vyššímu tranzitu vozidel zahraničních dopravců, pravděpodobně tureckých nebo ukrajinských.

Téměř 79 procent, zhruba 659.000 zaregistrovaných vozidel nad 3,5 tuny, mělo zahraniční registrační značky, zbytek podle Beneše připadá na poplatky zaplacené provozovateli vozidel registrovaných v Česku. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům zhruba 648.000 palubních jednotek.

Od letošního března navýšil stát mýtné o poplatek za emise oxidu uhličitého. Mýtné se tím zvýšilo o zhruba 15 procent. Změna vychází z evropské směrnice. Úpravy mýtného nastanou ještě od pondělí 25. března, kdy začnou platit opravené sazby. Vláda totiž zvýšení mýtného od 1. března schválila i s chybou, kterou ve výpočtu udělali úředníci ministerstva dopravy. Lišit by se nové sazby podle ministra Martina Kupky (ODS) měly o haléře. Dopravci kvůli změnám očekávají bezprostřední zdražení dopravy.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 byla automaticky zařazena do základní emisní třídy jedna s nejvyššími poplatky a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy s nižšími poplatky. Jejich provozovatelé nemusí podnikat žádné kroky. Výjimkou jsou vozidla s elektrickým nebo vodíkovým pohonem, která patří do emisní třídy pět s nejnižšími poplatky. Dopravcům s ostatními vozidly doporučuje CzechToll zkontrolovat nárok na zařazení do vyšší emisní třídy na webu věnovaném změnám.

CzechToll patří do investiční skupiny PPF. Společnost na konci roku 2019 vystřídala na pozici správce mýta v ČR rakouskou společnost Kapsch. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 17 miliard korun, řekl ČTK.

Zdroj: ČTK

1...282283284...1 150Strana 283 z 1 150

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253