Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) včera odpoledne zahájil provoz na druhé, nově vybudované trolejbusové trati ve městě mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla Praha. Obsluhovat ji budou velkokapacitní tříčlánkové bateriové trolejbusy Škoda–Solaris 24m na lince č. 59, která plně nahradila dosavadní autobusovou linku č. 119. Výměnu vozidel DPP provedl v průběhu 24 minut v čase od 14:41 do 15:05. Díky nasazení nejdelších trolejbusů v ČR DPP na lince na/z Letiště Václava Havla Praha zvýší přepravní kapacitu o cca 30 % při zachování stejného jízdního řádu. Kromě toho ročně ušetří stovky tisíc litrů nafty a sníží emise CO₂ zhruba o 1300 tun. Obě investiční akce, výstavbu infrastruktury této trolejbusové tratě i nákup 20 velkokapacitních trolejbusů, financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy, aby podpořila rozvoj čisté veřejné dopravy v Česku.

Obsluha Letiště Václava Havla Praha veřejnou dopravou v současnosti stojí především na autobusových linkách: na pěti městských – č. 119, dále 100, 161, 191, Airport Express
a třech příměstských – č. 319, 322 a 414. Prioritou hlavního města Prahy je kapacitní, rychlé a přímé vlakové spojení letiště a Masarykova nádraží, které připravuje Správa železnic. Už před pandemií covid-19 se však ukázalo, že minimálně v přepravních špičkách, kdy autobusy jezdí v intervalu 3–5 minut, stávající kapacita autobusové linky č. 119 nestačila pokrývat poptávku. Proto Rada hl. m. Prahy v roce 2019 i v návaznosti na Klimatický závazek hl. m. Prahy rozhodla o elektrifikaci této linky, její proměnu na trolejbusovou, obsluhovanou velkokapacitními vozidly.

„Nasazením nejdelších trolejbusů v ČR na už druhou trolejbusovou linku ve městě skokově zvýšíme na lince 59 přepravní kapacitu na každém vypraveném spoji o zhruba třetinu, a to při zachování stejného jízdního řádu jako na dosavadní autobusové lince 119. Cestující dostanou moderní, pohodlná, tichá, 100% nízkopodlažní a lokálně bezemisní vozidla, která na rozdíl od dosavadních kloubových autobusů mají více míst primárně určených pro odkládání zavazadel navíc lépe rozložených po celé délce trolejbusu. Pro lepší informovanost cestujících jsou vybavena informačním systémem se čtyřmi obrazovkami rovnoměrně rozloženými v každém segmentu vozidla,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP
a dodává: „V návaznosti na Klimatický plán hl. m. Prahy máme v různé fázi rozpracovanosti dalších 13 projektů elektrifikace městských autobusových linek a jejich proměny na trolejbusové a ve spolupráci se Středočeským krajem i první příměstské. Pokud se DPP podaří vysoutěžit zhotovitele, ještě letos bychom chtěli začít stavět infrastrukturu pro bateriové trolejbusy na lince 137 Na Knížecí – Waltrovka. Po zprovoznění první trolejbusové linky 58 měla Praha trolejbusovou síť v délce 6,3 kilometru a patřilo ji v ČR poslední 14. místo. Po dokončení všech aktuálně připravovaných projektů by měla trolejbusová síť v Praze měřit přibližně 95 kilometrů, čímž se opět zařadí do čela největších provozovatelů trolejbusů v ČR.“

„Při plném provozu DPP na autobusové lince č. 119 vypravoval za jeden pracovní den až 250 spojů v jednom směru. Její elektrifikací a proměnou na linku trolejbusovou ročně ušetříme až 690 tisíc litrů nafty a snížíme emise CO₂ o bezmála 1300 tun, což je nejen velmi dobrá zpráva pro Pražany a životní prostředí hlavního města, ale důležitý krok k naplňování Klimatického plánu hl. m. Prahy, kterým jsme se zavázali snížit emise nejen v sektoru veřejné dopravy o 45 % do roku 2030,“ dodává Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

„Dlouhodobě usilujeme o velkokapacitní spojení na letiště a ve chvíli, kdy přišlo hlavní město a DPP s nápadem obnovit trolejbusovou linku do doby, než se podaří napojit letiště na metro nebo vlak, využili jsme tuto možnost, kterou zároveň považujeme za ekologický způsob dopravy,“ doplňuje Jakub Stárek, starosta městské části Praha 6.

„Je téměř neuvěřitelné vzhledem na složitost legislativních a povolovacích procesů v ČR, že se obě investiční akce k trolejbusové lince č. 59 podařilo kompletně připravit a zrealizovat za pouhých
a necelých 4,5 roku od rozhodnutí Rady hl. m. Prahy o elektrifikaci autobusové linky č. 119 ze 16. září 2019. A to s ohledem na to, že samotná výstavba infrastruktury zabrala rok a tři měsíce a výroba 20 nadrozměrných velkokapacitních trolejbusů přesně dva roky. I přes pandemii covid-19, války
a konflikty ve světě, vše proběhlo podle harmonogramu a bez zpoždění. Gratuluji všem, kdo se na tomto úspěšném projektu podíleli,“ říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Pro obě investiční akce DPP žádá Evropskou unii o dotace prostřednictvím Národního plánu obnovy. Dotace na oba projekty máme již přislíbeny, a to ve výši 510 milionů korun na nákup 20 velkokapacitních bateriových trolejbusů, což je zhruba 82 % veškerých nákladů a téměř 352 milionů korun na výstavbu nabíjecí infrastruktury na trolejbusové trati, které pokryjí téměř 99 % veškerých nákladů.“

„Kromě toho, že na lince č. 59 budou poprvé v ČR v pravidelném provozu nasazena vozidla Škoda – Solaris 24m, která jsou nejen nejdelšími trolejbusy v ČR, ale vůbec nejdelšími vozidly provozovanými ve veřejné dopravě na silnicích v ČR a DPP je jejich prvním provozovatelem, má samotná trať ještě jeden unikát. Zatím pouze na této trati, celkem na deseti místech dochází ke křížení 600 V trakčního vedení pro tramvaje a 750 V trolejového vedení pro trolejbusy, u odbočení do terminálu Nádraží Veleslavín, vozovny Vokovice, smyčky Divoká Šárka a ve společné zastávce Divoká Šárka. Ve městech v ČR, kde mají smíšený provoz tramvají a trolejbusů jsou obě trakční vedení pod napětím 600 V, a tam kde mají trolejové vedení pro trolejbusy 750 V, zase neexistuje tramvajový provoz. Dalším unikátem této tratě je měnírna Dědina, která slouží současně pro napájení nově postavené tramvajové tratě Divoká Šárka – Dědina, jakož i většiny trolejbusové tratě na letiště,“ vyjmenovává Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

„Trolejbusové spojení na Letiště Václava Havla Praha vítám jako krok správným směrem minimálně ze dvou důvodů. Jedná se o komfortnější dopravu pro cestující i zaměstnance a zároveň zapadá do naší strategie ESG s cílem snižovat uhlíkové emise a hluk na letišti a v jeho okolí. Finálním optimálním řešením dopravy z centra metropole na letiště a zpět ale bude až realizace kolejového napojení, jehož výstavba na některých úsecích byla již zahájena,“ říká Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha.

„Naše nejdelší trolejbusy jsou skvělým řešením pro zajištění ekologické dopravy na pražské letiště. Vozidla jsou navržena s důrazem na maximální kapacitu, energetickou efektivnost a snížení emisí. Trolejbusy Škoda–Solaris 24m, jsou také vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně systémů pro rekuperaci energie a baterií, které slouží pro jízdu mimo trakční vedení. Věříme, že nasazení trolejbusů přinese cestujícím spoustu výhod, především pohodlí a jednoduchost,“ dodává Radek Svoboda, ředitel společnosti Škoda Electric ze Škoda Group.

„Za dvacet let členství ČR v Evropské unii vzniklo obrovské množství projektů díky finanční podpoře našich evropských partnerů, a to i na území Prahy, nejbohatšího českého regionu. Za všechny bych rád zmínil prodloužení trasy metra A, které zaplatily z 85 % evropské fondy (8,5 mld. Kč!), rekonstrukci železničních tratí na území města či modernizaci Masarykova a Smíchovského nádraží, což jsou obrovské stavby za miliardy korun. Po etapách probíhá také generální rekonstrukce železniční trasy z Masarykova nádraží na letiště. Než bude tento rozsáhlý projekt dokončen, můžeme ode dneška využít komfortu moderního trolejbusu. Těší mě, že Praha zvyšuje pohodlí cestujících hromadnou dopravou a současně přispívá k vyšší kvalitě ovzduší,“ uzavírá Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice.

V rámci investiční akce elektrifikace autobusové linky č. 119 DPP vybudoval celkem 11,5 km trolejového vedení v úseku Nádraží Veleslavín – Terminál 3, které pokrývá cca polovinu celé trolejbusové trasy. Mezi zastávkami Terminál 3 a Letiště trolejbusy jezdí v režimu na baterii. V odstavech v obratištích na Letišti Václava Havla Praha vzniklo devět a na Nádraží Veleslavín tři nabíjecí stání, kde se trolejbusy mohou během své provozní přestávky nabíjet. Pro napájení trolejového vedení slouží celkem tři měnírny – dvě kontejnerové, v terminálu Nádraží Veleslavín a v obratišti na letišti a jedna zděná u tramvajové smyčky Dědina, která je společná pro napájení tramvajové i trolejbusové infrastruktury.

Kromě toho DPP vybudoval také nabíjecí infrastrukturu v garáži Řepy, odkud doposud vypravoval autobusovou linku č. 119 a nyní také trolejbusovou linku č. 59. Vzniklo zde 21 nabíjecích stání, a také nová kapacitní měnírna, která je již dimenzována pro předpokládané potřeby nabíjení s ohledem na další připravované rozšíření bateriových trolejbusů v této části Prahy, tj. pro projekty elektrifikace autobusových linek č. 131, 137, 176 a 191 a další.

Zavedení trolejbusové linky č. 59 je zároveň zařazeno do mezinárodního výzkumného projektu EBRT2030 v rámci evropského vědecko-výzkumného programu Horizon 2030. Projekt EBRT 2030 řeší elektrifikaci velkokapacitních autobusových systémů, zahrnuje 49 partnerů z různých zemí, je koordinován ze strany Mezinárodní svazu veřejné dopravy (UITP) a pražská trolejbusová linka č. 59 je jedním ze sedmi ukázkových reálných projektů udržitelného řešení pro kapacitní bezemisní dopravu.

Úprava dopravních opatření v souvislosti s provozem nadrozměrných vozidel

Průjezdnost dopravní infrastruktury na lince č. 119 s velkokapacitními tříčlánkovými autobusy si DPP ověřil už v roce 2017 a 2018. Nicméně v rámci procesu homologace nového nadrozměrného vozidla pro provoz v ČR a v souladu s platnou legislativou DPP v rámci zkušebních jízd s velkokapacitními tříčlánkovými trolejbusy Škoda–Solaris 24m zrealizoval za účasti Policie ČR, odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy a dalších úřadů ověření průjezdnosti vozidla v celé délce budoucí tratě, protože pouze tyto orgány mají oprávnění místně upravit organizaci provozu na pozemních komunikacích.

Na základě výsledků šetření došlo k úpravě preference pro velkokapacitní tříčlánkové trolejbusy na světelné křižovatce při výjezdu z Veleslavínské do Evropské ulice směr Letiště Václava Havla Praha tak, aby trolejbusy vyjíždějící z terminálu mohly na zelenou vlnu projet křižovatkou a vyjet rovnou do Evropské ulice. DPP ve spolupráci s organizací ROPID kromě toho provedl změnu organizace odstavů v terminálu Nádraží Veleslavín a Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v těchto dnech upravila vodorovné značení v Evropské ulici ve směru do centra v místě křížení
s Veleslavínskou ulicí, kde došlo k rozšíření pravého pruhu a mírnému zúžení levého průjezdného pruhu a odbočovacího pruhu vlevo, což umožní lepší nadjíždění nejen velkokapacitním tříčlánkovým trolejbusům, ale i kloubovým autobusům, nebo tříosým nekloubovým autobusům 15metrové délky.

Co bude s autobusy z linky č. 119?

Nákup a zahájení pravidelného provozu trolejbusů na lince č. 59 umožní DPP vyřadit alikvotní počet nejstarších kloubových autobusů SOR NB 18 z let 2009 a 2010. Provozuschopné autobusy ve spolupráci s hlavním městem Prahou DPP nabídne partnerským dopravním podnikům na Ukrajině. Vozy z linky č. 119, které jsou novější, s normou Euro VI z roku 2018 s celovozovou klimatizací, DPP využije samozřejmě na jiných autobusových linkách.

Základní informace o stavbě infrastruktury trolejbusové tratě Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla Praha:

• Projektant: Pragoprojekt
• Zhotovitel: Elektrizace železnic Praha
• Délka trolejbusové tratě: 5 308 metrů
• Počet instalovaných sloupů trolejového vedení: 235 kusů
• Celková délka trolejového vedení: 11 457 metrů (včetně odstavů v obratištích, garáže Řepy a posilovacího vedení)
• Délka trolejového vedení sloužícího k napájení během jízdy: 10 616 metrů
• Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 350 000 000 Kč bez DPH
• Cena stavby dle uzavřené smlouvy: 354 455 207,12 Kč bez DPH

Základní informace o velkokapacitním tříčlánkovém bateriovém trolejbusu Škoda–Solaris 24m:

• Výrobce: Škoda Electric ze Škoda Group, Solaris Bus & Coach a Solaris Czech z CAF Group
• Délka: 24 700 mm (všech 20 vozidel DPP postavených za sebou měří téměř půl kilometru)
• Šířka: 2 550 mm
• Výška: 3 500 mm (se staženými sběrači)
• Rozvor: přední 5 900 mm / střední 6 000 mm / zadní 7 350 mm
• Celková maximální hmotnost: 38 000 kg
• Maximální rychlost: 70 km/h
• Počet náprav: 4
• Počet poháněných náprav: 2 (druhá a třetí)
• Počet řízených náprav: 2 (přední a zadní)
• Počet dveří pro nástup a výstup: 5
• Nástupní výška: 320 mm
• Celkový počet sedadel: 54
• Celkový počet cestujících: 180
• Počet elektromotorů: 2
• Výkon trakčního elektromotoru: 2× 180 kW
• Kapacita trakční baterie: 60 kWh (využitelná)
• Počet zakoupených vozů ve vozovém parku DPP: 20
• Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 628 000 000 Kč bez DPH
• Cena všech vozidel dle uzavřené smlouvy: 623 216 900 Kč bez DPH

Zdroj: DPP

Dopravní podnik města České Budějovice navštívil jihočeský hejtman Martin Kuba, spolu s ním 1. náměstek primátorky Českých Budějovic Petr Maroš. 

Na exkurzi do DPMCB se Martin Kuba vydal jako vůbec první hejtman Jihočeského kraje. I proto management společnosti připomněl širokou paletu zásadních činností, které na Českobudějovicku podnik zajišťuje, stejně tak významný podíl na trhu práce. „Když si vizualizujete všechny naše služby i objekty, které spravujeme, vykreslíte si detailní mapu města. Nejsme jen MHD opravdu není jen heslo a jsme připraveni se do synergie činností města zapojovat více,“ vyzdvihl ředitel DPMCB Slavoj Dolejš.

Debata se dotkla základního nastavení priorit. „Na každém kilometru dál od města sice přepravíme méně cestujících, pokud bychom se v něm ale kvůli tržbám na jízdném uzavřeli, byly by dopady na hustotu dopravy obrovské,“ vyzdvihl jeden z pilířů odpovědnosti k regionu Dolejš. „Spíše z pozice městského zastupitele než hejtmana v tomhle kontextu chápu potřebu nahlížet na dopravu v celé aglomeraci komplexně. V tom vidím příležitost ke zvýšení efektivity MHD i optimalizaci osobní dopravy,“ uvedl hejtman Martin Kuba.

Hosté zavítali také do dílny autobusové vozovny. Jedním z témat diskuze totiž byly investice do vozidel MHD. Proč je potřeba je obnovovat ideálně průběžně, mohli Martin Kuba a Petr Maroš vidět i na vlastní oči. Po 15 letech se na vozidla obtížně shání originální díly i náhrady, problém pak začíná být i se samotnými konstrukcemi vozidel. Výměnu těch nejstarších by uvítali i předsedové odborových organizací, se kterými se hejtman a náměstek primátorky v dílnách setkali ke krátké debatě.

S hejtmanem si měli možnost promluvit také řidiči a řidičky městské hromadné dopravy. Hejtman se zajímal o to, jak samosprávy můžou zlepšit podmínky pro jejich práci. Řidiči zmiňovali zejména narůstající hustotu provozu, ve kterém musí s vozidly MHD operovat. Podle hejtmana se v horizontu několika let na exponovaných trasách mohou těšit na zlepšení díky vznikajícím dopravním stavbám. Otevřeně ale promluvil o tom, že před dokončením severní spojky či mostu v Papírenské se může situace dočasně zhoršit. Reagoval i na postesknutí nad stavem vozovek a zastávkových zálivů. Hlášení o nich dopravce průběžně od řidičů sbírá a předává příslušným odborům veřejné správy. Pozitivní ohlas naopak u řidičů má spolupráce s městskou policií na trestání odstavení vozidel v zastávkách.

Kontakt pro média

Mgr. Barbora Fišer, tisková mluvčí DPMCB
fiser.b@dpmcb.cz

Hejtman Kuba při diskuzi s řidiči MHD.

Vedení dopravního podniku seznámilo hejtmana Kubu a náměstka primátorky Maroše s výsledky za loňský rok i možnostmi zefektivnění veřejné přepravy

Nový vs starý. Jak se podepíše více jak 15 let provozu na vozidlech MHD mohli Martin Kuba a Petr Maroš vidět na vlastní oči.

Hejtman Kuba při diskuzi s řidiči MHD.

Hejtman Martin Kuba a náměstek primátorky Petr Maroš navštívili dílnu DPMCB, kde se setkali se zástupci odborů.

Zdroj: DPMCB

Dopravní podnik Ostrava (DPO) pokračuje v ukotvené strategii BEZ DIESELU, kdy ve standardní denní výpravě používá prioritně elektrobusy a CNG vozy, dieselové vozy slouží dále jako zálohy. Dopravce v první fázi rozvoje elektromobility v uplynulých letech vybudoval tři nabíjecí uzly a pořídil celkem 26 elektrobusů s průběžným dobíjením. Nyní na tento projekt navazuje a plánuje nasazení elektrobusů na dalších linkách v Ostravě. Ty by mohly obsluhovat elektrobusy tentokrát s nočním dobíjením, jako vhodná alternativa za některé dosluhující CNG vozy. Současně DPO odkládá projekt Vodíkové mobility a ruší tendr na vodíkové autobusy a stavbu plničky.

„Vodík je pro nás stále důležité téma a i nadále budeme tento technologický směr bedlivě sledovat. S ohledem na vývoj posledních dvou let od vypsání soutěží momentálně z pohledu péče řádného hospodáře cítíme, že je potřeba dát této technologii ještě prostor jak z finančních tak technických důvodů. DPO má momentálně 227 CNG vozů. Některé z nich čeká v horizontu několika let obnova. S ohledem na aktuální situaci na trhu vidíme řešení právě v elektromobilitě, která za poslední měsíce a roky prošla masivním rozvojem,“ uvádí Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel DPO a dodává: „Vedle rozvoje trolejbusové dopravy se chceme zaměřit na elektrobusy s nočním dobíjením. Ty by mohly být schopné obsloužit na jedno noční nabití vzdálenost i více než 350 kilometrů. Můžeme je tak nasadit v podstatě kdekoli. Stále si však uvědomujeme, že limitem bude kapacita nabíjení, a proto věříme v rozvoj a budoucnost vodíkové mobility.“

V Ostravě je realizován největší elektromobilní projekt ve veřejné dopravě svého typu. DPO má celkem 32 elektrobusů. 26 z nich s průběžným dobíjením, které dokáže napájet pomocí strategicky rozmístěných rychlonabíječek ve Svinově, na Hranečníku a od loňského jara nově i v centru města, kde jsou tři nabíjecí ramena. Díky tomu může být každý desátý vypravovaný autobus DPO elektrobus.

Ekologie je jedním ze strategických pilířů DPO. Pod názvem BEZ DIESELU bylo toto téma v roce 2021 ukotveno ve strategii podniku, kdy jsou ve standardní denní výpravě používány přednostně vozy nízkoemisní, nebo bezemisní. Na vhodných linkách jezdí elektrobusy, ostatní zajišťují CNG autobusy. Zbývajících třicet pět dieselových autobusů slouží pouze jako záloha.

Zdroj: DPO