Evropská komise by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu.
Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.
Brusel zatím plánuje oznámit balíček 10. prosince. Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ale na začátku tohoto týdne uvedl, že oznámení balíčku by se mohlo odložit na leden.
Zdroj: ČVUT
V pondělí 1. prosince 2025 se studenti Katedry dopravního stavitelství Dopravní fakulty Jana Pernera zúčastnili odborné exkurze na stavbě tunelu Homole.
Tato významná podzemní dopravní stavba, která bude součástí dálnice D35, využívá nejmodernější technologie a postupy z oblasti podzemního stavitelství.
Ražba tunelu probíhá v náročných geologických podmínkách a realizuje ji sdružení společností Eurovia a.s. a Marti a.s. Generálním projektantem stavby je společnost Amberg Engineering Slovakia, s.r.o.
Zdroj: DFJP
Cenu převzal 25. listopadu 2025 za autorský kolektiv Mgr. Michal Oborný, ředitel Avio Aero Praha, a prof. Michael Valášek, ředitel Centra leteckého a kosmického výzkumu Fakulty strojní ČVUT v Praze. Ředitel Michal Oborný uvedl: „Motor byl letos v únoru nejen certifikován, ale také byla zahájena jeho výroba v pražském závodě Avio Aero – GE Aerospace Company. Je to nepochybně největší spolupráce mezi univerzitou a průmyslovým podnikem v České republice za posledních deset let.“
Motor Catalyst je motorem pro 21. století, který přináší významné zlepšení provozních i užitných vlastností, o 10 % větší tah při snížení spotřeby paliva a o 18 % prodlouženou životnost. Další novou užitnou vlastností, kterou motor přináší, je integrované digitální řízení FADEC, které umožňuje, aby letadla s tímto motorem byla certifikována pouze pro řízení jedním pilotem.
Společný výzkum mezi Fakultou strojní ČVUT a Avio Aero Praha probíhal v ekosystému, který Fakulta strojní vybudovala na základě usnesení vlády ČR č. 668 z 27. července 2016 o podpoře rozvoje leteckého průmyslu v ČR. V této souvislosti byla také na půdě Fakulty strojní obnovena výuka letadlových motorů, která připravuje nové odborníky pro letecký průmysl České republiky a EU.
„Tato ambiciózní spolupráce naplnila požadavek české vlády na vybudování ekosystému pro vývoj a výrobu letadlových motorů v ČR, a doufám, že tato úspěšně nastartovaná spolupráce bude pokračovat dlouhodobě,“ řekl prof. M. Valášek.
Úspěšný vývoj motoru a zahájení jeho výroby významně přispěly k znovunastartování budoucnosti průmyslu letadlových motorů v ČR a mohou také významně přispět k diverzifikaci národního hospodářství.
Zdroj: ČVUT
Ministr dopravy Martin Kupka zastupoval Českou republiku na poslední letošní řádné Radě ministrů dopravy EU, která se konala 4. prosince v Bruselu. Jednání se zaměřilo na balíček pro technickou způsobilost vozidel, finance na rozvoj evropské dopravní infrastruktury či na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu.
Úvodní část jednání byla věnována balíčku pro technickou způsobilost vozidel. Česká republika vítá, že se dánskému předsednictví podařilo zajistit společnou pozici členských států. „Revize pravidel je nezbytná vzhledem k technologickému vývoji a digitalizaci sektoru. Návrh přispěje ke zlepšení pravidel a zvýšení bezpečnosti silničního provozu,“ uvedl ministr Kupka.
Česká republika měla na začátku jednání vážné výhrady k povinným každoročním STK kontrolám u vozidel starších než deset let a k povinnému testování emisí u dodávek. „Podařilo se zabránit tomu, aby tato povinnost byla zavedena, což je významný úspěch, který dokazuje, že ČR dokáže na půdě EU prosazovat své zájmy, pokud jedná konstruktivně a aktivně,“ dodal ministr Kupka. Součástí balíčku je také lepší ochrana před podvodným stáčením tachometrů napříč Evropskou unií, což přispěje k vyšší transparentnosti a bezpečnosti na trhu s ojetými vozidly.
Velmi pozitivní je i to, že se ministři členských států EU shodli na potřebě navýšení prostředků určených pro rozvoj evropské dopravní infrastruktury. Tento krok představuje významnou příležitost také pro Českou republiku, zejména v oblasti přípravy a realizace vysokorychlostních železničních tratí. Jejich rozvoj totiž nebude možný bez odpovídajícího evropského financování, proto Česká republika oceňuje pokračování programu CEF – Nástroj pro propojení Evropy, který má pro období 2021–2027 dvojnásobnou alokaci oproti předchozímu období. Tento nárůst prostředků významně podpoří české plány na výstavbu vysokorychlostních tratí, modernizaci klíčových železničních koridorů a také posílení vojenské mobility.
Na závěr ministři diskutovali o konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu, který je klíčový nejen pro českou ekonomiku a zaměstnanost. Česká republika dlouhodobě odmítá nové zátěže pro tento sektor, jako jsou povinné cíle emisí pro firemní flotily nebo striktní požadavky na přechod k bezemisním automobilům. „Otevíráme cestu ke zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Dali jsme dohromady koalici států a společně požadujeme, aby Evropská unie tento zbytečný zákaz zrušila,“ uvedl ministr Kupka. Česká republika společně s Itálií, Polskem, Bulharskem a Slovenskem předložila poziční dokument k nadcházející revizi standardů CO₂ pro osobní a lehká užitková vozidla, které zdůrazní potřebu revidovat cíle pro roky 2030 a 2035.
Zdroj: MDCR
Vznik cyklotrasy vedoucí od brněnského nákupního centra Královo Pole k opravenému nádraží nebo zázemí pro pečovatelskou službu v Charbulově ulici v Brně schválil na svém posledním zasedání řídicí výbor Brněnské metropolitní oblasti. Tvoří jej zástupci Brna, kraje a okolních obcí, kteří chtějí na čtyři převážně dopravní projekty vynaložit 83 milionů korun z evropských dotací. Magistrát o tom informoval v tiskové zprávě.
Jedním z podpořených projektů je cyklotrasa propojující ulici U Červeného mlýna a Myslínovu v části Královo Pole. „Úsek dlouhý 1521 metrů povede od nákupního centra až k nádraží. Trasa je součástí nadregionální cyklostezky vedoucí z centra Brna směrem na Českou, Lelekovice a Kuřim a figuruje ve strategických plánech rozvoje cyklodopravy města i kraje,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Dotace z nástroje integrovaných územních investic (ITI) dosahuje 21,8 milionu korun, hotovo by mělo být příští rok v listopadu. Od napojení na nádraží město očekává také to, že stezka lidem usnadní přestup na vlaky a další linky MHD.
V oblasti dopravy podpořil řídicí výbor také vytvoření cyklopodjezdu mostu na silnici v Ivančicích a výstavbu úseku cyklostezky v Bílovicích nad Svitavou. Odkloní cyklisty z frekventované silnice a napojí se na nově vzniklou lávku přes řeku Svitavu. Oba projekty si kladou za cíl zvýšit bezpečnost pro cyklisty i pěší. Dotace činí 51,1 milionu korun.
Posledním podpořeným projektem bylo zřízení zázemí pro terénní pečovatelskou službu v Charbulově ulici. Záměr obsahuje stavbu dvoupodlažní budovy, která naváže na stávající objekt, a modernizaci vybavení. Cílem je poskytovat kvalitnější péči seniorům i dalším potřebným skupinám. Dotace dosahuje 10,5 milionu korun.
V současném programovém období vzniká 117 projektů v hodnotě 7,3 miliardy korun. Celková alokace pro roky 2021 až 2027 je osm miliard. Další výzvy, vyhlášené na jaře, se budou týkat například výstavby a modernizace přestupních terminálů, výstavby cyklostezek, sociálního bydlení nebo prodloužení infrastruktury pro veřejnou drážní dopravu.
Zdroj: ČTK
Německý automobilový koncern Volkswagen, jehož součástí je i česká Škoda Auto, plánuje do roku 2030 investovat 160 miliard eur (3,9 miliardy Kč). Řekl to podle agentury Reuters generální ředitel automobilky Oliver Blume týdeníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Celková částka vychází z pravidelně aktualizovaného pětiletého investičního plánu Volkswagenu a je mírně nižší než v předchozích obdobích. Skupina tak přistupuje k úsporám, protože čelí napjaté situaci na dvou hlavních trzích, a to v Číně a v USA.
V předchozím plánu počítal Volkswagen v období let 2025 až 2029 s investicemi 165 miliard eur. V investičním plánu na roky 2024 až 2028 plánoval vydat až 180 miliard eur.
Rok 2024 představoval vrchol investic. Od té doby koncern, pod který spadají značky Porsche a Audi, čelí dopadům amerických cel a silné konkurenci v Číně. To poškodilo hlavně zisky značky Porsche, která prodává zhruba polovinu svých vozů právě na těchto dvou trzích. Značka také oznámila omezení své strategie u elektromobilů.
Blume dodal, že nejnovější investiční plán se zaměřuje na Německo a Evropu, a to včetně produktů, technologií a infrastruktury. Jednání o rozšířeném úsporném programu pro značku Porsche pak podle něj budou trvat do roku 2026.
Blume v lednu odstoupí z funkce generálního ředitele Porsche, aby se mohl soustředit na roli generálního ředitele Volkswagenu. Nedávno mu akcionáři prodloužili smlouvu na funkci generálního ředitele celého koncernu do roku 2030.
Blume dodal, že úvahy o případném závodu značky Audi v USA závisí na možné podstatné finanční podpoře Washingtonu. Ačkoliv zatím neočekává růst značky Porsche v Číně, v budoucnu by mohlo dávat smysl vyvinout pro čínský trh speciální model Porsche šitý na míru místním zákazníkům.
Zdroj: ČTK
Ve Sněmovně je další předloha, jež by umožnila prodloužení platnosti kladného stanoviska vlivu na životní prostředí (EIA) pro dostavbu vnitřního silničního okruhu v Praze. Předložila ji skupina pirátských poslanců v čele s končícím náměstkem pražského primátora pro dopravu Zdeňkem Hřibem. Novelu nejprve posoudí vláda.
Obdobný návrh podalo v minulém volebním období a nyní opětovně pražské zastupitelstvo. Obě předlohy řadí místní komunikace první třídy do okruhu staveb, u nichž je možné platnost stanoviska EIA opakovaně prodlužovat. Pražská předloha mění za tímto účelem zákon o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury. Pirátská novela upravuje zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, stanovisko EIA by podle ní bylo možné prodloužit nejvýše třikrát.
Cílem úpravy je zajištění zvláštního režimu pro vybrané záměry místních komunikací první třídy v metropolitních rozvojových oblastech Prahy, Brna a Ostravy se stanovisky EIA vydanými před rokem 2024, napsali pirátští poslanci ve zdůvodnění. Možnost prodloužení by se nevztahovalo na stanoviska, jejichž platnost již zanikla.
Platnost stanoviska EIA pro dostavbu vnitřního okruhu v Praze skončí v říjnu 2027. Jde podle Pirátů o klíčovou součást páteřní dopravní infrastruktury hlavního města se zásadním významem i pro odvedení tranzitní dopravy z hustě obydlených oblastí.
Z okruhu staveb, u nichž je opakované prodlužování stanoviska EIA možné, vyřadila pražský vnitřní okruh novela z roku 2023. Pokud by se mezi výjimky nedostal, musel by magistrát podle dřívějších informací získat do října 2027 alespoň nepravomocné povolení dostavby. V opačném případě by musel získat nové stanovisko EIA, což by trvalo roky.
V minulém volebním období Sněmovna předlohu pražských zastupitelů neprojednala. Vláda se k ní postavila neutrálně, byť ministerstvo životního prostředí doporučovalo záporný postoj. Uvedlo, že jakékoli další rozšiřování výjimek z možnosti opakovaného prodlužování platnosti stanoviska EIA považuje za nesystémové a nežádoucí. Poukazovalo i na to, že výjimka by se týkala širšího okruhu stavebních záměrů, a to bez jakéhokoliv rozumného důvodu.
Z vnitřního silničního okruhu v Praze zbývá dokončit asi 11kilometrovou část mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8. Městský okruh staví Praha ze svých peněz. V provozu je v úsecích z Pelc-Tyrolky převážně tunely k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy začal v září 2015 sloužit řidičům tunel Blanka.
Zdroj: ČTK
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna změnil dvě ze šesti pokut, které jeho úřad vyměřil šesti firmám za kartelové dohody při zakázkách na železnici. Na základě podaného rozkladu Mlsna firmě AŽD Praha snížil původní sankci o víc než 34 milionů na 17,86 milionu korun. Firmě EPLcond naopak sankci zvýšil o 1,2 milionu korun na 24 milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
ÚOHS letos v červenci informoval o tom, že pokutami v celkové výši 157,7 milionu korun potrestal firmy ATE, AŽD Praha, EPLcond, MONZAS, První SaZ Plzeň a STARMON. Pokuty dostaly za sérii kartelových dohod při zakázkách týkajících se oprav, úprav nebo modernizací signalizačních a zabezpečovacích zařízení na přejezdech a v železničních stanicích. Úřad dospěl k závěru, že dohodami těchto šesti firem bylo ovlivněno 26 veřejných zakázek z let 2015 až 2021 v celkové hodnotě přesahující 850 milionů korun.
Všechny firmy přistoupily na takzvané narovnání, své jednání přiznaly a dosáhly tak snížení pokuty o 20 procent. AŽD Praha a EPLcond ale podaly rozklad proti výši stanovené pokuty.
Předseda antimonopolního úřadu se při rozhodování o rozkladech neshodl se závěry svého úřadu, protože podle něj nerespektovaly principy spravedlnosti a přiměřenosti trestu s ohledem na míru zapojení firem do kartelové dohody. „Zatímco společnost AŽD Praha se účastnila dohod o pouze dvou zakázkách v celkové hodnotě okolo 30 milionů korun, dohody dalších účastníků kartelu byly o zakázkách s řádově vyššími hodnotami (u jednotlivých účastníků kartelů v rozmezí přibližně 270 až 870 milionů korun). Z tohoto důvodu předseda Úřadu upravil pokutu pro AŽD Praha na výsledných 17,862.000 korun,“ uvedl úřad.
Podle interního auditu AŽD Praha nešlo o selhání systému, ale o chybu jednotlivce, uvedl mluvčí společnosti Jiří Dlabaja. Na základě toho firma zavedla preventivní opatření a zpřísnila interní pravidla. „Vnímáme, že tyto skutečnosti a naši okamžitou reakci zohlednil i ÚOHS a původní pokutu výrazně snížil,“ sdělil ČTK Dlabaja.
Firma EPLcond se podílela na dohodách u zakázek, jejichž hodnota přesahovala 300 milionů korun. Mlsna jí pokutu o 1,2 milionu zvýšil na výsledných 24,047.000 korun, protože rozhodnutí první instance vycházelo při výpočtu sankce z obratu firmy za jiné účetní období.
Rozhodnutí předsedy ÚOHS je pravomocné, firmy nyní musí pokuty zaplatit. Rozhodnutí předsedy mohou napadnout žalobou u krajského soudu v Brně, povinnost uhradit sankci to ale neovlivňuje.
Členské státy EU se shodly na tom, že technické kontroly vozidel pro automobily starší deseti let se budou nadále konat každé dva roky a nikoli každý rok, jak navrhovala Evropská komise. Po jednání v Bruselu to uvedl odcházející český ministr dopravy Martin Kupka. Nyní se očekává, že svou pozici k normě přijme i Evropský parlament. Jakmile se tak stane, bude o konečné podobě legislativy moci začít vyjednávání mezi europarlamentem, Evropskou komisí a Radou EU, tedy členskými státy.
Evropská komise letos v dubnu navrhla úpravu pravidel, která se týkají bezpečnosti silničního provozu a registrace vozidel. Zamýšlela přitom zavést mimo jiné „roční kontroly starších automobilů a dodávek a pokročilé metody testování emisí, které by měly odhalit vozidla s vysokými emisemi, aby se snížilo znečištění jemnými částicemi“. Roční prohlídky se podle záměru komise měly týkat osobních a dodávkových vozů starších deseti let.
S tím ale členské státy EU, včetně České republiky, nesouhlasily.
Podle Kupky totiž data, která mají státy EU k dispozici, neukazují na to, že by zvyšování četnosti technických kontrol byl potřeba a že by to snížilo množství dopravních nehod.
„Nejsou to totiž v nadměrné míře auta starší deseti let, kvůli jejichž technickému stavu by docházelo k většímu počtu dopravních nehod,“ řekl český ministr.
Nejdůležitější zprávou dnešního dne tak podle Kupky je, že se podařilo zabránit zkrácené lhůtě pro technické kontroly vozidel, protože hrozilo, že by auta starší deseti let musela na technickou prohlídku každý rok. Také se podle něj podařilo posílit ochranu před podvodným stáčením tachometrů.
Plán komise počítá též se zavedením digitálního osvědčení o registraci vozidla a usnadněním technických kontrol pro osoby dočasně pobývající v jiné zemi unie.
Rozsah a četnost technických kontrol státy EU neměnit nechtějí. „Zůstává zachována také současná výjimka, která vylučuje z kontrol motocykly,“ uvedla Rada EU.
Zdroj: ČTK
Ostrava by v roce 2028 chtěla zahájit přestavbu prostoru před hlavním nádražím v centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Krajské město projekt připravuje souběžně s modernizací železničního uzlu, kterou má Správa železnic dokončit v roce 2034. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.
Studii možné budoucí podoby lokality pro město vytvořil ateliér CASUA, který už s městem uzavřel i smlouvu na zpracování projektové dokumentace. „Podle aktuálního harmonogramu má být hrubopis dokumentace hotov v roce 2026. O rok později, tedy v roce 2027, město plánuje získat stavební povolení a vyhlásit zhotovitele,“ uvedla náměstkyně primátora pro strategický rozvoj Lucie Baránková Vilamová (ANO).
Přestavba by měla být hotová v roce 2031. Návrh počítá se zásadní proměnou přestupního uzlu, která by měla usnadnit přestupy mezi jednotlivými druhy veřejné dopravy. Trasy k nástupištím budou kratší a bezbariérové. Prostor má oživit zeleň, vodní prvek i výtvarná díla. Po proměně by lokalita měla být přehlednější a usnadnit cestujícím orientaci.
Plánované podchody na nástupiště budou ústit v novém proskleném vestibulu před historickou budovou v místě dnešního zastřešení. Denní světlo vestibulu zajistí střešní světlík. Současné velké přístřešky pro MHD nahradí menší.
„Dnešní zastřešení předprostoru nádraží, které tvarově vychází z geometrie stávající smyčky tramvaje, bude nahrazeno novým, které bude tvarově vycházet z pohybu cestujících v novém přestupním terminálu. V rámci tohoto nového zastřešení dojde k rozšíření ploch nádraží o schodiště a eskalátory do podzemních podchodů k vlakům,“ uvedl architekt Oleg Haman ze společnosti CASUA.
Zakázku na projekt úpravy prostoru před ostravským hlavním nádražím vyhlásilo město poprvé na podzim 2024, avšak bez úspěchu. Do opakované soutěže z letošního ledna se přihlásili čtyři zájemci. Vítězem se na jaře stala společnost CASUA, která nyní společně s městem, Městským ateliérem prostorového plánování a architektury a Poradní architektonickou skupinou dopracovává finální podobu řešení.
„Projekt je financován kombinací městských prostředků, investic Správy železnic a evropských fondů. Zatímco modernizace železničního uzlu přesahuje 25 miliard korun, přestavba přednádraží by měla stát jednotky miliard korun,“ uvedla Pokorná.
Zdroj: ČTK
