Domů Blog Strana 3

Plzeň se SŽ postaví nad vlakovým nádražím parkovací dům s autobusovým terminálem

Plzeň se Správou železnic (SŽ) postaví u hlavního vlakového nádraží parkovací dům a autobusový terminál pro dálkové linky a výlukové náhradní autobusy. Město teď odkoupilo od České pošty za 26 milionů Kč uzavřenou pobočku v Nádražní ulici, kterou plánuje zbourat. Společná investice přijde na stamiliony korun a na financování se má podílet Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kapacita objektu bude zhruba 150 stání, z toho 20 až 30 míst bude vyhrazeno pro potřeby SŽ a zbytek pro cestující. ČTK to řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).

Objekty by mohly stát v roce 2030. „Nadzemní parkovací dům se dvěma patry bude vlastně rozkročený na pylonech nad terminálem,“ uvedl Bosák. Neměl by být o moc vyšší, než je současná budova pošty a nebude zastiňovat historickou výpravní budovu nádraží.

SŽ, která bude jako dominantní vlastník pozemků investorem, se teď podle Bosáka snaží dohodnout na scelení plochy s Českými drahami. „V momentě, až zůstanou v území jenom dva vlastníci – město a SŽ, což si myslím, že bude už brzy, tak budeme pokračovat dál,“ řekl Bosák. Město už předalo SŽ svoji studii. „A máme zápis z jednání na SFDI, který jsme si navzájem odsouhlasili. SŽ ukládá, aby zadala technickou studii, a nám, abychom získali budovu pošty, což jsme splnili,“ uvedl. Vypracování technické studie potrvá zhruba rok, SŽ na ni vypíše soutěž hned po přidělení peněz od SFDI. Budovu pošty město zbourá po vyhotovení studie, která definuje kapacitu území a rozmístění objektů. Následně vznikne projekt a vlastní stavba parkovacího domu potrvá 1,5 roku.

SŽ bude shánět peníze od SFDI a město by zaplatilo terminál, který by zůstal v jeho majetku. Terminál mezinárodní autobusové dopravy by se tam přesunul z dva kilometry vzdáleného starého Centrálního autobusového nádraží. Na jeho místě vznikne do deseti let mohla rezidenční čtvrť se stovkami bytů, na níž už je územní studie. Regionální autobusy mají už sedm let stanoviště na druhé straně od výpravní budovy hlavního vlakového nádraží v Šumavské ulici, kde zůstanou.

„Bývalou poštu i pozemek už jsme koupili a máme je zapsány v katastru nemovitostí,“ řekl radní Vlastimil Gola (ANO).

V oblasti Centrálního autobusového nádraží u Škodovky má kromě města pozemky a majetek i soukromý vlastník. Město má územní studii, která počítá s bytovou výstavbou – částečně městskou a zčásti soukromou.

Zdroj: ČTK

Letový provoz nad ČR loni meziročně stoupl o osm procent na 769.039 letů

Letový provoz nad Českou republikou loni meziročně stoupl o osm procent na 769.039 letů, informoval státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP). Úrovně předcovidového roku 2019 provoz v tuzemském vzdušném prostoru zatím nedosáhl, ŘLP tehdy zaznamenalo téměř 907.000 vzletů, přistání a přeletů letadel.

Průměrný denní počet letů na českém nebi loni dosáhl hodnoty 2107, přičemž nejsilnější byl z hlediska provozu už tradičně červenec. Nad Českem v tento prázdninový měsíc letělo téměř 85.000 letadel.

„I během mimořádně silné letní sezony se podařilo udržet zpoždění na předepsaných hodnotách a přispět tak ke zmírnění dopadů chybějících kapacit v rámci Evropy,“ uvedl ředitel podniku Jan Klas. Úroveň zpoždění podle něj dosáhla 0,09 minuty na let, přitom stanovený cíl pro ČR byl 0,19 minuty na uskutečněný let.

Podnik současně převzal v létě část provozu z přetížených vzdušných prostorů v Německu a Rakousku, pomohl tak zvýšit kapacitu evropského systému řízení letového provozu, uvedli zástupci ŘLP.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) před loňskou letní sezonou uvedl, že letecký provoz komplikuje geopolitická situace ve světě a dlouhodobě přetížený vzdušný prostor nad Evropou. Ve snaze pomoci řešit celoevropskou situaci proto ŘLP přebralo podle tehdejšího vyjádření Klase až 35 letů denně od okolních zemí i část provozu z Rakouska.

Pražské letiště Václava Havla loni od začátku roku do konce listopadu využilo 16,25 milionu lidí, meziročně o 8,23 procenta více. V roce 2024 to bylo za celý rok 16,35 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

V jádru dobrý: FJFI ČVUT spouští podcast, který přibližuje svět jádra, technologií a vědy

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze spouští nový popularizační podcast V jádru dobrý. V otevřených rozhovorech přibližuje témata spojená s jádrem, technologiemi a vědou – od energetiky přes medicínu až po vesmír. Prvním hostem je Ing. Ondřej Novák, Ph.D., z katedry jaderných reaktorů, který v úvodním dílu mluví o tom, jak můžou vypadat jaderné reaktory budoucnosti.

V době, kdy se informace o vědě a technologiích často zjednodušují, vytrhují z kontextu nebo mísí s dezinformacemi, je pro veřejnost stále obtížnější se v těchto tématech orientovat. Podcast V jádru dobrý proto nabízí prostor pro srozumitelná, věcná a otevřená vysvětlení prostřednictvím rozhovorů s odborníky a odbornicemi, kteří se těmto oblastem dlouhodobě věnují.

Cílem podcastu je přiblížit široké veřejnosti svět, který zásadně ovlivňuje podobu současných i budoucích technologií. Moderátor pořadu Ing. Ondřej Kořistka, MBA, z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření si do studia zve experty, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu, výuce i praxi v oblasti fyziky, jaderných technologií, medicíny, kosmického výzkumu i bezpečnosti.

Jaderná renesance a „kauf století“

Úvodní epizoda se zaměřuje na současné trendy v oblasti jaderných reaktorů a na technologie, které budou v příštích letech zásadně ovlivňovat energetiku v Česku i v zahraničí. O tématech, jako je státní energetická koncepce, v pilotním dílu hovoří jaderný fyzik a předseda Mladé generace České nukleární společnosti Ing. Ondřej Novák, Ph.D.

„Jaderný průmysl je průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Vyrábět komponenty pro jaderné elektrárny, provozovat je nebo vyvážet elektřinu je skvělý byznys, který navíc vytváří spoustu dobře placených pracovních míst. Pokud bychom se transformovali v silný průmyslový stát zaměřený na jaderné technologie, můžeme být bohatou zemí,“ komentuje Novák.

V rozhovoru se mluví také o politickém aspektu a roli státu v jaderné oblasti. Podle Nováka je jeho úlohou nastavovat pravidla, nikoli být přímým hráčem – například podporou zdrojů tak, aby byly stabilní i v dlouhodobém horizontu. S touto problematikou souvisí i často diskutované téma výstavby Dukovan.

„Podpis nových bloků v Česku startuje jakousi jadernou renesanci. Myslím, že jsme na bodu obratu. Teď se ukáže, jak schopní budou dodavatelé. Pokud se vše povede, můžeme tím vyslat pozitivní signál i ostatním státům,“ dodává.

Novák se v epizodě vyjadřuje také k výběru společnosti KHNP jako dodavatele. Ačkoliv cenu, kterou firma Česku nabídla, označuje za „kauf století“, rozhodující byly i další faktory, například záruky nebo kvalitně a včas zpracovaná dokumentace.

Stabilní prostředí lze postupně zajistit i dalšími způsoby. Jedním z nich jsou takzvané malé modulární reaktory (SMR), které by časem mohly nahradit například uhelné zdroje. „Musíme stavět všechno, co jde. Jsou ale lokality, kam se velký reaktor zkrátka nevejde. Nutné je také pracovat s obnovitelnými zdroji. Potřeba totiž bude velká a elektřiny nedostatek,“ doplňuje.

Podcast V jádru dobrý vychází jednou měsíčně a je dostupný na YouTubeSpotify a Apple Podcasts.

Zdroj: ČVUT

Změny při přepravě odpadů v Rakousku

Od 1. ledna 2026 začaly platit pro přepravu odpadů v Rakousku nová nařízení:

Přeprava odpadu s celkovou hmotností vyšší než 10 tun a silniční přepravní vzdáleností delší než 100 km musí být v Rakousku uskutečňována:

• železnicí

• jinými dopravními prostředky se stejným nebo nižším potenciálem znečišťujících látek nebo skleníkových plynů (např. pohon palivovými články nebo elektromotorem).

To neplatí, pokud

• se prokáže, že železnice nemůže poskytnout dostatečnou kapacitu, nebo

• pokud by železniční doprava vedla k tomu, že silniční přepravní vzdálenost do a z jednoho z nejbližších nakládacích míst je o 25 % nebo více delší než vzdálenosti, kterou je třeba urazit po silnici, ve srovnání s výhradně silniční přepravou.

Odpovídající dokumentace musí být během přepravy kdykoliv k dispozici a na požádání předložena úřadům.

Spolkové ministerstvo pro oblast klimatu, životního prostředí, energetiky, mobility, inovací a technologií ve spolupráci s Rakouskou hospodářskou komorou zřídilo digitální platformu, která uživatelům umožňuje vyžádat si cenové nabídky na přepravu odpadu železniční nákladní dopravou a v případě, že nelze zajistit vhodnou kapacitu, obdržet potvrzení do dvou pracovních dnů. Potvrzení z digitální platformy je jediným důkazem, že nelze zajistit vhodnou kapacitu.

Každý, kdo provádí přepravu v rozporu s těmito předpisy, se dopouští správního deliktu, za který hrozí pokuta ve výši 2 100 až 8 400 eur; to platí i pro německé dopravce odpadu v dovozu, vývozu a tranzitu.

Zdroj: ŽESNAD

OPTI-UP představuje komplexní strategii pro chytřejší a udržitelnější veřejnou dopravu ve střední Evropě

Projekt OPTI-UP zveřejnil nový klíčový milník – Komplexní strategii na podporu rozvoje chytřejších a ekologičtějších systémů veřejné dopravy ve městech střední Evropy. Strategie vznikla v rámci programu Interreg CENTRAL EUROPE a je určena především městům, regionálním autoritám a dopravním podnikům.

Cílem strategie je nabídnout ucelený rámec a praktická doporučení, která pomohou městům reagovat na aktuální výzvy v oblasti městské mobility – od rostoucích nároků na udržitelnost přes digitalizaci až po zvyšování kvality služeb pro cestující.

Strategie se zaměřuje mimo jiné na:

  • systematické plánování veřejné dopravy,
  • využívání dat a analytických nástrojů,
  • environmentální a klimatické aspekty mobility,
  • podporu rozhodování založeného na důkazech (evidence-based policy).

Kompletní strategie je dostupná v sekci Výstupy na oficiálním webu projektu:
https://www.interreg-central.eu/projects/opti-up/?tab=outputs externí

Shrnutí strategie ve formě Policy Briefu je k dispozici zde:
https://www.interreg-central.eu/wp-content/uploads/2025/12/D.1.3.2_Comprehensive_Strategy_Policy_Brief.pdf externí

Součástí šíření tohoto milníku je také článek na webových stránkách projektu:
https://www.interreg-central.eu/news/opti-up-publishes-comprehensive-strategy-to-help-central-european-cities-build-smarter-greener-public-transport-systems/ externí

Projekt OPTI-UP tímto krokem přispívá k posílení spolupráce mezi městy a k přenosu znalostí v oblasti moderní a udržitelné veřejné dopravy napříč střední Evropou.

Zdroj: VSTECB

ŘSD vypsalo výběrové řízení na stavbu obchvatu Břeclavi za 3,2 mld. Kč

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo výběrové řízení na stavbu dlouhá léta připravovaného obchvatu Břeclavi. Cena více než jedenáctikilometrové dvoupruhové silnice je 3,2 miliardy korun, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná cena narostla o třetinu, ještě v létě silničáři hovořili o ceně 2,4 miliardy. Silničáři již požádali o povolení stavby, vykupují pozemky a od loňského léta na trase obchvatu pracují archeologové.

Stavba by měla začít letos a hotová má být v roce 2029, tedy po více než 30 letech od zahájení příprav. Extrémně dlouhá doba byla daná tím, že obchvat prochází v jižní části přírodně velmi cenným územím. Ekologické spolky proto protestovaly tak dlouho, až se jim na základě soudních rozhodnutí podařilo vynutit na silničářích kompenzační opatření odpovídající podle nich tomu, jak obchvat do přírody zasáhne.

Pro Břeclav bude obchvat velkou úlevou, protože průtah městem je především v dopravních špičkách jen obtížně průjezdný a značnou část projíždějících aut tvoří kamiony. Obchvat naváže na křižovatku dálnice D2 a silnice první třídy I/55, povede východně a jižně od města. Jižně od Poštorné bude křižovatka s toutéž silnicí, která pokračuje do Rakouska, a západně od Poštorné se obchvat připojí na současnou silnici I/40 směrem do Valtic.

Zdroj: ČTK

Jablonec nad Nisou hledá firmu, která od února 2028 zajistí ve městě a okolí MHD

Jablonec nad Nisou hledá firmu, která od února 2028 zajistí městskou hromadnou dopravu ve městě a blízkém okolí. Odhadovaná hodnota pětileté zakázky je téměř 263 milionů korun bez DPH. Dopravce by měl ročně najezdit 685.000 kilometrů, zhruba polovinu ve srovnání se společností ČSAD Slaný, která dopravu zajišťuje teď. Tendr počítá s cenou 73 korun za kilometr bez daně, loni město platilo 66,09 koruny, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Lhůta pro nabídky končí 13. února.

Odhadovaná cena vychází z aktuální smlouvy a je zvýšená o inflaci a náklady na ekologické autobusy. Nejde přitom o cenu maximální, přípustné jsou podle zadání i dražší nabídky.

Cena nebude jediným kritériem pro výběr vítěze. Komise zohlední i podíl ekologicky šetrných vozidel jako jsou elektrovozy nebo hybridní autobusy, ale také vozy s pohonem na plyn, vodík nebo biopaliva. Důležité bude také průměrné stáří vozového parku, které nesmí překročit devět let. Žádný z vozů nesmí být starší 12 let.

„Jde o klíčovou zakázku, která ovlivní kvalitu veřejné dopravy na Jablonecku na dalších pět let. Chceme, aby výběrové řízení proběhlo transparentně a včas, aby měl budoucí dopravce dostatek prostoru na přípravu, případně i na výrobu nových autobusů,“ uvedl primátor Miloš Vele (ODS). Město v zadání soutěže požaduje například moderní vozový park, výhradně nízkopodlažní klimatizované autobusy do 13 metrů délky. Vozy musí mít kamerový systém, bezplatné Wi‑Fi připojení pro cestující a USB zásuvky pro nabíjení mobilních zařízení.

Jablonec nad Nisou je druhým největším městem v Libereckém kraji. Veřejnou dopravu chtěla radnice v minulém období vysoutěžit na deset let, na základě tržních konzultací a diskusí s odborníky ale nakonec zakázku zkrátila na pět let. ČSAD Slaný ze skupiny ICOM Transport v soutěži porazil pět konkurenčních nabídek. Pro Jablonec firma pořídila 27 nových hybridních autobusů. Dopravce získal zakázku na zhruba 1,37 milionu kilometrů ročně, smlouva mu končí 31. ledna 2028.

Zakázka na další období vychází z nové koncepce dopravy, kterou zastupitelstvo města schválilo loni v dubnu. Od února 2028 by se měl rozsah MHD v Jablonci snížit ze současných 1,37 milionu kilometru ročně o čtvrtinu, část převezme Liberecký kraj. Třetinu MHD bude zajišťovat společnost Jablonecká dopravní osmi vozy s elektrickým pohonem, zbylé dvě třetiny externí dopravce s 15 autobusy.

Jablonecká dopravní nabízí od loňského července poptávkovou dopravu sedmimístným elektrobusem vybaveným i pro přepravu vozíčkářů nebo kočárků. Tento typ dopravy plánuje rozšířit, protože je levnější.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto loni celosvětově zvýšila dodávky vozů o 12,7 % na 1,043.900

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala loni celosvětově 1,043.900 vozů, meziročně o 12,7 procenta víc. V Evropě, kde byla Škoda třetí nejprodávanější značkou, dodala 836.200 vozů, meziročně o 9,9 procenta víc. Automobilka loni dodala 174.900 elektromobilů a 43.800 plug-in hybridů. Nejprodávanějším modelem zůstala Octavia. Automobilka o tom informovala v tiskové zprávě.

Největším trhem bylo loni Německo, kam automobilka dodala 211.100 vozů, což je nárůst o 12,8 procenta. Následovala Česká republika s 91.800 vozy, což je nárůst o 7300, Spojené království s 83.300 vozy, Indie a Polsko. V Indii Škoda dodala 70.600 vozů, jde o nárůst 96,1 procenta.

„V Evropě jsme dosáhli celkově skvělého úspěchu – zvláště s plně elektrickými modely Enyaq a Elroq, které s dodávkami téměř 175.000 vozů pomohly značce Škoda vyšplhat na čtvrtou příčku mezi výrobci elektromobilů,“ uvedl člen představenstva pro prodej a marketing Škody Auto Martin Jahn.

Nejprodávanějšími modely byly Octavia (190.300 vozů), Kodiaq (130.400 vozů), Kamiq (125.900 vozů), Fabia (119.100 vozů). Dodávky elektrifikovaných vozů se loni víc než zdvojnásobily, celkem šlo o 218.700 elektrifikovaných vozů, meziročně o 117,5 procenta více.

Největším prodejním regionem zůstává západní Evropa s nárůstem 11,4 procenta na 599.300 vozů. Dodávky ve střední Evropě se zvýšily o sedm procent na 205.500 vozů. V České republice šlo o nárůst o 8,7 procenta na 91.800 vozů. V Číně se odbyt snížil o 14,5 procenta na 15.000 vozů. V Indii Škoda zaznamenala rekordní dodávky 70.600 vozů, což je nárůst 96,1 procenta, přispěla k tomu zejména velká poptávka po lokálně vyráběném SUV Kylaq. Ve Vietnamu loni Škoda zahájila montáž modelů Slavia a Kushaq z kompletně rozložených sad (CKD).

Letos plánuje Škoda uvést na trh elektrické modely Epiq, což bude městský crossover, a sedmimístné SUV Peaq.

Celosvětové dodávky vozů Škoda zákazníkům v roce 2025 (meziroční změna v procentech):

Škoda Octavia 190.300 -11,8 procenta
Škoda Kodiaq 130.400 +13,9 procenta
Škoda Kamiq 125.900 -0,1 procenta
Škoda Fabia 119.100 +1,7 procenta
Škoda Karoq 102.600 -6,2 procenta
Śkoda Elroq 95.300
Škoda Enyaq 79.600 +0,1 procenta
Škoda Superb 75.900 + 4,2 procenta
Škoda Scala 53.000 – 5,7 procenta
Škoda Kylaq 43.900
Škoda Slavia 14.700 -8,1 procenta
Škoda Kushaq 13.200 -31,7 procenta

Zdroj: ČTK

Na silnici mezi Mostem a Bílinou se zvýší povolená rychlost na 110 km

Na silnici mezi Mostem a Bílinou se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýší nejvyšší povolená rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině. Silničáři už podél trasy instalovali značky, zatím jsou zakryté. Cílem je zlepšit plynulost a kapacitu dopravy na jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v podkrušnohorské oblasti. Pod Bílinou vznikne tunel, teď odborníci provádí geologické průzkumy. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Kamila Zahálková.

Na silnici I/13 platí s výjimkou různých omezení nejvyšší povolená rychlost 90 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti v desetikilometrovém úseku mezi Mostem a Bílinou souhlasila policie. Na komunikaci silničáři demontovali svodidla a osadili nová. „V úseku budou také použita nová svislá a vodorovná dopravní značení. Základní šířkové uspořádání, střední dělící pás a jízdní pruhy zůstanou stávající,“ uvedla Zahálková.

V částech, které nesplňují potřebné technické a bezpečnostní parametry, například v okolí připojovacích pruhů nebo v obloucích, zůstane maximální povolená rychlost i nadále 90 kilometrů v hodině. Přesný termín, kdy začne dopravní opatření platit, Zahálková neuvedla.

Kolony se v dopravní špičce tvoří na I/13 v Bílině. Průtah silnice ve městě nemá dostatečnou kapacitu. Po letech, kdy se řešil obchvat, schválila v roce 2021 Centrální komise ministerstva dopravy tunelovou variantu. „V současné době se provádí geologické průzkumy a další přípravné práce pro zamýšlené tunelové řešení,“ uvedla Zahálková. Zahájení výstavby se podle ní předpokládá po dokončení procesu EIA a navazujících povolovacích řízení, orientačně kolem roku 2031.

Zdroj: ČTK

Prodej elektrokol se loni snížil zhruba o desetinu na 100.000 bicyklů

Prodej elektrokol v Česku loni zaznamenal pokles o zhruba desetinu na 100.000 kusů. Propad zaznamenal zejména segment elektrických horských kol, které jsou v tuzemsku nejoblíbenější kategorií. Důvodem snížení je nasycení trhu po covidovém boomu, který skončil v roce 2022. Pro letošek jsou prodejci i výrobci mírně optimističtí. ČTK to řekl vedoucí jednoho z největších prodejců ekolo.cz Jakub Ditrich.

Od konce pandemie covidu-19 trh podle Ditricha vytrvale klesá, což se projevuje i v krachu některých prodejců. Loni na konci roku například skončila firma Bikero. Další společnosti, jako například Mountfield, svůj sortiment elektrokol omezily.

„Po období covidového boomu a nedostatku zboží se kyvadlo trhu vychýlilo na opačnou stranu. Sklady výrobců i prodejců jsou přeplněné modely z minulých sezon, což vytváří historicky nejvýhodnější podmínky pro koncové zákazníky. Ceny prémiových elektrokol nyní padají na svá minima, v některých případech dokonce pod úroveň výrobních nákladů,“ uvedl Ditrich.

Největšími prodejci elektrokol v Česku jsou obchodní řetězce Bikemax a Mojekolo a specialisté na elektrokola, jako jsou Akumo a Ekolo.cz. Elektrokola nabízejí také nespecializované řetězce, jako je řetězec hobby marketů Mountfield nebo sportovní řetězec Decathlon. Objem prodeje je podle Ditricha zhruba na stejné úrovni jako u mechanických jízdních kol. Podíl on-line prodeje je přibližně na 30 procentech, což potvrzuje fakt, že většina kupujících si chce elektrokolo před nákupem vyzkoušet, respektive vybrat a porovnat více modelů a variant.

Největší tuzemský výrobce Bike Fun International, který mimo jiné vyrábí kola pod začkou Superior, podle generálního ředitele Reného Gasera omezil segment eMTB ve prospěch návratu ke klasickým jízdním kolům a zaměřuje se na segment lehkých plně odpružených elektrokol, silničních, turistických a gravel elektrických kol. Značka se bude také zaměřovat na městské elektrokola, s nimiž úspěšně působí v Beneluxu a na německém trhu.

Výrobce specializovaný na elektrokola Crussis loni upoutal pozornost na veletrhu Eurobike, kde jako jeden z mála nabídl kompletní produktovou řadu s motory DJI, celkem sedm modelů od karbonových celoodpružených kol po hliníkové hardtaily s maloobchodní cenou od 3590 eur (zhruba 87.200 korun). Společnost má celoevropské prodejní ambice a jejím cílem je vyrábět více než 50.000 elektrokol ročně.

Slovenská značka Kellys začala používat motory Panasonic, které včetně baterie váží 6,1 kilogramu, což je zřejmě nejlehčí plnohodnotný systém pro elektrokola.

Tradiční český výrobce Bohemia Bike a jeho značka Leader Fox, která je známá také v Nizozemsku, vnímá situaci na trhu jako příležitost. Do svého sortimentu přidává nákladní elektrokola a vrací se také k výrobě mechanických kol pro dospělé i děti.

Author, jeden z nejstarších tuzemských výrobců jízdních kol od roku 1993, také plánuje uvést nová elektrokola. V současné době rozšiřuje svou nabídku o model SUV s nízkým nástupem s názvem Esprit, tradičně s motorizací Shimano.

Značka Scott je i přes problémy u Evropě podle svých zástupců v Česku dobře etablovaná a pro nadcházející sezonu rozšiřuje své portfolio o ultralehký model silničního kola Fastlane s motorem TQ HPR40, hmotnost top modelu je pod deset kilogramů.

Startup Cink Bike, který nedávno otevřel v Holešovicích v centru Prahy cyklistický butik s modely cargo a city e-bike, se snaží dokázat, že český trh nepatří jen modelům e-MTB. Podle majitele Michala Vintra se od otevření obchodu v roce 2024 jejich obrat ztrojnásobil.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

VEHITS

EASTLOG

URBIS