Čtvrtek, 26 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 3

Český železniční průmysl potvrdil v roce 2025 silnou exportní výkonnost. Objem exportu tvořil 52 % celkového produkce a překročil 68 miliard korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Český železniční průmysl v roce 2025 dále posílil svou exportní výkonnost a stabilní postavení na mezinárodních trzích. Podle údajů ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu směřovalo v loňském roce do zahraničí 52 % produkce firem působících v tomto segmentu. Objem exportu dosáhl více než 68 miliard korun.

„Výsledky roku 2025 potvrzují, že český železniční průmysl má mimořádnou schopnost uspět v náročné mezinárodní konkurenci a dlouhodobě posilovat svou přítomnost na zahraničních trzích. Za posledních pět let export našich firem narostl o 28 %. České podniky dodávají moderní technologická řešení pro udržitelnou mobilitu – od bezemisních vozidel přes digitální a zabezpečovací systémy až po infrastrukturu a servis. Díky silnému důrazu na výzkum, inovace a digitalizaci patří mezi respektované partnery v Evropě i dalších regionech světa. Klíčovou roli při otevírání nových trhů a navazování strategických partnerství hraje také systematická podpora ekonomické diplomacie a spolupráce se státními institucemi,“ uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.

Český železniční průmysl, který tvoří téměř 2 % českého HDP, zaměstnává více než 23 700 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu kolem 132 miliard korun. Silná exportní orientace tak nadále potvrzuje jeho význam jako jednoho z technologicky nejvyspělejších a mezinárodně nejúspěšnějších odvětví české ekonomiky.

České železniční firmy v roce 2025 uspěly na evropských i mimoevropských trzích s dodávkami kompletních drážních vozidel, klíčových komponentů, technologických řešení i infrastrukturních systémů pro významné výrobce, dopravce a správce infrastruktury. Export tak zůstává zásadním faktorem stability i dalšího rozvoje celého odvětví.

Mezi největší exportéry patří ocelářská skupina Moravia Steel a Třinecké železárny, které s celkovým podílem exportu na produkci ve výši 90 % a s 66% podílem exportu na výrobcích pro železniční infrastrukturu dodávají kolejnice a hutní výrobky pro evropské i mimoevropské infrastrukturní projekty. Podobně silně jsou na zahraniční trhy orientovány společnosti BONATRANS Group (92% podíl exportu na produkci), světový výrobce železničních kol a náprav, a NYMWAG (91% podíl exportu na produkci), producent nákladních železničních vozů pro evropské dopravce a leasingové společnosti.

Silnou exportní stopu má také Škoda Group (65% podíl exportu na produkci), která vyváží elektrické vlaky, tramvaje, metro, trolejbusy a také bateriové vlaky BEMU, a AŽD, jež realizuje zahraniční projekty v oblasti zabezpečovací techniky, ETCS a řízení provozu. DAKO-CZ (54% podíl exportu na produkci) patří mezi přední evropské výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla a exportní zakázky jsou klíčové pro jeho stabilní výkon.

Významný podíl zahraničních tržeb vykazují i další oborově a technologicky specializované firmy: BORCAD (69% podíl exportu na produkci) vyrábí sedadla pro největší světové výrobce vlaků a přední dopravce, CZ LOKO (50% podíl exportu na produkci) dodává lokomotivy a jejich modernizace do řady evropských zemí a DT – Výhybkárna a strojírna (30-40% podíl exportu na produkci) vyváží výhybky, kolejové konstrukce zejména na evropské trhy a Blízký východ.

Data potvrzují, že právě firmy s významným exportním podílem produkce patřily v roce 2025 k hlavním tahounům výkonu českého železničního průmyslu a jejich výsledky byly přímo spojeny s úspěchem na zahraničních trzích.

Exportní aktivity klíčových firem českého železničního průmyslu

Na silné exportní výkonnosti českého železničního průmyslu v roce 2025 se podílely firmy napříč celým hodnotovým řetězcem – od výroby kolejových vozidel přes infrastrukturu až po komponenty a technologická řešení.

Škoda Group pokračovala v dodávkách elektrických vlaků RegioPanter pro zahraniční zákazníky – jednotky upravené na široký rozchod zahájily provoz také v Estonsku a začala pracovat na zakázce na 25 vlaků pro Bulharsko. Skupina zároveň získala kontrakty na bateriové vlaky pro Slovensko, kam dodá až 36 jednotek, a pro Lotyšsko, kde se počítá až s 16 bateriovými jednotkami. Vedle dodávek vozidel pro železniční dopravu má Škoda Group významné exportní aktivity v oblasti vozidel pro MHD – tramvají, trolejbusů a také vozů metra, kde má řadu zakázek v Německu, Finsku, Itálii či Bulharsku. Dále tak posiluje svou pozici předního evropského hráče ve výrobě prostředků bezemisní mobility.

Třinecké železárny jsou jediným výrobcem kolejnic a železničního příslušenství v České republice. Z celkového objemu prodeje 219 kilotun v roce 2025 směřovalo 144 kilotun kolejnic a železničního příslušenství do zemí Evropské unie a dalších 53 kilotun kolejnic do USA, Kanady a dalších exportních destinací. Celkový podíl exportu byl 90 %. Koncem loňského roku uvedly Třinecké železárny do plného provozu novou, inovativní a vysoce ekologickou linku tepelného zpracování širokopatních kolejnic, která umožňuje rozšířit nabídku kolejnic v jakosti R350HT dle evropské normy EN 13674 pro tuzemský i zahraniční trh.

AŽD v roce 2025 realizovala řadu významných exportních projektů v oblasti zabezpečovací techniky a řízení železničního provozu zejména ve střední a jihovýchodní Evropě. Mezi klíčové zakázky patřily projekty na tratích Cvetojevac–Sobovica v Srbsku, Ferencváros–Kelenföld a Szeged–Röszke v Maďarsku, úsek Voluyak–Dragoman na bulharsko-srbské hranici a několik projektů v Polsku, mimo jiné Somonino–Gdańsk, Bydgoszcz Fordon, Kępno–Oleśnica a Będzin–Katowice. Rok 2025 byl zároveň ve znamení dalšího rozvoje zahraničních aktivit a přípravy nových obchodních příležitostí v Austrálii, Rakousku a Albánii. V roce 2026 společnost plánuje systematicky posilovat svou pozici především v Polsku, Srbsku, Maďarsku a Litvě a připravuje nové kontrakty, které navážou na dosavadní úspěšné projekty v těchto zemích.

BONATRANS, největší evropský výrobce dvojkolí, loni dodal 185 000 kol a 49 000 náprav do 41 zemí světa. Mezi klíčové projekty patřily dodávky pro platformy Coradia, Velaro, Vectron, které zajišťují přepravu osob a nákladu v mnoha zemích Evropy i mimo ni. Z mnoha projektů lze zmínit Aventra Crossrail pro Velkou Británii, BEMU 15Ev3 pro České dráhy či vysokorychlostní soupravy v Uzbekistánu. V USA a Kanadě zůstává BONATRANS majoritním dodavatelem pro příměstské vlaky a metro. Společnost investovala 461 milionů korun. Polovina dodaných výrobků je vlastní konstrukce nebo výsledkem vlastního výzkumu a vývoje.

Také u společnosti NYMWAG, která je producentem nákladních vozů, byl rok 2025 z pohledu exportních aktivit úspěšný a potvrdil její pevné postavení na evropském trhu. Celkový objem exportu dosáhl přibližně 125 milionů EUR a výrobky směřovaly do řady evropských zemí. Mezi klíčové projekty patřily dodávky nákladních vagonů pro významné evropské partnery, konkrétně společnosti VTG, Ermewa a RTW. Za důležitý milník společnost považuje rovněž rozšíření zákaznického portfolia. V roce 2025 navázala spolupráci se společnostmi VTG a Rail Cargo Austria, což dále posiluje její pozici na evropském trhu. V roce 2026 společnost očekává meziroční zvýšení exportu přibližně o 10 % a plánuje prodat zahraničním zákazníkům zhruba 1100 nákladních vagonů.

Společnost DAKO-CZ, výrobce brzdových systémů a komponentů, realizovala významné exportní projekty v segmentu osobní, městské i nákladní dopravy. Mezi klíčové milníky patří dodávky brzdových systémů pro tramvaje s elektromechanickým brzdovým systémem v Praze a Olomouci, dodávky komponent pro vodíkové jednotky pro italského dopravce Ferrovie della Calabria a kontrakt na brzdové systémy pro 59 šestinápravových tříčlánkových nákladních vozů Laados pro polského zákazníka CLIP. Společnost zároveň realizuje dodávky pro výrobce vozidel, jako jsou Škoda Group či Stadler, a získala v lednu 2026 dvě další zakázky pro jednotky a údržbová vozidla určená pro francouzský trh.

BORCAD jako přední evropský výrobce sedadel pro kolejová vozidla vyváží přibližně tři čtvrtiny své produkce a spolupracuje s největšími světovými výrobci vlaků. V roce 2025 uspěl ve výběrovém řízení na dodávky sedadel pro nové jednotky S-Bahn v Mnichově, což představuje jeden z nejvýznamnějších projektů v historii firmy na německém trhu. Produkty společnosti se dlouhodobě uplatňují v projektech v Německu, Rakousku, Švýcarsku i dalších evropských zemích a firma se zaměřuje na rozvoj spolupráce s výrobci moderních příměstských a regionálních jednotek pro západoevropské trhy.

U společnosti DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) tvoří export až 40 % obratu. I v roce 2025 se opírala především o dodávky na německý trh, ale zároveň dodávala výhybkové konstrukce a jejich součásti také například do Švýcarska, Belgie, Švédska, Norska, Itálie, Kanady či Velké Británie. Svou pozici v zahraničí chce dál posilovat a současně se postupně vracet na vzdálenější trhy, kam DTVS úspěšně dodávala v minulosti, například na jihoamerický trh. Konkurenční výhodou DTVS je vlastní výzkum a vývoj a schopnost pružně reagovat na velmi náročné technické a termínové požadavky našich zákazníků. Dokáže na zahraniční trhy vyvážet produkty od jednotlivých výhybkových komponent až po složité tramvajové objekty vážící několik desítek tun a dlouhé desítky metrů.

Z dalších exportně aktivních firem lze zmínit HŽP, firmu skupiny Moravia Steel a Třinecké železárny, která v roce 2025 dodávala komponenty pro projekty kolejových vozidel v Evropě, Asii i Severní Americe.  Mezi klíčové zakázky patřily dodávky pro tramvaje Škoda Group určené pro německý Kassel, komponenty pro elektrické jednotky Hyundai Rotem pro rychlovlak v Uzbekistánu s rychlostí až 320 km/h (42 vozů), pro příměstské vlaky MBTA vyráběné Hyundai Rotem (72 vozů) a pro projekt lokomotiv společnosti Romansys v Koreji (64 lokomotiv). Společnost zároveň získala nový trh ve Spojených státech, kde se podílí na dodávkách pro příměstské vlaky MBTA prostřednictvím společnosti Globe Connect LLC v Pensylvánii (48 vozů). V důsledku posunu některých zakázek do roku 2027 očekává HŽP v roce 2026 mírně nižší objem exportních aktivit ve srovnání s rokem 2025. Redat Recording realizoval export záznamových a diagnostických zařízení zejména pro španělského správce infrastruktury ADIF a nově také pro projekty v Černé Hoře, kde očekává pokračování dodávek i v roce 2026. RETEX dosáhl v roce 2025 historicky nejvyšší obrat téměř 32 milionů eur. V exportu dodal geotextilie pro významné infrastrukturní stavby v Polsku v hodnotě přibližně 3,5 milionu eur a současně posiloval pozici i na domácím trhu. V segmentu materiálů pro kolejová vozidla se společnost zaměřila především na akviziční aktivity a zajištění zakázek s výhledem do roku 2030, přičemž na veletrzích Trako, Eurasia Rail a Expo Ferroviaria získala nové zákazníky pro certifikované nehořlavé produkty určené pro sedadla a izolace ve vlacích. Hlavním cílem exportních aktivit společnosti zůstávají výrobci a partneři v rámci Evropské unie.

Významné exportní aktivity realizovala také společnost Passengera, dodavatel palubní konektivity, jejíž projekty v roce 2025 směřovaly především na trhy Blízkého východu a do zemí Evropské unie. Firma pokračovala v implementaci palubních komunikačních a datových systémů například v rámci projektu metra v Rijádu a realizovala zakázky na evropských trzích, zejména v Polsku. V průběhu roku zároveň rozšířila své působení do Itálie a Gruzie. V roce 2026 očekává další rozvoj exportních aktivit především na trzích Německa, Saúdské Arábie, Polska, Chorvatska, Maďarska, Rumunska a Ázerbájdžánu.

Společnost OLTIS Group, dodavatel IT systémů pro železnici, se v roce 2025 výrazně prosadila v oblasti digitálního řízení železniční dopravy. Klíčovým exportním projektem bylo napojení řídicích systémů dopravců na informační systém PKP-PLK, které umožnilo řízení mezinárodních přeprav mezi Českem a Polskem z jednoho systému. Významným projektem byl také systém SIMON pro tureckého dopravce Mars Logistics zahrnující dodávku a integraci 180 GPS jednotek pro sledování vagónů. Společnost se zároveň jako člen mezinárodního konsorcia zapojila do nabídky systému pro správce infrastruktury na Balkáně. V roce 2026 očekává další expanzi zejména v Polsku a ve střední a východní Evropě a v případě úspěchu probíhajících tendrů i posílení pozice v oblasti systémů pro správce infrastruktury.

Zkušební a výzkumný ústav a také certifikační autorita, VZÚ Plzeň, realizoval v roce 2025 exportní projekty v oblasti testování komponent kolejových vozidel, například pro tureckou společnost FZK a polskou firmu Greenbrier. V průběhu roku byly nově dojednány zakázky pro rumunskou společnost Astra Vagoane Călători, tureckého výrobce Bozankaya a italskou firmu Tenza a byla zahájena jednání s partnery v Indii. V roce 2026 pokračuje realizace projektů pro společnosti Bozankaya, FZK, Astra Vagoane Călători a Pesa a současně byla zahájena jednání s australskou firmou UGL týkající se testování komponent lokomotiv společnosti Wabtec.

Rok 2026: další posilování exportu a nové příležitosti

ACRI ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí a zastupitelskými úřady připravuje podnikatelské mise, účast na mezinárodních veletrzích i incomingové návštěvy zahraničních delegací.

„Zahraniční aktivity v roce 2026 navazují na dlouhodobou strategii podpory exportu. České firmy mají silné reference v Evropě i mimo ni a dokáží dodávat řešení odpovídající nejnovějším trendům – od modernizace infrastruktury přes bezemisní mobilitu až po digitalizaci a zabezpečení provozu. Aktivní ekonomická diplomacie pomáhá vytvářet konkrétní obchodní příležitosti i na náročných trzích. Dle odhadů členských firem by v letošním roce mohl nastat růst obratu až o 5 % oproti roku minulému,“ uvedla Marie Vopálenská.

Mezi plánované aktivity patří podnikatelské mise do Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, incomingová návštěva indické delegace v České republice, projekt ekonomické diplomacie v Portugalsku, účast na veletrhu RailwayTech Indonesia a společná národní expozice českého železničního průmyslu na veletrhu InnoTrans 2026 v Berlíně. Tyto kroky mají dále posilovat exportní pozici českých firem a podporovat jejich zapojení do mezinárodních projektů a partnerství.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

V týdnu začne v Karlových Varech první etapa opravy Pražského mostu

Od
Karolína Vágnerová
-

V týdnu se pro dopravu uzavře část Pražského mostu v Karlových Varech, který Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v následujících dvou letech opraví. Informoval o tom ředitel karlovarské pobočky ŘSD Lukáš Hnízdil. Provoz opravy zhruba za 100 milionů korun bez daně omezí vždy pouze na stavební sezonu. V první etapě se na objízdnou trasu odkloní výjezd z města směrem na Prahu, za rok bude následovat omezení průjezdu opačným směrem.

Pražský most se skládá ze dvou oddělených mostů, jejichž opravu naplánovalo ŘSD do dvou stavebních sezon. „V té letošní bude provedena výměna hydroizolace, výměna asfaltových vrstev, vzniknou nové římsy, nový zádržný systém a nové dilatační závěry,“ řekl Hnízdil. Provoz na silnici I/6 ve směru od Chebu na Prahu se tak přesune na objízdnou trasu ulicemi Bohatická a Dalovická. Uzavřen bude také sjezd z I/6 na I/13 ve směru na Chomutov a provoz bude veden po totožné objízdné trase, která bude vyznačena přechodným dopravním značením.

Stavební práce provede společnost LIZDROJ s. r. o. za 95,867 milionu korun bez DPH. Ve druhé etapě v roce 2027 se práce zaměří na druhý z mostů a omezena bude doprava v opačném směru, tedy na vjezdu do města. Vyměněna budou kromě všech vrstev vozovky také svodidla a mostní ložiska. Cílem je podle ŘSD prodloužení životnosti mostu o desítky let.

Obě etapy rekonstrukce Pražského mostu naplánovalo ŘSD tak, aby se nepotkávaly s dalšími opravami, například na průtahu městem nebo na silnici I/13. Přesto se podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) mohou ve městě hlavně ve špičce tvořit kolony. Na druhou polovinu roku 2027, kdy by měly opravy Pražského mostu končit, plánuje vedení lázeňského města opravu dalšího zásadního přemostění řeky Ohře – Chebského mostu v centru města.

Oprava Pražského mostu je důležitá i z toho pohledu, že od Prahy se ke Karlovým Varům přibližuje dálnice D6. Zbývá zahájit dva poslední úseky u Karlových Varů, a to Žalmanov – Olšová Vrata a Olšová Vrata – Karlovy Vary. V roce 2027 ŘSD plánuje zprovoznění zhruba 15 kilometrů dálnice mezi Žalmanovem, Knínicemi a Bošovem.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik renovuje tramvaje Vario, přidá jim klimatizaci

Od
Karolína Vágnerová
-

Brněnský dopravní podnik (DPMB) začal renovovat tramvaje typu Vario, kterých provozuje 64. Mechanici do nich mimo jiné přidají klimatizaci. Úprava jedné tramvaje vyjde na 10,5 milionu korun a trvá osm měsíců. Cílem je prodloužit životnost vozů nejméně o 15 let. DPMB o tom informoval na webu.

„Tramvaje typu Vario mají v provozu najeto okolo milionu kilometrů. Cílem generálních oprav je prodloužit jejich životnost o dalších minimálně 15 let. Jedná se o moderní a spolehlivé nízkopodlažní vozy, které se těší velké oblibě jak u cestujících, tak z provozního hlediska. Aby byly pro cestující ještě komfortnější, získají kromě nových komponent i celovozovou klimatizaci,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Jedna modernizovaná tramvají už vyjela na testovací jízdy. Do provozu s cestujícími vyjede asi za měsíc. Mechanici nyní dokončují úpravu dalšího vozu, do konce roku jsou naplánované generální opravy dalších čtyř tramvají.

Generální oprava zahrnuje kompletní odstrojení vozu a repasování jednotlivých částí. Do tramvají DPMB instaluje nové prvky, jako je modernizovaná trakční výzbroj, informační panely nebo nerezová madla. Doplnění klimatizace vyžaduje konstrukční úpravy především střechy a interiéru. Součástí úprav je i nový lak.

Zdroj: ČTK

Pražští silničáři hodnotí uplynulou zimu jako náročnou

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražští silničáři hodnotí uplynulou zimu jako náročnou, oproti té předchozí evidují násobně vyšší počet výjezdů i množství spotřebovaného posypového materiálu. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí městské Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Nejnáročnějším měsícem byl podle ní leden. Zimní údržbu komunikací v metropoli zajišťuje každoročně od 1. listopadu do 31. března TSK, která si najímá Pražské služby (PSAS).

„Přestože zimní opatření podle zákona pokračují až do konce března, dosavadní statistiky jasně ukazují, že letošní zima je pro údržbu komunikací mnohem náročnější. Oproti loňskému roku evidujeme zhruba 2,5krát vyšší objem výkonů i spotřebovaného materiálu,“ uvedla mluvčí.

Dodala, že v zimě silničáři v metropoli plošně zasahovali v 34 dnech. „Nejnáročnějším měsícem byl prozatím leden s 18 dny plošných zásahů, následovaný únorem s osmi dny a listopadem se čtyřmi dny. V prosinci byly výkony realizovány ve třech dnech a v březnu zatím v jednom dni,“ sdělila Lišková. Doplnila, že zmíněné statistiky zahrnují pouze plošné výkony a nejsou v nich zohledněny menší lokální zásahy.

Z výdejních skladů TSK bylo k pátku vyčerpáno celkem 15.196 tun posypové soli, 4085 tun takzvané solanky a 3736 tun inertních materiálů ze skladových zásob firmy, dalších 950 tun pak ze skladů dodavatelů. Podle mluvčí se nedá vyloučit, že silničáři ještě budou muset v Praze vyjíždět například v noci, kdy mohou teploty stále klesnout k bodu mrazu.

TSK podle dřívějších informací v zimní sezoně zajišťovala prostřednictvím Pražských služeb údržbu 2192 kilometrů silnic a 1753 kilometrů takzvaně nemotorových komunikací, kam patří mimo jiné chodníky. Na posyp komunikací měla na letošní zimu TSK připraveno 22.122 tun soli a 4137 tun solanky.

Silnice a chodníky jsou v Praze v zimě uklízené v několika tzv. pořadích podle vytíženosti dané komunikace. Pro úklid silnic v prvním pořadí je pro letošní sezonu vyčleněno 74 sypačů s radlicí, pro druhé a třetí je připraveno 50 strojů. Připraveno je také 868 pracovníků pro zajištění odstraňování sněhu a náledí nebo náhradních prací v obdobích, kdy nesněží.

Zdroj: ČTK

Začala oprava tramvajové trati u Hradu, výluka potrvá do poloviny července

Od
Karolína Vágnerová
-

Rekonstrukce trati na nadcházející čtyři měsíce zastaví tramvajový provoz u Pražského hradu. Dopravní podnik zahájil opravu dosluhujícího úseku mezi stanicemi Chotkovy sady a Brusnice, hotovo má být 17. července. Tramvajové linky pojedou odklonem, náhradní doprava nebude zavedena. Stavební práce v několika etapách omezí také automobilovou dopravu v ulicích Mariánské hradby, U Brusnice, v části Jelení a Chotkovy.

Tramvajové linky číslo 22 a 23 pojedou přes Hradčanskou a Prašný most na Brusnici, odkud budou pokračovat po své pravidelné trase. Také historické linky 41 a 42 se zastávkám Pražský hrad a Letohrádek královny Anny vyhnou po objízdné trase přes Hradčanskou. Linka 12 nepojede z Malostranské nahoru na Chotkovy sady, ale po nábřeží přes zastávku Čechův most. Pro autobusové linky číslo 143, 149 a 180 jedoucí na Dejvickou se po dobu výluky ruší zastávka Prašný most.

Pražský hrad patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v hlavním městě i v Česku. Je sídlem prezidenta republiky, významnou kulturní institucí a symbolickým místem pro český stát i katolickou církev. Loni prošlo celým areálem včetně zahrad přes devět milionů lidí. Největší nápor návštěvníků lze očekávat v nadcházejících jarních a letních měsících.

K příchodu turisté nejčastěji využívají tramvajovou zastávku Pražský hrad, kde staví linky 22 a 23. Pěšky mohou přijít také od vzdálenějších zastávek Brusnice a Pohořelec, případně vyjít od stanice Malostranská po Starých zámeckých schodech či z Malostranského náměstí Nerudovou ulicí.

Zdroj: ČTK

V Česku je 23.000 evidovaných malých a rekreačních plavidel, jejich počet stoupá

Od
Karolína Vágnerová
-

Počet evidovaných malých a rekreačních plavidel v Česku v posledních letech stoupá. V roce 2016 jich bylo zhruba 16.000, v roce 2021 kolem 20.000, na konci loňského roku jich bylo 22.962. V plavebním rejstříku je zapsáno 1640 velkých plavidel. Každý rok přibývá několik tisíc nových držitelů průkazů vůdce malého plavidla. ČTK to sdělila ředitelka Státní plavební správy Klára Kroupa Němcová. Na pražském výstavišti v Letňanech dnes začaly veletrhy For Boat a For Caravan. Potrvají do 22. března.

Držitelů průkazů vůdce malého plavidla bylo v Česku k poslednímu dni loňského roku 71.230. Každý rok jich přibývá, za loňský rok přibylo 3560, o rok dříve 3463, v roce 2023 průkaz získalo 3787 lidí. Enormní zájem byl podle Němcové v postcovidovém roce 2022, kdy přibylo 4409 držitelů průkazu.

Od 1. března 2023 platí novela zákona o vnitrozemské plavbě, která upravila kvalifikace členů posádky lodí. Vyškolení členové posádky mají buď národní, nebo evropské oprávnění. Celkem je v Česku 1628 kormidelníků, 3272 lodníků a 455 plavčíků.

Podle Němcové byla loňská plavební sezona podobně intenzivní jako v roce 2024. Do sezony se promítlo sucho, kvůli kterému byl v červenci ukončen provoz plavební komory Kořensko a v srpnu i provoz lodního výtahu. Podle dat Povodí Vltavy loni proplulo vltavskou kaskádou v úseku Vrané až Kořensko 5858 lodí, o rok dříve 7550, v roce 2023 jich bylo 8092.

„V letošním roce je též možné, že charakter plavební sezony ovlivní vývoj cen pohonných hmot, které zatím rostou. Nicméně i tak neočekáváme, že by plavební sezona roku 2026 měla mít zásadně jiný charakter, než tomu bylo v posledních postcovidových letech,“ dodala Němcová.

Od pandemie covidu-19 podle Martina Wolfa ze společnosti SeaWolf roste zájem o kapitánské kurzy. Lidé podle něj objevují jiné možnosti dovolené, než je pobyt v hotelu. Za rok firma vyškolí na kapitánské zkoušky pro řízení námořní jachty zhruba 200 zájemců, o průkaz vůdce malého plavidla je zájem zhruba dvojnásobný.

„Trh je podobný jako v roce 2024, rozhodně to není takový boom jako po covidu, kdy prodej vystřelil vzhůru,“ sdělil ČTK Radek Šíma z portálu Loďnaprodej.cz. Lidé mají zájem zejména o levnější lodě, jejichž cena se pohybuje kolem 200.000 korun. U větších lodí a hausbotů podle Šímy trh mírně klesá, protože je nedostatek kotevních míst.

Zdroj: ČTK

Cestující mohou znovu využívat stanici metra B Českomoravská

Od
Karolína Vágnerová
-

Cestující pražské MHD mohou od včerejšího dopoledne znovu využívat stanici linky metra B Českomoravská. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po rekonstrukci za zhruba miliardu korun, která se protáhla a trvala přes 14 měsíců. Kromě nástupiště je opraven i horní vestibul a celá budova stanice. Město usilovalo o její zprovoznění před začátkem mistrovství světa v krasobruslení, které se koná v blízké O2 areně od 24. do 29. března. Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u Českomoravské na náměstí.

„Výluka provozu trvala přesně 439 dnů. Bylo to o tři měsíce déle, než se původně předpokládalo, a to zejména kvůli rozsáhlým průsakům a potřebě zpevňovat nosné konstrukce,“ uvedl náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Vysoutěžená cena rekonstrukce činila 926 milionů korun. Kolik práce nakonec stály, magistrát zatím neví. „Celkovou částku řekneme, až ji dostanu na papíře. Stejně jako když jsme otevírali Pankrác, tak ji v tuto chvíli neznám,“ řekl Beránek.

Ve stanici byly kompletně vyměněny elektroinstalace, vzduchotechnika, osvětlení i eskalátory. Staré sovětské nahradily robustní, které snesou velké zatížení. Důvodem je nárazové vysoké vytížení při akcích v O2 areně.

„Stanici jsme kompletně odstrojili, provedli jsme sanaci nosných konstrukcí, sanaci průsaků vody. Na této stavbě neexistuje vertikální přístup pro jeřáby, veškerý materiál do stanice se navážel v noční výluce traťových tunelů. Takže všechno, co bylo potřeba ze stanice nebo do stanice dostat, bylo přeneseno v podstatě ručně,“ řekl ředitel divize dopravní stavby firmy Hochtief Jan Potůček.

Původní keramické obklady nahradily skleněné panely s bublinami z dílny designéra Maxima Velčovského. Podle autora mají bublinky symbolizovat vzduch, díky kterému je možné v podzemí cestovat. Každá tabule se vyráběla ručně ve sklárně v Novém Boru. „Dáte tabuli skla, na tu sypete fritu, to si můžete představit jako takový cukr krystal, a uzavřete to tabulí skla. Je to takový sendvič, který se v peci v žáru spojuje a díky tomu se mezi skly uzamkne vzduch a ten vytvoří tyto bublinky,“ popsal postup výroby Velčovský. Odolnost proti vandalům bude podle něho stejná jako u jiných skleněných materiálů.

Součástí rekonstrukce byla podle Beránka stavební příprava na založení výtahu pro bezbariérový přístup do stanice. Výtahy však budou postaveny později. „Až po provedení developerské výstavby na povrchu. Podobné to bude u metra Hradčanská, kde čekáme na dokončení projektu nového dejvického nádraží,“ vysvětlil Beránek. U stanice metra Českomoravská bude stavět investiční skupina Kaprain.

Vlaky stanicí pouze projížděly od 6. ledna 2025. Oprava si vyžádala několik víkendových výluk provozu mezi stanicemi Florenc a Vysočanská.

Českomoravská byla poprvé otevřena 22. listopadu 1990. Tehdy byla linka B prodloužena z Florence, Českomoravská byla konečnou stanicí. Tou zůstala do roku 1998, kdy byla linka prodloužena na Černý Most. Loni na jaře město řešilo přejmenování stanice, aby název odkazoval na blízkou O2 arenu. Místopisná komise se tehdy shodla na názvu Aréna Libeň. Přejmenování je podle Beránka odloženo.

Uzavřena je nyní stanice metra na lince A Flora. Kompletní rekonstrukce spojená s výměnou eskalátorů a vybudováním výtahu by měla skončit na přelomu listopadu a prosince. Loni v prosinci se po téměř roční rekonstrukci otevřela zmodernizovaná stanice metra C Pankrác. V minulých letech DPP kompletně opravil stanici linky A Jiřího z Poděbrad, kde přistavěl výtahy pro bezbariérový přístup.

Připravena je oprava stanice na lince metra A Hradčanská, která začne po otevření Flory. Podnik podle dřívějších informací plánuje zahájit kompletní rekonstrukci také ve stanici Želivského.

Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u Českomoravské na náměstí

Praha připravuje přeměnu autobusového nádraží u stanice metra B Českomoravská na náměstí. Měla by navázat na opravu stanice, která dnes po 14 měsících skončila. Nádraží se rozkládá mezi stanicí metra, O2 arenou a obchodním centrem Galerie Harfa. Část pozemků patří magistrátu, další pak Praze 9, investiční skupině Kaprain a majiteli O2 areny – firmě Bestsport. ČTK to řekli starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) a náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).

„Čeká nás tady ještě spousta práce. Spolupracujeme s vlastníky pozemků současného autobusového nádraží, abychom udělali architektonickou soutěž, která vytvoří náměstí. Aby když vyjdeme z této nové stanice metra, tomu odpovídal prostor před O2 arenou,“ řekl Portlík. Nové náměstí by podle něho mohlo být hotové zhruba do čtyř let.

Beránek uvedl, že investiční skupina Kaprain připravuje zásadní proměnu okolí stanice. Schůzku s jejím ředitelem má naplánovanou příští měsíc. „Autobusové nádraží by se z větší části mělo vymístit. Stanice Českomoravská je velmi exponovaná a autobusové nádraží v současné podobě nevyhovuje tomu, jak by měl vypadat kvalitní veřejný prostor,“ řekl Beránek. Autobusy by u metra měly podle něho zastavovat i nadále, prostor by však neměl sloužit pro jejich odstavování.

Kaprain zaplatil zhruba 130 milionů korun za obnovu horního vestibulu stanice metra. Na něj stavebně i vzhledově naváže nová administrativní budova, která bude stát hned vedle. V ní budou podle mediálního zástupce Kaprainu Ondřeje Pechara umístěny výtahy, které zajistí bezbariérový přístup do metra. Kaprain nyní čeká na vydání územního rozhodnutí pro stavbu budovy. Kdy bude dokončena, nyní nelze podle Pechara odhadnout.

Firma plánuje v lokalitě rozsáhlou výstavbu. „Na dvě kancelářské budovy, které jsme tu vystavěli, navážeme výrazně větší měrou v rámci projektu Howden, kdy na přibližně 50.000 metrech čtverečních vybudujeme nové centrum Vysočan a Libně,“ uvedl František Dombek z Kaprainu.

Zdroj: ČTK

Německé přístavy: Povinné zapojení přepravních společností

Od
Karolína Vágnerová
-

Digitální uvolnění pro dovoz kontejnerů prostřednictvím IT platformy German Ports vstupuje do své finální fáze. Jako poslední skupina účastníků budou přepravní společnosti a řidiči nákladních automobilů povinně zapojeni do procesu. Vyzvedávající společnosti musí zajistit, aby měly platné digitální právo vyzvednutí. To umožňuje terminálům ověřit legitimaci přímo při vstupu na terminál v reálném čase. Prostřednictvím German Ports tak vzniká průběžný digitální řetězec procesů, který pokrývá celý průběh od příjezdu kontejneru až k jeho vyzvednutí v německých přístavech Severního moře a jde daleko za rámec původního procesu uvolnění.

Nový postup uvolnění pod názvem Secure Release Order (SRO) se tak zcela přesouvá do běžného provozu v německých přístavech Severního moře. „Jednotným standardem platným přes přístavy působí přístavy Severního moře jednotně proti pašování drog. 99 procent manipulace s kontejnery se již zpracovává prostřednictvím German Ports. Postupný proces změny od 1. října 2025 zajistil řádný přechod, při kterém byla bezporuchová manipulace s kontejnery nejvyšší prioritou,“ uvádí Marco Molitor, předseda představenstva dbh.

Digitální právo vyzvednutí se stává povinným
V souladu se zákonnými požadavky spolkových zemí Hamburk a Brémy platí nové pravidlo, které bylo často komunikováno také jako stupeň 2, od 23. března v Hamburku a od 25. března 2026 v Bremerhavenu. Vyzvednutí na terminálech společností Eurogate a HHLA v Hamburku a Bremerhavenu je tak možné pouze s platným digitálním právem vyzvednutí. Výjimkou je terminál ve Wilhelmshavenu. Tam zůstává přechodné opatření z právních důvodů aktivní až do nabytí účinnosti dolnosaského zákona o bezpečnosti přístavů.

Nové požadavky pro větší bezpečnost
Pro operativní průběh vyplývají v podstatě dvě změny relevantní pro bezpečnost. Za prvé jsou rezervace slotů možné pouze s platným právem vyzvednutí. Za druhé terminál automatizovaně ověřuje, zda má společnost přiřazená řidiči nákladního automobilu aktuálně platné právo vyzvednutí pro příslušný kontejner v German Ports. K tomu se musí každý řidič identifikovat prostřednictvím IDP systému – například ImpalaID, CONROO nebo Passify.

Doporučení pro bezproblémový start
Pro bezproblémový přechod doporučuje člen představenstva DAKOSY Ulrich Wrage ověřit technické a organizační předpoklady: „Všechny společnosti musí zajistit, aby jejich řidiči byli správně registrováni v používaných IDP systémech a jednoznačně přiřazeni. Kromě toho musí být každá zúčastněná společnost registrována v German Ports.“

Wrage zvláště zdůrazňuje zapojení navazujícího procesu do zabezpečeného a standardizovaného celkového procesu jako jedinečný znak: „Náš proces se nezabývá pouze izolovaně uvolněním, ale bezproblémově, transparentně a srozumitelně integruje všechny účastníky dovozu kontejneru do nového standardu.“

Více než 15 000 uživatelů
V současné době má German Ports více než 15 000 uživatelů pro proces uvolnění s digitálním SRO. Operátory IT platformy jsou dva vedoucí poskytovatelé přístavních IT platforem v Německu – DAKOSY z Hamburku a dbh z Brém.

Zdroj: LOGPR

Realitní investice v regionu CEE loni vzrostly o třetinu. Česko patřilo k hlavním tahounům regionu, domácí kapitál poprvé převládl nad zahraničním

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Celkové investice do nemovitostí ve střední a východní Evropě vzrostly v roce 2025 na 11,8 miliardy eur – nejsilnější výsledek za posledních šest let.
  • Česká republika patřila k hlavním tahounům regionu s objemem 4,2 miliardy eur a meziročním nárůstem o 155 %.
  • Podíl kapitálu z regionu CEE poprvé dosáhl 65 %, což ukazuje na rostoucí roli lokálních investorů a menší závislost trhu na západoevropském kapitálu.
  • Zájem investorů se vrátil ke kancelářím, průmyslovým halám i hotelům – hotely loni dosáhly rekordního podílu na celkových investicích.

 

Celkové investice do nemovitostí v sedmi zemích střední a východní Evropy[1] vzrostly v roce 2025 o 34 % na 11,8 miliardy eur, což je nejsilnější výsledek za posledních šest let. Česká republika byla nejdynamičtějším trhem regionu – objem transakcí zde dosáhl 4,2 miliardy eur, meziročně o 155 % více. Český trh se tak na celkovém regionálním objemu podílel přibližně 36 % a významně přispěl k celkovému růstu CEE. Vyplývá to z analýzy realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield CEE Investment Market Update H2 2025.

 

Nejvýraznějším trendem loňského roku byl nástup místních investorů. Ti financovali 65 % všech transakcí v regionu. Před pár lety přitom dominoval zahraniční kapitál. Rok 2025 však ukázal výrazné posílení lokálních investorů. Čeští investoři navíc nebyli aktivní pouze doma, ale nakupovali nemovitosti i na Slovensku a v Polsku.

Polsko zůstalo s objemem 4,5 miliardy eur největším trhem, přičemž nejvíce se tam obchodovalo s průmyslovými a logistickými nemovitostmi. Slovensko zažilo jeden z nejsilnějších roků ve své historii, a to především díky velkým transakcím průmyslových areálů.

„Trh se po období nejistoty vrací do normálu. Ceny nemovitostí se ustálily, financování je opět dostupnější a do regionu se vrací i zahraniční institucionální investoři,“ říká Marie Baláčová, vedoucí týmu Business Development Services pro region CEE a Nordics ve společnosti Cushman & Wakefield. „U prémiových kancelářských budov a logistických center v lokalitách s omezenou nabídkou začínají ceny opět mírně růst.“

 

Největší zájem investorů loni přitahovaly kancelářské budovy, které tvořily necelých 36 % všech transakcí v regionu. Na druhém místě skončily průmyslové a logistické nemovitosti s podílem přibližně 26 %, podpořené rostoucí poptávkou po skladech v souvislosti s rozvojem e-commerce a přesunem výroby blíže k evropským trhům. Maloobchodní nemovitosti – zejména menší retailové parky se zbožím pro každodenní potřebu – si udržely stabilní podíl přes 23 %. Hotely dosáhly rekordního podílu 9 %, což odráží obnovený zájem investorů o tento typ nemovitostí po letech opatrného přístupu.

Důležitým signálem pro trh je vývoj tzv. kapitalizačních měr (prime yields) – ukazatele, který poměřuje roční příjmy z pronájmu k celkové ceně nemovitosti a slouží jako základní měřítko jejího ocenění. Po období zdražování peněz, kdy tyto ukazatele rostly a ceny nemovitostí klesaly, došlo v roce 2025 k jejich stabilizaci. U prémiových kancelářských budov v Praze a Varšavě a u logistických center v Polsku a Česku začínají ceny nemovitostí opět mírně stoupat, což naznačuje rostoucí důvěru investorů v dlouhodobou hodnotu těchto aktiv.

Investice do nemovitostí loni podpořily i silné základy trhu. Neobsazenost skladových a logistických prostor se v regionu stabilizovala na přibližně 6,8 %, přičemž poptávka po pronájmech zůstávala vysoká. U kancelářských budov pak napříč regionem výrazně poklesl počet nově dokončených projektů, což postupně snižuje podíl neobsazených prostor. Hotely v regionu zaznamenaly jeden z nejsilnějších provozních výsledků vůbec: průměrné tržby na jeden pokoj vzrostly meziročně o téměř 9 %, což je zhruba čtyřikrát více než evropský průměr.

 

Do roku 2026 vstupuje region se stabilními cenami nemovitostí a rostoucím zájmem investorů. Mezi hlavní rizika patří případná eskalace geopolitického napětí, tempo poklesu úrokových sazeb a vliv rozšiřující se umělé inteligence na poptávku po kancelářských prostorách, zejména v sektorech sdílených služeb a zákaznických center, které jsou pro některé trhy ve střední a východní Evropě klíčové.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Plzeň spustila městský bikesharing. Do ulic vyjelo 300 sdílených elektrokol

Od
Karolína Vágnerová
-
Město Plzeň spustilo novou službu sdílených elektrokol Pilsen Bike, která rozšíří možnosti městské mobility. Provoz odstartoval 17. března a do konce tohoto měsíce bude za vhodného počasí nasazeno do ulic západočeské metropole 300 elektrokol. Bikesharing, který bude fungovat sezónně vždy od 1. března do 30. listopadu, pro město zajišťují Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP), finančně jej rovněž podpoří Plzeňský kraj.
„Sdílená kola jsou přirozeným doplněním hromadné dopravy a dávají lidem další možnost, jak se po Plzni rychle, pohodlně a ekologicky pohybovat. Kola budou rozmístěna na 156 stanovištích po celém městě, a to nejen v centru, ale i v okrajových částech včetně všech konečných zastávek MHD. Půjčení kola je velmi jednoduché – buď přiložením bankovní karty přímo na kolo, nebo prostřednictvím aplikace Virtuální Plzeňská karta. Věřím, že právě jednoduchost systému, dostupná cena a propojení s předplatným na veřejnou dopravu přispějí k tomu, že si služba rychle najde své uživatele a stane se běžnou součástí městské dopravy,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu. Kola jsou určena pro uživatele starší 15 let a mohou si je vypůjčit dvěma způsoby. Buď přes bezkontaktní platební systém, tzv. Tap&Ride, nebo aplikaci Virtuální Plzeňská karta. Při využití první možnosti klient přiloží bankovní kartu k terminálu na kole. Jakmile se rozsvítí zadní světlo červeně, je výpůjčka zahájena. Částka se strhne automaticky při jejím ukončení. V mobilní aplikaci uživatel otevře záložku Bikesharing, naskenuje QR kód na kole nebo si kolo vybere v mapě a zahájí jízdu. Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu www.pmdp.cz/bike.
„Cena výpůjčky je jedna koruna za minutu. Předplatitelé veřejné dopravy, tedy PMDP i IDPK, s alespoň měsíčním kupónem mohou využít patnáct minut zdarma až dvakrát denně,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.
„Sdílená elektrokola jsou vybavena pěti stupni přípomoci a jejich dojezd může dosáhnout až 100 kilometrů. Naši technici budou průběžně měnit baterie za plně nabité, takže si uživatelé vždy vypůjčí kolo s dostatečnou kapacitou. Aktuální dojezd s elektrickou přípomocí navíc uvidí přímo v aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také na displeji samotného kola. Maximální rychlost elektrokol je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 km/h. Tyto parametry společně zajišťují, že elektrokola představují rychlý, pohodlný a spolehlivý způsob dopravy po městě,“ popsal technický ředitel PMDP Tomáš Holubář.
Letáky s důležitými informacemi o službě budou dostupné v zákaznických centrech PMDP a infocentrech města Plzně. Jízda na sdílených bicyklech podléhá zákonu o provozu na pozemních komunikacích, tedy cyklista mladší 18 let musí mít helmu, uživatelé nesmí jezdit po chodníku ani přes přechod pro chodce, pokud nesesednou a nejdou pěšky.
„Plzeň je přirozeným dopravním centrem celého regionu a denně sem dojíždějí tisíce lidí z okolních obcí. Sdílená kola proto nevnímáme jen jako městskou službu, ale jako další článek navazující na veřejnou dopravu v kraji. Chceme lidem usnadnit poslední část jejich cesty – od vlaku nebo autobusu do práce, školy či za službami,“ sdělil náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy Pavel Čížek.
Partnerem služby sdílených elektrokol v Plzni je technologická společnost Mastercard. Platební funkce Tap&Ride je součástí technologického řešení dodávaného společností Freebike (dodavatel elektrokol), přičemž Mastercard poskytuje podporu v oblasti platebních standardů, certifikace a uvedení řešení do praxe. Díky tomu mohou uživatelé službu využívat bez registrace či stahování aplikace – elektrokolo lze odemknout přiložením bezkontaktní karty, mobilu nebo chytrých hodinek. Do českého prostředí tak přichází model, který je již ověřený v zahraničí a staví na jednoduchém, bezpečném a okamžitě použitelném způsobu platby.
„Moderní technologie dávají smysl jen tehdy, když lidem skutečně usnadňují každodenní život. Řešení Tap&Ride přináší jednoduchý princip, který odstraňuje zbytečné bariéry a zpřístupňuje moderní služby opravdu každému. Ukazuje, že inovace nemusí být složitá – důležité je, aby byla intuitivní, bezpečná a okamžitě použitelná. Těší mě, že Plzeň se zařadila mezi evropská města, která inovace využívají prakticky a ve prospěch svých obyvatel i návštěvníků,“ řekla generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová.
Před jízdou musí každý uživatel zkontrolovat technický stav kola. Světla jsou automatická, zapnou se při začátku výpůjčky a po ukončení zhasnou. Jediné, co si může cyklista nastavit, je výška sedadla, případně úroveň přípomoci elektromotoru v mobilní aplikaci. Automaticky je vždy nastavena na nejvyšší úroveň. Výměna baterií bude probíhat v terénu a budou ji zajišťovat zaměstnanci PMDP, stejně jako servis, opravy, údržbu, svoz a rozvoz kol po městě.
Veškerá poškození, nehody, špatně zaparkovaná kola apod. mohou lidé hlásit v aplikaci, na infolince PMDP, přes formulář na webu www.pmdp.cz/bike nebo na e-mailu bike@pmdp.cz.
Smlouva mezi městem Plzní a PMDP je uzavřena do roku 2029. Město Plzeň za kompletní tříletý provoz systému zaplatí PMDP 25 milionů korun včetně DPH, projekt bude spolufinancován Plzeňským krajem částkou 5 milionů korun.
Zdroj: PMDP
1234...1 205Strana 3 z 1 205

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253