Odbory vyzvaly piloty německé společnosti Lufthansa, aby vstoupili do stávky naplánované na pondělí a úterý. Odborová organizace Vereinigung Cockpit obvinila vedení firmy, že s ní není ochotné jednat o jejích návrzích, píše agentura DPA.
Stávka se týká společnosti Deutsche Fufthansa, přepravní letecké firmy Lufthansa Cargo, dále pak Lufthansa CityLine a nízkonákladové společnosti Eurowings.
Odboráři vytýkají vedení firmy, že odmítá jednat o jejich návrzích ohledně penzijního pojištění nebo kolektivních smluv a že jim předkládá nepřijatelné návrhy. Šéf Vereinigung Cockpit Andreas Pinheiro připomněl, že i když odbory upustily od protestních akcí během velikonočních svátků, vedení nereagovalo na jejich nabídky. Vzkázal, že odbory jsou ochotné k dialogu a že firma má šanci „stávce v jakémkoliv okamžiku zabránit tím, že předloží nabídky, o kterých se bude dát mluvit“.
Stávka má začít v pondělí v 00:01 SELČ, její konec je naplánovaný na úterý 23:59 SELČ.
V pátek provoz Lufthansy a její divize CityLine ochromila stávka palubního personálu. Lety kvůli tomu zrušila velká mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, ale i řada menších letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i 16 spojů mezi Prahou na jedné a Frankfurtem a Mnichovem na druhé straně.
Evropa by mohla čelit nedostatku leteckého paliva, pokud se do tří týdnů neobnoví lodní doprava v Hormuzském průlivu. Uvedla to podle médií asociace letišť Airports Council International Europe (ACI Europe) v dopisu adresovaném Evropské komisi. Zároveň vyzvala Evropskou unii k přijetí opatření zajišťujících dostatečné dodávky leteckého paliva před letní turistickou sezonou.
„Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří zajistit výrazné a stabilní obnovení plavby Hormuzským průlivem, stane se systémový nedostatek leteckého paliva pro EU realitou,“ cituje z dopisu deník The Guardian.
ACI Europe varuje, že nedostatek leteckého paliva by výrazně poškodil evropskou ekonomiku. Ceny leteckého paliva se v posledních týdnech více než zdvojnásobily a dostaly se na úrovně od 150 do 200 dolarů za barel, píše agentura Reuters. To má výrazně negativní dopad na provoz leteckých společností. Pohonné hmoty obvykle tvoří zhruba čtvrtinu jejich provozních nákladů.
Asociace podle agentury Reuters vyzvala Evropskou komisi mimo jiné k tomu, aby dočasně zrušila restrikce na dovoz leteckých paliv. Navrhla rovněž, aby Evropská unie přikročila ke společným nákupům leteckých paliv.
Hormuzským průlivem obvykle prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Lodní dopravu na této trase však ochromil konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán.
Zpravodajský server BBC dnes s odkazem údaje portálu MarineTraffic uvedl, že Hormuzským průlivem od středečního začátku křehkého příměří ve válce Spojených států a Izraele s Íránem proplulo pouze 15 lodí. Před konfliktem proplouvalo touto úžinou téměř 140 plavidel denně.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce v novele stavebního zákona nově zařadit dosud neregulované výdejní boxy mezi drobné stavby. To vyvolalo kritiku provozovatelů, obchodníků i zástupců samospráv. Podle nich je změna zbytečná, může zpomalit rozvoj logistických služeb a zhoršit dostupnost pro občany, zejména v menších obcích. Vyplývá z jejich vyjádření na dotazy ČTK.
Podle MMR se výdejní boxy v praxi pohybují na pomezí a nelze je jednoznačně považovat ani za stavby, ani za výrobky plnící funkci stavby. „Připravovaná novela tuto nejasnost odstraňuje,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. Ve své stávající metodice přitom úřad uvádí, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona.
V posledních 12 měsících využilo výdejní boxy podle průzkumu ResSolution 83 procent obyvatel České republiky a téměř 70 procent z nich používá boxy minimálně jednou měsíčně. Týdně přitom přes boxy v Česku projdou na celém trhu dva miliony zásilek. Vzdálenost považuje za nejdůležitější kritérium 85 procent lidí.
Zakotvení výdejních boxů jako drobných staveb by mělo podle ředitele Zásilkovny Davida Soukupa rozhodně negativní dopad. „Opakovaně řešíme situace, kdy je konkrétní box na hraně kapacity a je nutné v dané lokalitě rychle posílit síť. Pokud bychom nedokázali reagovat včas, znamenalo by to okamžité zhoršení služby pro zákazníky,“ uvedl Soukup.
Nárůst byrokracie by podle něj znamenal omezení flexibility a ve výsledku to, že dopravci nebudou schopni reagovat na reálnou poptávku v konkrétním místě. Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší zákaznická zkušenost, doplnil.
Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR Petra Halady může regulace zpomalit rozšiřování sítě a nepřímo zasáhnout i venkov. „V případě omezení umisťování boxů ve městech lze očekávat snížení hustoty sítě, což se projeví i na venkově. Provozovatelé mohou omezit obsluhu méně vytížených lokalit,“ uvedl Halada. Připomněl, že jde o komerční službu závislou na ekonomické efektivitě, a zhoršení podmínek tak může vést ke snižování počtu boxů v méně výnosných oblastech.
Asociace pro elektronickou komerci považuje podle výkonného ředitele Jana Vetyšky aktuální návrh za zbytečný a o snahu vytvářet nové bariéry. „Situace se v poslední době výrazně zlepšila díky samoregulaci a dohodám s obcemi. Dochází k citlivějšímu přístupu k instalacím a boxy lépe zapadají do veřejného prostoru,“ doplnil.
Zařazení boxů mezi drobné stavby podle kritiků znamená formální posuzování ve stavebním režimu, což může prodloužit instalace a zvýšit náklady. „Další instalace se prodraží a prodlouží. To může vést k tomu, že boxy nebudou vznikat tam, kde by dávaly největší smysl,“ uvedl Vetyška. Podle něj změna jde proti deklarovanému cíli stavebního zákona, kterým je zjednodušování procesů a snižování byrokracie.
V Česku je okolo 15.000 samoobslužných výdejních boxů. Nejvíc jich má Zásilkovna, přes 6000. Dalšími velkými provozovateli jsou Alza, PPL nebo DPD.
Malý pokoj? To vůbec nevadí. Spousta lidí si myslí, že kontinentální postel do malé ložnice prostě nepatří – že je příliš velká, příliš mohutná, příliš… všeho. Ale pravda je přesně opačná. Správně vybraná kontinentální postel může malou ložnici zachránit. Doslova.
Pojďme si to rozebrat po lidsku – bez zbytečných odborných pojmů, rovnou k věci.
—
Proč je malá ložnice větší problém, než se zdá
Představte si, že se nastěhujete do nového bytu. Krásného, moderního, v srdci města. Jenže ložnice? Ta je… kompaktní. Říkejme tomu diplomaticky. Máte tam postel, noční stolek a pokud jste šťastní, tak ještě skříň. A pak přijde ten klasický problém: kam s vším ostatním?
Ložní prádlo navíc. Zimní deky. Polštáře, které přes léto nepotřebujete. Peřiny. Oblečení, které nevejde do skříně. Každý, kdo žil v menším bytě, tohle zná dokonale.
A právě tady přichází na řadu kontinentální postel Royal Comfort – protože ta totiž nemusí být jen místem ke spánku. Může být zároveň tou nejdůmyslnější skříní, jakou jste kdy měli.
—
Postel, která pracuje za vás
Kontinentální postele Royal Comfort jsou vyráběny v České republice a od začátku jsou navrženy tak, aby splňovaly víc než jednu funkci. Nejde jen o to, jak postel vypadá – jde o to, co dokáže.
A co dokáže? Skrýt obrovské množství věcí, aniž by to bylo vidět.
Zní to jako magie? Není. Je to jednoduše chytré řešení, které si oblíbily tisíce lidí v malých bytech po celé republice.
—
Cube 30: základna, která má tajemství
Řekněme, že milujete minimalistický pokoj. Čisté linie, žádný zbytečný nábytek, všechno na svém místě. Jenže zároveň potřebujete někam uložit tři peřiny, dva pytle zimního oblečení a zásobu povlečení.
Zní to jako protichůdné požadavky? Postel se základnou Cube 30 ,to protichůdné není.
Cube 30 funguje na jednoduchém, ale geniálním principu. Celý lamelový rošt – tedy ta část, na které leží matrace – se jednoduše zdvihne. A pod ním? Obrovský prázdný prostor, který se táhne po celé délce a šířce postele. Skoro jako když otevřete víko obrovské truhly.
Zvenku přitom postel vypadá naprosto normálně. Žádné zásuvky, žádná viditelná madla, žádné náznaky toho, co se skrývá uvnitř. Prostě krásná, čistá postel.
Proč je tohle ideální pro malý pokoj? Protože nepřidáváte žádný další nábytek. Nepotřebujete komodu navíc, nepotřebujete odkládací boxy pod postelí, nepotřebujete nic. Veškerý úložný prostor je přímo v posteli a vizuálně pokoj zůstane vzdušný a klidný.
Pro koho je postel s Cube 30 ideální?
Pro každého, kdo chce mít pokoj co nejčistší a nejpřehlednější. Pro lidi, kteří ukládají věci, k nimž nemusí sahat každý den – sezónní oblečení, náhradní povlečení, zimní deky. Pro ty, kteří milují skandinávský nebo minimalistický styl a nechtějí, aby jim v pokoji „přistávaly“ skříňky a boxy.
Drawer 30: Základna se zásuvkami, která vám usnadní život
Teď si představte jiný scénář. Máte doma děti. Nebo prostě potřebujete mít věci rychle po ruce – každý večer, každé ráno. Otevírat celou postel kvůli jedné věci by bylo otravné.
Pro vás je tu Drawer 30.
Základna Drawer 30 má zabudované zásuvky přímo v základně postele. Otevíráte je úplně stejně jako zásuvku v komodě – prostě za ně zatáhnete. Žádná manipulace s matrací, žádné zdvíhání ničeho. Sáhnete, vytáhnete, máte hotovo.
Zásuvky se pohybují hladce díky teleskopickému kování – to je ten mechanismus, který znáte třeba z kvalitních kuchyňských linek. Žádné zasekávání, žádné drhnutí. Prostě funguje.
A co se týče velikosti? Máte na výběr. Menší zásuvky o rozměrech přibližně 100 × 50 cm jsou skvělé pro pokoj, kde postel stojí těsně u stěny nebo kde je málo místa kolem. Větší zásuvky 181 × 70 cm zase pojmou opravdu hodně věcí – klidně nahradí celou komodu.
Konstrukce je robustní, z pevné dřevotřísky posílené bukovými výztuhami. To znamená, že zásuvky vydrží každodenní používání bez problémů – i když do nich naložíte těžké věci a otevíráte je desetkrát denně.
Pro koho je Drawer 30 ideální?
Pro rodiny s dětmi – hračky, knihy, oblečení, vše dostupné bez námahy. Pro každého, kdo chce mít věci organizované a snadno dostupné. Pro lidi, kteří nesnášejí hledání věcí a chtějí mít pořádek bez zbytečné práce. Zkrátka pro všechny, kteří potřebují praktické řešení, které vypadá dobře a spolehlivě funguje.
Truhla Magnum nebo Viking: Bonus, který mění celý pokoj
Teď k něčemu trochu jinému. Co kdybyste k posteli přidali ještě jeden kus nábytku – ale takový, který pokoj nerozbije, ale naopak ho dotáhne k dokonalosti?
Truhly Magnum a Viking jsou přesně tohle. Jsou to čalouněné truhly, které se postaví ke konci postele. Vypadají elegantně, skoro jako lavice. A přitom do nich schováte peřiny, polštáře nebo cokoliv jiného, co potřebujete mít blízko, ale ne na očích.
Výška truhly je navržena tak, abyste na ni pohodlně sedli – třeba když se ráno obouváte. Nebo ji využijete jako odkládací plochu pro oblečení, které si připravíte na druhý den. Nebo jen jako dekorativní prvek, který vizuálně propojuje postel s okolním prostorem.
Čalounění a zpracování jsou na stejné úrovni jako u samotné postele. Žádné levné kompromisy, žádný nesoulad. Truhla vypadá, jako by k posteli prostě patřila – protože také patří.
Kdy se vyplatí truhla?
Tehdy, když potřebujete ještě trochu víc úložného prostoru nad rámec toho, co nabídne základna postele. Nebo tehdy, když chcete, aby ložnice vypadala jako z katalogu – kompletně sladěná, každý detail na svém místě.
Jak vybrat správnou kombinaci pro váš pokoj
Pojďme to shrnout do jednoduchých otázek, které vám pomůžou rozhodnout se:
Máte málo místa kolem postele?
Zvolte Cube 30 nebo menší zásuvky Drawer 30. Nebudete potřebovat prostor pro otvírání – vše se vejde do stávajícího layoutu pokoje.
Páteřní síť vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku má Správa železnic ambici dokončit do roku 2042. Tvořit ji mají tři hlavní trasy, které v budoucnu propojí republiku s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. ČTK to řekl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, který se v Pardubicích účastnil Železniční konference.
„Celkový rozsah projektu činí přibližně 600 miliard korun. Velmi intenzivně jednáme v Bruselu o zajištění financování prostřednictvím takzvaného víceletého finančního rámce, který se v tuto chvíli připravuje, aby první výzvy mohly běžet už v polovině roku 2028. Na Správě železnic proto právě probíhají přípravné práce,“ řekl Tóth.
Do páteřních VRT organizace počítá mezinárodní spojení mezi Prahou a Německem, jehož klíčovou součástí má být takzvaný Krušnohorský tunel. Tato trasa má vést z Prahy směrem na Lovosice a dále pokračovat k německé hranici.
Druhou část tvoří hlavní trať z Prahy přes Světlou nad Sázavou do Brna. Odtud má trať pokračovat dále na Přerov, přes oblast Moravské brány do Ostravy a dále směrem na Katovice v Polsku. Třetí páteřní síť je VRT Jižní Morava, která má směřovat z Brna přes Břeclav na Bratislavu a dále do Vídně. Tato větev má propojit Českou republiku se Slovenskem i Rakouskem.
Přípravné práce letos budou stát odhadem 1,5 miliardy korun. Peníze jsou určené na výkupy pozemků a na dokumentace k jednotlivým stavbám. V projektu Krušnohorského tunelu Správa železnic s kolegy z Německa dokončuje přípravné práce, aby co nejdříve mohla žádat o posudek vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl Tóth.
„Připravenost je větší v moravských úsecích, které by se měly začít stavět v roce 2028 nebo 2029,“ řekl Tóth. V případě Moravské brány a dalších moravských úseků se má zapojit soukromý sektor, bude se stavět za soukromé peníze. Podle generálního ředitele je PPP projekt způsob, jak financovat nákladné stavby.
Trasování VRT není podle ředitele jednoduchá záležitost, protože stavby zasáhnou do majetkových práv spousty lidí. „Jdeme do toho s velkou pokorou, vysvětlujeme lidem přínosy investice. V tuto chvíli nevidíme nějaký zásadní problém, který by vystavil vysokorychlostním tratím v České republice z tohoto důvodu stopku,“ řekl Tóth.
Rozhodnutí krajského soudu v Praze, který v únoru odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru pro trať Praha–Brno, Tóth nepovažuje za problém. Soud poukázal na to, že v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje není dostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která zásobuje pitnou vodou zhruba 60.000 obyvatel Kutnohorska a části Čáslavska. „Bavíme se o vysokorychlostních tratích, které mají stát v roce 2042. Věřím, že to do té doby překonáme,“ řekl Tóth.
Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV získal stavební povolení pro nový výrobní závod v Písku. Investuje do něj 750 milionů korun. Závod umožní firmě zvýšit produkci až na 300 bezpilotních letounů ročně, v průmyslové zóně města Písek by měl zahájit výrobu v roce 2028. Primoco UAV o tom informovala ČTK.
Firma začala projekt připravovat v dubnu 2024. Vznikne sídlo společnosti navržené studiem Qarta Architektura, jeho součástí bude administrativní budova, výrobní hala a showroom. Od akvizice letiště v Písku-Krašovicích v roce 2019 se Primoco UAV podle svého zakladatele a generálního ředitele Ladislava Semetkovského stala z domácího výrobce bezpilotních letounů globálním hráčem. „Nové zázemí v Písku bude nejen odpovídat tomuto růstu, ale díky své architektonické kvalitě bude představovat moderní výrobní závod 21. století,“ dodal.
Dominantou areálu bude administrativní budova inspirovaná tvarem rozvírajících se křídel, což odkazuje na hlavní činnost společnosti. Hala pro výrobu bezpilotních letadel bude mít rozměry 145krát 31 metrů. Firma zároveň na nedalekém letišti v Krašovicích buduje hangár a výcvikové prostory. „Tyto objekty by měly být dokončeny v první polovině roku 2026 a spolu s novým závodem vytvoří ucelené technologické a logistické centrum společnosti,“ uvedla společnost.
Město Písek projekt vítá, poskytlo pro něj pozemky. „Věříme, že nový závod přinese regionu nejen ekonomický přínos, ale i další rozvoj inovací a kvalifikovaných pracovních míst,“ uvedl písecký starosta Michal Čapek.
Primoco UAV vyrábí středně těžké bezpilotní letouny, podle firmy je jejich největším evropským výrobcem. Model One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, vydrží ve vzduchu až 15 hodin a má certifikaci podle vojenského standardu NATO i oprávnění pro civilní použití. Využívá se pro zpravodajské operace a vojenský průzkum, k monitorování požárů, zajišťování mobilního spojení, podpoře záchranných operací při přírodních katastrofách, sledování životního prostředí či k ostraze hranic a pobřeží.
Letounů One 150 dosud Primoco UAV vyrobila více než 250, operují na čtyřech kontinentech. S akciemi firmy se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy, loni se s tržní kapitalizací pět miliard korun zařadila mezi 100 nejhodnotnějších českých firem.
Český dopravce RegioJet ukončí 3. května působení na polské železnici na vnitrostátních spojích. V tiskové zprávě to firma zdůvodňuje tím, že na trhu podle ní nepanuje férové soutěžní prostředí. Zkušební provoz spustil dopravce mezi Krakovem a Varšavou loni v září a od 1. března začal jezdit v pravidelném provozu na této lince prodloužené až do Gdyně a na lince mezi Poznaní a Varšavou.
Majitel Radim Jančura ve zprávě uvedl, že jeho společnost čelí negativní mediální kampani, nemá na infrastrukturu stejný přístup jako národní dopravce PKP Intercity a společnost PKP SA blokuje prodej varšavského depa. Při jeho prodeji RegioJet uspěl v aukci loni v srpnu, již zaplatil kauci a depo koupit musí.
Polský drážní úřad (UTK) v úterý uvedl, že RegioJet se loni v prosinci v Polsku dopustil protiprávního jednání, jímž porušil hromadné zájmy cestujících v železniční dopravě. UTK to uvedl v souvislosti s případem, kdy český dopravce loni v prosinci nezajistil 23 spojů, ačkoliv byly v jízdním řádu. RegioJetu v Polsku hrozí pokuta. Firma uvádí, že práva cestujících neporušila. Mluvčí Lukáš Kubát ČTK v úterý řekl, že společnost zváží další kroky.
V provozu zůstávají mezinárodní linky RegioJetu z Prahy do Varšavy a z Prahy do Přemyšle. Do Polska jezdí také České dráhy na mezinárodních linkách, a to z Prahy přes Vratislav do Gdyně, a rovněž z Prahy do Varšavy a Přemyšle. Na vnitrostátní polském trhu České dráhy nepůsobí. Dálková doprava je v Polsku zatím v režii národního dopravce.
RegioJet se při vstupu na polský trh potýkal s nedostatkem personálu, proto část spojů zrušil. „Situaci jsme následně stabilizovali vlastními kroky, včetně náboru a zaškolení dostatečného počtu vlastních zaměstnanců. Plný provoz podle jízdního řádu se podařilo zajistit k 1. březnu,“ uvedl dopravce. Dodal, že cestujícím vrátil jízdné v plné výši.
Následně RegioJet podle Jančury čelil „řadě kroků, které podle našeho názoru narušují férové tržní prostředí“. Dopravce nemohl na nádražích umístit prodejní místa, majitel nádraží PKP SA ukončil marketingovou kampaň. „Generální ředitel PKP Intercity Janusz Malinowski také zveřejnil soukromou komunikaci majitele RegioJetu, v níž byl upozorněn, že jakýkoli krok vedoucí ke ztížení vstupu na trh může být soutěžními orgány kvalifikován jako zneužití dominantního postavení za účelem eliminace nového soutěžitele. Malinowski tuto komunikaci zveřejnil a zároveň podal podnět ke kontrarozvědce a prokuratuře. Tento postup vedl k další negativní kampani,“ napsala firma v tiskové zprávě.
RegioJet uvedl, že v lednu polský státní dopravce obsadil klíčové časové polohy mezi Krakovem a Varšavou a neúplný jízdní řád ovlivnil ekonomiku provozu. Jančura považuje za neférovou i cenovou politiku státního dopravce. Všechny zmíněné události tak podle něj vedly k tomu, že se ekonomicky nevyplatí vlaky v Polsku provozovat.
„Věřím, že za příznivějších podmínek budeme moci v budoucnu opět poskytovat naše služby i v Polsku,“ dodal Jančura.
Dodržování tohoto pětibodového přístupu může pomoci zlepšit bezpečnost řidičů a zároveň učinit silnice bezpečnějšími pro všechny.
Bezpečnost je hlavní prioritou firem v dodavatelském řetězci potravinářské distribuce a tento důraz se vztahuje na náklad, řidiče nákladních vozů a další účastníky silničního provozu.
Zde je pětibodový přístup, který prokáže závazek organizace k upřednostňování bezpečnosti v prospěch řidičů, zákazníků a veřejnosti na silnicích.
Začíná to specifikací vozidel
Bezpečnost řidičů začíná v procesu specifikace. Dnes existuje řada technologií, které si flotily mohou specifikovat pro svá vozidla. Spadají pod kategorii Advanced Driver Assistance Systems (ADAS). Tyto systémy používají radar, senzory a kamery ke zvýšení bezpečnosti. Flotily si mohou specifikovat prvky jako systémy zmírňování kolizí, detekci mrtvého úhlu, varování před opuštěním jízdního pruhu, asistenci při udržování jízdního pruhu, automatické brzdění v nouzi a adaptivní tempomat. Fungují tak, že monitorují vozidlo a upozorňují řidiče, pokud například jedou příliš blízko za jiným vozidlem nebo opouštějí jízdní pruh bez aktivace směrového ukazatele. Upozornění jsou typicky zvukové signály a pokud řidič neudělá kroky k řešení situace, ADAS automaticky zasáhne.
Kamery zaměřené na řidiče jsou dalším bezpečnostním opatřením, které si flotily mohou vzít, aby monitorovaly věci jako rozptýlená nebo ospalá jízda. Když kamera zjistí problém, řidič je upozorněn zvukovým signálem a může odpovídajícím způsobem upravit svou jízdu.
Oranžové nebo jiné jasně barevné bezpečnostní pásy jsou dobrým vizuálním připomenutím řidičům, aby si zapnuli pásy, a také umožňují policistům jasně vidět, že řidiči mají pásy zapnuté.
Flotily mohou také aplikovat stejnou péči, kterou používají v procesu specifikace vozidel, i na proces náboru řidičů. Nastavte kritéria pro nábor řidičů s ohledem na bezpečnost. Vyhrazené oddělení pro dodržování předpisů zajišťuje, aby kandidáti na řidiče splňovali kritéria před tím, než budou pozváni na zkoušku v provozu.
Nastavení bezpečnostních politik a jejich vymáhání
Je důležité, aby si flotily nastavily politiky týkající se věcí jako používání bezpečnostních pásů a mobilních telefonů. Tyto politiky musí být jasně napsány, řidiči musí být informováni a porušení těchto politik musí být vymáháno.
Například implementujte bezpečnostní politiku, která vyžaduje, aby řidiči nosili ocelové bezpečnostní boty při řízení vozidla. A poskytněte příspěvek, který pomůže pokrýt náklady na boty.
Souhlas řidičů a školení jsou nezbytné
Ať už specifikujete systém ADAS nebo instalujete kamery zaměřené na řidiče, je důležité získat souhlas řidičů. Řidiči se mohou zpočátku bránit kamerám s pocitem, že manažeři flotily budou sledovat jejich každý krok. Realita je taková, že manažeři flotily a řidičů dostanou videozáznam pouze v případě, že se řidič nereaguje na upozornění. Může být užitečné jim připomenout, že video z kamer může být užitečné pro jejich očištění v případě nehody.
Řidiči také potřebují školení o tom, jak fungují ostatní bezpečnostní komponenty. Instalace technologie a předpoklad, že si řidiči poradí, jak funguje, není osvědčenou praxí. Během procesu onboardingu řidičů by měl být vysvětlen každý prvek bezpečnostního systému, aby se řidiči s ním seznámili a cítili se pohodlně reagovat na upozornění.
Kromě školení během onboardingu by měla být pravidelná připomenutí o různých bezpečnostních systémech v nákladních vozech. Posílejte týdenní e-mail s obsahem souvisejícím s bezpečností manažerům řidičů, kterým je pak úkolem sdílet informace na schůzkách řidičů.
Koučování pro zlepšení
Když manažeři řidičů obdrží video o případu nebezpečné jízdy, mohou si naplánovat koučovací sezení s řidičem, aby si prohlédli záznam. Dobrou technikou je ukázat řidiči video a pak ho požádat, aby vysvětlil, co se stalo nebo co se pokazilo. Tímto způsobem si sami mohou identifikovat oblasti, které potřebují zlepšení, a manažer řidiče se může zaměřit na poskytování tipů a rad, jak může řidič provozovat svá vozidla bezpečnějším způsobem.
Uznání a odměňování bezpečné jízdy
Aby prokázali svůj závazek k bezpečnosti, manažeři flotily musí uznat a odměnit řidiče, kteří dosáhnou bezpečnostních milníků. Zvažte poskytnutí peněžní odměny řidičům za každou bezproblémovou kontrolu nebo vytvoření programu ocenění řidičů, kde řidiči, kteří splní určitá kritéria, včetně žádných předvídatelných nehod, zranění, porušení CSA, porušení pravidel silničního provozu nebo porušení hodin služby, obdrží body, které mohou být použity k nákupu zboží online u prodejce.
Dodržování tohoto pětibodového přístupu může pomoci zlepšit bezpečnost řidičů a zároveň učinit silnice bezpečnějšími pro všechny.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce března 106 939 tun soli. Je to meziročně o 65 procent víc. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely za uplynulou zimu 1,63 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy téměř o 50 procent víc. Na letošní vlastní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 130 milionů Kč, externím dodavatelským firmám zaplatí zhruba 675 milionů. Vzhledem k tomu, že teploty se ráno stále ještě pohybují kolem nuly, zůstává na Střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD) 60 vozů připravených k výjezdu pro preventivní posypy.
„Oproti minulé zimě vypadá ta končící naprosto extrémně. Když ale bilancujeme posledních pět let, řadí se k průměru. Zimní údržba podle zákona sice oficiálně končí posledním březnovým dnem, ale i když už je po Velikonocích, stále sledujeme noční mrazy a na Vysočině nebo na dálnicích D1 a D8 pořád podsolujeme. Ostatně mnozí z nás tento týden ráno ještě škrábou led z předního skla na autě,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Nejnáročnější zimou z hlediska údržby byla ta na přelomu let 2023 a 2024.
ŘSD zaznamenalo velké nárůsty oproti předchozí zimě i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce března jí zaměstnanci ŘSD a externí dodavatelé použili přes 32 milionů litrů. Za předchozí zimu to bylo 23,1 milionu litrů. „Na zimní údržbu byl nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly sypače v Moravskoslezském kraji. Zimní údržba sice podle zákona skončila, ale my máme stále 60 kusů techniky připravených k výjezdu pro preventivní posypy. Jsou to minimálně dvě auta na každém SSÚD. A v případě, že by bylo nutné, aby vyjely pluhy, byli bychom připraveni během dvanácti hodin,“ doplnil Jan Rýdl.
O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. ŘSD má 213 sypačů, 62 univerzálních vozidel s různým vybavením a 52 nakladačů soli.
Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) si letos připomenou 90 let od okamžiku, kdy se v ulicích metropole poprvé objevily trolejbusy. Dne 28. srpna 1936 byl zahájen provoz na první pražské trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. Šlo o vůbec první moderní trolejbusovou trať v tehdejším Československu a jeden z nejvýznamnějších milníků v historii pražské městské dopravy.
V rámci připomínky 90 let trolejbusů v Praze připravil DPP celou řadu akcí v podobě dnů otevřených dveří, tematických jízd historických vozidel, nebude chybět ani výstava ve vozovně Střešovice a další doprovodný program pro veřejnost. Vyvrcholením těchto oslav bude první zářijový víkend, kdy se uskuteční hlavní část programu. Podrobnosti budou postupně zveřejňovány na webu DPP: www.dpp.cz/trolejbus90 Slogan letošních oslav zní: TROLEJBUS SLAVÍ, PRAHA SE BAVÍ.
V loňském roce si DPP připomínal 150 let MHD v Praze a 100 let autobusů, zatímco letos si zaslouží pozornost 90. výročí pražských trolejbusů. Historické výročí připadá na 28. 8. 1936, kdy byl zahájen provoz na první experimentální trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. V Praze hrály trolejbusy významnou roli a dnes se k nim město znovu vrací.
„Trolejbusy jsou symbolem technického pokroku i ekologické dopravy. Devadesát let od jejich prvního vyjetí je pro nás připomínkou, že Praha vždy patřila mezi města, která se nebojí inovací. Na tuto tradici navazujeme i dnes při obnově trolejbusových linek, kdy se historie symbolicky propojuje se současností,“ uvádí Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel Povrch DPP.
K devadesátému výročí pražských trolejbusů připravil DPP také speciální výroční polep vozidel, který na fialovém podkladu připomene hlavní slogan letošních oslav, ale i hlavní téma (libreto) 90. výročí: Na drátě od roku 1936, nabito historií, poháněno budoucností. Už tuto sobotu vyjede do pražských ulic první polepený autobus, konkrétně vozy SOR NB 18 z garáží Řepy a Klíčov. V průběhu příštího týdne se k nim přidá i polepená tramvaj T3 z Muzea MHD. Přibližně na konci dubna doplní celou sérii také polepený trolejbus Škoda 36Tr ev. číslo 509.
Tato vizuální kampaň doplňuje široký program akcí pro veřejnost, který nabídne dny otevřených dveří, komentované prohlídky, tematické výstavy či prezentace současných trolejbusových projektů. Lákadlem budou i výroční jízdy historických vozidel, a to 4. 9. na linkách č. 51 a 59 a v neděli 5. 9. na linkách č. 52, a 53 vždy od 9:00 do 16:30. Vstupenky a jízdenky budou k zakoupení na Fanshopu DPP: https://fanshop.dpp.cz/ Na e-shopu budou postupně v prodeji i turistické známky, vizitky, výroční bankovky a další tematické předměty, které potěší nejen fanoušky MHD. Bude vydána i nová kniha Memoáry Otakara Drozdy.
Kalendář akcí pro veřejnost
dubna 2026 Zážitková turistika garáž Klíčov, dopolední a odpolední exkurze
května 2026 Zážitková turistika garáž Řepy, dopolední a odpolední exkurze
června 2026 Zážitková turistika garáž Vršovice
června 2026 zahájení turné Kinobus (vybrané promítací dny s tematickými dokumenty k historii)
června 2026 Komentovaná výstava v Muzeu MHD s komentářem Matouše Krakovského a Antonína Petra
září 2026 Komentovaná procházka po první pražské trolejbusové trati s Luďkem Fišerem
až 6. září 2026 Jízdy historických trolejbusů po pražských trolejbusových tratích
DPP v posledních letech systematicky obnovuje trolejbusovou infrastrukturu a zavádí moderní parciální trolejbusy, které kombinují bezemisní provoz s flexibilitou bateriového pohonu. Naposledy na začátku letošního dubna se trolejbusová linka č. 52 (Na Knížecí – U Waltrovky – Jinonice) zařadila jako třetí trolejbusová linka novodobé éry pražské trolejbusové dopravy, společně s již provozovanými linkami č. 58 (Palmovka – Čakovice – Miškovice) a č. 59 (Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla). Již během letošního léta by je měly doplnit další dvě linky, které se nacházejí ve vysokém stupni realizace: č. 51 (Bořislavka – Hradčanská) a č. 53 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov). Rozvoj trolejbusové dopravy, která představuje efektivní, ekologické a logické řešení pro řadu pražských autobusových linek bude pokračovat i v následujících letech. Přehled o chystaných trolejbusových linkách je k dispozici zde: Trolejbusové tratě | Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
Historie trolejbusů v Praze
Z hlediska vzniku moderních trolejbusových provozů drží Praha v českých zemích hned dvojí prvenství. Poprvé před 90 lety, kdy v roce 1936 vyjela první moderní trolejbusová linka Střešovice – Svatý Matěj, a podruhé v roce 2017, kdy zde po 45 letech vznikla nová trolejbusová trať navržená již striktně pro provoz bateriových trolejbusů, ikdyž prozatím jako testovací.
Pokud se však historici podívají hlouběji do historie, dostanou se až do roku 1907. Tehdy byl zahájen provoz na trolejbusové lince mezi Českými Velenicemi a Gmündem. Přibližně tříkilometrová trasa spojovala nádraží (na území dnešního rakouského Gmündu) s centrem města, tedy s dnešními Českými Velenicemi. Provoz byl ukončen v roce 1916 během první světové války. Je však třeba dodat, že až do vzniku Československa se jednalo o město ležící v Dolních Rakousích, a proto jej nelze považovat za český trolejbusový provoz v pravém slova smyslu.
V předstihu před slavnostním otevřením střešovické tratě vznikla na území Prahy již v dubnu 1936 zkušební trolejbusová stopa v areálu ČKD ve Vysočanech, kde probíhaly první jízdní zkoušky jednoho z prototypů (Praga TOT). Střešovická trať posloužila kromě dopravní funkce také jako rozsáhlá zkušební laboratoř. Ověřovaly se zde dopravně‑technické vlastnosti nového dopravního prostředku, jeho vhodnost pro pražský kopcovitý terén i nové konstrukce a materiály prvků trolejového vedení. Na lince se vystřídaly tři prototypy domácí výroby: Škoda 1Tr, Tatra T86 a Praga TOT.
Součástí tratě byla i manipulační spojka do vozovny Střešovice. Ta se po úpravách stala první trolejbusovou vozovnou v Praze, přičemž nadále sloužila i tramvajím. Už v prvním roce provozu přepravila linka K téměř 700 000 cestujících a trolejbusy najely 63 899 vozokilometrů.
Po válce se síť rychle rozšiřovala a v 50. letech byla na vrcholu. Záhy však započal po sledu několika z dnešního pohledu nešťastných politických rozhodnutí její postupný útlum, až byl k datu 15. 10. 1972 ukončen provoz trolejbusů v Praze. Návrat trolejbusů po roce 2017, resp. 2022 lze tak označit jako jeden z největších comebacků v historii pražské dopravy. Od uvedení trati Palmovka – Čakovice – Miškovice do provozu v roce 2022 pokračuje dynamický rozvoj pražské trolejbusové sítě.
To provide the best experiences, we use technologies like cookies to store and/or access device information. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Functional
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistics
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
