Domů Blog Strana 316

Loni v Česku přibylo přes 60 000 m2 retail parků

Jde o druhý největší přírůstek za posledních 10 let

Loni se u nás dokončilo více než 62 tisíc m2 nákupních ploch v 17 retail parcích – nových, rekonstruovaných či rozšiřovaných. Jejich celková maloobchodní plocha tak vzrostla na 1,2 milionu m2 a na celkovém objemu maloobchodních ploch v Česku mají skoro třetinový podíl. Nejvíce těchto ploch je v Moravskoslezském kraji, v přepočtu na 1 000 obyvatel pak vede kraj Olomoucký. Dalších téměř 90 000 m2 je nyní ve výstavbě. Investice do retail parků loni přesáhly 2 miliardy korun, v letošním roce se očekávají další transakce.

 

Nabídka moderních maloobchodních ploch v České republice na konci roku 2023 dosáhla téměř čtyř milionů metrů čtverečních (3,93 milionu m2). Retail parky nebo také nákupní parky, tedy obchodní zóny s několika samostatnými prodejnami disponujícími vlastními vchody a společným parkovištěm, z tohoto celkového objemu tvoří 31 %. Klasická nákupní centra se podílí zhruba 67 % a zbylá 2 % jsou outlety. Podíl retail parků na celkovém objemu moderních maloobchodních ploch v Česku za posledních pět let vzrostl o 5 procentních bodů. Vzhledem k rostoucímu zájmu o tento obchodní koncept ze strany pronajímatelů, nájemců i investorů lze očekávat, že procento z celkového objemu v následujících letech poroste.

 

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Retail parky se nadále těší velkému zájmu nakupujících, což podporuje jejich další výstavbu. Ta se soustředí primárně do menších měst do 10 000 obyvatel, kde devolopeři připravuji menší projekty do 2 500 m2. Dále se rozšiřují velké úspěšné projekty ve větších městech, u nichž je cílem posílit pozici v dané spádové oblasti.“

 

Největším loni dokončeným projektem je rozšíření retail parku S1 Center Přerov o dalších 17 200 m2, park tak nyní nabízí přes 29 000 m2 maloobchodních ploch s 41 obchodními jednotkami. Dalším významným projektem je nová výstavba retail parku OC Poříčí v Blansku s rozlohou 6 900 m2 a téměř dvacítkou obchodních jednotek. Třetím největším loňským projektem je nová výstavba Retail parku Strakonická v Českých Budějovicích: jedná se o 12 obchodních jednotek na 6 000 m2.

Tabulka 1: Největší retail parky dokončené v Česku v roce 2023

Název projektu Typ Developer Velikost (m2)
S1 Center Přerov Rozšíření Saller Group 17 200
OC Poříčí Nový Fuertes Development 6 900
Retail Park Strakonická Nový Albert ČR 6 000
RP Úvaly u Prahy II. Nový KPD Group 3 700
OC Velká Bíteš Nový Fuertes Development 3 200

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Loňský objem dokončené výstavby retailových parků o více než 30 % přesáhl dlouhodobý roční průměr a je druhým největším ročním objemem za posledních 10 let – hned po roku 2021, který byl rekordní. V loňském velkém objemu se projevila odložená výstavba z nejistých „covidových“ let 2020 a 2021, kdy byla řada projektů pozastavena. Devolepeři retail parků umí mnohem rychleji reagovat na vývoj trhu a zvýšenou poptávku nájemců po prostorech, něž je tomu u klasických obchodních center. Jsou mnohem flexibilnější i díky tomu, že výstavba retail parku trvá většinou do 12 měsíců, zatímco u obchodního centra jde o dva až tři roky.“

 

Graf 1: Nově dokončené retail parky v Česku

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Vedou moravské kraje, roste zájem fastfoodů

Největší objem nákupních ploch v retail parcích se nachází v Moravskoslezském kraji (12 %) a v kraji Středočeském (11 %). Při přepočtu na 1 000 obyvatel je nejvíce těchto ploch v Olomouckém kraji (178 m2 na 1 000 obyvatel) a v kraji Vysočina (148 m2 na 1 000 obyvatel).

 

Graf 2: Saturace retail parky v Česku na 1 000 obyvatel (v m2)

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Skladba nájemců v retail parcích je zaměřená primárně na zboží denní potřeby – tvoří ji hlavně prodejci potravin, drogerie, elektra či vybavení pro domácnost a také v poslední době velice oblíbené diskontní prodejny.

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Ve většině okresních měst nyní také evidujeme zvýšený zájem o nové prostory ze strany fastfoodových operátorů.“

 

 

Retail parkům věří developeři i investoři

Do budoucna developeři připravují další nové retail parky: ve výstavbě je nyní 87 200 m2 jejich ploch a dalších více než 380 000 m2 je v různých fázích přípravy. Pokud by se všechny plánované projekty dokončily podle plánů, plocha retail parků by se do roku 2025 mohla zvětšit o více než 400 000 m2. Nejvíce projektů ve výstavbě se nachází v kraji Středočeském (31 %) a Jihočeském (26 %).

Zájem o nové retail parky nepolevuje ani ze strany investorů, neboť díky své skladbě nájemců nabízejí stabilní výnos z pronájmu – a investice je levnější než do klasických obchodních center. Do retail parků tak v poslední době finančně vstupuje řada velkých tuzemských investorů, a to nejen do těch v Česku, ale i do zahraničních: fond ZDR Investments loni v září koupil retail park v chorvatské Rijece v hodnotě jedné miliardy korun, zhruba stejnou částku loni investoval do deseti nákupních parků v Polsku investor BHM Group.

 

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Do retail parků v Česku se v loňském roce investovalo přes 2 miliardy korun. Další prodeje nově dokončených retail parků jsou dle informací od developerů v jednání.“

 

Tabulka 2: Pět největších prodejů retail parků (2020-2023)

Název projektu Město Velikost (m2) Kupující Rok prodeje
Retail park Trutnov Trutnov 25 500 Fidurock Capital 2023
6 retail parks – Trei portfolio Multi-City 19 200 Plan B Investments 2023
Retail Park Haná Olomouc Olomouc 19 200 Trigea 2021
Retail Park Ostrava (Futurum) Ostrava 10 400 Trigea 2021
OC Opatovská Praha 6 000 Conseq 2021

Zdroj: Cushman & Wakefield

Skupina Packeta rostla v roce 2023 opět dvouciferně. Dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a přepravila 100 milionů zásilek

Skupina Packeta, vlastník Zásilkovny, navýšila v roce 2023 obrat na 7,25 miliardy korun. Meziročně jde o 18,3% nárůst. Počet přepravených zásilek dosáhl téměř 106 milionů.

Ve srovnání s rokem 2022 jde o navýšení o 17,9 %. Na konci roku 2023 měla skupina Packeta více než 15 500 vlastních výdejních míst ve 4 zemích, z toho 6 200 Z-BOXů, automatických boxů a přes 137 000 partnerských výdejních míst v celé Evropě. V roce 2023 Packeta významně investovala do budování nových dep, automatizace a modernizace dep stávajících s cílem zvýšit kvalitu doručení, zvýšit efektivitu svozů a rozvozů zásilek, a tím zvýšit zákaznickou spokojenost. Packeta aktuálně doručuje pro více než 49 000 e-shopů. Mobilní aplikaci Zásilkovna si stáhlo přes 8 000 000 uživatelů.

„Packeta v letošním roce i přes pokles celkového e-commerce trhu a dumpingových akcí ze strany konkurentů opět výrazně rostla a navýšila nejen svoji tržní pozici a obrat, ale také výrazně zvýšila ziskovost. Posílila tak opět svoji pozici jedničky v oblasti doručování zásilek na českém a slovenském trhu. Rok 2023 byl pro českou e-commerce opět velmi náročný a skončil s meziročním poklesem 6 %. Packetě se dařilo i přes cenovou válku ze strany konkurentů navýšit svoji tržní pozici prostřednictvím spolupráce se stávajícími klienty i akvizicí klientů nových. V loňském roce jsme poprvé v historii firmy překročili doručení 100 milionů zásilek ročně. Zároveň jsme investovali do produktů a navýšení kvality, do zákaznické spokojenosti a investovali do otevření nových dep, robotizace a automatizace procesů. Vyšší ziskovosti jsme i přes celoroční růst nákladových vstupů dosáhli nejen díky růstu tržeb a tržního podílu, ale především díky neustálému zvyšování efektivity, produktivity práce a hledáním úspor prostřednictvím vylepšováním a automatizace procesů. Naši aplikaci Zásilkovna, která dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější a nejstahovanější aplikace v zemi, využívá již 8 milionů uživatelů. Rok 2023 považuji za jeden z nejúspěšnějších v naší firemní historii, za což bych chtěla poděkovat všem našim více než 2 000 zaměstnanců v sedmi zemích,” komentuje výsledky Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta. „Očekávám, že i letošní rok bude náročný a těžko predikovatelný, ale trajektorie skupiny Packeta je zřejmá. Nadále posilovat naši pozici nejen v Česku, ale i na našich zahraničních trzích, kde působíme, rychleji expandovat a přinášet našim zákazníkům skvělé služby a produkty, které jim usnadňují život,“ dodává Simona Kijonková.

Zdroj: Packeta

Začátkem minulého roku skupina Packeta expandovala a otevřela svoji sedmou entitu Packeta Adriatic, která své působení započala na Slovinsku. V únoru spustila Packeta na všechny zákazníky novou službu podání zásilek přes Z-BOXy. Podání zásilky je jednoduché a stačí k tomu mobilní aplikace Zásilkovna, která umožňuje i sdílení zásilek s jinou osobou. V květnu loňského roku otevřela skupina Packeta své největší depo na Moravě, a to u Brna v Holubicích. Na celkové rozloze bezmála 12 000 m² se denně zpracuje až 120 000 zásilek. Packeta rovněž navýšila váhové limity zásilek, a to z 10 kg na 15 kg.

Během loňského roku zahájila skupina Packeta spolupráci s významnými e-commerce hráči. Od března začala skupina spolupracovat s online platformou Allegro.com. Čeští zákazníci tak mohou vybírat z milionů nabídek s doručením do Česka přes Packetu. Novými významnými partnery jsou dále například Kaufland Marketplace, Deichmann, Rossmann, IQOS, HUDY nebo waterdrop.

V závěru roku překonala skupina Packeta řadu rekordů. Za pouhý jeden den zpracovala více než 880 000 zásilek. V rámci Black Friday víkendu to bylo 1,6 milionů zásilek, což je oproti roku 2022 nárůst o 14 %.

Zdroj: Packeta

Skupina Packeta potvrdila kvalitu svých služeb a produktů vítězstvím v řadě prestižních soutěží. První místo obhájila v soutěži Nejdůvěryhodnější značka v kategorii Balíkové služby. Robotické třídičky PackMan, které Packeta spustila v říjnu 2021, se umístily na 2. místě v kategorii Nejlepší logistický produkt v soutěži The Best of Czech and Slovak Logistics. Zásilkovna obhájila zlato v anketě TOP Zaměstnavatelé v kategorii Doprava & Logistika, kterou pořádá Asociace studentů a absolventů. Zásilkovna se také zařadila do žebříčku TOP 3 nejoblíbenější značky Česka, který sestavuje poradenská firma KPMG na základě 50 000 hodnocení od zákazníků. Packeta získala 1. místo v soutěži Microsoft Awards 2022 v kategorii Apps Modernization & DevOps – za projekt automatizace procesu třídění zásilek. Aplikace Zásilkovna, která dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější aplikace v tuzemsku, zabodovala v soutěži AppParade a odnesla si cenu poroty v kategorii Runners. Díky nominacím zákazníků se i minulý rok Zásilkovna dostala mezi e-commerce jedničky českého internetu bojující o titul Křišťálová Lupa.

Zdroj: Reliant

Počet neplatičů v brněnské MHD se nemění; pokuty lidé častěji platí na místě kartou

Revizoři Dopravního podniku města Brna loni zkontrolovali přes 100 tisíc vozů a v nich přistihli téměř 45 tisíc cestujících bez platného jízdního dokladu. Přibližný průměr jeden černý pasažér na dva zkontrolované vozy tak zůstává v posledních letech stejný. Nemění se ani věková struktura neplatičů, nejvíce převládají mladí mezi 18-25 lety. Více lidí ale za pokutu platí přímo na místě kartou.

 

„Počet odhalených cestujících bez platného jízdního dokladu byl v loňském roce 44 789, což je sice o deset tisíc více než loni, ale také se nám podařilo provést více kontrol. Ve výsledku je tak počet neplatičů v brněnské MHD stabilní. Tyto cestující neodrazuje ani loňské zvýšení pokut, kterým jsme chtěli od přepravy bez jízdenky veřejnost odradit. Na pokutách tak neplatiči uhradili přes 32 miliónů korun, což je o 8,4 milionů více než v roce 2022,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. „Od frekvence kontrol neupustíme. Za službu, kterou využívám, je normální zaplatit,“ dodal.

 

Věková struktura neplatičů se nemění, stále vedou mladí cestující mezi 18-25 lety, kteří tvoří necelou čtvrtinu. Jejich poměr se ale v průběhu posledních deseti let mírně snižuje. V těsném závěsu za nimi se drží věková skupina 30-44 let, která tvoří 22 procent. Nejméně neplatících je mezi lidmi staršími 60 let.

 

 

Od května loňského roku DPMB navýšil pokuty z 800 korun do 5 pracovních dní a 1500 korun od 5 pracovních dní na 1000 korun, pokud cestující platí na místě, a 1500 korun, pokud přijde zaplatit později na pobočku. „Zřejmě i z tohoto důvodu vzrostl počet pokut uhrazených na místě ve voze. Cestující takto zaplatili 18 miliónů korun, z toho 12 miliónů kartou,“ řekl Vít Prýgl, vedoucí tarifního oddělení DPMB. Celková částka za vybrané a vymožené pokuty se meziročně zvýšila o 8,4 miliónů korun na více než 32 miliónů.

 

Rok Zjištění neplatiči Zkontrolované vozy Neplatičů na 1 vůz 1 neplatič na vozy
2020 43 270 96 153 0,45 2,22
2021 33 882 83 611 0,40 2,46
2022 34 401 78 965 0,43 2,29
2023 44 789 100 549 0,44 2,24

 

Stabilně nízký je i počet napadení revizorů. Od zavedení zvukového nahrávání pracovníků přepravní kontroly před 15 lety a rozšíření edukace revizorů, jak komunikovat s agresivním cestujícím, se počet napadení výrazně snížil a pohybuje se do deseti ročně. V roce 2023 DPMB zaznamenal dva případy s následnou pracovní neschopností. Jen pro srovnání – v roce 2008 jich bylo 30.

Zdroj: DPMB

Praha prodloužila připomínkování návrhu změn zón placeného stání

Praha prodloužila městským částem o dva týdny termín pro podání připomínek k návrhu reformy systému zón placeného stání. Původně měla končit lhůta včera, magistrát ji prodloužil do konce měsíce. Koalice bude poté ještě o úpravách systému jednat, první návrh proto zatím neobsahuje případné úpravy cen za parkování. ČTK to sdělil primátorův náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Zóny začaly fungovat v 90. letech a platí zejména v centru a širším centru města. Rezidenti za roční parkovací kartu platí 1200 korun.

Návrh úprav, který magistrát rozeslal městským částem začátkem loňského prosince, zahrnuje například celoměstské parkovací karty pro návštěvníky, možnost pro rezidenty platit méně za menší oblast povoleného parkování, umožnění měsíčních plateb nebo zvláštní povolení pro zásobování a pečovatele. Ruší přenosná parkovací oprávnění nebo parkování zdarma pro elektromobily. Rozsah zón by měl zůstat zachován.

Návrh nezahrnuje nové ceny, o kterých podle Hřiba bude vedení metropole ještě jednat. I když změny vychází z koaličního prohlášení, stále na nich podle náměstka nepanuje koaliční shoda. „Tu budeme hledat až po obdržení připomínek městských částí. Jedná se tedy o ‚živé‘ materiály, u kterých může dojít ke změnám. Také proto návrh reformy zón placeného stání zatím neobsahuje specifikaci cen, protože diskuse v koalici dosud nebyla ukončena,“ uvedl. Dodal, že jeho cílem je platnost reformy letos v říjnu.

Případné zdražení parkování se nelíbí opozičnímu zastupiteli a předsedovi magistrátního kontrolního výboru Ondřeji Prokopovi (ANO). „Jsem proti zdražení parkování v Praze. Pokud už by se mělo zdražovat, chci, aby peníze navíc šly do speciálního fondu na výstavbu parkovacích domů a zlepšení veřejného prostoru na sídlištích. Na sídliště totiž vedení Prahy roky zvysoka kašle,“ uvedl na facebooku.

Praha připravuje i zpoplatnění vjezdu do částí centra, které má mít formu vyhlášky, jejíž připomínkování magistrát rovněž prodloužil do konce ledna. Týkat se má Smetanova nábřeží a vybraných ulic v jeho okolí a části Malé Strany. Systém má být plně automatický a právně má být založen na takzvaném místním poplatku. Nepůjde tedy o mýto v pravém slova smyslu, neboť to nyní legislativa neumožňuje. Hlavním důvodem pro opatření je zlepšení průjezdnosti tramvají, které nyní v předmětných lokalitách nabírají kvůli automobilovému provozu zpoždění.

Zóny se v hlavním městě v moderní podobě poprvé zavedly v roce 1996 v části Prahy 1, kde se snaha o regulaci dopravy objevila už v roce 1982. Následně se rozšířily a fungují v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 13, 16 a 22. Na parkovném vybere magistrát ročně kolem půl miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Silničáři kontrolují klouby části chátrajícího Libeňského mostu přes Vltavu

Silničáři v Praze aktuálně provádějí prohlídku části chátrajícího Libeňského mostu vedoucího přes Vltavu. Na mostě se uskutečňuje také kontrola kloubů endoskopickou metodou. Cílem je zkontrolovat jejich stav. ČTK to řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr, pilířů. Důvodem kontroly je porucha kloubů, ke které došlo v části nad Rohanským ostrovem, na takzvaném inundačním mostě, kde je zřejmě poškodil mráz. Tato část mostu je od čtvrtka minulého týdne zcela uzavřena.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty a byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928. Most nebyl nikdy opravován a je ve velmi špatném stavu.

„Dnes jsme přistoupili ke kontrole rovněž na mostě přes Vltavu, neboť se jedná o stejný typ konstrukce jako na inundačním mostě,“ řekla Lišková.

Výsledky kontroly kloubů z mostu přes řeku, stejně jako z dalších jeho částí, dostane na stůl nově ustavená rada monitoringu složená z projektantů, odborníků z Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně, zástupců TSK a zhotovitele. Rada zasedne v pondělí a všechny informace posoudí a rozhodne o dalším postupu. TSK v současné době projektuje konstrukci, která by mohla inundační most podepřít. Také k ní se rada vyjádří.

Na závadu na inundačním mostě přišli silničáři při geodetických měřeních obloukové konstrukce a monitoringu kloubů ve vrcholu oblouku mostu. Jedná se o samostatný oblouk na Rohanském ostrově. Odborníci zjistili, že nosné kovové desky zajišťující funkčnost celého systému jsou mimo svoji správnou polohu a zároveň dochází k drcení betonu nosných prvků.

Přes most v celé jeho délce nejezdí tramvaje a na inundační most, který slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní, nesmějí ani chodci, cyklisté a automobily. Most přes Vltavu uzavřen není. Uzavřený úsek mohou chodci a cyklisté obejít po lávce ke komplexu Dock a Štorchovou ulicí po rampě na most.

Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčová (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním Libeňského mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale rozhodli o opravě. Konsorcium firem, které most opraví, vede společnost Metrostav TBR a tvoří jej ještě mateřský Metrostav a projekční firmy SATRA a SHP. Práce by podle dřívějšího vyjádření ředitele TSK Jozefa Sinčáka mohly začít na jaře 2025.

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku loni stoupla o 14,8 % na zhruba 1,4 milionu vozů

Výroba osobních aut v Česku loni vzrostla o 14,8 procenta na 1,397.816 vozů, a téměř se tak dostala na předkrizové hodnoty. Nejlepší výsledek za poslední čtyři roky podpořila produkce vozidel s elektrickým pohonem, která stoupla o 34 procent na rekordních 180.887 elektromobilů a hybridů, tedy 13 procent z produkce. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Výrobu loni podle prezidenta sdružení Martina Jahna nepříznivě ovlivnily rusko-ukrajinský i izraelsko-palestinský konflikt, vysoké ceny energií, dlouhodobě neuspokojivá situace na trhu práce či výpadky a volatilita v dodavatelských řetězcích, které byly zejména v jarních a letních měsících. Sílila také zahraniční konkurence, zejména z Asie.

Pro zákazníky je podle sdružení rovněž dobrou zprávou dohoda na realističtější podobě emisní normy Euro 7, která umožní déle zachovat nabídku dostupných modelů vozidel. „Jakkoli s řadou výzev budeme muset pracovat i nadále, jsem přesvědčen, že stejně jako v roce 2023, tak i v roce letošním bude český autoprůmysl opět zastávat pozici motoru české ekonomiky a jednoho z nejinovativnějších průmyslových odvětví,“ uvedl Jahn.

Největší domácí automobilka Škoda Auto zvýšila produkci o 24,8 procenta na 864.889 automobilů. Z toho téměř 90 procent vyvezla. Škoda loni vyrobila 86.732 elektromobilů a 22.103 plug-in hybridů, což představuje podíl 12,6 procenta na celkové produkci.

Výroba v nošovickém závodě automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech v minulém roce stoupla o 5,6 procenta na 340.500 vozidel. Z toho bylo 43.839 aut na čistě elektrický a 28.213 vozů na plug-in hybridní pohon. Celkově tak elektrické vozy vyrobené v Nošovicích tvořily 21,2 procenta z tuzemské produkce značky.

Kvůli pozastaveným subdodávkám výrobních komponent v jarních a letních měsících vyrobila kolínská Toyota loni 192.427 automobilů, což je o zhruba 10.000 méně než v předchozím roce.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, v roce 2023 vyrobila 1432 aut, tedy o 85 víc než v roce 2022. Znamená to nárůst o 6,3 procenta.

Výroba autobusů zaznamenala meziroční pokles o 1,3 procenta na 5253 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco Czech Republic bylo vyrobeno 4741 autobusů, libchavský SOR dodal na trh 492 autobusů a společnost KHMC vyrobila 20 minibusů.

Také tradiční výrobce motocyklů Jawa Moto vykázal meziroční pokles výroby způsobený objednávkovým charakterem produkce a nasycením trhu v roce 2022. V lednu až prosinci roku 2023 sjelo z výrobní linky tuzemské značky 755 motocyklů, což je o 53,5 procenta meziročně méně.

Zdroj: ČTK

Nové otázky pro autoškoly se zaměřují na dodržování bezpečné vzdálenosti a rizikové situace

Reagovat na změny v zákonu o silničním provozu, ale také přimět uchazeče o řidičské oprávnění pochopit pravidla silničního provozu a naučit je správně vyhodnocovat krizové situace. To je cílem nových otázek, které zástupci Ministerstvo dopravy, Asociace autoškol ČR a Policie ČR představili na tiskové konferenci. Žáci autoškol se s novými otázkami setkají od 10. března letošního roku.

O řidičské oprávnění žádá ročně přibližně 120 tisíc zájemců. Od 10. března 2024 na ně při skládání závěrečné teoretické zkoušky v autoškole čeká 45 nových otázek. „Rizikové situace, novinky od 1. ledna 2024, bezpečná vzdálenost mezi vozidly i jízda v jízdních pruzích a připojování se. To jsou témata pro nové otázky v autoškolách, se kterými se uchazeči o řidičské oprávnění budou setkávat již od března letošního roku. Zaměřili jsme se na oblast aktuálních legislativních změn a témata, ve kterých se chybuje,“ říká Milan Janda z Ministerstva dopravy.

Nedodržení bezpečného odstupu je jednou z častých příčin nebezpečných situací na silnicích. Proto jsme společně chtěli, aby se v nových otázkách objevily i ty nejdůležitější změny od Nového roku. A mezi ně právě patří i upravená značka ukazující řidičům, jak si tuto bezpečnou vzdálenost mezi vozidly správně udržet,“ říká jeden z tvůrců nových otázek Pavel Fiala z Policie ČR.

Pětatřicet nových otázek bude statických, deset dynamických. Dynamické otázky s krátkými videosekvencemi vycházejí z projektu „Hazard Perception“, tedy vnímání rizik. Je to směr, kterým se moderní země ubírají při vzdělávání řidičů. „Tyto otázky se věnují třeba rizikovému chování nebo průjezdům křižovatek. Funguje to velmi jednoduše. Nejprve je položena otázka, následuje video a poté mohou účastníci zkoušek zaškrtnout správnou odpověď z variant, které jim budou nabídnuty,“ říká místopředseda Asociace autoškol ČR Jiří Novotný.

Kompletní sada v současné době obsahuje přes 1 000 otázek a jejich počet průběžně narůstá. Cílem je dostat se minimálně na 1 500, což je standard uplatňovaný například v Německu. Změny pokračují druhým rokem a přibližně jednou za čtvrt roku přibývá několik desítek nových zadání. „Důvod postupného přidávání po desítkách otázek je prostý. Mění se některá pravidla, dopravní značky a je třeba více a lépe testovat a komunikovat problematická témata, jako například bezpečnou vzdálenost a tak dále,“ uvádí předseda Asociace autoškol ČR Aleš Horčička.

Kompletní sadu nových otázek najdete na webu noveotazky.cz nebo na portálu hazardperception.cz, kde jsou navíc jednotlivé situace rozebrané z pohledu platných předpisů.

Všechny otázky si již může procvičovat i veřejnost a se zvyšováním povědomí o novinkách či správném řešení dopravních situací může pomoci i připravovaný seriál vybraných otázek na sociálních sítích ministerstva.

Zdroj: MDCR

Návrh zálohového systému v novele obalového zákona pomůže ČR k přechodu na cirkulární ekonomiku

Systém záloh na PET lahve a plechovky navržený v novele obalového zákona je dobrou zprávou pro cirkulární ekonomiku v Česku. Staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje.

Je přesto přirozené, že se v meziresortním připomínkování sešlo mnoho připomínek. Ty odrážejí dlouhodobou debatu mezi zainteresovanými stranami i dílčími zájmy jednotlivých aktérů. Přesto, že se v řízení objevilo mnoho postřehů, které navrhovaný systém pomohou vylepšit, velká část je však postavena na dezinformacích.

„Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly také v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na dezinformacích,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Současný systém třídění nesplní cíle

Nepravdivou informací je například skutečnost, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z petek nové petky a z plechovek nové plechovky.

Zdražení nápojů nehrozí

Stejně tak není pravdivé tvrzení, že dojde ke zdražení celé řady výrobků. „Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí,“ vysvětluje Havligerová. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích.

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Zavádějící je také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. „Prodej lahví ve skutečnosti tvoří příjem třídících linek. V rozpočtech obcí se tak přechod na systém záloh v nejlepším případě projeví v podobě slevy za jejich vytřídění. Podle veřejně dostupných propočtů MŽP naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací,“ uvádí Havligerová.

Digitální platby nezajistí cirkularitu obalů

V připomínkách také zaznívá opomenutí tzv. digitálních záloh. „Digitálním vylepšením se nebráníme, nicméně je potřeba inspirovat se tím, co jinde dobře funguje. Digitální zálohy nejsou nikde ozkoušené. Několik malých testů vybraných částí těchto systémů již napříč Evropou proběhlo, žádný však nepotvrdil funkčnost této myšlenky,“ říká manažerka Iniciativy pro zálohování. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100 000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a navíc testují pouze spotřebitelskou část. Digitální zálohy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, v které velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro některé části populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu, navíc pro některé typy obalů technologie ani nejsou k dispozici.

Snížení uhlíkové stopy potvrzují studie

Kritici zavedení systému také tvrdí, že zavedení systému navýší uhlíkovou stopu těchto obalů. Pravda je však zcela opačná. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Nesplníme cíle SUP

V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů díky diskutovanému návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu. To stále není schválené a je otázka, zda k tomu vůbec dojde. „Stále tu máme směrnici o jednorázových plastech a 90% míry sběru do roku 2029, které bez ohledu na výsledek těchto debat musíme dosáhnout. My chceme především změnit současný neefektivní systém třídění, v kterém je recyklace plastu pouze 42 %. Chceme, aby cenný materiál nekončil na skládkách, ale aby byl opakovaně využíván do nových lahví. A navíc, jde nám tady pouze o plnění nějakých cílů na nezbytné minimum nebo chceme žít v čistší krajině bez odpadků, aniž bychom plýtvali materiálem, který následně  vyhodíme na skládky?“ ptá se Havligerová.

„Takovýchto zavádějících informací je v připomínkách mnoho. Je ale především potřeba připomenout, že Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváří. Potřebuje skončit s praxí, kdy většina nápojových obalů končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití. Zálohový systém funguje již v 15 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout 90% sběru použitých obalů. Navíc umožní, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. A dodává: „Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. To přispívá k materiálové bezpečnosti a výrobcům snižuje riziko nedostatku obalů, které například během pandemie, z důvodu narušených dodavatelských řetězců, nebylo neobvyklé.“

Podle Iniciativy pro zálohování návrh zákona staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému bude ČR schopno do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní například ve Skandinávii, Pobaltí, na Slovensku nebo nově od letošního ledna i v Maďarsku. Systém bude tak, jak je běžné i v dalších evropských zemí, fungovat na neziskovém principu. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

Zdroj: Reliant

SD a Nové Strašecí budou jednat o možné přípravě protihlukové stěny u D6

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Nové Strašecí budou jednat o stavbě protihlukové stěny u dálnice D6 poblíž internátu ve Sportovní ulici. Měření hluku v roce 2022 ukázalo, že jeho limity nejsou překročené. V budoucnu by ale podle studie mohl hluk v noci limity překračovat. Vedení novostrašecké radnice loni v říjnu od ŘSD obdrželo informaci, že by stěna měla vzniknout do tří let. Letos v lednu ŘSD městu sdělilo, že stěna nebude, řekl ČTK starosta Nového Strašecí Karel Filip (Naše město). Jiří Veselý z ŘSD ČTK řekl, že možná budoucí příprava protihlukové stěny bude předmětem jednání se zástupci města.

Měření hluku v Novém Strašecí uskutečnilo ŘSD v červnu 2022 na třech místech. Výsledky neukázaly překročení limitů. Možné překračování hodnot v noční době u studentského bydlení v areálu učiliště v ulici Sportovní stanovila akustická studie výhledového stavu provozu v roce 2042. „Byl tedy proveden teoretický návrh protihlukové stěny pro ochranu zejména tohoto objektu,“ popsal Veselý.

Filip chce jednat s vedením ŘSD, o schůzku už požádal písemně. Internát je sice dálnici nejblíže, ale na hluk si stěžují i obyvatelé u přilehlých ulic. „Máme tady i historickou petici,“ doplnil místostarosta města Jan Bureš (Město pro rodinu). Starosta poukázal mimo jiné na to, že hluková stěna stojí třeba u bývalé hospody Farma, kde je jeden dům, nebo u chatové oblasti Bucek. Starosta se také obává toho, že rozhodnutí ŘSD ovlinil i fakt, že se minulý rok zvyšovaly hranice limitů hluku.

Zdroj: ČTK

Plzeňský dopravní podnik koupil loni vozy za 638 mil. Kč, hlavně velké tramvaje

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) nakoupily loni vozidla za 638 milionů korun. Hlavní loňskou dodávkou bylo deset tramvají Škoda 40T v ceně 550 milionů korun. Letos a příští rok odebere městský podnik dalších deset vozů Škoda 40T za 680 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí PMDP René Vávro. Na letošní rok má podnik kontrakty na vozidla MHD v celkové výši 786 milionů Kč.

„Loni jsme ještě převzali od výrobce dva dvanáctimetrové trolejbusy Škoda 26Tr v ceně 32 milionů korun, tři (polské) autobusy Solaris Urbino 18 New za 25 milionů, čtyři (české) autobusy SOR NS 12 v ceně 24 milionů korun, které zařadíme do plného provozu tento měsíc,“ uvedl mluvčí. Dopravní podnik dále koupil dva japonské midibusy Isuzu Novo Citi Life za necelých sedm milionů korun.

„Letos má výrobce tramvají v plánu zahájení dodávky deseti vozů Škoda 40T v ceně 680 milionů. Tato dodávka bude dokončena v roce 2025,“ řekl mluvčí. PMDP má dále objednaných šest autobusů Solaris Urbino 18 New v ceně 50 milionů korun, dva trolejbusy Škoda 26Tr za 32 milionů korun a čtyři autobusy SOR NS 12, za něž zaplatí 24 milionů Kč.

Největší dodávkou posledních let byly loni i letos velkokapacitní tramvaje Škoda 40T z dílen Škody Transportation, součásti Škody Group. „Z plánované dodávky máme dvě předsériová vozidla a deset z první série. Na konci letošního roku bude zahájena dodávka posledních deseti vozidel druhé série tohoto typu, dokončena má být do června 2025. Jejich převzetím bude smlouva na dodávku tramvají naplněna,“ dodal Vávro.

První dva vozy Škoda 40T jezdí v Plzni od října 2021 a v provozu se podle něj osvědčily. Obousměrné tramvaje jsou důležité hlavně při výlukách a dalších mimořádnostech. Podle šéfa PMDP Jiřího Ptáčka jsou tříčlánkové vozy, označované také ForCity Smart, stoprocentně nízkopodlažní, klimatizované a v porovnání s ostatními vozy výrazně tišší. Pojmou nejvíce cestujících z vozového parku firmy.

Tramvaje, jichž má podnik přes 100, přepraví v Plzni přes 40 procent cestujících. PMDP ročně převezou na všech třech trakcích přes 110 milionů lidí. Plzeň loni v březnu otevřela novou tramvajovou vozovnu na Slovanech za 1,8 miliardy Kč. Nahradila původní areál z roku 1943, který byl dlouho v havarijním stavu a byl postaven pro tramvaje s třetinovou hmotností, než mají současné dvakrát delší vozy.

První tramvaje vyjely v Plzni v červnu 1899, kdy měly depo v Cukrovarské ulici, blíže centru.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář