Domů Blog Strana 323

Vodík v ČR v roce 2023: Klíčová evropská i národní legislativa, nové plničky, elektrolyzér či testy autobusu

  • EU: Do r. 2030 má v ČR vzniknout na každých 200 km hlavní dálniční sítě TEN-T plnicí stanice pro nákladní automobily a min. 1 plnicí stanice v každém krajském městě, zároveň se má v ČR v dopravě a průmyslu spotřebovávat 20 tisíc tun vodíku
  • ČR: MPO zahájilo práce na aktualizaci Vodíkové strategie České republiky, v r. 2024 plánuje vydat aktualizovanou verzi Národního akčního plánu čisté mobility
  • ČR: Otevřena jedna neveřejná a dvě veřejné vodíkové plnicí stanice a spuštěn první větší 230kW elektrolyzér v Napajedlech;
  • ČR: Více než polovina z 11 plánovaných českých elektrolyzérů je ve fázi finálního investičního rozhodnutí

V roce 2023 došlo k výraznému posunu v oblasti vodíku na evropské úrovni. Evropská komise v únoru vydala legislativu osvětlující metodologii výroby obnovitelného vodíku na území Evropské unie. Projekty zaměřující se na výrobu obnovitelného vodíku elektrolýzou vody tak konečně dostaly do ruky nápovědu, jak docílit toho, aby byl vodík opravdu zelený.

Rok 2023 se zároveň nesl ve znamení postupného uzavírání legislativy z balíčku Fit for 55, která nově vyžaduje po členských státech rozvíjet kapacity výroby a spotřeby obnovitelného vodíku v sektorech průmyslu a dopravy.

 

Legislativa EU upřesnila roli vodíku při dekarbonizaci, v energetice či dopravě

Z balíčku Fit for 55 je důležité zmínit například červencovou finalizaci nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR). Ta podněcuje státy každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) postavit plnicí stanice o kapacitách vhodných pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy do konce roku 2030. Nařízení zároveň požaduje, aby minimálně 1 plnicí stanice stála v každém krajském městě ČR.

Dalším klíčovým unijním právním textem, který byl přijat v říjnu 2023, je aktualizovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED3). Ta zavádí povinné cíle v oblasti spotřeby obnovitelného vodíku v dopravě a v průmyslu. To si vyžádá do roku 2030 spotřebu minimálně 20 tisíc tun vodíku na území České republiky, tedy přibližně 1/5 současných výrobních kapacit šedého vodíku.

V říjnu také došli legislativci ke shodě na nařízení ReFuelEU Aviation, které vyžaduje po leteckých dopravcích využívat od roku 2030 asi 1,2 % syntetických leteckých paliv. Syntetická paliva se vyrábí z obnovitelného vodíku, a tak přímo přispívají rozmachu jeho výrobních kapacit.

Na úplný závěr roku, konkrétně na konci listopadu a v prosinci, došly členské státy Evropské unie, Evropský parlament a Evropská komise ke shodě nad finálním zněním dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Ten mimo jiné stanovuje definici nízkouhlíkového vodíku a zplnomocňuje Komisi vytvořit metodologii podobnou té, kterou známe u obnovitelného vodíku. Vzniknout má do poloviny roku 2025. Balíček řeší i otázky vlastnictví distribučních a přepravních soustav (unbundling), jako také povinné možné minimum 2 % vodíku v přepravních soustavách zemního plynu na přeshraničních propojovacích bodech nebo vytvoření nezávislé evropské platformy provozovatelů vodíkových sítí, která bude sdružovat přepravce vodíku.

Transpozice zmiňovaných evropských právních předpisů by měla proběhnout v průběhu dvou až tří let.

Evropská unie na konci listopadu 2023 taktéž spustila svou vůbec první aukci na provozní podporu obnovitelného vodíku z Inovačního fondu, od které si slibuje získat reálný přehled o cenách obnovitelného vodíku na území Evropy.

 

Nejen palivo. Vodík v české legislativě nově ukotven i jako energetický plyn

V České republice se rozvoj vodíkových projektů pomalu, ale jistě rozbíhá. V průběhu roku 2023 došlo k vyjasnění podmínek, za kterých je možné financovat projekty výroby vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, a to konkrétně z Modernizačního fondu a Fondu spravedlivé transformace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo začátkem roku 2023 práce na aktualizaci Vodíkové strategie České republiky, která doznala výrazných změn. Mezi nimi je například jasný záměr podpory obnovitelného, potažmo nízkouhlíkového vodíku a předpokládané sektory, kde vidí Česká republika pro vodík největší potenciál, a to z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování konkurenceschopnosti. Strategie nově také pojmenovává akce, které je nutné podniknout v průběhu příštích let. Mezi ně patří například rozjezd podpory výroby obnovitelného vodíku z Modernizačního fondu, komplexní ukotvení vodíku jako energetického plynu v české legislativě v návaznosti na transpozici unijní legislativy a podporu spotřeby vodíku v sektorech průmyslu a dopravy například výstavbou plnicích stanic. Finální schválení strategie se očekává na začátku roku 2024.

V roce 2024 počítá MPO rovněž s vydáním aktualizované verze Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM), který poodkryje, jak vidí sektor dopravy a jeho dekarbonizaci Česká republika v průběhu příštích let.

V národní legislativě se podařilo v létě 2023 ukotvit vodík coby energetický plyn, podobně jako je v ní již ukotven zemní plyn. Vodík tak dnes zná jak energetický zákon, tak zákon o pohonných hmotách. Znamená to, že vodík je dle českého právního řádu již oficiálně nejen palivem, ale zároveň i energetickým plynem. Přesto je nutné zmínit, že komplexní přístup k vodíku přinese až transpozice dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny a směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Českou republiku ještě čeká reforma uspořádání trhu EU s elektřinou, jejíž výsledná podoba bude muset být transponována v podobný čas jako reformy spojené s vodíkem. Rok 2024, 2025 a 2026 tak budou z legislativního hlediska mimořádnými roky a Česká republika by se na transpozici měla adekvátně připravit.

 

V Česku vznikly nové plnicí stanice i první větší elektrolyzér

V roce 2023 Orlen Unipetrol otevřel první 2 veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově. Současně společnost ČEPRO spustila další neveřejnou stanici v Mstěticích u Prahy. Počet neveřejných plnicích stanic tak vzrostl na celkem 5. V říjnu 2023 pak společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW.

Vedle infrastrukturních projektů testuje Dopravní podnik hlavního města Prahy od léta vodíkový autobus od společnosti Škoda Electric. Dopravní podnik Ostrava opětovně vyhlásil tendr na novou plnicí stanici na Hranečníku, a Dopravní podnik Ústí nad Labem se společností Spolchemie pokročil u projektu na dočišťování a dodávání vodíku do plánované stanice v Ústí nad Labem.

 

Řada českých vodíkových projektů míří do finále

Podle dotazníkového šetření HYTEP je nadpoloviční většina z 11 chystaných projektů vodíkových elektrolyzérů již za fází finálního investičního rozhodnutí. Většina z nich se zaměřuje na odbyt vodíku v oblasti mobility a mají výkon o stovkách kW. Například projekt elektrolyzéru společnosti ČEZ v Mníšku pod Brdy nabídne i plnicí stanici pro flotilu přibližně 10 vodíkových autobusů obsluhujících část Středočeského kraje.

Rok 2024 přinese finalizace Vodíkové strategie ČR, vypsání nových výzev na podporu výroby obnovitelného vodíku z Modernizačního fondu v rámci programu GreenGas, či další dotační výzvy na pořízení plnicích stanic v gesci Ministerstva dopravy. Započnou také práce na transpozici unijních směrnic a má být dokončena finalizace Národního klimaticko-energetického plánu, který potvrdí roli vodíku v procesu dekarbonizace ČR.

Autor: Mgr. Jan Sochor, senior analytik rozvoje vodíkového hospodářství
Zdroj: Česká vodíková technologická platforma HYTEP

Ředitelství silnic a dálnic zprovozňuje obchvat Bludova na silnici I/44

Ředitelství silnic a dálnic zprovozňuje obchvat města Bludov na silnici I/44. Stavba je jednou z částí kapacitního napojení Šumperska na dálnici D35. V rámci stavby bylo mimo jiné postaveno 21 mostů o celkové délce 1,2 kilometru a dvě mimoúrovňové křižovatky.

 

„Silniční obchvat obce Bludov na Šumpersku leží na hlavním tahu silnice I/44, který vede ze střední části Olomouckého kraje do turisticky atraktivních Jeseníků a dále do Polska. Obcí Bludov denně projíždí až 14 tisíc aut, což znamená značné zatížení pro obyvatele obce nejenom z hlediska bezpečnosti provozu, ale také z pohledu zhoršeného životního prostředí co do hlučnosti a prašnosti,. Díky novému obchvatu se jim nyní výrazně uleví,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Napojení města Šumperk na dálnici D35 prostřednictvím kapacitní čtyřpruhové komunikace se skládá z pěti staveb. Aktuálně jsou tři z nich již v provozu, u zbývajících dvou probíhá investorská příprava.

„Jedná se o čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, která je v celé své délce vedena mimo zastavěné území a výrazně tak přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu mezi městy Zábřeh a Šumperk. Stavba byla oproti původnímu termínu urychlena o měsíc. Celý obchvat Bludova bude zkompletován v příštím roce, kdy zprovozníme stavbu I/11 Postřelmov – Chromeč, která obchází Bludov z jihozápadu. V delším horizontu je v plánu také obchvat Šumperka, aktuálně na stavbu zpracováváme technickou studii,“ představil nový obchvat generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

 

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 242,7 kilometrů nových staveb. Jedná se o 184,1 km dálnic a 58,6 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 110 km dálnic a silnic I. třídy.

 

Název stavby Délka Aktuální stav
I/44 Bludov, obchvat 5,6 km v provozu
I/44 Postřelmov, obchvat 3,2 km v provozu
I/44 Zábřeh, obchvat 6,0 km v přípravě, předpoklad zahájení stavby je v roce 2026
I/44 Vlachov – Rájec 2,9 km v provozu
I/44 Mohelnice – Vlachov 3,8 km v přípravě, předpoklad zahájení stavby je v roce 2027
Celkem 21,5 km

 

 

I/44 Bludov, obchvat

  • délka: 5,6 km
  • kategorie: S 21,5/100
  • počet všech stavebních objektů: 130

Zhotovitel: Strabag, M – Silnice
Nabídková cena stavby: 2 323 mil. Kč bez DPH
Termín realizace: 2021 – 2023
Infoleták ke stavbě: Zde
Vizualizace stavby: Zde

Projekt byl spolufinancován v rámci Operačního programu Doprava 2014 – 2020 z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Zdroj: ŘSD

Smurfit Kappa představuje novou udržitelnou fólii Bag-in-Box

Smurfit Kappa vyvinul recyklovatelnou fólii, která nahrazuje především nylon, který se běžně používá ve výrobcích bag-in-box obalů, zejména v USA. Tyto BIB jsou nejčastěji využívány jako typ průmyslových obalů či i velkokapacitních obalů pro některé typy potravin.

 

Nylonové sáčky se často používají v balení bag-in-box u produktů, které vyžaduje zvláštní ochranu. Mezi takové produkty patří například motorový olej, detergenty nebo velké průmyslové sáčky na potraviny.

 

PE s vlastnostmi nylonu

Smurfit Kappa Bag-in-Box vyvinul polyetylenovou fólii, která má podobné

vlastnosti jako nylon, pokud jde o pevnost a odolnost, ale na rozdíl od nylonu je recyklovatelný.

Massimiliano Bianchi, COO Smurfit Kappa Bag-in-Box, uvedl: „Naše nové Lx

polyetylenová fólie jsou pro udržitelnost naší planety mnohem lepší, protože polyetylen je v současnosti v sektoru flexibilních obalů považován za nejlépe a nejšetrněji recyklovatelný plast.“

 

Udržitelná alternativa

V podobě Lx PE nabízí Smurfit Kappa udržitelnou alternativu, bez kompromisů v oblasti kvality, spolehlivosti a bezpečnosti. Tato inovativní fólie může nahradit nylon používaný v mnoha různých typech sáčků. Materiál se pyšní konzistentními vlastnostmi bez ohledu na aplikaci či technologické požadavky.

Polyethylen Lx je současným nejnovějším přírůstkem do širokého portfolia Smurfit Kappa Bag-in-Box

Zdroj: ČTK

Jak firmy posílí pracovní kapacity umělou inteligencí?

Většina vrcholových manažerů nechápe, jak vlastně umělá inteligence (AI) funguje, ale 40 % z nich plánuje využívat generativní AI (jako ChatGPT) k řešení nedostatku pracovních kapacit, uvádí průzkum společnosti Kaspersky mezi 2 000 evropskými manažery.

Téměř všichni (95 %) respondenti často diskutují o využití AI ve firmách, přestože 91 % z nich přiznalo, že potřebuje lépe pochopit, jak tato technologie funguje a co se děje se zadanými daty.

Při zavádění nových technologií čelí firmy překážkám jako jsou vysoké náklady a nejistá návratnost investic. Generativní AI (Gen AI), přitahuje zájem vedoucích pracovníků pro nižší nároky na implementaci a řešení provozních problémů. Přestože existují obavy z úniku dat, 50 % manažerů plánuje automatizovat běžné úkoly zaměstnanců a 44 % chce začlenit AI do svých rutinních činností.

Obavy z nedostatku pracovních sil vedou k přijímání Gen AI jako prostředku ke zvýšení kvalifikace a pracovního výkonu. Vysoké manažerské pozice věří v její schopnost překlenout mezery v produktivitě IT, marketingu a administrativy.

David Emm, hlavní bezpečnostní výzkumník společnosti Kaspersky, poukazuje na pomalé přijímání znalostí o umělé inteligenci (AI) a nedostatečná pravidla v podnicích jako hlavní rizika při rychlé implementaci AI. Přestože generativní AI usnadňuje dokončování úkolů náročných na zdroje, existuje riziko neopatrného zveřejnění citlivých dat. Emm srovnává současnou situaci s trendem BYOD (Bring Your Own Device) před deseti lety, kdy IT oddělení nestíhala zavádět potřebná zabezpečení. Obavy se týkají zejména toho, že zaměstnanci mohou v dobré víře používat nástroje Gen AI ke zvýšení produktivity, ale jakmile se data dostanou do AI systémů, překročí hranice firemního prostředí a mohou být zneužita. Toto riziko ztěžuje zavření „Pandořiny skříňky“, která se otevřela v důsledku rychlého šíření AI ve firmách. Emm zdůrazňuje, že jednou propuštěná data do AI platforem již nelze vrátit zpět a je nutné přijmout dodatečná opatření pro ochranu duševního vlastnictví.

Někteří manažeři jsou skeptičtí ohledně AI a její budoucnosti. Více než čtvrtina (26 %) uvedla paralely s platformami, které nesplnily vysoká očekávání, jako například nedávno spuštěná aplikace Threads společnosti Meta. Gen AI považují jen za další „módní výstřelek”, který „bude soupeřit o dominanci a pak stejně rychle odumře“. Dlouhodobý dopad AI na provoz firem ukáže až čas, ale protože respondenti zároveň uvedli, že zaměstnanci již automatizují některé každodenní úkoly, jako je například generování obsahu e-mailů (49 %), je zřejmé, že tento trend pravděpodobně v dohledné době nezmizí.

Emm dodává: „Jestliže existuje snaha delegovat kritické činnosti a funkce na Gen AI, je nezbytné, aby vrcholový management nejprve získal hlubší znalosti o procesech správy dat, včetně toho, jaká data mohou či nemohou být použita k tréninku těchto systémů. Gen AI přináší firmám zřetelné výhody, stejně jako u mnoha jiných bezpečnostních rizik je ale klíčové dostatečné vzdělávání pracovníků. Spolupráce s odborníky na kybernetickou bezpečnost a rizika pak pomůže vytvořit prostředí, v němž lze Gen AI používat bezpečně, spolehlivě a produktivně. Gen AI nabízí i přes možná rizika některé skutečně úžasné příležitosti ke zlepšení pracovních postupů, například v oblasti kybernetické bezpečnosti. Firmy však musí zajistit dostatečnou prevenci, protože uniklá citlivá data, podobně jako vyřčené slovo, již nelze vrátit zpět.“

Zdroj: Reliant

Jízdní řády a trasy některých linek v Ostravě se od 2. ledna změní

Jízdní řády a trasy některých autobusových a trolejbusových linek v Ostravě se od 2. ledna změní. Na trolejbusových linkách skončí provoz podle takzvaných zvláštních jízdních řádů. Dopravní podnik Ostrava o tom informoval na svých internetových stránkách. Tramvajových linek se změny nedotknou.

U autobusů a trolejbusů se podle podniku obecně změní jízdní doby a časové polohy spojů. Největší změny se týkají linek číslo 38 a 107. Autobusová linka 38 bude zkrácena a nově bude jezdit po trase Hranečník – STAV-IZOL – Nová huť Zářičí – Bartovice, Pod Tratí – U Plodiny – Václavek – Podzámčí – U Statku – Radova – Bartovice, Ještěrka. Trasy linky 107, na které budou jezdit parciální trolejbusy, se naopak prodlouží. Z terminálu Hranečník bude jezdit přes Olšák až na zastávku Bartovice, Ještěrka.

Na zastávku Dělnická v Porubě budou nově jezdit i autobusy číslo 43 a 45. Autobusová linka číslo 99 bude po ukončení revitalizace Tylova sadu znovu jezdit na zastávku Hladnov v ulici M. D. Rettigové ve Slezské Ostravě. Vrátí se tak na svou standardní trasu s konečnou a nástupní zastávkou Hladnov. Zastávka Heřmanice, pošta ve Slezské Ostravě nově ponese jméno Heřmanice, pivovar.

Přehled všech změn a kompletní jízdní řády jsou na internetových stránkách dopravního podniku.

Zdroj: ČTK

Praha umožní naloďování v centru, ale náplavky zůstanou kvůli počasí zavřené

Díky zlepšení situace na tocích Praha umožní od středečních 08:00 opět nástup a výstup z lodí v centru města. Náplavky ale ještě zůstanou kvůli vzedmutým hladinám zavřené. V tiskové zprávě to včera odpoledne oznámil magistrát. Počet toků, na nichž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) evidoval některý z povodňových stupňů, včera postupně klesal. V Praze už nebyl po 17:00 povodňový stupeň na žádném místě.

Kvůli situaci na tocích, které v posledních dnech rozvodnilo tání sněhu, dnes odpoledne znovu zasedl Povodňový orgán hlavního města Prahy. „Nyní to vypadá, že se situace uklidňuje, proto přistupujeme k prvnímu drobnému rozvolnění a od zítřejšího (středečního) rána umožníme nástup a výstup do lodí na Dvořákově nábřeží,“ oznámil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). S ohledem na plánované upouštění vodních nádrží na Vltavě, kdy bude podle města průtok Vltavy opět zvýšený, ale všechna ostatní opatření zůstávají v platnosti.

Ačkoli tedy budou moci klienti lodních plaveb na Dvořákově nábřeží nastoupit do lodí, či vystoupit, tato náplavka i všechny ostatní v Praze 1, 2 a 5 nadále zůstanou uzavřené pro pěší i vozidla. Cestující z lodí se proto ani na Dvořákově nábřeží nebudou moci déle zdržovat. „Na některých místech na náplavce, zejména na Rašínově nábřeží, se totiž voda vylévá z břehů a tvoří se zde laguny,“ doplnil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Kromě uzavření náplavek vedení města preventivně v pondělí kvůli vysokým hladinám toků zastavilo provoz přívozů a nechalo uzavřít protipovodňová vrata na Čertovce. Podle meteorologů většina hladin rozvodněných toků už dnes kulminuje, či mírně klesá. Dnes dopoledne byl podle údajů na webu ČHMÚ povodňový stupeň v Praze pouze na jednom místě – na Botiči v Petrovicích, a to jen na nejnižším, prvním stupni. Vpodvečer ústav neevidoval povodňový ústav na žádném místě ve městě.

Zdroj: ČTK

Hranice od ledna zjednoduší parkování v centru, platit se bude QR kódem

Hranice na Přerovsku od ledna zjednoduší řidičům parkování v centru města. Zaplatit jej budou moci pomocí QR kódu, aniž by si přitom museli stahovat nějakou aplikaci. Virtuální Parkovací Automat (VPA) bude fungovat na bázi webové aplikace bez nutnosti instalace, sdělil ČTK mluvčí radnice Petr Bakovský. Nabídne podle něj nový, pohodlnější, jednodušší a moderní systém placení, ke kterému bude nutný pouze mobilní telefon, tablet či počítač s připojením k internetu.

„Zájemci mohou platit nebo prodloužit dobu parkování odkudkoliv a kdykoliv, například z kavárny, návštěvy nebo čekárny u lékaře. Mohou také zaplatit parkovací poplatek komukoliv, třeba rodinným příslušníkům nebo přátelům na návštěvě,“ uvedl mluvčí radnice.

Použití je podle zástupců radnice jednoduché. Řidiči svým mobilem či tabletem načtou QR kód zóny placeného stání, zadají přímý odkaz či najdou danou zónu na stránkách mapy.cz. Mohou také využít identifikaci lokality geolokačními službami (GPS) . „Poté se jim v aplikaci VPA zobrazí informace o dané zóně placeného stání včetně ceny parkovného a maximální možná doba parkování, následně zvolí preferovanou dobu parkování z roletového menu,“ doplnil mluvčí města.

Řidiči při prvním použití aplikace VPA budou vyzváni k zadání registrační značky vozidla a e-mailu. Při opakované službě již zadanou značku vyberou z menu, doplnil Bakovský. Parkovné se považuje za uhrazené až po odeslání dokladu za parkovné na e-mail uživatele, ve kterém je uvedena doba parkování, zóna placeného stání a registrační značka vozidla. Potvrzení o platbě za vozidlo je následně načteno strážníkům do jejich informačního systému.

Parkovací systém prošel modernizací v Hranicích již na začátku roku 2018, kdy bylo ve městě instalováno 16 nových parkovacích automatů. Z pohledu správy města Hranice šlo tehdy zároveň o první městský systém, který pracoval s konceptem takzvaného Smart City, jde o princip, který slouží především občanům. Největší změna spočívala v tom, že se do parkovacích automatů zadávala registrační značka vozidla. Díky tomu už lidé nemuseli chodit s lístkem zpátky do auta.

Zdroj: ČTK

Novými majiteli Packety, vlastníka Zásilkovny, jsou fond CVC a Emma Capital

Novými majiteli české firmy Packeta, která vlastní Zásilkovnu, je konsorcium globálního fondu CVC Capital Partners a skupiny Emma Capital, jejímž majitelem je dosavadní ředitel skupiny PPF Jiří Šmejc. CVC bude mít 65 procent, Emma Capital zbylých 35 procent. ČTK o tom informoval mluvčí Emma Capital Pavel Zuna. Výši kupní ceny ani jedna ze stran nesdělila.

Packeta působí vedle České republiky také na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a v Německu. Letos v květnu akcionáři Packety oznámili, že firmu prodají. Nového majitele vybrali ve veřejné soutěži. „Dokončení celé transakce je podmíněno souhlasem orgánů Evropské unie pro hospodářskou soutěž,“ podotkl mluvčí. „V rámci podílu společnosti CVC se ještě předpokládá minoritní kapitálová investice české skupiny R2G, která nebude mít vliv na podíl Emma Capital,“ dodal.

Na řízení společnosti se budou CVC Capital Partners i Emma Capital podílet společně. „Věříme, že společně s našimi partnery z Emma Capital, kteří dobře znají český i slovenský trh a navíc úspěšně vedou i další logistické firmy v Evropě, můžeme dát Zásilkovně nové impulsy tak, aby z toho profitovali zákazníci, zaměstnanci i akcionáři,“ uvedl Jakub Čanda z vedení CVC.

Zásilkovna letos v prvním čtvrtletí vykázala obrat 3,2 miliardy korun, meziročně šlo o nárůst o 21,6 procenta. Za půl roku přepravila téměř 50 milionů zásilek. Firma vznikla v roce 2010 s cílem usnadnit e-shopům přepravu zboží k zákazníkům. Její byznys akceleroval v době covidové pandemie, kdy byly kamenné obchody nuceně uzavřené.

„Spojení investiční síly a renomé fondu CVC s našimi zkušenostmi v oboru může celý projekt Zásilkovny posunout z pozice české a slovenské jedničky ještě o krok dál a vytvořit z ní velice významného hráče na evropském trhu,“ sdělil investiční ředitel EMMA Capital Pavel Horák.

Ke konci loňského roku měla Packeta přes 15.000 výdejních míst ve čtyřech zemích a 140.000 partnerských míst ve většině zemí Evropy. Spolupracovala se 46.000 internetovými obchody. Loni měla skupina přes 1500 zaměstnanců, meziročně asi o 380 více. Packeta ve své výroční zprávě v létě uvedla, že loni jí klesl zisk před zdaněním o 40 procent na 172 milionů korun.

Ve skupině Packeta podle dřívějších informací drží 48,6 procenta akcií zakladatelé Simona a Jaromír Kijonkovi. Vedle nich má téměř 21 procent Packety společnost Notino a po deseti procentech mají bývalý programátor Zásilkovny Lukáš Bílek a podnikatel Martin Kukačka.

Zdroj: ČTK

Česká pošta chce přestat prodávat noviny a časopisy na svých pobočkách

Česká pošta vypověděla ke konci září distributorům tisku smlouvy o prodeji novin a časopisů na svých pobočkách. Pokud se s nimi nedohodne do konce prosince na nových podmínkách, přestane od začátku příštího roku tisk na přepážkách prodávat. ČTK o tom informoval mluvčí pošty Matyáš Vitík. Výpovědi se podle informací ČTK týkají PNS i Mediaprint&Kapa.

„Česká pošta vzhledem k rostoucím nákladům na prodej tisku na svých pobočkách navrhla distributorům tisku změnu distribuce i způsobu prodeje. V průběhu jednání zatím nedošlo k dohodě, proto Česká pošta ke konci září vypověděla smlouvy, díky kterým si zákazníci mohli na poštách kupovat noviny a časopisy. Výpovědní doba stále běží,“ sdělil dnes ČTK Vitík.

Podle místopředsedy představenstva PNS Ondřeje Vaňhy pošta jako důvod sdělila, že zejména z technických a procesních důvodů nelze urychlit přechod na nový systém prodeje. „Celkem jde o zhruba 1600 pošt. Díky husté prodejní síti PNS mají čtenáři tisku ve většině lokalit náhradní prodejnu tisku v dochozí vzdálenosti. Téměř 80 procent alternativních prodejních míst je do vzdálenosti 200 metrů od pošty,“ řekl ČTK Vaňha.

Nová dohoda o distribuci a způsobu prodeje tisku musí být podle Vitíka uzavřená do konce roku 2023. Pokud se tak nestane, nebude od ledna 2024 pošta nabízet na pobočkách v rámci svého doplňkového prodeje žádné noviny ani časopisy.

Zdroj: ČTK

Do dvou let může být zasílání zboží s využitím nákladních dronů realitou

Logistická společnost DB Schenker a start-up Volocopter vyvíjejí ve spolupráci s Fraunhoferovým institutem již třetí verzi nákladního dronu VoloDron. Usilují o získání certifikace u Agentury Evropské Unie pro bezpečnost letectví (EASA). Uvedení do komerčního provozu se předpokládá do dvou let.

VoloDrone je určený pro přepravu většího nákladu, unese až 200 kg. „Spíše, než s hobby drony se nabízí srovnání s helikoptérou. Oproti ní je menší, čtyřikrát tišší, má až pětkrát nižší provozní náklady, nepotřebuje posádku, a hlavně je díky elektrickému pohonu výrazně udržitelnější,“ shrnuje hlavní benefity Nuri Morava, Vedoucí oddělení počátečních inovací a laboratoří v DB Schenker, který o projektu nedávno hovořil na konferenci Drontex ve slovenských Piešťanech.

První testovací let, včetně celého procesu nakládky a vykládky, provedla společnost v říjnu 2021 v Hamburgu a od té doby vyvíjí již třetí verzi dronu. V hustě zabydlených oblastech s vysokou intenzitou dopravy umožní rychlejší dodání nezávislé na dopravní situaci ve městě. Zajímavé je ale i jeho nasazení v odlehlých oblastech, které jsou jinak těžko přístupné. Jeho přednosti ocení zejména podnikatelé v ostrovních oblastech, které jsou odkázány na omezené jízdní řády nákladních lodí, stejně jako vysoko v horách, kde je letecká přeprava jedinou možností, v případě VoloDronu navíc šetrnou vůči životnímu prostředí. V neposlední řadě najde využití i ve speciálních případech, kdy je potřeba zásobovat například ropné plošiny nebo rovnou nákladní lodě. V tomto případě je největším benefitem bezpečnost.

Parametry VoloDronu

Rychlost:                 800 – 100 km/hod.

Dolet:                       40 km

Nosnost:                  200 kg (samotná váha dronu je méně než půl tuny)

Rozměry:                 průměr 9,15 m a 2,15 m na výšku / nákladový prostor 1 metr na výšku

Konstrukce:           18 elektrických motorů a rotorů umožňuje dronu vertikálně vzlétnout i přistát

Pohon:                     vyměnitelné elektrické baterie

Provozní náklady: 4-5x nižší oproti helikoptéře

Hlučnost:                nejnižšší hluková zátěž v odvětví, 4x tišší než helikoptéra

Bezpečnost:           10-9   (cílí na nejvyšší bezpečnostní standard, pravděpodobnost selhání komponent je jedna ku miliardě)

Rozhovor s Nurim Moravou, Vedoucím oddělení počátečních inovací a laboratoří v DB Schenker


Tvoříme logistiku zítřka

Jakým směrem se podle vás bude ubírat využívání dronů v civilním i profesionálním prostředí? 

Perspektivou poskytovatele logistických služeb vidím několik příležitostí, pro které se velmi hodí použít dron, například pro rychlé, spolehlivé a zároveň udržitelné doručení velmi cenného zboží. Může to být v hustě zabydlených oblastech, na širém moři i vysoko v horách.

Vize o tom, jak drony budou doručovat balíčky koncovým spotřebitelům až do jejich domů, jsou zatím stále sci-fi. Na co přesně v realitě naráží? 

Už dnes existuje několik společností, například DroneUp, které umožňují doručení zásilky koncovým spotřebitelům s využitím dronu. VoloDrone se zaměřuje na jiný typ přeprav, v oblasti B2B. Je navržen tak, aby uzvedl těžká břemena a kvůli svým rozměrům vyžaduje více místa pro vzlet i přistání. V průměru má asi 10 metrů. Ovládání takového dronu musí řídit kvalifikovaný a vyškolený personál. Je to bez pochyby dron pro profesionální použití. Drony budou v budoucnu hrát stále důležitější roli, zejména u velmi specifických přeprav.

Je již VoloDrone nasazený v reálných projektech? Kdy odhadujete, že se tak stane rutinní součástí každodenního provozu? 

Doposud dron létá za účelem jeho testování nebo prezentace. Volocopter aktuálně pracuje na třetí verzi VoloDronu. Jeho velkou výhodou je vedle jeho nosnosti zejména unikátní technická koncepce a také pokročilý vývoj, co se týče certifikačního procesu v Evropě (s EASA). Předpokládáme, že do komerčního provozu se VoloDrone dostane do dvou let. V budoucnu by se do poskytování služby dronu mohl kromě Schenkeru a Volocopter zapojit i letecký operátor.

Nemůžeme se bavit o logistice, aniž bychom nezmínili emise. VoloDrone je uváděn jako bezemisní. Co ho pohání? 

VoloDrone je plně elektrifikovaný a je vybavený velkými bateriemi. Pro dosažení opravdu bezemisních přeprav je samozřejmě klíčové, aby zdroje energie pro jeho nabití byly obnovitelné, tedy například větrná či solární energie.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář